Týmové role Belbinův dotazník Vzdělávací program ZÁKLADY PODNIKÁNÍ
Vedle výše zmíněných faktorů pro kreativní klima hrají roli samozřejmě i úroveň týmové spolupráce v organizaci a obecná motivace cokoliv zlepšovat. Charakteristiky týmu lze popsat takto: Tým má společný účel, společný cíl - Skupina je jen pouhým souborem lidí - ti nemusí mít naprosto žádný společný cíl nebo účel. Tým má společný účel vždycky. Tým pracuje spíše společně než individuálně, aby dosáhl výsledku - Tým složený z individuálních 'hvězd' je málokdy týmem, je jen pouhou skupinou. Spolupráce je důležitou, základní týmovou charakteristikou. Není to jen konkrétní spolupráce, ale i postoje ke společnému úkolu, loajalita, vzájemný respekt. Tým má společné standardy - Bez společných standardů nemůže tým pracovat efektivně. Stavíte-li dům a někteří lidé měří ve stopách a jiní v metrech, dům vám spadne. Tým se vyznačuje soudržností, pocitem sounáležitosti - Soudržnost jsou jakási pouta, která svazují jednotlivce v celek. Souvisí se zájmem a zaujetím pro společný úkol. Nízký výskyt slova my ve slovníku týmu svědčí o nedostatku soudržnosti. K faktorům, které soudržnost ovlivňují, patří např. fyzická blízkost (práce na společném pracovišti), stejná nebo podobná práce, stejnorodost členů (např. podobné pocity, hodnoty, společenské postavení, ), velikost týmu (snadnější u menšího počtu).
Tým se vyznačuje disciplínou - Tým by měl mít standardy chování a uznávat autoritu vedoucího týmu. Bez toho je 'tým' pouhou skupinou. Tým mívá svůj styl komunikace - Někdy používá tým svůj zvláštní slovník. Není to např. jen odborná terminologie související s tím, na čem tým pracuje, ale třeba i určitý styl vyjadřování nebo soukromé vtipkování, které může být pro lidi vně týmu nesrozumitelné. Tým spojuje společná minulost - Každý tým má svůj historický vývoj, který ovlivňuje způsob jeho chování. Důležitým faktorem při formování týmu je proto čas. Lidi v týmu k sobě obvykle poutá pocit vzájemně sdílené minulosti (úspěchy, neúspěchy, události, lidé, místa). V týmech s delší tradicí se většinou vyvinou určité ceremoniály, zvyklosti, které pomáhají zvládnout průběh různých událostí. Skupiny bez těchto charakteristik jsou pouhými skupinami, ne týmy. Tým musí věnovat čas tomu, aby si je osvojil.
TYPY TÝMŮ Existují různé typy týmů, i týmy v organizacích spadají do různých kategorií, různá je i doba existence týmu (může být časově omezená nebo neomezená). Každý z týmů bude mít různé způsoby práce, různé struktury i různé problémy. Patří k nim např. Úkolové týmy - Hnacím motorem těchto týmů je nějaký naléhavý a důležitý úkol (něco objevuje, analyzuje, realizuje). Obvykle je důležitý čas. Tento typ týmu je tradičně sestavován z odborníků, využívajících svých znalostí a dovedností, a právě tato skutečnost je motivuje. Mohou mít formálního vedoucího, ale většinou zde jednotliví specialisté plní svou část úkolu nebo přitom spolupracují s dalšími a vytvářejí dílčí týmy. Dočasné týmy - Bývají vytvářeny krátkodobě k vykonání konkrétního úkolu a po jeho splnění jsou rozpuštěny. Tyto týmy se mohou skládat z různých členů stejných nebo rozdílných hierarchických rovin (horizontální nebo vertikální týmy). Mohou být složeny z pracovníků, kteří mají společné pracoviště, z pracovníků z různých úseků nebo mohou být sestaveny mezioborově, jejich členy mohou být najatí externisté. Tento typ týmu mívá svého vedoucího, většina členů sem byla delegována. Do této kategorie spadá většina snah o týmovou práci v podnicích.
TYPY TÝMŮ Stálé týmy - Členové tohoto typu týmu pracují společně na dlouhodobém základě, tým tedy není vytvořen proto, aby realizoval nějaký úkol nebo projekt. Tým je v tomto případě týmem, protože to je metoda jejich práce. Členové znají své individuální úkoly a spolupracují hladce a automaticky. Svou kariéru vnímají jako svůj osobní rozvoj v rámci týmu. Ad hoc týmy náhodně utvořené - Jedná se o týmy, jejichž členy svedly dohromady okolnosti, ale vytvořil se z nich tým, protože to byl dobrý způsob, jak se vypořádat s nějakým problémem.
