UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Ústav pro ošetřovatelství Lenka Matoušková Ošetřovatelská péče u pacientky s jaterní cirhózou Nursing care about a patient with cirrhosis of the liver Bakalářská práce 2.červen 2008, Praha
Autor práce: Lenka Matoušková Studijní program: Ošetřovatelství Bakalářský studijní obor: Všeobecná sestra Konzultant práce: MUDr. Marie Nejedlá Pracoviště konzultanta: SZŠ Ruská, 3.LF Vedoucí práce: Mgr. Jana Nováková Pracoviště vedoucího práce: Fakultní nemocnice Motol Datum a rok obhajoby: 2.6.2008 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla používána ke studijním účelům. V Praze dne... Lenka Matoušková 3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za odborné vedení závěrečné bakalářské práce MUDr. Marii Nejedlé a Mgr. Janě Novákové. Za jejich cenné připomínky a věnovaný čas při vypracovávání této práce. 4
Obsah práce: Úvod...7 1. Klinická část...... 8 1.1. Historie......8 1.2. Definice... 8 1.3. Fyziologický patologický obraz...8 1.4. Klasifikace.. 10 1.4.1. Morfologická klasifikace.. 10 1.4.2. Histologická klasifikace 11 1.5. Etiologie.. 11 1.6. Výskyt... 12 1.7. Klinický obraz... 13 1.8. Diagnostika. 14 1.8.1. Klinické vyšetření.. 14 1.8.2. Laboratorní vyšetření... 14 1.8.3. Další vyšetření.. 14 1.9. Terapie.... 15 1.10. Prevence... 16 1.11. Prognóza..... 16 2. Základní údaje o pacientce.. 17 2.1. Lékařská anamnéza a diagnóza.. 17 2.1.1 Lékařská anamnéza.. 17 2.1.2 Lékařská diagnóza. 18 2.2. Průběh hospitalizace... 18 2.3. Přehled diagnosticky významných úkonů.. 19 2.4. Terapie 21 2.5. Prognóza..... 23 3. Ošetřovatelská část.. 24 3.1. Problematika ošetřovatelského procesu.... 24 3.2. Model fungujícího zdraví Marjory Gordnové.... 24 3.3. Ošetřovatelská anamnéza nemocného... 25 5
3.3.1. Vnímání zdraví snaha o udržení zdraví 25 3.3.2. Výživa a metabolismus.... 26 3.3.3. Vylučování.. 26 3.3.4. Aktivita a cvičení 27 3.3.5. Spánek a odpočinek... 27 3.3.6. Vnímání a poznávání.. 28 3.3.7. Sebepojetí a vnímání sebe sama. 28 3.3.8. Role a mezilidské vztahy... 28 3.3.9. Sexualita... 28 3.3.10. Stres a zvládání situací... 29 3.3.11. Životní hodnoty a víra. 29 3.4. Ošetřovatelské diagnózy. 29 3.4.1. Bolest a v důsledku základního onemocnění 30 3.4.2. Porucha sebepéče v důsledku bolesti a základního onemocnění... 31 3.4.3. Dušnost v důsledku zvýšeného objemu tělesných tekutin... 32 3.4.4. Porucha spánku v důsledku bolesti, nedostatku denní aktivity a změny prostředí..... 33 3.4.5. Porucha sebekoncepce v oblasti osobní identity v důsledku progredujícího základního onemocnění.. 34 3.4.6. Změny ve vyprazdňování stolice v důsledku snížené denní aktivity a základního onemocnění.... 35 3.4.7. Potencionální problém v porušení integrity kůže v důsledku svědění a otoků. 36 Závěr... 37 Seznam zkratek... 38 Použitá literatura. 39 Seznam příloh... 40 6
Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala 82 letou pacientku R. S. přijatou na oddělení interní kliniky pro dekompenzaci kryptogenní jaterní cirhózy. Pacientka byla odeslána do nemocnice praktickým lékařem, kde už byla hospitalizována v průběhu 16. 29. listopadu v roce 2007. Nyní 5. 2. 2008 znovu přijata pro zhoršení stavu. U pacientky došlo k zvětšení tenzního ascitu a otoků dolních končetin až ke kolenům. Při své praxi se často setkávám s pacienty, s chronicky nemocnými, kteří se cítí bezmocní a někdy až beznadějní v návratu do domácího prostředí. Už docent Vladimír Pacovský zdůrazňuje, že rodina musí chtít, umět a moci se o svého stárnoucího člena postarat. Klíčové slovo je ono chtít (6). V první části své práce se zabývám všeobecnou charakteristikou onemocnění jaterní cirhózy, kde v příslušných kapitolách se věnuji: historii, definici onemocnění, fyziologicky-patologickému obrazu, klasifikaci, etiologii, klinickému obrazu, základním metodám v diagnostice, ale i léčebným postupům a prognóze samotného onemocnění. Druhá část je zaměřena více na samotnou pacientku, kde popisuji o důležitých informacích spojených s její hospitalizací. Zmiňuji i lékařskou anamnézu a diagnózy pro dokreslení její zdravotního stavu, prodělaná vyšetření a její terapii. V poslední třetí části se více věnuji samotné ošetřovatelské péči. Pro její komplexní zpracování jsem si vybrala model fungujícího zdraví od Marjory Gordnové a dále jsem postupovala podle ošetřovatelského procesu. Po rozhovoru s pacientkou jsem si prostudovala její dokumentaci a na základě aktuálního zdravotního stavu jsem stanovila ošetřovatelské diagnózy, vypracovala jsem ošetřovatelský plán a zhodnotila efekt poskytované péče po 6 dnech hospitalizace. Při své práci jsem spolupracovala se sestrami i s vnukem, který ji každý den navštěvoval a stará se o ni i doma. 7
1. Klinická část 1.1 Charakteristika onemocnění 1.1.1 Historie Cirhotické změny znali již Řekové a Římané. Název jaterní cirhóza je spojen s Läennecem, který jej odvodil od řeckého slova kirrós, které dobře vyjadřuje vzhled jater tvrdá, scvrklá, žlutavé barvy. Dnes se nedoporučuje název Läennekova cirhóza, stejně jako další dříve užívané názvy, jako například cirhóza Hanotova, Marchandova, portální, atrofická či postnekrotická (2, 1). Vesalius v roce 1543 upozornil na nepříznivé ovlivnění jaterních chorob alkoholem, v 18. století pak M. Bailie již zakazoval alkoholické nápoje nemocným s jaterním onemocněním. Ascites byl popsán roku 1590, jaterní dekompenzace při cirhóze v roce 1685 a portální hypertenze v roce 1761. Detailní histologický popis pochází od Carswella z roku 1838, Laennec mu dal jméno a upozornil na bujení vaziva. Rokitansky v roce 1842 předpokládal, že cirhóza je odpovědí tkáně na cirkulační změny a zánět a americký virolog Blumberg objevil původce infekčního (virového) zánětu jater v roce 1965 tzv. australský antigen HbsAg (1, 9). 1.1.2 Definice Cirhóza jater je nezvratné zjizvení jater, které se objevuje v posledních stadiích různých nemocí jater (3). 1.1.3 Fyziologický patologický obraz Cirhóza jater je dlouhotrvající difuzní (rozptýlený) proces, který zahajují různé toxiny či onemocnění, jež způsobí nekrózy jaterních buněk. (Příloha č. 1) První změnou při poškození jaterní buňky např. alkoholem je však jen steatóza, ztukovatění jater, což je stav reverzibilní, vratný, který při abstinenci rychle mizí. Až při dlouhodobém poškozování hepatocytů dochází k nevratným změnám v podobě cirhózy neboli vazivové přestavby jater. Během reparativních procesů neboli pokusů o hojení nekróz vznikají v játrech fibrotické (vazivové) a nodulární (uzlové) změny, které zničí složitou architektoniku jaterních lalůčků i s jejich 8
