Studie dopravního řešení silnice I/3 v kontextu s plánovanými dopravními stavbami dle ÚPO Planá, ÚPO Litvínovice a ZÚR Jihočeského

12 5 058 Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice Studie dopravního řešení silnice I/3 v kontextu s plánovanými dopravními stavbami dle ÚPO Planá, ÚPO Litvínovice a ZÚR Jihočeského Jiho kraje A. Průvodní Prů zpráva Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Jindř www.cityplan.cz Konzultační, ní, inženýrské, expertizní a projektové služby v energetice, životním prostředí, edí, dopravě, dopravě dopravním inženýrství, mostním a inženýrském stavitelství Držitel certifikátu ISO 9001 a 14001 V Praze, červenec 2012

Studie dopravního řešení silnice I/3 v kontextu s plánovanými dopravními stavbami dle ÚPO Planá, ÚPO Litvínovice a ZÚR Jihočeského kraje Objednatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice Zastoupený: Mgr. Jiřím Zimolou, hejtmanem Jihočeského kraje Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Zastoupený: Ing. Milanem Komínkem ve věcech smluvních Autorský kolektiv: Ing. Jiří Landa, ředitel pro oblast dopravního inženýrství a územního rozvoje Ing. Ondřej Kyp, náměstek technického ředitele Ing. Petr Hofhansl, Ph. D., vedoucí střediska dopravního plánování a GIS Ing. Anna Tomanová (vedoucí projektu) Ing. Marek Šída (dopravní model) Kontrola: Ing. Ondřej Kyp Číslo zakázky zhotovitele: 12 5 058 Datum: 7/2012

OBSAH A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 3 1 ANALÝZA A OBSTARÁNÍ VSTUPNÍCH PODKLADŮ 3 1.1 ÚVOD... 3 1.2 CÍL STUDIE... 3 1.3 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 3 1.4 PODKLADY... 4 1.4.1 Vazba na územně plánovací dokumentace... 4 1.4.2 Vazba na existující projektové dokumentace k dopravním stavbám plánovaným v území od stupně studie... 5 1.4.3 Vazba na podklady Jihočeského kraje... 7 1.4.4 Ostatní podklady... 8 1.5 VAZBA NA NAVAZUJÍCÍ DOPRAVNÍ VZTAHY OVLIVŇUJÍCÍ DOPRAVNÍ STAV V ÚZEMÍ... 8 1.6 ZÁVĚRY... 9 2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE 10 2.1 PODROBNÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU... 10 2.2 VYHODNOCENÍ NEHODOVÉ STATISTIKY A POTENCIÁLNĚ NEBEZPEČNÝCH MÍST13 2.2.1 Nehodovost dle statistik Policie ČR... 13 2.2.2 Relativní nehodovost... 15 2.2.3 Identifikace míst/úseků se závažnými nehodami... 16 2.2.4 Identifikace nehodových míst/úseků... 17 2.3 DOPRAVNÍ MODEL... 18 2.3.1 Podklady pro vytvoření dopravního modelu... 19 2.3.2 Popis dopravního modelu... 19 2.3.3 Výstupy z dopravního modelu a analýza dopravního zatížení... 25 2.4 KAPACITNÍ POSOUZENÍ... 27 2.4.1 Požadavky normy... 27 2.4.2 Křižovatka I/3 x III/14330... 28 2.4.3 Křižovatka I/3 x komunikace od přemostění Vltavy x komunikace pro zásobování letiště... 37 2.4.4 Křižovatka I/3 x III/14328 x komunikace od letiště... 42 2.4.5 Křižovatka I/3 x jižní tangenta České Budějovice... 49 2.4.6 Kapacitní posouzení mezikřižovatkových úseků... 50 2.4.7 Rok 2030 - s dálnicí D3 a jižní variantou přemostění Vltavy... 52 ZÚR Jihočeského kraje 1

2.4.8 Rok 2030 - s dálnicí D3 a severní variantou přemostění Vltavy... 53 2.4.9 Závěry z kapacitního posouzení... 54 3 VYHODNOCENÍ A NÁVRHY OPATŘENÍ 59 3.1 VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A NÁVRH OPATŘENÍ... 59 3.2 POSOUZENÍ NORMOVÉHO ŘEŠENÍ A VHODNOSTI REALIZACE PLÁNOVANÝCH ÚROVŇOVÝCH KŘIŽOVATEK A DOPRAVNÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PODMÍNKU ZACHOVÁNÍ OBSLUHY ÚZEMÍ A PLYNULOST DOPRAVY... 63 3.3 VYHODNOCENÍ UVAŽOVANÉ PŘESTAVBY SILNICE I/3 NA ČTYŘPRUHOVOU KOMUNIKACI... 65 3.4 VYHODNOCENÍ PLÁNOVANÉHO STAVU V OBOU VARIANTÁCH BEZ/S DÁLNICÍ D3 A NÁVRH ŘEŠENÍ... 66 3.5 VYHODNOCENÍ SOULADU STUDIE S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ (PUR, ZUR, ÚP OBCÍ) A IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚPD... 66 4 ZÁVĚRY 70 Seznam příloh: A. Průvodní zpráva B. Kartogramy intenzit B.1 Zatížení komunikační sítě - rok 2012 - současný stav B.2 Zatížení komunikační sítě - rok 2030 - s dálnicí D3 a s jižní variantou přemostění Vltavy B.3 Zatížení komunikační sítě - rok 2030 - s dálnicí D3 a se severní variantou přemostění Vltavy B.4 Zatížení komunikační sítě - rok 2030 - bez dálnice D3 a s jižní variantou přemostění Vltavy B.5 Zatížení komunikační sítě - rok 2030 - bez dálnice D3 a se severní variantou přemostění Vltavy C. Přehledné situace C.1 Přehledná situace stávající komunikace, komunikace dle ÚPO a ZÚR C.2 Přehledná situace návrh ZÚR Jihočeského kraje 2

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 ANALÝZA A OBSTARÁNÍ VSTUPNÍCH PODKLADŮ 1.1 ÚVOD Předmětem práce je studie dopravního řešení silnice I/3 v úseku od křižovatky s místní komunikací U Kauflandu v Českých Budějovicích po křižovatku se silnicí I/39, která vede do Českého Krumlova. Zpracování této studie zadal Jihočeský kraj. 1.2 CÍL STUDIE Cílem této práce je posouzení současného stavu úseku silnice I/3 včetně stanovení dopravně závadových míst. Dále je v rámci této dokumentace provedeno posouzení možných stavů rozvoje zástavby a komunikační sítě napojených na silnici I/3. V návaznosti na to jsou posuzovány 2 varianty dopravního zatížení silnice I/3, a to bez vybudování dálničního obchvatu Českých Budějovic (D3 a jižní propojení D3 I/3) a s ním. Posuzovány jsou především mezikřižovatkové vzdálenosti a optimalizace řešení jednotlivých křižovatek. Dále je vyhodnocen soulad tohoto řešení s územně plánovacími dokumentacemi jednotlivých obcí a kraje. Studie zahrnuje následující body: Analýza a obstarání vstupních podkladů (vazba na územně plánovací dokumentace obcí, zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, projektové dokumentace k plánovaným dopravním stavbám) Průzkumné práce (analýza dopravní nehodovosti, analýza dopravního modelu, kapacitní posouzení) Vyhodnocení a návrhy opatření (posouzení 2 variant řešení s dálničním obchvatem Českých Budějovic nebo bez něj, soulad s územně plánovací dokumentací) 1.3 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Posuzovaný úsek silnice I/3 se nachází na katastrálním území obcí České Budějovice, Litvínovice, Planá, Boršov nad Vltavou a Kamenný Újezd a je dlouhý cca 10,7 km. Silnice I/3 je významnou dopravní tepnou umožňující propojení středočeského a jihočeského regionu. Mezistátně umožňuje propojení s Rakouskem. Po silnici I/3 je vedena trasa evropské silnice E55, která vede ze Švédska přes Dánsko, Německo, Českou republiku, Rakousko, Itálii do Řecka. Silnice I /3 vede od Mirošovic (D1) přes Benešov, Olbramovice (I/18) do Nové Hospody, ZÚR Jihočeského kraje 3

