Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Č.j. JMK 171061/2009 SpZn. S-JMK 171061/2009 Brno 19.02.2010 R o z h o d n u t í adresáti: dle rozdělovníku Městský úřad Břeclav, odbor stavebního úřadu a územního plánování, oddělení stavební úřad, (dále jen SÚ) vydal rozhodnutí č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne 30.9.2009, kterým podle 81 a 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen SZ) s uplatněním ust. 81 odst. 4 SZ, vydal rozhodnutí o změně stavby Úprava dvorní části provozní budovy Břeclav č.p. 2036, Bří Mrštíků 8 na pozemcích parc. č. st. 4699, st. 4700, st. 4701, parc. č. 3638/1, vše v k.ú. Břeclav (dále jen úprava budovy č.p. 2023), a to k žádosti stavebníka DYJE, stavební bytové družstvo, IČ 00048631, U tržiště 814/2, 690 40 Břeclav. Proti tomu rozhodnutí podali společné odvolání Věra Blažková, nar. 24.2.1936, Pyskatého 2457/3, 690 02 Břeclav a Věra Mišurcová, nar. 22.1.1966, Pyskatého 2457/3, 690 02 Břeclav a to podáním učiněným u MěÚ Břeclav dne 5.11.2009. Krajský úřad Brno, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále KrÚ), jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen SŘ), jehož působnost je založena ustanovením 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení 89 odst. 1 SŘ příslušným odvolacím orgánem. KrÚ, po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení 89 odst. 2 SŘ rozhodl podle ustanovení 90 odst. 1 písm. b) SŘ takto: Rozhodnutí SÚ č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne 30.9.2009 ruší a věc vrací k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. Odůvodnění: Je-li v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se rozhodnutí podle 92 odst. 3 SZ. V souladu s ust. 92 odst. 3 SZ bylo napadené rozhodnutí SÚ č.j.: MUBR 69093/2009, Sp.zn.: MUBR-S 54608/2009 OSŘÚP/Vl-328 ze dne 30.9.2009 (dále jen napadené rozhodnutí ze dne 30.9.2009) doručováno úč. řízení dle 85 odst. 2 SZ, tedy také V. Blažkové a V. Mišurcové, veřejnou vyhláškou. Ve smyslu ust. 25 SŘ je rozhodnutí doručované veřejnou vyhláškou doručeno 15 dnem po vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který jej vydal (byla-li v této lhůtě písemnost zveřejněna i způsobem umožňujícím dálkový přístup). Ta byla vyvěšena 5.10.2009 po dobu 15 dnů a sňata 21.10 2009. Následným dnem po 15-denní lhůtě počala V. Blažkové a V. Mišurcové, účastníkům řízení, běžet lhůta pro odvolání. Odvolání bylo podáno u MěÚ Břeclav 5.11.2009, tedy ve lhůtě stanovené zákonem. Jedná se tedy o odvolání řádné. Odvoláním musí být podle 82 odst. 1 SŘ napadena výroková část rozhodnutí a podle odstavce druhého téhož ustanovení musí odvolání obsahovat mimo jiné náležitosti uvedené
v 37 odst. 2 SŘ a údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí, resp. řízení jež mu předcházelo. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Dané odvolání výše uvedené splňuje. Z jeho obsahu je patrno, že směřuje proti celému rozhodnutí včetně jeho výrokové části a také se v něm uvádí v čem jsou spatřovány nedostatky napadeného rozhodnutí. Povinností odvolacího orgánu, založenou v ust. 89 odst. 2 SŘ, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a správního řízení vedeného správním orgánem I. stupně s právními předpisy. Podle 82 odst. 2 SŘ musí sice odvolání obsahovat (mimo jiné) údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí (resp. řízení, které mu předcházelo) s právními předpisy, tímto tvrzením odvolatele obsaženým v odvolání však není správní orgán vázán a napadené rozhodnutí musí přezkoumat zhlediska souladu s právními předpisy v celém rozsahu. Jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení 90 odst. 1 SŘ. Odvolací orgán napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vátí k novému projednání zejména tehdy není-li možné je změnit, zejména proto, že je třeba pořídit další podklady pro správné rozhodnutí věci. Tak tomu je i v konkrétním případě. Z předloženého spisu KrÚ zjistil, že na základě žádosti stavebníka, podané u MěÚ Břeclav dne 31.7.2009, oznámil SÚ opatřením vydaným pod č.j. MUBR 56744/2009 ze dne 11.8.2009 známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení ve věci a současně k projednání nařídil ústní jednání spojené s místním šetřením na den 15.9.2009. Písemným podáním uplatnily V. Mišurcová a V. Blažková u SÚ námitky. O ústním jednání je ve spise doložen protokol. Poté SÚ vydal ve věci správní rozhodnutí a po podaném odvolání proti němu postupoval podle 86 odst. 2 SZ, tzn. zaslal stejnopis odvolání ostatním účastníkům řízení, kteří se mohli proti napadenému rozhodnutí odvolat a vyzval je aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Následně SÚ předal v souladu s ust. 88 odst. 1 SŘ odvolání spolu se spisem a stanoviskem KrÚ. Úvodem odvolání V. Mišurcová a V. Blažková uvedly, že s napadeným rozhodnutím ze dne 30.9.2009 cítí být jako spolumajitelky sousední parcely p.č. 3641/45 k. ú. Břeclav dotčeny ve svých právech. Podstatnou částí odvolání je spatřován nesoulad posuzovaného záměru s územně plánovací dokumentací. Dle odvolání se jedná o funkční typ plochy označené jako Br t.j. plochy jen pro obytné účely a základní občanské a technické vybavení související bezprostředně s bydlením odpovídajícím sociálním a kulturním potřebám obyvatel, které nesmí zhoršovat pohodu bydlení a kvalitu obytného prostředí. Dle odvolání navrhovaný záměr mj. administrativy a hromadných garáží se na místo dosud nerušící zástavby v podstatě rozšíří na celou zahradu, což dle odvolání v žádném případě není v souladu se stávající územně plánovací dokumentací, ani s cíli a úkoly územního plánování, požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot. Je namítáno, že takový záměr nemůže být ani v souladu s obecnými požadavky na využívání území ve smyslu 4 odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, def. plochy pro bydlení jako plochy umožňující mj. nerušený pobyt, relaxaci obyvatel, jejichž součástí mohou být pozemky dalších staveb, které nesnižují pohodu bydlení a kvalitu prostředí či hodnotu území. Veškeré změny a umísťování staveb by se tak mělo posuzovat dle 21 odst. 6 cit vyhlášky. Ostatními námitkami bylo zejména konstatováno, že popis umístění stavby je v podmínkách rozhodnutí nedostatečný, nekonkrétní, chybí grafická příloha a údaje o přípojkách na inženýrské sítě. Dále je namítáno, že při umístění stavby nebyl zřejmě brán zřetel na stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, že v případě odstranění staveb na pozemcích p.č. KN st. 47000 a p.č. KN st. 4701 obě k.ú. Břeclav se jedná o řízení o předběžné otázce ( 57 odst. 4 SŘ) a že odvolatelky jako účastnice řízení byly informovány o umístění stavby, ačkoliv jim bylo doručeno rozhodnutí o změně stavby.
Napadené rozhodnutí ze dne 30.9.2009 je odůvodněno zejména tím, že změna stavby je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, nachází se v oblasti značené Br, ale je zde umístěna cca od roku 1960. Dále je odůvodněno, že změna stavby vyhovuje obecným požadavkům na využívání území přičemž SÚ zajistil vzájemný soulad stanovisek dotčených orgánů. V části odůvodnění je stanoven okruh účastníků řízení a zahrnuto vypořádání se s námitkami účastníků řízení. SÚ je konstatováno, že odstupy staveb jsou stanoveny vyhláškou č. 501/2006 Sb., v případě přístavby se nejedná o závaznou vyhláškou ÚPN SÚ Břeclav vymezené nepřípustné plochy pro bydlení jako např. výrobní objekty, velkokapacitní objekty občanského vybavení či hromadné garáže. K úvahám, ze kterých KrÚ při hodnocení napadeného rozhodnutí ze dne 30.9.2009 vycházel, a kterými se při jeho hodnocení v odvolacím řízení a při výkladu právních předpisů řídil, včetně informací o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami odvolání, KrÚ s ohledem na ust. 89 odst. 2 SŘ uvádí: V daném případě rozhodl SÚ podle 81 a 92 SZ o změně stavby úprava budovy č.p. 2023 o vydání rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území a o změně v užívání stavby, když ve výrokové části napadeného rozhodnutí mimo jiné uvedl, že podanou žádost posoudil ve sloučeném řízení podle 81 odst. 4 až 91 SZ a 126 a 127 SZ. V případě správního rozhodnutí vydaného podle 81 SZ se ve spojení s ust. 