Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry

Podobné dokumenty
Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Nabídka IT specialistů v ČR

ekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR

Analýza poptávky po IT odbornících

Ing. Miloš Maryška, Ph.D. Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR (stav r. 2007) - hrozby a příležitosti

HUMAN CAPITAL IN ICT. Petr Doucek, Lea Nedomová Informační technologie pro praxi 1. září 2009, Ostrava

Cíle a metodika průzkumu

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Seminář VŠE, ČSSI a ICT UNIE

Vzdělávací a tréninkové centrum Ústeckého kraje

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Spolupráce vysokých škol s absolventy. Ing. Roman Kozel, Ph.D. proděkan Ekonomické fakulty VŠB TU Ostrava

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

REALIZACE Strategického záměru

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

SíťIT: Portál na podporu sociální sítě informatiků v ČR

Česká republika se může stát zemí, kde budou ve velkém rozsahu produkovány IT služby

Obecná priorita A15: Zvyšování kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti cizích jazyků

Bílá kniha terciárního vzdělávání

Aktivity MPO v oblasti středního školství

Studijní obor. Sociální management. Studijní program Hospodářská politika a správa SPRÁVNÁ VOLBA PRO VZDĚLÁNÍ

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. Bosonožská 9, Brno AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Výroční zpráva. o činnosti Vysoké školy realitní Institut Franka Dysona s.r.o. za rok Ing. Frendl Martin V Brně 20. června 2017 rektor

Marketing a management

Trh práce: Periferní vidění

Proč a jak se stát studentem

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období Aktualizace pro rok 2018

REALIZACE Strategického záměru

Vývoj vysokého školství v ČR a postavení vysokoškoláků na trhu práce

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU

Ekonomika podnikání v obchodě a službách

Koncepce rozvoje školy

Harmonizace studia na VOŠ avš

Zatraktivnění technických oborů

Strategický cíl 3. Prosperita

Struktura dotazníku. Dotazník se skládá ze dvou hlavních částí. Identifikační část zaměřená na základní identifikační údaje respondentů

Klíčové téma: Podpora polytechnického vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

ZAČÁTEK ŠKOLNÍHO ROKU 2011/12

Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Absolventi Univerzity Karlovy

SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

DLOUHODOBÝ ZÁMĚR EKONOMICKÉ FAKULTY

PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ

Studijní úspěšnost na českých vysokých školách v roce 2018

Doktorské studium

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

IMPLEMENTAČNÍ PROJEKT ČÁST KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ. Zlín,

Plán realizace strategického záměru

Požadavky zaměstnavatelů na terciární vzdělávání. Vadim Petrov Toyota Peugeot Citroën Automobile 24. února 2010

A. Transfer technologií

UNIVERZITA KARLOVA 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

UROSPRÁVA na EkF VŠB-TU VŠB-TU Ostrava

Podnikatelské fórum Ústeckého kraje

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Specializace Marketing a obchod

Centrum celoživotního vzdělávání

DOTAZNÍK K PROFILU ABSOLVENTA Z HLEDISKA BUDOUCÍHO ZAMĚSTNAVATELE

Management hotelnictví

Strategický plán školy pro období 2016 až 2019

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

vývojvoj a perspektivy

Spojení a kontakty: Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Liberec 1, Masarykova 3, příspěvková organizace

Směrnice děkana Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava č. 3/2018

DOPORUČENÍ KIT-VŠE A NERV K ŘÍZENÍ IT VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období

Pedagogická činnost Matematického ústavu v Opavě Slezské univerzity v Opavě v roce 2014 Zpracovala: Ing. Jana Šindlerová

Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR

Podnikatelská informatika obor šitý na míru

Koncepce rozvoje školy

Směrnice děkana Fakulty stavební Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava č. 3/2015

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA

Závěrečná zpráva o výsledcích řešení projektu v rámci rozvojových program MŠMT na rok 2006

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

OPATŘENÍ REKTORA č. 18/2017

Vysoká škola obchodní v Praze

Představení projektu

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. C) Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě a Rozvoj. kariérového poradenství

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

Zkušenosti z několika e-learningových kuzů pro odlišné cílové skupiny

Webová prezentace FHS UTB ve Zlíně Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně

PROFIL ABSOLVENTA TECHNICKÉ MYŠLENÍ, TVOŘIVOST, MANUÁLNÍ ZRUČNOST A VERBÁLNÍ SCHOPNOSTI

Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl

Vzdělávání praxí pro zvýšení zaměstnatelnosti. Patrik Priesol Seminář pro podnikatele, České Budějovice, 18. října 2018

Představení projektu a řešitelského týmu

Název projektu: Inovace vzdělávání talentů. obchodního úspěchu MSP InnoChem

Vysoké školství Ústeckého kraje: několik námětů k diskusi

Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci

Směrnice děkana č. 1/2005 FCH VUT v Brně upravující studium v rámci Celoživotní vzdělávání na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně

Pedagogická činnost. Matematického ústavu v Opavě. Slezské univerzity v Opavě. v roce 2002

Transkript:

Srovnání nabídky a poptávky a vyplývající závěry Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Seminář ČSSI SPIS CACIO 15.5.2007 Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha

V ČR bylo v roce 2006 celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ. Do praxe jich ale reálně přišlo pouze cca 2200 KIT VŠE Praha, 2007 Typ studia Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6 Bc 17200 8000 2300 DiS 1400 700 400 Mgr 5 letý 3400 400 700 Mgr Navazující 2600 1200 600 Celkový součet 24500 10300 3900. Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky, DiS = obory VOŠ 2

Rozsah vyučovaných znalostí a dovedností se mezi sledovanými obory významně liší KIT VŠE Praha, 2007 Segmenty Mgr Mgr5 I Mgr5 J Mgr5 K Mgr5 L Mgr5 Nezařazené Počet studentů 2005/6 1600 1600 1000 700 1000 Počet přijatých 2005/6 400 200 300 200 400 Počet absolventů 2005/6 500 200 200 100 400 Pozn: Zaokrouhleno na stovky 3

Porovnání požadavků firem a znalostí absolventa oboru příklad 4

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 Bc A 146 5000 1900 700 Bc B 109 2300 1100 200 Bc C 114 2700 1200 300 Bc D 68 3100 1500 200 Bc Nezařazené 4100 2300 800 Celkem 17200 8000 2300 Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 5

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů magisterského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 Mgr5 I 155 1600 400 500 Mgr5 J 59 1600 200 200 Mgr5 K 40 1000 300 200 Mgr5 L 42 700 200 100 Mgr5 Nezařazené 1000 400 400 Celkem 6000 1600 1300 Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní. 6

V roce 2006 bylo pro obnovu stávajícího stavu 233 000 IT odborníků v ČR potřeba 1900 absolventů VŠ a VOŠ. Rozšiřování IT firem a příchod nových ale tuto potřebu více než zdvojnásobil (4000). Museli být přijímání i absolventi jiných než IT oborů 7

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba 4400 nových IT odborníků - z toho 57% s VŠ vzděláním Předpokládaný úbytek IT odborníků v letech 2007-2010, který bude třeba nahradit 8

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba přijímat kolem 4000 nových studentů IT oborů ročně 9

Faktory ovlivňující budoucí stav na trhu práce v IT v České republice investice (zejména) zahraničních IT firem pokud nebudou nadále pravidelně vznikat nové rozvojové projekty na poskytování IT služeb pro zákazníky mimo ČR, počet IT odborníků v ČR bude stagnovat nebo vzhledem k vyšší produktivitě práce a outsourcingu mírně klesat. Poptávka po IT odbornících by tak poklesla. I tak ale budou potřeba stále skoro všichni absolventi IT oborů VŠ. pokles počtu mladých lidí v ČR a následné významné snížení počtu absolventů od cca roku 2015 (pokles přijatých od roku 2010) způsob jakým stát bude řešit nedostatek IT odborníků (bude-li ho vůbec řešit) např. podpora migrace, zjednodušení podmínek pro zaměstnání cizinců apod. 10

Závěry a doporučení Na IT pracovním trhu v ČR existují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Tyto disproporce se týkají jak počtu nových IT odborníků, tak struktury jejich znalostí Disproporce mezi poptávkou a nabídkou jsou posilovány zahraničními investicemi do IT služeb v ČR a odchodem IT odborníků z ČR do zahraničí V případě, že vláda ČR snížením daní a odvodů do sociálního a zdravotního pojištění zvýší atraktivitu ČR pro zahraniční investory, můžeme očekávat další posílení poptávky po IT odbornících 11 KIT VŠE Praha, 2007

Závěry a doporučení Mezi hlavní důvody, proč české VŠ a VOŠ neprodukují dostatečný počet dobře znalostně vybavených odborníků patří: nízká motivace škol k tomu, aby produkovaly absolventy, kteří optimálně odpovídají požadavkům pracovního trhu, nízké platové ohodnocení učitelů. IT odborník může v praxi dosáhnout dvoj až trojnásobného platu oproti učiteli stejného oboru. Tento fakt se promítá do kvality výuky a do kvality přípravy učebních plánů, nízká kvalita spolupráce VŠ praxe, nízká informovanost středoškoláků o možnostech uplatnění po absolvování různých studijních oborů na VŠ. Propagace je paradoxně zcela opačná viz přehledy škol, na které je snadné přijetí ke studiu. 12

Závěry a doporučení Opatření pro zlepšení současného stavu: do hodnocení škol a jejich pedagogického sboru promítnout s jakou úspěšností škola reaguje na změny požadavků pracovního trhu, praxe musí více spolupracovat s VŠ (oponentura učebních plánů, vystoupení expertů z praxe ve výuce, zadávání výzkumných projektů), v pravidelných cca dvouletých intervalech opakovat tento průzkum a zvýšit tak informovanost studentů, VŠ i zaměstnavatelů o trendech na trhu práce v IT. Ideální by byl stav, kdy by adept o studium viděl, jakou strukturu znalostí daný studijní obor na dané škole nabízí a jak je tato struktura daleko/blízko od požadavků praxe. 13

Diskuse Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha Kontakty: Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. (vorisek@vse.cz) Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. (doucek@vse.cz) Ing. Ota Novotný, Ph.D. (novotnyo@vse.cz) 14 KIT VŠE Praha, 2007