Sylabus přednášky č.7 z ING3 Přesnost vytyčování staveb (objekty liniové a plošné) Doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. Výtah z ČSN 73 0420-2 Praha 2014 1
PŘESNOST VYTYČOVÁNÍ STAVEB (Výtah z ČSN 73 0420-2, Přesnost vytyčování staveb - část 2: Vytyčovací odchylky (stavby liniové a plošné ) 6 Stavby liniové Vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení Přesnost vytyčení prostorové polohy liniových staveb se vztahuje k HB osy a k HVB a vyjadřuje se mezními odchylkami. Pro dráhy se HB osy určují z bodů primární sítě nebo z bodů ZPBP a ZVBP. Pro ostatní liniové stavby v nezastavěném území se HB osy určují jako u drah. Pro ostatní liniové stavby v zastavěném území se HB osy určují vzhledem k nejbližším bodům určeným v souřadnicovém a výškovém systému, který je použit v projektové dokumentaci. Přesnost vytyčení prostorové polohy rekonstruovaných liniových staveb se stanoví podle kritérií, která platí pro novostavby. Za HB osy se v tomto případě volí začátek a konec rekonstrukce, které se případně doplní o další HB, v závislosti na délce rekonstruované liniové stavby a touto normou stanovené maximální vzdálenosti HB osy. Pro liniové stavby neuvedené v této normě se přesnost vypočte postupem uvedeným v ČSN 73 0420-1a uvede v projektové dokumentaci. Dráhy Přesnost vytyčení prostorové polohy celostátní dráhy, regionální dráhy a vlečky a speciální dráhy se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy bodu HB osy a určení výšky HVB. Nahrazují-li se HB osy body primární sítě, musí tyto body vyhovovat přesnosti stanovené pro HB osy. HB osy se umisťují v ose trasy dráhy ve vzájemné vzdálenosti od 150 do 350 m pro návrhovou rychlost menší než 90 km/h a ve vzdálenosti od 200 do 350 m pro návrhovou rychlost 90 km/h a větší. (Poznámka: Za HB osy se především použijí body osy ve styku přímé s obloukem a ve styku složených oblouků, vyhovují-li předepsané vzdálenosti. HVB se umisťují ve vzájemné vzdálenosti od 200 do 350 m a ve vzdálenosti maximálně 200 m od trasy v železniční stanici od hlavní koleje). Kritériem přesnosti vytyčení HB osy jsou mezní vytyčovací odchylky δx Mx a δx My souřadnic x a y a mezní vytyčovací odchylky δx MΔx a δx MΔy souřadnicových rozdílů Δx a Δy dvou sousedních HB os, uvedené v tab.16. Tabulka 16 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení prostorové polohy Kritérium přesnosti vytyčování Mezní vytyčovací odchylka souřadnic x, y HB osy δx Mx a δx My Mezní vytyčovací odchylka souřadnicových rozdílů Δx a Δy HB osy δx MΔx a δx MΔy Mezní vytyčovací výšková odchylka HVB δx M 2 Návrhová rychlost v (km/h) v < 60 60 v 90 90 < v 120 120 < v 160 ± 25 ± 20 ± 15 ± 12 ± 15 ± 12 ± 10 ± 8 ± 10 ± 7 ± 5 ± 3 Kritériem přesnosti určení výšek HVB je mezní výšková odchylka uvedená v tab.16.
