1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. dokumentace skutečného provedení stavby INŽENÝRSK ENÝRSKÁ GEODÉZIE II Stavbu je nutno dokumentovat jak po stránce stavební,, tak geodetické. Podrobně o tom pojednává: ČSN ISO 4463-3 Měřicí metody ve výstavbě - Vytyčov ování a měřm ěření - Část 3: Kontrolní seznam geodetických a měřm ěřických služeb Metodický návod n pro zpracování geodetické části dokumentace skutečného provedení staveb, VÚGTK V 1985. 2 Podstatou je zaměř ěření a zakreslení polohových a výškových změn n do projektu podle skutečného provedení staveb. Zpracování může e probíhat: jednorázov zově etapově (za rok) průběž ěžně, o průběhu měřm ěření informujeme účastníky výstavby, stejně jako o příp. p p. odchylkách od projektu. Technická zpráva Průvodn vodní záznamznam Dokumentaci tvoří: Projekt dodávky geodetických prací Geodetické údaje použitých bodů bodových polí a vytyčovac ovací sítě Měřické náčrty a protokoly o kontrol. měřm ěření Přehledy měřm ěřických náčrtn rtů Zápisníky měřm ěření a záznamy z znamy automat. registrace Geodetické výpočty 3 4 Dokumentaci tvoří: Mapa skutečného provedení - měřítko je závislz vislé na druhu stavby Seznam souřadnic a výčet podrobných bodů Klad mapových listů důležitá je však v přehlednost p a čitelnost mapy Geodet zajišťuje geodetickými metodami polohové a výškov kové zaměř ěření skutečného provedení dokončených objektů a terénn nních úprav. Důležitý je požadavek, aby podzemní vedení a objekty byly zaměř ěřeny před záhozem. z 5 Polohové zaměř ěření se nejčast astěji provádí polárn rním m způsobem s předem stanovenou přesnostp esností. Výjimečně se používá ortogonáln lní metoda nebo protínání. Výškov kové zaměř ěření se uskuteční trigonometrickým způsobem sobem,, současn asně s polohovým změř ěřením m nebo technickou nivelací. dokumentace se využívá např.. pro úpravu majetkoprávn vních vztahů,, pro.. mapová díla, nutno uchovat. 6
7 Vhodné jsou způsoby měřm ěření,, které vedou k plné nebo částečné automatizaci měření Souřadnice bodů s kódyk zápisník k měřm ěření kódování Výpočet software_ Groma, Gnet, Geuss, Gsez načten do grafického software (MicroStation( MicroStation,, Kokeš, AutoCAD) dle kódu k je provedeno automatické spojení kresby na základz kladě *.dat Geodézie v silničním m stavitelství: Výstavba silnic a dálnicd Platná norma ČSN 73 61 01 Projektování silnic a dálnicd Geodézie v železničním m stavitelství: - práce s pojené s projektováním m a výstavbou - práce pro železniční provoz Mezi geodézie v železničním m stavitelství patří: ČSN 736301 Projektování žel. drah celostátn tní dráhy městské dráhy podzemní dráhy. 8 Geodézie v mostním m stavitelství: ČSN 736201 Projektování mostních oblouků ČSN 736209 Zatěž ěžovací zkoušky ky mostů Geodetické práce v mostním m stavitelství se člení na: přípravu pravu vyhledání a určen ení místa přemostp emostění zaměř ěřování pro projekt vytyčov ování během výstavby spolupráce při p i rekonstrukci mostů. Geodézie při p i projektování a výstavbě letišť Geodetická činnost se uplatňuje: uje: dokumentace letištn tních zařízen všechny stavby a let. zařízen výstavba letišť: letecký provoz pozemní stavby, přistp istávací a spojovací drah odbavovací plochy 9 10 Geodézie v vodním m hospodářstv ství Geodézie při p i projektování lanových drah Pozemní Visuté - stejné zásady jako pro silnice a e z geodetického hlediska se vyjadřuje, tj. znázor zorňuje osa dráhy, nosné sloupy (jejich betonový základ), z půdorys p příslušných objektů lanové dráhy lze zařadit adit do tzv. liniových staveb, u nichž převládá délkový rozměr se zřetelem z na značně namáhání ve směru dráhy je důled ležité, aby přímép úseky byly y a vybudovány v přímce s velkou přesností vzdálenost mezi lomovými body musí být přesnp esně y zaměř ěřování vodních toků projekt a vytyčov ování úpravy vodních toků kanalizace, projekt a vytyčov ování vodovody, projekt a vytyčov ování technická meliorace hydrotechnické stavby vytyčov ování odvodňov ování,, závlahyz zaměř ěřování rybníků eny 11 12
