Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností

Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Praha, 2015

OBSAH 1. Zaměstnanost ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti... 1 1.1. VYMEZENÍ SKUPINY POVOLÁNÍ... 1 1.2. POČET ZAMĚSTNANÝCH... 1 1.3. ROZLOŽENÍ V ODVĚTVÍCH... 3 1.4. PROJEKCE DO ROKU 2020 EXPANZIVNÍ A NAHRAZOVACÍ POPTÁVKA... 8 1.5. MOBILITA MEZI SKUPINAMI POVOLÁNÍ... 10 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání... 10 1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání... 11 1.6. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA... 12 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky... 12 1.6.2. Vzdělanostní struktura... 13 2. Kvalifikační profil skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti... 15 2.1. ÚROVEŇ KVALIFIKAČNÍCH POŽADAVKŮ... 15 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání... 15 2.1.2. Požadavky pracovních míst... 16 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání... 17 2.2. ÚROVEŇ ZNALOSTÍ, DOVEDNOSTÍ A KOMPETENCÍ PRACOVNÍKŮ... 18 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů... 18 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání... 19 2.3. SOCIÁLNĚ-PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY POVOLÁNÍ... 20 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí... 20 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků... 21 3. Závěr... 23 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily skupin povolání.

1. Zaměstnanost ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti 1.1. Vymezení skupiny povolání Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 2. úrovni. Jde o skupinu Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti (ISCO 11). Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 14 různých detailních povolání. Největší z nich jsou uvedena v následující tabulce (seřazená sestupně podle podílu zaměstnaných ve skupině): Nejvýznamnější povolání ve skupině (5. úroveň ISCO-08) ISCO (název/kód) % z celku kumul. % Nejvyšší představitelé malých společností a institucí (ISCO 11203) 52,3% 52,3% Nejvyšší představitelé středních společností a institucí (ISCO 11202) 18,0% 70,3% Představitelé samosprávy (ISCO 11130) 18,0% 88,3% Členové statutárních orgánů (ISCO 11204) 4,7% 93,0% Nejvyšší představitelé politických, zájmových a příbuzných organizací (ISCO 11140) 1,5% 94,5% Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí (ISCO 11201) 1,4% 95,9% Nejvyšší státní úředníci obrany a bezpečnosti státu a požární ochrany (ISCO 11124) 1,2% 97,0% Velvyslanci, konzulové a příbuzní pracovníci (ISCO 11121) 0,8% 97,8% Představitelé zákonodárné a výkonné moci (ISCO 11110) 0,7% 98,5% Nejvyšší státní úředníci v oblasti veřejné správy (kromě ústřed. státních orgánů) (ISCO 11125) 0,6% 99,1% Zdroj: VŠPS Národní soustava povolání definuje pouze 2 povolání: Ředitel malé organizace, Ředitel velké a střední organizace. 1.2. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Zákonodárců, nejvyšších státních úředníků a nejvyšších představitelů společnosti mírně klesá. V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno 41 tisíc osob. Průměrný pokles počtu zaměstnaných v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání představoval zhruba 0,3 % ročně. Snížil se i jejich podíl na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR, který v současnosti činí 0,8 % (4. nejmenší skupina povolání ze 40 skupin). Zákonodárci a nejvyšší úředníci veřejné správy, politických a zájmových organizací určují, formulují, poskytují poradenství a řídí realizaci národních, regionálních a místních strategií a politik ve veřejné správě a v politických, zájmových a příbuzných organizacích. 1

Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na zaměstnanosti v ČR a EU28 (2014) 8% 6% ČR EU28 4% 2% 0% Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším podílem na celkové zaměstnanosti v ČR a EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS Zaměstnanci v ozbrojených silách Pracovníci v oblasti Řídící pracovníci v uměleckých a oblasti ubytovacích tradičních řemesel a stravovacích a polygrafie služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižším podílem na zaměstnanosti Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblastiodborní pracovníci osobních služeb v obchodní sféře a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšším podílem na zaměstnanosti V roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných, kteří naposledy vykonávali některé z povolání v této skupině, k celkovému počtu pracovníků ve skupině povolání) v této skupině povolání 2,9 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání je jejich míra nezaměstnanosti poměrně nízká. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR (2014) 20% 15% 10% 5% 0% Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Skupiny povolání s nejnižší mírou nezaměstnanosti Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Pokladníci, prodavači vstupenek a jízdenek apod. Uklízeči a pomocníci Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Graf ukazuje míru nezaměstnanosti dané skupiny povolání v ČR v roce 2014 ve srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR v roce 2014. Zdroj: VŠPS 2

V EU28 bylo v roce 2014 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,6 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,7 % ze všech zaměstnaných. Podíl této skupiny povolání ve struktuře zaměstnanosti v ČR je 0,8 %, tj. je o 0,1 p. b. vyšší než v EU28. Rozdíl je to nevýrazný. Ve dvou zemích EU28 je podíl této skupiny povolání na celkové zaměstnanosti výrazně vyšší, a to v Lotyšsku a Maltě (3,2 %). Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v zemi (2014, země EU28) 4% 3% 2% 1% 0% LV MT LT DE SI BE NL PL BG SE CZ EU28 RO AT FI DK CY IT PT LU FR HU EE UK HR SK ES IE EL Graf ukazuje podíl dané skupiny povolání v ČR ve srovnání s průměrem EU28 a členskými zeměmi EU28 v roce 2014. Zdroj: EU LFS 1.3. Rozložení v odvětvích Rozložení skupin povolání napříč odvětvími můžeme pro účely této publikace sledovat ze dvou úhlů pohledu z pohledu jednotlivých odvětví a z pohledu skupin povolání. Pokud bychom chtěli sledovat rozložení pracovníků v odvětvích z pohledu skupiny povolání, můžeme hovořit o tzv. odvětvové koncentraci, jež indikuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci vybrané skupiny napříč sledovanými odvětvími. V souvislosti s koncentrací platí poměrně jednoduché pravidlo s nižší koncentrací (a tedy vyšší mírou rozptýlenosti) se zvyšuje šance na lepší pracovní uplatnění, jelikož jsou pracovníci šířeji profilováni a jejich znalosti a zkušenosti přesahují do více oblastí. Naopak, pokud je míra rozptýlenosti nízká a pracovníci jsou v rámci dané skupiny povolání výrazněji koncentrováni do určitého odvětví, možnost uplatnění se pro pracovníky dané skupině povolání snižuje. Jestliže bychom tedy měli skupinu povolání s nižší koncentrací (tedy vyšší mírou rozptýlenosti), znamená to, že pracovníci v rámci dané skupiny nalézají uplatnění napříč různými odvětvími a nejsou omezeni pouze na konkrétní, specifickou a úzce vymezenou oblast činnosti. Pokud se podíváme na odvětvovou koncentraci u skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností v ČR, můžeme vidět, že odvětvová koncentrace dosahuje poměrně nízkých hodnot. Pracovníci v této skupině povolání nejsou koncentrováni v konkrétním odvětví, ale jsou napříč jednotlivými odvětvími rozptýleni. To je dobře patrné i z níže přiloženého grafu můžeme vidět, že Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností se v ČR řadí mezi skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncentrace. Velmi podobná je situace i v Evropské unii míra odvětvové koncentrace skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností dosahuje v EU28 téměř stejných hodnot. 3

