POJISTN OBZOR 11 2000

POJISTN OBZOR 11 2000 RO»NÕK LXXVII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Petr Bl ha, Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Ing. Milan Dubsk, Ing. VladimÌr HavlÌËek, RNDr. Marcela Havlov, PhDr. Jan K brt, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Hana MatÏjËkov, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Ing. Milan Odehnal, KvÏtoslava Voglov, Ing. Miluöe Zemanov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: 115 30 Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: (02) 2487 5629, 2487 5613 Fax: (02) 2487 5625 E-mail: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk:»eskÈ tisk rny s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi uje: A.L.L. PRODUCTION (soukrom distribuënì firma), PodÏbradsk 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 683 21 50, fax: (02) 684 77 31. Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRO- DUCTION, box 732, 111 21 Praha 1. VyplÚte, prosìm, h lkov m pìsmem sloûenky typu ÑCì. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì napiöte: Pojistn obzor. P edplatitelè ve SlovenskÈ republice poölou sloûenkou typu ÑCì zvolenou Ë stku p edplatnèho, zv öenou o 10 Sk, na bankovnì p evod do»r, na adresu soukromè firmy: L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: (07) 4445 3711. Fax: (07) 4437 3311. Do kolonky Ñzpr va pro p Ìjemceì rovnïû napiöte: Pojistn obzor. Pod v nì novinov ch z silek povoleno»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.p ñ 330/98. Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994. Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 15 KË (17 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: 17. 10. 2000 Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH PovodnÏ ñ loha st tu, pojiöùoven a zajiöùoven...3 Pohled pojiöùoven na problematiku povodnì (Ing. VladimÌr Mr z)...4 Pojiöùovny a povodnï v letech 1997ñ2000...5 daje o p ÌrodnÌch katastrof ch v letech 1990ñ1999...5 Strategie vytv enì map a digit lnì geografickè informace o povodúovèm ohroûenì a riziku ökod v»eskè republice (RNDr. Eva Sovj kov )...6 Katastrofy roku 1999 (Marie Kov rnov )...8 Minim lnì sazby povinnèho ruëenì pro rok 2000...11 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...12 Internet v nïmeck ch pojiöùovn ch (ML)...13 Perspektivy elektronicky realizovanèho obchodu v pojiöùovnictvì (Ing. Ji Ì Janata)...14 Call centrum = vstupnì br na do firmy (Ing. AntonÌn PospÌöil)...15 P ÌrodnÌ katastrofy tisìciletì (Marie Kov rnov )...17 Setk nì v TrenËÌnÏ (eva)...18 Telegraficky (Eva Trojanov )...19 CONTENTS Floods ñ the respective roles of the state, insurers and reinsurers (»AP press release) Insurance companiesí view of the issue of floods (Selected passages from the speech by Mr V. Mr z, president of»ap) Insurers and floods in 1997 ñ 2000 Natural catastrophes in 1990 ñ 1999 Strategy of creating maps and digital geographic data on the peril of floods and risk of losses in the Czech Republic (RNDr. Eva Sovj kov ) 1999 catastrophes (Marie Kov rnov ) MTPL insurance minimum rates for 2000 From new legal provisions (JUDr. Ji ina Kotrbat ) Internet in German insurance companies (ml) News from abroad Perspectives of insurance business conducted by electronic means (Ing. Ji Ì Janata, CSc.) Call center = a companyís entrance gate (Ing. AntonÌn PospÌöil) Natural catastrophes of the past millennium (Marie Kov rnov ) Meeting in TrenËÌn (eva) By telegraph (Eva Trojanov ) CALLING TO YOUR ATTENTION The main topic of the present issue is that of natural catastrophes, with summaries of their evolution over various periods of time and a special emphasis on floods. For the 1997 floods, which affected Central Europe and resulted in large losses in Moravia, the eastern part of the Czech Republic, remain still fresh in the memory. On 1. 10. 2000, the Czech Insurance Association, in cooperation with major reinsurance companies operating on the Czech market, organized an international conference the aims of which are summarized in the introductory article: The cooperation of the state, insurers and reinsurers in flood loss prevention. The purpose of the this conference was to provide a forum for specialists representing the three interested parties and to discuss their division of labor, clarifying their particular tasks and promoting their cooperation. The conference was inaugurated by the»ap president and his address has also been included in this issue under the title Floods ñ the respective roles of the state, insurers and reinsurers. The 1997 floods caused insured losses of nearly CZK 10 bn. Thanks to good reinsurance support, Czech insurance companies, with the exception of one, were able to settle the resulting claims. Since then, there were other floods, though of less importance, in 1998 and 2000. According to a CEA survey, European insurers coincide in considering floods as a very serious problem. Thus, floods are seen to constitute a permanent menace. 2 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