Autorem teorie o týmových rolích je dr. Meredith Belbin, který týmovou roli popisuje jako: Tendenci chovat se, přispívat a vstupovat do vztahů s ostatními určitým způsobem. Rolí rozlišuje pan Belbin celkem 9 a zde je jejich podrobnější popis:
MYSLITEL (PLANT) Je zdrojem originálních myšlenek a nápadů. Má největší představivost a intelektovou kapacitu ze všech členů týmu. Zajímá se o velké a podstatné věci spíše nežli o detaily, na nichž může pohořet. Často věnuje příliš mnoho své energie nápadům, které ho zaujmou, ale které nesouvisí se zájmy a cíli týmu. Dokáže útočit na členy týmu, zvláště kritizuje-li jejich myšlenky. Cílem jeho kritiky je většinou vyčistit pole pro své vlastní nápady, které obvykle předkládá následně jako protinávrh. Těžko snáší kritiku vlastních nápadů, brání se a trucuje. Dá dost práce jej uchlácholit a dostat z něho to nejlepší, týmu však dodává životodárnou jiskru. Při vedení pracovní skupiny hrozí nebezpečí, že jeho zájem vyburcovaný ve fázi hledání řešení opadne, jakmile dojde na jeho praktickou realizaci. Této tendence by si měl být přinejmenším vědom. Produkuje více nápadů než ostatní, je od přírody tvořivý. Má často svérázný a neortodoxní přístup k řešení problémů, což může vést k tomu, že přehlíží praktické detaily nebo zavedená pravidla a postupy. To, nakolik bude užitečný, záleží na tom, jak je ostatními podporován. Jeho tvořivost musí být týmem regulována správným směrem.
SPECIALISTA (SPECIALIST) Jde za svým cílem, jedná z vlastního popudu, věnuje plnou pozornost svému oboru, ve kterém má rozsáhlé znalosti, ví to, co jiní neví. Lpí na detailech. Dokáže vyřešit řadu problémů s jeho specializací spojených, většinou ho nezajímá to, co se jeho oboru netýká. KOORDINÁTOR (COORDINATOR) Nemusí být šéfem týmu, ale nejlépe se pro tuto funkci hodí. Je tím, kdo koordinuje úsilí všech, aby skupina dosáhla cíle a splnila úkoly tak, aby byly co nejlépe využity zdroje týmu. Zaujímá objektivní neutrální pozici. Vyniká cílevědomostí a disciplinovaným přístupem; často má přirozenou autoritu. Vidí jasně, v čem jsou silné a slabé stránky jednotlivých členů týmu, a směřuje lidi k tomu, co jim jde nejlépe. Dovede dobře mluvit i naslouchat, formuluje skupinové cíle a stanovuje postup práce, určuje priority. Naslouchá, shrnuje názory a postoje skupiny a vyjadřuje skupinové cítění. Je dominantní, ale nesnaží se velet. Jeho vlastní příspěvky jsou formulované spíše ve formě otázek než tvrzení nebo návrhů. Je-li potřeba rozhodnout, rozhoduje až poté, co každý vyjádřil svoje mínění. Je od přírody důvěřivý, ale pociťuje silný závazek vůči úkolům a cílům. V případě kontroverze zůstává klidný, ovládá se. Je disciplinovaný, ale i přesto se dokáže nadchnout. Dokáže dobře motivovat ostatní a zajistit, aby se všichni zapojili. Je dost tolerantní na to, aby vyslechl ostatní, ale dost silný, aby dokázal jejich rady odmítnout. Myslí pozitivně a dokáže ocenit lidi, kteří uskuteční své cíle. Není nutně inteligentnější nebo tvořivější než jiní členové týmu.
