VIETNAM - P ÍLEŽITOST A NAD JE PRO INVESTICE DO VIETNAMU Doktor Nh t t Hoàng Zástupce editele odboru legislativního Ministerstvo plánov nování a investic Praha,, 5/11/2009 11/13/2009 1
1. P ehled vietnamské ekonomiky 2. P ehled vietnamské infrastruktury 3. P ímé zahrani ní investice ve Vietnamu 4. Porovnání investi ních nákladn klad 5. Investi ní zákon a zásady z ve Vietnamu 11/13/2009 2
1. P EHLED VIETNAMSKÉ EKONOMIKY 11/13/2009 3
the socialist republic of Vietnam 11/13/2009 4
Rozloha : 331 689 km 2 Délka pob eží : 3 260 km Velká m sta Klima Po et obyvatel Ú ední jazyk P írodní zdroj Národnostní složení 1.1. ZEM A LIDÉ : hlavní m sto Hanoj, m sto a Nang, Ho i Minovo m sto : tropická a monzunová oblast : 85,2 miliónu (13. nejlidnat jší zem sv ta) Odhad 90 miliónu v roce 2010 : vietnamština : ropa, plyn, nerostné suroviny, vodní produkty, tropické lesy : 54 národností, v tšinu populace tvo í etni tí Vietnamci (národnost Kinh) 11/13/2009 5
1.2. PLÁN PR MYSLOVÉHO ROZVOJE DO ROKU 2020 Východní a Západní ást Severního Vietnamu: Vodní elektrárna, zpracování lesních produkt, t žba v dole, hnojivo, stavební materiály, pr myslové a zem d lské stroje Nížina u Rudé eky a Severní ást St edního Vietnamu: Strojírenství, tepelná elektrárna, elektronika, informatika, chemický pr mysl, hutnictví, t žba a zpracování nerost, stavební materiály, od vnictví, obuvnictví, t žba a zpracování d eva a lesních produkt. Jižní ást St edního Vietnamu: t žba a zpracování d eva, mo ských produkt, ropný pr mysl, strojírenství, stavební materiály, od vnictví, obuvnictví, elektronický pr mysl, informatika. Vyso ina Tay Nguyen: Vodní elektrárna, t žba a zpracování d eva, t žba a zpracování nerost. Východní ást Jižního Vietnamu: ropa a plyn, t žba a zpracování d eva, lesních produkt, strojírenství, elektronický pr mysl, software, chemický pr mysl, lé iva, od vnictví a obuvnictví, špi ková technologie high-tech. Nížina Delty Mê Kông: T žba a zpracování d eva, plynu, strojírenství, rýže, lodní pr mysl 11/13/2009 6
1.3. VIETNAMSKÁ EKONOMIKA HDP Zvýšení HDP je nejefektivn jší v Asii Pr m r ro ního zvýšení HDP je 7,5% Zvýšení HDP je rychlejší než asijské státy, jen pomalejší než ina 80 70 60 7.3% 7.8% 8.4% 8.2% 8.5% 10.0% 8.0% 15% 50 40 30 6.7% 6.0% 4.0% 10% 20 10 2.0% 5% 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 (est.) GDP (Billion USD) GDP Growth rate (%) 0.0% 0% China Vietnam ASEAN 2003 2004 2005 2006 2007 11/13/2009 7
2. P EHLED VIETNAMSKÉ INFRASTRUKTURY 11/13/2009 8
2.1. SILNI NÍ SÍ 2006-2010 investice do infrastruktury: 400 tisíc miliard VND (kolem 25 miliard USD), odpovídá 18% z celkové investice do spole nosti Silni ní sí : Hustá silni ní sí : celková délka je 251 786 km Hlavní zdroj ODA slouží ke zdokonalení dálnic. Podél Vietnamu z Jihu na Sever: Hlavní silnice 1A : 2 260km p es 31 provincí a m st Ho i Minova silnice: 3 167km 11/13/2009 9
2.2. PLÁN N ROZVOJE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTRY V OBDOBÍ 2006-2015 2015 2006 2015 11/13/2009 10
2.3. ŽELEZNI NÍ SÍ Celková délka: 2 632 km Po et železni ních stanic: 278 stanic Železni ní spojnice Hanoj Ho i Minovo m sto: 1 726 km; 29,5 40 hodin; Cíl je snížit dobu jízdy o 10 hodin pomocí vysokorychlostní železni ní sít. Propojení železni ní sít s inou dvou tratí: od Lao Cai do Jun nan - ina a od Lang Son do Kantonu - ina. Výstavba železni ní sít ke propojení s Laosem a Kambodžou pat í do rozvojové strategie železni ní sít vietnamské vlády. 11/13/2009 11