Dne 10. Ìjna 2000 uspo dala»esk asociace pojiöùoven (»AP) ve spolupr ci s v znamn mi zahraniënìmi zajiöùovnami p sobìcìmi na ËeskÈm pojistnèm trhu mezin rodnì konferenci PovodnÏ ñ loha st tu, pojiöùoven a zajiöùoven. Z mïrem konference bylo umoûnit setk nì a v mïnu n zor odbornìk a podpo it spolupr ci tïch subjekt, kterè mohou p ispït k prevenci ökod zp soben ch povodnïmi. Konference se z Ëastnila öirok ök la öpiëkov ch odbornìk vöech t Ì zainteresovan ch stran. lohu st tnìch org n prezentovali: plk. Ing. Miroslav ätïp n (n mïstek ministra vnitra a vrchnì poû rnì rada HZS»R), RNDr. Pavel Pun- Ëoch (MZe), Ing. Jaroslav Kinkor (MéP), Ing.V clav K ivohl - vek, CSc. (MF), PhDr. VladimÌr P ikryl (MF), Ing. Karel Bursa (MMR) a dalöì.»eskè soukromè pojiöùovnictvì bylo reprezentov - no p edstaviteli»ap v Ëele s jejìm prezidentem Ing. VladimÌrem Mr zem a z stupci jednotliv ch pojistitel. Ze zajiöùoven byly aktivnï zastoupeny Bayerische R ck, ERC Francona, Swiss Re, Gerling Globale, General Cologne Re a M nchener R ck. Konference prok zala, ûe po katastrofick ch povodnìch, kterè postihly v roce 1997 Moravu a v chodnì»echy, se silì st tu zamï ilo nejen na urychlenou likvidaci povodúov ch ökod, ale takè na prevenci, zdokonalenì krizovèho ÌzenÌ a vymezenì lohy jednotliv ch st ednìch org n st tnì spr vy, samospr vy apod. Lze jen p ivìtat, ûe ada opat enì a postup byla jiû promìtnuta do novè Ëi p ipravovanè legislativy a ûe zainteresovanè subjekty o sobï vïdì a spolupracujì. PovodnÏ, kterè postihly»eskou republiku i v dalöìch letech (jen v»r zp sobily povodnï v letech 1997 ñ 2000 ztr tu 70 lidsk ch ûivot a cca 70 mld. KË), a skuteënost, ûe Ëetnost a z vaûnost p ÌrodnÌch katastrof klimatickèho p vodu v poslednìch letech v celosvïtovèm mï Ìtku dramaticky vzrostla a zaëìn se vymykat dlouhodob m statistick m pr mïr m, ukazujì, ûe danè problematice je t eba se nad le intenzivnï a komplexnï PovodnÏ ñ loha st tu, pojiöùoven a zajiöùoven vïnovat. Toho si jsou soukromè pojiöùovny rovnïû vïdomy. Je p edevöìm vïcì kaûdè pojiöùovny, jak se s dan m problèmem vyrovn p i tvorbï, pravï a prodeji pojistn ch produkt. ObecnÏ lze Ìci, ûe pojiöùovny nehodlajì jìt cestou restrikce, tj. ploönï nepojiöùovat, ale usilujì a budou usilovat o lepöì ocenïnì jednotlivèho rizika, o vïtöì podìl pojiötïn ch na jeho snìûenì, o to, aby tito naplnili poûadavky pojistn ch podmìnek a legislativnìch norem, pokud existujì. Konference hledala odpovïô i na ot zku, jakè jsou hranice mezi lohou st tu a soukromèho podnikatelskèho sektoru, resp. pojiöùoven, a zda se tato loha mïnì. Je z ejmè, ûe i v»eskè republice pozice obou zmìnïn ch subjekt krystalizuje. Pojiöùovny mohou do budoucna ve vïtöì mì e plnit funkci poskytovatele finanënì n hrady za ökody zp sobenè povodnì a z tèto funkce se postupnï m ûe vyvazovat st t, kter by vìce p sobil ve sfè e prevence a v pr bïhu katastrofick ch ud lostì p i z chranï osob a majetku. Je jasnè, ûe z eteln dïlicì Ë ra nebude nikdy existovat a v prevenci bude mnohdy Ëeln kooperace. Hovo Ì pro to cel ada skuteënostì. PovodnÏ v r. 1997 prok zaly, ûe pojiöùovnictvì je stabilnì obor, kter je schopen zvl dnout n sledky z vaûnè p ÌrodnÌ ud losti. Moûn byly faktorem, kter vedl k docenïnì lohy soukromèho pojiötïnì ve spoleënosti jako celku, bohuûel ale nevedly k podstatnïjöìmu z - jmu obëan o pojistnou ochranu jejich majetku. Gener lnì tajemnìk»ap Jaroslav MesrömÌd prezentoval aktivity asociace v oblasti eöenì problèm povodnì. Mezi jin m zd raznil, ûe asociace pozitivnï oceúuje schv lenì v znamn ch z kon a n vrh z kon a konkrètnìch dokument Strategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»r a Z mïry tvorby program prevence p ed povodnïmi pro zemì»r vl dou»r v tomto roce. NÏkterÈ z navrûen ch podprogram, nap Ìklad stanovov nì z plavov ch zemì nebo po ÌzenÌ dokumentace z plavov ch zemì, povaûujì i pojiöùovny za mimo dnï pot ebnè. Na druhè stranï se»ap domnìv, ûe je ËelnÈ jeötï diskutovat o problematice vïdecko-v zkumnè, st tnì finanënì pomoci obëan m, regulaci vyuûìv nì z plavov ch zemì, pojiötïnì st tnìho a obecnìho majetku, statistice, medi lnì podpo e soukromèho pojiötïnì apod. ËastnÌci konference se shodli na tom, ûe nïkterè diskutovanè problèmy bude vhodnè komplexnï posoudit a eöit ve vz jemnè spolupr ci. Tiskov zpr va»ap 12. 10. 2000 POJISTNÝ OBZOR 11/2000 3