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28 100% 80% 60% ČR EU28 40% 20% 0% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání Administrativní pracovníci, sekretáři apod. Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové koncetrace Zákonodárci, Provozovatelé nejvyšší státní prodejen, úředníci a nejvyšší prodavači a představitelé příbuzní pracovníci společností Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací Zaměstnanci v ozbrojených silách Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové koncetrace Graf ukazuje srovnání míry odvětvové koncentrace v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou odvětvové koncentrace v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností dosahuje odvětvová koncentrace v ČR nejvyšších hodnot v odvětvích Veřejná správa a obrana (21,0 % ze zaměstnaných osob v této skupině povolání pracuje v tomto odvětví) a Stavebnictví (10,0 %). Přestože je celková míra odvětvové koncentrace v ČR a EU28 prakticky na stejné úrovni, z pohledu koncentrace napříč jednotlivými odvětvími je situace poměrně odlišná (viz. níže přiložená tabulka). Rozložení skupiny povolání do jednotlivých odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Veřejná správa a obrana 21,0% 16,5% Stavebnictví 10,0% 7,8% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 9,4% 17,7% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9,1% 9,3% Peněžnictví a pojišťovnictví 7,7% 4,1% Ubytování, stravování a pohostinství 6,4% 3,1% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 6,2% 4,7% Doprava, skladování a poštovní činnosti 6,2% 3,6% Výroba kovů a kovodělných výrobků 4,5% 2,6% Zemědělství, lesnictví a rybolov 3,1% 1,0% Ostatní odvětví 16,4% 29,6% ČR Celkem 100,0% 100,0% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS 4

Odvětvová koncentrace v rámci odvětví Veřejná správa a obrana sice dosahuje v EU28 také velmi vysokých hodnot, ve srovnání s ČR je však odvětvová koncentrace v tomto odvětví výrazně nižší (v EU28 16,5 %, tedy o 4,5 p. b. méně než v ČR). V EU28 můžeme naopak evidovat výrazně vyšší odvětvovou koncentraci v rámci odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (v EU28 17,7 %, tedy o 8,3 p. b. více než v ČR). V ČR patří mezi další více zastoupené odvětví: Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel (9,4 %), Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (9,1 %) a Peněžnictví a pojišťovnictví (7,7 %). Největší část osob ze skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti je zaměstnána v Praze, kde je nejvyšší koncentrace řídících funkcí (hlavní centrum hospodářství, politiky, zahraničních a mezinárodních vztahů, kultury a vzdělávání). V Praze pracuje téměř 28 % zaměstnaných osob z této skupiny povolání (ve srovnání s podílem Prahy na celkové zaměstnanosti ČR je to o 12 p. b. více). Dalších téměř 15 % pracuje ve Středočeském kraji (kraj se podílí na celkové zaměstnanosti ČR 11 %), více než 11 % v Jihomoravském kraji (kraj má stejný podíl na celkové zaměstnanosti ČR) a více než 7 % v Moravskoslezském kraji (11 % na celkové zaměstnanosti ČR). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob ze skupiny povolání a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji je ze skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností zaměstnáno 15 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 11 %. Počet zaměstnaných ze skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností v kraji je tedy vzhledem k velikosti kraje velmi vysoký (a proto tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných ze skupiny povolání v kraji vzhledem k velikosti kraje Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných ve skupině povolání do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti skupiny povolání vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: VŠPS 5

Jestliže bychom chtěli naopak rozložení pracovníků posuzovat z hlediska vybraných odvětví, můžeme hovořit o odvětvové exkluzivitě, která nám poskytuje informaci o tom, které skupiny povolání jsou v rámci vybraných odvětvích nejvíce zastoupené. S vyšší odvětvovou exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení skupiny povolání v rámci vybraného odvětví a naopak. Jestliže tedy určitá skupina povolání dosahuje vyšší míry odvětvové exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného odvětví zastoupena výrazně více než ostatní skupiny. Pokud se podíváme na níže přiložený graf, můžeme vidět, jak je na tom v ČR z hlediska odvětvové exkluzivity skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností. Tato skupina povolání vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nejnižší míru odvětvové exkluzivity a to jak v ČR, tak i v EU28, kde dosahuje odvětvová exkluzivita velmi podobných hodnot. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší mírou exkluzivity v ČR a EU28 50% 40% ČR EU28 30% 20% 10% 0% Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zaměstnanci v Řídící pracovníci v ozbrojených silách oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu Skupiny povolání s nejnižší mírou odvětvové exkluzivity Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Obsluha stacionárních strojů a zařízení Učitelé a ostatní Pracovníci v oblasti specialisté v oblasti osobních služeb výchovy a vzdělávání Skupiny povolání s nejvyšší mírou odvětvové exkluzivity Graf ukazuje srovnání exkluzivity v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší exkluzivitou v ČR a EU28. Zdroj: EU LFS Nízký podíl pracovníků skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností na celkové zaměstnanosti je dobře patrný i z níže přiložené tabulky. Nejvyšší podíly pracovníků jsou evidovány v následujících odvětvích: Veřejná správa a obrana (2,7 % zaměstnaných z tohoto odvětví tvoří právě tato skupina povolání); Peněžnictví a pojišťovnictví (2,6 %) a Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti (2,0 %). Také v EU28 je z pohledu odvětví nejvyšší podíl pracovníků skupiny Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností ve Veřejné správě a obraně (1,7 %), dále pak například v odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí (1,1 %). 6

