ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HOŠTKA

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE HOŠTKA ETAPA: NÁVRH POŘIZOVATEL: Městský úřad Litoměřice odbor územního rozvoje NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor územního plánování a stavebního řádu ZPRACOVATEL: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán obce Hoštka Řešené území: Administrativní území obce Hoštka zahrnující katastrální území obce Hoštka u Roudnice nad Labem, katastrální území Kochovice, katastrální území Malešov u Hoštky a katastrální území Velešice Pořizovatel: Městský úřad Litoměřice odbor územního rozvoje Objednatel: Obec Hoštka Zpracovatel: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 odpovědný projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032 Živnostenský rejstřík č.žo/011801/92 Zák Nadřízený orgán územního plánování: Krajský úřad Ústeckého kraje - odbor územního plánování a stavebního řádu Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman - urbanistická koncepce RNDr. Zdeněk Tomáš - demografická a sociálně ekonomická struktura obce a vývoj bytové výstavby Mgr. Jitka Tomášová - počítačové zpracování Ing. Martina Staňková - Územní systém ekologické stability Ing. Antonín Janovský - dopravní řešení Ing. Ivo Zajíc - technická vybavenost Mgr. Františka Zemanová - životní prostředí Firma Dináto - digitální zpracování 2

OBSAH: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 4 a) Hlavní cíle řešení 4 b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace 5 c) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu 5 d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování 9 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 11 a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce 11 b) Základní předpoklady a podmínky rozvoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 11 c) Návrh urbanistické koncepce 13 d) Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití 14 e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území 18 f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území 19 g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady 29 h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění 34 i) Návrh místního Územního systému ekologické stability 35 j) Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav 44 k) Návrh řešení požadavků civilní ochrany 45 l) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů 46 m) Návrh lhůt aktualizace územního plánu 60 C. ČÍSELNÉ ÚDAJE DOPLŇUJÍCÍ A CHARAKTERIZUJÍCÍ NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ 61 D. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ 78 a) Urbanistická koncepce 78 b) Využití ploch a jejich uspořádání 79 c) Vymezení Územního systému ekologické stability 85 d) Limity využití území 85 e) Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací nebo asanačních úprav 86 3

A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Územní plán obce je zpracován podle 10 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s vyhláškou č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Přitom textová i grafická část územního plánu respektuje Přílohu č. 2 této vyhlášky. Územní plán je řešen pro celé administrativní území obce tvořené katastrálním územím Hoštka u Roudnice nad Labem a katastrálními územími Kochovice, Malešov u Hoštky a Velešice. Celková rozloha řešeného území činí 1 880,7 ha a žije zde přibližně 1 470 obyvatel v 350 obytných objektech. Hoštka se rozprostírá cca 4 km severozápadně od Štětí, na železniční trati č.072 (Lysá nad Labem-Ústí nad Labem-Děčín). Nedaleká města Štětí a Roudnice nad Labem a Litoměřice zajišťují pro Hoštku služby v rámci vyšší občanské vybavenosti. Zásluhou polohy ve velice hodnotném přírodním prostředí, v údolí potoka Obrtky a na pravém břehu Labe, má obec velice příznivé podmínky pro svůj další rozvoj. Obec je atraktivní nejen pro bydlení a pro rekreaci, ale i pro drobné a středně velké podnikání. Řešené území se nachází v nadmořské výšce od 151 m n.m. (pravý labský břeh na jižním okraji obce) až po 310 m n.m. (severovýchodní okraj řešeného území). Centrum Hoštky se nachází v nadmořské výšce 184 m n.m., centrum Kochovic v nadmořské výšce 193 m n.m., centrum Malešova v nadmořské výšce 238 m n.m. a centrum Velešic v nadmořské výšce 190 m n.m. Celé území patří do povodí Labe, jehož břehová čára tvoří přirozenou jižní hranici obce. Hlavním tokem, který protéká obcí východo-západním směrem, je potok Obrtka, vlévající se u Polep do Úštěckého potoka. Krajina je využívána především pro zemědělskou výrobu. Lesy se rozprostírají zejména na jihozápadním a severozápadním okraji řešeného území a také východně od Velešic. a) Hlavní cíle řešení Územní plán byl zadán s cílem vymezit plochy pro další územně technický rozvoj obce. Za tím účelem byly vymezeny plochy pro bytovou výstavbu a pro drobné podnikatelské aktivity a byly vytvořeny předpoklady pro komplexní obnovu Hoštky a přidružených sídel. b) Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace 4

Obec Hoštka má v současné době platný územní plán, který byl schválen 16.5. 1996. Při naplňování této územně plánovací dokumentace obec došla k závěru, že v současných podmínkách již potřebám obce nevyhovuje, a proto zastupitelstvo obce rozhodlo dne 29. 10. 2003 (č. usnesení IV/1) o pořízení nového územního plánu. V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace byl zpracován v roce 1996 Terplanem Praha, a.s. územní plán velkého územního celku (VÚC) okresu Litoměřice. Ten byl schválen usnesením vlády ČR č.110 ze dne 7.2. 1996. Předložený územní plán omezující skutečnosti vyplývající z ÚPVÚC okresu Litoměřice respektuje. Jde zejména o nadregionální biokoridor Labe (včetně ochranné zóny), regionální biokoridor Obrtka, CHOPAV Severočeská křída, PHO vodních zdrojů a trasy VTL plynovodů a vedení elektrické energie VVN 110 kv procházející řešeným územím. Z hlediska vztahu ke schválené územně plánovací dokumentaci sousedních obcí je zachována návaznost na nadřazené systémy technické a dopravní infrastruktury a na systémy ekologické stability jak na katastrální území Hrušovany (spadající pod správní území obce Polepy), tak na k.ú. Vědlice (spadající pod správní území města Úštěk) a k.ú. města Štětí. Řešení budoucího rozvoje obce Račice nemá na další rozvoj obce Hoštka vliv, obec sousedí se správním územím obce Hoštka pouze prostřednictvím vodního toku Labe. Zbývající sousední obce nemají zatím schválenou územně plánovací dokumentaci. c) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce V srpnu 2004 byl Agrourbanistickým ateliérem Praha zpracován koncept územního plánu obce Hoštka. Na základě výsledků projednání konceptu ÚPD vydal odbor územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice v prosinci 2004 souborné stanovisko, které bylo schváleno v zastupitelstvu obce dne 17.1. 2005. V něm byly vydány pokyny pro zpracování návrhu územního plánu obce Hoštka, a to jak pro textovou, tak pro grafickou část. Veškeré požadavky obsažené v souborném stanovisku jsou v návrhu územního plánu zohledněny. Jde o následující úpravy: 1) V kapitole A.b) Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace jsou uvedeny konkrétní skutečnosti vyplývající z ÚPVÚC okresu Litoměřice, které územní plán plně respektuje. 2) V kapitole A.c) Vyhodnocení splnění souborného stanoviska ke konceptu územního plánu obce je uvedeno datum schválení souborného stanoviska a zároveň je vyhodnoceno splnění všech bodů souborného stanoviska. 3) V kapitole B.b) Základní předpoklady a podmínky rozvoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území jsou vypuštěny všechny popisné informace a naopak jsou zde stanoveny požadavky na zohlednění hodnot jejího území a na ochranu 5

kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem, včetně archeologických nalezišť a evropsky významné lokality V KUKSU, s výskytem střevíčníku pantoflíčku. 4) V kapitole B.d) Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití je stanoveno pro každou plochu její přípustné, nepřípustné, popř. podmíněně přípustné využití, naopak zásady prostorového uspořádání pro následnou územně plánovací dokumentaci byly vypuštěny. 5) V kapitole B.e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území je opraven výčet nemovitých kulturních památek, do vstupních limitů je doplněno ochranné pásmo hlavního vodovodního řadu a nadřazený ÚSES vyplývající z ÚPVÚC okresu Litoměřice; výstupní limity jsou uvedeny i v kapitole D. Závazná část ve formě regulativů. 6) V kapitole B.f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území jsou charakterizovány pouze plochy zastavitelného území větší než 0,5 ha. 7) Z kapitoly B.g) Návrh koncepce dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s odpady jsou vypuštěny popisné informace. Kapitola Železnice je doplněna o informace SŹDC Praha týkající se případné modernizace dráhy. Do podkapitoly Ostatní doprava je doplněna informace, že řeka Labe je zákonem č. 114/1995 Sb., určena jako sledovaná vodní cesta dopravně významně využívaná a z hlediska mezinárodního významu je zařazena do klasifikační třídy Va. 8) V podkapitole g) II. Návrh občanské vybavenosti je upraven název funkčního využití na Všeobecně smíšené obytné plochy s komerčními službami, zároveň je opravena lokalizace smíšených obytných ploch s komerčními podnikatelskými aktivitami a všeobecně smíšených obytných ploch s komerčními službami. 9) Návrhy elektrické energie a plynu uvedené v textové části v kapitole B.g) III. 2) Energetika jsou dány do souladu s grafickou částí, s výkresem Koncepce řešení technického vybavení, v této kapitole je navíc doplněn požadovaný rozměr navrhované TR 110/22 kv. Jelikož se s plynofikací Malešova zatím nepočítá, je toto sídlo vypuštěno z bilance potřeby plynu uvedené v kapitole C. Číselné údaje doplňující a charakterizující navržené řešení. 10) V podkapitole g) III 3) Spoje byl opraven údaj o navrhovaných trasách telekomunikačních kabelů tak, aby byl v souladu s grafickou částí, s výkresem Koncepce řešení technického vybavení, kde jsou zakresleny pouze stávající trasy. 11) V hlavním výkresu grafické dokumentace jsou zakreslena nevýhradní ložiska a sesuvná území, která jsou také okomentována v textové části, v kapitole B.h) Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění. 12) V kapitole B.i) Návrh místního Územního systému ekologické stability je předložen pouze návrh místního ÚSES, regionální ÚSES (včetně nadregionálního biokoridoru Labe K10) je 6

převzat z ÚPVÚC okresu Litoměřice. Značení jednotlivých prvků ÚSES bylo sladěno s grafickou částí, přičemž u všech prvků ÚSES jsou uvedena katastrální území. 13) Kapitola D. Závazná část ve formě regulativů byla přepracována a doplněna o prostorové regulativy a o výstupní limity využití území a o výčet veřejně prospěšných staveb. 14) V hlavním výkrese grafické dokumentace byla zvýrazněna hranice současně zastavěného a zastavitelného území, v jižní části je doplněna chybějící část řešeného území zahrnující i část toku Labe. 15) Funkční využití Čistě obytné území, individuální obytné objekty a Čistě obytné území, vícepodlažní bytové domy bylo sloučeno na funkční využití Čistě obytné plochy. 16) V kapitole D. Závazná část ve formě regulativů jsou uvedeny regulativy pro nemovité kulturní památky. 17) Název funkčního využití Smíšená obytná území charakteru původní venkovské zástavby byl změněn na Smíšené obytné plochy venkovského charakteru, název Historicky a architektonicky cenné objekty byl změněn na Nemovité kulturní památky. 18) Legenda hlavního výkresu (urbanizované plochy polyfunkční a urbanizované plochy monofunkční) odpovídá funkčnímu využití ploch uvedených v textové části, v kapitole D. Závazná část ve formě regulativů. 19) Legenda hlavního výkresu je sladěna s grafikou. 20) Z plochy vymezené pro lyžařský areál je v hlavním výkrese vypuštěno navrhované parkoviště a lyžařský vlek, stejně tak je vypuštěno navrhované parkoviště u bytovek. 21) Z legendy hlavního výkresu byla vypuštěna značka hřbitova. 22) Plocha navrhované zahrádkářské kolonie byla z území u Obrtky vypuštěna a přemístěna pod komunikaci II/261 na východní okraj Hoštky. 23) Plochy pro zahradnictví byly převedeny do urbanizovaného území. 24) Bylo opraveno značení železnice (místo zelené byla zvolena fialová barva). 25) Návrh místních komunikací a pěších a cyklistických stezek, stejně jako stav a návrh polních cest navržených k obnově byl barevně více rozlišen. 26) V lokalitě pod tratí (mezi plochami VB6 a VB7) jsou nově vymezeny plochy pro hromadné garáže. 27) Navržená rozhledna, jejíž plocha byla rozšířena, je začleněna do zastavitelného území. 28) Z legendy i z grafiky hlavního výkresu byla vypuštěna značka telefonní ústředny. 29) V hlavním výkrese byl opraven zákres záplavového území Q 100, včetně aktivní zóny Labe. 30) Z kapitoly B.e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území byla vypuštěna pásma hygienické ochrany kolem zemědělských areálů v Malešově a ve Velešicích, která dosud nebyla vyhlášena. 31) Z legendy ÚSES hlavního výkresu byla vypuštěna odvolávka na ÚTP a značka nadregionálního biocentra. 7