Při vytyčování podrobných bodů z excentricky umístěných HB osy (sekundární síť), popř. z bodů primární sítě, nesmí jejich vzdálenost od osy překročit 30 m. Při vytyčení podrobného bodu ve směru normály je příčná odchylka k ose dráhy dána přesností použitého dálkoměru, která musí vyhovovat hodnotě uvedené v tab.18. Přesnost podrobného vytyčení dráhy se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení podrobného bodu dráhy, s rozlišením spodku (tab.17) a svršku (tab.18) dráhy. Přesnost vytyčení podrobných bodů spodku dráhy dále rozlišuje založení drážního tělesa, spodek a objekty spodku, přesnost vytyčení podrobných bodů svršku dráhy a příslušných zařízení dráhy je závislá na návrhové rychlosti a vzdálenosti od HB, a to včetně zajištění a určení výšek z HVB. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů dráhy jsou podélné a příčné odchylky vztažené k HB osy. K vytyčení lze použít i bodů primární (vytyčovací) sítě. U výšek se přesnost vztahuje k HVB. Tabulka 17 Mezní vytyčovací odchylky podrobného vytyčení spodku dráhy Stavební etapa Mezní vytyčovací odchylka δx M podélná příčná výšková založení drážního tělesa ± 100 ± 100 ± 30 spodek ± 50 ± 40 ± 15 objekty spodku ± 30 ± 20 ± 10 Mezní vytyčovací odchylky v podélném směru bodů podrobného vytyčení svršku jsou, vzhledem k předpokládanému použití elektronických dálkoměrů a relativně krátkým vzdálenostem, stanoveny jednotnou hodnotou, a to δx Md = ± 10 mm. Rozdíly příčných odchylek sousedních bodů podrobného vytyčení, při vzájemné vzdálenosti do 25 m nesmí překročit hodnotu δx Mq = ± 4 mm. Příčné a výškové odchylky bodů podrobného vytyčení svršku nesmí překročit hodnoty mezních vytyčovacích příčných odchylek od HB osy a hodnoty mezních vytyčovacích odchylek výšky od HVB, uvedených v tab.18 (platí pro trať v přímé i v oblouku). Tabulka 18 Mezní vytyčovací odchylky podrobného vytyčení svršku dráhy Návrhová rychlost v (km/hod) Mezní vytyčovací příčná odchylka bodu vytyčení svršku δx M pro vzdálenost d 3 Mezní vytyčovací výšková odchylka δx M d 25 m 25m<d 50 m 50m<d 100 m 100m<d 200 m d 200 m v < 60 ± 5 ± 7 ± 12 ± 18 ± 10 60 v < 90 ± 4 ± 6 ± 10 ± 15 ± 8 90 v < 120 ± 4 ± 5 ± 8 ± 12 ± 6 120 v < 160 ± 4 ± 4 ± 6 ± 9 ± 4 Pro přechod na směrodatnou odchylku se použije u α = 2. Pokud se vytyčují symetrické podrobné body odsazené o konstantní hodnotu od osy, je jejich vzájemná přesnost dána hodnotou uvedenou v tab.18, násobenou 2. Pro hodnocení geometrické polohy koleje se používá vzepětí h. Mezi směrodatnou odchylkou v příčném směru σ q a směrodatnou odchylkou vzepětí σ h platí vztah:, kde.
Tramvajové dráhy Přesnost vytyčení prostorové polohy tramvajové dráhy se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy HB a určení výšky HVB. HB osy se umisťují v ose koleje tramvajové dráhy ve vzájemné vzdálenosti zpravidla od 150 m do 350 m. Jejich poloha je dána souřadnicemi x, y, popř. výškou. U dvoukolejných tratí s ekvidistantním souběhem kolejí se HB určují v průběhu osy obou kolejí, a to nejvhodněji ve styku směrových prvků trasy, pokud jejich vzdálenost vyhovuje výše uvedenému požadavku. HVB se volí v blízkosti osy, popř. i podrobných bodů osy tak, aby mohly být použity k zajištění geometrické polohy koleje. Všechny HB osy a HVB se zajišťují zajišťovacími body, jejichž přesnost je stejná jako přesnost HB a HVB. Kritéria přesnosti a hodnoty mezních vytyčovacích odchylek prostorové polohy a podrobného vytyčení jsou stejné, jako jsou uvedeny v tab.16 až 18 pro dráhy. Přesnost vytyčení vzájemné vzdálenosti os sousedních kolejí u dvoukolejné nebo vícekolejné tramvajové trati je dána mezní vytyčovací odchylkou δx M = ± 3 mm. Lanové