kde na silnici I/3 navazuje již realizovaný úsek dálnice D3 o délce 17,3 km. Silnice I/3 dále pokračuje od Tábora přes Dráchov (I/23), Veselí nad Lužnicí (I/24), České Budějovice (I/20, I/34), Kamenný Újezd (I/39), Dolní Dvořiště až do Rakouska. 1.4 PODKLADY 1.4.1 Vazba na územně plánovací dokumentace Územní plán města České Budějovice (3/2000, Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o.) Jako veřejně prospěšné stavby dopravy na pozemních komunikacích (článek 125) jsou v územním plánu popsány následující stavby, vztahující se k posuzovanému úseku silnici I/3: DI 17 stavba propojení sídliště Čtyři Dvory v trase Litvínovice, M. Horákové II/603 DI 18 stavba propojení v trase Litvínovice - U Papíren přemostění Vltavy a dále v trase II/603 Papírenská DI 25 přestavba mimoúrovňového křížení u Litvínovského mostu (s touto investiční akci není v rámci této dokumentace uvažováno z důvodu nevhodnosti navrženého řešení) DI 33 stavba propojení Čtyři Dvory levobřežní v trase Větrná Na Sádkách Na Zlaté stoce stadion Na Dlouhé louce V současné době se projednává změna územního plánu, která se zabývá přeložkou silnic III/14322 (3. etapa) a III/15529 (4. a 5. etapa). Předmětem 3. etapy je přeložka silnice III/14322 v úseku od stávající okružní křižovatky I/3 x III/14330 do napojení na stávající ulice L. B. Schneidera a Papírenská a to včetně nového přemostění Vltavy. Územní plán obce Litvínovice (Projektový ateliér AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav Daněk) Územní plán obce Litvínovice je v současné době ve stupni rozpracovanosti, jeho zpracovatelem je Projektový ateliér AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav Daněk. V rámci návrhu ÚPO je vymezený prostor pro rozšíření stávající silnice I/3 na čtyřpruhovou komunikaci. Dále je zde zakotvena trasa pro novou komunikaci, která propojí sídliště Čtyři Dvory se stávající okružní křižovatkou I/3 x III/14330 a dále pak bude pokračovat východním směrem na druhou stranu Vltavy. Další silnice III. třídy je navržena ve směru západ východ, a to na jižní straně zastavěného území. Tato komunikace je navržena za účelem napojení letiště České Budějovice. Se silnicí I/3 se kříží v prostoru stávající zahrádkářské kolonie. ZÚR Jihočeského kraje 4

Územní plán obce Planá (11/2000, Ing. arch. Martin Timr) Z hlediska územního plánu obce Planá je věnována pozornost silnici I/3, která obcí prochází. V územním plánu je zakotveno rozšíření stávající komunikace na čtyřpruhovou, a to v úseku severně od mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/143. Dále je zde navržena přestavba mimoúrovňové křižovatky se silnicí II/143. Pro oba jízdní směry jsou na silnici I/3 navrženy připojovací a odpojovací větve v nových polohách. Na západní straně silnice I/3 je navržena pěti ramenná okružní křižovatka, která propojuje silnici II/143, připojovací a odpojovací větev (směr od Českých Budějovic), mimoúrovňovou komunikaci vedoucí z východní strany silnice I/3 a 2 další místní komunikace. Na východní straně silnice I/3 má vzniknout průsečná křižovatka, propojující připojovací a odpojovací větev (směr do Českých Budějovic), komunikaci mimoúrovňově propojující západní a východní stranu křižovatky, silnici III/14328 a novou místní komunikaci, která je plánována v rámci plánované zástavby na jižní straně obce. V územním plánu je také stanoveno zrušení zastávek hromadné dopravy, které jsou umístěny v prostoru mimoúrovňové křižovatky. Další navrhovanou změnou je úprava tří křižovatek napojující letiště na silnici I/3. První křižovatka (staničení 2,596 km) je v návrhu ÚPO zrušena. Do druhé křižovatky (staničení 2,900 km) bude napojeno čtvrté rameno - silnice III/14328, která bude prodloužena oproti stávajícímu stavu až k této křižovatce. Stávající křižovatka I/3 x III/14328 je tedy v návrhu ÚP zrušena. Třetí křižovatka (staničení 3,031 km), která napojuje v současném stavu letiště Planá, je v návrhu ÚPO také zrušena. Územní plán obce Boršov nad Vltavou Obec Boršov nad Vltavou nemá dosud vypracován územní plán obce. Územní plán obce Kamenný Újezd Na posuzovaném úseku silnice I/3 nejsou oproti stávajícímu stavu navrhovány žádné změny. 1.4.2 Vazba na existující projektové dokumentace k dopravním stavbám plánovaným v území od stupně studie Studie řešení přeložky silnice III/14322 včetně nového přemostění Vltavy a napojení na silnici III/00354 (pro specifikaci a ochranu koridorů a ploch silnice III. třídy) o Vyhledávací studie pro ochranu trasy v úseku hranice k.ú. Č. Budějovice/Litvínovice včetně silnice I/3 Trasa přeložky silnice III/14322 2. etapa - 2008 ZESA spol. s. r.o Předmětem této části studie je přeložka silnice III/14322 v úseku od stávající okružní křižovatky I/3 x III/14330 směrem na severozápad na hranici katastrálního území České Budějovice - Litvínovice. ZÚR Jihočeského kraje 5