32) V hlavním výkrese je uvedena poznámka, že celé území se nachází v CHOPAV Severočeská křída. 33) Hranice plochy SB1 byla upravena tak, aby nezasahovala do regionálního biokoridoru, naopak trasa lokálního biokoridoru K2 byla upravena tak, aby neprocházela stávajícím motokrosovým areálem. 34) V hlavním výkrese jsou zakreslena všechna sesuvná území a také evropsky významná lokalita V Kuksu s výskytem střevíčníku pantoflíčku. 35) V grafice hlavního výkresu jsou jako historicky cenná zástavba vyznačeny i sklípky. 36) V hlavním výkrese jsou vyznačeny hranice katastrálních území. 37) Dům č.p. 266 a areál Agra jsou převedeny mezi čistě obytné plochy. 38) Je navržena úprava polní cesty pod Malešovem. 39) Byl upraven zákres křižovatky místních komunikací v prostoru kochovické křižovatky. 40) Plocha ČB2 byla protažena až k trati, plocha SB2 v Kochovicích byla rozšířena jižním směrem, menší plocha pro rodinné domy byla vymezena v blízkosti plochy VB1 v Hoštce, plocha ve východní části Kochovic byla převedena z čistě obytné plochy do smíšené obytné plochy s komerčními podnikatelskými aktivitami. 41) Návrh ploch pro výstavbu a návrh ploch zeleně, trvalých travních porostů a lesa byl upraven dle požadavků souborného stanoviska, území původně navržené pro vinice a sady bylo upraveno dle stávajícího stavu (výskyt zahrad s chatkami). 42) V hlavním výkrese bylo vyznačeno na celém řešeném území ochranné pásmo lesa. 43) V hlavním výkrese je zakreslen návrh pštrosí farmy v Kochovicích. 44) Z legend výkresů Koncepce řešení technického vybavení a Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb jsou vypuštěny plochy navržené ke změně funkčního využití a v grafice i v legendě je barevně vyznačeno pouze zastavitelné území. 45) V grafice výkresu Koncepce řešení technického vybavení Elektrická energie, spoje jsou barevně odlišena ochranná pásma stávajících a navrhovaných tras elektrických vedení a trafostanic, navíc je zde vyznačena navrhovaná trafostanice E5. 46) Z legendy výkresu Koncepce řešení technického vybavení Plyn byla vypuštěna navrhovaná ochranná pásma plynovodních potrubí a všechny podrobné značky vztahující se k STL rozvodům plynu po Hoštce. 47) Část plynu navrhovaná mezi hrobovickou a malou stranou byla ve výkresech Koncepce řešení technického vybavení Plyn a Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb převedena z návrhu do stavu. 48) Z legendy výkresu Koncepce řešení technického vybavení Zásobování vodou byla vypuštěna ochranná pásma a všechny podrobné značky vztahující se k rozvodům vody po jednotlivých sídlech, naopak byla přidána kolonka Kanalizační potrubí pro odvádění vod v rámci vodovodního řadu. 49) Z legendy výkresu Návrh dopravního řešení byla vypuštěna značka pro stav křižovatek. 8

50) V legendě výkresu Návrh dopravního řešení byl opraven název Budoucí využití funkčních ploch na Rozvojové lokality a názvy jednotlivých funkčních ploch byly dány do souladu s hlavním výkresem. 51) V legendě výkresu Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb bylo dáno do souladu označení současně zastavěné území a hranice současně zastavěného území. 52) Textová a tabulková část zemědělské přílohy je zařazena do textové zprávy jako její součást. 53) Ve výkresech Širší územní vztahy a Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení na zemědělský půdní fond jsou zakresleny rozvodnice dílčích a drobných povodí s číslem hydrologického pořadí. 54) Celá územně plánovací dokumentace bude opatřena razítky hlavního projektanta a všech specialistů v rámci čistopisu návrhu ÚPO. 55) V textové i v grafické části bylo provedeno dočíslování všech navrhovaných ploch. d) Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Územní plán je řešen v souladu s cíli územního plánování. Ty jsou dané především 1, odstavcem 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně to znamená, že územní plán vytváří základní předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek půdy, vody a ovzduší - a zajištění možnosti rozvíjení podnikatelských aktivit. Splnění těchto úkolů, které vytvářejí společně komplex hodnotových kritérií pro další rozvoj území, se odráží v komplexním řešení urbanistické strategie dlouhodobého rozvoje obce a především v regulativech, které určují přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční a prostorové uspořádání území. V území obce Hoštka je soulad hodnotových kritérií zajišťován preferencí ochrany životního prostředí důsledným respektováním ochranných pásem vodních toků, lesa a prvků Územního systému ekologické stability, do nichž není umísťována žádná soustředěná bytová výstavba ani průmyslové a skladové komplexy, které by negativně ovlivňovaly přírodní a obytné prostředí. Kulturní hodnoty jsou preferovány v návrzích na ochranu historicky cenných objektů a ploch v centru obce i ve volné krajině. Důsledkem preferování souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot je návrh urbanistické koncepce rozvoje obce, která spočívá ve vytvoření moderního zahradního venkovského sídla určeného převážně pro individuální bytovou výstavbu a pro přiměřený rozsah podnikatelských aktivit. V územním plánu je rovněž navržena četná krajinná i parkově upravená zeleň. 9

Součástí preference architektonických hodnot území je návrh na vymezení smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Tyto plochy jsou vymezeny v rámci sídel Malešov a Velešice s cílem zajistit, aby nová výstavba byla řešena v souladu s architektonickovýtvarnými hodnotami původní venkovské zástavby v těchto dvou přidružených sídlech. Další výraznou preferencí historických hodnot území je vymezení nemovitých kulturních památek, s tím, že do jejich blízkosti nejsou navrhovány žádné plochy pro výrobu, sklady a služby, které by mohly jejich dominantní roli v daném prostoru negativně ovlivnit. 10

B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Cílem řešení územního plánu je vytvoření územně technických předpokladů pro transformaci Hoštky a jejích přidružených sídel na moderní zahradní venkovská sídla 21. století, která budou plně integrovatelná do struktury venkovského osídlení Evropské unie. Současné architektonicko-urbanistické uspořádání Hoštky, s městotvorným uspořádáním jejího jádrového území, je odrazem jejího historického vývoje, kdy toto sídlo bylo v dřívějších obdobích městem. Zejména rozlehlé obdélníkové náměstí s kompaktní zástavbou bez proluk je uspořádáno tak, že dominantní budovu vytváří radnice a kompozici centra dotváří historická budova kostela sv. Otmara s vysokou věží a hodinami. Důležitou dominantou centra je i bohatě zdobený sloup Nejsvětější Trojice. Ucelenou urbanistickou kompozici obce dotváří spojení Hoštky a Kochovic, které tvoří nedílnou součást celkového urbanistického půdorysu obce. Dříve v Kochovicích dominovaly panelové objekty, které se však v současné době díky okolní zeleni a pokračující výstavbě obytných objektů pozvolna integrují do architektonicko-urbanistické kompozice obce. Význam přidružených sídel Malešov a Velešice spočívá v jejich klasickém venkovském charakteru a v zemědělské výrobě, přičemž zemědělsky významnější je sídlo Malešov. Velešice budou i nadále přitažlivé zejména pro zájemce o tzv. druhé bydlení, prostřednictvím rekreačně využívaných původních selských stavení. a) Vymezení řešeného území podle katastrálních území obce Řešené území je vymezeno celým administrativním územím obce Hoštka, skládajícím se z katastrálního území obce Hoštka u Roudnice nad Labem, z k.ú. Kochovice, k.ú. Malešov u Hoštky a z k.ú. Velešice. Celková rozloha řešeného území činí 1 880,7 ha. Sousedními katastry jsou k.ú. Drahobuz, Vrutice (na severu), Střížovice (na severovýchodě), Snědovice (na východě), Čakovice, Štětí (na jihovýchodě), Račice, Brzánky (na jihu), Vetlá (na jihozápadě), Mastířovice, Svařenice (na západě) a Hrušovany (na severozápadě). b) Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany jejích přírodních a kulturních hodnot vycházejí z geograficko-kulturní skutečnosti dané polohou obce v mimořádně hodnotném přírodním a historicky osídleném území na pravém břehu řeky Labe, v údolí potoka Obrtky, s výhledy na panorama Českého středohoří. Přírodní hodnoty obce Hoštka 11

