7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů - OKEČ 22

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů - OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se charakterem výroby liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu, neboť zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu. Jeho výrobky zasahují do všech oblastí našeho života. Polygrafický průmysl se v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1, člení na tři obory: 22.1 - Vydavatelské činnosti 22.2 - Polygrafický průmysl 22.3 - Rozmnožování nahraných nosičů. Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické značnou investiční náročností a potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly. Proto vstup zahraničního kapitálu do odvětví, včetně využití investičních pobídek umožňuje dynamický rozvoj technické a technologické základny, především rychlý rozvoj digitalizace technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fúzím tiskařských kapacit s vydavatelskými firmami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, tzv. cross medií, MP 3, on-line publikování a dal. Podíly jednotlivých oborů OKEČ 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2005 znázorňuje graf 7.1. 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 51 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 5 22.1 Vydavatelstvi 44 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 7.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 V roce 2005, v porovnání s předchozím rokem, se výrazně změnily podíly jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl oboru 22.1 Vydavatelství klesl oproti roku 2004 o 4, oboru 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů o 1. Naopak vzrostl podíl oboru 22.2 o 5 na 51. 7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví polygrafického průmyslu se na zpracovatelském průmyslu ČR v ukazateli tržby za prodej VVaS v roce 2005 podílelo 2,2, což je proti předchozímu roku pokles, přičemž v absolutní hodnotě mají tržby za odvětví trvale rostoucí tendenci. 130

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Také objem účetní přidané hodnoty v odvětví se v letech 2000-2005 neustále zvyšoval a odvětví vytvořilo v roce 2005 cca 3,1 účetní přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu. Na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu se polygrafický průmysl podílel více než 3. Podíl odvětví na vytvořeném HDP činil v roce 2005 v ČR cca 0,8 a zůstal na úrovni roku 2004. O přiznání investiční pobídky v roce 2005 požádaly v odvětví dvě společnosti. 7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2004 podle velikostních skupin udává tabulka 7.1 a graf 7.2. Vzhledem k charakteru výroby v odvětví polygrafického průmyslu hrají rozhodující roli v produkčních charakteristikách velikostní skupina s 250-999 zaměstnanci (s podílem 28,6 na tržbách za prodej VVaS) a velikostní skupina s 50-249 zaměstnanci (s podílem na tržbách VVaS 28,4 ). Významnou roli hrají i mikropodniky a malé podniky (0-49 zaměstnanci), ve kterých působí 55,7 zaměstnanců z odvětví a jejich podíl na tržbách za VVaS činil v roce 2004 téměř 40. Nejnižší podíl na zaměstnanosti vykázaly velké společnosti s 1000 a více zaměstnanci, a to 3,9. Jejich podíl na tržbách za prodej VVaS představoval pouze 3,5. V odvětví působí 61 společností pod kontrolou zahraničního kapitálu, tj. více než 18 z celkového počtu společností s 20 a více zaměstnanci. Z toho 10 společností se řadí k velkým společnostem s 250 a více zaměstnanci. V roce 2005 činila průměrná měsíční mzda v odvětví 21 848 Kč/zam., což je oproti roku 2004 nárůst o 7. Průměrná měsíční mzda v odvětví OKEČ 22 převyšuje průměrnou měsíční mzdu zpracovatelského průmyslu o 22,7. Tabulka 7.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 22 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b.c. 11 097,9 12 850,9 17 217,1 17 383,7 2 113,4 Účetní přidaná hodnota v b.c. 4 779,5 4 272,8 5 031,4 5 300,0 823,6 Počet zaměstnaných osob 12 698 9 760 9 151 7 147 1 601 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 7.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 131