dráhy Visuté lanové dráhy Přesnost vytyčení prostorové polohy je dána přesností HB osy a HVB. HB se umisťují v ose lanové dráhy na počátku a konci přímého úseku, bez ohledu na jeho délku. HVB se umisťují co nejblíže počátku a konci osy a dále do vzdálenosti jedné nivelační sestavy od podpěr, jejichž vzájemná vzdálenost je větší než 200 m. Kritériem absolutní přesnosti vytyčení HB jsou mezní odchylky v souřadnicích x, y, kritériem relativní přesnosti jsou mezní vytyčovací odchylky souřadnicových rozdílů Δx a Δy dvou sousedních HB a kritériem přesnosti výšek HVB jsou mezní vytyčovací odchylky výškového rozdílu Δv. Kritéria jsou uvedena v tab.19, s rozlišením zastavěného a nezastavěného území. Přesnost bodů podrobného vytyčení lanové dráhy se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení středů podpěr, kterými jsou vytyčovací odchylky podélné, příčné a výškové (tab.20). Přesnost vytyčení polohy ve vodorovné rovině a výšky je dána mezní vytyčovací odchylkou pro vzdálenost objektů lanové dráhy od jiné stavby (tab.21). Pozemní lanové dráhy Pro přesnost vytyčení pozemních lanových drah platí stejná ustanovení jako pro vytyčování drah (železničních). Pozemní komunikace Přesnost vytyčení prostorové polohy pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy HB osy a určení výšky HVB. HB osy se umisťují v ose pozemní komunikace (často na styku přímé s obloukem či styku dvou složených oblouků), ve vzájemné vzdálenosti od 150 4
do 350 m, v případě odsazení ve vzdálenosti maximálně 50 m od osy. Splňuje-li tuto podmínku bod primární sítě, je možno jej využít pro podrobné vytyčení. HVB se umisťují ve vzájemné vzdálenosti od 200 do 300 m a ve vzdálenosti maximálně 150 m od osy pozemní komunikace. Kritériem přesnosti vytyčení HB osy jsou mezní vytyčovací odchylky souřadnic x a y a mezní vytyčovací odchylky souřadnicových rozdílů Δx a Δy dvou sousedních HB osy a kritériem přesnosti výšek HVB je mezní vytyčovací výšková odchylka a mezní vytyčovací odchylka výškového rozdílu Δv sousedních HVB (tab.22). Tabulka 22 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení prostorové polohy Mezní vytyčovací Kritérium přesnosti vytyčování odchylka δx M Mezní vytyčovací odchylka souřadnic x, y HB osy ± 60 Mezní vytyčovací odchylka souřadnicových rozdílů Δx a Δy HB osy ± 30 Mezní vytyčovací výšková odchylka HVB ± 10 Mezní vytyčovací odchylka výškového rozdílu Δv HVB ± 6 Přesnost podrobného vytyčení pozemní komunikace se posuzuje podle kritérií daných mezními vytyčovacími odchylkami v podélném a příčném směru (vzhledem k HB osy) a ve výšce (vzhledem k HVB), s rozlišením přesnosti požadované pro vytyčení podrobných bodů zemního tělesa, pláně zemního tělesa, vrstev podkladu vozovky a krytu vozovky, a to včetně určení jejich výšek (tab.23). Koeficient spolehlivosti u p pro přechod z mezní na směrodatnou odchylku se volí u p = 2 pro tab.22 i tab.23. Tabulka 23 Mezní vytyčovací odchylky podrobného vytyčení Mezní vytyčovací odchylka δx M Body podrobného vytyčení podélná příčná výšková zemní těleso ± 100 ± 100 ± 50 pláň zemního tělesa ± 50 ± 40 ± 20 vrstvy podkladu vozovky ± 40 ± 30 ± 10 kryt vozovky ± 20 ± 15 ± 4 Mosty Přesnost vytyčení prostorové polohy mostu se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy CHB osy a určení výšky HVB. CHB osy mostu se stanoví v projektové dokumentaci. Zpravidla to jsou koncové body osy mostu, obvykle v líci krajních opěr, v ose uložení krajních polí nebo na spojnici křídel mostu, ve středech pilířů, popř. body v ose mostu ve vzájemné vzdálenosti obvykle do 100 m, výjimečně do 350 m. U delších mostů se krajní CHB osy mostu většinou volí totožné s HB osy liniové stavby, pro kterou se most buduje. 5