77 odst. 1 SZ jedná o jeden z typů územních rozhodnutí, konkrétně rozhodnutí o změně stavby a o změně stavby na využití území ( 77 odst. 1 písm. c) SZ. V ust. 81 odst. 2 SZ je konstatováno, že rozhodnutí o změně stavby vyžadují změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. Podle Ust. 81 odst. 4 SZ lze rozhodnutí o změně stavby sloučit s řízením o změně v užívání stavby podle 126 a 127 SZ. Dle 126 odst. 2 je m.j. změna v účelu užívání stavby jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí atd. přípustná jen na základě písemného souhlasu SÚ a dle věty 2 téhož ustanovení tím ust. 81 odst. 2 písm. c) SZ není dotčeno. V ust. 126 odst. 4 SZ je uvedeno, že pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, jak tomu je nepochybně v daném případě, postupuje se podle ust. 105 až 117 SZ. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje podle 120 nebo 122 SZ. Ust. 126 odst. 2 věty druhé spolu s odst. třetím téhož ustanovení navazují na ust. 81 SZ, upravují územně plánovací požadavky a podmínky pro takové změny ve způsobu užívání stavby, které podstatně mění nároky stavby na okolí. V případě, kdy změně v užívání stavby předchází provedení její stavební změny, probíhá nejprve fáze standardního ohlašovacího nebo povolovacího procesu a po dokončení změny následuje fáze oznámení o užívání stavby nebo vydání kolaudačního souhlasu. Z výše uvedeného lze dovodit, že aplikace spojování řízení je míněna na stavby, které již existují, ne stavby, které teprve budou stavěny - ust. 126 odst. 4 SZ i ust. 126 odst. 2 SZ věta poslední. Lze současně dovodit, že ust. 127, kterým se vymezuje postup stavebního úřadu při změně účelu užívání stavby se na rozdíl od ustanovení 126 odst. 4 SZ vztahuje na případy, kdy ke změně v užívání stavby nejsou nutné její stavební změny. SÚ ve výroku napadeného rozhodnutí nejenže nesprávně postupoval při aplikaci příslušných ustanovení SZ, nýbrž z něj ani není jednoznačné, jakou změnu v užívání měl případně na mysli. Nesrozumitelnost řízení, jak je uváděno i v námitkách odvolání, lze spatřovat totiž i ve způsobu oznámení zahájení řízení (oznámeno zahájení řízení k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, ač v žádosti je skutečně požadováno vydání rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území) a konečně napadeným rozhodnutím mělo být rozhodnuto i ve smyslu ust. 81 odst. 4 SZ, tedy i o již výše uvedené změně v užívání dané stavby. Nedostatek napadeného rozhodnutí je třeba spatřovat i v obsahu předložené projektové dokumentace, která není zpracována dostatečně v souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 503/2006
Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Příloha stanovuje obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení nebo rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území. Souhrnná technická zpráva neobsahuje údaje bodu 1 písm. b,c,d, jako údaje o územně plánovací dokumentaci a souladu záměru s ní, údaje o splnění požadavků dotčených orgánů, o napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Z náležitostí bodu č.2 zejména není dostatečně zřejmá zejména změna užívání stavby v porovnání s původní stavbou a jejím užíváním, což je podstatné i s ohledem na obsah ust. 5 bodu č. 2 vyhl. č. 503/2006 Sb., kdy ani z žádosti o vydání rozhodnutí o změně stavby není patrno, jak by např. účinky požadovaných změn mohly ohrozit životní prostředí, nebo jaké bude změna stavby vyžadovat nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu viz též příl. č.4 bod 3, písm. e,f. Výše uvedené je napadáno též námitkami odvolání, obdobně jako otázka asanace stávajících objektů, která má být a není obsahem souhrnné technické zprávy bod č, 2 písm. c) nebo otázka požadavků na zábor zemědělského půdního fondu, bod 2 písm. d) a dále otázka vnitřního a vnějšího dopravního řešení s ohledem na budované garáže, úschovny kol, sklady materiálu dopravu v klidu atd. Řešení výše uvedeného vyplývá též z části D výkresové dokumentace přílohy č. 4 písm. b) - situace stavby m.j. má obsahovat dopravní technickou infrastrukturu, např. dle