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 7.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví polygrafického průmyslu v roce 2004 podle územního členění na 14 územně správních celků naznačuje graf 7.3. Rozhodující společnosti v odvětví polygrafického průmyslu se koncentrují do regionů s dlouholetou tradicí výroby. Dominantní postavení má odvětví tradičně v hlavním městě Praze, kde sídlí nejvíce tiskárenských kapacit a jejich počet se zvyšuje. V roce 2004 zde bylo realizováno 46,8 tržeb za prodej VVaS, 45 účetní přidané hodnoty a podíl zaměstnanců z celkového počtu v odvětví činil 37,9. V zastoupení na odvětvových produkčních charakteristikách následují organizace umístěné v kraji Středočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském a Ústeckém. Nejnižší zastoupení odvětví je v Karlovarském, Libereckém kraji a kraji Vysočina. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 10 20 30 40 50 0 10 20 30 40 50 0 10 20 30 40 50 Graf 7.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj Tabulka 7.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 22.1 104,6 101,5 100,5 101,1 102,7 SKP 22.2 101,6 98,5 98,2 100,6 99,8 SKP 22.3 x x x x x SKP 22 103,4 100,3 99,6 101,0 101,5 132

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Vývoj cenových indexů v letech 2000-2005 dokladuje tabulka 2. Po poklesu cenového indexu výrobků SKP 22 v roce 2003 byl zaznamenán v následujících letech mírný nárůst. Stejně jako v minulých letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Tento cenový vývoj je způsoben, jako v předchozích letech, přebytkem nabídky výrobních kapacit v odvětví, velkou konkurencí mezi tiskárnami a v neposlední řadě neustále se zdokonalujícími výstupy z laserových tiskáren a kopírovacích strojů. Významnou roli hraje také zvyšující se počet zpráv zasílaných elektronickou cestou. Pokles cen mezi rokem 2005 a 2004 byl zaznamenán v polygrafickém průmyslu u oboru 22.2. Vývoj cen v oboru 22.3 není statisticky sledován. 7.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu v období 2000-2005 dokladují tabulky 7.3, 7.4, 7.5 a graf 7.4. Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 28 076,4 30 714,5 28 944,9 27 075,7 25 990,3 26 706,3 OKEČ 22.2 18 518,1 22 285,2 23 915,6 28 657,4 31 231,4 31 393,8 OKEČ 22.3 1 939,3 1 900,7 2 800,7 2 892,6 3 441,3 3 253,5 OKEČ 22 48 533,8 54 900,4 55 661,2 58 625,7 60 663,0 61 353,6 meziroční index (b.c.) x 113,1 101,4 105,3 103,5 101,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 113,1 114,7 120,8 125,0 126,4 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 28 076,4 29 927,1 28 030,6 26 022,7 24 697,8 24 853,1 OKEČ 22.2 18 518,1 21 579,1 23 706,3 28 522,5 31 009,0 30 942,0 OKEČ 22.3 1 939,3 1 819,5 2 670,3 2 765,9 3 270,5 3 033,9 OKEČ 22 48 533,8 53 325,7 54 407,2 57 311,1 58 977,3 58 829,0 meziroční index (s.c.) x 109,9 102,0 105,3 102,9 99,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 109,9 112,1 118,1 121,5 121,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 7.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 7 490,9 6 918,1 7 383,9 8 344,5 8 063,1 8 332,9 OKEČ 22.2 5 649,2 6 781,6 7 929,9 9 262,8 11 086,4 11 739,4 OKEČ 22.3 560,0 538,9 1 072,8 850,7 1 057,8 1 006,1 OKEČ 22 13 700,1 14 238,6 16 386,6 18 458,0 20 207,3 21 078,4 meziroční index (b.c.) x 103,9 115,1 112,6 109,5 104,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 103,9 119,6 134,7 147,5 153,9 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 7 490,9 6 704,6 6 372,6 6 891,1 6 459,5 6 084,8 OKEČ 22.2 5 649,2 6 274,2 7 201,5 8 249,1 10 019,1 10 301,1 OKEČ 22.3 560,0 457,5 861,9 627,7 819,4 741,1 OKEČ 22 13 700,1 13 436,3 14 436,0 15 767,9 17 298,0 17 127,0 meziroční index (s.c.) x 98,1 107,4 109,2 109,7 99,0 kumulovaný index (s.c.) 100,0 98,1 105,4 115,1 26,3 125,0 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 133