žlučovým a cévním řečištěm. Tím narůstá překážka pro průtok krve játry a vzniklý stav se označuje jako portální hypertenze. Portální oběh odvádí žilní krev z nepárových orgánů dutiny břišní (tj. trávicího traktu a sleziny aj.) přes vena portae do jater ke zpracování a detoxikaci. Pokud portální krev nemůže protékat přes játra kvůli zničenému řečišti, vyhledává jiné cesty, a to přes žilní spojky do horní nebo dolní duté žíly. (Příloha č. 2) Překrvené žíly žaludku, jícnu, podkoží a renální pleteně nevydrží dlouhodobě zvýšený tlak krve, jejich cévní stěna se vyklene a po letech cirhózy tak vznikají jícnové varixy, hemoroidy nebo kolaterální oběh podkožních žil břicha caput medusae či z rozšířených žilek pavoučkové névy. V důsledku nekróz se vytvoří píštěle mezi portálním řečištěm a povodím dolní duté žíly, tedy jakýsi přirozený obchvat jater, ovšem s negativními důsledky pro celý organismus. Nefunkční jaterní buňky totiž netvoří srážlivé faktory ani albumin, nedetoxikují jedy včetně amoniaku, netvoří žluč aj., a proto je výsledkem zhoršených jaterních funkcí krvácivost, dyspepsie, únava, hubnutí, anemie, hypovitaminózy až jaterní encefalopatie (otrava amoniakem při selhání jater). Cirhózu jater nelze vyléčit, ale zle ji zpomalit nebo alespoň trvale zastavit. Pokud alkoholik abstinuje, má šanci i dekompenzovanou cirhózu stabilizovat. V případě zpomalení změn předchází cirhóza do klidového, i když labilního stadia, s možností opětovným propuknutím, ale i vyhasnutím choroby. Komplikací cirhózy bývá krvácení z jícnových varixů (častá příčina smrti), přidružené onemocnění ledvin (hepatorenální syndrom), hepatokarcinom a selhání jater (9). Proces postihující celá játra a účastní se při něm tři pochody: Hepatocelulární nekrózy jsou omezeny na centrální část lalůčku, není porušena struktura lalůčku a proces se hojí ad integnum. Rozsáhlejší nekrózy ruší stabilitu lalůčků, nekrotické části kolabují, sinusoidy se hroutí a deformují. Tím dochází k atypické přestavbě lalůčku. Nebezpečné jsou hlavně nekrózy na okrajích lalůčků (piece-meal nekrózy) či přemosťující (bridging) nekrózy. Typ periportální je typický pro virová poškození, centrolobulární spíše pro alkohol. 9
V blízkosti nekróz nacházíme buněčnou zánětlivou infiltraci, která zasahuje mezi buněčné trámce, narušuje limitující membrány. Fibrotizace je aktivní tvorba vaziva, proces, při kterém se nejen nahrazují nekrotické buňky vazivem, ale výrazně stoupá i novotvorba vaziva. Uzlovitá přestavba zbylých hepatocytů, kdy hepatocyty, které nepropadly nekróze, regenerují a vytvářejí ostrůvky uzlovité přestavby jaterního parenchymu, obklopené vazivem. Může být různá velikost uzlů, která záleží na rozsahu původních nekróz, ale i na rychlosti novotvoření vaziva (na fibrotizaci). Komplikovaný cévní aparát jater se při uzlové přestavbě a fibrotizaci chaoticky mění tak, že tvoří vnitřní píštěle mezi portálním systémem a venózním odtokem. Cévy jsou deformovány a stlačovány novotvořeným vazivem, čímž trpí krevní zásobení uzlových regenerátů a roste překážka pro průtok krve játry. Rozvíjí se portální hypertenze (4). 1.1.4 Klasifikace 1.1.4.1 Morfologická klasifikace jaterní cirhózy vychází z převládajícího vzhledu jater. Mikronodulární cirhóza je charakterizována uniformním zrnitým vzhledem uzlů, které jsou vesměs menší než 3 mm v průměru. Je nejčastěji projevem chronického alkoholismu, metabolických změn. Makronodulární cirhóza je charakterizována uzlovitými regeneráty různé velikosti, ale obvykle většími než u formy mikronodulární, často o průměru i několik cm. Může jít o postnekrotickou formu, ale i o pozdní stadium mikronodulární formy. Smíšený typ zahrnuje případy, kdy jsou přítomny změny mikronodulární a makronodulární. Bývá vysvětlován náhle zvýšenou aktivitou procesu (např. u alkoholika). Barevné změny jater nás mohou upozornit na určitou etiologii procesu např. zelená zbarvení jater při cholestáze, tmavá játra u hemochromatózy apod. (1, 4). 10
1.1.4.2 Histologická klasifikace Snaží přispět k přesnějšímu rozlišení jednotlivých forem cirhóz i přispět k určení etiologie cirhózy, např. stanovování markerů virových hepatitid, změn na žlučovodech u forem biliárních apod. Je patrná i snaha o určení biologického věku cirhózy, jejího stadia (staging) a rychlost progrese (grading). O inaktivní cirhóze mluvíme tehdy, když nejsou přítomny nekrózy, větší než zánětlivá infiltrace a demarkace uzlů a sept je ostrá. Známky histologické aktivity jsou důležitým kritériem při zvažování útočné léčby např. interferonem (4). 1.1.5 Etiologie onemocnění Příčin jaterní cirhózy může být celá řada. Mohou se různě kombinovat, modifikovat zevními vlivy i individuální reakcí nemocného, vlivy sociálního prostředí, způsobu života, úrovně hygieny i narůstajícími škodlivinami civilizačními. Ve střední Evropě dominují dvě příčiny: viry a alkohol. Virové hepatitidy - jde hlavně o chronickou infekci HBV a HCV. U nás jsou příčinou asi u 1/3 cirhóz. Postiženi jsou více muži a ti, kteří získali infekci v mladším věku. Cirhotické změny vznikají buď bezprostředně po akutní fulminantní formě hepatitidy jako postnekrotická (posthepatická cirhóza), nebo častěji pomaleji přes stadium chronické hepatitidy, kdy časový interval mezi akutním začátkem a cirhotickou přestavbou může být i desítky let. Alkohol - Jaterní cirhóza se u alkoholiků vyskytuje asi 7 krát častěji než u nepijáků. Odhaduje se, že na celém světě je alkohol příčinou asi 50 % všech cirhóz, u nás asi 1/3. Rozhodující je doba abúzu a množství požívaného alkoholu, ne jeho druhu. Ženy jsou na něj zvýšeně citlivé, takže nebezpečné jsou dávky mnohem nižší než u mužů a také průběh cirhózy je mnohem rychlejší, takže alkoholičky umírají o řadu let dříve než muži alkoholici. Metabolické poruchy - jde vesměs o onemocnění, která mají svůj zvláštní klinický obraz. Patří mezi ně např. jaterní porfyrie, Wilsonova choroba, hemochromatóza aj. 11
Biliární cirhóza - je důsledkem chronické cholestázy. Z intrahepatálních příčin jde především o primární biliární cirhózu. U extrahepatálních forem vzniká sekundární biliární cirhóza, která je dnes díky možnostem terapie vzácnější. Vzniká spíše u benigních příčin cholestázy, neboť k jejímu rozvoji je třeba delší časový průběh. Kardiální cirhóza - je dnes také méně častá, díky lepší terapii kardiální nedostatečnosti. Může se s ní setkat u nemocných s chronickým srdečním selháním městnáním hlavně u konstriktivní perikarditidy a insuficience trikuspidální chlopně. Poruchy výživy může se spoluúčastnit malnutrice. Ale v oblastech s jejím častým výskytem jsou častá i virová či parazitární onemocnění jater, kontaminace potravy toxiny apod. Obviňuje se nepříznivý vliv chronických nespecifických zánětů střevních. Operační řešení obezity střevními bypassy bylo prakticky opuštěno, právě pro závažné poruchy jaterní. Poškození léky nebezpečné může být i pro vleklé léčení vysokými dávkami vitamínu A, který vyvolává fibrotizaci jater nebo paracetamolu v dávce nad 3g/24 hod. Maximální netoxická dávka je v 1 tbl. - 500 mg po 4 hod. Vždy se můžeme setkat i s cirhózou, jejíž etiologii se nám nepodaří objasnit. Pak ji nazýváme idiopatickou, kryptogenní. Vyčlenění všech nemocných, u nichž je možno stanovit nějaký vyvolávající moment, zbývá obvykle ve všech studiích řada nemocných, kde žádný etiologickou příčinu nenajdeme. Je pravděpodobné, že často jde o kombinaci faktorů, že tedy jde o multifaktoriální proces. Do kterého patří zevní prostředí, individuální reaktivita, genetické dispozice a sociální vlivy (způsob života, úroveň hygieny a spolupráce nemocného) (4, 9). 1.1.6 Výskyt Nemocných s jaterní cirhózou přibývá na celém světě, i když v poslední době se zaznamenal lehký pokles. Můžeme to vidět i na srovnání, kdy v roce 1985 umírá na tuto chorobu ročně 2 500 lidí a v roce 1994 se do konečného stádia 12
