Přednáška 2_1. Konstrukce obrazu v mikroskopu Vady čoček Rozlišovací schopnost mikroskopu

Podobné dokumenty
M I K R O S K O P I E

Optika pro mikroskopii materiálů I

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Typy světelných mikroskopů

9. Geometrická optika

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Historie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Optika. Zápisy do sešitu

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech

Vady optických zobrazovacích prvků

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Cvičení Kmity, vlny, optika Část interference, difrakce, fotometrie

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky

Optika nauka o světle

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop zobrazování optickými soustavami.

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Centrovaná optická soustava

25. Zobrazování optickými soustavami

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Vlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Mikroskopické metody Přednáška č. 3. Základy mikroskopie. Kontrast ve světelném mikroskopu

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

5.3.5 Ohyb světla na překážkách

Rozdělení přístroje zobrazovací

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

7.ročník Optika Lom světla

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

5.2.8 Zobrazení spojkou II

6. Geometrická optika

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Historické brýle. 1690: brýle Norimberského stylu se zelenými čočkami. 1780: stříbrné brýle. konec 18. století: mosazné obruby, kruhové čočky

Úloha 6: Geometrická optika

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

Lom vlny na rozhraní prostředí. lom podle Snellova zákona tlení optických

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Praktikum školních pokusů 2

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Přednáška č.14. Optika

1 Základní pojmy a vztahy

Vliv komy na přesnost měření optických přístrojů. Antonín Mikš Katedra fyziky, FSv ČVUT, Praha

Úloha 3: Mřížkový spektrometr

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k


Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Digitální učební materiál

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

7. Světelné jevy a jejich využití

Světelný mikroskop - základní pracovní nástroj

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

EM, aneb TEM nebo SEM?

2. Difrakce elektronů na krystalu

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

1. Teorie mikroskopových metod

Youngův dvouštěrbinový experiment

Světelný mikroskop - základní pracovní nástroj

Spojky a rozptylky II

Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Transkript:

Přednáška 2_1 Konstrukce obrazu v mikroskopu Vady čoček Rozlišovací schopnost mikroskopu Pavla Válová, 2018

Geometrie zobrazování spojnou čočkou: Paprsky důležité při konstrukci obrazů vytvořených čočkou*: 1. paprsek rovnoběžný s optickou osou se láme do obrazového ohniska (F ) 2. paprsek procházející středem čočky (hlavní) se neláme 1 3 2 3. paprsek procházející předmětovým ohniskem (F) se láme rovnoběžně s optickou osou Pazourek, 1975. * Předpokládáme velmi tenkou čočku..

Konstrukce obrazů při různých polohách objektu: 1) je-li předmět za dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností (P) obraz mezi ohniskem a dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností - skutečný, zmenšený a převrácený předmět Pazourek, 1975.

2) leží-li předmět mezi dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností (P) a F skutečný, zvětšený a převrácený za dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností předmět Pazourek, 1975.

3) předmět ležící blíže než F obraz neskutečný (zdánlivý, virtuální), zvětšený a vzpřímený oko předmět Pazourek, 1975. Pozorování neskutečného obrazu: Oční čočka změní rozbíhavé paprsky ve sbíhavé obraz předmětu pozorujeme v průsečíku, který vznikne zpětným prodloužením rozbíhavých paprsků.

Konstrukce obrazu vytvořeného složeným mikroskopem: Složený mikroskop se skládá ze dvou optických částí funkčně i stavebně odlišných: z objektivu a okuláru Pro konstrukci obrazu vycházíme ze zákonů geometrické optiky.

Obrazová rovina objektivu Zadní ohnisková rovina objektivu (F) F 1 F Optický interval mikroskopu F ohnisko objektivu F 1 ohnisko okuláru -P ; P - dvojnásobná ohnisková vzdálenost Upraveno podle: Pazourek, 1975. Optický interval mikroskopu (Δ) vzdálenost mezi obrazovým ohniskem objektivu (F) a předmětovým ohniskem okuláru (F 1 )

Při ostření nastavujeme objekt mezi dvojnásobnou ohniskovou vzdálenost a ohnisko - objektivem vzniká obraz skutečný, zvětšený, převrácený za dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností - tento obraz pozorujeme okulárem jako lupou (obraz musí být mezi čočkou okuláru a jejím ohniskem), tou získáme obraz neskutečný, zvětšený, vzpřímený Konečný obraz pozorovaný v mikroskopu je vzhledem k předmětu převrácený

Kvalita získaného obrazu: Hlavní vady čoček Vady chromatické - barevná vada polohy - barevná vada velikosti - barevné variace monochromatických vad Vady monochromatické - otvorová vada - astigmatická vada - asymetrická vada (koma) - vyklenutí zorného pole

Vada chromatická (barevná) různý lom světla o různé λ Kvalitní čočky fotoaparátu http://www.visioneng.com/resources/history-of-the-microscope Čočky s neodstraněnou chromatickou vadou Obraz zaostřený v jedné barvě nebude současně ostrý i pro jiné barvy.