o Technická studie nového přemostění Vltavy včetně variant umístění a napojení silnice I/3 a III/00354 Trasa přeložky silnice III/14322 3. etapa včetně přemostění Vltavy - 2008 IKP Consulting Engineers, s. r.o Předmětem této části studie je přeložka silnice III/14322 v úseku od stávající okružní křižovatky I/3 x III/14330 do napojení na stávající ulice L. B. Schneidera a Papírenská a to včetně nového přemostění Vltavy. Pozn. Tyto 2 etapy navazují na studii přeložky silnice III/14322 1. etapa - 2008 ZESA spol. s. r.o. Tato etapa výstavby je plánována v úseku od hranice katastrálního území České Budějovice Litvínovice směrem na sever do křižovatky Branišovská x M. Horákové. Dvě dokumentace vztahující se k dopravnímu napojení pozemků v zahrádkářské osadě v k.ú. České Budějovice 2 na silnici I/3 o Situace sjezdu na pozemky parc. č. 1756, 1724 na katastrálním území České Budějovice 2-8/2011 Zenkl CB, spol. s r.o. Jedná se o dočasné dopravní napojení zahradnické prodejny na pozemcích s parc. č. 1724 a 1756, a to formou samostatného sjezdu. Místo sjezdu se má nacházet cca 290 m od stávající okružní křižovatky I/3 x III/14330 ve směru do Českých Budějovic. o Územní studie České Budějovice 2, lokalita 2.7.2 U Litvínovické silnice 8/2011 Zenkl CB, spol. s r.o. Předmětem této práce je definitivní řešení dopravního napojení výše zmíněných pozemků v zahrádkářské osadě. Návrh spočívá v realizaci nové dopravně zklidněné komunikaci vedoucí podél silnice I/3, která se bude napojovat na stávající účelové komunikace na pozemcích s parc. č. 1731 a 1768 a bude umožňovat dopravní napojení přiléhajících pozemků. Územní studie průmyslové zóny letiště České Budějovice 10/2007 METROPROJEKT Praha a.s. Předmětem této práce je návrh využití pozemků vnější části letiště v obci Planá, včetně návrhu dopravního napojení letiště. ZÚR Jihočeského kraje 6

1.4.3 Vazba na podklady Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (9/2011) V rámci zásad územního rozvoje Jihočeského kraje jsou charakterizovány následující koridory a plochy pro záměry v oblasti veřejné dopravní infrastruktury celorepublikového významu, které se vztahují k posuzovanému úseku silnice I/3: dálnice D3 úsek Borek Dolní Třebonín, vč. MÚK Krasejovka (D1/6) úsek je vymezen pro novou stavbu dálnice ve složitém terénu urbanizovaného území aglomerace Českých Budějovic, šíře koridoru je stanovena na 600 m s rozšířením v místě předpokládaných MÚK, a to včetně napojení silnice I/3 (budoucí II/603) v MÚK Krasejovka IV. TŽK úsek České Budějovice (Hodějovice) Horní Dvořiště (státní hranice), (D3/6) úsek převážně ve volné krajině, šíře koridoru 600 m, v úseku od Dolního Třebonína po Kaplice nádraží v souběhu se záměrem rychlostní silnice R3 kvůli snížení fragmentace krajiny letiště České Budějovice (D20) plocha pro zařízení, činnosti a děje související s provozem letiště celostátního významu s mezinárodním provozem na území obce Planá u Českých Budějovic, vymezuje území pro areály a plochy související s provozem letiště, kromě zajištění podmínek k vnitrostátnímu a mezinárodnímu leteckému provozu budou zajištěny podmínky pro navazující komerční, logistické, skladové a další dopravní funkce, včetně zajištění a organizace kulturních, sportovních a společenských akcí V rámci zásad územního rozvoje jihočeského kraje jsou charakterizovány následující koridory a plochy pro záměry v oblasti veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu, které se vztahují k posuzovanému úseku silnice I/3: jižní tangenta České Budějovice (D26) silnice II. třídy spojující dálnici D3 (MÚK Roudné) a silnici I/3 (u Boršova nad Vltavou), napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť, koridor je vymezen v šíři 100 m cyklostezky úsek České Budějovice (Rožnov) Včelná Boršov nad Vltavou (D75/7) záměr vybudování samostatných cyklostezek pro oddělení cyklistické dopravy mimo frekventované silnice I. a II. tříd (vlastní umístění cyklostezky je vzhledem k drobnosti záměru ponecháno na navazujících územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí) ZÚR Jihočeského kraje 7

silnice I/3 Litvínovská ulice (D57) zkapacitnění dnešní silnice I/3 v úseku České Budějovice (křižovatka s ulicí Mánesova) Boršov nad Vltavou (křižovatka s napojením plánované jižní tangenty), šíře koridoru 100 m Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále stanovují následující požadavky nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti konkrétních obcí: ověřit možné řešení v rámci navazujících územně plánovacích dokumentací města České Budějovice a obce Litvínovice pro vedení tzv. západního dopravního půloblouku města České Budějovice 1.4.4 Ostatní podklady Další podklady použité pro zpracování studie: ortofotomapa zájmového území katastrální mapa zájmového území Pasport a projekt dopravního značení obec Planá 8/2011 SOMARO, pobočka České Budějovice 1.5 VAZBA NA NAVAZUJÍCÍ DOPRAVNÍ VZTAHY OVLIVŇUJÍCÍ DOPRAVNÍ STAV V ÚZEMÍ Z hlediska dopravní návaznosti na okolí jsou pro posuzovaný úsek silnice I/3 důležité následující plánované stavby: dálnice D3 úsek Borek Dolní Třebonín, vč. MÚK Krasejovka úsek je vymezen pro novou stavbu dálnice ve složitém terénu urbanizovaného území aglomerace Českých Budějovic, šíře koridoru je stanovena na 600 m s rozšířením v místě předpokládaných MÚK, a to včetně napojení silnice I/3 (budoucí II/603) v MÚK Krasejovka jižní tangenta České Budějovice silnice II. třídy spojující dálnici D3 (MÚK Roudné) a silnici I/3 (u Boršova nad Vltavou), napojující záměr veřejného mezinárodního letiště České Budějovice na nadřazenou silniční síť, koridor je vymezen v šíři 100 m letiště České Budějovice plánovaná přestavba stávajícího letiště zahrnuje nové dopravní napojení na silnici I/3 2 varianty přemostění řeky Vltavy ZÚR Jihočeského kraje 8

o severní varianta - navazuje na ul. L. B. Schneidera v Českých Budějovicích a na silnici I/3 se napojuje ve stávající okružní křižovatce se silnicí III/14330 o jižní varianta - předpokládá přemostění Vltavy v prodloužení ulice Papírenské v Českých Budějovicích a vznik nové křižovatky se silnicí I/3, tato křižovatka bude situována mezi zástavbou obce Litvínovice a areálem letiště České Budějovice plánovaná komunikace (přeložka silnice III/14322), které bude vedena od stávající okružní křižovatky I/3 x III/14330 v Litvínovicích do křižovatky Branišovská x M. Horákové v Českých Budějovicích 1.6 ZÁVĚRY Hlavním výstupem této části práce je příloha C.1 (Přehledná situace stávající komunikace, komunikace dle ÚPO a ZÚR), kde je přehledně zakreslena stávající dopravní síť i plánované komunikace (dle ÚPO jednotlivých obcí a záměrů Jihočeského kraje). Z hlediska jednotlivých územně plánovacích dokumentací lze vyvodit následující rozpory/nepřesnosti: komunikační propojení mezi Litvínovicemi a sídlištěm Čtyři Dvory v Českých Budějovicích v ÚPO Českých Budějovic začíná trasa komunikace v křižovatce Branišovská x M. Horákové a pokračuje dále po západní straně obce Litvínovice, na silnici I/3 se napojuje na severním okraji areálu letiště v ÚPO Litvínovic je tato trasa vedena po východní straně zástavby obce Litvínovice a na silnici I/3 se napojuje ve stávající okružní křižovatce se silnicí III/14330 přemostění Vltavy v rámci ÚPO České Budějovice a ÚPO Litvínovice na sebe zcela nenavazují plánované trasy komunikací v severní i jižní variantě přemostění řeky Vltavy jižní tangenta České Budějovice oproti ZÚR Jihočeského kraje je poloha napojení na silnici I/3 posunuta cca o 110 m severním směrem dle aktuálních podkladů k této stavbě přestavění silnice I/3 na čtyřpruhovou komunikaci ÚPO České Budějovice není zahrnuto ÚPO Litvínovice je zahrnuto ZÚR Jihočeského kraje 9