dostane asi 1 500 až 2 000 nemocných. Podle statistik je jaterní cirhóza na čtvrtém místě v příčinách úmrtí za chorobami kardiovaskulárními, nádory a úrazy. Výskyt je 2 3 krát vyšší ve městech než na venkově. Častější je v sociálně slabších skupinách a u dospělích v produktivním věku. Jde tedy o závažný celospolečenský problém, poněvadž je příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti a částečné či plné invalidity a to vyžaduje značné finanční náklady, které jsou ekonomickou zátěží pro společnost. Tím více pak vystupuje do popředí význam preventivních opatření a časté správné diagnostiky u této choroby (1, 2, 5). 1.1.7 Klinický obraz asymptomatická cirhóza u 20 % případů kompenzovaná (subklinická) cirhóza připomíná chronickou hepatitidu: Mezi ně patří - dyspeptický syndrom (diskomfort při trávení, bolest v pravém podžebří, nesnášenlivost některých jídel, meteorizmus, říhání, nauzea, průjem, zácpa), hypomenorea až amenorea, ikterus, krvácivé projevy (epistaxe, hematomy, petechie, ekchymózy), únava, nevýkonnost, malátnost, hepatosplenomegalie, pavoučkové névy (nejsou však specifické pro cirhózu, tvoří se i v těhotenství nebo u zcela zdravých lidí). dekompenzovaná (pokročilá) cirhóza: Mezi ně patří příznaky kompenzované a ascites (200 ml se prokáže na ultrazvuku, fyzikálně až 2 3 l, složení jde o transudát, světle žlutá, čirá tekutina), břišní stěna často chabá, diastáza (vzestup břišních svalů) nebo pupeční kýla, portální hypertenze (jícnové varixy, caput medusae, pavoučkové nervy, hemoroidy), jaterní encefalopatie (změny osobnosti, apatie, dezorientace, flapping tremor), subfebrilie, ale i hypoxie, impotence, atrofie varlat, atralgie, bolesti v kříži, rty a jazyk červené, vyhlazené, paličkové prsty, u mužů mizí ochlupení na hrudi, nižší krevní tlak, vyhublost, hematomy (9). 13
1.1.8 Diagnostika 1.1.8.1 Klinické vyšetření Játra jsou na pohmat častěji zvětšená, méně často zmenšená, tuhá s hrbolatým okrajem. Na kůži můžeme pozorovat pavoučkové névy, perimaleolární edémy a hematomy (9). 1.1.8.2 Laboratorní vyšetření Některé specifické laboratorní testy pomáhají odhalit příčinu jaterní cirhózy. Zjišťujeme hodnoty transaminázy ALT a AST, které jsou zvýšené a bilirubin v séru také, u cholestázy užíváme dvou testů ALP a GGT. Ke zjištění syntetické funkce jater stanovíme protrombinový čas (INR) a hladinu sérového albuminu, ta je snížená. Dalšími ukazateli jaterní nedostatečnosti a selhání je snížená hladina cholesterolu a cholinesterázy a zvýšený amoniak v krvi. Hypergamaglobulinemie je typickým laboratorním nálezem jaterní cirhózy, a proto ELFO bílkovin séra nesmí v paletě laboratorních vyšetření nikdy chybět. Samozřejmě je vyšetření krevního obrazu, kde pátráme po trombocytopenii, anémii, ale také velikosti červených krvinek (makrocytóza). V pozdějších stádiích je běžné snížení Na + a K + v séru. Stejně tak je nezbytné vyšetření moči se zaměřením na přítomnost urobilinogenu a bilirubinu (2). Byla vypracována různá kritéria, která nám mají pomoci odhadnout funkční zdatnost jater a tím i prognózu onemocnění. K nejrozšířenějším patří klasifikace jaterní cirhózy podle Childa, která je založena na prostém hodnocení běžných jednoduchých klinických a laboratorních ukazatelů (Příloha č. 3) (4). 1.1.8.3 Další vyšetření Jaterní biopsie jde o difúzní proces. Pokud jde o onemocnění v kompenzovaném období, je třeba diagnostiku ověřit morfologicky. Dnešními jehlami nemusí být spolehlivá, neboť zejména u makronodulárních forem cirhóz nezískáme dostatečně reprezentativní vzorek tkáně. Lepší výsledky jsou u forem 14
mikronodulárních. Mnohem větší cenu má laparoskopie, při níž zkušený lékař odečte nejen změny jaterní, ale i známky portální hypertenze apod. (1). Ultrasonografie je vstupní vyšetření, ale může selhat zejména v počátečních stadiích, později je vysoce cenná, zejména při průkazu rostoucí portální hypertenze, splenomegalie, ascitu (již kolem 200 ml) či karcinomu v cirhóze (4). Počítačová tomografie pomůže určit velikost, tvar i deformitu jater, ale ani tato metoda není zcela spolehlivá, navíc je ekonomicky náročná a nemocného zatěžuje zářením. Může pomoci určit nejen ascites, ale i jeho lokalizaci. Radionuklidové vyšetření nás mohou informovat o velikosti, tvaru, homogenitě jaterní tkáně. Toto vyšetření je ale často přeceňované (1). 1.1.9 Terapie Režimová opatření - v období kompenzace je hlavním opatřením životospráva, vyloučení nadměrné fyzické a psychické zátěže a zákaz alkoholu v jakékoli formě. Pacientům vysvětlíme zásady jaterní diety: redukce tuků, zvláště přepalovaných, omezení ostrých a dráždivých koření dostatek bílkovin - alespoň 1,5 g na kg váhy a dostatečný přívod vitamínů v podobě čerstvého ovoce a zeleniny (Příloha č. 4) (5). Farmakologická - je vhodné se pokusit o ladění anabolika podáváním větvených aminokyselin. Léčebný efekt různých polyvitaminózních preparátů a četných hepatoprotektiv (Flavobion, Lipovitan, Essentiale, Hepabene) nebyl dostatečně a jednoznačně prokázán, i když vesměs existuje dobré teoretické zdůvodnění jejich aplikace. Kortikosteroidy a imunosupresiva se mohou uplatnit u jaterních cirhóz, které vykazují dlouhodobě známky aktivity procesu. U hepatitid se podávají lamivudin a interferon (virostatika) (9). Transplantace jater Zavedení transplantace jater znamenalo zásadní zlom v léčbě pokročilé jaterní cirhózy, při správné indikaci je 5 leté přežití u 85 %. U všech pacientů s jaterní cirhózou by měla být posouzena možnost 15
transplantace jater a ta by měla být ve spolupráci s transplantačním centrem včas indikována. Velká část cirhotiků je však stále z důvodů kontraindikací transplantační léčby odkázána na konzervativní postupy. Při operacích pacientů s cirhózou je třeba počítat se zvýšenou krvácivostí (6). 1.1.10 Prevence Prevence jaterní cirhóz záleží na uplatnění všech zásahů proti faktorům, které mohou vést k jejímu vzniku. Nejdůležitější je boj proti alkoholu a aktivní imunizace proti virovým hepatitidám. Přísná epidemiologická opatření se musejí stát samozřejmostí. Neméně důležitou otázkou je dnes prevence přechodu kompenzované jaterní cirhózy do stadia dekompenzace. Lze toho dosáhnout včasnou diagnózou choroby a odborně vedenou komplexní léčbou. U většiny nemocných jsme nyní schopni, v důsledku patřičného vybavení a dostupnosti všech vyšetřovacích metod, diagnostikovat jaterní cirhózu ve fázi kompenzace. Význam tohoto rozdílu vysvítá z prognózy choroby i z hlediska pracovní schopnosti (1, 5). 1.1.11 Prognóza Dobře spolupracující nemocný může bez větších problémů přežívat i dlouhá desetiletí. Pokud se zahájí kauzální léčba a je zahájena včas, je dnes prognóza obvykle příznivá. U jaterní cirhózy závisí na její etiologii. Např. pětileté přežití je uváděno u 90 % nemocných s jaterní cirhózou alkoholického původu, kteří abstinují, nemají ikterus a neměli projevy krvácení. Pokud se objeví ikterus nebo krvácení, pětileté přežití se snižuje o 7 19 % nemocných. Po objevení ascitu se prognóza rázem mění a to zejména v případech vyžadujících terapii většími dávkami diuretik. V literatuře se uvádí, že po jeho vzniku přežívá 1 rok jen 30 % nemocných, přičemž celá polovina umírá do půl roku a průměrné přežití je jen 10 měsíců. Zlepšila se i prognóza nemocných s chronickou hepatitidou B a C po léčbě virostatiky. Určení prognózy jaterní cirhózy však mimořádně vzrostlo s rozšířením chirurgicky prováděných portokaválních spojek a zejména s transplantací jater (1, 2). 16
