Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE
|
|
- Miroslava Sedláková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl III Železniční svršek ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011) ve znění změny č. 2 (účinnost od 1. října 2014) Počet listů: 22
2 SŽDC S3 Díl III Účinnost od 1. října
3 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 OBSAH VYBRANÉ ZNAČKY A ODBORNÉ POJMY... 4 Kapitola I - Úvodní ustanovení Všeobecné zásady Prostorová poloha koleje a její zajištění Správa prostorové polohy koleje Kapitola II - Zajištění prostorové polohy koleje A. DOKUMENTACE ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE 12 Všeobecné zásady zpracování dokumentace Předávaná dokumentace pro správu a archivaci B. PŘEDÁNÍ SYSTÉMU ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE A JEHO ÚDRŽBA Předání systému zajištění PPK Údržba systému zajištění PPK C. METODY PRO OVĚŘENÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE Kapitola III - Bodová pole a zajišťovací značky A. BODOVÁ POLE PRO ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE B. ZAJIŠŤOVACÍ ZNAČKY VŠEOBECNÉ ZÁSADY C. DRUHY ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK Sloupkový typ zajišťovacích značek Konzolová zajišťovací značka Hřebová zajišťovací značka Štítek s popisem základních parametrů zajištění koleje D. UMÍSTĚNÍ ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK Vzdálenost mezi zajišťovacími značkami Vzdálenost zajišťovacích značek od osy koleje Výškové umístění zajišťovací značky Způsoby umístění zajišťovacích značek Volba typů zajišťovacích značek E. ZAMĚŘENÍ POLOHY ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK Obrázky 1 až Vzory 1 až
4 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 VYBRANÉ ZNAČKY A ODBORNÉ POJMY značka název / pojem výklad značky / pojmu geodetické základy geodetický referenční systém charakteristické body koleje Metodický pokyn pro měření PPK technologiemi geodetického kontinuálního měření (Metodický pokyn PPK) niveleta koleje osa koleje podrobný bod pojížděná hrana kolejnicových pásů polohová a výšková bodová pole stanovená jako výchozí pro všechna geodetická určení prostorové polohy závazný souřadnicový, výškový (nebo tíhový) systém jednoznačně definovaný pro zeměměřické činnosti v České republice; v těchto systémech musí být dokumentovány stavby ve výstavbě, pokud je dokumentace jejich skutečného provedení využívána ve veřejném zájmu pro vedení kartografických děl; geodetické referenční systémy stanoví vláda svým nařízením 430/2006 Sb. body, ve kterých dochází ke změně geometrického uspořádání koleje závazná pravidla vycházející z ověřených postupů a výsledků měření prováděných SPPK; bokorysný průmět spojnic průsečíků osy symetrie kolejnicového profilu a podélné osy úložných (horních) ploch kolejnicových podpor pod nepřevýšeným kolejnicovým pásem množina bodů ležících v rovinách příčných řezů na spojnici pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, v oblouku a přechodnici vzdálená o polovinu hodnoty normálního rozchodu koleje od vnějšího kolejnicového pásu, v přímém úseku zpravidla od pásu přilehlého k zajišťovacím značkám bod předmětu měření zaměřovaný při podrobném měření; podrobný polohový bod se zaměřuje k určení polohy objektu, podrobný výškový bod se zaměřuje k určení výšky objektu průsečnice (prostorová čára) vnitřní pojížděné plochy hlavy kolejnice s rovinou vedenou ve vzdálenosti 14 mm pod temenem hlavy kolejnice kolmo k ose symetrie kolejnicového profilu 4
5 SŽDC S3 díl III změna č. 1 Účinnost od 1. října 2011 značka název / pojem výklad značky / pojmu B B, L BO Bpv ČÚZK d o DTS provizorní zajištění prostorové polohy koleje referenční stav prostorové polohy koleje terestrická měření vzdálenost k charakteristickému bodu koleje typ zajišťovací značky geodetické zeměpisné souřadnice bod obratu výškový systém baltský - po vyrovnání Český úřad zeměměřický a katastrální délka kružnicové části oblouku směrová dlouhá tětiva zajištění prostorové polohy koleje pro účely provádění stavby a uvedení stavby do zkušebního provozu parametry prostorové polohy koleje určené pro kontrolní měření a údržbu koleje (garantem správných dat je správce prostorové polohy koleje) (také označována jako klasická měření ) geodetická měření nevyužívající technologie GNSS (satelitní) rozdíl staničení zajišťovací značky a charakteristického bodu v ose zajišťované koleje značka na železobetonovém sloupku označení sférických prostorových souřadnic určených v souřadnicovém systému ETRS 89 charakteristický bod, v němž se stýkají kolejové oblouky opačných směrů a mají společnou tečnu (tzv. inflexní bod) geodetický referenční systém stanovený nařízením vlády č. 430/2006 Sb. jako závazný pro určování nadmořské výšky na celém území státu orgán pro státní správu zeměměřictví a katastru délka kružnicové části oblouku v ose koleje (bez započtení délek přechodnic) spojnice dvou bodů ležících na projektované ose koleje poloha těchto bodů je dána průsečíkem normály (vedené ze zajišťovací značky) a projektované osy koleje 5
6 SŽDC S3 díl III Účinnost od 1. října 2008 značka název / pojem výklad značky / pojmu DTV ETRS 89 f f v GNSS H výšková dlouhá tětiva Evropský pozemní referenční systém (European Terrestrial Reference System) směrové vzepětí výškové vzepětí globální navigační družicový systém (Global Navigation Satelite System) typ zajišťovací značky spojnice dvou bodů ležících na projektované niveletě temene kolejnicového pásu poloha těchto bodů je dána průsečíkem normály (vedené ze zajišťovací značky) a projektované nivelety temene kolejnicového pásu geodetický referenční systém, definovaný technologiemi kosmické geodézie (vztažený k roku 1989), podle nařízení vlády 430/2006 Sb.; je jedním ze závazných souřadnicových systémů pro zeměměřické činnosti v České republice; pro potřeby železniční geodézie je realizován pomocí tzv. sítě referenčních bodů vzdálenost dvojice bodů ležících v půdorysných průmětech osy koleje a směrové dlouhé tětivy (kolmá k tětivě) svislá vzdálenost dvojice bodů ležících v bokorysných průmětech nivelety temene kolejnicového pásu a výškové dlouhé tětivy družicový systém umožňující určení polohy a výšky libovolného bodu na zemském povrchu (zahrnuje systémy GPS, GLONASS, GALILEO) hřebová značka (včetně vrtule s příslušnou úpravou) H Bpv nadmořská výška výška určená ve výškovém systému Bpv k K KM KM i KO KP pořadnice koncového bodu přechodnice typ zajišťovací značky hodnota definičního staničení hodnota staničení v dalších kolejích konec kružnicového oblouku konec přechodnice y - ová souřadnice koncového bodu přechodnice konzolová značka hodnota staničení, které je stanoveno jako tzv. základní; osa staničení je určena převážně osou 1. koleje staničních a mezistaničních DÚ hodnota staničení vztaženého k průběhu staničení ve druhé nebo jiné než 1. koleji (v zajišťované koleji) bod, ve kterém končí kružnicový oblouk (ve směru staničení) bod, ve kterém končí přechodnice (ve směru staničení) 6
7 SŽDC S3 díl III Účinnost od 1. října 2008 značka název / pojem 7 výklad značky / pojmu KV konec výhybky výhybkový styk na konci výhybky KVZ KZO LN l p l 0 L l x konec vzestupnice charakteristický bod zaoblení lomu sklonu lom sklonu koleje délka přechodnice délka přechodnice v ose délka přechodnice v ose délka přechodnice bod, ve kterém končí vzestupnice (konec změny převýšení, ve směru růstu staničení) koncový bod zaoblení lomu sklonu bod, ve kterém dochází k lomu podélného sklonu koleje délka průmětu přechodnice do tečny (kubická parabola) délka přechodnice v ose koleje (kubická parabola) délka přechodnice s definovanou křivostí v ose koleje (klotoida, přechodnice podle Blosse) délka průmětu přechodnice s definovanou křivostí v ose koleje do tečny (klotoida, přechodnice podle Blosse) m odsazení odsazení kružnicového oblouku od tečny o vodorovná vzdálenost mezi osou koleje a zajišťovací značkou p, D převýšení koleje PPK r, R RB r v, R v prostorová poloha koleje poloměr kružnicového oblouku referenční body staničení poloměr zaoblení lomu sklonu koleje kolmá vzdálenost od zajišťovací značky k ose koleje určená v jejich vodorovném průmětu výškový rozdíl kolejnicových pásů daný úhlem, který svírá spojnice temen protilehlých kolejnicových pásů a vodorovná rovina; udává se délkou kratší odvěsny pravoúhlého trojúhelníka, jehož přepona má délku mm množina bodů osy koleje jednoznačně určených polohopisnými souřadnicemi a nadmořskou výškou poloměr kružnicového oblouku osy koleje polohově stabilní, speciálně vyznačené a geodeticky zaměřené orientační body podél trati, umístěné převážně v dopravnách; hodnota jejich staničení je v zásadě neměnná a je určující (výchozí) pro staničení nejbližšího okolí poloměr zaoblení lomu sklonu koleje