2.3. ŽELEZNI NÍ SÍ (Pokra ování) Vietnam s r znými dopravními druhy se stává d ležitým m stkem asijské dopravní sít. 11/13/2009 12
2.4. MO SK SKÉ P ÍSTAVY Vietnam má p íznivé podmínky pro rozvoj mo ských p ístav : délka pob eží 3 260 km, strategická poloha blízko mezinárodní námo ní dopravní trat, p íznivé p írodní podmínky, hluboké mo e, mo ské proud ní, p íliv, odliv, kanály. 119 p ístav Hlavní p ístavy : Severní Vietnam: Cai Lan (Quang Ninh), Hai Phong St ední Vietnam: a Nang, Quy Nhon (Binh Dinh) Jižní Vietnam: Sai Gon, Thi Vai 11/13/2009 13
2.5. Í NÍ DOPRAVA Je tu více než 2 300 ek a í ek s celkovou délkou 198 000 km V sou asné dob, Vietnam disponuje rozsáhlou í ní sítí s délkou 61 000 km, je druhý nejv tší zp sob pro nákladní a osobní dopravu; Dosahuje 25-30% z celkové vnitrostátní dopravy, zvlášt v oblasti nížiny delta Mekong, í ní doprava dosahuje 60-70% z celkové dopravy v n kterých provincích; 11/13/2009 14
2.6. LETECKÁ DOPRAVA Hanoi 3 mezinárodn rodní letišt : - Noi i baib - a Nang Hanoj a Nang - Tan n SonS Nhat Ho i Minovo m sto Danang 13 vnitrostátn tní letišt : - Gia LâmL - i n n Biên - Vinh - Pleiku - Cát Bi - Nà S n - Hu - Quy Nh n - Ban mê thu t - Nha Trang - à L t - R ch Giá - Phú Qu c HoChiMinh 11/13/2009 15
2.6. LETOVÁ TRA VIETNAM AIRLINES (Pokra( Pokra ování) Vietnam Airlines provozuje 20 vnitrostátní linek a 44 mezinárodní linek do 4 kontinent, hlavn z mezinárodního letišt Tan Son Nhat a Noi Bai; 11/13/2009 16
11/13/2009 17
11/13/2009 18
3. P ÍMÉ ZAHRANI NÍ INVESTICE VE VIETNAMU 11/13/2009 19
3.1. VÝHODA INVESTICE DO VIETNAMU Stabilní ekonomika, politika Rychlý r st ekonomiky Potenciál l domácího trhu a exportu Dostatek kvalifikované pracovní síly Bohaté p írodní zdroje Má úsp sp ch v integraci do regionáln lních sdružen ení a sv tov tových ekonomických ch struktur Výhodná geografická poloha (leží v centru Jihovýchodn chodní Asii) Vietnam siln podporuje investice Otev enost enost pro zahrani ní investice 11/13/2009 20
3.2. ZAHRANI NÍ INVESTICE VE VIETNAMU V OBDOBÍ 1991-2009 milion USD 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1993 1991 1997 1995 2001 1999 2005 2003 2007 11/13/2009 registrov aná inv estice skute n inv estov áno po et projekt 21
3.3. FDI VE VIETNAMU DLE SEKTORU (1988 2009) Služba 37% Pr mysl a stavebnictví 61% Zem d lství, lesnictví, rybá ství 2% 11/13/2009 22
3.4. FDI VE VIETNAMU DLE STÁTU TU (1988 2009) Kanada 2,8% Ostatní 20,1% Taiwan 12,6% Jižní Korea 12,1% Thajsko 3,4% Hongkong 4,6% USA 5,1% British Virgin Islands 7.8% Singapore 10.0% Japonsko 10,5% Malaysia 10.7% 11/13/2009 23
3.5. ZAHRANI NÍ INVESTICE DO VIETNAMU DLE STÁTU TU (1988-2009) po adí List Zahrani ní Partner investo i Po et Celkový registrovaný No Projects Total Capital (USD) projekt investovaný kapitál (USD) 1 China ina (Taiwan) (Taipei) 2,027 2 027 21,287,669,552 21 287 669 552 2 Korea Jižní Korea 2,284 2 284 20,455,813,223 20 455 813 223 3 Malaysia Malaysia 331 331 18,056,607,601 18 056 607 601 4 Japan Japonsko 1,171 1 171 17,686,588,448 17 686 588 448 5 Singapore Singapore 746 746 16,904,240,366 16 904 240 366 6 British