Pohled pojiöùoven na problematiku povodnì V tah z vystoupenì prezidenta»ap Ing. VladimÌra Mr ze na mezin rodnì konferenci, konanè v Praze dne 10. Ìjna 2000 Dovolte mi, abych v s p ivìtal na mezin rodnì konferenci k povodnìm, kterou po d»esk asociace pojiöùoven ve spolupr ci s vybran mi zajiöùovnami. JejÌ n - zev PovodnÏ ñ loha st tu, pojiöùoven a zajiöùoven nenì n hodn. Vyjad uje skuteënost, ûe po katastrofick ch povodnìch, kterè postihly v roce 1997 Moravu a v chodnì»echy, se silì zmìnïn ch subjekt zamï ilo nejen na urychlenou likvidaci povodúov ch ökod, ale tèû na prevenci, zdokonalenì krizovèho ÌzenÌ, vymezenì lohy jednotliv ch st tnìch org n apod. MnohÈ se jiû poda ilo, ada opat enì je promìtnuta do novè Ëi p ipravovanè legislativy, nïkterè problèmy je vöak t eba jeötï analyzovat. VÏ Ìm, ûe na jednè vïci se m ûeme jiû v vodu shodnout. RychlejöÌ postup kup edu je moûn jen na z kladï dobrè spolupr ce st tu a soukromè sfèry, mimo jinè pojiöùoven a zajiöùoven. TÈto tezi odpovìd i v voj v adï zemì EU. Naöe spoleënè silì m ûe v raznï zlepöit ochranu majetku obëan, podnikatel i st tu, p iëemû jejich nutnèho podìlu na preventivnìch opat enìch se v pr bïhu konference tèû jistï dotkneme. Proto za cìl konference pokl - d me: vz jemnï se informovat o novè legislativï, vïcn ch opat enìch k prevenci povodnì, n zorech na eöenì existujìcìch problèm a na z kladï toho hledat v chodiska pro dalöì postup vëetnï vz jemnè souëinnosti st tu, pojiöùoven a zajiöùoven. Prezidium»eskÈ asociace pojiöùoven hodl velmi podrobnï vyhodnotit pr bïh konference a doporuëit pojiöùovn m praktickè postupy ve vybran ch oblastech a z roveú zp esnit strategii asociace a jejìch org n. Z jem Ëesk ch pojiöùoven provozujìcìch majetkov a dalöì pojiötïnì, kter obsahujì tèû krytì nebezpeëì povodnï, o koordinaci postupu se st tem a zajiöùovnami je logick a vypl v z v voje ve druhè polovinï 90. let. PovodnÏ v roce 1997 vyvolaly pojistn plnïnì dosahujìcì tèmï 10 mld. KË. Pojiöùovny situaci zvl dly s v jimkou Pojiöùovny MORA- VA. Tento p Ìpad byl vöak specifick a krach tèto pojiöùovny nelze spojovat pouze s povodúov mi ökodami. V znamnou roli p i likvidaci povodúov ch pojistn ch ud lostì sehr ly zajiöùovny. Proto takè mohlo prezidium asociace n slednï konstatovat, ûe nebezpeëì povodnï/z plavy je v»eskè republice nad le pojistitelnè a ûe lze zìskat zahraniënì zajiötïnì. Uv dìm to proto, ûe toto pojiötïnì nenì obvyklè ve vöech evropsk ch zemìch. PovodnÏ postihly»eskou republiku i v dalöìch letech (1998, 2000), i kdyû v mnohem menöìm rozsahu neû v roce 1997. Ve srovn nì s dlouhodob mi pr mïry 70. a 80. let nejsou vöak pojistn plnïnì nijak nìzk. Proto si pojiöùovny, kterè jsou soukrom mi podnikatelsk mi subjekty, musì kl st celou adu ot zek. A musìm Ìci, ûe si je nekladou jenom v»eskè republice. Podle p ehledu CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) povaûujì pojiöùovny ve vïtöinï evropsk ch zemì povodnï za velmi v ûn problèm. Ve svïtï doölo v poslednìch letech k nahromadïnì povodúov ch katastrof. P ÌËin je vìce, nejde jen o p ÌrodnÌ vlivy. Vr tìm-li se k naöim podmìnk m, nelze pominout fakt, ûe nap Ìklad u pojiötïnì dom cnosti p ev öila v roce 1997 hodnota vyplacen ch pojistn ch plnïnì Ëlen»AP hodnotu p edepsanèho pojistnèho. U pojiötïnì budov a staveb obyvatel k tomu doölo jak v roce 1997, tak v roce 1998. ZhoröenÌ ökodnèho pomïru u pojiötïnì majetku podnikatel v roce 1997 m stejnou p ÌËinu: znaën vliv pojistn ch plnïnì vyplacen ch z titulu povodnì. Reakce na takov v voj je nezbytn. Je vïcì kaûdè pojiöùovny, jak se s dan m problèmem vyrovn, a to jak p i tvorbï/ pravï pojistn ch produkt, tak v oblasti obchodu, sazeb apod. NenÌ vïcì asociace analyzovat obchodnì strategii pojiöùoven, neboù to zapovìdajì Stanovy»AP, ale podle naöich poznatk lze Ìci, ûe pojiöùovny nehodlajì jìt cestou restrikce, tj. nepojiöùovat v nïkter ch vïtöìch oblastech, ale usilujì a budou usilovat o lepöì ocenïnì rizika, o vïtöì podìl pojistnìk na eliminaci rizika, o to, aby tito naplnili pojistnè podmìnky a legislativnì normy, pokud existujì. V tèto souvislosti vyvst v ot zka, jakè jsou hranice mezi lohou st tu a pojiöùoven a zda se tato loha mïnì. Na to by mïla dneönì konference rovnïû hledat odpovïô. OsobnÏ jsem p esvïdëen, ûe i v»eskè republice pozice obou zmìnïn ch subjekt krystalizuje. Hovo Ì pro to cel ada skuteënostì. PovodnÏ v r. 1997 prok zaly, ûe pojiöùovnictvì je stabilnì obor, kter je schopen zvl dnout z vaûnè p ÌrodnÌ ud losti. Moûn byly faktorem, kter vedl k docenïnì lohy soukromèho pojiötïnì ve spoleënosti. Pojiöùovny mohou do budoucna ve vïtöì mì e plnit funkci poskytovatele finanënì n hrady za ökody zp sobenè povodnì a z tèto funkce se postupnï m ûe vyvazovat st t, kter by vìce p sobil ve sfè e prevence a v pr bïhu katastrofick ch ud lostì p i z chranï osob a majetku. Je jasnè, ûe z eteln dïlicì Ë ra nebude nikdy existovat a v prevenci bude mnohdy Ëeln kooperace. 4 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