1. Barevná vada polohy obraz pro každou barvu se vytváří v jiném místě Odstranění vady: - použití monochromátů 2. Barevná vada velikosti (zvětšení) obrazy předmětu jsou pro různé barvy různě veliké (pro modré jsou menší než pro červené) Odstranění: - kompenzační okuláry Objektivy achromatické a apochromatické čočka je nahrazena dvojicí či trojicí rozdílně tvarovaných čoček

Barevná vada velikosti - velikost průměru vlasu pod mikroskopem Z = 400x Bílé světlo Fluorescence WU modrá emise Fluorescence WB žlutá emise Fluorescence WG červená emise

Vady monochromatické Pozorovaný objekt us

Vada otvorová (kulová, sférická) - paprsky rovnoběžné s osou se lámou různě podle jejich vzdálenosti od středu čočky obrazem bodů nejsou body, ale překrývající se kruhy Odstranění vady: obraz je mdlý, s nízkou obrysovou ostrostí - zúžením svazku paprsků; použitím soustav čoček konvexních a konkávních, tzv. aplanatické čočky http://technet.idnes.cz/zakladni -kamen-kazdeho-fotaku-jak- vznika-obraz-v-objektivu-pan- /tec_foto.aspx?c=a071025_10 3506_tec_foto_jlb

Vada astigmatická paprsky dopadající na čočku ze strany (z bodu ležícího mimo optickou osu) se neprotnou v jednom místě, ale zobrazí se jako dvě linie na sebe kolmé Dvě linie na sebe kolmé Optická osa Optická soustava Odstranění vady: - spojení s rozptylkou opačné chyby - důležitá správná konstrukce mikroskopu Pazourek, 1975.

Astigmatická vada u oka Odstranění vady: Toroidní čočka ve dvou navzájem kolmých rovinách má jiné zakřivení, takže v každé z nich ovlivňuje sbíhavost paprsků jinak. Korigovaný (vlevo) a nekorigovaný (vpravo) astigmatismus http://www.vistaeyecareco.com/wp-content/uploads/2011/01/astigmatism-large-graphic2-300x300.jpg

Asymetrická vada - koma komplexní vada; bod ležící mimo osu čočky se zobrazuje širokým svazkem paprsků v prostorový útvar, který na rovinném stínítku vytváří skvrnku připomínající tvarem kometu Odstranění vady: - aplanatické optické systémy; - důležitá správná konstrukce mikroskopu Pazourek, 1975.

Vyklenutí zorného pole paprsky dopadající na čočku šikmo mají jiné ohnisko, než rovnoměrné paprsky přímé obraz roviny se nevytvoří v rovině, ale na zakřivené ploše nelze zaostřit na celý předmět Odstranění vady: - použití planobjektivů Pazourek, 1975. Důležité pro mikrofotografii kvůli zobrazení nezkresleného celého zorného pole

Distorze (zkreslení) okraje zorného pole jsou více nebo méně zvětšené než střed - přímky mimo optickou osu se zobrazují jako prohnuté čáry deformace reality Soudečkovitá distorze (http://fotoroman.cz/glossary2/2_sfera.htm) (obraz bez distorzní vady je tzv. ortoskopický) Možnost korekce vad vhodnými kombinacemi různých čoček a materiálů.

Zobrazení detailů v mikroskopu Důležitým parametrem kromě zvětšení mikroskopu je také schopnost rozlišovat podrobnosti v preparátu Na vzniku obrazu se podílí lom a chod paprsku (viz geometrická optika) Na kvalitu obrazu má vliv ohyb a interference světla (elektromagnetické vlnění) Foto Pavla Válová

Zobrazení detailů v mikroskopu - ohyb (difrakce) částice vlny

Ohyb světla (difrakce) nedifraktované světlo difraktované světlo difrakční spektra v zadní ohniskové rovině objektivu (obj. 40x) Preparát: mřížka s širokými štěrbinami - vznik difrakčních obrazců Preparát bez mřížky - difrakční obrazce nevznikají

Zobrazení detailů v mikroskopu Preparát se skládá z množství detailů (bodů), které se liší svými optickými vlastnostmi od svého okolí (možnost přirovnání k mřížce) Otvor v neprůhledné destičce je zdrojem nového světelného vlnění Skládání (interference) vln z více otvorů vznik světlých a tmavých zón (maxim a minim) Přepážka se dvěma štěrbinami stínítko Youngův* pokus s dvojitou štěrbinou *Thomas Young (1773-1829) - [jang] anglický lékař a fyzik

Potřeba maxim k tvorbě obrazu: Nulté maximum (0) prochází přímo, projde vždy, ale nepodílí se na vzniku obrazu na vzniku obrazu se podílí maxima I., II., III. řádu Obrazová rovina objektivu Zadní ohnisková rovina objektivu Obraz předmětu (Z 2 ) Zobrazení ohybových maxim (Z 1 ) Preparát (P) Čím více maxim projde do objektivu, tím kvalitnější obraz Pazourek, 1975.

