Týmová kultura ve VaV doc. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. Podpora přednášky kurzu Týmová kultura, techniky a případové studie týmové práce ve VaV s podporou ICT
Týmová kultura ve vědě a výzkumu Marek Franěk Katedra managementu FIM
Proč jsou některé týmy neúspěšné? Dobrá organizace a řízení Pro týmy VaV charakteristické:silná motivace Motivace stále získává na větším významu Sociální vztahy, které vznikají uvnitř týmů Jak tyto vztahy ovlivňují výkonnost a úspěšnost týmů.
Obsah Zrodvtýmové vědecké práce Rozdíl mezi přírodními a sociálními vědami Poznatky sociální psychologie: Role členů skupiny Dynamika uvnitř malé skupiny Komunikační sítě v malých skupinách Homogenní složení Motivace členů výzkumných týmů Složení výzkumných skupin Interkulturální komunikace Časově-prostorová lokalizace Praktické otázky určení spoluautorství vykořisťování doktorandů problémy soutěživosti Příklady
Zrod týmové vědecké práce Osamocený vědec Zrod týmové práce: experiment Komplexnost experimentů Multidisciplinarita Zjevné výhody týmů Na druhé straně: Není někdy lepší pracovat samostatně?
Týmy v experimentálních přírodních/technických vědách Jasně definovaná hierarchická struktura. Různé motivace členů týmu. Tradice.
Týmy v sociálních/humanitních vědách Hierarchická struktura nemusí být jasně definovaná. Různé motivace členů týmu.
Jednoduchá hierarchická struktura týmu vedoucí týmu výzkumník technický pracovník technický pracovník laborant laborant laborant laborant laborant laborant
Nehierarchická struktura výzkumník výzkumník výzkumník doktorand výzkumník věhlasný profesor
Tým a typ řešeného úkolu Píšeme společnou knihu Provádíme experiment
Základní typy rolí ve skupině Benne a Sheats (1948) 1. Role zaměřené na cíl 2. Role zaměřené na udržování skupiny 3. Sebestředné role (kontraproduktivní chování)
Role zaměřené na cíl Role zaměřené na cíl naplňují funkci dosažení skupinového cíle. Jedná se zejména o tyto činnosti: formulování nápadů a návrhů hledání a nabízení informací hledání a nabízení názorů objasňující nápady a návrhy orientování skupiny sumarizace diskutovaných nápadů
Role zaměřené na udržování skupiny Role zaměřené na udržování skupiny naplňují sociální funkce. Jedná se zejména o tyto činnosti: Podpora ostatních (pochvala, souhlas) Harmonizace skupiny a snižování napětí Umožňování opomíjeným členům skupiny se zapojit
Sebestředné role Sebestředné role jsou většinou disfunkční. Jedná se zejména o tyto činnosti: blokování odmítání kooperace, vtipkování, zesměšňování (odmítání brát věci vážně) puntičkářství hledání problémů ve všem, co se skupiny týká Skupina může mít z těchto rolí prospěch pouze v některých případech Potřeba snížit napětí (vtipkování) Přinucení skupiny k činnosti (blokování), Přinucení skupiny věnovat pozornost těm aspektům práce, které by jinak byly přehlédnuty (puntičkářství)
R. Bales (1970): Interaction process analysis Nejznámější teorie zabývající se interakcemi ve skupině. Vysvětluje vzorce interakcí (vztahů) uvnitř skupiny. Pomocí analýzy těchto interakcí získáme vhled do základních postojů členů skupiny, do jejich osobnosti a jejich pozici ve skupině. Bales určil 12 vzorců chování jedince uvnitř skupiny
R. Bales: Interaction process analysis Horní a dolní kategorie představují socio-emocionální dimenze interakcí. Prostřední kategorie popisují interakci při vykonávání úkolů
Komunikační sítě v malých skupinách Komunikační sítě vzorce lidské interakce. Většinou se používají následující sítě:
Centralizované systémy Centralizované systémy, spíše mají vedoucího. Kolo Jedna osoba (vedoucí) je cílem komunikace každého člena skupiny. Jako centrální osoba může komunikovat s každým členem skupiny, ale samotní členové mezi sebou komunikovat nemohou. Řetěz Tři členové skupiny mohou komunikovat pouze s těmi členy, které mají ve svém sousedství, ale další dva pouze s jedním členem skupiny. Y Tři členové mohou komunikovat pouze s jednou osobou
Decentralizované systémy Decentralizované systémy, někdy mají vedoucího, někdy ne. Kruh Každý člen může komunikovat s dvěma sousedními členy. Vícekanálová síť Každý člen skupiny může komunikovat s každým.