KONTROLOR VYHODNOCOVAČ (MONITOR EVALUATOR) Je spíše vážný a zachová si odstup. Jeho přínosem je nezaujatá analýza situace, dokáže zhodnotit nápady a návrhy tak, aby tým mohl činit vyváženější rozhodnutí. Kritizuje-li, nedělá to samoúčelně, ale proto, že vidí v plánu nebo argumentech nedostatky. Je nejméně motivovaným členem týmu, což však je v jeho případě výhodou, neboť osobní zaujetí nenarušuje jeho úsudek. Přizpůsobuje se pomalu, potřebuje si věci promyslet. Má schopnost strávit, zhodnotit a interpretovat množství složitého textu, schopnost analyzovat problémy a posoudit nápady a příspěvky ostatních. Bývá netaktní a přezíravý, což mu na oblibě nepřidává. Dokáže srážet morálku týmu kritikou v nepravý čas, a přestože není ctižádostivý a snaživý, může soupeřit, a to zvláště s těmi, jejichž schopnosti se překrývají s jeho. Týmy vedené kritickým hodnotitelem většinou neudělají mnoho práce, a to zejména pro jeho schopnost vidět ihned nedostatky v plánech připravovaných akcí. Člověk preferující tuto roli by měl pamatovat na to, aby svým přirozeným skepticismem neparalyzoval týmovou práci. Než se rozhodne, raději si věci řádně promyslí. Sám většinou nepřichází s návrhy, nemívá obvykle tvořivé nápady. Pokud zavádí některé návrhy, obvykle několik z nich zdůrazní, ty ovšem obvykle mívá řádně promyšlené, a riziko je proto při nich minimální. Čím komplexnější a složitější je proces rozhodování, a čím početnější jsou návrhy, tím vyšší je přínos kritického hodnotitele v týmu.
REALIZÁTOR (IMPLEMENTER) Je praktik a organizátor. Pojetí a plány přetváří v praktické pracovní procedury, rozhodnutí a strategie mění v definované a proveditelné úkoly. Má silný charakter a disciplinovaný přístup. Nevzdává se snadno, avšak z míry jej vyvádí nestabilní a rychle se měnící podmínky. Potřebuje stabilní struktury a vždy se je snaží vytvářet. Když dostane rozhodnutí, vytváří harmonogram činností. Má-li k dispozici skupinu lidí a cíl, vytvoří organizační schéma. Pracuje efektivně, systematicky a metodicky, ale poněkud nepružně. Nereaguje na spekulace, které nemají bezprostředně viditelné souvislosti s konkrétním úkolem. Může příliš bažit po uznání týmu, což bývá spíše na škodu, pokud se to projevuje formou negativní nekonstruktivní kritiky nápadů prosazovaných ostatními členy týmu. Jeho vůdčí styl je v důsledku orientace na řád a strukturu značně efektivní, v pracovním procesu však může zanedbávat lidský element. Je to člověk, který pracuje hlavně pro organizaci spíš než aby usiloval o vlastní zájmy, do práce se pouští důkladně. Neexistuje, aby práce nebyla splněna, protože se na ni tahoun necítil nebo ho to nebavilo, či se mu nelíbil úkol. Organizační schopnosti jsou jeho silnou stránkou. Nicméně, tahoun bývá někdy málo pružný, zejména, pokud jde o zavádění neprokázaných nápadů.
DOTAHOVAČ (COMPLETER FINISHER) Má starost o to, co by se mohlo zhatit. Nemá pokoj, dokud osobně neprověří každý detail a neujistí se, že všechno bylo náležitě uděláno a na nic se nezapomnělo. Neprosazuje se v týmu, ale udržuje pozornost stále zaměřenou na detail. Ovládá se a má silný charakter. Je netrpělivý a netolerantní vůči méně zodpovědným členům týmu. Pokud má nějaký vyhraněný zájem, je to řád. Úzkostně dodržuje termíny a plní harmonogramy. Když si nedá pozor, může být demoralizujícím škarohlídem s deprimujícím vlivem na ostatní členy týmu. Snadno ztratí přehled o celkových cílech a zabředne do detailů, což zejména při vedení týmu může zbrzdit práci skupiny a podkopávat iniciativu a samostatné rozhodování ostatních členů týmu. Přesto je jeho neúnavný dohled přínosem. Týmy, které takového člověka nemají, často chybují, protože opominou významné detaily, a to i přesto, že mají dobře definovanou pracovní strategii. Má rád vytrvalé úsilí a stálost, méně jej zajímá přitažlivý lesk úspěchu. To, co začne, také dokončí a zdráhá se přijmout úkol, u kterého si není jistý, že dohlédne na konec. Mívá tendenci dělat si těžkou hlavu s drobnostmi.