8 SŽDC S3 díl III změna č. 1 Účinnost od 1. října 2011 značka název / pojem výklad značky / pojmu s sklon koleje S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální SPPK SKK SKV správce (parametrů) prostorové polohy koleje střed kolejové křižovatky střed křižovatkové výhybky sklon nivelety TK vzhledem k vodorovné rovině, jeho hodnota je kladná pro stoupání, záporná pro klesání, udává se v promilích ( ) geodetický referenční systém stanovený nařízením vlády č. 430/2006 Sb. jako závazný pro určování polohy na celém území státu organizační jednotka správce železniční dopravní cesty určená pro plnění geodetických úloh na železnici ke dni účinnosti předpisu je to SŽG (Správa železniční geodézie) průsečík os křižujících se kolejí (větví) kolejové křižovatky průsečík os křižujících se přímých větví křižovatkové výhybky TB trigonometrický bod trigonometrický bod JTSK TK TV t z v VB VZO niveleta temene kolejnicového pásu označení zajišťovací značky délka tečny zaoblení lomu sklonu výškový rozdíl vrcholový bod tečnového polygonu charakteristický bod zaoblení lomu sklonu X, Y, Z pravoúhlé souřadnice Y, X pravoúhlé souřadnice y v ZO ZP pořadnice vrcholu zaoblení začátek kružnicového oblouku začátek přechodnice bokorysný průmět temene nepřevýšeného kolejnicového pásu zajišťovací značka umístěná na podpěře trakčního vedení (nebo na jejím základu) délka tečny zaoblení lomu sklonu v průmětu do vodorovné roviny rozdíl nadmořských výšek nivelety temene kolejnicového pásu a zajišťovací značky bod, ve kterém se protínají tečny směrového polygonu, příp. tečny výhybkových větví vrchol zaoblení lomu sklonu, ve smyslu ČSN , Příloha D označení pravoúhlých prostorových souřadnic určených v souřadnicovém systému ETRS 89 označení rovinných souřadnic určených v souřadnicovém systému S-JTSK pořadnice vrcholu zaoblení bod, ve kterém začíná kružnicový oblouk (ve směru staničení) bod, ve kterém začíná přechodnice (ve směru staničení) ZV začátek výhybky výměnový styk výhybky 8
9 SŽDC S3 díl III Účinnost od 1. října 2008 značka název / pojem ZVZ ZZ ZZO ŽBP začátek vzestupnice označení zajišťovací značky (mimo podpěru trakčního vedení) charakteristický bod zaoblení lomu sklonu železniční bodové pole středový úhel kružnicové části oblouku výklad značky / pojmu bod, ve kterém začíná vzestupnice (začátek změny převýšení, ve směru růstu staničení) volně osazená zajišťovací značka, fyzicky určující polohu a výšku bodu, ke kterému je vztažena prostorová poloha koleje počáteční bod zaoblení lomu sklonu polohový a výškový systém k němuž je vztažena prostorová poloha koleje středový úhel kružnicové části oblouku (bez započtení úhlu přechodnice ), τ k úhel přechodnice úhel tečny v koncovém bodě přechodnice 9
10 SŽDC S3 díl III změna č. 1 Účinnost od 1. října 2011 Kapitola I Úvodní ustanovení Všeobecné zásady 1. Obecně platné zásady řeší díl I tohoto předpisu. 2. Na doplňky. Prostorová poloha koleje a její zajištění 3. Prostorová poloha koleje je poloha koleje určená polohopisnými souřadnicemi a výškou. Tyto prostorové parametry jsou vztaženy k platnému geodetickému (polohovému a výškovému) referenčnímu systému. Platné referenční systémy jsou stanoveny nařízením vlády č. 430/2006 Sb. 4. Prostorová poloha koleje je určována zaměřením všech podrobných bodů koleje ze stejných a k tomuto účelu stanovených geodetických bodů (polohových a výškových) viz Kapitola III Bodová pole a zajišťovací značky. 5. Pro sledování stavu prostorové polohy koleje je zřizováno její zajištění. Zajištění prostorové polohy koleje je tvořeno souborem technických zařízení a měřických parametrů umožňujících kdykoliv vytyčit prostorovou polohu koleje (definovanou dokumentací zajištění prostorové polohy koleje) ve stanovené přesnosti a porovnat ji se stávající polohou koleje. 6. Parametry prostorové polohy koleje a jejího zajištění jsou součástí dokumentace zajištění prostorové polohy koleje. Obsah a kvalita dokumentace musí být v souladu s požadavky tohoto dílu předpisu a dále s požadavky všech souvisejících norem a předpisů. Dosažené parametry musí být při předání stavby vždy ověřeny a případně podle skutečného stavu musí být projektované parametry upraveny (optimalizovány). Ověřené parametry dále slouží jako referenční stav prostorové polohy koleje. 7. Ověření dokumentace prostorové polohy koleje a jejího zajištění musí být uskutečněno pracovníky oprávněnými podle zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a vyhlášky ČÚZK č. 31/1995 Sb. 8. Zajištění prostorové polohy koleje se uskutečňuje: a) technologiemi geodetického kontinuálního měření (pomocí technických zařízení umožňujících kontinuální záznam polohy podrobných bodů koleje vztažené k ŽBP), 10
11 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 b) zajištěním polohy osy koleje a výšky nivelety temene nepřevýšeného kolejnicového pásu na zajišťovací značky (stanovenou vodorovnou vzdáleností od zajišťovací značky ve směru normály k ose koleje a výškovým rozdílem zajišťovací značky od projektované nivelety temene kolejnicového pásu - viz obr. 1). 9. Prostorová poloha koleje se zajišťuje při všech rekonstrukcích a opravných pracích, při kterých dochází ke změně projektované polohy koleje (dále jen stavby). Přitom platí: zajištění podle článku 8a) musí být zřízeno na všech těchto stavbách (a to ve smyslu čl. 5 a podle čl. 36 a 37), zajišťovací značky podle 8a) budou zřizovány vždy pro zajištění charakteristických bodů koleje a v nestabilních částech trati. Všude jinde mohou být osazovány v omezené míře v závislosti na směrových poměrech koleje (viz čl. 112 až 114) a podle potřeby ST (konkrétní rozmístění je vždy stanoveno projektem - viz čl. 73). 10. Součástí dokumentace zajištění prostorové polohy koleje musí být i technologie kontroly a údržby systému zajištění prostorové polohy koleje umožňující splnění kritérií přesnosti stanovených ČSN Objednatel stavby zajistí vyhotovení, příp. dopracování a předání dokumentace pro zajištění prostorové polohy koleje (definitivní i provizorní) podle čl. 25 tohoto dílu. 12. U kolejí, které byly schváleny do provozu podle dříve platných předpisů, může být zachován stávající stav. Nové zajištění prostorové polohy koleje bude zpracováno až při rekonstrukci nebo opravných pracích železničního svršku, při kterých dochází ke změně projektované polohy koleje. Správa prostorové polohy koleje 13. Vysoká přesnost geodetického zaměření, standardizace výpočtů a správa dat prostorové polohy koleje, včetně jejího zajištění, jsou zabezpečeny činností správce prostorové polohy koleje (SPPK), která se řídí instrukcemi a metodickými pokyny závaznými pro obor železniční geodézie. 14. Správce prostorové polohy koleje: spravuje a poskytuje jednotné geodetické podklady pro zaměření a kontrolní určení PPK a jejího zajištění, stanovuje technologie zaměření a výpočtu PPK, včetně jejího zajištění, stanovuje geodetický referenční systém a způsob transformace souřadnic, stanovuje alternativní řešení nebo úpravy postupů pro kontrolu PPK a údržbu jejího zajištění (stanovených v projektové dokumentaci, viz čl. 10), a to na 11
12 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 základě změn v geodetických podkladech, vývoje měřických technologií a jiných změn, které se během provozu systému zajištění PPK vyskytnou, provádí pro objednatele stavby kontrolní měření, kontroluje veškerou dokumentaci týkající se geodetického zaměření a výpočtu PPK a jejího zajištění, její úplnost, formální úpravu dat a ověřuje dosažené přesnosti, přebírá data od objednatele pro centrální správu a pro výpočet referenčního stavu PPK, poskytuje data týkající se referenčního stavu PPK a jejího zajištění, zabezpečuje měřické práce související s údržbou systému zajištění a periodickou kontrolou PPK (podle zásad stanovených v čl. 46 až 52). 15. Správce prostorové polohy koleje musí být informován o všech pracích na železničním svršku, při kterých dochází ke změně projektované osy koleje od původního stavu, a všech pracích s vlivem na PPK na tratích po provedené modernizaci, optimalizaci a celkové rekonstrukci. Toto ustanovení se netýká drobné údržby a drobných oprav železničního svršku Na doplňky. Kapitola II Zajištění prostorové polohy koleje A. DOKUMENTACE ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE Všeobecné zásady zpracování dokumentace 21. Pro předávané údaje v dokumentaci zajištění prostorové polohy koleje platí společné zásady - viz dále čl. 22 a zásady zpracování platné jen pro jednotlivé typy zajištění PPK viz čl. 23 a Společná ustanovení pro zpracování dokumentace - pro zpracování dokumentace všech způsobů zajištění PPK (viz čl. 8) platí tyto společné zásady: a) Určení lokalizace: značení příslušného traťového úseku (TÚ) a definičního úseku (DÚ). Stanovení TUDU se řídí předpisem SŽDC (ČD) M12 pro jednotné označování tratí a kolejišť (v platné, resp. stanovené verzi). b) Označení zajišťovaného bodu koleje: zajišťovaný charakteristický bod koleje je označován svou zkratkou (viz tab. 1) a číslem podle projektu (pokud toto číslo chybí, určí se systém číslování ve směru průběhu staničení). 12