Účinnost jednotlivých typů sítí Který typ sítě je nejúčinnější při řešení problému? Experiment, který prováděl Leavitt (1951): Každé z pěti osoby byly dány určité informace nezbytné pro řešení problému. Leavitt použil různé typy sítí, aby zjistil jejich efektivitu při řešení problému.
Výsledky experimentu Kolo nejcentralizovanější síť. Výkon je nejlépe organizovaný a nejrychlejší. Kruh málo centralizovaná síť. Výkon byl neorganizovaný a pomalý. Největší nevýhodou bylo, že tento typ sítě má tendenci vytvářet velký počet chyb tím, jak se členové pokouší komunikovat po obvodu kruhu. Y, kolo, řetěz členové skupiny si vyvinuli jednu komunikační proceduru, kterou pak dále využívali. To však nebylo možné u komunikační sítě kruh.
Další zjištění při delší době trvání experimentu: Pokud se skupině podařilo vytvořit určitou proceduru, jak spolu komunikovat, pracovali účinně bez ohledu na to, o jaký typ sítě se jednalo. Podstata řešeného problému rovněž souvisí s efektivností jednotlivých typů sítí. Centralizované sítě jsou výhodnější pří řešení jednoduchých problémů (v experimentu: identifikace barev, symbolů a čísel) Decentralizované sítě jsou výhodnější pří řešení složitějších problémů (v experimentu: aritmetické úkoly, uspořádávání slov, vytváření vět, diskuse).
Ideální velikost skupiny
Soudržnost skupiny a tolerance k alternativním názorům Faktory ovlivňující soudržnost skupiny: homogenní složení dospělá skupina poměrně malá velikost častý kontakt mezi členy jasné cíle úspěch Obecně platí, že růstem soudržnosti skupiny roste i tolerance vůči alternativním názorům a rozhodnutí.
Soudržnost skupiny a skupinové myšlení Skupinové myšlení - potlačení kritických názorů. Podmínky skupinového myšlení: členové skupiny pracují v těsném spojení sdílejí stejné hodnoty problém je velmi stresuje
Vroom, teorie expektance Motivace členů týmu
Složení výzkumných skupin Generační Jednogenerační Vícegenerační - výhody Z hlediska národnostního složení Z hlediska odbornosti multidisciplinární
Kulturní rozdíly Výhoda: obecně akceptovaná americká kultura Neformálnost Rovnost Přátelskost Pozitivní přístup Nevýhoda: špatná interpretace
Rozdíl mezi kulturami: Individualistické (USA, západní Evropa) Kolektivistické (Východní Asie, Jižní Amerika) V kolektivistických kulturách platí: Když má nějaký úkol řešit větší skupina lidí, existuje zde daleko nižší tendence k propadání nečinnosti než v individualistických kulturách. Důležitost sociálních vztahů (klíčový prvek kolektivistických kultur) vede lidi k tomu, aby pracovali tvrději pro cíle, které prospívají celé skupině než pro ty, z kterých má prospěch pouze jednotlivec.
Prostorově-časová lokalizace Sociální a environmentální psychologie uspořádání pracovního prostoru U nás zpravidla neřešeno Možnost vzájemné komunikace. Místo na setkávání: formální, pracovní neformální
Team building
Praktické otázky: určení spoluautorství Zvyklosti oboru Podíl spoluautorství Koho připisovat Publikační/citační bratrstva
Praktické otázky: vykořisťování doktorandů Různá pojetí vědecké výchovy Případy vykořisťování doktorandů
Vnitřní soutěže Praktické otázky: problémy soutěživosti Scientometrie Scientometrické hodnocení silně deformuje přirozený systém a strukturu vědy, často nežádoucím způsobem. Dochází k nadprodukci krátkých a povrchních publikací s mnoha spoluautory, jsou znevýhodněny malé, vznikající a mezioborové oblasti.
Výzkum faktorů ovlivňující rychlost chůze
Hlavní principy Časová koordinace velkého množství osob. Přes 100 pokusných osob během 2-3 dní Okolo 20 členů týmu Několik činností,které na sebe přímo časově navazují Funkce managerů
Struktura týmu Vědečtí pracovníci Hlavní manager týmu Manager provozního týmu Manager analytického týmu Manager dotazníkového týmu
Zapojení studentů do týmů University of Fukuoka Magisterský stupeň studenti jsou přiřazeni přímo ke konkrétnímu profesorovi Skupina 10 magisterských a PhD. Studentů Velkou část výuky tvoří práce v laboratoři Řeší témata, kterými se zabývá jejich profesor Sociální stránka