bodu č. 5 má obsahovat zákres stávajících inženýrských sítí a dopravních sítí atp. Nedostatky v dokumentaci a vžádosti o povolení konkrétního záměru musí SÚ vždy řešit při podání návrhu žadatelem, t.j. musí žadatele vyzvat, aby nedostatky odstranil, dokumentaci či jiné podklady vyžadované stavebním zákonem a jeho souvisejícími vyhláškami, či vyžadované zákony zvláštními, doplnil. Při novém projednání věci je proto nezbytné, aby SÚ vyzval stavebníka k doplnění dokumentace v intencích uvedeného tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti. Takovým postupem a dostatečným odůvodněním uvedených otázek v novém rozhodnutí SÚ, bude současně reagováno i na podstatnou část námitek odvolání. SÚ v napadeném rozhodnutí pouze formálně konstatoval, že změna stavby vyhovuje obecným technickým požadavkům na využívání území, vyhl. č. 501/2006 Sb., a že SÚ zajistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů vyžadovaných zvláštními předpisy, aniž by dále bylo jakkoli patrno, které z ochraňovaných veřejných zájmů má při tom s ohledem na konkrétní požadovaný záměr na myli, jakými úvahami se při tom řídil. Z obsahu napadeného rozhodnutí a doložené projektové dokumentace nelze posoudit, jak SÚ přitom hodnotil a posuzoval v konkrétním případě např. otázky zabezpečení požadavků na přístup osobami s omezenou schopností pohybu, jak byla SÚ projednána a hodnocena problematika zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, v platném znění, uvedená v jeho 6a odst. 1 a odst. 8 či radonová problematika při vzniku pobytových místností atp. Z právních úvah správního orgánu obsažených v rozhodnutí musí být seznatelné, jakým způsobem jsou jednotlivé obecně technické požadavky na výstavbu a požadavky zvláštních zákonů (předpokládané s ohledem na konkrétní věc) v konkrétním případě naplněny. Tyto otázky musí správní orgán zkoumat vždy, bez ohledu na to, zda jsou v řízení předmětem námitek či nikoliv. Je tak třeba posoudit např. i otázku související s problematikou namítané pohody bydlení v odvolání. Vyplývá to i z již shora uvedené vyhlášky 501/2006 Sb., 4, odst. 2 vyhl. cit: Součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Pokud se SÚ v napadeném rozhodnutí omezil pouze na shora uvedené obecné konstatování, je takové rozhodnutí vtéto části nepřezkoumatelné pro obecnost a nekonkrétnost hodnocení předmětné problematiky. Zrozhodnutí musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami SÚ na straně jedné a jeho právními závěry na straně druhé. Nejsou tak dodrženy ani hlavní zásady pro vedení správního řízení, zejména 2 odst. 1 SŘ -
správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, 2 odst. 4 SŘ - správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, 3 SŘ nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v 2 SŘ. Jako další příklad KrÚ uvádí problematiku naplnění hodnocení souladu požadovaného záměru s požadavky požární bezpečnosti v daném případě. Z obsahu výrokové části napadeného rozhodnutí i výkresu č. 5 - půdorys I. NP je nepochybné, že rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla rozhodnuto o umístění změny stavby jež osahuje mimo jiné i garáže o celkové ploše cca 64 m 2. Počet stání není nikde vymezen. Předložený spis je nicméně doložen požárně bezpečnostním řešením Rostislava Ryšavého z června 2009, v němž je v bodě č. 1 - charakteristika stavby uvedeno, že PD řeší přístavbu skladů ve dvoře areálu u provozní budovy, že objekt je dispozičně řešen na tři místnosti pro skladování, kolárnu a kanceláře MTZ, a že zde nebudou skladovány m.j. hořlavé kapaliny či pneumatiky, což zásadně neodpovídá výrokové části napadeného rozhodnutí či předložené dokumentaci. Strana č. 7 požárně bezpečnostního řešení obsahuje půdorys 1.NP, ve kterém je místnost garáží o ploše cca 64 m 2. označena jako sklad. Požárně bezpečnostní řešení tak neodpovídá výrokové části napadeného rozhodnutí ze dne 30.9.2009. Převážnou část námitek podaného odvolání tvoří námitky nesouladu požadovaného záměru s platným územním plánováním. K tomu je třeba nejprve odkázat na již shora uvedené, že předložená