2. Základní údaje o pacientce 2.1 Lékařská anamnéza a diagnóza 2.1.1 Lékařská anamnéza Pacientka R. S., věk 82 let Datum příjmu: 5. 2. 2008 Hlavní důvod přijetí: Pacientka byla přijata na interním oddělení k léčbě z důvodu zhoršení zdravotního stavu kryptogenní jaterní cirhózy. Rodinná anamnéza: 2 dcery, jinak bezvýznamná Osobní anamnéza: Diagnostikována cirhóza jater asi v 50 letech etiologie kryptogenní, arteriální hypertenze, DM II. na inzulínu, retinopatie, nedoslýchavost, VCHGD drobný vřed v prepylorické oblasti dg. 8/2006, nefrolitiasa bilaterální, ischemická choroba srdeční, levostranná insuficience, systolická dysfunkce levé komory (EF 20 30%), st. p. CHCE v roce 1993, st. p. ablaci prsu pro CA v roce 1998 Alergická anamnéza: Žádnou neudává. Gynekologická anamnéza: Poslední vyšetření v prosinci 2006, klimakterium přibližně ve 45 letech. Sociální anamnéza: Je důchodkyně, v bytě žije s vnukem a dcery jí pravidelně navštěvují. Finanční podmínky jsou dobré. Nynější onemocnění: Pacientka odeslána praktickým lékařem k hospitalizaci, v nemocnici je pro dekompenzaci kryptogenní jaterní cirhózy s příznaky narůstajícího objemu břicha, otoků dolních končetin, bolestí břicha a zad při pohybu, s nechutí k jídlu a s problémy při vyprazdňování (málo močí, sklony k zácpě). Současný stav vstupní vyšetření lékaře při přijmu na interním oddělení: Pacientka je orientována, spolupracuje, v klidu bez dušnosti, přejde s pomocí k lehátku, bez ikteru a cyanózy. Turgor kůže přiměřený, astenický trup. Hlava na poklep nebolestivá. Skléry bílé bez ikteru, spojivky bledé, zornice izokorické. Jazyk vlhký, plazí se středem. Hrdlo klidné, tonsily nezvětšeny. Tep karotid souměrný, karotidy bez šelestů. Šíje volná. Hrudník souměrný. St. p. ablaci 17
mammy 1. dx. Poklep plic jasný, dolní hranice souměrné. Dýchání sklípkové bez vedlejších fenoménů. Srdce poklepově nezvětšené, úder hrotu nezvedavý. Akce srdeční je pravidelná, palpace nebolestivá. Játra a slezina nemůžou být vyšetřena. Tappotment bilaterálně negativní. Poklep břicha diferencovaný bubínkový. Peristaltika auskultačně přítomna. Inguinální uzliny nehmatné, uretrální body nebolestivé. Na dolních končetinách je zjevný otok až pod kolena, je symetrický, gonartrosa bilaterální, stehna volná, periferní pulsace nehmatná, akra teplá. Páteř poklepově nebolestivá. Per rektum nevyšetřeno. Neurologický nález orientačně bez lateralizace, orientovaná bez flapping tremoru (13). 2.1.2 Lékařská diagnóza 2.1.2.1 Hlavní diagnóza Jaterní cirhóza kryptogenní dekompenzovaná 2.1.2.2 Vedlejší diagnózy Diabetes mellitus 2. typu Ischemická choroba srdeční chronická VCHGD St.p. ablaci mammy 1. dx. 2.3 Průběh hospitalizací Pacientka R.S. byla opětovně přijata 5. 2. 2008 pro zhoršení stavu jaterní cirhózy na interní kliniku. Během několika denní hospitalizace byl její stav stabilizovaný, pravidelně jsme ji měřili fyziologické funkce a sledovali známky komplikací. Byla provedena kontrolní vyšetření krve a moči a udělány se dvě břišní punkce. Upravila se léčba zvýšením diuretik. Proto byl sledován příjem a výdej tekutin a hmotnostní úbytek. Stav se začal zlepšovat. Pokud dojde k úplné stabilizaci a nemocná nebude mít další obtíže, bude moc být propuštěna do domácího léčení s dispenzarizací na hematologickém oddělení. 18
2.4 Přehled diagnosticky významných úkonů Fyziologické funkce normální nález TK 140/ 80, P 78, D 12, TT 36,4 C Hmotnost při přijetí 69 kg Výška 158 cm Laboratorní vyšetření Krevní obraz 5.2.2008 6.2.2008 Správné hodnoty WBC 4,4 10 9 /L 2,6 10 9 /L! 3,6-9,6 10 9 /L RBC 3,36 10 12 /L! 2,88 10 12 /L! ž 4,2-5,4 10 12 /L HGB 10,3 g/dl! 9 g/dl! ž 12-16 g/dl HCT 31,2%! 27%! ž 36 46% MCV 92,7 fl 93,8 fl 82-97 fl MCH 30,60 pg 31,2 pg 27-33 pg MCHC 33,00 g/dl 33,3 g/dl 32-36 g/dl PLT 52 10 9 /L! 43 10 9 /L! 140-440 10 9 /L MPV 9 fl 8,9 fl 7,8-11,0 fl Biochemie 5.2.2008 6.2.2008 Správné výsledky Natrium 142 mmol/l 146 mmol/l 135-146 mmol/l Kalium 4,47 mmol/l 4,40 mmol/l 3,80-5,40 mmol/l Chloridy 109 mmol/l 109 mmol/l 97-109 mmol/l Urea 18,41 mmol/l! 17,60 mmol/l! 2,83-8,35 mmol/l Kreatinin 157 µmol/l! 140 µmol/l! 53-110 µmol/l Kys. močová / 822 µmol/l! 149-369 µmol/l Celk. bilirubin 9,1 µmol/l 10,3 µmol/l 1,0-22,0 µmol/l ALT 0,43 µkat/l 0,22 µkat/l 0,10-0,75 µkat/l AST 0,43 µkat/l 0,31 µkat/l 0,10-0,75 µkat/l Alkal. fosfatáza / 1,25 µkat/l 0,10-2,29 µkat/l Cholesterol / 2,50 mmol/l! 3,60-5,20 mmol/l Albumin 32,0 g/l! / 32-45 g/l Celk. bílkovina / 53,7 g/l 65,0-85,0 g/l Glukosa 5,43 mmol/l 7,62 mmol/l! 3,60-6,10 mmol/l C - reakt. protein 14,1 mg/l! / ž do 4,0 mg/l GMT / 0,52 µkat ž do 0,6 µkat/l Triacylglycerly / 1,27 mmol/l do 1,8 mmol/l AFP / 1,6 KU/l! 0,0-0,7 KU/l TSH / 0,683 mlu/l 0,465-4,680 mlu/l Folát / 24,0 nmol/l 6,3-35,4 nmol/l 19
Hemokoagulace 5.2.2008 Správné výsl. Quickův test 17,1 s! 11-15 s Qiuck kontrola 12,80 s / INR 1,44! 0,8-1,2 APTT/R 1,11 0,8-1,2 APTT test 36,20 s 28,00-38,00 s APTT kontrola 32,50 s / Biochem. - Moč 6.2.2008 Správné výsl. ph 5,5 5,0-6,5 bílkovina 1! 0 arb.j. glukosa 0 0 arb.j. ketolátky 0 0 arb.j. bilirubin 0 0 arb.j. urobilinogen 0 0 arb.j. krev 2! 0 arb.j. spe. Hmotnost 1016! 1020-1030 kg/m 3 erytrocyty 10 0-12 elem./µl leukocyty 182! 0-20 elem./µl dlaž. epitel 5 0-20 elem./µl přech. epitel 1 0-15 elem./µl hlen přítomný / hyalinní 1! 0 elem./µl ELFO bílkovin krve 6.2.2008 Správné výsledky Albumin v S - Elfo 0,57 0,52-0,65 Alfa 1 - globulin v S - Elfo 0,04 0,02-0,04 Alfa 2 - globulin v S - Elfo 0,11 0,09-0,14 Beta - globulin v S Elfo 0,10 0,09-0,14 Gama - globulin v S - Elfo 0, 18 0,10-0,15 Albumin / globulin 1,30 1,08-1,86 C reaktivní protein 10,4 0,0-12,0 mg/l Cholinestáza 29,3! 65,0-200,0 µkat/l Biochemie - ascitu 6.2.2008 Správ. výsledky U - ph 8,0! 5,0-6,5 U - spec.hmotnost 1022 1020 1030 MM - erytrocyty 27! 0-12 elem./µl MM - leukocyty 27! 0-20 elem./µl S - LDH 1,37! 2,25-3,75 µkat/l bílkovina 31,6 g/l / 20
2.5 Terapie Farmakoterapie : 1. Atram 6,25 tbl. 1 0 1 Indikační skupina - Sympatolytikum, Vazodilatans, Antihypertenzivum Účinná látka - Carvedilolum Nežádoucí účinky na centrální nervový systém - projevující se závratěmi, snížení krevního tlaku, mohou se objevit různě lokalizované otoky, pocit nevolnosti, zvracení a průjmy, dochází ke snížení počtu krevních destiček, může dojít k přírůstku na váze. 2. Milurit 100 mg tbl. 1 0 0 Indikační skupina Antiuratikum Účinná látka - Allopurinolum Nežádoucí účinky nejčastější jsou kožní reakce (např. zarudnutí, kopřivka, olupování kůže), mohou se vyskytnout průjmy, přechodné bolesti břicha, horečnatý stav a zduření uzlin, ojediněle se mohou objevit poruchy krvetvorby, zánět jater a ledvin, závratě a bolesti hlavy. 3. Furon 40 mg tbl. 11/2 0 0 (od 6.2. 1 1 0) Indikační skupina Diuretikum, Antihypertenzivum Účinná látka - Furosemidum Nežádoucí účinky mohou se vyskytnout zažívací obtíže (nevolnost, zvracení či průjem), může dojít k oběhovým poruchám - to se projeví tlakem v hlavě, závratěmi, poruchami zraku, může dojít i ke zvýšení hladiny kyseliny močové v séru až ke dnavému záchvatu, mohou se vyskytnout i alergické vyrážky, dále poruchy krvetvorby, zejména snížením počtu krevních destiček. 4. Verospiron 100 mg tbl. 1 0 0 (od 6.2. 1 1 1) Indikační skupina - Diuretikum šetřící draslík, Antihypertenzivum Účinná látka - Spironolakton 21