13 Tab. 1 Seznam charakteristických bodů koleje SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Charakteristický bod koleje začátek přechodnice konec přechodnice začátek kružnicového oblouku konec kružnicového oblouku bod obratu oblouků opačných směrů vrcholový bod tečnového polygonu začátek vzestupnice konec vzestupnice vrchol zaoblení lomu sklonu začátek zaoblení lomu sklonu konec zaoblení lomu sklonu Začátek (výměnový styk) výhybky výhybkový styk na konci výhybky střed křižovatkové výhybky střed kolejové křižovatky Zkratka ZP KP ZO KO BO VB ZVZ KVZ VZO ZZO KZO ZV KV SKV SKK c) Staničení bodů ŽBP, zajišťovacích značek a všech podrobných bodů koleje a jejího zajištění (KM, KMi): všechny významné body musí mít určeny tzv. definiční staničení. Při zajištění druhé a dalších kolejí (i-té koleje) se uvede i staničení v této koleji (KMi). Zásady pro staničení a zápis jeho hodnot jsou uvedeny v předpisu SŽDC (ČD) M21. d) Souřadnice a výška bodů ŽBP, zajišťovacích značek a všech podrobných bodů koleje a jejího zajištění: souřadnice a nadmořská výška musí být určeny v geodetických referenčních systémech stanovených SPPK (viz čl. 14). Pravoúhlé souřadnice a nadmořské výšky se uvádějí v metrech na tři desetinná místa, sférické souřadnice ve stupních, minutách a vteřinách (vteřiny na 5 desetinných míst např `57,27802``). 23. Zásady pro dokumentaci zpracovávanou pro zajištění PPK technologiemi geodetického kontinuálního měření - požadavky na zpracování dokumentace pro zajištění podle čl. 8a) stanoví SPPK, a to v souladu s Metodickým pokynem pro měření PPK (dále jen Metodický pokyn PPK). 13
14 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října Zásady pro dokumentaci zpracovávanou pro zajištění PPK na zajišťovací značky - pro zpracování dokumentace v případě zajištění PPK na zajišťovací značky platí (viz čl. 8a)): a) Označení zajišťovací značky: označení zajišťovací značky se skládá ze zkratky dané umístěním zajišťovací značky a z čísla značky. Podle umístění jsou zajišťovací značky označovány zkratkou: TV pro zajišťovací značku umístěnou na podpěře trakčního vedení (nebo na jeho základu), ZZ pro zajišťovací značku osazenou mimo podpěry trakčního vedení a jejich základy. Pro stanovení označení zajišťovací značky platí tyto zásady: u elektrizovaných tratí je označení zajišťovací značky totožné s číslem podpěry trakčního vedení, na které je značka umístěna, je-li třeba značku osadit mimo podpěru trakčního vedení, je tato značka označena zkratkou ZZ a dále následuje číslo, které je složeno z pořadového čísla značky (vlevo od osy koleje ve směru staničení - 1, 3 atd., vpravo pak - 2, 4 atd.) a čísla nejbližší předchozí podpěry trakčního vedení. Mezi tato čísla jsou vloženy nuly tak, aby číslo bylo vždy čtyřmístné (např. pro značky umístěné mezi podpěrami trakčního vedení 24 a 26 je označení ZZ 2024, ZZ 4024 a pro značky nacházející se vlevo např. mezi podpěrami trakčního vedení 117 a 119 je ZZ 1117, ZZ 3117 atd.), pro označení zajišťovacích značek na neelektrizovaných tratích je zvolen místní systém značení čísly v aritmetickém pořadí s nárůstem ve směru průběhu staničení (např. ZZ 12). Dodatečně osazená zajišťovací značka na neelektrizované trati se označí indexem (např. ZZ 12A). Na neelektrizovaných dvoukolejných tratích se označují značky vlevo trati podle směru staničení lichými čísly, vpravo trati sudými čísly. b) Vodorovná vzdálenost mezi osou koleje a zajišťovací značkou (o): tato hodnota je dána vodorovnou kolmou vzdáleností osy koleje od zajišťovací značky v jejich půdorysném průmětu. Projektované hodnoty jsou stanoveny výpočtem na základě zaměřených pravoúhlých rovinných souřadnic zajišťovací značky a prostorové polohy osy koleje. Pro zápis její číselné hodnoty platí, že je kladná, jestliže se značka nachází vpravo od osy koleje (ve směru staničení), záporná - v případě, že je značka vlevo. Hodnota vzdálenosti se uvádí v metrech na tři desetinná místa. c) Rozdíl výšek projektované nivelety temene kolejnicového pásu a zajišťovací značky (v): jeho hodnota je dána výškovým rozdílem projektované nivelety temene kolejnicového pásu a zajišťovací značky. Výškový rozdíl je vždy vypočten jako výška nivelety mínus výška zajišťovací značky. Hodnota výškového rozdílu se uvádí v milimetrech. V případě vzestupnic s bodem obratu se výškový rozdíl stanovuje k nižšímu kolejnicovému pásu (nikoliv k fiktivní niveletě TK). 14
15 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 d) Vzdálenost k charakteristickému bodu koleje: pokud nejsou charakteristické body koleje přímo zajištěny zajišťovací značkou, jsou délkově vztaženy k nejbližší zajišťovací značce. Tato vzdálenost je dána rozdílem hodnot staničení (určených v zajišťované koleji) charakteristického bodu koleje a zajišťovací značky. Hodnota vzdálenosti se uvádí v metrech na tři desetinná místa. e) Typ zajišťovací značky: každá zajišťovací značka je označena jako: B... značka umístěná na železobetonovém sloupku (viz obr. 3), K... značka konzolového typu (umístěná na podpěře trakčního vedení, na speciálním kovovém sloupku v betonovém základu, na betonových nebo ocelových konstrukcích apod.), H... značka hřebová (zapuštěná v betonovém základu podpěry trakčního vedení, v nástupišti, v římse mostního objektu nebo opěrné zdi). f) Poznámky a upřesnění k umístění zajišťovací značky: pro bližší určení je možno upřesnit způsob upevnění, stabilizace zajišťovací značky, směrové a výškové parametry koleje apod. Předávaná dokumentace pro správu a archivaci 25. Dokumentaci k zajištění prostorové polohy koleje předává zhotovitel stavby SPPK k ověření v digitální podobě. Po vydání kladného stanoviska při ověření této dokumentace předá zhotovitel dokumentaci k zajištění PPK ve čtyřech vyhotoveních (pro objednatele, ST 2 x a SPPK s upřesněním podle čl. 26). Tato dokumentace musí obsahovat podklady nezávisející na typu zajištění - viz dále čl. 26 a zásady zpracování platné jen pro jednotlivé typy zajištění PPK viz čl. 0 a Společná ustanovení o předávané dokumentaci - pro všechny způsoby zajištění PPK je předávána následující dokumentace: a) Úvodní list s vyznačením zhotovitele a zodpovědných osob, které se podílely na vyhotovení a ověření zajištění prostorové polohy koleje (vzor 1). b) Seznam použitých bodů vytyčovací sítě (pro polohové a výškové zaměření zajišťovacích značek nebo pro metody geodetického kontinuálního měření, doporučený vzor 2). Obsahem je výpis z geodetických údajů (GÚ) těchto bodů obsahující: TUDU - viz článek 22a), číslo bodu (podle číslování v příslušných Geodetických údajích o bodu), souřadnice a nadmořské výšky - viz článek 22d), polohu v definičním systému staničení (v 1. koleji) a vzdálenost od osy první koleje - viz článek 22c). V rámci tohoto seznamu se uvedou i body, které byly použity pro zaměření, ale během stavby byly zničeny. 15