13 uplatňuje uje se při p i montáži i různých r strojních zařízen a při p i určov ování polohy strojů a soustrojí požadov adovány přesnosti, p jdoucí řádově až do 10-2 milimetrů montáž strojního zařízen a seřizov izování strojů geodetické mikrosítě - strany o délce d 5 50 m umožň žňují určit prostorové vztahy strojních součást stí a zařízen v obecné poloze používat analytických řešení v různých souřadnicových soustavách využívat vat prostředk edků vyrovnávac vacího počtu montáž strojního zařízen montáž strojního zařízen mostové jeřáby rotační pece továrn rní komíny chladírensk renské věže vysoké pece družicov icové anténn nní systémy (parabol. zrcadlo) podklady pro neobvyklé konstrukce (stadiony) základní mapa závodu z (ZMZ) 14 Geodézie při rozvodu energie: Podklady pro projekt dálkových d potrubí Geodetické práce při p i projektování a výstavbě venkovních el. potrubí Stožárů a rozhlasových stanic Elektromagnetické určov ování podzemních rozvodů GEODÉZIE V HORNICTVÍ Geodetická zjišťov ování posunů a deformací staveb, průmyslových zařízen,, poddolovaného a svážného území. Geodetické práce při p i inženýrsko enýrsko-geologických průzkumech: geologické a geofyzikáln lní průzkumy Geodetické práce při p i stavbě tunelů: geodetické práce při p i projektování a stavbě tunelů měření deformací tunelových staveb měření svislých a vodorovných posunů grafické znázor zorňování výsledků měřených posunů a deformací 15 16 podrobněji Trasa komunikace: prostorová čára vedená v ose komunikace, určuj ující směrový a výškový průběh h stavby Má 2 složky půdorysnou výškovou osa komunikace niveleta směrov rové oblouky: Osa komunikace prostý směrový oblouk přechodnicový oblouk kruž.. oblouk s krajními přech. Směrov rové řešení v půdorysném m průmětu se navrhne osa komunikace, která se skládá z přímek směrových oblouků Půdorysný průmět t trasy, obecně to je rovinná zóna, složen ená z přímek a směrových oblouků Směrový polygon trasy přímé úseky vytvářej ejí tzv. směrový polygon, který je tvořen vrcholovými body 17 Lomená čára, určuj ující základní lomy trasy, proložen ená přímými úseky trati 18
19 Niveleta průse sečnice svislé roviny (vedené trasou) s povrchem tělesa t komunikace u silnice se vztahuje k úrovni upraveného povrchu vozovky v ose v přímé trase e probíhá niveleta po povrchu pražců v ose, u oblouku pod patkou vnitřní kolejnice hlavními prvky nivelety jsou poměry směrov rové a sklonové skládá se z úseků stoupajících ch a klesajících ch Výškový polygon trasy Trasování ení prostorové polohy: řeší spádov dové poměry určuje uje směry sklonu trasy určov ování průběhu trasy v terénu ení HBT, HVB, které zajišťuj ují správn vné prostorové umíst stění v terénu podrobné ení: ení podrobných bodů trasy v ekvidistantních vzdálenostech vzdálenosti určujeme ujeme z příčných řezů 20 Směrový prvek trasy krajní mezilehlá Projektování komunikace Přímka Kružnice Přechodnice spojuje tečnu s obloukem kružnice spojuje dva oblouky kružnice o různých r poloměrech předběžný návrh n trasy (více variant - analýza) definitivní trasa podrobně se projektově zpracuje POSTUP VYTYČEN ENÍ Z oblouků se nejčast astěji používá kružnice - pro svou jednoduchost a velké množstv ství postupů vytyčov ování Přechodnice se volí všude tam, kde je to nutné pro zlepšen ení jízdních podmínek plynule měním křivost. 