projektová dokumentace tuto problematiku neřeší. SÚ se z části k dané otázce vyjádřil v souvislosti s odůvodněním zamítnutých námitek Věry Mišurcové, uplatněných v průběhu řízení. K dané věci KrÚ dále odkazuje na platný Územní plán sídelního útvaru (ÚPN SÚ) Břeclav, schválený 24.4.1995, zejména jeho obecně závaznou vyhlášku č. 6/2006. Část II. nazvaná Závazná část ÚPN SÚ Břeclav v bodě 7.3.1. charakterizuje plochy pro bydlení jako plochy pro obytné účely a plochy, kde základní občanské a technické vybavení souvisí bezprostředně s bydlením, což musí odpovídat sociálním, kulturním potřebám obyvatel a nesmí zhoršovat pohodu a kvalitu obytného prostředí. Mezi přípustné činnosti jsou mimo jiné zařazeny i garáže parkování. Jako nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně (mezi jinými sklady, velkokapacitní objekty občanského vybavení či hromadné garáže). Za hromadné garáže se zde nepovažují seskupení garáží určené přímo k bytové jednotce nebo bytovému domu. Je třeba k tomu doplnit, že závazné části jsou vztaženy k funkčním plochám, ne k jednotlivým parcelám a dokumentace neobsahuje index o zastavitelnosti ploch či jednotlivých pozemků. Na základě zpřesnění a doplnění dokumentace či odstranění zjištěných nedostatků (viz např. i členění stavby a požární problematika) bude třeba, aby SÚ opět a přesvědčivým způsobem ve smyslu výše uvedených úvah i tuto problematiku dále ve spojení s otázkou pohody bydlení znovu posoudil a v novém rozhodnutí řádně, podrobněji odůvodnil. Přitom bude třeba zejména odůvodnit, v čem je spatřován soulad požadovaného záměru s územním plánem, tj. pro jaké základní a související účely má konkrétní plocha sloužit a jaké přípustně a podmínečně přípustné činnosti děje a zařízení jsou v ní dovoleny (viz vymezení pojmů v cit. vyhlášce). SÚ musí dle ust. 36 odst. 3 SŘ před vydáním rozhodnutí poskytnout účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady řízení, případně se k těmto vyjádřit. Z předloženého spisu takový postup není patrný, čímž také nebyla zaručena ochrana práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. Na základě výše uvedeného bylo proto třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu I. stupně k novému projednání.
Poučení o opravném prostředku: Podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing.arch. Eva H a m r l o v á, v.r. vedoucí odboru Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15-ti dnů na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Písemnost se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Poslední den vyvěšení je dnem doručení, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne: Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí Rozdělovník Účastníci řízení dle 85 odst. odst. 1 SZ a dotčené orgány doručuje se jednotlivě DYJE, stavební bytové družstvo, U tržiště 814/2, 690 40 Břeclav Město Břeclav zast. MÚ Břeclav, odborem dotací a rozvoje, nám. T.G.Masaryka 3, 690 81 Břeclav Hasičský záchranný sbor Jm kraje, úz. odbor Břeclav, Smetanovo nábřeží 13, 69002 Břeclav Krajská hygienická stanice Jm kraje, Územní pracoviště, Sovadinova 12, 690 85 Břeclav Účastníci řízení dle 85 odst. 2 doručuje se veřejnou vyhláškou na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje Věra Blažková, Pyskatého 2457/3, 690 02 Břeclav Věra Mišurcová, Pyskatého 2457/3, 690 02 Břeclav Marie Netopilová, Bří. Mrštíků 1345/10, 690 02 Břeclav Zdenek Masařík, Pyskatého 1311/5, 690 02 Břeclav Božena Masaříková, Pyskatého1311/5, 690 02 Břeclav Kamil Uhlíř, Bří. Mrštíků 2032/6, 690 02 Břeclav Anna Uhlířová, Bří. Mrštíků 2032/6, 690 02 Břeclav Emil Sochor, adresa neznám Obdrží k vyvěšení na úřední desce Městský úřad Břeclav, Náměstí T.G.M. 3, 690 81 Břeclav (poučení s tím, že neprodleně po obdržení provede vyvěšení a sejmutí na úřední desce - ust. 25 SŘ, vyvěšení zašle zpět KrÚ) Na vědomí Městský úřad Břeclav, staveb. úřad, nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav (spis po právní moci) IČ DIČ Telefon Fax E-mail Internet 70888337 CZ70888337 541651111 541651369 posta@.kr-jihomoravsky.cz www.kr-jihomoravsky.cz