Pojiöùovny a povodnï v letech 1997ñ2000 Jiû uplynuly vìce neû t i roky od povodnì, kterè postihly Moravu a v chodnì»echy v Ëervenci 1997, a tato ud lost je pro st t, pojiöùovny i ve ejnost st le ûiv. SvÏdËÌ o tom ada nov ch Ëi p ipravovan ch pr vnìch norem, program /podprogram v oblasti prevence, zkvalitúov nì pojistn ch produkt, zajiöùovacìch program, z jem sdïlovacìch prost edk, v zkumnè projekty apod. Nap Ìklad v tïchto dnech je vypl cena finanënì pomoc v rozsahu 65 mil. KË osob m pojiötïn m u Pojiöùovny MORAVA, a.s., jejichû majetek byl postiûen povodnì v roce 1997, a to podle Na ÌzenÌ vl dy»r Ë.232/1999 Sb. Hled nì komplexnìch a strategick ch eöenì a postup je umocnïno tìm, ûe n rodohospod skè ökody z povodnì r. 1997 Ëinily zhruba 63 mld. KË a pojiöùovny vyplatily na pojistn ch plnïnìch tèmï 10 mld. KË. P sobì i skuteënost, ûe v menöìm rozsahu postihly povodnï nïkterè oblasti»eskè republiky i v roce 1998 a 2000, nemluvï o tom, ûe povodnï jsou v centru pozornosti naöich soused Polska, NÏmecka i Slovenska a takè EU. V voj od roku 1997 p inesl jist posun v myölenì v tom smyslu, ûe zvl dnutì povodúov ch nebezpeëì je moûnè jen spolupracì st tu, soukromè podnikatelskè sfèry a obëan. Pojiöùovny byly v roce 1997 postaveny p ed kol, s jak m se od p ijetì z kona o pojiöùovnictvì v roce 1991 nesetkaly. Reagovaly pruûnï, vytvo ily krizovè öt by a v kr tkè dobï vyslaly do postiûen ch oblastì likvid tory. Bez pr tah byly vypl ceny z lohy na pojistn plnïnì. Jejich z stupci udrûovali kontakt se st tnì spr vou.»lenskè pojiöùovny»ap uvolnily p es 30 mil. KË na humanit rnì pomoc.»esk asociace pojiöùoven (»AP) uzav ela sv pravideln statistick zjiöùov nì t kajìcì se likvidace pojistn ch ud lostì z povodnï 1997 v 25 Ëlensk ch pojiöùovn ch ke dni 30. 9. 1998. Z celkov ch 116 912 nahl öen ch pojistn ch ud lostì jich bylo k uvedenèmu datu vy Ìzeno 112 452, tj. 96,2 %. Vyj d eno ve finanënìch objemech, z celkov ch odhadovan ch n klad na pojistn plnïnì, kterè Ëinily 9,8 mld. KË, bylo vyplaceno cca 8,9 mld. KË, tj. 91,5 %. Podle vyj d enì pojiöùoven zbytek p ipadal na vrub velk ch podnik, bytov ch druûstev apod., u nichû nebylo moûno uzav Ìt öet enì nap Ìklad z d vodu nedokonëen ch a nevy Ëtovan ch rekonstrukcì a oprav. 88,8 % pojistn ch ud lostì p ipadalo na pojiötïnì majetku obëan, z toho 49, 3 % na budovy a 38,6 % na dom cnost. 11,2 % pojistn ch ud lostì se t kalo pojiötïnì pr myslu a podnikatel. Tento relativnï nìzk procentu lnì podìl vöak p edstavoval ve finanënìm vyj d enì 6,4 mld. KË z celkov ch odhadovan ch n klad na pojistn plnïnì ve v öi 9,8 mld. KË, tj. 65,8 %. Pr bïh likvidace ökod a pr bïh v plat pojistn ch plnïnì snese srovn nì i s vyspïl mi pojistn mi trhy. Je nutno ale doplnit, ûe pojiöùovny byly angaûov ny rozdìlnï. U pïti pojiöùoven Ëinil odhad celkovèho pojistnèho plnïnì vìce neû 500 mil. KË. Naopak u 11 pojiöùoven nep ekroëil hranici 50 mil. KË. V roce 1998 ñ takè v Ëervenci ñ povodnï z p Ìvalov ch deöù v ûnï postihly nïkterè lokality na Rychnovsku ve v chodnìch»ech ch. Celkov poëet pojistn ch ud lostì u celkem 13 Ëlensk ch pojiöùoven»ap byl odhadnut na 3670 a v hodnotï Ëinil odhad pojistn ch plnïnì 570 mil. KË. Do dvou mïsìc od zaë tku povodnì bylo vyplaceno tèmï 50 % uvedenè Ë stky. PoË tkem b ezna 2000 postihly povodnï severnì a v chodnì»echy. Z 33 Ëlen»AP se tyto ökody t kaly klient 17 pojiöùoven. Ke dni 15. 8. t.r. bylo nahl öeno 7721 pojistn ch ud lostì, z nichû bylo vy Ìzeno 7250, tj. 93,8 %. Celkov odhadnut pojistn plnïnì Ëinila ke stejnèmu datu 1,9 mld. KË. Z tèto Ë stky bylo vyplaceno cca 1,3 mld. KË, tj. 68, 4 % vëetnï z loh. daje»ap k 30. 9. t.r. up esúujì odhadovan pojistn plnïnì na 2,1 mld. KË a v platy plnïnì na 1,5 mld. KË, tj. 69,3 %. daje o p ÌrodnÌch katastrof ch v letech 1990ñ1999 Na mezin rodnì konferenci k povodnìm konanè dne 10. 10. t.r. bylo mimo jinè prok z no, ûe povodnï jsou celosvïtov m problèmem. Dokumentoval to n sledujìcìmi daji i pan Ernst Leffelaar ze zajiöùovny General Cologne Re. PoËet p ÌrodnÌch katastrof za obdobì 1990 ñ 1999 Rok PoËet katastrof PovodeÚ % z celku Vich ice Laviny/ sesuvy p dy ExtrÈmnÌ teploty a sucha ZemÏt esenì, sopky OstatnÌ 1990 327 66 20,2 147 6 26 59 23 1991 288 87 30,2 70 11 24 40 56 1992 264 60 22,7 89 17 33 31 34 1993 266 88 33,1 106 25 15 24 8 1994 206 78 37,9 58 5 17 28 20 1995 253 93 36,8 58 15 26 28 33 1996 231 73 31,6 66 24 12 16 40 1997 271 80 29,5 69 13 24 18 67 1998 328 94 28,7 73 23 35 21 82 1999 374 110 29,4 85 14 33 38 94 Celkem 2808 829 29,5 821 153245 303457 PoËet osob postiûen ch p ÌrodnÌmi katastrofami za obdobì 1990 ñ 1999 (tis. osob) Rok PoËet katastrof PovodeÚ % z celku Vich ice Laviny/ sesuvy p dy ExtrÈmnÌ teploty a sucha ZemÏt esenì, sopky OstatnÌ 1990 112 447 67 391 59,9 26 099 5,1 16 753,3 2 154,6 44,0 1991 340 182 285 564 83,9 27 845 36,0 22 816,5 1 972,9 1 948,0 1992 77 768 21 843 28,1 16 935 57,7 37 063,2 1 137,0 732,3 1993 189 078 155 286 82,1 20 307 23,8 12 627,8 416,5 416,9 1994 195 111 130 412 66,8 40 546 162,4 13 223,2 910,6 9 856,4 1995 262 201 219 617 83,8 12 196 1 117,2 27 438,3 1 378,0 454,3 1996 176 755 151 953 86,0 16 260 8,7 5 970,2 1 915,1 648,5 1997 32 246 13 327 41,3 12 527 11,7 5 444,7 549,7 385,6 1998 359 940 306 929 85,3 29 489 230,1 20 365,6 1 834,8 1 091,5 1999 212 526 147 254 69,3 29 891 15,3 30 952,3 3 927,5 486,0 Celkem 1 958 254 1 499 576 76,6 232 095 1 668,0 192 655,1 16 196,7 16 063,6 Odhadovan Ë stka celkov ch ökod zp soben ch povodnïmi za obdobì 1990 ñ 1999 (v mil. USD) Rok PoËet katastrof PovodeÚ Laviny/ % z celku Vich ice sesuvy p dy ExtrÈmnÌ teploty a sucha ZemÏt esenì, sopky OstatnÌ 1990 47 271 6 157 13,0 30 498 0,0 1 396,2 8 221,1 9 220,3 1991 105 779 13 659 12,9 11 753 15,4 3 045,0 2 287,1 77 306,2 1992 53 108 5 436 10,2 41 126 32,2 5 439,0 653,9 1 074,8 1993 36 067 23 275 64,5 8 046 710,8 1 105,2 1 929,0 2 929,5 1994 71 411 27 107 38,0 8 478 38,3 3 453,8 31 781,0 32 333,4 1995 190 240 26 459 13,9 23 645 10,3 6 910,8 132 977,0 133 215,5 1996 41 052 24 227 59,0 13 356 1 212,0 528,4 2 257,7 1997 43 211 11 148 25,8 7 128 116,3 3 006,0 4 792,0 21 812,7 1998 52 655 33 051 62,8 14 595 5,7 4 060,0 378,1 943,9 1999 72 173 13 043 18,1 20 768 0,0 6 676,0 31 475,6 31 686,5 Celkem 712 967 183 562 25,7 179 392 929,0 36 304,0 215 023,2 312 780,5 POJISTNÝ OBZOR 11/2000 5