Zastoupení skupiny povolání v rámci odvětví srovnání situace v ČR a EU28 ČR EU28 Veřejná správa a obrana 2,7% 1,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 2,6% 1,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 2,0% 0,8% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 1,4% 1,1% Ubytování, stravování a pohostinství 1,4% 0,5% Stavebnictví 1,0% 0,8% Zemědělství, lesnictví a rybolov 0,9% 0,2% Doprava, skladování a poštovní činnosti 0,9% 0,5% Vydavatelské a mediální činnosti 0,8% 1,3% Výroba elektrických a optických přístrojů 0,8% 0,8% Podíl na zaměstnanosti celkem 0,8% 0,7% Tabulka ukazuje, v kterých odvětvích je zastoupení dané skupiny povolání v ČR a EU28 nejvyšší (řazeno podle ČR). Zdroj: EU LFS Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti v krajích ČR Kraj ČR Podíl skupiny povolání na celkové zaměstnanosti Praha 1,6% Středočeský 1,2% Jihomoravský 0,9% ČR celkem 0,9% Plzeňský 0,9% Vysočina 0,8% Karlovarský 0,8% Ústecký 0,8% Olomoucký 0,8% Zlínský 0,7% Jihočeský 0,6% Moravskoslezský 0,6% Pardubický 0,5% Královéhradecký 0,5% Liberecký 0,4% Na celkovém počtu zaměstnaných v krajích je nejvyšší podíl Zákonodárců, nejvyšších státních úředníků a nejvyšších představitelů společností v Praze (1,6 %), Středočeském (1,2 %) a Jihomoravském kraji (0,9 %). Nejnižší podíl Zákonodárců, nejvyšších státních úředníků a nejvyšších představitelů společností na celkové zaměstnanosti v kraji je v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Geografická exkluzivita této skupiny povolání je velmi nízká. Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí to podporuje skutečnost, že migrace pracovní síly v ČR je tradičně velmi nízká. V jiném kraji pracuje 8,6 % osob, což je o 2,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. Tabulka ukazuje podíl dané skupiny povolání na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR, ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti (průměr let 2012 až 2014). Zdroj: VŠPS 7

Podíl zaměstnaných ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání podílu zaměstnaných dané skupiny povolání v kraji na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji. Čím světlejší barva, tím menší podíl má daná skupina povolání na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními skupinami povolání. Zdroj: VŠPS 1.4. Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka Projekce a očekávaný vývoj v rámci jednotlivých skupin povolání jsou pro účely této publikace vyjádřeny prostřednictvím tzv. expanzivní a nahrazovací poptávky: Expanzivní poptávka nám poskytuje informaci o tom, jaký je rozdíl mezi počtem nově vytvořených a zaniklých pracovních míst ve sledovaném období v dané skupině povolání; Nahrazovací poptávka nám říká, kolik bude pracovních míst ve sledovaném období uvolněno z důvodu odchodu pracovní síly do důchodu apod. V souvislosti se změnami ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2020 a vnitřními změnami profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, lze ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností do roku 2020 očekávat mírně zvýšení počtu pracovních míst. V roce 2014 bylo v této skupině povolání v rámci VŠPS evidováno 41 tisíc osob, do roku 2020 by se měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání dosahuje expanzivní poptávka ve skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností lehce nadprůměrných hodnot. 8

Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 40 Změna počtu prac. míst v tis. 20 0-20 -40 Expanzivní poptávka v ČR celkem Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Specialisté v oblasti financí, personální, marketingu a veřejné správě Skupiny povolání s nejvyšší expanzivní poptávkou Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Obsluha stacionárních strojů a zařízení Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejnižší expanzivní poptávkou Graf ukazuje srovnání expanzivní poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší expanzivní poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK Nižších hodnot dosahuje ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností také nahrazovací poptávka. Do roku 2020 by v rámci této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit, především kvůli odchodu do důchodu, pouze 7 tisíc osob (jedná se o šestou nejnižší hodnotu). Celkově lze očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností potřeba nově obsadit zhruba 11 tisíc pracovních míst. Srovnání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR mezi roky 2014-2020 50 40 Změna počtu prac. míst v tis. 30 20 10 0 Odborní pracovníci Učitelé a ostatní v obchodní sféře a specialisté v veřejné správě oblasti výchovy a vzdělávání Provozovatelé prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci Skupiny povolání s nejvyšší nahrazovací poptávkou Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Řídící pracovníci v Pracovníci v oblasti Zaměstnanci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ozbrojených silách Skupiny povolání s nejnižší nahrazovací poptávkou Graf ukazuje srovnání nahrazovací poptávky v dané skupině povolání se skupinami povolání s nejnižší a nejvyšší nahrazovací poptávkou v ČR. Zdroj: VŠPS, CEDEFOP, výpočty SVP PedF UK 9