spočívají v četné krajinné zeleni podél Obrtky i dalších vodotečí a v četných menších lesních komplexech rozkládajících se zejména na jihozápadním a severozápadním okraji řešeného území a v okolí Velešic. Obec patří do zemědělsky intenzivně využívaného území v Polabí, s kvalitními ornými půdami využívanými i pro pěstování zeleniny. Předností všech sídel jsou kromě jejich polohy i jejich historické hodnoty, které tvoří kulturní památky. V Hoštce se nachází 6 nemovitých kulturních památek kostel sv. Otmara (rejstř.č. 2041), kostel Nanebevzetí Panny Marie (rejstř.č. 2042), sloup Nejsvětější trojice (rejstř.č. 2043), socha sv. Jana Nepomuckého (rejstř.č. 2044), bývalý špitál č.p. 141 (rejstř.č. 4751) a bývalá radnice č.p. 1 (rejstř.č. 2045). V Malešově je umístěna jedna nemovitá kulturní památka areál kostela sv. Jiří a ohradní zeď (rejstř.č. 2168). Bohatá historie jednotlivých sídel je daná i skutečností, že první zmínka o Hoštce je již z roku 1352, o Velešicích z roku 1320 a o Malešovu a Kochovicích dokonce již z roku 1088. Mezi kulturní hodnoty obce vyžadující ochranu patří i některé další historicky cenné stavby (např. sklípky v Kochovicích) a archeologická naleziště svědčící o historickém významu původního osídlení. Jedná se o zářez železniční tratě z Hoštky do Svařenic (ojedinělý žárový hrob, lužická kultura), zahradu domu č.p. 261 (ojedinělý kostrový hrob, únětická kultura), zahradu domu p Ráce (sídliště, mladší doba bronzová), panské pole (ojedinělý nález, kultura nálevkovitých pohárů), pole p. V.Doška (ojedinělý kostrový hrob, kultura zvoncovitých pohárů), mírnou terasu nad Obrtkou u nádraží, p.č. 266 (pohřebiště 16 kostrových a 10 žárových hrobů, kultura s lineární keramikou, s vypíchanou keramikou, únětická, mladší doba bronzová, kultura bylanská, střední/mladší doba hradištní + sídliště, kultura neolit, únětická, mladší doba bronzová, starší doba laténská), pole jižně od silnice do Svařenic, adaptace stodoly na rodinný domek (sídliště, kultura s lineární keramikou), naleziště u kostela (sídliště, pozůstatek knížecího dvora, mladší doba hradištní) a o pole u obce (depot mincí - denárů v starobylé nádobě, mladší doba hradištní) na k.ú. Hoštka a o západní okraj sídla (sídliště, mladší doba hradištní), pozemek p. V. Nováka u domu č.p. 39 (sídliště, doba halštatská), naleziště poblíž silnice Velešice- Hoštka - severní strana (sídliště, mladší doba hradištní), pískovnu po pravé straně silnice pod vjezdem do vsi (sídliště, kultura lužická) a o pískovnu v poloze "U Křížku" (sídliště, neolit, doba halštatská, mladší doba hradištní) v k.ú. Velešice. Územní plán tyto kulturní hodnoty sídel plně respektuje a do jejich historických částí nenavrhuje žádnou novou výstavbu. Přírodní hodnoty obou sídel respektuje územní plán ochranou břehových porostů podél řeky Labe, která zde plní funkci nadregionálního biokoridoru, a podél potoka Obrtky, a dále ochranou zemědělského půdního fondu v okolí jednotlivých sídel. Zvláštní ochranu si zaslouží evropsky významná lokalita V KUKSU s výskytem střevíčníku pantoflíčku nacházející se v k.ú. Malešov. 12

Územní plán bere rovněž na vědomí civilizační prvek, který výrazně ovlivnil urbanizaci Hoštky a který tvoří významná železniční trať č.072 Lysá nad Labem-Děčín, do jejíž ochranného pásma navrhuje výstavbu jen v minimálním rozsahu. Prostřednictvím této železniční trati a silnice II/261 jsou z obce dopravně snadno dostupná města Štětí, Litoměřice a Roudnice nad Labem, v nichž se také nachází veškerá vyšší občanská vybavenost, která vhodně doplňuje a nahrazuje současnou občanskou vybavenost v Hoštce. c) Návrh urbanistické koncepce Celková budoucí architektonicko-urbanistická struktura Hoštky je koncipována tak, aby vytvářela, prostřednictvím nové výstavby veškeré předpoklady pro uspořádání svého urbanistického půdorysu jako moderního zahradního sídla s hodnotným historickým jádrovým územím. Další dlouhodobý urbanistický rozvoj Hoštky je zaměřen na obnovu centra sídla a na novou bytovou výstavbu na jeho západním, severozápadním a jihovýchodním okraji a v rámci dostavby proluk ve stávající zástavbě. Relativně nejrozsáhlejší plochy pro bytovou výstavbu vymezuje územní plán v části Kochovice, zejména v jejich severozápadním sektoru, v menší míře i na jihozápadním, západním a východním okraji sídla a v rámci dostavby proluk ve stávající zástavbě. Pro lokality nad tři rodinné domy doporučuje územní plán zpracování zastavovacích (případně urbanistických) studií. V rámci Hoštky bude stěžejní rekonstrukce území mezi náměstím a školou, kde bude na místě původního rozsáhlého hospodářského komplexu vybudováno nové všeobecně smíšené obytné území, které prostřednictvím bytové výstavby a služeb vytvoří výrazný, výtvarně moderně řešený městotvorný prostor. V okolí Hoštky bude preferována strukturovaná krajinotvorná zeleň, do které bude sídlo včleněno. Důležitým faktorem tvorby moderního sídla bude i preference ploch pro volný čas, sport a rekreaci, které budou využívat mimořádně hodnotná území podél Obrtky, dále severní svahy na jihovýchodním sektoru sídla (lyžařský areál) a plochy na náhorní plošině jihozápadně od Kochovic (golfové hřiště). Novou výrobní ekonomickou základnu obce lokalizuje územní plán mimo bezprostřední kontakt s obytným a rekreačním územím Hoštky do prostoru jihovýchodně od sídla, na okraj katastrálního území, ve vazbě na stávající areál kompostárny. V Malešově navrhuje územní plán zastavitelné území západně, jihovýchodně a východně od současně zastavěného území sídla, a rovněž v prolukách stávající zástavby. 13