16 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 c) Měřická dokumentace: záznam měření, výpočetní protokol, kalibrační protokol měřických prostředků, Konkrétní obsah a formu předávaných podkladů upřesní SPPK. d) Seznam souřadnic a výšek projektovaných bodů trasy (doporučený vzor 3): označení bodu, staničení v zajišťované koleji, pravoúhlé rovinné nebo prostorové souřadnice, poznámka. Geodetické souřadnice vrcholů tečnového polygonu se uvedou na 6 desetinných míst. U lomu sklonu se uvede výška v průsečíku tečen výškového polygonu. V poznámce se uvedou hodnoty poloměru oblouku, délky přechodnic, poloměr zaoblení na lomu sklonu, délky tečny zaoblení, pořadnice v lomu sklonu, hodnota následného sklonu a převýšení koleje. Součástí dokumentace jsou souřadnice charakteristických bodů výhybek (výměnové a koncové styky, matematické body křížení). e) Podélný profil - grafické schéma podélného profilu s doplněnými údaji o zajištění koleje (tj. i s parametry k zajišťovacím značkám, charakteristickým bodům koleje, viz vzory 6 a 6a). V případě, že dokumentace zajištění polohy koleje se zpracovává před zahájením stavby a podélný profil je zároveň výkresem projektové dokumentace stavby, jsou v podélném profilu uvedeny údaje o projektovaném zdvihu nivelety TK a posunu osy koleje a další údaje o rekonstrukci koleje (tvar kolejnic, druh pražců, polohy izolovaných styků apod.). V případě zajištění na zajišťovací značky bude podélný profil obsahovat i informace o zajišťovacích značkách. f) Technická zpráva, která bude obsahovat zejména: - specifikaci lokality zajištění PPK (SO, TUDU, rozsah daný staničením), - popis použitých výchozích podkladů, včetně jména zhotovitele a data zhotovení (ŽBP, projektová dokumentace stavby, projekt PPK), - jméno zhotovitele dokumentace, případně jména subdodavatelů, - datum měření a zpracování, včetně odpovědných osob, - způsob stabilizace zajišťovacích značek, - popis polohového i výškového měření zajišťovacích značek, - popis výpočtu a dosažené přesnosti, - seznam použitých měřidel včetně platných kalibračních listů (kalibrační list nesmí být starší než 3 roky). 16
17 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Dokumentace předávaná pro zajištění PPK technologiemi geodetického kontinuálního měření - požadavky na dokumentaci podle čl. 8a) stanoví SPPK, a to v souladu s Metodickým pokynem PPK viz čl Dokumentace předávaná pro zajištění PPK na zajišťovací značky - pro zajištění PPK na zajišťovací značky (viz čl. 8a)) je dále předávána následující dokumentace: a) Seznam souřadnic a výšek zajišťovacích značek (resp. jiných odvozených bodů) (doporučený vzor 4): TUDU - viz článek 22a), označení zajišťovací značky - viz článek 24a), definiční staničení zajišťovací značky (resp. i staničení v zajišťované koleji) - viz článek 22c), souřadnice a výška - viz článek 22d). b) Záznam o projektovaném zajištění koleje na zajišťovací značky (doporučený vzor 5): TUDU - viz článek 22a), označení zajišťovací značky nebo zajišťovaného bodu - viz články 24a), 22b), definiční staničení zajišťovací značky (resp. i staničení v zajišťované koleji) - viz článek 22c), vodorovná vzdálenost mezi osou koleje a zajišťovací značkou - viz článek 24b), rozdíl výšek nivelety temene kolejnicového pásu a zajišťovací značky - viz článek 24c), vzdálenost k charakteristickým bodům osy koleje (resp. vzdálenost mezi jednotlivými body) - viz článek 24d), typ zajišťovací značky - viz článek 24e), poznámka - viz článek 24f). 28. Pro provizorní zajištění se připouští pouze seznam souřadnic a výšek projektovaných bodů trasy (doporučený vzor 3), seznam souřadnic a výšek zajišťovacích značek (doporučený vzor 4), záznam o zajištění koleje na zajišťovací značky (doporučený vzor 5). Případné další požadavky na dokumentaci pro provizorní zajištění se uvedou ve smlouvě o dílo Na doplňky. B. PŘEDÁNÍ SYSTÉMU ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE A JEHO ÚDRŽBA Předání systému zajištění PPK 36. Zhotovitel předá objednateli stavby podkladovou dokumentaci tj. záznam parametrů zajištění prostorové polohy koleje a údaje o zajišťovacích značkách (v rozsahu podle čl. 25 až 28). Úprava předávaných digitálních dat musí 17
18 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 odpovídat aktuálním standardům stanoveným pro správu dat v informačních systémech (stanoveno dokumentem Pravidla pro vzájemnou výměnu digitálních dat mezi drážními a mimodrážními organizacemi ) nebo je objednatelem stavby stanovena podle technologie dalšího zpracování a využití (např. pro technické prostředky využívající metodu dlouhých tětiv). Podklady je třeba předat v tomto rozsahu: objednateli - veškerou dokumentaci v tištěné i digitální podobě (mimo dokumentace podle čl. 26c)), správci trati - veškerou dokumentaci v tištěné i digitální podobě (mimo dokumentace podle čl. 26c)), příslušnému provoznímu středisku ST (traťovému okrsku) - dokumentaci podle vzorů 5, 6 a 6a v tištěné podobě, SPPK - dokumentaci podle vzorů 2, 3, 4, 5, 6 a 6a v tištěné i digitální podobě a dokumentaci podle čl. 26c). 37. Dále předá zhotovitel objednateli stavby: popis technologie kontroly a údržby systému zajištění prostorové polohy koleje (viz čl. 10), zajištění PPK podle zvolené technologie - geodetické body a neporušené zajišťovací značky - (které objednatel předá ST a SPPK ke správě a provoznímu využití). Údržba systému zajištění PPK 38. Během provozního použití nahlásí ST zničené, poškozené nebo jinak nespolehlivé body ŽBP (využívané k zajištění PPK), zvláště pak zajišťovací značky SPPK, který vede jejich evidenci o stavu systému zajištění. Podle rozsahu poškození systému zajištění SPPK po dohodě s ST rozhodne o jejich doplnění, zaměření a přepočtu nových projektovaných hodnot. Doplnění a nové zaměření poškozených zajišťovacích značek a bodů před převzetím stavby zajistí zhotovitel stavby (podle čl. 71). 39. Prostorovou polohu všech zajišťovacích značek a bodů ŽBP využívaných k zajištění PPK nechá ST po dohodě se SPPK geodeticky ověřit oprávněnou osobou v souladu s čl. 71: vždy před rekonstrukcí koleje, podle rozhodnutí ST před souvislou opravnou prací, podle stavu značek a bodů ŽBP a podle aktuálních potřeb zajištění PPK, po uplynutí 3 let při osazení základů zajišťovacích značek do nově budovaných náspů a v nestabilních úsecích. V případě, že zajišťovací značka nebo bod ŽBP nesplňuje kritéria přesnosti v poloze a nadmořské výšce (viz čl. 137), je třeba obnovit její stabilizaci a geodeticky ji zaměřit. V závislosti na nově určených souřadnicích a nadmořské výšce se opraví všechny potřebné parametry zajištění prostorové polohy koleje. 18
19 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října Pracovníci všech odvětví musí při stavebních a jiných činnostech zabezpečit zajišťovací značky a body ŽBP před zničením nebo poškozením. V případě nezbytnosti musí být ST a SPPK informován o jejich přemístění. Veškeré zjištěné nesrovnalosti v poloze a výšce těchto bodů a jejich zničení nebo poškození je třeba okamžitě ohlásit příslušné ST a SPPK. 41. Na tratích po provedené modernizaci, optimalizaci a celkové rekonstrukci je jediným oprávněným správcem a poskytovatelem souřadnic a výšek zajišťovacích značek SPPK Na doplňky. C. METODY PRO OVĚŘENÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE 46. Polohové a výškové odchylky prostorové polohy koleje od jejího projektovaného stavu se určují: a) geodetickým kontinuálním měřením metodami terestrickými, b) na doplňky, c) geodetickým měřením podrobných bodů koleje metodami terestrickými, d) měřením vodorovné vzdálenosti mezi osou koleje a zajišťovacími značkami a určením rozdílu výšek nivelety temene kolejnicového pásu a zajišťovacích značek, e) měřením metodou dlouhé tětivy. Technologie těchto měření jsou popsány v instrukcích a metodických pokynech oboru železniční geodézie, rezortních a celostátních odborných předpisech a technických normách. 47. Měření podle čl. 46a) až c) provádí jen osoba splňující podmínky uvedené v čl Měření podle čl. 46d) provádí pověřený pracovník ST. 49. Měření podle čl. 46e) provádí odborně způsobilý pracovník se speciálním technickým vybavením. 50. Četnost pravidelných měření prostorové polohy koleje a podmínky pro všechna další měření jsou stanoveny předpisem SŽDC (ČD) S2/ Použité metody kontrolního měření a technické vybavení podle čl. 46 musí splňovat kritéria pro kontroly přesnosti stanovené ČSN a ČSN ,2. 19