HVB mostu se stanoví v projektové dokumentaci a umisťují se do vzdálenosti maximálně 100 m od CHB osy mostu a na začátku a konci mostu. Zpravidla se ztotožňují s HVB liniové stavby. Kritériem přesnosti vytyčení polohy CHB osy mostu a výšky HVB jsou mezní vytyčovací odchylky vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a výšky HVB. Jsou-li tyto body totožné s HB osy liniové stavby, musí hodnoty mezních vytyčovacích odchylek splňovat podmínky přesnosti jak pro HB osy liniové stavby, tak i pro CHB osy mostu, uvedené v tab.24. Tabulka 24 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení vzájemné prostorové polohy CHB osy mostu a HVB mostu. Druh nosné konstrukce mostu Mezní vytyčovací odchylka δx M vodorovné vzdálenosti d sousedních CHB osy mostu d 50m 50m < d 150m 150m < d 300m d >300m Mezní vytyčovací výšková odchylka (sousedních HVB) δx M ocelová ± 30 ± 40 ± 50 ± 80 ± 10 betonová monolitická na skruži nebo letmo betonovaná betonová prefabrikovaná včetně letmo montovaných ± 30 ± 50 ± 60 ± 100 ± 10 ± 20 ± 40 ± 60 ± 100 ± 10 Odchylky uvedené pro betonové monolitické mosty, platí i pro spodní stavbu mostů prefabrikovaných a letmo montovaných a pro betonové spodní stavby ocelových mostů. Odchylky uvedené pro prefabrikované betonové mosty platí pouze pro nosnou konstrukci, včetně jejího uložení. Do této skupiny mostů se zařazují spřažené ocelobetonové konstrukce. Pro zvláštní mostní konstrukce lze v projektové dokumentaci stanovit jiné hodnoty. Pokud poloha CHB osy mostu není totožná s HB osy liniové stavby, ověřuje se vzájemná poloha CHB osy mostu zaměřením z nejbližšího HB osy liniové stavby. Obdobně se postupuje u výšek. Odchylka v příčném a podélném směru a ve výšce nesmí překročit mezní vytyčovací odchylky uvedené v tab.25. Tabulka 25 Mezní vytyčovací odchylky vzájemné polohy bodů CHB a HVB mostu a HB a HVB liniové stavby Mezní vytyčovací odchylka δx M vzájemné polohy bodů podélná příčná výšková ± 20 ± 15 ± 4 Mezní vytyčovací podélné odchylky CHB osy mostu, měřené na mostě vzhledem k ose liniové stavby, nad kterou je most budován, nesmí přesáhnout hodnoty mezních podélných vytyčovacích odchylek uvedených v tab.26 6
Tabulka 26 Mezní vytyčovací odchylky vytyčení přemostění Mezní vytyčovací podélná Přemosťovaná liniová stavba odchylka δx M dráha, pozemní komunikace ± 40 ostatní ± 60 Kritériem přesnosti určení výšek HVB mostu je mezní vytyčovací odchylka uvedená v tab.25. Přesnost podrobného vytyčení mostu se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení podrobných bodů pro zemní práce, zemní konstrukce, spodní stavbu (základy, patky, opěry, pilíře apod.) a nosnou konstrukci a podrobných bodů svršku mostu, včetně určení jejich výšek. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů jsou mezní vytyčovací podélné a příčné odchylky, vztažené k CHB osy mostu a mezní vytyčovací výškové odchylky, vztažené k HVB mostu (tab.27). V projektové dokumentaci lze stanovit hodnoty přísnější. Tabulka 27 Mezní vytyčovací odchylka vytyčení podrobných bodů mostu z CHB a z HVB mostu Mezní vytyčovací odchylka δx M Stavební etapa podélná příčná výšková zemní práce ± 100 ± 100 ± 50 zemní konstrukce ± 70 ± 50 ± 30 spodní stavba ± 30 ± 20 ± 15 nosná konstrukce ± 20 ± 15 ± 10 svršek mostu ± 15 ± 10 ± 4 Pro přechod z mezní na směrodatnou odchylku se v tab.24 až 27 používá koeficient spolehlivosti u = 2. Tunely Přesnost vytyčení prostorové polohy tunelu se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení polohy CHB osy a určení výšky HVB. CHB osy tunelu se stanoví v projektové dokumentaci. Zpravidla to jsou koncové body