Ve Velešicích vymezuje územní plán plochy pro bytovou výstavbu především západně od vlastního sídla, na jeho východním okraji a v prolukách stávající zástavby. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou stanoveny s cílem vymezit cílový konečný rozsah urbanistického půdorysu jednotlivých sídel. Relativně větší rozsah ploch vymezených pro novou výstavbu je dán rozvojovými záměry obce s ohledem na požadavky zájemců o bydlení, které představují především obyvatelé panelových sídlišť z měst Štětí, Litoměřice a Roudnice nad Labem. Za teoretického předpokladu, že by se v obci mohlo v budoucnu realizovat během jednoho roku přibližně 10 rodinných domů, popř. bytů v bytových domech, mohla by obec po naplnění veškerých ploch pro výstavbu dosáhnout až 2 600 obyvatel, čímž by o desetinu překročila svůj dosavadní populační vrchol z roku 1880 (2 389 obyvatel) a o více než tři čtvrtiny svůj současný počet (1 450 obyvatel). Vesnice Malešov a Velešice jsou koncipovány jako tradiční zemědělsky obytná sídla s permanentní obnovou svého charakteristického architektonicko-urbanistického výrazu, doplněného návrhem na novou výstavbu individuálních obytných objektů, které budou vhodně začleněny do stávající zástavby obou sídel. d) Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití I. FUNKČNÍ REGULATIVY 1) Urbanizované plochy Pro bytovou výstavbu navrhuje územní plán nejvíce čistě obytných ploch. Těch vymezuje v řešeném území celkem 20, z toho v Hoštce 4, v Kochovicích 12 a ve Velešicích 4. Na těchto plochách je přípustné realizovat individuální rodinné domy, řadové domy, nízkopodlažní bytové domy (s max. 4 podlažími), podnikatelské aktivity charakteru občanské vybavenosti včetně administrativy a drobnou výrobu zřizovanou v rámci jednotlivých obytných objektů, a dále komunikace, garáže, odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území, zahrady s pěstováním zeleniny a ovoce pro vlastní potřebu, veřejnou a ochrannou izolační zeleň a nezbytnou technickou infrastrukturu. Podmíněně přípustné jsou malé stavby pro drobné podnikání za podmínky, že svým umístěním nenaruší obytné a životní prostředí (nutné je kladné vyjádření orgánů hygieny). Nepřípustné je vše ostatní. Pět ploch navrhuje územní plán pro smíšené obytné plochy s komerčními podnikatelskými aktivitami (převážně jižně od silnice II/261 v západním sektoru Hoštky, v menší míře i mezi stávající zástavbou v Kochovicích a silnicí II/261). Na těchto plochách je přípustné realizovat individuální rodinné domy a objekty pro podnikání v celém spektru řemeslných činností, maloobchody, penziony, objekty pro stravování, sociálně zdravotnické 14

a administrativní činnosti, výrobní objekty, sklady a služby, komunikace, garáže, odstavná stání a parkoviště s odpovídající kapacitou s ohledem na druh výroby, veřejnou a ochrannou izolační zeleň a nezbytnou technickou infrastrukturu. Podmíněně přípustné jsou podnikatelské a komerční aktivity, které budou využívat více než dva objekty, avšak za podmínky, že jednotlivé stavby vytvoří ucelený areál, který bude oplocen a prostoupen a obklopen ochrannou izolační zelení. Nepřípustné je vše ostatní. Smíšené obytné plochy venkovského charakteru jsou vymezeny v prolukách a v návaznosti na sídla Malešov a Velešice. Na těchto plochách je přípustné realizovat individuální rodinné domy se zázemím užitkových zahrad s pěstováním zeleniny a ovoce a s chovem drobného domácího zvířectva, objekty pro drobné podnikání v celém spektru řemeslných činností, malá zahradnictví a květinářství, zemědělskou prvovýrobu, dále maloobchody, penziony, stravovací zařízení, komunikace, jednotlivé garáže, odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území, veřejnou a ochrannou izolační zeleň a nezbytnou technickou infrastrukturu. Podmíněně přípustný je chov hospodářského zvířectva pro komerční využití, za podmínky, že chovů zvířat neovlivní negativně obytné prostředí v okolí (kladné vyjádření orgánů hygieny). Nepřípustné je vše ostatní. Menší plochy pro všeobecně smíšené obytné plochy s komerčními službami jsou vymezeny v okolí kostela a severozápadně od školy v Hoštce a na východním okraji Kochovic. Na těchto plochách je přípustné realizovat obytné objekty doplněné občanskou vybaveností (zařízeními pro kulturu, církve, zdravotnictví, školství, sociální služby, administrativní a bankovní služby, pojišťovnictví), komunikace, garáže, odstavná stání a parkoviště odpovídající charakteru občanské vybavenosti a služeb, veřejnou a ochrannou izolační zeleň, nezbytnou technickou infrastrukturu. Podmíněně přípustné jsou objekty občanské vybavenosti nadmístního významu, za podmínky dostatečně velkých parkovacích míst pro osobní auta a autobusy. Nepřípustné je vše ostatní. Na obou březích potoka Obrtky v Hoštce jsou vymezeny plochy pro volný čas, sport a rekreaci. Zde jsou přípustná hřiště pro klasické míčové hry, dětská hřiště, projížďky na koni, tábořiště, autocamping, zookoutky, odpovídající sociální zázemí, komunikace, odstavná a parkovací stání sloužící funkční potřebě území, veřejná a ochranná izolační zeleň a nezbytná technická infrastruktura, zejména odvádění a čištění odpadních vod, pokud jednotlivá zařízení nejsou napojena na veřejnou kanalizační síť. Podmíněně přípustná jsou hřiště pro moderní sporty se sportovními aktivitami vykazujícími zvýšenou hlučnost (například tenisové kurty, skateboarding, U rampa a další), za podmínky vybudování protihlukových opatření, event. vypracování hlukové studie. Nepřípustné je vše ostatní. U železniční trati na severozápadě Hoštky a na jihovýchodě řešeného území jsou vymezeny plochy výroby, skladů a služeb. Zde jsou přípustné areály skladů a komerčních služeb, manipulační plochy, komunikace, odstavná stání, parkoviště, ochranná zeleň 15