Nežádoucí účinky obvykle se dobře snáší, mohou se však vyskytnout zažívací obtíže (nechutenství, nevolnost, zvracení, bolesti v břiše, průjmy), bolesti hlavy, otupělost, spavost, zmatenost, horečka, kožní vyrážky a kopřivka. 5. Helicid 20 mg tbl...1 0 1 Indikační skupina - Antiulcerotikum Účinná látka - Omeprazolum Nežádoucí účinky mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest hlavy, bolest břicha, průjem, zácpa, plynatost a pocit na zvracení či zvracení. 6. Simepar cps. 1 1 1 Indikační skupina Hepatikum Účinná látka - Silymarinum Nežádoucí účinky přípravek je obvykle dobře snášen, zřídka byl pozorován mírný laxativní účinek, dyspeptické obtíže, kožní alergické projevy. 7. Acidum folicum drg. 1 0 1 Indikační skupina Antianemikum Účinná látka - Acidum folikum 8. Citalec 20 mg tbl. 1 0 0 Indikační skupina Antidepresivum Účinná látka - Citaloprami hydrobromidum (odpovídá: Citalopramum) Nežádoucí účinky jsou mírné a vyskytují se pouze přechodně, může se vyskytnout nevolnost, nepříliš často dochází k ospalosti, k suchosti v ústech, ke zvýšené potivosti a třesu. Se změnou ve farmakologické léčbě se sledoval u pacientky příjem a výdej a hmotnost. Pacientka vážila 5.2. při příjmu 69 kg. Pacientka měla sníženou potřebu v přijímání tekutin (vypila necelý 1 litr) a za den vymočila okolo 950-1300 ml. Její váha se snížila na 62 kg k 11.2. Mezitím byli provedeny dvě punkce 22
a to 6.2. vyteklo 3 litry nažloutlé čiré tekutiny a 8.2. vyteklo okolo 2 litrů čiré tekutiny. Dietoterapie: Vzhledem k onemocnění diabetes mellitus má pacientka dietu č. 9/S. Pacientka je na inzulínu s.c. Actrapid 18 m.j. ráno (6 hod.), v poledne (12hod.) a v podvečer (18hod.) a Insulatard 12 m.j. večer (22hod.). Inzulín se upravoval podle glykémie. Jinak se snažila do stravy, zařadit dostatek bílkovin a vitamínů. 1.5 Prognóza V případě paní R.S. je prognóza nepříliš příznivá. Bohužel v jejím případě se i přes léčbu objevila dekompenzace jaterní cirhózy s příznaky tenzního ascitu a edémy dolních končetin ke kolenům. Hospitalizovaná z tohoto důvodu je již po druhé a to v časovém intervalu necelých 4 měsíců. Bohužel pacientka nechodila na pravidelné prohlídky na hematologickou kliniku. Při poskytování ošetřovatelské péče pacientka spolupracovala a snažila se o zlepšení zdravotního stavu, ale při rozhovoru naznačila obavy a úzkost z návratu do domácího ošetření a z dalšího zhoršování jejího onemocnění. Jestli ta léčba má ještě nějaký smysl, když už jsem takhle stará a už nemůžu nic dělat a ani rodině pomáhat. Prognóza jejího dalšího průběhu onemocnění bude záležet na důsledném dodržování stanovené léčby, dodržování vhodné životosprávy a prevenci všech faktorů, jež přispívají ke vzniku a zhoršení tohoto onemocnění. 23
3. Ošetřovatelská část 3.1 Problematika ošetřovatelského procesu Ošetřovatelskou problematiku nemocné jsem zpracovala metodou ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces lze charakterizovat jako způsob profesionálního uvažování sestry o nemocném a jeho individuální problematice, který ovlivňuje způsob její práce s nemocným. Na základě zhodnocení pacienta si sestra ve spolupráci s ní stanovuje nejzávažnější poruchy potřeb, problémy ošetřovatelské péče, ošetřovatelskou diagnózu a plánuje jejich uspokojování prostřednictvím aktivní iniciativní ošetřovatelské péče. Efekt poskytované péče společně s nemocným zhodnotí a koriguje další postup v jeho ošetřování. Ošetřovatelský proces představuje systematický, logický přístup k celkové péči o nemocného. Je to způsob řešení praktických situací, které vycházejí z interakce mezi nemocným a sestrou, ale rovněž zpravidla zahrnují interakci s dalšími osobami, např. se členy rodiny, přáteli nebo jinými zdravotnickými pracovníky. Správně aplikovaný ošetřovatelský proces zlepšuje nejenom péči sestry o nemocné, snižuje nebezpečí komplikací aktivně a vstřícně poskytovanou individualizovanou péčí, ale má také výrazně ovlivnit odpovědnost nemocného za vlastní zdravotní stav a jeho ochotu být aktivně zapojen v celém procesu návratu zdraví, soběstačnosti a schopnosti žít nezávisle na ostatních (8). 3.2 Model fungujícího zdraví Marjory Gordonové Vybrala jsem si tento model pro jeho nejkomplexnější pojetí člověka v ošetřovatelství z hlediska holistické filozofie. Podle tohoto modelu může sestra kvalifikovaně zhodnotit zdravotní stav jak zdravého, tak i nemocného člověka. Zdravotní stav pacienta může být funkční nebo dysfunkční a při použití tohoto modelu sestra získá komplexní informace k sestavení ošetřovatelské anamnézy, pak stanoví aktuální i potenciální ošetřovatelské diagnózy a může pak efektivně naplánovat i realizovat svoji péči. 24
Funkční typy zdraví klientů jsou obecně odvozeny z interakce člověka a prostředí. Zdravotní stav člověka je vyjádřen bio psycho sociálním sladěním a jsou ovlivněny biologickými, vývojovými, kulturními, sociálními a duchovními faktory. Pro dysfunkční typ zdraví je charakteristické, že sestra stanoví ošetřovatelské diagnózy podle priorit a vytvoří optimální plán ošetřovatelské péče u konkrétních chorobných stavů. Takto může postupovat i u relativně zdravých jedinců, kdy v případě neposkytnutí přiměřené ošetřovatelské péče dojde k závažnému narušení zdraví a vzniku choroby. Základní strukturu tohoto modelu tvoří celkem dvanáct oblastí, z nichž každá představuje funkční nebo dysfunkční součást zdravotního stavu člověka (10). 3.3 Ošetřovatelská anamnéza nemocné Pacientka byla přijata do nemocnice na základě indikace praktickým lékařem. Vzhledem k progresi onemocnění se u ní snížila soběstačnost, kde vyžaduje odbornou pomoc. Starala jsem se o nemocnou 4 dny a pak jsem ji ještě po víkendu jednou navštívila. Po celou dobu jsem pečovala jen o ni. Pomáhala jsem ji při koupeli i osobní hygieně, v péči o kůži, při stravování a oblékání, někdy jsem ji doprovázela i na toaletu. Podle ordinace lékařky jsem prováděla krevní odběry ke kontrole celkového zdravotního stavu nemocné a podávala léky, u kterých jsem sledovala jejich účinky. Alergii neudává. Pacientka je o svém zdravotním stavu informována a ví, že prognóza není moc příznivá. I přes to se snaží udržet dobrou náladu a spolupracovat se zdravotnickým personálem. Pravidelně ji navštěvuje v nemocnici vnuk. 3.3.1 Vnímání zdraví snaha udržení zdraví Nynější hospitalizace je již její druhá pro zhoršení stavu na základě jaterní cirhózy. Dokud se její zdravotní stav nezačal zhoršovat, snažila se, aby byla co nejvíc prospěšná svojí rodině, hlavně vnukovi s kterým bydlí. Ráda vařila a uklízela. Teď jí to její zdravotní stav nedovoluje a to jí velice mrzí. Hlavně taky 25