VYHLEDAVATEL (RESOURCE INVESTIGATOR) Je uvolněný a společenský, o všechno se zajímá. Reaguje s nadšením, svůj zájem ale rychle ztrácí. Na pracovišti je zřídka, vždy zkoumá nové možnosti v širokém okolí a do skupiny přináší informace, nápady a kontakty zvenčí. Stimuluje inovaci, ale nedisponuje výraznější originalitou. Je spíše schopen rychle rozpoznat význam nových nápadů. Nemá-li povzbuzení od ostatních, například v individuální práci, ztrácí zájem a je nevýkonný. Pod tlakem je však velice aktivní. Jeho záběr a množství zájmů může ovšem vést k tomu, že stráví mnoho času podružnostmi, které jej zajímají. Stává se rovněž, že nesplní úkoly, které na sebe v krátkodobém návalu nadšení vzal. Jeho význam pro tým spočívá v tom, že zabraňuje stagnaci a udržuje jej v kontaktu s okolní realitou. Jeho předností pro výkon manažerských funkcí je fakt, že je ostatními oblíben a rádi pro něj pracují. Dlouhodobé soustředění na systematické řešení problémů však nebývá jeho silnou stránkou a je potřeba, aby péči o detaily vhodně delegoval. Dokáže dobře využít znalostí a dovedností jiných lidí. Často se porozhlíží po organizaci, aby sám viděl, co se děje, mluví s lidmi, a správně pokládá předem promyšlené otázky. Je docela dobrý ve startování nových iniciativ, má ale tendenci ztrácet zájem, když jeho prvotní fascinace pomine.
FORMOVAČ (SHAPER) Je otevřený, emocionální a netrpělivý; někdy protivný a podrážděný. Snaží se dát týmovému úsilí tvar a sjednotit názory, cíle a praktické úvahy do jednoho schůdného projektu. Tlačí na rychlá rozhodnutí a jejich realizaci. Vyzařuje z něj sebevědomí, kterým však často překrývá nejistotu a pochyby o sobě. Aby získal sebejistotu, potřebuje vidět výsledky. Tým vnímá jako obraz sebe sama. Je soutěživý, netoleruje neukázněnost, nepřesnost a nesystematické myšlení. Často se naštve, nechová však dlouho zášť. Lidé mimo tým jej nejspíše hodnotí jako hrubého a i lidem v týmu hrozí, že je občas převálcuje. Dokáže v týmu udělat dusno, ale postrkuje věci kupředu. Je mu vlastní schopnost stát v čele týmu a zároveň jakoby zezadu postrkovat druhé k větší výkonnosti. To je dobré zejména v krizových momentech, kdy je potřeba rychlých výsledků. Nevýhodou jeho stylu může být sklon k přehlížení lidského aspektu týmové práce a nutkání k příliš spěšnému přechodu do akce. Podněcuje akci, je spíš prospěchářský než svědomitý, vyžívá se v politických bitvách, má silnou potřebu soutěžit a vyhrávat. Jeho náchylnost k agresi často vyprovokuje obdobnou reakci u kolegů, ta se jej ovšem příliš nedotkne a reaguje na ni s nadsázkou. Je dynamický a dokáže tým řídit.
TÝMOVÝ PRACOVNÍK (TEAMWORKER) Je nejcitlivějším členem týmu. Uvědomuje si potřeby a starosti druhých a vnímá náladu ve skupině. Ví nejvíce o soukromém životě a rodinných potížích ostatních v týmu. Je milý, oblíbený, neprosazuje se. Je cementem držícím tým pohromadě. Dobře a snadno komunikuje uvnitř týmu a povzbuzuje k tomu i ostatní. Spíše staví na myšlenkách druhých, než by přinášel konkurenční návrhy. Jako zastánce jednoty a souladu vyrovnává napětí a střety vyvolané nositeli jiných týmových rolí. Nemá rád osobní konflikty. Sám se jim vyhýbá a snaží se je urovnávat i mezi ostatními. Rovněž jeho vedení se vyznačuje důrazem na interpersonální soulad. Je velmi společenský, nikoli však dominantní. Velice se zajímá o lidi, zejména o mezilidskou komunikaci a interakce. Bývá vnímavý a diplomatický. Obvykle dokáže tým promazat, je-li přítomen, zvýší se morálka a spolupracující atmosféra. Skupinové cíle jsou pro něj důležitější než osobní zájmy, v kritických momentech může však být nerozhodný. Měl by si uvědomovat, že harmonie sama o sobě úspěch nepřinese a že jsou okamžiky, kdy rozhodnutí musí být činěna rychle a bez ohledu na jejich popularitu.
Role orientované na akci a výkon - Formovač, Realizátor a Dotahovač. Role orientované na lidi - Koordinátor, Týmový pracovník a Vyhledavatel. Role orientované na řešení problémů - Myslitel, Kontrolor Vyhodnocovač a Specialista.