1.5. Mobilita mezi skupinami povolání Ve srovnání s dalšími skupinami povolání patří tato skupina z pohledu celkové fluktuace ke skupinám s nižší úrovní, kdy do této skupiny povolání přišli 4,0 % nových pracovníků, přičemž z ní v tom samém období odešlo 8,1 % pracovníků. Současně však je z údajů zřejmé, že jde o skupinu povolání, ze které odešlo výrazně více lidí, než do ní přišlo, a to dokonce tolik, že v této skupině povolání patří první místo mezi sledovanými skupinami povolání v rozdílu mezi podílem nově příchozích a lidí, kteří skupinu opustili. Rozdíl mezi nově příchozími a odcházejícími pracovníky představuje 4,1 procentního bodu. Je tak patrné, že ačkoliv fluktuace pracovníků v této skupině povolání není nijak zvláště vysoká, jde o skupinu povolání, která zaznamenává výrazný odliv pracovníků. 1.5.1. Mobilita do skupiny povolání Do této skupiny povolání přišlo ve sledovaném období celkem 4,0 % pracovníků, přičemž jejich struktura byla následující: Mobilita do skupiny povolání přišli do skupiny povolání celkem 4,0% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 6,1% přišli do této skupiny z jiné skupiny povolání 69,7% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 15,2% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 12,1% Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 9,1% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 6,1% Administrativní pracovníci, sekretáři apod. 6,1% přišli ze vzdělávání (ze školy) 3,0% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 12,1% přišli z nezaměstnanosti 9,1% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě do skupiny povolání pracovníků, kteří do uvedené skupiny povolání ve sledovaném období vstoupili, a to z uvedených typů činnosti změnili zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, přišli ze zcela jiné skupiny povolání, přišli ze vzdělávání, přišli z jiné neaktivity než vzdělávání anebo byli předtím nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Jak je z uvedené tabulky patrné, nejvíce těch, kteří do této skupiny povolání vstoupili, přišli z jiné skupiny povolání (69,7 %). Následují ti, kteří do této skupiny vstoupili z jiné neaktivity, než je vzdělávání (12,1 %) a ti, kteří byli před vstupem do této skupiny povolání nezaměstnaní (9,1 %). Těch, kteří změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání, bylo 6,1 %. Nejméně pracovníků této skupiny pak tvoří absolventi, kdy ze vzdělávání přišlo pouze 3,0 %. Pokud se podíváme na strukturu těch, kteří měli původně jiné profesní zaměření, pak šlo nejčastěji o Řídící pracovníky v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností (15,2 %), Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (12,1 %), Řídící pracovníky v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (9,1 %) a také o Odborné pracovníky v obchodní sféře a veřejné správě (6,1 %) a Administrativní pracovníky a sekretáře (6,1 %). Jak můžeme vidět, jde o skupinu povolání, která má velmi různorodé příchozí rozdílný kvalifikační profil nově vstupujících pracovníků, což je zřejmě dáno jejím specifickým charakterem. 10

1.5.2. Mobilita ze skupiny povolání Jestliže do této skupiny povolání (jak uvádíme výše) přišlo nově celkem 4,0 % pracovníků, pak z ní naopak odešlo 8,1 % pracovníků. Struktura pracovníků, kteří tuto skupinu povolání opustili, je uvedena v následující tabulce: Mobilita ze skupiny povolání odešli ze skupiny povolání celkem 8,1% z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v této skupině povolání 2,8% odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání 71,8% z toho nejčastěji: Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních a administrativních činností 21,1% Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání 19,7% Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu 7,0% Specialisté v oblasti vědy a techniky 5,6% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 4,2% odešli do vzdělávání (do školy) 0,0% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 18,3% z toho odešli do důchodu 12,7% odešli mezi nezaměstnané 7,0% V této tabulce jsou uvedeny údaje o mobilitě ze skupiny povolání pracovníků, kteří z uvedené skupiny povolání ve sledovaném období odešli, a to z uvedených typů činnosti odešli do jiného zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině, odešli do zcela jiné skupiny povolání, odešli do vzdělávání, odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání či se z nich stali nezaměstnaní. Zdroj: VŠPS Na první pohled je patrné, že zcela dominantní se jeví ti pracovníci, kteří po odchodu ze skupiny začali pracovat ve zcela jiné skupině povolání (71,8 %). Druhou nejčetnější skupinou (i když se značným odstupem) představují ti, kteří odešli z profese a stali se ekonomicky neaktivními (18,3 %), přičemž z toho jich 12,7 % odešlo do důchodu. Následují ti, kteří se stali nezaměstnanými (7,0 %). Pouze 2,8 % pracovníků změnilo zaměstnání, ale zůstali ve stejné skupině povolání. Do vzdělávání neodešel ve sledovaném období ani jeden pracovník. Pokud se podíváme podrobněji na ty, kteří odešli z této skupiny do jiné skupiny povolání, pak pracovníci nejčastěji odcházeli mezi Řídící pracovníky v oblasti správy podniku, obchodních či administrativních činností (21,1 %) či mezi Řídící pracovníky v oblasti výroby, informačních technologií a vzdělávání (19,7 %). Výrazně méně jich pak odešlo mezi Řídící pracovníky v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu (7,0 %) či mezi Specialisty v oblasti vědy a techniky (5,6 %). Údaje o mobilitě v této skupině povolání poukazují na její specifičnost zcela jednoznačně jde o skupinu s výrazným celkovým snižováním pracovníků, kdy odchody ze skupiny jsou nejvýraznější ze všech sledovaných skupin povolání. Je možné se domnívat, že jednou z příčin snižování pracovníků ve skupině, jsou i úsporná opatření z minulých let, která vedla ke snižování počtu úředníků na všech postech státní správy. Na druhé straně jde o skupinu, kde fluktuace není příliš vysoká, což je dáno dosti vysokou náročností spojenou s výkonem povolání v této skupině. Současně jde o skupinu povolání, ve které se v příštích letech očekává nárůst pracovníků (viz kapitola Projekce do roku 2020 expanzivní a nahrazovací poptávka). 11