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 18 908 16 229 15 824 14 697 14 161 15 205 OKEČ 22.2 20 904 21 264 23 687 25 869 24 491 23 916 OKEČ 22.3 1 063 1 503 1 889 1 833 1 705 1 654 OKEČ 22 40 875 38 996 41 400 42 399 40 357 40 775 meziroční index x 95,4 106,2 102,4 95,2 101,0 kumulovaný index 100,0 95,4 101,3 103,7 98,7 99,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 105 103 160 101 140 99 97 120 95 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 22 Tržby za VV a S OKEČ 22 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 140 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 22 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tržby za prodej VVaS ve stálých cenách v roce 2005 zaznamenaly proti předchozímu roku mírný pokles (0,3 ). Důvodem byl zejména pokles výroby nahraných nosičů zvuku a obrazu o 5,4, jejichž prodej nadále klesá. Zatímco prodej klasických LP desek v roce 2005 se v porovnání s předchozím rokem udržel na úrovni okolo 4 mil. kusů, prodej CD nosičů klesal. Příčiny tohoto stavu spočívají především v masovém nahrávání zvukových záznamů z internetu na přehrávače formátu MP 3, které nahrazují CD a MC walkmany. V České republice se v roce 2005 prodalo více než 2 280 tis. kusů nosičů DVD, což je nárůst 26 proti předchozímu roku. Nárůst prodeje podpořilo výrazné snížení cen nosičů DVD. Od května 2005 začal stále větší počet distributorů používat jako alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízet disky samostatně, nikoliv jen jako přílohy časopisů. V podstatě úplně se zastavila výroba obchodně neúspěšných formátů SACD a DVD audio, které vyžadují vysoce kvalitní a tím nákladný reprodukční systém. Prodejnost ovlivňuje také čekání spotřebitelů na nové formáty HD DVD a Blu-ray a jejich kompatibilitu se stávajícími přehrávači. 134 Graf 7.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Novým trendem ve vydávání nosičů CD a DVD je výroba většího množství titulů, ale s menším nákladem. V roce 2005 bylo uvedeno na trh 956 nových titulů na DVD oproti 932 v roce předchozím. V ukazateli účetní přidaná hodnota (v b. c.), který v období 2000-2004 vykazoval trvalý nárůst, došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k nárůstu o 4,3 (b. c.), který se promítl do ukazatele produktivita práce z přidané hodnoty. Nárůst zaznamenal obor 22.2. Příznivý vývoj zaměstnanosti v odvětví ovlivnilo především uvádění nových kapacit do provozu, a to jak tiskárenských, tak na výrobu CD a DVD nosičů. Nejvyšší podíl na růstu tohoto ukazatele má obor 22.1 (přírůstek 1044 zaměstnanců). Tendence vývoje v oblasti nákladů v letech 2000-2005 jsou zřejmé z tabulek 7.6 a 7.7. Náklady celkem v běžných cenách v roce 2005 se zvýšily proti roku 2004 o 4,1. Největší měrou se na tomto růstu podílel obor 22.1 s 9,7. Celkové náklady v odvětví rostou v důsledku zvyšování tržeb z rozšířené výroby, růstu cen vstupních surovin, ale především vlivem růstu cen energií. Negativní roli hraje i růst osobních nákladů. Osobní náklady ve sledovaném období 2000-2005 mají rostoucí tendenci. V roce 2005 vykázaly proti předchozímu roku nárůst o 7,3. Na této skutečnosti se nejvíce podílel obor 21.1 s 10,4. Jedním z důvodů je nákup neustále dražší techniky a s tím související delší a dražší zaškolení obsluhujícího personálu. Tabulka 7.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 31 505,8 38 566,7 32 274,5 29 120,9 27 763,9 30 448,6 OKEČ 22.2 20 113,3 23 506,5 26 255,2 30 049,5 33 188,1 33 362,5 OKEČ 22.3 2 436,4 2 325,4 3 039,9 3 136,9 3 580,6 3 359,1 OKEČ 22 54 055,5 64 398,6 61 569,6 62 307,3 64 532,6 67 170,2 meziroční index (b.c.) x 119,1 95,6 101,2 103,6 104,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 119,1 113,9 115,3 119,4 124,3 * předběžná hodnota Tabulka 7.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 4 565,3 4 754,8 4 737,9 4 476,5 4 787,9 5 287,3 OKEČ 22.2 3 372,6 3 858,0 4 485,9 5 210,5 5 457,3 5 735,5 OKEČ 22.3 249,6 287,1 348,9 364,8 404,0 399,5 OKEČ 22 8 187,5 8 899,9 9 572,7 10 051,8 10 649,2 11 422,3 meziroční index (b.c.) x 108,7 107,6 105,0 105,9 107,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,7 116,9 122,8 130,1 139,5 * předběžná hodnota 7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000-2005 ukazují tabulky 7.8, 7.9 a graf 7.5. Z tabulky 7.8 vyplývá, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách ve sledovaném období 2000-2005 trvale rostla. Maximálního přírůstku dosáhla v roce 2004, a to o 15, přírůstek v roce 2005 byl nižší (3,2 ). Ve srovnání se státy EU je produktivita práce v ČR značně nižší. Avšak z porovnání společností v ČR nad 100 zaměstnanců je zřejmé, že výše dosahované produktivity práce z účetní přidané hodnoty na zaměstnance je u českých společností výrazně nižší než u společností pod zahraniční kontrolou. Vývoj ukazatele podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví polygrafického průmyslu ve sledovaném období od roku 2001 pozvolna klesal. V roce 2005 mírně vzrostl jako důsledek poměrně 135