British Virgin Virgin Islands Islands 446 446 13,157,397,649 13 157 397 649 7 United USA Stated 470 470 8,651,659,801 8 651 659 801 8 China Hongkong (Hong Kong) 553 553 7,753,946,135 7 753 946 135 9 Thailand Thajsko 211 211 5,743,990,708 5 743 990 708 10 10 Canada Kanada 89 89 4,796,106,125 4 796 106 125 44 44 Republic eská Republika Czech 15 15 50,361,173 50 361 173 Others Ostatní (77 státy Countries) (77 stát ) 2,404 2 404 33,848,500,981 33 848 500 981 Total SUMA 10,747 10 747 168,392,881,762 168 392 881 762 11/13/2009 24
íslo 3.6. SEZNAM ESKÝCH PROJEKT VE VIETNAMU Název investovaný kapitál Oblast 1 Firma Praha-Ha tinh, výroba piva a nápoje 17 500000 Zpracovatelský pr mysl 2 Firma Kaolin Quang binh Bohemia, s.r.o. 15 300 000 T žba nerostu 3 Firma výroba lan Shinec-Viking, s.r.o. 5 000 000 Zpracovatelský pr mysl 4 Firma Synot W Vietnam, a.s. 4 000 000 Obchod s nemovitosti 5 Firma Miseco Vietnam, s.r.o. 3 200 000 Výroba elekt iny, klimatizace 6 Firma Print design& production, s.r.o. 1 750 000 Zpracovatelský pr mysl 7 Firma sklárna BOHEMIA Hanoj, s.r.o. 1 378 673 Zpracovatelský pr mysl 8 Firma Happytex Vietnam, od vnictví 1 000 000 Zpracovatelský pr mysl 9 Firma joint-venture Bohemia Saigon 400 000 Zpracovatelský pr mysl 10 Firma Han Vietnam, s.r.o. - sklo 400 000 Zpracovatelský pr mysl 11 Firma CP Avanel-Invest, s.r.o. 200 000 Odborné innosti, v da, technologie 12 Firma CZ Panter Vietnamm s.r.o. 100 000 Služba 13 Firma Služba a investice MIDA, s.r.o. 93 750 Zpracovatelský pr mysl 14 Firma technologie Dong Duong, s.r.o. 20 000 Informace a telekomunikace 15 Firma poradenská ABV, s.r.o. 18 750 odborné innosti, v da, technologie T ng c ng 50 361 173 11/13/2009 25
3.7. DOHODY TÝKAJT KAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE A INVESTICE MEZI VIETNAMEM A ESKOU REPUBLIKOU Je lenem WTO (11/2007) Dohoda mezi vládou R R a VSR o podpo e e a vzájemn jemné ochran investic (25/11/1997, v platnosti od 9/6/1998) Zm na 10/3/2008, v platnosti od 27/9/2009 Dohoda mezi vládou R R a VSR o zamezení dvojího zdan ní (23/5/1997 v platnosti 3/2/1998) 11/13/2009 26
4. POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH NÁKLADN KLAD 11/13/2009 27
4.1. POROVNÁNÍ INVESTI NÍCH NÁKLADN KLAD Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Pr myslov myslová zóna (US$/m2) 41.80-75.0 40 25-30 28-29 29 54.71 Nájem kancelá e (US$/m2/m síc) Nájem bytu (US$/m síc) Telefonní tarif (pro 3 m síce volání do Japonska) 28.70 23 28.35 18.59 11.67 2 000-2400 2 200 3400-3500 991.40 1 581 1.95 1.95 2.97 2.97 1.46 Cena elekt iny pro výrobuv (US$/kwh) 0.05-0.06 0.06 0.05-0.06 0.06 0.04-0.11 0.11 0.04-0.15 0.15 0.041-0.042 Cena dopravy kontejneru (40FT)( (od nejbližší šího p ístavu p do Yokohama ama 1 480 1 070 200 680 1 340 11/13/2009 28
4.2. POROVNÁNÍ DA OV OVÉ SAZBY Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Da z p íjmp jm právnick vnických ch osob 25% 25% 33% 33% 30% Da z p íjmp jm fyzických ch osob 40% 40% 45% 45% 37% Da z p evodu p zisky do zahrani í 0 0 0 0 10% 11/13/2009 29
4.3. POROVNÁNÍ MZDY Skupina Hanoj Ho i Minovo m sto Šanghaj Shenzhen Bangkok Administrativní pracovník 80-163 111-185 185 172-301 100-249 146 Mzda US$/ m síc Inžen enýr 201-385 249-373 334-593 186-620 620 316 Manažer 451-661 572-1 054 772-1 521 496-991 991 584 Sociáln lní pojišt ní ( ást, kterou hradí zam stnanec stnanec) 17% 17% 44% 39-49% 5% 11/13/2009 30