1.6. Demografická struktura 1.6.1. Genderové a věkové charakteristiky Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 48 let. To je o 5,5 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti je vůbec nejstarší ze všech skupin povolání v ČR. Srovnání se skupinami povolání s nejnižším a nejvyšším průměrným věkem v ČR (2013, 2014) 50,0 47,5 45,0 42,5 40,0 37,5 35,0 Průměrný věk všech zaměstnaných v ČR Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Zaměstnanci v ozbrojených silách Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Skupiny povolání s nejnižším průměrným věkem Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Uklízeči a pomocníci Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Skupiny povolání s nejvyšším průměrným věkem Graf ukazuje hodnoty průměrného věku zaměstnaných osob dané skupiny povolání ve srovnání se skupinami povolání s nejnižšími a nejvyššími hodnotami průměrného věku zaměstnaných osob v ČR (průměr dat za roky 2013, 2014). Zdroj: VŠPS Z celkového počtu zaměstnaných osob této skupiny povolání je 5 % absolventů, tedy těch, kteří úspěšně ukončili (určitý stupeň) vzdělávání v posledních pěti letech (což je o 5 p. b. méně, než je celkový podíl absolventů na zaměstnanosti v ČR). V porovnání s ostatními skupinami povolání se zde uplatňuje méně absolventů škol, což je ale pochopitelné vzhledem k charakteristice vykonávaných povolání, které vyžadují více profesních zkušeností. Podíl zaměstnaných osob starších 60-ti let v této skupině povolání je 15,7 % a je o 8,3 p. b. vyšší, než podíl osob starších 60-ti let na celkové zaměstnanosti v zemi. Pouze u skupiny povolání Lékaři a další specialisté v oblasti zdravotnictví je podíl vyšší. U osob starších 60-ti let je předpoklad, že během příštích 5 let většina z nich odejde do důchodu a bude potřeba odcházení pracovníky nahradit (více viz závěry kap. 1.4). Ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 82 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 25 p. b. více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR (podíl mužů je 57 %, podíl žen 43 %). Ve struktuře zaměstnaných převládají muži ve 25 skupinách povolání, z toho v 17 výrazně a Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti jsou jednou z nich. 12

1.6.2. Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti podle nejvyššího dosaženého vzdělání je následující: Vzdělanostní struktura u skupiny Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti v ČR v roce 2014 Terciární SŠ s MZ SŠ bez MZ Skupina povolání ČR celkem ZŠ a nižší V grafu jsou uvedeny údaje o nejvyšším ukončeném vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jde o vzdělanostní skupiny základní vzdělání a nižší (ZŠ a nižší), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného výučním listem (SŠ bez MZ), vzdělání v oborech středního vzdělání ukončeného maturitní zkouškou (SŠ s MZ) a terciární vzdělání bakalářské, magisterské, doktorské či vzdělání absolvované na vyšší odborné škole ukončené absolutoriem (Terciární). Zdroj: VŠPS 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Jak je z grafu patrné, naprostá většina pracovníků této skupiny povolání má nejméně maturitní vzdělání. Nejvíce pracovníků získalo terciární vzdělání (54,7 %), přičemž nejčastěji jde o pracovníky s magisterským vzděláním (46,2 %). Bakalářské úrovně vzdělání dosáhlo 4,4 % pracovníků, dále 2,7 % má doktorské vzdělání a 1,3 % absolvovalo vyšší odbornou školu. Druhou nejčetnější skupinou vzdělání zde je střední vzdělání s maturitní zkouškou, kterého dosáhlo 38,2 % pracovníků. Vzdělání na nižších úrovních má jen malé procento pracovníků, kdy vyučení jako nejvyšší dosažené vzdělání absolvovalo 6,6 % pracovníků a pouze základní vzdělání nebo nižší pak 0,5 % pracovníků. Jak je ze struktury dosaženého vzdělání zřejmé, jde o vysoce kvalifikovanou skupinu povolání, kdy naprostá většina pracovníků vykazuje minimálně střední vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, neboť tato úroveň spolu s terciární úrovní vzdělání je nejčastější pro tuto skupinu povolání. To potvrzuje i analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 1, kdy v případě nabídky pracovních míst pro tuto skupinu pracovníků bylo nejčastěji požadováno vysokoškolské vzdělání. Pokud jde o obor vzdělání, pak pracovníci této skupiny povolání mají značný rozptyl absolvovaného oboru vzdělání, kdy se v oborové struktuře vyskytlo 66 různých oborů vzdělání bez rozlišení dosažené úrovně vzdělání. Současně je zřejmé, že u této skupiny povolání není dominantní jen jeden obor vzdělání, ale že v rámci oborové struktury vzdělání jsou pracovníci velmi rozptýleni pouze u jednoho oboru podíl překročil 10 %, a to u oboru Ekonomie na terciární úrovni vzdělání. U dalších 4 oborů pak podíl pracovníků přesáhl 5% hranici. Jde o obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie na terciární úrovni vzdělání i na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou, dále jde o obor Stavebnictví a inženýrské stavitelství na 1 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 13

terciární úrovni a také o Management a správu také na terciární úrovni vzdělání. K relativně častěji se vyskytujícím oborům patří také Stavebnictví a inženýrské stavitelství na maturitní úrovni, dále Rostlinná a živočišná výroba a rybářství jak na terciární tak maturitní úrovni a také Elektrotechnika a energetika na maturitní úrovni vzdělání, kdy pracovníků s těmito obory vzdělání je více jak 3 %. Ostatní obory vzdělání nepřekročily svým zastoupením 3 % podílu na oborové struktuře vzdělání pracovníků této skupiny povolání. Nejčastější obory vzdělání u skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti v ČR v roce 2014 15% 10% 5% 0% 12-Ekonomie (ter.vvzd.) 30-Strojírenství (SŠ s MZ) 40-Stavebnictví (ter. vzd.) 30-Strojírenství (ter. vzd.) 20-Management (ter. vzd.) 40-Stavebnictví (SŠ s MZ) 41-Zemědělství (ter. vzd.) 31-Elektrotechnika (SŠ s MZ) 41-Zemědělství (SŠ s MZ) V grafu jsou uvedeny údaje o oborové struktuře dosaženého vzdělání pracovníků v dané skupině povolání. Jsou uváděny údaje o nejčastěji se vyskytujících oborech vzdělání v dané skupině povolání. Zdroj: VŠPS Ze získaných údajů je možné usuzovat, že u této skupiny povolání není obor vzdělání až tak určujícím elementem. Tomu odpovídá i trend zaznamenaný v analýze inzertní nabídky zaměstnání 2, kdy u této skupiny povolání nebyl ani jeden požadavek na obor vzdělání. Je tak zřejmé, že u pracovníků v této skupině povolání jsou pro jejich dobré uplatnění důležitější jiné charakteristiky (například výše vzdělání nebo specifické dovednosti viz Kvalifikační profil skupiny povolání), které jsou s spojeny s výkonem povolání náležejících do této skupiny. 2 Šťastnová, Tillner. Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu 2012. NÚV. Praha. 2013. 14