a nezbytná technická infrastruktura. Podmíněně přípustná je průmyslová výroba, za podmínky, že hodnoty emisí a hluku budou v souladu s hygienickými normami. Nepřípustné je vše ostatní. Plochy zemědělské prvovýroby jsou navrženy v rámci rozšíření zemědělského areálu v Malešove a realizace zemědělské farmy v Kochovicích. Kolem stávajících zemědělských areálů v Malešově a ve Velešicích je navrženo pásmo hygienické ochrany, jehož výpočet je proveden v kapitole C. Číselné údaje doplňující a charakterizující navržené řešení. Na těchto plochách jsou přípustné stájové a skladové objekty a objekty dílen a manipulační plochy, komunikace a odstavná stání a parkoviště sloužící funkční potřebě území, veřejná a ochranná izolační zeleň a nezbytná technická infrastruktura. Podmíněně přípustné jsou objekty pro velkokapacitní ustájení hospodářských zvířat, za podmínky, že ochranné pásmo těchto zařízení nebude zasahovat do okolních obytných území. Nepřípustné je vše ostatní. Objekty občanské vybavenosti se nacházejí především na náměstí a podél hlavní místní komunikace v Hoštce (a také na jejím jižním okraji), při komunikaci vedoucí k bytovým domům v Kochovicích a na návsi v Malešově. V případě těchto objektů je přípustné jejich využití pro prodej, ubytování a stravování, pro školství, zdravotnictví a sociální služby. Podmíněně přípustné jsou úpravy a modernizace objektů, komunikace, a výstavba parkovišť. Nepřípustné je vše ostatní. Za tratí severovýchodně od Hoštky a jižně od zemědělského areálu v Malešově jsou umístěny hřbitovy. Na těchto plochách je přípustné pohřbívání zesnulých, úprava hrobů a cest, pěšin a oplocení. Podmíněně přípustná je výstavba smutečních síní, komunikace a parkoviště u hřbitova, za podmínky souhlasu odboru kultury městského úřadu Litoměřice. Nepřípustné je vše ostatní. Sportovní areál je navržen u silnice II/261 na východním okraji Kochovic. Zde je přípustná výstavba lyžařského vleku a sjezdových tratí, sociální zařízení, stravovací zařízení, komunikace, parkoviště odpovídající kapacitě lyžařského vleku a technické zázemí. Nepřípustné je vše ostatní. Při hranicích obce s k.ú. Vrutice, západně od Malešova se nachází plocha pro motokros. Zde je přípustná jízda na motokrosových motorkách. Nepřípustné je vše ostatní. Na jižním okraji řešeného území je vymezena plocha pro zahradnictví. Zde jsou přípustné oplocení celého areálu, komunikace a budování staveb sloužících pro obsluhu a skladování produktů. Podmíněně přípustná je výtopna skleníkového areálu, za podmínky vypracování rozptylové studie, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění obytného území obce. Nepřípustné je vše ostatní. Jihozápadně od Kochovic je navrženo golfové hřiště. Zde jsou přípustné terénní úpravy, výsadba zeleně a malých vodních nádrží, komunikace sloužící funkční potřebě 16

území. Podmíněně přípustné je vybudování odstavných a parkovacích stání a budovy klubu, za podmínky, že stavby budou navazovat na hranici současně zastavěného území. Nepřípustné je vše ostatní. Za tratí severozápadně od Hoštky je umístěna střelnice. Zde je přípustná pouze sportovní střelba z loveckých zbraní pro organizované myslivce, komunikace. Nepřípustné je vše ostatní. Východně od Kochovic, při silnici II/261 je situována plocha pro zahrádkářské kolonie a zahrady. Zde jsou přípustné zahrady s možností výstavby přízemních zahradních objektů a staveb souvisejících s funkčním využitím území. Podmíněně přípustné jsou zahradní domky s podsklepením, komunikace. Nepřípustné je vše ostatní. V jižní části řešeného území je navržena rozhledna. Zde je přípustná výstavba rozhledny, parkoviště, lavičky, informační tabule a zatravněné plochy. Podmíněně přípustný je objekt se sociálním zařízením, přístřešek, event. altán v případě nepříznivého počasí. Nepřípustné je vše ostatní. Na ploše navržené vyhlídky je přípustná úprava plochy prostřednictvím trvalých travních porostů, stojany na kola, lavičky, dětský koutek a informační tabule. Podmíněně přípustné je stálé ohniště, za podmínky protipožárních opatření. Nepřípustné je vše ostatní. Na plochách veřejné a ochranné zeleně jsou přípustné parkové úpravy ploch, lavičky a dětská hřiště a zeleň, v jižní části řešeného území je přípustné umístění rozhledny a odstavných ploch. Podmíněně přípustné jsou komunikace, zřizování menších hřišť pro míčové hry, zookoutků a okrasných vodních ploch. Nepřípustné je vše ostatní. Na plochách vinic a sadů jsou přípustné vinohrady a ovocné sady. Podmíněně přípustné je oplocování areálů vinic a sadů, za podmínky, že bude provedeno po obvodu celých areálů a vnitřní oplocení bude řešeno pouze přírodními prvky, dále objekty sloužící obsluze vinohradu a sadů a skladování sklizených produktů, za podmínky malého plošného rozsahu. Nepřípustné je vše ostatní. 2) Neurbanizovaná (nezastavitelná) území Nezastavitelné (neurbanizované) území představují v obci Hoštka pole, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy a toky, krajinotvorná zeleň, aleje stromové a keřové zeleně a ostatní plochy mimo hranice současně zastavěného území. II. PROSTOROVÉ REGULATIVY V rámci prostorových regulativů je nutné respektovat: - hranice současně zastavěného území - hranice zastavitelných území 17

- možnost výstavby v prolukách a na ostatních plochách v hranicích současně zastavěného území v souladu se stanoveným funkčním využitím území a za podmínky dopravní napojitelnosti pozemku - maximální výšku zástavby: jedno nadzemní podlaží + obytné podkroví u rodinných domů na plochách SB1, SB2, SB3, SB4, ČB2, ČB4, ČB5, ČB6, ČB7, ČB9, VB5, VB9, SR3, SR4 a u nové zástavby v sídlech Malešov a Velešice; dvě nadzemní podlaží + obytné podkroví u rodinných domů na plochách ČB1, ČB3, VB1, VB2, VB3, VB4, VB6, VB7, VB8 a VB10, přízemní haly a objekty na plochách VS1, VS2, VS3, VS4, VS5, ZV1 a ZV2 území, max. čtyři nadzemní podlaží u bytových domů. e) Limity využití území včetně stanovených záplavových území Rozvoj obce je ovlivněn celou řadou faktorů, které většinou tvoří omezující limity jejího budoucího rozvoje. Přitom limity, dle s 139a, odst.1 stavebního zákona, nejen omezují, ale i vylučují a případně i podmiňují umísťování staveb, využití území a návrh opatření v území. V těchto ochranných pásmech je dle zvláštních předpisů nepřípustné zřizování staveb a využívání území, které by ochranná pásma narušila. Na území obce se v současné době nacházejí následující limitující faktory dalšího vývoje obce (v závorce je uveden rozsah ochranného pásma kolem těchto tzv. vstupních limitů): 1. ochranné pásmo železnice č.072 (60 m), 2. ochranné pásmo silnic II/261, III/26117 a III/2691 a místních komunikací (15 m), 3. ochranné pásmo elektrorozvodů VN 22 kv (10 m), 4. ochranné pásmo trafostanic (7 m), 5. ochranné pásmo telekomunikačních kabelů (1,5 m), 6. ochranné pásmo telefonní ústředny, 7. PHO vodních zdrojů Obrtka 2B vnější, 8. CHOPAV Severočeská křída, 9. ochranné pásmo hlavního vodovodního řadu (1,5 m), 10. ochranné pásmo ostatních vodovodních řadů (1,5 m), 11. ochranné pásmo úpravny vody, 12. bezpečnostní pásmo VTL plynovodu (40 m), 13. ochranné pásmo STL plynovodu (1 m), 14. bezpečnostní pásmo regulační stanice (10 m), 15. ochranné pásmo lesa (50 m), 16. manipulační plocha podél vodních toků (6 m), 18