4.4. POROVNÁNÍ MINIMÁLN LNÍ MZDY íslo Stát Oblast a m stom Minimáln lní mzda (USD/m síc/osoba osoba) - Hanoj, Ho i i Minovo m stom 55 1. Vietnam - Oblast okolo Hanoje, Ho i Minova m sta m a n ktern která jiná m sta jako Hai Phong, - Jiné oblasti 50 45 2. Indonesia Jakarta 82 3. ina Peking Šanghaj Guangdong 72 86 85 4. Thajsko Bangkok 110 5. Philippines Manila 121 11/13/2009 31
5. INVESTI NÍ ZÁKON A ZÁSADYZ VE VIETNAMU 11/13/2009 32
5.1. VIETNAM PODPORUJE ZAHR. INVESTICE DO SEKTOR : Výroba nových materiál,, energie z obnovitelných zdroj ; výroba produkt pomocí špi kových technologií (high-tech), biotechnologie, informa ní technologie; strojírenstv renství Chov zví at a p stovp stování rostlin, zpracování zem d lsk lských, lesních a vodních produkt ; výroba soli; Využívání špi kových technologií (high-tech) tech), moderní techniky; chránit životní prost ed edí; výzkum, rozvoj high- tech 11/13/2009 33
5.1. VIETNAM PODPORUJE ZAHR. INVESTICE DO SEKTOR : : (pokra ov ování) Projekty náron ro né na pracovní síly Budování a rozší ší ení infrastruktury a d led ležitých projekt Rozší ší ení vzd lání,, výchovy, v zdravotnictví, t lesná výchova a sport Rozší ší ení tradi ního emesla N které jiné sektory (Internet, hromadná doprava, právn vní poradenství, základní chemický pr mysl, papírensk renský pr mysl, kožed ed lný pr mysl) 11/13/2009 34
5.2. PODPOROVANÁ LOKALITA Oblast s velmi obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami Oblast s obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami Zóna high-tech tech, ekonomická zóna (free economic zones) Pr myslov myslová zóna 11/13/2009 35
5.3. PODPORA INVESTIC Zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Existují 3 typy snížen ené sazby dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob dle sektor a lokalit: 10% : b hem 15 let (oblast s velmi obtížnými podmínkami nkami, zóna high-tech) b hem 30 let (zvláštní podpora investic) b hem celého p sobenp sobení (vzd lání,, zdravotnictví, kultura ) 20% : b hem 10 let (oblast s obtížnými podmínkami nkami) b hem celého p sobenp sobení (družstvo zem d lsk lské služby, lidový spo ící fond) Po této t to dob,, sazba dan je 25% 11/13/2009 36
5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Doba, ve které se aplikuje zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Sazba dan Doba Sektor technologie, infrastruktury, software Sektor high-tech, infrastruktury, software (zvlášní podpora investic) Sektor vzd lání, výchovy zdravotnictví, kultury, sportu Družstvo zem d lské služby, lidový spo ící fond Oblast s obtížnými podm. Oblast s velmi obtížnými podm., ekonomická zóna, zóna high-tech 20% 10 let x 20% Celá doba p sobení X 10% 15 let x x 10% 30 let X 10% Celá doba p sobení x 11/13/2009 37
5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Doba, ve které se aplikuje zvýhodn hodn ní u dan z p íjmp jm právnick vnických ch osob: Da ové prázdniny (let) snížení 50% Socializace v oblasti s obtížnými nebo velmi obtížnými podmínkami Ekonomická zóna, zóna high-tech Sektor hightech, infrastruktury, software Vzd lání, výchovy, zdravotnictví, kultura, životní prost edí Socializace mimo oblasti s obtížnými nebo velmi obtížnými podmínkami Uskute n ní v oblasti s obtížnými podmínkami 4 9 let X X X X 4 5 let X 2 4let x 11/13/2009 38