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vysokého růstu osobních nákladů. Tento výkyv je způsoben i zvýšenými náklady spojenými s uváděním nových kapacit do provozu. V odvětví bylo ve sledovaném období 2000-2005 prohlášeno celkem 334 konkursů a likvidací s následnou ztrátou 3 401 pracovních míst. Tabulka 7.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 396,2 426,3 466,6 567,8 569,4 548,0 OKEČ 22.2 270,2 318,9 334,8 358,1 452,7 490,9 OKEČ 22.3 526,8 358,5 567,9 464,1 620,5 608,3 OKEČ 22 335,2 365,1 395,8 435,3 500,7 516,9 meziroční index (b.c.) x 108,9 108,4 110,0 115,0 103,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,9 118,1 129,9 149,4 154,2 (tis. Kč/zam.) s.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 396,2 413,1 402,7 468,9 456,2 400,2 OKEČ 22.2 270,2 295,1 304,0 318,9 409,1 430,7 OKEČ 22.3 526,8 304,4 456,3 342,4 480,6 448,1 OKEČ 22 335,2 344,6 348,7 371,9 428,6 420,0 meziroční index (s.c.) x 102,8 101,2 106,7 115,3 98,0 kumulovaný index (s.c.) 100,0 102,8 104,0 111,0 127,9 125,3 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 7.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 22.1 0,609 0,687 0,642 0,536 0,594 0,635 OKEČ 22.2 0,597 0,569 0,566 0,563 0,492 0,489 OKEČ 22.3 0,446 0,533 0,325 0,429 0,382 0,397 OKEČ 22 0,598 0,625 0,584 0,545 0,527 0,542 * předběžná hodnota 140 130 105 100 120 95 110 90 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 85 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 22 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 22 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 7.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 136