Strategie vytv enì map a digit lnì geografickè informace o povodúovèm ohroûenì a riziku ökod v»eskè republice RNDr. Eva Sovj kov, Ministerstvo ûivotnìho prost edì, odbor ochrany vod Vroce 2000 vl da schv lila v znamnè dokumenty, v nichû byly formulov ny z sady vytv enì mapov ch podklad a digit lnì geografickè informace o povodúovèm ohroûenì a riziku ökod v»r. PrvnÌ materi l, z b ezna 2000, nese oznaëenì Strategie ochrany p ed povodnïmi pro zemì»eskè republiky (d le Strategie). V tomto dokumentu, ve skupinï ÑcÌl ËinnÈ prevenceì, je kromï jinèho uloûeno Ñzv öit ve ejnou informovanost o povodúovè problematice, o povodnïmi ohroûen ch zemìch a o riziku moûn ch ökodì. Druh m dokumentem je n vrh novèho vodnìho z kona, kter p in öì definici z plavovèho zemì, aktivnìch a pasivnìch zûn zaplavenì a povinnost evidovat tato zemì v informaënìm systèmu ve ejnè spr - vy. Jako poslednì byl v z Ì 2000 schv len materi l Z mïry tvorby program prevence p ed povodnïmi, kter p edstavuje finanënì a realizaënì pl n vl dy pro naplúov nì vybran ch cìl Strategie. Pr ce na realizaci vl dou uloûen ch kol byly zah jeny bezprost ednï zejmèna dìky poslednìmu uvedenèmu materi lu. K vysvïtlenì dalöìho postupu je vhodnè p ipomenout, ûe do roku 1999 byla Ñz topov zemìì stanovena zhruba na jednè t etinï dèlky vodohospod sky v znamn ch tok v dokumentaci, kterou mïli ve spr vï spr vci tïchto tok, vïtöinou a.s. PovodÌ. Vyhl öen z topov zemì byla aû do roku 1997 zakreslov na do tèmatickè Z kladnì vodohospod skè mapy 1:50 000 (ZVM 50). Pro Ëely zemnìho pl nov - nì se vöak z kres z topov ch zemì p ejìmal vïtöinou po dohodï a konzultaci p Ìmo z internì dokumentace spr vce toku. Do jakè mìry byla tato praxe nevyhovujìcì prok zaly pr vï katastrofickè povodnï v roce 1997. silì Ministerstva ûivotnìho prost edì podpo enè vl dnìm projektem VyhodnocenÌ povodúovè situace v roce 1997 smï ovalo k vytvo enì dokumentace hranice maxim lnìho rozlivu povodnì v Ëervnu 1997 a vedlo k otev enè diskuzi o metodice stanovenì z plavovèho zemì a o topografick ch podkladech, kterè budou tvo it z - klad pro vymezenì z plavovèho zemì. Jiû v tèto dobï je rovnïû pozitivnï p ijìm no vyuûitì matematick ch hydraulick ch model, kterè nahradily sloûitè ruënì v po- Ëty objemu pr toku v n vrhov ch povodnìch. Dokument Strategie hovo Ì o dvou mï Ìtk ch podrobnosti budoucìho z kresu rizika povodúovèho ohroûenì. Jako hlavnì kol je pro oba odpovïdnè st ednì org ny, tj. Ministerstvo ûivotnìho prost edì a Ministerstvo zemïdïlstvì, stanoveno po Ìdit Mapu z - plavov ch zemì»r v mï Ìtku 1:10 000 (MZ 10) jako st tnì tèmatickè mapovè dìlo po ÌzenÈ nad Z kladnì mapou»r 1:10 000 (ZM 10) a digit lnì informaci o z plavov ch zemì bezeöv m zp sobem vno it do Z kladnì b ze geografick ch dat (ZA- BAGED), vedenè»esk m adem zemïmï ick m a katastr lnìm podle z kona Ë. 107/1994 Sb. TÌmto kolem by mïla b t zabezpeëena z vaznost a ve ejn p Ìstupnost informace o riziku povodúovèho ohroûenì, ve smyslu z kona Ë. 200/1994 Sb., o zemïmï ictvì. V podtextu tohoto kolu je tak kromï jinèho sledov no, aby tato informace byla p Ìstupna jako zemnï-technick podklad pro Ëely zemnìho pl nov nì. kol p ipravit informaci o z - topovèm zemì v podrobnïjöìm mï Ìtku 1:5000, kter je rovnïû uveden ve Strategii, souvisì naopak s vlastnì aktivitou obcì. Strategie tìm kromï jinèho zd raznila jejich zodpovïdnost za preventivnì ochranu majetku obce a obëan. V materi lu se konstatuje, ûe obce mohou fakultativnï po izovat mapu z plavovèho zemì obce v doporuëenèm mï Ìtku 1: 5000, s vyznaëenìm rizik rychlosti proudïnì a nebezpeën ch hloubek za povodnï, avöak takto zpracovan informace nesmì b t v rozporu s budoucìm st tnìm mapov m dìlem v mï Ìtku 1:10 000. PodrobnÏjöÌ podklad m ûe b t souë stì v kresovè dokumentace zemnìho pl nu obce, pro kter novela stavebnìho z kona rovnïû doporu- Ëuje mï Ìtko 1: 5000. Mapa by mïla b t takè souë stì povodúovèho pl nu, p Ìp. evakuaënìho pl nu pro krizovè ÌzenÌ a mïla by b t zohlednïna pr vnìmi p edpisy pro stanovenì ceny nemovitostì. T etì rovinu problematiky identifikace z plavov ch zemì tvo Ì n vrh novèho vodnìho z kona, schv len usnesenìm vl dy Ë. 746 z Ëervence 2000, kter stanovì, ûe z plavov zemì budou evidov - na v katastru nemovitostì. Z mïrem tohoto n vrhu bylo p edevöìm avizovat riziko ohroûenì majetku povodnïmi v p Ìpadech n kupu nebo prodeje nemovitosti. Pro realizaci tohoto n vrhu nejsou dosud vy eöeny pot ebnè technologickè postupy a p ÌsluönÈ prov dïcì p edpisy. Avöak vzhledem k charakteru katastr lnìch