20 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října Zjištěné hodnoty kontrolních měření jsou porovnávány s projektem. Prostorová poloha koleje je vyhovující, pokud takto určené odchylky se nachází v rozmezí stavebních, resp. provozních odchylek stanovených ČSN Na doplňky. Kapitola III Bodová pole a zajišťovací značky A. BODOVÁ POLE PRO ZAJIŠTĚNÍ PROSTOROVÉ POLOHY KOLEJE 61. Zajištění prostorové polohy koleje musí vycházet během jeho zřizování a následného provozního využití z jednotných a stále stejných geodetických podkladů (viz čl. 14). 62. V rámci ŽBP je stanovena síť referenčních bodů určená pro veškeré satelitní technologie zaměření a kontroly prostorové polohy koleje. Body spravuje SPPK (viz čl. 14). Ve spolupráci se ST zajišťuje průběžnou kontrolu stavu bodů a vyčistění jejich okolí od porostu mající vliv na satelitní měření. 63. Pro technologie zajištění prostorové polohy koleje mohou být použity jen ověřené a správcem prostorové polohy koleje schválené body ŽBP (viz čl. 14) Na doplňky. B. ZAJIŠŤOVACÍ ZNAČKY VŠEOBECNÉ ZÁSADY 71. Nejpodrobnějším bodem ŽBP je zajišťovací značka. Zaměření zajišťovací značky musí být provedeno odborně způsobilými osobami podle zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví. Ověření dokumentace musí být uskutečněno pracovníky oprávněnými podle zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a podle vyhlášky ČÚZK č. 31/1995 Sb. Zajišťovací značka musí být umístěna tak, aby byla zabezpečena její dlouhodobá stabilita a měřická dostupnost. Stabilizace zajišťovací značky nesmí narušit funkci dotčených objektů. 72. Zajišťovacími značkami se zajišťují hlavní koleje, koleje na spádovištích seřaďovacích nádraží a jiné koleje, které určí ST. 73. Zhotovitel stavby vždy předkládá v rámci projektové dokumentace objednateli ke schválení návrh na osazení zajišťovacích značek (doporučený vzor 7). Tento návrh na osazení zajišťovacích značek musí být schválen místně příslušným SPPK. 20
21 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října Zajišťovací značky určují prostorovou polohu koleje v souladu s projektovou dokumentací a jsou podkladem jak pro provedení stavby a její převzetí, tak pro kontrolu a údržbu prostorové polohy koleje během železničního provozu. 75. Při zajištění PPK na zajišťovací značky (podle čl. 8a)), musí být zajišťovací značky osazeny: u rekonstrukcí koleje tak, aby byly zaměřeny v rámci tvorby geodetických podkladů pro projekt stavby (toto opatření zajišťuje soulad mezi projektovanou polohou koleje a ŽBP). Pokud nelze zajišťovací značku osadit z důvodu rozsáhlých úprav železničního spodku, platí ustanovení čl. 78, u novostaveb a modernizací - podle časového plánu stavby tak, aby zaměření značek a zpracování definitivní dokumentace zajištění prostorové polohy koleje bylo provedeno již pro tzv. následnou úpravu směrové a výškové polohy koleje. 76. Pro vytyčení polohy koleje, pro přesnou metodu úpravy směrového a výškového uspořádání koleje v prostorových souřadnicích podle předpisu SŽDC (ČD) S3/1, se využijí geodetické metody, popř. vytýčení metodou dlouhé tětivy. Podkladová data pro konkrétní typ technologie zpracuje a vydá SPPK. 77. ST je povinná mít u tratí zajištěných podle dřívějších předpisů záznamy o zajištění PPK. Vedoucí provozních středisek ST musí mít tyto záznamy pro svůj přidělený obvod tratí. 78. V případech, kdy není možné provést definitivní zajištění prostorové polohy koleje na zajišťovací značky, zřizuje se provizorní zajištění prostorové polohy koleje se souhlasem objednatele za podmínky existence stabilní a geodeticky zaměřené a ověřené původní vytyčovací sítě (ŽBP) a podle zásad čl Na doplňky. C. DRUHY ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK 86. Pro zajištění prostorové polohy koleje se používají tyto zajišťovací značky: a) sloupková (železobetonový sloupek), (obr. 3), b) konzolová (obr. 4-5), c) hřebová (obr. 6-8). Sloupková zajišťovací značka (obr. 3) a jakékoliv jiné dříve používané typy zajišťovacích značek mají pouze dočasný charakter a lze je použít jen při doplňování chybějících značek. Případné výjimky a použití jiných typů zajišťovacích značek schvaluje SŽDC HGD. 87. Každá zajišťovací značka, pokud to místní poměry dovolí, je doplněna štítkem s popisem základních parametrů zajištění koleje (obr. 9). Štítek je vyho- 21
22 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 toven z kovového nebo plastového materiálu nebo může mít formu samolepící fólie odolné povětrnostním podmínkám. Štítek s popisem je součástí konzolové nebo sloupkové zajišťovací značky nebo je umístěn v nejbližším okolí značky hřebové. Sloupkový typ zajišťovacích značek 88. Sloupkový typ zajišťovací značky (obr. 3) se používá pouze do doby zřízení nového zajištění prostorové polohy koleje a pro potřeby údržby takto zajištěné koleje. 89. Železobetonový sloupek je umístěn svisle v betonovém základu. Ve své horní části má zabetonován ocelový plech s měřickými znaky. Poloha je určena ke středu zářezu v horní hraně ocelového plechu a výška k zářezu v jeho boční hraně směrem ke koleji. Je umístěn ve stanovené vzdálenosti od osy koleje tak, aby rovina plechu byla kolmo k ose koleje a horní plocha ocelového plechu byla asi 50 mm pod temenem přilehlého kolejnicového pásu zajišťované koleje (přesné parametry jsou uvedeny v obr. 3). 90. V horní části železobetonového sloupku je upevněna tabulka o rozměru 145 x 120 mm s popisem základních parametrů zajištění koleje. Konzolová zajišťovací značka 91. Základním prvkem tohoto typu zajištění prostorové polohy koleje je konzolová značka stabilně uchycená na vhodném nosném podkladu (např. na podpěře trakčního vedení, na speciálním kovovém sloupku viz obr. 4, na kovové konstrukci mostu, na stavebním objektu apod.). 92. Základní část konzolové zajišťovací značky tvoří kovová konzola a upevňovací pouzdro. Podélná osa konzoly musí být orientována vodorovně a kolmo na osu zajišťované koleje. Měřický znak konzolové zajišťovací značky pro stanovení polohy je vyznačen v horní ploše konzoly vyvrtaným svislým otvorem. Výška je vztažena k horní ploše tohoto elementu. Doporučené parametry této zajišťovací značky jsou uvedeny na obr Každá konzolová zajišťovací značka je doplněna štítkem s popisem základních parametrů zajištění koleje (viz obr. 9). Tento štítek je umístěn v pouzdře zpravidla pevně spojeném s konzolou. Pouzdro tvoří zadní úchytnou plochu zajišťovací značky (pro lepení, navaření, šroubový spoj, pokud je to technologicky možné nebo pro jiné uchycení). Detaily jsou uvedeny v příslušných vzorových listech. 94. Konzolová zajišťovací značka je svou zadní stěnou (upevňovacím pouzdrem) stabilně připevněna k podkladu (např. k podpěře trakčního vedení, kovovému sloupku aj.). Připevnění značky musí být uskutečněno materiály a technologiemi schválenými HGD. 22
23 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října Vhodný způsob uchycení konzolové zajišťovací značky je volen podle typu a úpravy povrchu nosného podkladu (např. trakční podpěry) tak, aby nebyla narušena jeho funkce, konstrukce, stabilita ani životnost. Pro konzolové zajišťovací značky platí příslušné vzorové listy. 96. Značky tohoto typu se na elektrizovaných tratích upevňují převážně na podpěry trakčního vedení. V případech, kdy nelze použít podpěr trakčního vedení a na tratích neelektrizovaných se upevňují na speciální zajišťovací kovový sloupek, který je uchycen v betonovém základu (obr. 4). Podle místních podmínek lze výjimečně (v tunelech, na mostech, v dopravnách apod.) umístit značku na jiné stabilní objekty. Takovéto úpravy schvaluje objednatel (ST) v návrhu projektu zajištění koleje (doporučený vzor 7). 97. Zajišťovací kovový sloupek se skládá ze stabilizujícího betonového základu a nosného pilíře, na který se upevňuje konzolová zajišťovací značka. Nosný pilíř je tvořen svisle osazeným kovovým sloupkem, který je zabetonovaný nebo pevně přišroubovaný pomocí příruby k betonovému základu. Na svislou plochu sloupku je směrem ke koleji a do stanovené výšky upevněna konzolová značka se štítkem s popisem zajišťovaných hodnot (viz obr. 9). Konzolová značka se upevňuje na zajišťovací kovový sloupek šroubovým spojem podle příslušného vzorového listu nebo přivařením. Plášť nosného kovového sloupku je opatřen antikorozní úpravou. Vhodné rozměry zajišťovacího kovového sloupku jsou uvedeny na obr. 4. Hřebová zajišťovací značka 98. Hřebová zajišťovací značka se osazuje na elektrizovaných tratích do betonových základů podpěr trakčního vedení. Dále je umisťována v železničních stanicích nebo zastávkách do nástupišť, do parapetů mostů apod. 99. Hřebovou zajišťovací značku tvoří hřeb z kovu nebo speciálních slitin odolávajících klimatickým podmínkám. Značky podléhající korozi musí být chráněny antikorozním nátěrem. Hřebová značka je osazena tak, aby její podélná osa byla orientována svisle. V jejím nejvyšším místě je vyznačen měřící znak vyvrtaným otvorem nebo vypilovaným křížkem Poloha je vztažena k měřickému znaku, který je dán středem vyvrtaného otvoru nebo středem křížku. Výška je vztažena k temeni hřebové značky. Parametry a nejběžnější varianty osazení této zajišťovací značky jsou zřejmé z obr. 6 až Tato zajišťovací značka je opatřena štítkem s popisem základních parametrů zajištění polohy koleje (viz obr. 9) připevněným k podkladu v blízkosti značky (např. na podpěře trakčního vedení). Štítek s popisem základních parametrů zajištění koleje 102. Štítek s popisem parametrů zajištění koleje je zhotoven z kovového, plastového materiálu odolávajícího povětrnostním vlivům nebo jako samolepící fólie. 23