osy tunelu, popř. body v ose ve vzájemné vzdálenosti obvykle od 100 m do 350 m. Uvnitř tunelu se obvykle umisťují v místech, kde lze polohu CHB určit nezávisle na způsobu vytyčení osy (např. šachtou nebo pomocnou štolou). U delších tunelů se CHB osy tunelu většinou volí totožné s HB osy liniové stavby, pro kterou se tunel buduje. HVB se umisťují do vzdálenosti maximálně 100 m od CHB osy tunelu Kritériem přesnosti vytyčení polohy i výšky CHB (HVB) osy tunelu jsou mezní vytyčovací odchylky souřadnic x a y a výšek, které platí pro HB osy liniové stavby, pro kterou je tunel budován. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů tunelu jsou mezní vytyčovací podélné a příčné odchylky, vztažené k CHB osy liniové stavby a mezní vytyčovací výškové odchylky, vztažené k HVB dráhy (tab.28) nebo pozemní komunikace (tab.29). Mezní vytyčovací odchylky jsou rozlišeny podle návrhové rychlosti, podélné a příčné odchylky a dále podle vzdálenosti d od CHB. 7
Průmyslové a vodní štoly a přivaděče, stoky a kolektory (tunelované) Kritériem přesnosti vytyčení prostorové polohy, dané HB osy a HVB, jsou mezní vytyčovací odchylky v souřadnicích x a y, mezní vytyčovací odchylky souřadnicových rozdílů Δx a Δy sousedních HB a mezní vytyčovací výšková odchylka, které jsou dále rozlišeny pro nezastavěné (tab.30) a zastavěné (tab.31) území, stejně jako umístění a vzájemná vzdálenost HB osy a HVB. Vzhledem k požadované přesnosti jsou mezní odchylky dále rozděleny podle druhu stavby na štoly a přivaděče (u výšek rozlišené ještě na spádové a tlakové), kanalizační stoky (u výšek s rozlišením sklonu do 1%, od 1% do 10% a nad 10%) a kolektory. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů štol, přivaděčů, kanalizačních stok a kolektorů jsou mezní vytyčovací odchylky podélné a příčné, vztažené k HB osy a mezní vytyčovací odchylky výškové, vztažené k HVB (tab.32). V tabulce jsou rozlišeny požadované hodnoty mezních odchylek podle druhu stavby, mezní příčné odchylky ještě podle vzdálenosti od HB osy a výškové odchylky obdobně jako u prostorové polohy (spádové či tlakové štoly a přivaděče, či dle sklonu u kanalizačních stok). Směrové odchylky prorážky nesmí překročit hodnoty mezních vytyčovacích příčných odchylek. Stavby navazující na liniové části, musí vyhovovat podmínkám zadaným v projektové dokumentaci. Upravené a umělé vodní toky Kritériem přesnosti vytyčení prostorové polohy, dané HB osy a HVB, jsou mezní vytyčovací odchylky v souřadnicích x a y a mezní vytyčovací výšková odchylka, které jsou dále rozlišeny podle druhu stavby na betonové koryto a kamenné opevnění (tab.33). Řešeno je i umístění a vzájemná vzdálenost HB osy a HVB. Při vytyčování HB osy pro novostavby a velké úpravy se vychází z vytyčovací sítě, jejíž přesnost musí odpovídat přesnosti vytyčování prostorové polohy (tab.33). Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů upraveného a umělého vodního toku jsou mezní vytyčovací odchylky podélné a příčné, vztažené k HB osy a mezní vytyčovací odchylky výškové, vztažené k HVB (tab.34), rozlišující nezastavěné a zastavěné území. Nadzemní a podzemní vedení (budované v otevřené rýze) Kritériem přesnosti vytyčení prostorové polohy, dané HB osy a HVB, jsou mezní vytyčovací souřadnicová odchylka δ Mx,y, která je dále rozlišena pro nezastavěné (δ Mx,y δx M = ± 200 mm) a zastavěné (δ Mx,y δx M = ± 100 mm), území a mezní vytyčovací výšková odchylka, daná jednotně hodnotou δx M = ± 10 mm. Řešeno je i umístění a vzájemná vzdálenost HB osy a HVB. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů nadzemních a podzemních vedení jsou mezní vytyčovací odchylky podélné a příčné, vztažené k HB osy a mezní vytyčovací odchylky výškové, vztažené k HVB (tab.35). V tabulce jsou uvedeny požadované hodnoty mezních odchylek podle druhu vedení (nadzemní drátovody, podzemní a nadzemní potrubí, včetně drenáží, podzemní a nadzemní kabely, s rozlišením nezastavěného a zastavěného území a kolektory budované v otevřené rýze) a u výškových odchylek pro potrubí je rozlišen požadavek na přesnost podle sklonu. 8