ÚPO Planá je zahrnuto ZÚR Jihočeského kraje je zahrnuto pouze zkapacitnění dnešní silnice I/3, a to v úseku od MÚK s ulicí Mánesova v Českých Budějovicích do MÚK s plánovanou jižní tangentou u Boršova nad Vltavou 2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE Za účelem lepší orientace je na posuzovaném úseku silnice I/3 zvoleno pracovní staničení, které začíná na křižovatce s místní komunikací U Kauflandu v Českých Budějovicích a končí na MÚK Kamenný Újezd. Toto staničení je zakresleno v přílohách C.1 (Přehledná situace stávající komunikace, komunikace dle ÚPO a ZÚR) a C.2 (Přehledná situace návrh). 2.1 PODROBNÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU Řešený úsek silnice I/3 začíná na křižovatce ulice Na Dlouhé louce (I/3) a místní komunikace U Kauflandu. Jedná se o světelně řízenou stykovou křižovatku. Na vedlejším od Kauflandu jsou realizovány 2 samostatné řadící pruhy pro levé a pravé odbočení. Na ze silnice I/3 (směr od Prahy) jsou vyznačeny 3 řadící pruhy 1 pro pravé odbočení a 2 pro směr přímo. Na protilehlém ze silnice I/3 (směr od státních hranic) jsou vyznačeny také 3 řadící pruhy 1 pro levé odbočení a 2 pro směr přímo. Po pravé straně ve směru staničení je v těsné blízkosti světelně řízené křižovatky napojena čerpací stanice pohonných hmot. Napojení je provedeno přímo bez realizace odbočovacího a připojovacího pruhu. Po dalších cca 60 m se po levé straně silnice I/3 připojuje účelová komunikace, která zajišťuje především výjezd od přilehlé čerpací stanice pohonných hmot. Následuje vjezd k této čerpací stanici pouze ze směru od centra města. V těsné blízkosti tohoto napojení se pak nachází další již světelně řízená styková křižovatka (staničení 0,338 km), která připojuje místní komunikaci ke sportovní hale a přilehlým pakovacím plochám. Tato komunikace je propojena pomocí okružní křižovatky s výše zmíněnými dvěma komunikacemi obsluhujícími sousední čerpací stanici. Jedná se tedy o areál sportovní haly a čerpací stanice, který je napojen na silnici I/3 křižovatkou a dvěma sjezdy, které jsou umístěny těsně vedle sebe. Ve směru staničení následuje mimoúrovňová křižovatka ul. Na Dlouhé louce (I/3) x Mánesova (II/156) a Litvínovická (I/3). Jedná se o třípaprskovou mimoúrovňovou křižovatku s jedním mostním objektem, u které je preferován směr Na Dlouhé louce (I/3) Mánesova (II/156). Za mimoúrovňovým křížením následuje po levé straně ve směru staničení napojení několika samostatných sjezdů od sousedních nemovitostí. Ve staničení 0,929 km se na ulici Litvínovickou (I/3) po pravé straně ve směru staničení napojuje ulice Litvínovická, a to neřízenou stykovou křižovatkou bez vyznačení řadících pruhů. Stejným způsobem je řešena následující křižovatka ZÚR Jihočeského kraje 10

s ulicí U Lučního jezu, která se nachází po levé straně ve směru staničení. Po obou stranách komunikace následuje napojení mnoha samostatných sjezdů, připojujících sousední nemovitosti a účelové komunikace, které jsou součástí přilehlé zahrádkářské kolonie. Na začátku katastrálního území Litvínovic se nachází křižovatka s ul. Pod Stromovkou. V této křižovatce je povolen pouze jeden křižovatkový pohyb, a to pravé odbočení ze silnice I/3 (směr od Českých Budějovic) do ul. Pod Stromovkou, k tomuto účelu je zde zřízen odbočovací pruh. Ve vzdálenosti cca 130 m od ul. Pod Stromovkou je umístěna okružní křižovatka, které propojuje ul. Litvínovickou (I/3) se silnicí III/14330. Jedná se tedy o tříramennou křižovatku s průměrem cca 40 m, přičemž všechny vjezdy do okružní křižovatky jsou řešeny jako jednopruhové, stejně jako okružní pás. Do křižovatky je navíc napojen sjezd od přilehlé zahrádkářské kolonie, a to po levé straně ve směru staničení. Po dalších cca 240 m následuje po pravé straně ve směru staničení napojení účelové komunikace od prodejny Norma. Pro směr od Prahy je účelová komunikace na silnici I/3 napojena pomocí odbočovacího a připojovacího pruhu. Ve směru od státních hranic je na silnici I/3 vyznačen řadící pruh pro směr vlevo. Ve směru staničení následují 2 křižovatky, které napojují 2 místní komunikace (po pravé straně ve směru staničení). Tyto křižovatky jsou řešeny jako neřízené, bez vyznačení řadících pruhů. Zatímco první křižovatka (staničení 2,195 km) je průsečná, čtvrté rameno křižovatky tvoří účelová komunikace k čističce odpadních vod, druhá křižovatka (staničení 2,450 km) je pouze styková. Na této stykové křižovatce se vedlejší komunikace napojuje pod úhlem cca 40. Letiště České Budějovice, které je situováno po pravé straně ve směru staničení, je na silnici I/3 napojeno ve čtyřech místech. První sjezd se nachází těsně před SDZ IS 12a (Obec), která vyznačuje začátek obce Planá. Tento sjezd umožňuje pouze pravé odbočení ze silnice I/3 (směr od Českých Budějovic). Druhé napojení se nachází o cca 300 m dále ve směru staničení, přičemž se jedná o stykovou neřízenou křižovatku bez řadících pruhů (staničení 2,900 km). Třetí napojení letiště České Budějovice (staničení 3,031 km), je od předchozí křižovatky vzdáleno cca 130 m. Jde o průsečnou křižovatku, jejíž čtvrté rameno tvoří účelová komunikace ležící po levé straně ve směru staničení. Do této účelové komunikace je zakázán vjezd ze směru I/3 od Českých Budějovic tzn. levé odbočení ze silnice I/3. Výjezd z této účelové komunikace je přikázán ve směru vpravo tzn. na silnici I/3 směr do Českých Budějovic. Vodorovné dopravní značení zde neumožňuje obousměrný křižovatkový pohyb - I/3 od státních hranic místní komunikace k letišti. Těsně za koncem obce se pak na pravé straně ve směru staničení připojuje další účelová komunikace, vedoucí k areálu letiště, a to ve staničení 3,294 km. Ve staničení 2,717 km se po levé straně ve směru staničení napojuje účelová komunikace ke Stechrově Mlýnu. Pro odbočení vlevo ze směru I/3 od Českých Budějovic je zde zřízen samostatný odbočovací pruh. V jižním úseku silnice I/3, procházejícím obcí Planá, je na silnici I/3 napojeno mnoho samostatných sjezdů připojujících sousední nemovitosti. ZÚR Jihočeského kraje 11