1. Přímé ení v terénu volí se tečny a stabilizuje se v terénu určí se jejich průse sečík, středový úhel tečen en z těchto hodnot se počítaj tají vytáčov oví prvky oblouku z nich hlavní body trasy z hlavních bodů se vypočítaj tají podrobné body oblouku. 21 22 zpracuje 2. Analytické řešení jednotlivé prvky se převezmou p s projektu vypracovaného na podkladě mapy vhodného měřítka vytyčovac ovací prky se vypočtou analyticky ze souřadnic bodů směrov rového polygonu (získaných graficky) v terénu se jednotlivé body osy vytyčuj ují z geodetické sítě,, kterou tvoří polygonové pořady hlavní a podrobné body oblouku se často vytyčuj ují současn asně Polohová přesnost ení se posuzuje středn ední příčnou a podélnou chybou Tvarová přesnost eného oblouku se posuzuje středn ední chybou vzepětí a v rozdílu dvou sousedních vzepětí. 23 24
25 Postup celé stavby: 1. ení dotykového polygonu a stabilizace bodů 2. ení oblouků 3. staničen ení trasy a ení příčných řezů 4. zaměř ěření podéln lného profilu, příčných p řezů a vyhotovení graf. dokumentace 5. ení trasy spolu s ením m stavebních profilů a objektů (opěrných zdí,, mostních objektů) 6. ení křižovatek 7. ení bezpečnostn nostních a provozních zařízen 8. ení vozovky 9. zaměř ěření skutečného stavu Projekt vyhotoven na novém stávaj vajícím podkladě? Stávaj vající poloha bodů přímých částí os, příp. p p. průse sečíky tečen en se vytyčuj ují ve vztahu na zobrazený polohopis Nový podklad nové měření.délky nutno opravit o srážku mapy postup jednodušší šší,, přesnp esnější 26 Směrov rové řešení trasy: sestává se ze stanovení staničen ení a ze souřadnic hlavních bodů trasy a mezilehlých bodů trasy ve zvoleném m kroku staničen ení určí se souřadnice zajišťovac ovacích ch bodů ležících ch na normálách ve zvolené konstantní vzdálenosti základem je dotykový polygon Výškov kové řešení trasy: Základem výpočtu nivelety je: výškový polygon trasy daný jeho staničen ením m a výškou lomových bodů a poloměrem oskulační kružnice výškov kového oblouku Výsledkem výpočtu: Osa komunikace: souřadnice vrcholů dotykového polygonu se vypočítaj tají z prvků odměř ěřených, nebo graficky odsunutých z mapy (1:1000) fixovaná v celém m svém m průběhu pravoúhlými souřadnicemi v jednotném m systému mu..vylučuje uje chyby na styku jednotlivých tras 27 jsou výšky požadovaných osových bodů a výšky hlavních bodů výškov kového oblouku (ZO, VO, KO) body na ose komunikace (osové) ) a zajišťovac ovací body se vytyčuj ují polárn rními souřadnicemi (pravoúhlými), protínání vpřed. 28 POSTUP VYTYČEN ENÍ TRASY KOMUNIKACE: Tvar a rozměry ry trasy určuje: uje: trasa komunikace trasu charakterizuje prostorová čára, příčné řezy komunikace skládá se z osy komunikace a z nivelety Vytyčen ení trasy 2 2 etapy: 1. Vytyčen ení prostorové polohy Přechodnice se vkládá mezi přímou p a obloukovou částí trasy, její délka se navrhuje v závislosti z na velikosti poloměru kružnicov nicového oblouku HB hlavní body trasy HVB hlavní výškov kové body stykové body přímép a obloukové části 2. Podrobné ení 29 nejmenší poloměr kružnicov nicového oblouku 2 V N..n..návrhová rychlost 2 VN R 0,3 P dostředný sklon v % 30
31 Příčný sklon: p=2%...max při i většív ších rychlostech rozší šíření cestního pásup Podélný sklon: projektuje se dle členitosti území a návrhovn vrhové rychlosti ovací síť polygonová,, trojúheln helníková,, pravoúhl hlá poloha, tvar a rozměry ry sítěs se volí s ohledem na konfiguraci terénu