map a k obvyklèmu spoleëenskèmu pouûitì informace o z plavov ch zemìch je z ejm nezbytnost po ÌzenÌ z - kresu generalizovanè informace do p ehlednè mapy menöìho mï Ìtka. N vrh novèho vodnìho z kona tak nejde proti smyslu cìle deklarovanèho ve Strategii ochrany p ed povodnïmi pro zemì»eskè republiky. Mezin rodnì aktivity sledovanè»eskou republikou podporujìcì vytvo enì informace o z plavov ch zemìch DÌky geografickè poloze i charakteru zemì»r se mezin rodnì spolupr ce v ochranï p ed povodnïmi dlouhodobï rozvìjì v r mci Mezin rodnìch komisì pro ochranu Labe, Odry a Dunaje. Nejd le v tomto smïru pokroëily pr ce v povodì Odry, kde byla vypracov na spoleën strategie zahrnujìcì i aspekty zemnìho pl nov nì a regulace vyuûitì zemì. V souëasnè dobï je projedn v na spoleën strategie a z sady pro AkËnÌ program ochrany p ed povodnïmi v povodì Odry a rozvìjejì se pr ce na zpracov nì jednotnï vytvo enè informace o z plavov ch zemì. ZhodnocenÌ ochrany p ed povodnïmi bylo zpracov no i pro 6 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

povodì Labe s tïûiötïm pozornosti na vodohospod skè aktivity a omezenou vazbou k zemnìmu pl nu. Pr ce se v souëasnè dobï soust eôujì na inventarizaci problèm a hled nì strategie jejich eöenì. V povodì Dunaje byly pr - ce smïrov ny zejmèna na zprovoznïnì mezin rodnìho podunajskèho hl snèho a varovnèho systèmu, kter je vöak prioritnï zamï en na vëasnè varov nì p i p eshraniënìm zneëiötïnì. St le ËastÏji je vöak na pracovnì program vöech jmenovan ch mezin rodnìch komisì za azov no jedn nì o moûnè realizaci jednotnèho geografickèho informaënìho systèmu pro ÌzenÌ a kontrolu realizace preventivnìch opat enì pro ochranu p ed povodnïmi v mezin rodnìch povodìch, jehoû z kladnì informacì by mïla b t stanoven z plavov zemì. Vzorem v tomto smïru jsou aktivity p Ìsluön ch institucì v povodì R na. P Ìklad z povodì R na, kter je d le uveden, ukazuje, do jakè mìry se v zemìch EU poda ilo analyzovat riziko povodúov ch ökod a jak informace je obecnï od povodúov ch org n ve ejnostì oëek v na. Mapov nì povodúovèho ohroûenì a rizika ökod v povodì R na V dokumentu mezin rodnì komise pro ochranu R na KritÈria urëov nì a zn zorúov nì povodúovèho ohroûenì a rizika vzniku ökod, schv lenèho a publikovanèho v b eznu 2000, je vyt Ëeno jako cìl, kter je rovnïû souë stì akënìho povodúovèho pl nu pro povodì R na, v raznè snìûenì rizika povodúov ch ökod a zv öenì povod- ÚovÈho uvïdomïnì obyvatelstva, kterè ûije v ohroûenèm zemì. PovodÚovÈ ökody jsou v tomto dokumentu ch p ny jako v sledek p sobenì dvou nez visl ch mechanism, kdy soubïûn m p sobenìm p ÌrodnÌch proces a procesu urbanizace jsou vytv eny podmìnky pro vznik z plav. Neregulovan zemnì rozvoj je identifikov n jako proces, kter zhuöùuje materi lnì hodnoty nach zejìcì se u vodnìho toku, a tìm zvyöuje riziko a v öi ökod. V dokumentu je konstatov no, ûe v mnoha oblastech, zejmèna v tïch, jejichû zaplavenì je dnes dìky vodohospod sk m ochrann m opat enìm vz cnè, Ëasto plnï chybì jakèkoli vïdomì ohroûenì. Proto je nutnè v programech zemnìho rozvoje, v krizovèm pl - nov nì ochrany ûivot obyvatel a objekt, ale takè v oblasti p edpovìd nì ûivelnìch katastrof a informov nì obyvatelstva, zabezpeëit vizu lnì, kartografickè zn zornïnì existujìcìho nebezpeëì zaplavenì a rizik ökod. Rozpozn nì p ÌsluönÈho ohroûenì je p itom prvnìm p edpokladem pro odpovìdajìcì z sah. Mezin rodnì komise pro ochranu R na konstatovala, ûe mapy musì slouûit pro informovanost r zn ch cìlov ch skupin o prostorovèm rozloûenì moûnèho ohroûenì z plavami z hlediska realizace moûn ch preventivnìch akcì. Optim lnì mapa by pak mïla obsahovat informace v natolik strukturovanè formï, aby tyto informace bylo moûnè z mapy snadno Ëerpat a odvodit z nich p ÌsluönÈ kony a jedn nì. Komise se shodla na vhodnosti pouûitì nïkolika typ mapov ch podklad. Za prvè to jsou mapy povodúovèho ohroûenì, kterè majì zn zorúovat ohroûenì v d sledku p sobenì z plav. VztahujÌ se nejen na dnes existujìcì, vymezenou z - plavovou oblast R na p i povodnìch, ale na celou oblast ohroûenou extrèmnìmi povodnïmi, kter je dnes proti z plav m chr nïna vodohospod sk mi opat enìmi. TakovÈ mapy musì b t v z sadï P ehled o pot ebï informacì a podrobnosti navrhovanèho mapov nì pro povodì R na CÌlov skupina politick rozhodnutì zemnì pl nov nì (region lnì) zajiötïnì pojiöùoven vodnì hospod stvì mìstnì a stavebnì pl nov nì pl nov nì pro p Ìpad nouzov ch situacì prim rnì pojiötïnì dotëenè obyvatelstvo Podrobnost mapov nì ( ploön jednotka/mï Ìtko) region 1 : 100 000 aû 1 : 25 000 oblast a pozemky 1: 25 000 aû 1 : 10 000 pozemky 1 : 25 000 aû 1 : 5.000 Legenda: * F = ohroûen plocha; t = hloubka; v = rychlost Mapa povodúovèho ohroûenì ñ legenda ohroûen plocha ohroûen plocha, pop. stupnï nebezpeëì ohroûen plocha pro kaûdou jednotlivou ud lost je urëeno F, t, v* stupnï nebezpeëì, referenënì ud lost pro kaûdou jednotlivou ud lost je urëeno F, t, v* pro kaûdou jednotlivou ud lost je urëeno F, t, v* vyhotoveny pro celou ÌËnÌ sìù v povodì. Mapovan mi kritèrii jsou postupnï