Zobrazení ohybových maxim: Zobrazení ohybových maxim Zadní (skutečná) ohnisková rovina objektivu Preparát Murphy D.B., Davidson, M.W. (2013): Fundamentals of Light Microscopy and Electronic Imaging. Jonh Wkiley & Sons, Inc. Hoboken, New Jersey.

Difrakce vznik difrakčních obrazů v mikroskopu obrazová rovina obraz vzorku zadní ohnisková rovina objektivu difrakční obraz vzorku objektiv předmětová rovina kondenzor vzorek (mřížka) Obr.: upraveno podle Innovation 15, Carl Zeiss AG, 2005. https://www.zeiss.de/content/dam/corporate/pressandmedia/ downloads/innovation_ger_15.pdf

Rozlišovací schopnost světelného mikroskopu je shodná s rozlišovací schopností objektivu - je závislá na: - numerické apertuře (NA) objektivu a kondenzoru - na vlnové délce světla použitého k osvětlení - na kvalitě osvětlení preparátu (optimální nastavení podle Köhlera) Rozlišovací mez (d) - nejmenší vzdálenost 2 bodů, které lze mikroskopem rozlišit - vztah odvozen na základě teorie německého fyzika Ernsta Abbeho

Numerická (číselná) apertura (apertura = lat., otvor) - jedná se o bezrozměrné číslo, které je číselným měřítkem pro schopnost mikroskopické optiky zachycovat informace, obsažené v pozorovaném objektu NA (N.A.) nebo také jen A = vztah mezi otvorovým úhlem (α) a lomivostí prostředí (n) NA = n. sin α/2 α = vstupní úhel paprsků do objektivu n = index lomu prostředí mezi objektivem a preparátem objektiv objekt Obr. Pazourek, 1975

Nejmenší vzdálenost mezi dvěma body: λ Podle Abbeho d = 2NAobj Abbeho zápis Podle Rayleigha* λ d = 0,61. NAobj d = vzdálenost mezi body 0,61 = konstanta (Rayleighovo kritérium) λ NA obj = vlnová délka použitého světla = číselná apertura objektivu Rozlišení tvaru: - vzdálenost mezi body musí být 5 d - 10 d * Lord Rayleigh John William Strutt (1842 1919), anglický fyzik, spoluobjevitel argonu, zabýval se i optickým a elektromagnetickým rozptylem světla.

Rayleighovo kritérium Na vzniku obrazu v mikroskopu se podílejí: - odraz a lom paprsku - difrakční (ohybové) jevy kvůli difrakčním jevům se ideální bod nezobrazí jako bod, ale jako poněkud rozmazaná malá ploška, tzv. Airyho kroužek A

Rayleighovo kritérium: - dva body jsou rozlišené, pokud nulté maximum jednoho kroužku právě splývá s prvním minimem druhého kroužku (A) nulté maximum první minimum A A A rozlišené body B nerozlišené body A) B)

Vliv vlnové délky na rozlišení struktury - při použití kratší vlnové délky bude teoretická rozlišovací schopnost mikroskopu lepší 0, I, II maxima nultého, prvního a druhého řádu Při NA obj = 1,4 (s imerzí) d pro modré světlo (380 nm) = 170 nm d pro červené světlo (780 nm) = 340 nm Pazourek, 1975 d pro běžně používané bílé světlo (cca 550 nm) = cca 240 nm d = vzdálenost mezi body pro NA obj = 1,25 (školní mikroskop) = cca 270 nm

Mikroskopem pozorujeme obraz, který vytvořila určitá optická soustava a který je zpracován smyslovým receptorem a mozkem ve vjem Informace o objektu (druh a množství podrobností) závisí na vlastnostech použité optické soustavy individuálních schopnostech pozorovatele

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) - klasik české biologie: Vždyť není jen oko, jež vidí neboť je to spíše představivost a intelekt, jež to, co nyní vidíme, přiřazují k tomu, co jsme viděli předtím, a z tvarů dříve pozorovaných objasní neznámé a nejasné.

Kapky jako lupa. Foto Pavla Válová, Křížov. 2015. Kapka jako čočka

Více inspirace viz Prezentace http://www.authorstream.com/presentation/annamariaianutol-1776226-gouttes-de-pluie1/ https://www.online.muni.cz/vite/3900-jak-funguje-zobrazovani-nejen-prirodnimi-cockami