2. Kvalifikační profil skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Zatímco první kapitola analyzuje charakteristiky lidí, kteří ve skupině povolání skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil skupiny povolání shrnuje řadu charakteristik, které popisují různé dimenze kvalifikačních požadavků a předpokladů pro výkon daného povolání. Zahrnuje tři základní úrovně, které jsou rozděleny do sedmi dimenzí. První úroveň představují kvalifikační požadavky, které obsahují stupeň požadovaného vzdělání a obor vzdělání a vyjadřují v podstatě složitost povolání. Druhou úroveň tvoří výsledky učení, jako jsou znalosti, dovednosti a kompetence požadované na daném pracovním místě. Třetí úroveň představují sociálně-psychologické dimenze práce. V rámci kvalifikačního profilu sem řadíme profesní zájmy a preference a hodnoty práce. 2.1. Úroveň kvalifikačních požadavků 2.1.1. Kvalifikační požadavky porovnání skutečné a nejvhodnější úrovně vzdělání Každé pracovní místo klade na pracovníka určité kvalifikační požadavky. Ve skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností jsou nejvíce zastoupenou skupinou pracovníci s terciárním vzděláním, tedy vysokoškoláci (48 %) a dále pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, jinými slovy vyučení nebo pracovníci s maturitou. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen lehce, a to zejména v požadavku na mírně vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání. Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v rámci ČR tedy v zásadě odpovídají skutečné vzdělanostní úrovni pracovníků. Na druhou stranu porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v zemích EU v průměru vyšší. Zejména je zde vyšší zastoupení pracovníků s vyšším odborným a bakalářským vzděláním, zatímco podíl pracovníků s vyšším sekundárním vzděláním je nižší (17 %). Z hlediska vhodné struktury v zemích EU je přitom uváděn ještě vyšší podíl pracovníků se vzděláním odpovídajícím vyšší odborné škole a bakalářským programům na úkor pracovníků s pouze maturitní úrovní vzdělání. Pro pracovníky z této skupiny povolání se jako nejvhodnější vzdělanostní předpoklady jeví absolvování terciární vzdělání či středního vzdělání s maturitní zkouškou, přičemž obor vzdělání se nezdá být rozhodujícím činitelem. Naopak vliv výše vzdělání je zcela zřejmý. 15

Porovnání dosažené a nejvhodnější struktury vzdělání skupina Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností ČR - dosažená úroveň vzdělání ČR - nejvhodnější úroveň vzdělání EU - dosažená úroveň vzdělání EU - nejvhodnější úroveň vzdělání 0% 20% 40% 60% 80% 100% Primární nebo nižší (ISCED 1 nebo nižší) Nižší sekundární (ISCED 2, ISCED 3C krátké) Vyšší sekundární (ISCED 3A-B, C dlouhé) Post-sekundární, ne terciární (ISCED 4A-B-C) Terciární vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární bakalářské (ISCED 5A) Terciární magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Terciární bakalářské/magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Graf porovnává dosaženou a nejvhodnější strukturu vzdělání v dané skupině povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012, EU LFS 2.1.2. Požadavky pracovních míst Ve skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností jsou požadavky pracovních míst celkově vysoké. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů (index vyšší 3,3, resp. 3,2). Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřeba schopnosti dalšího učení jsou vzhledem k předchozím požadavkům nižší (index přibližně 2,5), ovšem ve srovnání s požadavky ostatních skupin povolání v ČR jsou rovněž velmi vysoké. Celkově jsou tedy na pracovníky v této skupině v ČR kladeny podstatně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v rámci ČR. Srovnání se situací v zemích EU ukazuje, že míra ovlivňování ostatních je v této skupině v rámci ČR i v zemích EU zhruba na stejné úrovni. Z hlediska ostatních nároků míry plánování, nezávislosti a samostatnosti i schopnosti se dále učit jsou požadavky v ČR výrazně vyšší, než odpovídá průměru zemí EU. 16

Požadavky pracovních míst skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 3,5 3,0 2,5 Index Požadavků pracovního místa 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Míra ovlivňování ostatních Míra plánování Míra nezávislosti Schopnost dalšího učení Graf zobrazuje požadavky na pracovní místo v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU z hlediska sledovaných charakteristik. Zdroj: PIAAC 2012 Vyšší kvalifikační požadavky jsou zřejmé i z doby vzdělávání pracovníků v rámci ČR. Obvykle požadovaná doba vzdělání dosahuje v této skupině povolání 15,7 let, zatímco v průměru za ostatní skupiny povolání činí jen 13,1 let. Minimální postačující doba vzdělání v ČR je 15,5 let, což zhruba odpovídá požadavku na dobu vzdělávání i v průměru zemí EU v této skupině povolání (15,4 let). 2.1.3. Využití dovedností v zaměstnání Jaké dovednosti pracovníci ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností nejvíce využívají? Poměrně rovnoměrně využívají jak numerické, tak i čtenářské dovednosti i schopnost pracovat s informačními technologiemi. Využití těchto dovedností podstatně převyšuje průměr (index využití těchto dovedností dosahuje 2,7 oproti přibližně 1,9 až 2,1 v průměru za všechny skupiny povolání v rámci ČR). Nadprůměrně často využívají i písemné dovednosti, kam řadíme psaní různých zpráv, korespondenci a další. Situace v zemích EU je obdobná. I v rámci zemí EU je četnost využití uvedených dovedností ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností mnohem vyšší, než činí průměr ze všech skupin povolání. Zaměříme-li se na podrobnější srovnání ČR a EU, pak v rámci EU je četnost využití informačních technologií a numerických dovedností v této skupině mírně nižší než v ČR, i tak je ovšem nadprůměrná. Celková náročnost povolání a potřeba zvládání informačních technologií je zřejmá i ze skutečnosti, že v ČR v této skupině nejsou zastoupeni pracovníci, kteří nemají žádnou zkušenost s prací na PC. 17