17. záplavové území Labe (včetně aktivní zóny), 18. nemovité kulturní památky kostel sv. Otmara, kostel Nanebevzetí Panny Marie, socha sv. J. Nepomuckého, sloup nejsvětější Trojice, bývalý špitál č.p. 141 a bývalá radnice č.p. 1 v Hoštce a areál kostela sv. Jiří a ohradní zeď v Malešově. 19. prvky regionálního Územního systému ekologické stability převzaté z ÚPVÚC okresu Litoměřice (nadregionální biokoridor K10 Labe a regionální biokoridor Obrtka ). Na základě návrhu územního plánu, který navrhuje další výstavbu komunikací a inženýrských sítí, vyplývají tyto nové tzv. výstupní limity využití území (ochranná a bezpečnostní pásma v souladu s platnými právními předpisy): 1. ochranné pásmo přeložky silnice II/261 na západním okraji Hoštky (15 m), 2. ochranné pásmo nových místních komunikací (15 m mimo souvisle zastavěné území), 3. ochranné pásmo elektrorozvodů VN 110 kv (12 m), 4. ochranné pásmo elektrorozvodů VN 22 kv (7 m), 5. ochranné pásmo trafostanic (7 m, event. nižší dle energetického zákona), 6. ochranné pásmo rozvodny elektrické energie 110 kv (20 m), 7. ochranné pásmo vodovodního potrubí v nových obytných lokalitách (1,5 m), 8. ochranné pásmo kanalizačního potrubí (1,5 m), 9. ochranné pásmo plynovodního potrubí v nových obytných lokalitách (1 m), 10. bezpečnostní pásmo regulační stanice (10 m), 11. prvky lokálního Územního systému ekologické stability: lokální biocentra č.1, č.2, č.3, č.4, č.5, č.6, č.7, č.8 a č.9, B3, B8, B9 a B10 a lokální biokoridory a, b, c, d, e, f, g, h, j, K2, K5, K7, K8 a K9). Výstupní limity č.1-10 se vztahují k podmiňujícím investicím nové bytové výstavby, limit č.11 byl navržen pro uchování velmi vysoké kvality přírodního prostředí na území obce. f) Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území rozsahu: Územní plán navrhuje nové rozvojové plochy na správním území obce Hoštka v tomto VÝMĚRA v ha FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ OZNAČENÍ PLOCH V HLAVNÍM VÝKRESE A JEJICH VYUŽITÍ 27,56 Čistě obytné plochy ČB1-ČB22 (vyjma ČB10 a ČB11) cca 230 individuálních rodinných domů 4,75 Smíšené obytné plochy venkovského charakteru SV1-SV9 (vyjma SV6), SV12, SV13, SV16 cca 40 rodinných domů s hospodářskými objekty 14,96 Smíšené obytné plochy s komerčními podnikatelskými aktivitami SB 1-SB5 100 areálů rodin. domů s objekty pro podnikání 2,40 Všeobecně smíšené obytné plochy s komerčními službami VB1-VB9 13 objektů s občanskou vybaveností po 10 b.j. 6,42 Plocha pro sportovní areál SA Lyžařská sjezdovka s vlekem 4,66 Plochy pro volný čas, sport a rekreaci SR 1-SR3 Hřiště 31,98 Golfové hřiště G 19

Golfové hřiště 1,67 Plochy pro zahrádkářské kolonie a zahrady ZK 1,7 ha zahrad 11,76 Veřejná a ochranná zeleň 11,76 ha zeleně 17,73 Plochy výroby, skladů a služeb VS 1-VS5 17,7 ha výroby, skladů a komerčních služeb 5,78 Plochy zemědělské prvovýroby ZV 1, ZV2 Rozšíření zemědělského areálu v Malešově, zemědělská farma 1,10 Zahradnictví Z 1,1 ha ploch pro zahradnictví 7,08 Lesy Zalesnění v rámci trvalých protierozních opatření 9,73 Trvalé travní porosty Pastevní areál, louky 2,82 Dopravní stavby Přeložka silnice II/261, nové místní komunikace, pěší cesta, parkoviště, garáže Územní plán navrhuje na správním území obce Hoštka celkem 57 nových rozvojových ploch, z toho 23 ploch v k.ú. Hoštka, 17 ploch v k.ú. Kochovice, 6 ploch v k.ú. Malešov a 11 ploch v k.ú. Velešice. Dále budou realizovány dopravní stavby, stavby technické infrastruktury a četné plochy jsou navrženy pro výsadbu veřejné zeleně nebo jsou vymezeny pro trvalé travní porosty či pro zalesnění. Z 23 ploch vymezených na k.ú. Hoštka jsou tři čistě obytné plochy, tři smíšené obytné plochy s komerčními podnikatelskými aktivitami, 8 všeobecně smíšených obytných ploch s komerčními službami, pět ploch je vymezeno pro výrobu, sklady a komerční služby, tři plochy pro volný čas, sport a rekreaci a jedna plocha pro zahradnictví. V následujícím přehledu uvádíme charakteristiku 13 nejvýznamnějších funkčních ploch zastavitelného území Hoštky. Plocha ČB1: funkční využití: čistě obytná plocha, rozloha: 0,6 ha, směrná kapacita: 4-7 individuálních rodinných domů, lokalizace: centrální část sídla, severozápadně od náměstí, charakteristika: tato obytná lokalita navazující na severozápadní roh náměstí je trojúhelníkového tvaru a využívá východní část výrobního areálu. Do plochy ČB1 jsou vklíněny čtyři nové obytné objekty, které územní plán navrhuje v rámci všeobecně smíšených obytných ploch, s obchůdky a s kancelářemi v přízemí těchto budov. Severovýchodní okraj plochy ČB 1 leží již v ochranném pásmu dráhy, a tak bude případná výstavba v tomto prostoru podléhat souhlasnému stanovisku Českých drah, dopravní napojení: z místní komunikace vycházející ze severozápadního rohu náměstí západním směrem ke škole, zdůvodnění: využití dnes nevyužitého prostoru výrobního areálu pro individuální i nájemní bytovou výstavbu. Lokalita je také dobře zasíťovaná, připojení objektů na technické sítě nebude investičně náročné. Plocha ČB2: funkční využití: čistě obytná plocha, 20