Následuje napojení silnice III/14328 ve staničení 3,425 km (po levé straně ve směru staničení). Na této neřízené stykové křižovatce se vedlejší komunikace III/14328 napojuje pod malým úhlem křížení cca 35. Ve staničení 3,786 km dochází trasa silnice I/3 k mimoúrovňové křižovatce Planá, která napojuje stejnojmennou obec na silnici I/3. Do této trubkovité mimoúrovňové křižovatky silnic I/3 a II/143 je z východní strany připojena další komunikace, a to silnice III/14328. Již na katastrálním území Boršov nad Vltavou se ve staničení 5,336 km připojuje účelová komunikace (po pravé straně ve směru staničení), která pokračuje podél železniční trati dále do obce Boršov nad Vltavou. U tohoto sjezdu je svislým dopravním značením zakázáno odbočení vlevo ze směru I/3 od státních hranic. Další křižovatkou na silnici I/3 je mimoúrovňová křižovatka se silnicí III/14325. Jedná se o deltovitou křižovatku s jedním přemostěním. Na následujícím úseku silnice I/3 (délky cca 580 m) se na silnici I/3, procházející zástavbou obce Boršov nad Vltavou, připojuje několik komunikací. Ve vzdálenosti cca 116 m od konce MÚK je to sjezd, který navazuje na ulici U Sila. O pouhých cca 20 m dále je to slepá účelová komunikace, která se připojuje z levé strany ve směru staničení. Ve staničení 6,369 km následuje ulice Na Planýrce, a to po levé straně ve směru staničení. Napojení ulice Na Planýrce po pravé straně silnice I/3 je znemožněno osazením betonových bloků. Poslední místní komunikací, napojující se zde na silnici I/3, je ulice Na Výši s přilehlou zpevněnou plochou u motorestu, přičemž vjezd do ulice Na Výši je zakázán pomocí SDZ B 1 (Zákaz všech vozidel). Ke konci katastrálního území obce Boršov nad Vltavou je podél silnice I/3 vedena lesní cesta, která se na silnici I/3 napojuje ve dvou místech, a to ve staničení 7,054 km a 7,497 km. Další lesní cesta se na komunikaci připojuje ve staničení 7,266 km. Na katastrálním území Kamenný Újezd jsou na silnici I/3 realizovány 2 mimoúrovňové křižovatky. První z nich začíná ve staničení 9,169 km. Tato křižovatka je provedena jako kosodélná s jedním mostním objektem a propojuje silnici I/3 se silnicí III/00354. Mezi touto a předchozí mimoúrovňovou křižovatkou v Boršově nad Vltavou je silnice I/3 realizována jako třípruhová (1 pruh pro směr do Českých Budějovic, 2 pruhy pro směr na státní hranice). Ve směru staničení následuje mimoúrovňová křižovatka Kamenný Újezd, která propojuje silnici I/3 se silnicí I/39. Jedná se o třípaprskovou mimoúrovňovou křižovatku s jedním mostním objektem, u které je preferován směr I/39 I/3 (od Českých Budějovic). Touto mimoúrovňovou křižovatkou posuzovaný úsek silnice I/3 končí. Z hlediska nejvyšší dovolené rychlosti je sledovaný úsek silnice I/3 rozdělen na tyto úseky: staničení 0,000 km (křižovatka U Kauflandu ) až 0,660 km (MÚK I/3 x II/156) 70 km/h staničení 0,660 km (MÚK I/3 x II/156) až 1,140 km (konec Č. B.) 50 km/h ZÚR Jihočeského kraje 12

staničení 1,140 km (konec Č. B.) až 2,681 km (začátek obce Planá) 70 km/h (u okružní křižovatky I/3 x III/14330 je nejvyšší dovolená rychlost snížena na 50 km/h) staničení 2,681 km (začátek obce Planá) až 3,286 km (konec obce Planá) 50 km/h staničení 3,286 km (konec obce Planá) až 10,738 km (MÚK Kamenný Újezd) 90 km/h 2.2 VYHODNOCENÍ NEHODOVÉ STATISTIKY A POTENCIÁLNĚ NEBEZPEČNÝCH MÍST 2.2.1 Nehodovost dle statistik Policie ČR Analýza nehodovosti je založena na nehodové statistice Policie ČR a zahrnuje zpracování nehodových dat na řešeném úseku silnice I/3 za období let 2007 až 2011. Nejvíce dopravních nehod bylo zaznamenáno v roce 2007, a to celkem 144 dopravních nehod. V roce 2008 je to již 126 nehod tzn. o 18 nehod méně (o 12,5 % méně). Na následný pokles zaznamenaných dopravních nehod v letech 2009 až 2011, měla vliv změna legislativy a zvýšení limitu výše škody, od kterého je nutné k nehodě volat Policii ČR, z 50 000 Kč na 100 000 Kč. Graf 1 - Celkový počet nehod na úseku silnice I/3 v letech 2007-2011 V následujícím textu je celkový počet dopravních nehod dále podrobně analyzován s ohledem na jejich závažnost, druh a příčinu. V grafu 2 je zobrazen počet nehod s lehkým zraněním / těžkým zraněním / úmrtím na posuzovaném úseku silnice I/3. Z grafu nelze vysledovat klesající či stoupající tendenci nehod s následky na zdraví. Jako nejkritičtější se jeví roky 2007 a 2009 a naopak jako nejpříznivější je vyhodnocen rok 2008. ZÚR Jihočeského kraje 13

Graf 2 - Počet nehod s lehkým zraněním / těžkým zraněním / úmrtím na úseku silnice I/3 v letech 2007-2011 Nejčastějším druhem nehody (Graf 3) za sledované období byla srážka s jedoucím nekolejovým motorovým vozidlem (76 %). Dalším nejčetnějším druhem nehody byla srážka s pevnou překážkou (12 %) a na třetím místě se umístily nehody způsobené srážkou s lesní zvěří (5 %). Graf 3 Druhy nehod na úseku silnice I/3 v letech 2007-2011 V grafu 4 jsou procentně vyčísleny hlavní příčiny nehod na posuzované komunikaci ve sledovaném období. Hlavní příčinou nehod je nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, která dosahuje hodnoty 33 %. Druhou nejčetnější příčinou je skutečnost, že se řidič nevěnoval plně řízení vozidla (24 %). Třetí v pořadí jsou nehody, vzniklé při předjíždění z jednoho pruhu do ZÚR Jihočeského kraje 14

druhého, s 11-ti %. Poslední uvedenou položkou jsou nehody, které nezavinil řidič (6,5 %), což jsou především výše zmíněné srážky s lesní zvěří. Graf 4 Hlavní příčiny nehod na úseku silnice I/3 v letech 2007-2011 2.2.2 Relativní nehodovost Při výběru nehodových míst je nutné brát v úvahu dopravní zatížení komunikací, na nichž se nehodové události staly, aby bylo vzájemné srovnání jednotlivých komunikací objektivní. Závažnost nehodového místa bude pokaždé jiná, pokud se například stane 10 nehod v kilometrovém úseku na silnici s RPDI 5 000 vozidel za den a 20 000 vozidel za den. Dále je nutné brát v úvahu závažnost nehod. Nehodové lokality, kde pravidelně vznikají nehody s následky na zdraví osob, musí mít vyšší prioritu při odstraňování nehodových míst, než nehodová místa, ve kterých dochází pouze ke vzniku hmotných škod. Relativní nehodovost Pro silnici I/3 byl vypočítán ukazatel relativní nehodovosti, tj. počet nehod vztažený na dopravní výkony uskutečněné v daném úseku (počet nehod / mil vozkm a rok), daný vztahem: Νο R = * 10 365*I * L*T 6 R [počet nehod / mil vozkm a rok] ve sledovaném období N o počet nehod za sledované období I průměrná denní intenzita provozu RPDI [voz / 24 hod.] L délka úseku [km] T sledované období [roky] ZÚR Jihočeského kraje 15