Četnost využití dovedností v zaměstnání skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností 3,0 2,5 2,0 Index Využití dovedností v práci 1,5 1,0 0,5 0,0 Skupina povolání ČR Všechny skupiny povolání - průměr ČR Četnost využití čtenářských dov. Četnost využití numerických dov. Skupina povolání - průměr EU Všechny skupiny povolání - průměr EU Četnost využití písemných dov. Používání informačních technologií Graf zobrazuje četnost využití dovedností v dané skupině povolání a srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2. Úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků 2.2.1. Dosažená úroveň čtenářské a numerické způsobilosti a řešení problémů Úroveň kompetencí pracovníků se v různých povoláních výrazně liší. To je dáno jak rozdílnými vstupními požadavky, tak tím, že práce v jednotlivých povoláních rozvoj některých dovedností a znalostí podporuje. Pracovníci ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností dosahují velmi vysoké úrovně především v numerických dovednostech (296 bodů), kam řadíme schopnosti získávat, používat a interpretovat matematické informace a rovněž i ve schopnosti řešit problémy. Vysoce nadprůměrné z hlediska srovnání s ostatními povoláními jsou i jejich čtenářské dovednosti, tedy schopnost porozumět psaným textům, hodnotit je a používat (289 bodů). Podíváme-li se na úroveň jejich dovedností podrobněji, pak v řešení problémů dosahují skóre 293 bodů, což je o 11 bodů více, než činí průměr (282 bodů). Pro lepší představu tento rozdíl činí v průměru přibližně 1,5 roku vzdělávání navíc. Velmi vysoké úrovně dosahují tito pracovníci i u numerických dovedností (296 bodů oproti průměru za všechny skupiny povolání, který dosahuje 279 bodů). Čtenářské dovednosti jsou ve srovnání s předchozími mírně nižší, přesto stále výrazně nad průměrem zhruba o 14 bodů. Ve srovnání se zeměmi EU jsou pracovníci v ČR v této skupině na obdobné úrovni. Například úroveň numerických dovedností přibližně odpovídá situaci na Slovensku a Polsku. Naopak v Německu je u pracovníků v této skupině povolání mírně vyšší (311 bodů). Nejlepších výsledků v numerické gramotnosti v této skupině povolání dosáhlo Finsko a Japonsko. 18

Úroveň schopností a dovedností skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností Počet bodů - PIAAC 2012 330 325 320 315 310 305 300 295 290 285 280 275 270 265 260 255 250 Čtenářská dovednost Numerická dovednost Dovednost řešit problémy Skupina povolání ČR Sk. povolání - průměr EU Všechny sk. povolání - průměr ČR Všechny sk. povolání - průměr EU Graf zobrazuje úroveň schopností a dovedností v dané skupině povolání a porovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání v ČR a EU. Zdroj: PIAAC 2012 2.2.2. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Z hlediska důležitosti kompetencí jsou pro výkon povolání ve skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnost nejpodstatnější osobnostní kompetence, zejména schopnost řízení, sebeovládání, zásadovost a odolnost vůči stresu a dále metodologické kompetence, především svoboda rozhodování, schopnost strukturované práce a odpovědnost. Podstatné jsou i sociální kompetence. V zásadě můžeme konstatovat, že ve všech těchto kompetencích jsou jak úroveň náročnosti, tak i důležitosti výrazně nadprůměrné. Vzhledem k charakteru povolání patří k nejdůležitějším teoretickým a praktickým znalostem znalosti z podnikání, administrativy a řízení a z oblasti společenských oborů, obchodu a práva. Jednoznačně nejdůležitější dovedností pro toto povolání je schopnost komunikace v mateřském jazyce, a to jak komunikace s nadřízenými i podřízenými, tak i lidmi mimo organizaci a dále pak vysoké kognitivní dovednosti. Tyto dovednosti jsou podstatnější i při srovnání s ostatními skupinami povolání. Naopak potřebnost i náročnost numerických dovedností je nižší a pohybuje se na úrovni průměru. 19

Úroveň náročnosti a důležitost kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnost 80% 60% 40% 20% 0% Osobnostní schopnosti Sociální schopnosti Metodologické schopnosti Vzdělání a výchova Humanitní ob. a umění Společenské ob., obchod a právo Přírodovědné ob., mat. a inf. Technické ob., výroba a staveb. Zdravotnictví a sociální péče Služby Podnikání, administr. a řízení Kognitivní dovednosti Praktické dovednosti Komunikace v mateřském jazyce Numerické dovednosti Schopnost se dále učit Kompetence Znalosti Dovednosti Důležitost Důležitost - průměr Úroveň náročnosti Úroveň náročnosti - průměr Graf zobrazuje úroveň náročnosti a důležitosti kompetencí v dané skupině povolání a srovnání s průměrem za ostatní skupiny povolání. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3. Sociálně-psychologické charakteristiky povolání 2.3.1. Pracovní orientace podle typu pracovního prostředí Každou skupinu povolání lze charakterizovat na základě preferencí obsahu a stylu práce a pracovního prostředí a podle převažujících prvků ji zařadit do určitého typového modelu. Ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti je zcela převažujícím prvkem zaměření na řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí (Podnikavost). Ve srovnání s průměrem za všechna pracovní místa je uvedené zaměření podstatně výraznější. Pracovníci ve skupině Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti se dále zabývají i systematickou prací s čísly a fakty a administrativními činnostmi (Konvenčnost) i informační nebo poradenskou činností a pomocí lidem (Sociálnost). Naopak manuálně technické činnosti (Realističnost), vědecké činnosti (Investigativnost) a umělecké nebo kreativní činnosti (Kreativita) jsou zahrnuty jen okrajově. 20