to, že ona sama potřebuje s řadou věcí pomoci a tím, je ještě musí svojí rodinu obtěžovat. O svém onemocnění je plně informována a ví, že už se nemusí z nemocnice vrátit domů. Je s tím do určité míry smířená. Cítí, že se její život blíží ke konci i pro její věk a další onemocnění. Snaží se dodržovat všechno, co ji doporučil lékař, ale na kontroly do hepatologické ambulance se nedostavila. Léky se snaží užívat pravidelně a dodržuje i předepsanou dietu. Moje přítomnost jí nevadila. Byla ráda, že si měla s kým promluvit a svěřit se s věcmi, které rodině nemůže říct. Ze začátku byla zdrženlivá, pokud si měla říct o moji pomoc. Po zjištění tohoto problému, jsme si o tom společně promluvili a další spolupráce se tím velice usnadnila. 3.3.2 Výživa a metabolismus Doma se snažila vařit teplá jídla s tím, že dodržovala jaterní i diabetickou dietu. (Příloha č.4) Snažila se jíst dostatek masa, i když ho moc nemusí. Mají raději vegetariánskou stravu popř. jen kuřecí nebo rybí maso. Kvůli onemocnění si jídelníček částečně upravila. Jí raději častěji, ale malé porce, tak 6-7 za den. Přísun tekutin si snaží hlídat, ale víc jak 1,5 litru nevypije. Raději má ovocné čaje nebo minerálky. Alkohol a ani kávu si nedává. Nyní jí podstatně méně, než doma. Příliš ji nechutná, není to zdejší stravou, ale spíše zhoršením jejího stavu, jak sama udává. Sní tak 1/3 toho, co jí přinesou. Pokud má mezi jídly hlad nebo na něco chuť dá si ovoce, které jí nosí vnuk. Dietu má č. 9/S. Jinak pije stejně, jako doma. Má zubní protézu, která nemocnou v jídle neomezuje. Tělesná hmotnost byla 69 kg při přijetí do nemocnice, považuje ji za nepřiměřenou. Kůži má spíš suchou, maže se jednou denně Indulonou. Podle Nortonové dosahuje skóre 21 bodů, takže je u ní zvýšené riziko vzniku dekubitů.(příloha č.8) 3.3.3 Vylučování Doma se vyprazdňuje pravidelně (na stolici jedenkrát denně a močí asi pětkrát za den), jen občas se objeví nějaké problémy a spíše ve formě zácpy. 26
Záleží, co sní a kolik má pohybu. Pokud se tak stane, pomáhají jí jogurty nebo švestkový kompot. Raději chodí na stolici ráno, po snídani. S vyprazdňováním moče nemá žádné problémy. V nemocnici je záchod pro pacientku dost daleko (asi 50m) od pokoje. Někdy se bojí, že to neujde a raději si zazvoní na sestru, aby ji doprovodila. Dost jí ta cesta namáhá, hlavně po zvětšení ascitu (viz výše). Už od přijetí má s vyprazdňování stolice problémy. Objevila se u ní zácpa, někdy se podaří, že se částečně vyprázdní, ale není to úplně ono. Močí bez problémů. Potí se přiměřeně. Pacientka má provádět sběr moče do připravené nádoby, ale po několika dnech jsem zjistila, že bez pomoci není schopna tuto činnost provádět. 3.3.4 Aktivita cvičení Ještě před rokem zvládala denní činnosti úplně sama. Ale po tom, co se její zdravotní stav začal zhoršovat, musela si nejdříve práci rozdělit a dělat ji po kouskách. Později už některé činnosti přestala zvládat a musela požádat o pomoc svoje blízké. Nejdříve přestala chodit nakoupit, pak jí začalo dělat problémy zvládnout koupání a nakonec jí unavoval i běžný uklízení nebo vaření. U oblékání ji nejvíce dělají problémy nasazování ponožek. Jinak se snaží co nejvíce zvládat všechno sama. Bohužel jí omezuje bolest, dušnost a zvětšený břišní objem. (Příloha č. 8). Podle Bartelova testu základních všedních činností dosahuje skóre 70 bodů, to znamená lehkou závislost a podle zjištění rizika pádu má skóre 4 bodů a to značí o zvýšeném riziku pádů.(příloha č.7 a č.10) 3.3.5 Spánek odpočinek Nemocná udává, že je zvyklá spát okolo 10 hodin. V noci se často budí pro bolesti a taky, že není zvyklá na nemocniční prostření. Pak se jí chce spát i přes den, někdy si zdřímne na několik minut jindy na 2 hodiny.po obědě chodí pravidelně na 1 hodinu spát. Chodí spát okolo 22 hodiny a zbudí se sama ráno mezi 7-8 hodinou. Někdy jí čas utíká pomalu, občas poslouchá rádio, ale nechce rušit ostatní, ale melodie ji uklidňuje. S ostatními pacientkami si moc nerozumí. 27
3.3.6 Vnímání a poznávání Při komunikaci dochází někdy k nedorozumění, protože pacientka trpí nedoslýchavostí a používá naslouchátko. Přesto musím mluvit hlasitěji a dobře artikulovat. Další potíže má se zrakem, kde kvůli retinopatii skoro nevidí na levé oko. Má předepsané brýle, které moc nenosí, protože jí už tolik nepomáhají. V rozhodování je spíše opatrnější, nerada si říká o pomoc druhým. Orientuje se a odpovídá přiměřeně své zdravotnímu stavu a věku. 3.3.7 Sebepojetí a vnímání sebe sama Sama sebe hodnotí, jako klidnou a vyrovnanou osobu. Snaží si udržovat dobrou náladu a ve všem hledat to pozitivní. Ráda pomáhala druhý, což teď už nemůže, ale přesto jim chce být aspoň na blízku. Jinak se ráda seznamuje s novými lidmi, jen tady v nemocnici jí to moc nejde. Znovu je zde problém s nedoslýchavostí (viz. výše). Tolik jí to nevadí, má ráda klid, když se necítí dobře. 3.3.8 Role mezilidské vztahy Bydlí v panelákovém bytě s vnukem, má svůj samostatný pokoj. Jednou týdně jí navštěvují obě dcery, které dohlížejí, jestli nemocné něco nechybí. Jsou domluvené na určitý den, kdy dělají celkovou koupel, kterou už pacientka sama nezvládá a vnuk obstarat nemůže. Ráda chodí mezi lidi, protože ji to velice vyčerpávalo, rodina zakoupila vozík, kterým jí berou do parku nebo nakupovat. O víkendu si volá se svoji kamarádkou, dříve se navštěvovali, teď udržují kontakt přes telefonní hovory. Vnuk ji pravidelně navštěvuje i v nemocnici. Po společném seznámení a překonání prvotních nedorozumění, jsme se velice spřátelili. Dokonce mi svěřila i několik věcí, co ji trápili, ale rodinu tím nechtěla zatěžovat. 3.3.9 Sexualita Vzhledem k věku nemocné a přítomnosti dalších pacientek na pokoji, kde rozhovor probíhal, jsem se na toto téma neptala. Má dvě dcery, manžel už nežije. 28
3.3.10 Stres, tolerance, zvládání Snaží se všechno zvládnout sama. Neužívá alkohol, ani cigarety (dříve ale kouřila) a léky jen pokud jsou předepsané od lékaře. Raději se obrací na odborníky než na rodinu, když má nějaký problém, který neumí zvládnout. V poslední době se nic závažného v jejím životě nezměnilo. Se svojí prognózou je smířená. 3.3.11 Životní hodnoty a víra Je spokojená se svým dosavadním životem. Jediné, co by ještě chtěla zažít je svatba svého vnuka, ale zatím nenašel správnou přítelkyni. To jí trošku mrzí. Nechce, aby byl pak sám, až ona tu nebude. Jinak ji překvapilo, jak se rodina o ni s láskou stará i přes svoje problémy. Není věřící. 3.4 Ošetřovatelské diagnózy Stanovila jsme ošetřovatelské diagnózy a jejich pořadí jsem sestavila podle závažnosti, jak je pacientka udávala. Vytvořila jsem ošetřovatelský plán a po jeho projednání s nemocnou a vnukem jsme ho spolu začali realizovat. 1. Bolest v důsledku základního onemocnění 2. Porucha sebepéče v důsledku bolesti a základního onemocnění 3. Dušnost v důsledku zvýšeného objemu tělesných tekutin 4. Porucha spánku v důsledku bolesti, nedostatku denní aktivity a změny prostředí 5. Porucha sebekoncepce v oblasti osobní identity v důsledku progredujícího základního onemocnění 6. Změny ve vyprazdňování stolice v důsledku snížené denní aktivity a základního onemocnění 7. Potencionální problém v porušení integrity kůže v důsledku svědění a otoků a snížené imobility 29