pravdïpodobnost v skytu povodnï, zaplaven plocha a hloubka zaplavenì a rychlost proudïnì. Mapy povodúovèho ohroûenì se nezab vajì ökodami, kterè v d sledku povodnï p ÌpadnÏ vzniknou. D le to jsou mapy zp sobu vyuûitì zemì, kterè obsahujì nejd leûitïjöì soci lnì a ekonomickè daje pro shora uvedenè oblasti. Mapovan mi jevy, p Ìp. objekty, jsou nap. uzav en sìdliötï, mïsta, Ìdk z stavba, pr myslovè a podnikatelskè oblasti, zemïdïlsky vyuûìvanè pozemky, infrastruktura a kulturnì pam tky. T etì skupinu tvo Ì mapy rizika ökod, kterè technologicky vznikajì p ekrytìm map povodúovèho ohroûenì a map zp sobu vyuûitì zemì. Tyto mapy zn zorúujì potenci lnì povodúovè ökody, rozdïlenè podle dohodnutè stupnice hodnocenì na p sma vysokèho, st ednìho nebo nìzkèho rizika ökod nebo rizika zbytkovèho. Riziko, definovanè jako pravdïpodobnost v skytu povodnï za urëit poëet let a n sobenè potenci lnì v öì ökod, lze stanovit na z kladï mapy povodúovèho ohroûenì a mapy zp sob vyuûitì zemì. Na v öi ökod m vliv jednak intenzita p sobenì povodnï, vyj - d en v mïrem zaplavenè plochy, hloubkou a rychlostì proudïnì, a jednak druh vyuûìv nì zemì a jeho citlivost v Ëi ökod m. Pro jednoznaënou orientaci v map ch musì b t legendou mapy definov ny atributy, tj. rozsah t Ìd jevu, kritèria v skytu jevu. Zn zornïnì povodúovèho ohroûenì v povodì R na se m ûe na z kladï v öe popsanè informace prov dït u kaûdè ud losti s vyuûitìm r zn ch parametr popisujìcìch toto ohroûenì nebo jako p ekr v nì r zn ch ud lostì ve formï stupú ohroûenì nebo jednoduöe pouh m vymezenìm zaplavenè plochy. Pro nebezpeëì z plavy jsou vedle pravdïpodobnosti v skytu a postiûenè rozlohy rozhodujìcìmi parametry hloubka, rychlost proudïnì a v adï p Ìpad tèû doba trv nì z plavy. V n sledujìcìm p ehledu jsou shrnuty z sadnì charakteristiky a od nich odvozenè p edpokl danè vyuûitì mapov ch podklad zn zorúujìcìch povodúovè ohroûenì v povodì R na. OrientaËnÌ mapy povodúovèho ohroûenì: jedn se o mapy v mal ch mï ÌtcÌch (1 : 50 000 aû 1 : 1 000 000), kterè pod vajì hrub p ehled o povodúovèm ohroûenì. ObsahujÌ ploönè ohraniëenì ohroûen ch oblastì bez ud nì stupnï nebezpeëì pro p Ìsluön druh ohroûenì. Jsou vyuûìv ny tïmito cìlov mi skupinami: zemnì pl nov nì, region lnì politika. Jako cìlovè skupiny zajìmajì zejmèna politiky a vodohospod e. Mapa povodúovèho ohroûenì: jedn se o p ehlednou mapu vy- Mapa rizika ökod ñ legenda obecnè riziko, kategorie rizika maxim lnì riziko cìle ochrany riziko pro osoby resp. vysokè riziko pro budovy riziko POJISTNÝ OBZOR 11/2000 7

danou Mezin rodnì komisì pro ochranu R na v mï Ìtku 1: 100 000. JednotlivÈ mapovè listy obsahujì druh ohroûenì, stupnï ohroûenì a p esnè vymezenì zemì. V p ehledn ch map ch musì b t u existujìcìch z plavov ch zemì vyzna- Ëeny hranice pro desetiletou, stoletou a extrèmnì vodu. V oblastech chr nïn ch protipovodúov mi hr zemi musì b t vyj d ena a zn - zornïna moûn hloubka zaplavenì pro p Ìpad selh nì ochrann ch staveb (nap. protrûenì protipovodúovè hr ze p i extrèmnìch p Ìpadech povodnì), v tïchto t Ìd ch hloubky zaplavenì: 0ñ0,5 m; 0,5ñ2 m; 2ñ4 m, 4ñ6 m atd. StupnÏ ohroûenì jsou urëitou nad azenou veliëinou na z kladï r zn ch ud lostì a jejich v znam spoëìv v tom, ûe ukazujì, zda existuje pot eba jednat Ëi nikoli. U öv carskèho modelu lze z p ÌsluönÈho vyk zanèho stupnï ohroûenì odvodit, kdo musì p Ìsluön opat enì provèst. Jsou vyuûìv ny pro mìstnì a stavebnì pl nov nì a mìstnì zemnì pl n. Mohou vöak zajìmat rovnïû politiky, vodohospod e, p Ìp. dotëenè obyvatelstvo. Mapy rizika ökod: (mï Ìtko 1 : 10 000) ukazujì rozsah z plavy pro urëit scèn (ud lost se stanovenou pravdïpodobnosti v skytu) a pro dalöì d leûitè parametry, jako je hloubka z plavy, rychlost proudïnì a p ÌpadnÏ trv nì z plavy. Tyto mapy jsou vyuûìv ny pro vodnì hospod stvì, pl nov nì nouzov ch situacì. Mohou zajìmat dotëenè obyvatelstvo, mìstnì a stavebnì pl nov nì, mìstnì zemnì pl n a pojiöùovny. Pot eba informace a podrobnosti navrhovanèho mapov nì pro»r Strategie ochrany p ed povodnïmi deklarovala pot ebu jednotliv ch subjekt zn t pro rozhodnutì o n slednè realizaci opat enì pro ochranu p ed povodnïmi rozsah potenci lnï ohroûenèho zemì i charakteristiky pr bïhu povodnï (pr bïh hladin a pr tok, dobu zaplavenì, rychlosti proudïnì v zaplavenèm zemì apod.) a to jak pro p Ìpad p irozen ch, tak i zvl ötnìch povodnì. Teprve na z - kladï tïchto charakteristik je moûnè identifikovat stupeú ohroûenì a potenci l moûn ch ökod, rozhodovat o vyuûitì jednotliv ch Ë stì ohroûenèho zemì a d le prov dït rizikovè anal zy, kterè jsou nezbytnè pro zodpovïdnè sestavov - nì povodúov ch pl n a p ijìm nì kr tkodob ch a dlouhodob ch opat enì v oblasti ochrany p ed povodnïmi. ZabezpeËit takovou informaci znamen zpracovat podrobnou metodologii procesu mapov nì z plavov ch zemì, na jehoû po- Ë tku stojì studie sr ûkoodtokov ch pomïr v povodìch, modelov nì hydraulick ch Ëink n - vrhov ch povodnì, mapov nì rozloûenì nivnìch p d, atd. Pro tyto Ëely je nutnè mìt k dispozici kvalitnì podkladovou informaci.» st tèto