24 SŽDC S3 díl III změna č. 2 Účinnost od 1. října 2014 U konzolových značek se tento štítek nachází v pouzdře, které je součástí značky. U hřebových značek je upevněn na povrch vhodného stabilního objektu nacházejícího se v bezprostřední blízkosti značky (např. podpěra trakčního vedení) Popis zajišťovacích značek umístěný na štítku obsahuje (viz obr. 9): označení zajišťovací značky, staničení (uvádí se jen u zajišťovacích značek koleje, která definuje průběh tzv. definičního staničení tj. převážně pro 1. kolej, viz obr. 9 a), u štítků pro další koleje se uvádí definiční staničení, viz obr. 9 b); v případě umístění skoku ve staničení do zajišťovací značky je uváděno nejprve staničení příchozí a pod ním staničení výchozí viz obr. 9 c); při výskytu nadměrné délky - tj. prodloužení osy staničení, je pro staničení použit zápis vyjadřující toto prodloužení, viz obr. 9 d); zápis hodnoty staničení je uváděn podle zásad uvedených v čl. 21c) se zaokrouhlením na centimetry), vodorovnou vzdálenost - o (vyznačena symbolem o, hodnota je uváděna v metrech na tři desetinná místa), výškový rozdíl - v (vyznačen symbolem v, hodnota je uváděna v milimetrech), směr (označen šipkou) a vzdálenost k charakteristickému bodu koleje (jen u popisu zajišťovací značky nacházející se nejblíže k tomuto bodu, hodnota je uváděna v metrech na tři desetinná místa) Rozměry, tvar a popis štítku musí odpovídat vzoru na obr. 9. Veškeré úpravy a výjimky, vhodnost samolepících fólií, lepidel k přilepení štítku a technologií lepení posuzuje a schvaluje SŽDC HGD Na doplňky. D. UMÍSTĚNÍ ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK 111. Zajišťovací značky musí být umístěny tak, aby mohly být využity k měření vodorovné vzdálenosti (o) a výškového rozdílu (v) Na elektrizovaných tratích se zajišťovací značky osazují na podpěry trakčního vedení nebo na jejich základy (popř. i do základů kotevních lan trakčního vedení). Vzdálenost mezi zajišťovacími značkami 113. Zajišťovacími značkami se zajišťují všechny charakteristické body koleje. Přitom na neelektrizovaných tratích jsou osazovány přednostně v bodě nacházejícím se na normálovém průmětu charakteristického bodu k ose koleje. Na elektrizovaných tratích je poloha charakteristických bodů vztažena k zajišťovací značce osazené na nejbližší podpěře trakčního vedení (viz popis obr. 9) Při zajištění prostorové polohy dalších bodů koleje nesmí vzdálenost mezi zajišťovacími značkami přesáhnout v přímém úseku 200 m. V oblouku je doporučená vzdálenost uvedena v tab
25 SŽDC S3 díl III Účinnost od 1. října 2008 Tab. 2 Doporučená vzdálenost zajišťovacích značek Poloměr oblouku Vzdálenost mezi zajišťovacími značkami [m] [m] a větší U tratí zajištěných podle dřívějšího znění předpisu jsou i nadále pro potřeby údržby a do doby zřízení nového zajištění respektovány jeho zásady (viz tab. 3). Tab. 3 Zajištění podle dřívějšího předpisu Zajišťovaný úsek koleje (charakteristické body) Přímá kolej Vzdálenosti zajišťovacích značek (všechny polohové a výškové body změn prostorové polohy koleje) m Přechodnice r 300 m 20 m r 300 m r 300 m 25 m 20 m Oblouk 300 < r < 500 m 30 m r 500 m 50 m 116. Podle požadavků ST jsou další zajišťovací značky umisťovány na začátky, resp. konce mostů bez průběžného kolejového lože a k jiným polohově významným bodům koleje.
26 SŽDC S3 díl III změna č. 2 - Účinnost od 1. října 2014 Vzdálenost zajišťovacích značek od osy koleje 117. Vzdálenost zajišťovacích značek od osy koleje a strana trati, na kterou se zajišťovací značky osadí, se určí podle místních poměrů. Vzdálenost zajišťovací značky od osy koleje je mm (se souhlasem ST i méně, zajišťovací značka ale nesmí zasahovat do průjezdného průřezu. V obvodu ŽST se stanoví maximální vzdálenost zajišťovacích značek od osy koleje po dohodě se ST, avšak nejvíce mm. Výškové umístění zajišťovací značky 118. Zajišťovací značky se osazují tak, aby se jejich výškový znak nacházel pokud možno 50 mm nad projektovaným temenem převýšeného kolejnicového pásu. Tam, kde stabilizace značky není v této úrovni možná, lze značku umístit tak, aby se její výškový znak nacházel ve výšce projektovaného temene převýšeného kolejnicového pásu s maximální toleranci: 200 mm - pro vzdálenost zajišťovací značky od osy koleje do 5 m, 300 mm - pro vzdálenost zajišťovací značky od osy koleje do 10 m, 400 mm - pro vzdálenost zajišťovací značky od osy koleje do 17,5 m. Nelze li splnit ani tuto podmínku, musí být umístění schváleno ST. Pro starý sloupkový typ platí výškové umístění podle čl. 89. Způsoby umístění zajišťovacích značek 119. U jednokolejných tratí jsou zajišťovací značky osazovány jednostranně po zvolené straně koleje (obr. 1) U dvojkolejných tratí jsou zajišťovací značky osazovány oboustranně z vnějších stran trati (obr. 2) Na trojkolejných tratích se zajistí jedna z vnějších kolejí zajišťovacími značkami na nejbližší vnější straně trati a ostatní dvě koleje na straně druhé Na čtyřkolejných tratích se zřizuje zajištění po obou stranách trati společné vždy pro dvě přilehlé koleje U souběžných tratí se zajišťuje každá trať samostatně Na elektrizovaných tratích se zajišťovací značky osazují zásadně na podpěry trakčního vedení nebo do jejich betonových základů (resp. základů kotevních lan) V železničních stanicích nebo zastávkách v prostorách nástupišť se značky zapustí do úrovně povrchu pevného nástupiště (ne do odnímatelných betonových desek) nebo do bočních stěn stabilních stavebních objektů. 26
27 SŽDC S3 díl III Účinnost od 1. října U mostů s průběžným kolejovým ložem se zapustí zajišťovací značka na konci mostu do parapetu na opěře ve vzdálenosti od osy koleje podle místních poměrů. U delších mostů se umístí mezilehlé zajišťovací značky v závislosti na místních podmínkách tak, aby odpovídaly zásadám uvedeným v tomto dílu předpisu. U mostů bez průběžného kolejového lože se zajišťovací značky osadí do parapetů na opěrách V tunelech se osadí zajišťovací značky do stěn tunelu. Vzdálenost zajišťovací značky od koleje a její výšková poloha závisí na místních podmínkách. U dvoukolejných tunelů se osadí zajišťovací značky po obou stranách tunelu. Z důvodu snadného vyhledání je vhodné jejich umístění v místech závěsů trakčního vedení U kolejí podél opěrných či zárubních zdí se osadí zajišťovací značky podle místních podmínek. Volba typů zajišťovacích značek 129. Na neelektrizovaných tratích se osazují pro nová zajištění prostorové polohy koleje konzolové značky na kovové sloupky (obr. 4). Železobetonové sloupky (čl. 88 až 90, obr. 3) se ponechají až do doby nového zajištění prostorové polohy koleje (zpravidla nejbližší rekonstrukce železničního svršku) Na elektrizovaných tratích se osazují konzolové značky na podpěry trakčního vedení a případně na jejich základy. V odůvodněných případech lze konzolovou značku osadit na betonové a kovové konstrukce jiných objektů železniční dopravní cesty. K zajištění lze využít již dříve osazených hřebových značek, pokud jejich výšková poloha splňuje podmínky čl Na mostních objektech lze použít hřebovou značku v mostním parapetu Při zajištění prostorové polohy jedné koleje dvoukolejné trati se doporučuje provést i nové zajištění koleje sousední Na doplňky. E. ZAMĚŘENÍ POLOHY ZAJIŠŤOVACÍCH ZNAČEK 136. Geodetické zaměření a ověření polohy a výšky zajišťovacích značek provede oprávněná osoba podle čl Zaměření zajišťovacích značek musí zabezpečit určení jejich polohy a výšky s přesností stanovenou podle ČSN ,2 pro vytyčení polohy podrobných bodů trasy (vztažené k bodům ŽBP) Zajišťovací značky se určí z ověřených bodů ŽBP (viz čl. 61), při doplňování zajišťovacích značek k již stávajícím je možné použít ověřených stávajících 27
Prostorová poloha koleje
Prostorová poloha koleje Zajištění. Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku bakalářského studia oboru Konstrukce
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. 2015 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.
METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10. 2014 OCHRANNÉ PÁSMO METRA Ochranné pásmo 30 m na obě strany nebo vně od osy tunelu Obvod dráhy 1,5 m
Ukázka hustoty bodového pole
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz síť bodů pokrývající území ČR u bodů jsou známé souřadnice Y, X v S-JTSK, případně souřadnice B, L v ERTS pro každý bod jsou vyhotoveny geodetické údaje (GÚ) ukázka
Zajištění absolutní polohy koleje. Radomír Havlíček
Zajištění absolutní polohy koleje Radomír Havlíček Zlín, 27.- 29.března 2007 Vysvětlení pojmů Prostorová poloha koleje je množinou bodů osy koleje jednoznačně určených v projektu polohopisnými souřadnicemi
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
Evidované údaje: Pozn. výkonná jednotka, která má objekt ve správě DÚ číslo a název určujícího DÚ podle předpisu SŽDC (ČD) M12
2.D Přehled evidovaných údajů a koncept evidenčního listu V tabulkách přílohy je uveden přehledně seznam evidovaných údajů v rámci IS MES. Relevantní údaje z tohoto přehledu rovněž slouží jako koncept
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.7 Vytyčování, souřadnicové výpočty, podélné a příčné profily Vytyčování Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na
MĚŘENÍ 3D OSY KOLEJE. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
MĚŘENÍ 3D OSY KOLEJE 9.1. Podklady předávané SŽDC zhotoviteli - Místopisy bodů ŽBP, itinerář ŽBP, seznam souřadnic bodů ŽBP - Seznam souřadnic zajišťovacích značek (pokud jsou v předmětné lokalitě) - Zakládací
VYTYČENÍ OSY KOMUNIKACE. PRAXE 4. ročník Ing. D. Mlčková
VYTYČENÍ OSY KOMUNIKACE PRAXE 4. ročník Ing. D. Mlčková Zadání: Vypracujte projekt pro výstavbu komunikace S 9,5/60 v prostoru Louky v katastrálním území Nové Městečko Přílohy: 1) Technická zpráva 2)
Vytyčování staveb a hranic pozemků
Vytyčování staveb a hranic pozemků Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským
Vytyčování staveb a hranic pozemků (1)
Vytyčování staveb a hranic pozemků (1) Vytyčování staveb a hranic pozemků Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností Obecná část 1. Základní ustanovení katastrálního zákona,
2. Bodové pole a souřadnicové výpočty
2. Bodové pole a souřadnicové výpočty 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů.
Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy
Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy Ing. Libor Jemelka GIVS 2014, Praha, 15. května 2014 SŽDC s.o., SŽG Olomouc Geoinfostrategie Národní Sada Prostorových Objektů (NaSaPO) Za SŽDC navrhujeme
ZÁKLADNÍ POJMY Z TRASOVÁNÍ
ZÁKLADNÍ POJMY Z TRASOVÁNÍ Vrstevnice = čára spojující body terénu se nadmořskou výškou stejnou Interval vrstevnic (ekvidistance) = výškový rozdíl mezi vrstevnicemi Spádnice = čára udávající průběh spádu
Sylabus přednášky č.7 z ING3
Sylabus přednášky č.7 z ING3 Přesnost vytyčování staveb (objekty liniové a plošné) Doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. Výtah z ČSN 73 0420-2 Praha 2014 1 PŘESNOST VYTYČOVÁNÍ STAVEB (Výtah z ČSN 73 0420-2,
Konstrukční uspořádání koleje
Konstrukční uspořádání koleje Rozchod a rozšíření rozchodu koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.D. Ústav železničních konstrukcí a staveb Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 3. ročníku
SYLABUS 10. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 10 PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Přechodnice, přechodnicové a výškové oblouky) 3 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka, CSc prosinec 2015 1
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ
ve správě SŽDC státní organizace
Struktura výměnného formátu projektu osy koleje ve správě SŽDC státní organizace Navrhl : Talácko, Utíkal Datum 28.04.2013 VERSION: 2.1 Výměnný formát slouží pro jednoznačné zadání parametrů prostorové
MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MĚŘICKÉ BODY II. Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 24. 3. 2017 Měřické body 2. část S-JTSK
REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda
REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda 1 Obsah Tady bude obsah 2 1. Úvod 1.1 Zásady pro vypracování Železniční stanice Studenec leží na trati
TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH. Kapitola 32 ZAŘÍZENÍ TRATÍ A TRAŤOVÉ ZNAČKY
Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, Nové Město TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB STÁTNÍCH DRAH Kapitola 32 ZAŘÍZENÍ TRATÍ A TRAŤOVÉ ZNAČKY Třetí - aktualizované vydání změna č. 8 Schváleno generálním
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0230 šablona III / 2 č. materiálu VY_32_INOVACE_399 Jméno autora : Ing. Stanislav Skalický Třída
Podrobné polohové bodové pole (1)
Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání
100 1500 1200 1000 875 750 675 600 550 500 - - 775 650 550 500 450 400 350 325 - -
Prostý kružnicový oblouk Prostý kružnicový oblouk se používá buď jako samostatné řešení změny směru osy nebo nám slouží jako součást směrové změny v kombinaci s přechodnicemi nebo složenými oblouky. Nejmenší
PŘÍLOHA č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů
PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK METODICKÝ POKYN ŘEDITELE SŽG PRAHA PROZATÍMNÍ č. 05/2016 BUDOVÁNÍ A SPRÁVA ŽBP Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK trigonometrická
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD úvodní informace Projektování kolejové dopravy (12PKD) cvičení Ing. Vojtěch Novotný
VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE
VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 2 (ZST2) Kolejiště železniční stanice sestává ze staničních kolejí a ze zhlaví, kde se jednotlivé koleje propojují.
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Předpis. pro zeměměřictví
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 SŽDC M20 Předpis pro zeměměřictví Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne: 1. června 2015 č.j.: S 1819/2015-O13 Účinnost
METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC
Příloha č.2 OŘ37 METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní trigonometrická Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK síť trigonometrické
NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ
NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE Michal RADIMSKÝ TRASA PK trasou pozemní komunikace (PK) rozumíme prostorovou čáru, určující směrový i výškový průběh dané komunikace trasa PK je spojnicí středů povrchu silniční
ZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby
ZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby I. V daném mapovém podkladu v měřítku 1:10 000 vypracujte návrh spojení mezi body A a B na úrovni vyhledávací
DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních
Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních 1. Přechodová kolejnice Délka: - v hlavní koleji dl. 12,5 m - v ostatních kolejích 10,0 m - ve staničním zhlaví nejméně 4,0 m Vzdálenost přechodového
2.2 Bodová pole. - Výškové bodové pole. - Základní. - Podrobné. - Stabilizované body technických nivelací.
2. Bodová pole 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů. 2.4 Výškové bodové
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍCH KONSTRUKCÍ A STAVEB FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF RAILWAY STRUCTURES AND CONSTRUCTIONS NÁVRH
SYLABUS 8. PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 8 PŘEDNÁŠKY Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Vytyčování kružnicových oblouků) 3 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc listopad 2015 1 11 VYTYČOVÁNÍ OBLOUKŮ
Článek 1 Úvodní ustanovení
Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Tato pravidla upravují jednotný standard pro výměnu digitálních dat mezi státní organizací Správa železniční dopravní cesty (dále jen SŽDC ) a jinými subjekty. (2) SŽDC doporučuje
Kontrola svislosti montované budovy
1. Zadání Kontrola svislosti montované budovy Určete skutečné odchylky svislosti panelů na budově ČVUT. Objednatel požaduje kontrolu svislosti štítové stěny objektu. Při konstrukční výšce jednoho podlaží
Infrastruktura kolejové dopravy
07 Infrastruktura kolejové dopravy u k á š T ý f a ČUT v Praze Fakulta dopravní Anotace: Téma č. Geometrické parametry železniční koleje geometrické a konstrukční uspořádání železniční koleje převýšení
NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC
NÁVRH ODVODNĚNÍ KŘIŽOVATKY POMOCÍ PROJEKTOVÝCH VRSTEVNIC 1. Odvodnění křižovatky U místních komunikací lemovaných zvýšenými obrubníky se k odvedení srážkových vod používají obvykle typové uliční vpusti
16.2.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Výškový referenční systém je definován v nařízení vlády 430/2006 Sb. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Jednotná trigonometrická
ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE
ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2015/2016 úvodní informace Železniční tratě a stanice (12ZTS) cvičení Ing.
Vytyčovací sítě. Výhody: Přizpůsobení terénu
Typ liniové sítě záleží na požadavcích na přesnost. Mezi tyto sítě patří: polygonové sítě -> polygonový pořad vedený souběžně s liniovou stavbou troj a čtyřúhelníkové řetězce -> zdvojený polygonový pořad
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY
PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY cvičení z předmětu 12PKD ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Úloha 2 Železniční stanice vytyčovací výkres zhlaví ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav
Vytyčování hranic pozemků (1)
(1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem
Sylabus přednášky č.6 z ING3
Sylabus přednášky č.6 z ING3 Přesnost vytyčování staveb (objekty s prostorovou skladbou) Doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. Výtah z ČSN 73 0420-2 Praha 2014 1 PŘESNOST VYTYČOVÁNÍ STAVEB (Výtah z ČSN 73
MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy
MDT 624. 02 OBOROVÁ NORMA Schválena: 20. 9. 1980 Federální ministerstvo dopravy PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ VRAT NAD KOLEJEMI ROZCHODU 1435 mm a 1520 (1524) mm TNŽ 73 6388 Tato norma platí pro prostorové uspořádání
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec
Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)
Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie) Braun J., Třasák P. - 2012 1. Převzetí podkladů pro tvorbu plánu od investora Informace o zaměřovaném území (vymezení lokality) Účel
Revitalizace vodního toku
Revitalizace vodního toku ČSN 01 3105 společně pro výkresy, velikosti, popisování, materiály, formáty a skládání výkresů, měřítka, čáry, kótování, ČSN 01 3402 popisové pole ČSN 01 3160 zásady oprav a změn
ORIENTAČNÍ CENÍK GEODETICKÝCH PRACÍ
ORIENTAČNÍ CENÍK GEODETICKÝCH PRACÍ Strana 1 z 6 Základní údaje: Jsme geodetická kancelář působící od roku 2003 nejprve jako fyzická osoba Pavel Zdražil, od roku 2006 jako GEO75 s.r.o. Vlastníkem a jednatelem
č.. 8 Dokumenty o GPK na VRT
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š Přednáška č.. 8 T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Geometrické a další parametry koleje na vysokorychlostních tratích Anotace: Dokumenty určující parametry
Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí
Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně
TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.
TECHNICKÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: Název zakázky: Název akce: Obec: Katastrální území: Objednatel: Měření zadal: Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632
Ing. Pavel Hánek, Ph.D.
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Výškový referenční systém je definován v nařízení vlády 430/2006 Sb. Výškový systém baltský - po vyrovnání je určen a) výchozím výškovým bodem, kterým je nula
Podmínky zpracování geodetické dokumentace
Podmínky zpracování geodetické dokumentace Stránka 1 z 10 OBSAH: 1 Účel a rozsah... 3 1.1. Definice pojmů a zkratek... 3 1.2. Přehled závazných právních předpisů... 3 1.3. Požadavky na geodetickou dokumenatci...
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ Letiště Ruzyně 160 08 PRAHA 6 Sp. zn.: 14/730/0008/ŘLP/01/14 Č. j.: 970-14-701 V Praze dne 7. 3. 2014 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Úřad pro civilní letectví jako
Seminář z geoinformatiky
Seminář z geoinformatiky Úvod Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod - Přednášející: Ing. Miroslav Čábelka, - rozsah hodin:
16:00-17:30 Geodézie a katastr nemovitostí Železniční geodézie v podmínkách SŽDC
16:00-17:30 Geodézie a katastr nemovitostí Železniční geodézie v podmínkách SŽDC Radomír Havlíček Setkání GEPRO a ATLAS 2017, Praha 24. 25. 10. 2017 Role geodetů u SŽDC Po stabilizaci SŽDC jsou vytvořeny
Vytyčování hranic pozemků
Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
T a c h y m e t r i e
T a c h y m e t r i e (Podrobné měření výškopisu, okolí NTK) Poslední úprava: 2.10.2018 9:59 Úkolem je vyhotovit digitální model terénu pomocí programového systému Atlas DMT (úloha U_7, vztažné měřítko
Geometrický plán (1) Zeměměřické činnosti pro KN. Geometrický plán
Geometrický plán (1) GEOMETRICKÝ PLÁN Zákon o katastru nemovitostí č. 256/2013 Sb. Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) č. 357/2013 Sb. Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti
pro převody nemovitostí (1)
pro převody nemovitostí (1) Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115
Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení
Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole
DOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ
Seznam a doporučené odborné literatury ke zkouškám odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností /1/ Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho
NÁVRH VÝŠKOVÉHO ŘEŠENÍ 2 VARIANTY:
NÁVRH VÝŠKOVÉHO ŘEŠENÍ 2 VARIANTY: 1. velkorysá (červená barva) - co nejnižší provozní náklady není nutné respektovat terén, možno použít větších zemních prací - málo (cca do 4) výškových oblouků - velké
1 MEZILEHLÉ STANICE Zásady pro číslování traťových kolejí
1 MEZILEHLÉ STANICE Mezilehlé stanice se zřizují na železničních sítích za účelem řízení vlakové dopravy zejména k předjíždění či křižování vlaků. Jejich hlavním posláním je tedy z hlediska dopravního
TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ
TECHNICKÁ ZPRÁVA GEODETICKÉHO ZAMĚŘENÍ Název akce : Stanovení záplavového území řeky Kamenice Lokalita : Srbská Kamenice - Dolní Falknov Investor : Povodí Ohře s.p. Zadavatel : Hydrosoft Veleslavín s.r.o.,
- úprava nastavení zvýraznění odchylek v tabulce odchylek bodů od osy při dávkovém zpracování - nastavení se ukládá do INI souboru
RAIL 4.77.150911 - při exportu polohové a výškové trasy do CSV se exportují ve výškovém řešení lomy sklonu podle nastavení zobrazení lomu sklonu při výběru hlavních bodů trasy - pokud je volba nastavení
Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:
SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno
Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura
Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura 2.1. Konstrukce železničních vozidel Dvojkolí. U železničních vozidel jsou běžně kola pevně nalisována na nápravách a vytvářejí tak dvojkolí, která
BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK
GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:
Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617
Katedra železničních staveb Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617 Konstrukce železniční tratě dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku. Konstrukce železniční tratě Zkušební
KATASTR NEMOVITOSTÍ. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství KATASTR NEMOVITOSTÍ Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 19. 2. 2018 KATASTR NEMOVITOSTÍ
PROGRAM RP31. Niveleta zadaná tečnami. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014
ROADPAC 14 PROGRAM Příručka uživatele Revize 05. 05. 2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 1. Úvod Program NIVELETA ZADANÁ TEČNAMI je součástí programového systému
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl XVI Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny
Vytyčování pozemních stavebních objektů s prostorovou skladbou
Vytyčování pozemních stavebních objektů s prostorovou skladbou ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Ing. Martina Vichrová, Ph.D. Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření
Prostorová data na železnici z pohledu provozovatele dráhy ve vlastnictví státu
Prostorová data pro rozhodovací procesy státní správy Prostorová data na železnici z pohledu provozovatele dráhy ve vlastnictví státu Radomír Havlíček Praha, 26. května 2016 SŽDC s.o., GŘ Geomatika a garantovaná
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Michal Radimský OBSAH PŘEDNÁŠKY: Definice, normy, názvosloví Rozdělení úrovňových křižovatek Zásady pro návrh křižovatek Návrhové prvky úrovňových křižovatek Typy úrovňových křižovatek
Novostavba výrobního areálu Značky Morava, Brantice
Dokumentace pro stavební povolení dle vyhlášky č. 146/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů C03.e.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA Název zakázky: Místo stavby: Obec Brantice, k.ú. Brantice [609480] Investor: Stupeň
L J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13
OBSAH L J Kompendium informací o LCS...12 1.1 Úvod... 1.2 Součásti LCS... 12 1.3 Lesní cesty... 1.4 Dělení lesních cest... 13 1.4.1 Dělení podle probíhající části dopravního procesu...13 1.4.2 Dělení dle
ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE
ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE Jiří Bureš bures.j@fce.vutbr.cz Jan Kostelecký jan.kostelecky@vugtk.cz Vysoké učení technické v Brně VÚGTK, v.v.i. & HGF
GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství GEODÉZIE Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 16. 12. 2016 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z Všeobecné základy MAP Mapování řeší problém znázornění nepravidelného zemského povrchu do roviny Vychází se z: 1) geometrických
TECHNICKÁ DOKUMENTACE
TECHNICKÁ DOKUMENTACE Jan Petřík 2013 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Obsah přednášek 1. Úvod do problematiky tvorby technické dokumentace
Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)
TPM 00 02/15 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ
TPM 00 02/15 2. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŽE PŘEJEZDŮ SE ZÁDLAŽBOVOU KONSTRUKCÍ ÚRTŘ Datum vydání: květen 2015 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky
Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie
Geodézie pro architekty Úvod do geodézie Geodézie pro architekty Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. B905 http://k154.fsv.cvut.cz/~kremen/ tomas.kremen@fsv.cvut.cz Doporučená literatura: Hánek, P. a kol.: Stavební
TECHNICKÁ ZPRÁVA OPRAVA KOLEJE V TÚ 1991 SUCHDOL NAD ODROU - NOVÝ JIČÍN TUDU: 1891 GH, , 1991 C1, , 1991 B1 ZJEDNODUŠENÝ PROJEKT
SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM: SJTSK VÝŠKOVÝ SYSTÉM: BALT PO VYROVNÁNÍ JMÉNO PODPIS ZODP. PROJEKTANT PROJEKTANT GEODET KRESLIL KONTROLOVAL Ing. Tomáš Vachutka Ing. Lucie Fabiánová Ing. David Witosz Ing. Lucie Fabiánová
NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )
PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin ) 1. Historický vývoj mostního stavitelství - 7 hodin 1.1. Starověk ( 1 ) 1.2. Středověk
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SŽDC S3 díl VIII Železniční svršek ZVLÁŠTNÍ KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Účinnost od 1. října 2008 ve znění změny č. 1 (účinnost od 1. října 2011)
PROGRAM RP15. Křížení dvou tras, jednoduché spojovací oblouky. Příručka uživatele. Revize Pragoprojekt a.s
ROADPAC 14 PROGRAM Příručka uživatele Revize 05.05.2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 1. Úvod Program KŘÍŽENÍ DVOU TRAS, JEDNODUCHÉ SPOJOVACÍ OBLOUKY je součásti
Bc. Jan Touš projektování pozemních komunikací Inženýrská, konzultační a projektová činnost
Obsah 1 Identifikační údaje objektu... 2 2 Podklady a průzkumy... 3 3 Technický popis... 3 3.1 Směrové řešení... 3 3.2 Výškové řešení... 3 3.3 Příčné uspořádání... 3 3.4 Konstrukce vozovky... 4 4 Křižovatky...
Úvod do inženýrské geodézie
Úvod do inženýrské geodézie Úvod do inženýrské geodézie Rozbory přesnosti Vytyčování Čerpáno ze Sylabů přednášek z inženýrské geodézie doc. ing. Jaromíra Procházky, CSc. Úvod do inženýrské geodézie Pod
Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce
Geodézie přednáška 3 Geodetické polohové a výškové vytyčovací práce Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Geodetické vytyčovací práce řeší úlohu
Průmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)