3.4.1. Bolest v důsledku základního onemocnění Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude znát úlevové polohy a situace, při kterých dochází k zhoršení bolesti do 3 dnů. Dlouhodobý cíl: U nemocné bude dosaženo zmírnění bolesti na přijatelnou míru nebo bude úplně bez bolesti do 1 měsíce. Ošetřovatelský plán 1. zjistit lokalizaci, charakter, trvání a stupeň bolesti 2. založit záznam sledování bolesti 3. akceptovat vnímání bolesti nemocnou 4. edukovat pacientku o úlevových polohách 5. věnovat pozornost psychickému stavu nemocné 6. aplikovat léky dle ordinace lékaře 7. sledovat účinky léků 8. informovat lékaře při zhoršení nebo zlepšení bolesti Realizace a hodnocení Bolest je u pacientky chronická, která doprovází dané onemocnění, které je u ní diagnostikované. Společně jsme se snažili zjistit při jakých činnostech a v kterých oblastech má nejčastěji bolesti. Pravidelně jsem si zapisovala nové poznatky a společně jsme zakreslovali místo a intenzitu bolesti. (Příloha č. 9) Po pěti dnech jsme mohli zhodnotit, jaké činnosti by měla pacientka omezit nebo je nahradit jinými úkony, při kterých se bolesti neobjevují. Lokalizace je nejčastěji na pravé straně pod pravým podžebřím a vystřeluje pod pravou lopatku a v oblasti zad v bederní krajině při zvětšeném ascitu. Stupeň bolesti je částečně závislý na rychlosti pohybu, proto pacientka dělá všechno raději pomalu a opatrně. Hledali jsme vhodnou polohu, kde by pacientka neměla bolesti, které by jí vyrušovali za spaní a byli pro ni nepříjemné. Nakonec jsme zvolili polohu na levém boku, kde nemocná nemívala skoro žádnou vystřelující bolest nebo jen s malou intenzitou. Byla ráda, že se jí tolik věnuji v téhle oblasti, protože ji to velice obtěžovalo a sama nevěděla, jak má situaci řešit. Zjistila jsem, že pacientka 30
nemá předepsané žádné léky na bolest. Svěřila se, že doma při obtížích užívá Ibalgin. Pacientka lék užívá hlavně ráno, aby zvládla ranní hygienu bez bolesti a večer, proto aby ji bolesti nebudili. Zjištěnou skutečnost jsem konzultovala s lékařkou, která měla pacientce předepsat určité analgetikum. Nemocná udává, že nyní 11.2. po nově předepsaném léku nemá bolesti asi 3 4 hodiny i při aktivitě, pouze pociťuje na pravé stranně zvýšenou citlivost. (Bohužel, jsem neměla možnost se tento den podívat do její dokumentace, proto zmíněné analgetikum nevím a není uváděno ani ve farmakoterapii.) Krátkodobý cíl i dlouhodobí cíl byl úspěšně splněn. 3.4.2 Porucha sebepéče v důsledku bolesti a základního onemocnění Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude schopna si požádat o pomoc při činnostech, které nemůže zvládnout sama a bude zvládat aktivity, kde ji omezovala bolest do 5 dnů. Dlouhodobí cíl: Nemocná bude schopná využívat všechny dostupné pomůcky pro lepší zvládnutí hygieny, oblékání a při chůzi. Ošetřovatelský plán 1. zjistit stupeň soběstačnosti nemocné 2. domluvit se s pacientkou na způsobu signalizace při dopomoci 3. provádět dopomoc při hygieně, oblékání a při chůzi 4. zajistit všechny dostupné pomůcky k lůžku, upravím okolí lůžka 5. nacvičit s pacientkou používání kompenzačních pomůcek 6. motivovat pacientku a poskytuji jí dostatek času 7. dohlédnout na bezpečnost nemocné 8. přizpůsobit se schopnostem nemocné 9. aktivně zapojit příbuzné v rodině (nejvíc vnuka) Realizace a hodnocení Ze začátku pacientka nechtěla a nevěděla jak si správně říct o pomoc v oblasti, kde už sama činnost nezvládala. Po tom, co jsem si této skutečnosti všimla, jsme si o problému společně promluvili. Vysvětlila jsem jí, že jsem tu od 31
toho, abych jí pomáhala, že to není obtěžování, ale moje povinnost a součást mé práce. Velice se jí ulevilo po našem rozhovoru. Zhodnotila jsem míru soběstačnosti podle Barthelova testu a riziko pádu (Příloha č.7 a č.10). Domluvili jsme se na způsobu, jak mi bude pomoc signalizovat a postupně jsem zjišťovala její zvyky v oblasti provádění hygieny. Postupně jsme začali využívat kompenzační pomůcky. Nemocná díky tomu začala některé činnosti zvládat sama. Dokonce uvažuje, že by si některé z pomůcek pořídila i domů. Splnili jsme krátkodobý i dlouhodobí cíl. 3.4.3 Dušnost v důsledku zvýšeného objemu tělesných tekutin Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude znát úlevové mechanismy při dušnosti do 3 dnů. Dlouhodobý cíl: Nemocná bude dodržovat léčbu, dietní režim a využívat vhodný pohybový režim pro snížení tělních tekutin. Ošetřovatelský plán 1. edukovat pacientku o vhodné úlevové poloze a dechových cvičení 2. sledovat příznaky zhoršování dušnosti 3. zajistit a kontroluji vhodnou polohu při dušnosti 4. informovat lékaře při zhoršení stavu 5. podat kyslík 6. sledovat dodržování léčby a diety 7. sledovat hmotnost, příjem a výdej u nemocné 8. zajistit dopomoc v činnostech, které pacientka sama nezvládá pro zhoršení dušnosti Realizace a hodnocení Pacientka v rozhovoru uvedla, že kouřila 10 cigaret denně až do svých 60 let. Pak přestala kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pokud je v klidu nemá s dýcháním problémy. Dušnost se objevuje při bolestech nebo při fyzické námaze. Hlavně pokud je zvětšený tenzní ascites. Snaží se veškerou práci rozdělit do menších celků, které lépe zvládá. Nejvíce namáhavé je pro ni dojít si na toaletu. 32
Proto si raději volá sestru na doprovod, není si jistá, že to zvládne. Uvádí, že někdy je to lepší a jindy si musí při cestě odpočinout. Kvůli zvětšenému objemu ascitu se dělali i dvě punkce a upravovala se medikace v diuretické léčbě. Častěji jsem pacientku kontrolovala, hlavně její váhu a příjem s výdejem a účinky léků. I když nemocná se snažila spolupracovat, nakonec jsem ji toaletu musela raději doprovázet a tím, i kontrolovat sběr moči. Ráda si nechala vysvětlit, jak zaujmout ortoptickou polohu při dušnosti a jak správně provádět dechová cvičení. Bylo vidět, že ji to pomáhá pozitivně na psychický stav i když příčina dušnosti nejde odstranit. Hmotnost pacientky při přijetí 5.2. byla 69 kg a k datu 11.2. se snížila na 62 kg. Dále jsem sledovala dodržování diety. 3.4.4 Porucha spánku v důsledku bolesti, nedostatku denní aktivity a změny prostředí Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude dodržovat plán denních aktivit do 3 dnů. Dlouhodobý cíl: Nemocná bude spát bez probuzení do 1 měsíce. Ošetřovatelský plán 1. zajistit před spaním vhodné a klidné prostředí 2. informovat pacientku o denním režimu 3. kontrolovat dodržování denních aktivit 4. sledovat změny ve stavu nemocné 5. informovat lékaře při přetrvávání potíží 6. podat hypnotika dle ordinace lékaře 7. sledovat účinky podaných hypnotik Realizace a hodnocení S pacientkou jsme si naplánovali harmonogram celého dne, kdy jsme vzali v úvahu její zdravotní stav. Vycházeli jsme z toho, co ráda dělá a co by chtěla dělat. Zavedli jsme pravidelně dechová cvičení a jednoduché cviky, které může cvičit sama na posteli a odpoledne jednu krátkou procházku po chodbě. Někdy jsme se zastavili v jídelně a pacientka se podívala na film, co právě běžel 33
v televizi. Když jsem měla více času, povídali jsme si nebo poslouchala rádio. Často jí pomáhal nebo doprovázel vnuk. S tím, že se bude snažit přes den spát minimálně. Jinak jsme si promluvili, jak je doma zvyklá usínat. Proto jsme zavedli větrání před spaním a úpravu lůžka. Krátkodobý cíl se nám dařil splnit, i když jsme ho trochu měli podle aktuálního stavu pacientky. Dlouhodobí se nestačil splnit, pro krátký čas na zhodnocení. 3.4.5 Porucha sebekoncepce v oblasti osobní identity v důsledku zhoršování zdravotního stavu Cíl Dlouhodobý cíl: Nemocná bude schopná požádat o pomoc i svoji rodinu a stanovit si ještě konkrétní cíle v životě. Ošetřovatelský plán 1. sledovat změny psychického stavu 2. aktivizovat pacientku umět si říct o pomoc svoji rodinu 3. doporučit nemocné, aby si stanovovala denní cíle 4. informovat lékaře při zhoršení stavu 5. edukovat dále pacientku o jejím onemocnění 6. vysvětlit pacientce všechny změny Realizace a hodnocení Ze začátku byla pacientka k mému přístupu zdrženlivá a spíše mi odpovídala na otázky, které jsem jí pokládala. Postupně se mnou začala spolupracovat. Když zjistila, že ji ráda pomůžu se vším, o co mě požádá. Hodně jsme si povídali a věnovala jsem jí veškerý volný čas. Později jsem získala její důvěru a dokonce mi svěřila i věci, co jí trápili a rodině je nechtěla svěřit. Snaží se hledat ve všem to pozitivní a svojí diagnózou se už smířila. Nechce svoji rodinu obtěžovat. Dokonce se zmínila, že by ráda už umřela. Postupně jsme spolu dělali jednoduché cíle na každý den. Chválila jsem ji za každý úspěch, kterého jsme spolu dosáhli. Po několika rozhovorech se svěřila, že chce vidět svatbu svého vnuka. Bohužel, ještě nemá přítelkyni. Dokonce 34