Při analýze dle relativní nehodovosti zjistíme, že míra bezpečnosti je úměrná kategorii komunikace. Nejméně nehodové jsou komunikace dálničního typu a nejvyšší relativní nehodovost vykazují silnice III. třídy. Tímto se dá jednoznačně prokázat přímá závislost mezi stavebními parametry, kvalitou údržby jednotlivých typů komunikací a nehodovostí. Pro analyzovanou silnici I/3 jsou vypočteny 3 typy relativní nehodovosti za období let 2007-2011: relativní nehodovost (počet všech nehod / mil vozkm a rok) relativní nehodovost s usmrcením (počet usmrcených lidí / mil vozkm a rok) relativní nehodovost se zraněním (počet zraněných lidí / mil vozkm a rok) Pro srovnání jsou v tabulce uvedeny průměrné hodnoty relativních nehodovostí pro silnice I. třídy. Tabulka 1 - Relativní nehodovost na silnici I/3 v letech 2007 2011 relativní nehodovost relativní nehodovost nehod s usmrcením relativní nehodovost nehod se zraněním 1/10 6 vozkm 1/10 6 vozkm 1/10 6 vozkm průměrná hodnota pro silnice I. třídy 1,67 0,02 0,26 silnice I/3 v posuzovaném úseku 0,83 0,01 0,31 Z porovnání relativní nehodovosti úseku silnice I/3 s průměrnou hodnotou relativní nehodovosti silnic I. třídy je zřejmé, že se jedná o komunikaci s podprůměrným počtem nehod. Pouze relativní nehodovost nehod se zraněním je posuzované silnice vyšší než u průměrné silnice I. třídy, což je zapříčiněno velkým počtem nehod s lehkým zraněním. 2.2.3 Identifikace míst/úseků se závažnými nehodami Nejvýznamnějším ukazatelem nebezpečnosti komunikací jsou závažné dopravní nehody tj. nehody s následkem smrti a těžkým zraněním. V následující tabulce jsou uvedeny podrobnosti k nehodám, při kterých došlo k úmrtím (6 lidí) a těžkým zraněním (9 lidí) v letech 2007 až 2010. ZÚR Jihočeského kraje 16

Tabulka 2 Závažné dopravní nehody na silnici I/3 v letech 2007-2011 Rok Následky Místo nehody katastrální území České Budějovice 1 2010 těžké zran. katastrální území Litvínovice 2 2009 smrt. zran. přímý úsek cca 175 m SV od okruž. křižovatky s III/14330 křižovatka s komunikací od čističky odpad. vod 3 2009 těžké zran. okružní křižovatka s III/14330 4 2009 těžké zran. katastrální území Planá křižovatka s komunikací od čističky odpad. vod 5 2009 těžké zran. MÚK Planá katastrální území Boršov nad Vltavou 6 2007 smrt. zran. 7 2007 těžké zran. 8 2010 těžké zran. katastrální území Kamenný Újezd 9 2007 2 x smrt. zran. 10 2009 těžké zran. 11 2011 smrt. zran. + 2x těžké zranění 12 2011 smrt. zran. přímý úsek cca 850 m S od MÚK Boršov n. V. přímý úsek za směr. obl. cca 1350 m JZ od MÚK Boršov směr. obl. cca 110 m SV od křižovatky s ul. Na Výši přímý úsek cca 540 m S od MÚK s III/00354 přímý úsek cca 760 m S od MÚK s III/00354 přímý úsek cca 450 m S od MÚK s III/00354 přímý úsek cca 760 m S od MÚK s III/00354 Druh nehody srážka s nekol. voz srážka s chodcem srážka s nekol. voz srážka s chodcem srážka s nekol. voz srážka s nekol. voz srážka s pevn. překáž. srážka s nekol. voz srážka s nekol. voz srážka s lesní zvěří srážka s nekol. voz srážka s nekol. voz Druh srážky zezadu Příčina nehody řidič se plně nevěnoval řízení - nezaviněná řidičem čelní proti příkazu DZ "Dej přednost v jízdě" - jiné nedání přednosti čelní čelní řidič se plně nevěnoval řízení při předjížd. došlo k ohrožení protijed. voz. - řidič se plně nevěnoval řízení čelní čelní jízda po nesprávné straně nepř. rychlost stavu vozovky - nezaviněná řidičem čelní čelní jízda po nesprávné straně jízda po nesprávné straně Kritickým místem z hlediska závažnosti dopravních nehod je křižovatka silnice I/3 s komunikací od čističky odpadních vod v obci Litvínovice, kde došlo ke dvěma nehodám, při kterých byl smrtelně nebo těžce zraněn chodec. Čtyři z výše uvedených závažných nehod byly zapříčiněny jízdou po nesprávné straně komunikace nebo nesprávným předjížděním, a to na katastrálním území Boršov nad Vltavou a Kamenný Újezd. V současné době tomuto druhu nehod nahrávají poměrně komfortní návrhové prvky komunikace spolu s vysokou rychlostí vozidel a vysokým dopravním zatížením. 2.2.4 Identifikace nehodových míst/úseků Z hlediska počtu nehod je nejkritičtějším místem celé trasy okružní křižovatka silnic I/3 x III/14330 v obci Litvínovice. Z tohoto důvodu byla pro křižovatku vypočtena hodnota relativní nehodovosti, která je uvedena v následující tabulce. ZÚR Jihočeského kraje 17