7.6. Zahraniční obchod Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.6.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s výrobky odvětví polygrafického průmyslu vykazoval v letech 2000-2004 trvalý růst vývozu, jehož objem v roce 2004 dosáhl 20,5 mld. Kč. V roce 2005 hodnota vývozu klesla meziročně o 2,8. Největší vliv měl pokles vývozu tiskovin, který se proti roku 2004 snížil o 8,8. Pokud jde o dovoz výrobků polygrafického průmyslu do ČR, dosáhl v roce 2005 hodnoty cca 18,6 mld. Kč, což oproti roku 2004 představuje pokles o 3,1. Oproti roku 2004 došlo ke změně struktury dovozu. Zatímco poklesl dovoz ostatních tiskovin o 6,6, zvukových nahrávek o 26,7, vzrostl dovoz novin a časopisů o 74,2. Saldo zahraničního obchodu s polygrafickými výrobky je po celé sledované období kladné (tabulka 7.10). Tabulka 7.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 22.1 3 405,0 4 564,9 5 082,0 5 476,2 6 378,2 7 036,0 SKP 22.2 7 751,4 9 263,6 9 902,9 13 984,6 14 554,5 13 311,7 SKP 22.3 x x x x x x SKP 22 11 156,4 13 828,5 14 984,9 19 460,8 20 932,7 20 347,7 meziroční index x 124,0 108,4 129,9 107,6 97,2 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 22.1 4 743,6 5 676,8 5 759,8 5 406,4 6 369,8 6 723,4 SKP 22.2 5 988,2 7 290,2 8 011,1 10 614,0 12 865,1 11 909,0 SKP 22.3 x x x x x x SKP 22 10 731,8 12 967,0 13 770,9 16 020,4 19 234,9 1 8 632,4 meziroční index x 120,8 106,2 116,3 120,1 96,9 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 22.1-1 338,6-1 111,9-677,8 69,8 8,4 312,6 SKP 22.2 1 763,2 1 973,4 1 891,8 3 370,6 1 689,4 1 402,7 SKP 22.3 x x x x x x SKP 22 424,6 861,5 1 214,0 3 440,4 1 697,8 1 715,3 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ 7.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu je uvedena v grafu 7.6. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2005 podílela 54 na vývozu a 67 na dovozu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. 137

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2005 Polsko 3 V. Británie 3 Slovensko 7 Rakousko 19 Nizozemsko 2 Rusko 2 Itálie 1 Ostatní 9 Dovozní teritoria v roce 2005 Německo 54 Francie 3 Polsko 3 Rakousko 3 Slovensko 8 V. Británie 3 Itálie 2 Nizozemsko 2 Ostatní 9 Německo 67 Graf 7.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 22 7.6.3. Tuzemská spotřeba 7.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP charakterizuje tabulka 7.11. Tabulka 7. 11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 22.1 18 843,6 22 500,7 20 239,6 15 739,8 16 350,6 16 498,7 SKP 22.2 25 011,4 25 407,7 27 296,7 38 937,5 42 089,0 42 607,9 SKP 22.3 x x x x x x SKP 22 43 855,0 47 908,4 47 536,4 54 677,3 58 439,5 59 106,6 meziroční index (b.c.) x 109,2 99,2 115,0 106,9 101,1 kumulovaný index (b.c.) 100,0 109,2 108,4 124,7 133,3 134,8 * předběžná hodnota 138

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tuzemská spotřeba (v b. c.) výrobků SKP 22 ve sledovaném období, s výkyvem v roce 2002, trvale rostla. V roce 2005 proti roku 2004 o 1,1. 7.7. Investice V odvětví polygrafického průmyslu v roce 2005 požádalo pět společností o přiznání investiční pobídky. Předpokládaná výše investičních prostředků činí 2,4 mld. Kč a počítá s vytvořením 208 pracovních míst. Jedná se především o nákup nových tiskárenských strojů za účelem modernizace a rozšíření stávajících výrobních kapacit. 7.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví polygrafického průmyslu naznačuje tabulka 7.12 a graf 7.7. Tabulka 7.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 22 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 Zahr. investice v ČR 8 125,9 8 139,8 9 476,7 8 323,1 9 763,6 Tuzem. investice v zahraničí 2,2 86,7 984,9 153,2 190,4 Pramen: ČNB 170 150 130 110 50 090 40 090 30 090 20 090 10 090 90 2000 2001 2002 2003 2004 90 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 22 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 22 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 7.7 Tuzemské a zahraniční investice Přímé zahraniční investice v odvětví dosáhly v roce 2004 výše cca 9,8 mld. Kč, které jsou realizovány zahraničními majiteli výrobních kapacit za účelem modernizace stávajících výrobních kapacit a jejich rozšíření. Naproti tomu tuzemské investice v zahraničí ke stejnému roku dosáhly výše 190,4 mil. Kč. 7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj v odvětví českého polygrafického průmyslu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Provázanost našeho polygrafického průmyslu se zahraničním je dána otevřeností odvětví vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také přejímáním technologického vývoje, který přináší změny v polygrafickém průmyslu ve všech vyspělých zemích. 139