o víkendu mluvila s rodinou a požádala je o pomoc. Svěřila se, že se chce ještě vrátit domů a jestli by nemohli obstarat některé z kompenzačních pomůcek. To mě velice potěšilo. 3.4.6 Změny ve vyprazdňování stolice v důsledku snížené denní aktivity a základního onemocnění Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude dodržovat pravidelný stravovací režim a společně nacvičíme defekační reflex do 3 dnů. Dlouhodobý cíl: Nemocná se bude pravidelně vyprazdňovat a nebude trpět zácpou. Ošetřovatelský plán 1. zaznamenat frekvenci a charakter stolice 2. zajistit soukromí při defekaci 3. aktivizovat pacientku 4. poučit pacientku o vhodném výběru stravy, důležitost pitného režimu 5. zajistit popř. konzultaci s dietní sestrou 6. sledovat zhoršování stavu a včas informuji lékaře 7. podat léky dle ordinace lékaře 8. sledovat účinky podaných léků Realizace a hodnocení Při změně prostředí mívá problémy s vyprazdňování stolice. Jinak chodí na stolici pravidelně jednou denně, po snídani. Domluvili jsme se, že vždy po snídani ji doprovodím na záchod. Trochu jsme upravili dietní režim. Požádali jsme vnuka, aby donesl švestkový kompot a jogurty. Jinak sleduji dodržování pravidelného stravování a diety. Při zvýšení denní aktivity a ranního doprovodu na toaletu nakonec upravil vyprazdňování. Nebyli za potřebí ani léky. 35
3.4.7 Potencionální problém v porušení integrity kůže v důsledku svědění a otoků a snížené imobility Cíl Krátkodobý cíl: Nemocná bude poučena o tom, jak se správně starat o svoji pokožku do 3 dnů. Dlouhodobý cíl: Nemocná bude mít kůži bez známek poruchy její integrity po celou dobu její hospitalizace. Ošetřovatelský plán 1. sledovat objektivní a subjektivní známky zánětu 2. při každé manipulaci postupovat opatrně 3. kontrolovat stav pokožky 4. pravidelně po koupání kůži promazat 5. zajistit všechny dostupné pomůcky pro prevenci dekubitů 6. zajistit vhodný pohybový režim 7. informovat lékaře o svědění a změnu otoků 8. podat léky tlumící svědění dle ordinace lékaře 9. sledovat účinky podaných léků Realizace a hodnocení Promluvili jsme si s pacientkou o tom, jak se o pokožku starala do teď a jak je vhodné, aby se starala teď. Kůže je suchá a svědí hlavně v oblasti dolních končetin, kde se nacházejí otoky. Nepoužívá, žádnou speciální kosmetiku, jen obyčejné mýdlo od Dove a Indulonu. Sledovala jsem stav kůže a podávala chladné obklady. Ty pacientka velice vítala, měla pocit, že jí to uklidňuje a pak odezněl i pocit svědění. Informovala jsem lékařku, ale ona tomu nevěnovala tak velkou pozornost. Žádné léky na svědění nepředepsala. Po upravení diuretické léčby se otoky zmírnili a kůže přestala svědit. Pacientka už léky nevyžadovala. Raději jsem ji poučila o možnosti zranění při pádu, abychom tomu předešli, domluvili jsme se, že ji budu doprovázet na toaletu nebo mě zastoupí vnuk. 36
Závěr Po společném seznámení s pacientkou R.S., byla naše spolupráce velice dobrá. Vzájemná komunikace i přes značné obtíže nám pomáhala najít společné řešení v mnoha situacích. Po rozhovoru a prostudování její dokumentace jsem stanovila ošetřovatelské diagnózy a společně jsme si stanovili ošetřovatelské cíle, kterých jsme se snažili dosáhnout. To se nám do značné míry podařilo a dokonce jsme zvládli i splnit některé dlouhodobé cíle. Nakonec i přes nepříznivou prognózu si nemocná stanovila nové životní sny, které by ještě chtěla zažít. Nemocná zůstává dále na interním oddělení. Plánuje se její propuštění do domácího ošetření po stabilizování jejího stavu. Ošetřování pacientky s takhle vážnou diagnózou je velice náročné pro ošetřovatelský personál i ve spolupráci s rodinou a jsem ráda, že moje přítomnost zlepšila nejen péči samotnou, ale i vztahy v rodině nemocné. 37
Seznam použitých zkratek ALT AST ALP CA CHCE cps. DM drg. dx. EF ELFO GGT HBV HCV ICHS INR St.p. tbl. VCHGD alaninaminotransferáza, enzym aspartátaminotransferáza, enzym alkalická fosfatáza carcinoma karcinom cholecystektomie (chirurgické odstranění žlučníku) capsula kapsle, léková forma diabetes mellitus dražé, léková forma dexter (lat. pravý na pravé stranně, vpravo) ejekční frakce elektroforéza gamaglutamyltransferáza hepatitis B virus hepatitis C virus ischemická choroba srdeční international normalization ratio status post tableta, léková forma vředová choroba gastroduodena 38
Seznam použité literatury - CITACE 1. Brodanová, M., Kordač, V.: Klinická hematologie, Grada, Praha, 1993, s.275 301, ISBN 80-7169-069-4 2. Ehrmann, J.: Ikterus, Grada, Praha, 2003, s.154 161, ISBN 80-247-0506-0 3. Fales, E., et.al.: Zdraví rodiny, Forzuna, Praha, 2002, s. 624, 647-648 ISBN 80-7321-001-0 4. Klener, P.: Gastroenterologie Hepatologie, Galén, Praha, 2002, s.193 201 ISBN 80-7262-139-4 5. Korbač, V.: Vnitřní lékařství III., Karolinum, Praha, 1985, s.133-139, číslo publikace 1001-4784 6. Lukáš, K.: Gastroenterologie a hematologie pro zdravotní sestry, Grada, Praha, 2005, s.136 140, ISBN 80-247-1283-0 7. Pacovský, V.: O moderním ošetřovatelství, Aviceum, Praha, 1975 8. Staňková, M.: Základy teorie ošetřovatelství, Karolinum, Praha, 1996 9. Šafránková, A, Nejedlá M.: Interní ošetřovatelství I., Grada, Praha, 2006, s.244 251, ISBN 80-247-1148-6 10. Trachtová, E.: Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu, NCO NZO, Brno, 2005, s. 167-175, ISBN 80-7013-324-4 11. Vokurka, M., Hugo, J.: Velký lékařský slovník, Maxdorf, Praha, 2006 ISBN 80-7345-105-0 12. Wagner, P.: Laboratorní referenční hodnoty, Triton, Praha, 1995 ISBN 80-85875-13-6 13. Zdravotní dokumentace nemocného Další použitá literatura 14. Červinková, E.: Ošetřovatelské diagnózy, IDVPZ, Brno, 2001, ISBN 80-7013-332-5 15. Doenges, M., Moorhouse, M.: Kapesní průvodce zdravotní sestry, Grada, Praha, 1996, ISBN 80-7169-294-8 16. Chlumský, J.: Hepatologie, Aviceum, Praha, 1979, s.137 157, 17. Chopra, S.: Játra, Pragma, Praha, 2001, s.164 192, ISBN 80-7205-221-7 18. Netter, F., et.al.: Anatomický atlas člověka, Grada, Praha, 2003, ISBN 80-247-0517-6 19. Staňková, M.: České ošetřovatelství 4 - Jak provádět ošetřovatelský proces, IDVPZ, Brno, 1999, ISBN 80-7013-283-3 Webová stránka 20. Dietní kuchařka [cit. 2008-4-10]. Dostupné z: http://www.jidlo-pitiziti.cz/jaterni.html 39
Seznam příloh Příloha č. 1: Anatomický obrázek jater Příloha č. 2: Anatomický obrázek cévního zásobení jater Příloha č. 3: Childova Pughova skórovací kritéria pro jaterní cirhózu Příloha č. 4: Jaterní dieta Příloha č. 5: Formulář pro ošetřovatelský záznam Příloha č. 6: Formulář pro přehled ošetřovatelského plánu Příloha č. 7: Formulář pro Barthelův test základních všedních činností Příloha č. 8: Formulář pro určení rizika vzniku dekubitů podle Nortonové Příloha č. 9: Formulář pro záznam měření bolesti Příloha č. 10: Formulář pro určení rizika pádu 40
Příloha č. 1 41
Příloha č. 2 42