5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Bezplatný nájem pozemku: Projekty Doba bezplatného nájmu - Sektor se zvláštní podporou investic 3 let - Oblast s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami nebo - Sektor se zvláštní podporou investic - Oblast s velmi obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami nebo - Sektor s podporou investic v oblasti s obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami - Sektor s zvláštní podporou investic v oblasti s velmi obtížnými ekonomickými a sociálními podmínkami 7 let 11 let 15 let 11/13/2009 39
5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Výhodná dovozní da : Dovážen ené stroje, materiály ly, dopravní prost edky edky,, které se stávaj vají majetkem projekt s podporou investic Materiály, které vietnamské firmy ješt neum jí vyráb t Zboží a za ízen zení dovážen ené poprvé dle vládn dního seznamu projekt výstavby hotel,, kancelá e, e, byt,, obchodního centra, golfového h išt,, zábavnz bavního parku, zdravotní za ízen zení,, výchovy, v kultury, finance Suroviny, materiály ly, sou ásti sti pro projekty se zvláš áštní podporou investic nebo v oblasti s velmi obtížnými ekonomickými a sociáln lními podmínkami, se nemusí zaplatit dovozní da v období 5 let od zahájen jení výroby 11/13/2009 40
5.3. PODPORA INVESTIC (pokra ování) Další výhody: Možnost uplatnit da ovou ovou ztrátu tu jako od itatelnou položku od základu dan : doba tohoto uplatn ní nep ekra ekra uje 5 let Výhoda odpisu: Projekty v sektoru a oblasti s podporou investic a projekty s efektivními obchodními výsledky v smí uplatnit zrychlené odpisy; maximáln lní zrychlení odpisu je 2-2 krát t rychlejší než normáln lní odpis Rozší ší ení podporou investic: V p ípadp pad nutné podpory pro rozvoje d ležitého sektoru nebo oblasti, zvláš áštní ekonomické zóny, vláda p edloží sn movn movn návrh o zvýš ýšení podpory investic 11/13/2009 41
5.4. FORMY INVESTICE 1. Podnik se 100% tuzemské kapitálov lové ú astí nebo 100% zahrani ní kapitálov lové ú astí. 2. Spole ný podnik (Joint Venture) tuzemských i zahrani ních investor. 3. Investi ní projekty se smlouvou BCC, BOT, BTO, BT. 4. Investice na rozší ší ení obchodu 5. Nákup akcií nebo kapitálov lové p ísp vky, aby se zú astniliz ízení investic. 6. Slu ov ování a odkoupení podnik. 11/13/2009 42
5.5. POSTUP INVESTOVÁNÍ Registrování investice (15 dní) Posuzování investice (45 dní) 11/13/2009 43
5.6. PROJEKTY, KTERÉ REGISTRUJÍ NA VYDÁNÍ INVESTI NÍ LICENCE Projekty, které nepat í do seznamu investi ního sektoru s podmínkou Projekty, jejich celkový investovaný kapitál l je nižší než 300 miliard VND (Kolem 16,4 milion USD) 11/13/2009 44
5.7. PROJEKTY, KTERÉ POT EBUJ EBUJÍ POSOUZENÍ NA VYDÁNÍ INVESTI NÍ LICENCE Projekty, které pat í do seznamu investi ního sektoru s podmínkou Projekty, jejich celkový investovaný kapitál l je vyšší než 300 miliard VND (kolem 16,4 milion USD) 11/13/2009 45
5.8. ORGÁNY, KTERÉ VYDÁVAJ VAJÍ INVESTI NÍ LICENCI 1. Provin ní lidové výbory 2. ídící výbory pr myslov myslových zón, z exportních zpracovatelských ch zón, z zón n high-tech tech, ekonomických ch zón z n (free economic zones) 11/13/2009 46
11/13/2009 47