Pracovní orientace skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti Kreativita 100% 80% Sociálnost 60% 40% Konvenčnost 20% Skupina povolání 0% Průměr za všechna pracovní místa Realističnost Podnikavost Investigativn ost Graf ukazuje převažující obsah, styl práce a pracovní prostředí ve sledované skupině povolání v porovnání s průměrem se všemi pracovními místy. Výsledky jsou založeny na tzv. metodě RIASEC, kterou zformuloval John L. Holland. Pro oblast pracovního prostředí vytvořil typologii šesti modelů pracovního prostředí, do kterých je možné zařadit všechna povolání podobně jako typy osobností. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 2.3.2. Pracovní hodnoty pracovníků Pro pracovníky v této skupině povolání jsou hodnotami, které jsou nadprůměrně podstatné pro jejich spokojenost, především nezávislost, sociální vztahy a vhodné pracovní podmínky. To odpovídá vysokému podílu řídicích činností a práce s lidmi. Velmi významnými motivujícími hodnotami jsou pro tyto pracovníky i úspěch a uznání, což odráží poměrně vysoké postavení pracovníků v těchto pracovních pozicích na sociálním žebříčku. Jedinou hodnotou, jejíž důležitost je pouze na úrovni průměru, je podpora pracovníků. 21

Náplně a významy práce důležité pro spokojenost pracovníků skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti Úspěch 100% 80% Pracovní podmínky 60% 40% Nezávislost 20% 0% Skupina povolání Průměr za všechna pracovní místa Podpora Uznání Vztahy Graf ukazuje porovnání pracovních hodnot, které charakterizují náplň a význam práce, které jsou důležité pro spokojenost pracovníků ve vybrané skupině povolání a jejich porovnání s průměrnými hodnotami za všechna pracovní místa. Zdroj: US Occupational Information Network (O*NET), 2014 22

3. Závěr Skupina povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti v sobě na základě 5. úrovně klasifikace ISCO 08 zahrnuje 14 různých povolání. Největší z nich jsou Nejvyšší představitelé malých společností a institucí (ISCO 11203), Nejvyšší představitelé středních společností a institucí (ISCO 11202) a Představitelé samosprávy (ISCO 11130). Podíl zaměstnaných pracovníků v této skupině povolání na celkovém podílu zaměstnaných osob v ČR je poměrně nízký z hlediska podílu zaměstnaných osob se v ČR jedná o 4. nejmenší skupinu povolání ze sledovaných 40 skupin. Podíl zaměstnaných pracovníků v ČR je téměř na úrovni průměru EU28, v ČR je pouze o 0,1 p. b. vyšší. Ve srovnání s ostatními skupinami povolání v ČR je nezaměstnanost Zákonodárců, nejvyšší státních úředníků a nejvyšších představitelů společnosti poměrně nízká v roce 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti 2,9 %. Odvětvová koncentrace ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti dosahuje v ČR i EU28 poměrně nízkých hodnot. Pracovníci v této skupině povolání nejsou koncentrováni v konkrétním odvětví, ale jsou napříč jednotlivými odvětvími rozptýleni. V ČR jsou pracovníci v rámci této skupiny povolání nejčastěji koncentrováni v odvětvích Veřejná správa a obrana a Stavebnictví. Také odvětvová exkluzivita je ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností velmi nízká. Tato skupina povolání vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami nejnižší míru odvětvové exkluzivity a to jak v ČR, tak i v EU28, kde je odvětvová exkluzivita velmi podobná. Z pohledu sledovaných odvětví v ČR je podíl pracovníků nejvyšší v odvětví Veřejná správa a obrana a Peněžnictví a pojišťovnictví. Z hlediska očekáváného vývoje lze ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti předpokládat mírné navýšení zvýšení pracovních míst do roku 2020 by se zde měl počet pracovníků zvýšit zhruba o 5 tisíc. Do roku 2020 by zároveň mělo svá současná pracovní místa v této skupině povolání opustit přibližně 7 tisíc osob. Celkově lze očekávat, že do roku 2020 bude ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností potřeba nově obsadit zhruba 11 tisíc pracovních míst. Fluktuace pracovníků je v případě skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti ve srovnání s ostatními skupinami povolání poměrně nízká, ale současně jde o skupinu povolání, ze které odešel největší podíl pracovníků. Do této skupiny povolání vstupují zejména pracovníci, kteří zcela změnili své profesní zaměření. Nejčastěji jde o Specialisty v oblasti vědy a techniky. Právě do této skupiny pracovníci ze skupiny povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společnosti také nejčastěji odcházejí. Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání dosahuje 48 let. To je o 5,5 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. V dané skupině povolání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži ti tvoří více než 82 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Z hlediska vzdělanostní struktury jsou v této skupině povolání nejvíce zastoupeni pracovníci s terciárním vzděláním (48 %) a dále pracovníci s vyšším sekundárním vzděláním, jinými slovy vyučení nebo pracovníci s maturitou. Nejvhodnější struktura vzdělání je odlišná jen lehce, a to zejména v požadavku na mírně vyšší zastoupení absolventů bakalářského vzdělání. Kvalifikační požadavky na pracovníky v této skupině povolání v rámci ČR tedy v zásadě odpovídají skutečné vzdělanostní úrovni pracovníků. Na druhou stranu, porovnáme-li situaci v ČR se zeměmi EU, pak skutečná úroveň vzdělání i nároky v tomto povolání jsou v zemích EU v průměru vyšší. V rámci ČR jsou na pracovníky v této skupině kladeny podstatně vyšší požadavky, než odpovídá průměru ze všech skupin povolání v ČR. Vyžadována je především schopnost plánovat a dále vysoká míra nezávislosti a samostatnosti při zvládání pracovních úkolů. Míra využívání schopnosti ovlivňovat ostatní pracovníky a potřeba schopnosti dalšího učení jsou rovněž vyšší než průměr. Podobně jako v zemích EU pracovníci ve skupině povolání Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností významně často využívají jak numerické, tak i čtenářské dovednosti i schopnost pracovat s informačními technologiemi. Nadprůměrně často využívají i písemné dovednosti, kam řadíme 23