Tabulka 3 - Relativní nehodovost na křižovatce I/3 x III/14330 v letech 2007 2011 relativní nehodovost 1/10 6 vozkm průměrná hodnota pro tříramennou okružní křižovatku s jedním pruhem na 0,29 okružním pásu a rychlostí před křižovatkou 50 km/h* okružní křižovatka I/3 x III/14330 1,04 * Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, číslo 1, rok 2010, ročník X, řada stavební, článek č. 14 Z porovnání hodnot relativních nehodovostí uvedených v předchozí tabulce lze vyvodit, že se jedná o okružní křižovatku s nadprůměrným počtem nehod. Z podrobnější analýzy nehodovosti vyplývá, že nadprůměrně nehodové byly roky 2007 a 2008. Důvodem je skutečnost, že v tomto období zde fungoval jiný systém organizace dopravy, než je tomu dnes. Zatímco dnes se jedná o křižovatku s jedním pruhem na, výjezdu i okružním pásu, v předchozím období zde byl zřízen ve směru od státních hranic do Českých Budějovic stavebně neoddělený bypass (2 pruhy na, výjezdu i okružním pásu). Ten sice zvyšoval kapacitu křižovatky, ale také zapříčiňoval velký počet nehod v této části okružního pásu (boční srážky). 2.3 DOPRAVNÍ MODEL Základními vstupními údaji pro dopravně-inženýrské posouzení jsou výhledové intenzity dopravy na komunikační síti. Pro výpočet těchto údajů byl použit model individuální dopravy České republiky. Pro vytvoření dopravního modelu a výpočet zatížení pro posuzované varianty byl použit dopravně-plánovací software PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM 12.01 pro zatěžování komunikační sítě. Program VISEM je základní součástí programů PTV-VISION, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a dopravních služeb. Výstupem jsou matice dopravních objemů jízd v členění na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). Program VISUM je dalším programem z balíku PTV-VISION, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sítě. Přiřazování respektuje kapacitně závislé zatěžování, desítky iteračních kroků, síť definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, křižovatkami, povolenými křižovatkovými pohyby a délkou zdržení. Program VISUM umožňuje sledovat rozdíly v zatížení komunikační sítě pro různé varianty a různé časové horizonty. Výstupem je síť s ročním průměrem denních intenzit (RPDI). ZÚR Jihočeského kraje 18

2.3.1 Podklady pro vytvoření dopravního modelu Pro vytvoření dopravního modelu byly použity následující podklady: Celostátní sčítání dopravy (ŘSD, 2010); Směrový průzkum na hraničních přechodech (ŘSD, 2005); ZÚR Jihočeského kraje; Územní plán Českých Budějovic Územní plány obcí v okolí posuzované stavby Harmonogram výstavby dálnic a rychlostních silnic v České republice; Statistický lexikon obcí České republiky 2005 (ČSÚ 2006); Údaje o rozvojových záměrech 2.3.2 Popis dopravního modelu Základ modelu komunikační sítě byl převzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé České republice do podrobnosti silnic III. třídy a hlavních průjezdných komunikací ve městech, včetně základních silnic evropského významu v zahraničí, zpracovaný v rámci zakázky Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 2040. Tento model je průběžně aktualizován a používán pro potřeby ŘSD ČR, krajů a měst. Dopravní model intenzit automobilové dopravy zahrnuje kompletní komunikační síť a dopravní vztahy na území České republiky, včetně přeshraničních vazeb, a to jak pro současný stav, tak i v prognóze do roku 2040. Celý proces tvorby dopravního modelu se skládá ze čtyř kroků (tzv. čtyřstupňový model): 1) Výpočet objemu zdrojové a cílové dopravy území; 2) Směrování přepravních proudů; 3) Dělba přepravní práce; 4) Přidělení zatížení na komunikační síť. Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů pro jednotlivé druhy dopravy, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje parametrizovanou komunikační síť. Při zpracování této studie byla z celorepublikového modelu vyříznuta část sítě přibližně v rozsahu Jihočeského a částečně Plzeňského kraje. V tomto dílčím modelu jsou prováděny další výpočty a analýzy. Tím, že tento dílčí dopravní model je zpracován na pozadí celorepublikového dopravního modelu, je možné ve výpočtech zohlednit změny intenzit na vstupujících komunikacích ZÚR Jihočeského kraje 19

do Jihočeského kraje způsobené dostavbou komunikační sítě na území celé České republiky. V krajském dopravním modelu jsou tedy zahrnuty všechny vazby, které fungují v reálném provozu. Jiný postup než výpočet intenzit na celorepublikové síti s vazbou na hraniční přechody může vést k nepřesným výsledkům prognózy zátěží. Na následujících obrázcích jsou ukázky z dopravního modelu Jihočeského kraje a celé České republiky. Obrázek 1 Rozsah dopravního modelu použitý pro studii ZÚR Jihočeského kraje 20

Obrázek 2 Dopravní model České republiky 2.3.2.1 Dopravní poptávka Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahů do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Město České Budějovice je rozděleno na 110 zón na základě údajů ze Statistického lexikonu obcí České republiky podle základních sídelních jednotek (ZSJ). Kromě Českých Budějovic jsou podrobněji rozděleny další obce v okolí posuzované stavby. Jedná se o obce Planá (2 dopravní zóny), Chlumec (2 dopravní zóny), Boršov nad Vltavou (4 dopravní zóny), Dubné (4 dopravní zóny), Homole (4 dopravní zóny), Kamenný Újezd (11 dopravních zón), Lipí (2 dopravní zóny), Litvínovice (8 dopravních zón), Vrábče (5 dopravních zón) a Dolní Třebonín (8 dopravních zón), Navíc jsou zadány samostatné dopravní zóny pro letiště České Budějovice a plánované rozvojové plochy OC Litvínovice a bývalou sodovkárnu v Českých Budějovicích. Na zbylém území republiky je každá obec představována samostatnou zónou. Celorepublikový model obsahuje téměř 8 000 dopravní zón. Model dopravní poptávky obsahuje matice přepravních vztahů pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro přeshraniční dopravu (vnější a tranzitní vztahy). Matice vnitřní republikové dopravy Matice byly vypočteny v programu VISEM 8.1 na základě demografických údajů. Objem zdrojové a cílové dopravy v jednotlivých dopravních zónách je vypočten ze statistických údajů pro základní sídelní jednotky. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Směrování přepravních vztahů je vypočteno na základě řetězců aktivit (např. domov zaměstnání nakupování domov, domov škola domov atd.) pomocí gravitačního modelu. Velikost přepravního vztahu mezi dvěma dopravními zónami závisí na disponibilitě zdrojové zóny ZÚR Jihočeského kraje 21

(objem zdrojové dopravy), na atraktivitě cílové zóny (objem cílové dopravy) a vzdálenosti zdroje a cíle. Matice přepravních vztahů jsou děleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní (hmotnost nad 3,5 t) bez autobusů hromadné dopravy. Pro dělbu přepravní práce není k dispozici přesná hodnota, neboť ve výpočtu je uvažováno pouze s individuální automobilovou dopravou. V programu VISEM byly vypočteny matice pouze pro individuální dopravu dle nastavených parametrů. Matice přeshraniční dopravy Pro přeshraniční dopravu byly vytvořeny samostatné matice na základě směrového průzkumu na hraničních přechodech z roku 2005. Dělení podle druhu vozidel je stejné jako u vnitřní dopravy. Po výpočtu matic proběhlo přidělení přepravních vztahů na komunikační síť a výpočet zatížení komunikační sítě. Volba trasy mezi dvěma dopravními zónami se uskutečňuje na základě impedance (odporu) trasy, která závisí na jízdní době. Jízdní doba je závislá na zdržení při průjezdech křižovatkami a na jízdní rychlosti na trase, která je závislá na stupni saturace (poměr intenzity a kapacity). Kapacitně závislý výpočet tak po dosažení určité stupně saturace přiděluje vztahy na alternativní, méně zatížené trasy. Po výpočtu zatížení byla provedena kalibrace matic na hodnoty z celostátního sčítání dopravy ŘSD z roku 2010. Tyto hodnoty jsou do sítě zadány pomocí kalibračních profilů. Matice pro výhledové stavy byly získány navýšením kalibrovaných matic koeficienty růstu pro příslušné roky. Výhledový nárůst intenzit dopravy vychází z výhledových koeficientů růstu dopravy pro období let 2005 2040 zveřejněných ve věstníku dopravy č. 9/2007 příloze C Základní data pro výpočty ekonomické efektivnosti silničních a dálničních staveb v investičních záměrech v ČR s použitím programu HDM-4 s kalibrovanými daty (CSHS). Nárůsty přeshraniční dopravy byly uvažovány samostatným výhledovým koeficientem, zohledňujícím dynamiku rozvoje mezinárodní dopravy. 2.3.2.2 Dopravní nabídka Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM, který je součástí dopravněplánovacího softwaru PTV-VISION společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. ZÚR Jihočeského kraje 22