U souběžných vedení musí být dodržena ustanovení o minimální vzájemné vzdálenosti podle ČSN 73 6005 a to včetně výšek. V bodech mimoúrovňového křížení podzemních vedení je mezní výšková odchylka 50% hodnot uvedených v tab.35. 7 Stavby plošné Vytyčení prostorové polohy a podrobné vytyčení Přesnost vytyčení prostorové polohy plošných staveb se vztahuje k CHB a k HVB a vyjadřuje se mezními vytyčovacími odchylkami. V nezastavěném území se CHB a HVB určují z bodů primární sítě nebo z bodů ZPBP a ZVBP, v zastavěném území se určují vzhledem k nejbližším bodům souřadnicového a výškového systému použitého v projektové dokumentaci. Pohybové plochy letišť Patří sem vzletové a přistávací pásy a dráhy, objezdové a pojezdové dráhy a pásy, určené pro pohyb letadel na zemi. Přesnost vytyčení prostorové polohy pohybové plochy letiště se posuzuje podle kritérií pro přesnost vytyčení HB osy (v prodloužení pohybové plochy letiště, ve vzájemné vzdálenosti od 150 m do 350 m) a určení výšky HVB (maximálně do 50 m od osy). Kritériem přesnosti vytyčení HB osy jsou mezní vytyčovací odchylky v souřadnicích x a y, mezní vytyčovací odchylky souřadnicových rozdílů Δx a Δy sousedních HB osy. Kritériem přesnosti určení výšek HVB je mezní vytyčovací výšková odchylka (tab.36). Rozlišuje se požadovaná přesnost podle povrchu pohybové plochy letiště (travnatý či zpevněný povrch). Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů pohybové plochy letiště jsou mezní vytyčovací odchylky podélné a příčné, vztažené k HB osy a mezní vytyčovací výškové odchylky, vztažené k HVB (tab.37), s rozlišením zpevněného a travnatého povrchu. U zpevněného povrchu je požadovaná přesnost ještě rozdělena podle fáze výstavby pro zemní těleso (pláň), vrstvy podkladu a kryt. Vzhledem ke zvýšeným nárokům na rovinnost a přímost pohybových ploch jsou stanoveny omezující požadavky na rozdíly sousedních bodů podrobného vytyčení ve všech směrech (v podélném, v příčném, ve výškách). Upravená prostranství Kritériem přesnosti vytyčení prostorové polohy, dané CHB osy a HVB, je mezní vytyčovací odchylka souřadnic x a y, daná hodnotou δx M = ± 100 mm a mezní vytyčovací výšková odchylka, daná hodnotou δx M = ± 20 mm pro travnatý povrch a δx M = ± 10 mm pro povrch zpevněný. Umístění a vzájemná vzdálenost CHB osy a HVB je stanoveno v projektové dokumentaci. Kritériem pro přesnost podrobného vytyčení prostranství jsou mezní vytyčovací odchylky podélné a příčné, vztažené k CHB prostranství a mezní vytyčovací výškové odchylky, vztažené k HVB (tab.38). 9
Úpravy terénu Přesnost vytyčení prostorové polohy se u úprav terénu posuzuje pouze podle kritéria pro přesnost určení výšky HVB, kterým je mezní výšková odchylka, jejíž hodnota je δx M = ± 30 mm. Kritériem přesnosti vytyčení podrobných bodů úprav terénu jsou mezní podélné a příčné odchylky (δx M = ± 200 mm), vztažené k bodům vytyčovací sítě, popř. k sousedním stavbám a mezní výškové odchylky (s rozlišením pro hrubé úpravy terénu δx M = ± 100 mm a pro konečné úpravy terénu δx M = ± 40 mm), vztažené k HVB. Ve všech případech, kde není uvedeno jinak, se pro přechod z mezní na směrodatnou odchylku používá hodnoty normované náhodné veličiny s normálním rozdělením (koeficientu spolehlivosti) u = 2. 10