rozloha: 1,4 ha, směrná kapacita: 11-13 individuálních rodinných domů, lokalizace: severní část sídla, za tratí, charakteristika: plocha ČB2 je vymezena v návaznosti na areál hřbitova, od něhož bude oddělena pásem ochranné zeleně. Jelikož větší část plochy ČB2 leží v ochranném pásmu dráhy, je bytová výstavba na této lokalitě podmíněna souhlasným stanoviskem Českých drah. Na západně sahá plocha ČB2 až k silnici III/26117 a na severozápadě k ochrannému pásmu elektrické energie VN 22 kv, dopravní napojení: západní část ze silnice III/26117, východní část ze stávající místní komunikace směřující ke hřbitovu, zdůvodnění: jediná odloučená obytná plocha na katastru Hoštky je vymezena na louce s půdami nižší třídy ochrany, po realizaci navrženého lesa na severovýchodním okraji Hoštky bude mít velice kvalitní přírodní zázemí. Plocha ČB3: funkční využití: čistě obytná plocha, rozloha: 0,8 ha, směrná kapacita: 6-8 individuálních rodinných domů, lokalizace: západní sektor sídla, charakteristika: plocha ČB3 vyplňuje dnes nevyužitý prostor mezi stávající zástavbou na pravém břehu pravého ramene Obrtky, východně od silnice II/261. Lokalita bude zásobena elektrickou energií ze stávající trafostanice U školy umístěné na severovýchodním okraji plochy ČB3, dopravní napojení: severní část z páteřní místní komunikace Hoštky vedoucí z náměstí západním směrem k silnici II/261, jižní část z nové místní komunikace vycházející ze silnice II/261 podél jižního okraje plochy ČB3 východním směrem a oddělující tuto obytnou lokalitu od budoucí sportovní plochy SR2, zdůvodnění: vyplnění proluky ve stávající zástavbě, dobré napojení na inženýrské sítě. Plocha SB1: funkční využití: smíšená obytná plocha s komerčními podnikatelskými aktivitami, rozloha: 3,7 ha, směrná kapacita: 24-26 areálů rodinných domů s drobnými podnikatelskými aktivitami, lokalizace: jihovýchodní okraj zastavitelného území sídla, charakteristika: plocha SB1 je lokalizována na levém břehu potoka Obrtka (od níž bude oddělena pásem zeleně), v prostoru mezi silnicí II/261 a železniční tratí, v jejímž ochranném pásmu také východní část této obytné zóny leží (a proto budou moci být objekty v této části stavěny jen se souhlasem Českých drah), dopravní napojení: ze silnice II/261, popř. ze silnice III/26117, zdůvodnění: plocha M7 představuje poslední obytnou lokalitu vhodnou k zastavění v jihovýchodním sektoru Hoštky a spolu s protějším sportovním areálem na území Kochovic přispěje k zarovnání urbanistického půdorysu této části obce. Plocha SB3: funkční využití: smíšená obytná plocha s komerčními podnikatelskými aktivitami, rozloha: 1,1 ha, směrná kapacita: 7-8 areálů rodinných domů s drobnými podnikatelskými aktivitami, lokalizace: západní sektor sídla, 21

charakteristika: plocha SB3 je situována podél západního okraje silnice II/261 v místě, kde se tato silnice stáčí severozápadním směrem ven z obce, lokalita by měla navázat na areál stávající čistírny odpadních vod, dopravní napojení: ze silnice II/261, zdůvodnění: vyplnění dnes nevyužité plochy mezi silnicí II/261 a stávající zástavbou, dobré pokrytí inženýrskými sítěmi i napojení na dopravní strukturu obce. Plocha SB4: funkční využití: smíšená obytná plocha s komerčními podnikatelskými aktivitami, rozloha: 7,7 ha, směrná kapacita: 50-55 areálů rodinných domů s drobnými podnikatelskými aktivitami, lokalizace: severozápadní okraj zastavitelného území Hoštky, charakteristika: plocha SB4 je vymezena na severozápadním okraji Hoštky, jižně od silnice II/261. Na tuto obytnou zónu bude navazovat západním směrem cca 120 m široký pás veřejné zeleně, která bude vysázena až k hranicím obce, dopravní napojení: severní část ze silnice II/261, jižní část z nové obslužné místní komunikace, která by měla vést podél jižního okraje plochy SB4, zdůvodnění: dobré napojení na dopravní strukturu obce, příznivá expozice stavebních pozemků. Plocha VB2: funkční využití: všeobecně smíšená obytná plocha s komerčními službami, rozloha: 0,7 ha, směrná kapacita: 4-5 objektů s občanskou vybaveností po 10 b.j., lokalizace: centrum Hoštky, charakteristika: plocha VB2 se nachází na místě stávající historicky cenné zástavby jižně od kostela, dopravní napojení: ze stávající místní komunikace směřující z jihovýchodního rohu náměstí na jih k Obrtce a z komunikace probíhající kolem kostela, zdůvodnění: potřeba zajistit nájemní bydlení pro sociálně slabší vrstvy obyvatel, lokalita je dobře zasíťovaná. Plocha SR2: funkční využití: plocha pro volný čas, sport a rekreaci, rozloha: 0,9 ha, lokalizace: jihozápadní okraj centrální části Hoštky, charakteristika: plocha SR2 rozšiřuje stávající rekreační zónu situovanou mezi oběma rameny potoka Obrtky západním směrem až k silnici II/261. Touto sportovní plochou bude procházet severo-jižním směrem pěší a cyklistická stezka vedoucí z parkoviště u tenisových kurtů přes Obrtku ke škole, dopravní napojení: ze silnice II/261 a z uvedené pěší a cyklistické stezky, zdůvodnění: stávající rekreační zóna má jedinou možnost svého rozvoje právě západním směrem. Plocha SR3: funkční využití: plocha pro volný čas, sport a rekreaci, rozloha: 3,4 ha, lokalizace: západní okraj zastavitelného území sídla, charakteristika: plocha SR3 je vymezena na louce na levém břehu potoka Obrtka v západní části řešeného území. Tato sportovně rekreační zóna bude prostoupena veřejnou zelení, napříč plochou povede až na její severozápadní okraj nová cyklistická stezka, 22