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Charakter zahraničního obchodu se vstupem ČR do EU změnil z vývozu a dovozu na dodání a pořízení zboží. Vstup českého polygrafického průmyslu do EU však zostřil konkurenci, která vytlačuje neefektivní výrobce z trhu. Mění se postupně i charakter evropského polygrafického průmyslu. Ještě nedávno představoval soubor dílčích národních průmyslů a nikoliv integrované evropské odvětví. K uzavření průmyslu do národních hranic přispívala struktura odvětví, pro niž je typická existence velkého počtu malých firem. Vážnou překážkou byly do značné míry také jazykové bariéry. Jako první se zapojily do mezinárodního obchodu s polygrafickými produkty velké podniky polygrafického průmyslu vybavené moderními technologiemi. Technické vybavení velkých tiskáren je na srovnatelné úrovni s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. Dřívější velké rozdíly v produktivitě práce odvětví mezi ČR a většinou zemí EU se postupně snižují. V posledním období se české firmy zásluhou masivních investic rychle přibližují úrovni západoevropských, což platí zejména pro velké a střední podniky polygrafického průmyslu. Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska zvlášť významná. To platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova přitom nespočívá v soutěžení s dalšími průmyslovými odvětvími o vyšší podíl na tržbách, ale ve vytváření podmínek pro celkový rozvoj ekonomiky, která zpětně pozitivně působí na růst v samotném oboru polygrafie. Významný je také podíl tištěných produktů na rozvoji kulturní úrovně v dané zemi. Vývoj exportu výrobků SKP 22 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU má rostoucí tendenci (tabulka 7.13). Pozice vývozu z ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se až do roku 2003 zvyšovala a dosáhla 59,9. V období 01. - 04. 2004 před vstupem do EU, klesla na 53,7. Po vstupu ČR do EU v období 05. - 12. 2004 činil podíl dodávek polygrafických výrobků z ČR do EU (25) cca 2,5 a na vývozu z nově přistoupivších zemí do EU cca 40. Z výsledků lze konstatovat, že odvětví si udržuje pozici v zahraničním obchodě v rámci konkurence nově přistoupivších zemí do EU. Tabulka 7.13 Vývoj exportu výrobků SKP 22 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) 2000 2001 2002 2003 1. - 4. 2004 z CEFTA 384 617 462 171 638 272 746 021 345 321 meziroční index x 120,2 138,1 116,9 120,5 z toho z ČR 197 417 238 792 375 630 447 191 185 432 meziroční index x 121,0 157,3 119,1 127,1 Pramen: EUROSTAT Tabulka 7.14 Vývoj exportu výrobků SKP 22 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 319 147 z nově přistoupivších zemí 798 729 z vyspělých zemí EU (15) 11 993 860 ze zemí OECD (mimo členy EU) 1 994 376 Pramen: EUROSTAT 7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Současné období je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých podniků polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou knihy, publikace, časopisy, 140

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů reklamní tiskoviny, nosiče zvuku a obrazu apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš těsný. Středně velké firmy jsou schopny, částečně i formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty a zákazníky mají po celém území státu a často i v zahraničí. Některé z těchto firem se soustřeďují na vybrané segmenty trhu, jež vyžadují specifické technologické vybavení. Specifickou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené nejmodernějšími technologiemi. Pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plně barvový tisk. Polygrafické stroje, zařízení a systémy procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Posledním trendem v polygrafickém průmyslu je digitalizace polygrafického výrobního procesu. Nejvíce se projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Společnosti v českém polygrafickém průmyslu zachytily nástup těchto nových moderních technologií, novinové a další velké tiskárny jsou již z velké části vybaveny těmito zařízeními. Technologie CtP rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází polygrafického výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování všech těchto fází polygrafické výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Aplikace jednotných standardů v blízké budoucnosti povede také v podnicích polygrafického průmyslu v ČR k využití automatizovaných systémů řízení. 141