Pro každou spojnici jsou zadány následující parametry: Typ komunikace: o dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy; o funkční skupina (MK rychlostní, sběrné, obslužné) dle ČSN 73 6110; Maximální rychlost; Kapacita / 24 hod; Počet jízdních pruhů. Uzly představující křižovatky nebo místa napojení dopravních zón mají následující parametry: Typ křižovatky (světelně řízená, neřízená s / bez přednosti v jízdě, mimoúrovňová); Zakázané pohyby v křižovatkách; Zdržení při průjezdu křižovatkou. Komunikace v dopravním modelu jsou děleny podle typu na: dálnice, rychlostní silnice, silnice I. třídy (a průtahy), silnice II. třídy (a průtahy), silnice III. třídy, místní komunikace rychlostní (funkční skupina A), místní komunikace sběrné (funkční skupina B), místní komunikace obslužné (funkční skupina C). 2.3.2.3 Posuzované varianty Kromě dopravního modelu současného stavu byla vypočtena prognóza dopravního zatížení na rok 2030 pro 4 různé varianty komunikační sítě. Varianty se liší polohou přemostění Vltavy (severní a jižní varianta) a zprovozněním dálnice D3 (resp. rychlostní silnice R3) mezi Úsilným a státní hranicí. Na následujících obrázcích jsou zobrazeny dvě varianty přemostění řeky Vltavy. Obě tyto varianty jsou posouzeny ve scénáři s kompletní dálnicí D3 a ve scénáři s dálnicí D3 ukončenou v MÚK Úsilné. ZÚR Jihočeského kraje 23

Obrázek 3 Situace propojení v jižní variantě Obrázek 4 Situace propojení v severní variantě Celkem byly tedy vypočteny následující zatěžovací scénáře: Rok 2012 současný stav Rok 2030: o o o o s D3 a s jižní variantou přemostění Vltavy s D3 a se severní variantou přemostění Vltavy bez D3 a s jižní variantou přemostění Vltavy bez D3 a se severní variantou přemostění Vltavy Ve variantách s jižní variantou přemostění Vltavy je obchodní centrum Litvínovice napojeno do okružní křižovatky Litvínovice i na novou komunikaci jižně od obchodního centra. Ve variantách se ZÚR Jihočeského kraje 24

severní variantou propojení je obchodní centrum Litvínovice napojeno pouze do okružní křižovatky Litvínovice, zároveň se ruší napojení zásobovací komunikace k letišti, zásobování letiště probíhá přes hlavní příjezdovou komunikaci. 2.3.2.4 Rozsah okolní komunikační sítě Komunikační síť ve výhledových variantách je do dopravního modelu zadána dle kategorizace ŘSD a dle ZÚR Jihočeského kraje. V roce 2030 se předpokládá zprovoznění kompletní plánované komunikační sítě. V okolí posuzovaného úseku silnice I/3 je komunikační síť zadána dle územních plánů obcí a respektuje úpravy navržené v rámci této studie. Na území Českých Budějovic a okolí se jedná především o následující komunikace: Dálnice D3 a rychlostní silnice R3 na hranice s Rakouskem (variantně) Jižní tangenta Hlinský přivaděče Severní tangenta Propojení Litvínovic a nemocnice přes řeku Vltavu (variantně) I/20, přeložka Pištín České Vrbné I/34, přeložka Lišov Vranín II/143, přeložka v obci Homole, jižně od letiště Propojení Litvínovice sídliště Čtyři Dvory (M. Horákova) Propojení sídliště Máj (M. Horákové) Strakonická Zanádražní komunikace Tunel pod železniční tratí (Mánesova Zanádražní) Propojení Novohradská Plavská Přivaděč Nové Hodějovice MÚK Pohůrka II/157, obchvat Srubec II/156, obchvat Nedabyle a Nová Ves II/156, obchvat Strážkovice 2.3.3 Výstupy z dopravního modelu a analýza dopravního zatížení 2.3.3.1 Kartogramy intenzit Po výpočtu zatížení byly pro současný stav a všechny výhledové varianty vytvořeny kartogramy intenzit, které zobrazují zatížení komunikační sítě ve formátu [všechna vozidla / lehká nákladní vozidla (do 3,5 t) / ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hodin]. Kromě těchto celkových ZÚR Jihočeského kraje 25

kartogramů byly vytvořeny detailní kartogramy křižovatkových pohybů pro nejvýznamnější křižovatky na posuzovaném úseku silnice I/3, které byly použito pro kapacitní posouzení jednotlivých křižovatek (kapitola 2.4). Jedná se o následující křižovatky: Křižovatka I/3 x III/14330 v Litvínovicích Křižovatka I/3 x komunikace od přemostění Vltavy x komunikace pro zásobování letiště Křižovatka I/3 x III/14328 x komunikace od letiště Křižovatka I/3 x jižní tangenta České Budějovice Zátěžové kartogramy jsou zobrazeny v grafických přílohách. 2.3.3.2 Analýza dopravního zatížení V současném stavu se intenzity na silnici I/3 mezi MÚK Mánesova (II/156) a křižovatkou se silnicí I/39 pohybují od cca 16,8 do 27,9 tis. vozidel za den, přičemž intenzity se postupně snižují ve směru od Českých Budějovic. Zatížení silnice I/3 ve výhledovém roce 2030 závisí na konkrétní variantě, především na zprovoznění dálnice D3 a navazující rychlostní silnice R3. Rozmezí intenzit v jednotlivých variantách je uvedeno v následující tabulce. Stejně jako v současném stavu se intenzity snižují ve směru od Českých Budějovic, ve variantách s dálnicí D3 dochází ke skokovému poklesu v křižovatce s jižní tangentou. Tabulka 4 Rozmezí intenzit na silnici I/3 v úseku MÚK Mánesova křižovatka s I/39 Zatížení [všechna vozidla / 24 hod] Varianta Úsek MÚK Mánesova Jižní tangenta Úsek Jižní tangenta I/39 s D3 a s jižní variantou propojení s D3 a se severní variantou propojení bez D3 a s jižní variantou propojení bez D3 a se severní variantou propojení 13,5 22,1 tis. 3,1 6,8 tis. 13,1 21,1 tis. 3,3 6,9 tis. 23,9 35,8 tis. 23,9 34,9 tis. Z tabulky vyplývá, že zprovozněním dálnice D3 až na státní hranici dojde na silnici I/3 k poklesu intenzit o cca 14 20 tis. vozidel za den. Varianta přemostění Vltavy má na úsekové intenzity pouze minimální vliv. ZÚR Jihočeského kraje 26