informace vznik vyhodnocenìm charakteristik geomorfologie relièfu a vyuûitì p dy. FinanËnÌ a odborn n roënost po ÌzenÌ takovè specifickè informace, kter bude ovlivúovat bezesporu i rychlost zpracov nì Mapy z plavov ch zemì»r 1 : 10 000, je d na tìm, ûe pro pot eby modelov nì povodúovèho nebezpeëì musì b t zabezpeëov na aktu lnì v ökopisn informace formou vyhodnocenì ËelovÏ po Ìzen ch leteck ch snìmk. Proto jsou hled ny novè technologickè postupy a formy spolupr - ce jak s dalöìmi org ny st tnì spr - vy, tak s podnikatelsk m sektorem, kterè by umoûnily snìûit n klady na po ÌzenÌ pot ebn ch podklad a mapov nì z plavov ch zemì. N vrhy, kterè se v tèto vïci pro vïcnï p Ìsluön ministerstva p ipravujì, se stanou v budoucnu sou- Ë stì prov dïcìch p edpis, metodik a budou poslèze obsahem strategick ch a pl novacìch dokument spr vy jednotliv ch povodì. P edpokl d se d le, ûe informace o z plavov ch zemìch a omezenì vydan vodohospod sk m org nem pro vyuûitì zemì v p irozen ch inundacìch budou tvo it z vaznè limity pro zpracov nì zemnìch pl n. Jejich prost ednictvìm se strategick systèmov ochrana promìtne jak do zemnìch pl n velk ch zemnìch celk, tak i do zemnìch pl n jednotliv ch obcì. Na z kladï informacì z dennìho tisku, odborn ch publikacì v tiötïnè nebo elektronickè podobï a zpr v od pojiöùoven i zajiöùoven vyd v äv carsk zajiöùovna sv j kaûdoroënì p ehled katastrof. Pro zahrnutì ökodnìch ud lostì do seznamu jsou stanovena dvï kritèria: ñ V öe hospod sk ch ökod, pojiötïn ch i nepojiötïn ch, vyj d en v USD a poëty postiûen ch. ñ PoËet mrtv ch (20), ranïn ch (50) nebo bez p Ìst eöì (2000). U ekonomick ch ökod jsou kritèria kaûd rok up esúov na s ohledem na inflaci v USA. Vöechny ökody vyj d enè v jin ch mïn ch neû v americk ch dolarech jsou p epoëìt ny na USD s pouûitìm Katastrofy roku 1999 Marie Kov rnov kurzu platnèho ke konci roku. Hospod sk kritèria stanoven pro rok 1999 jsou proto n sledujìcì: celkovè ökody 66 mil. USD nebo pojiötïnè ökody 33 mil. USD, s v jimkou n mo nìch a leteck ch ökod, kde jsou kritèria niûöì, a to 13,1 mil. USD a 26,3 mil. USD. P ÌrodnÌmi katastrofami jsou ökodnè ud losti zp sobenè p ÌrodnÌmi ûivly. Obvykle tyto ud losti zahrnujì velk poëet ökod postihujìcìch mnoho pojiötïn ch a vyûadujìcìch n slednï plnïnì z velkèho po- Ëtu pojistn ch smluv a od vìce r znï zajiötïn ch pojistitel. V öe ökod se vöak neodvìjì jen od sìly p ÌrodnÌch ûivl, ale takè od lidsk ch faktor jako jsou nap. stavebnì metody nebo efektivnost ochrann ch opat enì v postiûenè oblasti. Jin druh katastrof se odvìjì p Ìmo od lidskè Ëinnosti, vïtöinou hospod skè, proto jsou tèû naz v ny technick mi katastrofami. Jde o v buchy a velkè poû ry, n - mo nì, leteck nebo jin velk dopravnì neötïstì, z ÌcenÌ objekt, d lnì katastrofy apod. Jin kategorie ökod vyvolan ch lidskou ËinnostÌ, ne vöak technickèho charakteru, zahrnuje n sledky obëansk ch nepokoj a teroristickè Ëiny. U ökod zp soben ch lidskou ËinnostÌ b v obvykle poökozen Ëi zniëen jeden zemnï ohraniëen p edmït pojiötïnì, kryt nïkolika m lo pojistn mi smlouvami. V öe ökod uv dïn v seznamu äv carskè zajiöùovny zahrnuje vöechny pojiötïnè ökody s v jimkou ökod odpovïdnostnìch. To na jednu stranu umoûúuje pomïrnï rychl odhad celkovè v öe ökod, kter p ipad na dan pojistn rok, ale na druhou stranu to vede k podstatnèmu podhodnocenì dopad pojistn ch ud lostì zp soben ch lidskou ËinnostÌ. Je pravda, ûe skuteënè prost edky vynaloûenè na likvidaci odpovïdnostnìch ökod nelze zjistit v r mci danèho pojistnèho roku, avöak v dobï, kdy v znam pojiötïnì odpovïdnosti roste, si je t eba uvïdomit, ûe u ökod zp soben ch lidskou ËinnostÌ m ûe odpovïdnost p evyöovat hodnotu vlastnìch majetkov ch ökod. 8 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

Celkov v öe pojiötïn ch ökod katastrofickè povahy vznikl ch v roce 1999 dos hla 28,6 mld. USD; z toho 24,4 mld. USD lze p ipsat ûiveln m kalamit m a 4,2 mld. Tabulka 1 ñ VelkÈ ökody roku 1999 podle kategoriì USD bylo zp sobeno lidskou ËinnostÌ (viz tab. 1). Jde tedy zase o rekordnì rok, po roce 1992, kdy hurik n Andrew poniëil st t Floridu a celkovè ökody dos hly P ÌrodnÌ katastrofy celkem 138 98 185 24 441,0 povodnï 50 55 360 1 298,1 bou e, vich ice 47 16 863 17 036,5 zemït esenì 20 24 964 3 100,0 sucho, poû ry porostu 6 404 0 zima, mr z 6 409 1 330,0 jinè 9 185 1 676,4 Katastrofy zp sobenè lidskou ËinnostÌ celkem 188 7 238 4 150,3 poû ry, v buchy 36 723 2 551,1 pr mysl, sklady 20 189 2 107,7 nafta, plyn 4 8 443,4 hotely 4 82 0 obchodnì domy 0 0 0 jinè budovy 6 365 0 jinè 2 79 0 leteck neötïstì, kosmickè ökody 27 660 1 360,9 p dy 14 570 234,1 v buchy, poû ry 0 0 0 poökozenì na zemi 8 90 367,5 sr ûky ve vzduchu 0 0 0 ökody v kosmu 5 0 759,3 jinè 0 0 0 n mo nì hav rie 29 2 268 190,0 n kladnì lodï 6 176 33,0 osobnì lodï 18 2 067 80,0 tankery 2 0 42,0 vrtnè ploöiny 2 0 35,0 jinè 1 25 0 dopravnì hav rie 66 2 341 46,4 autobusy, n kladnì vozidla 50 1 695 36,4 ûeleznice 11 514 10,0 hromadnè sr ûky 0 0 0 jinè 5 132 0 d lnì neötïstì 8 328 0 z ÌcenÌ budov, most 6 247 0 r znè 16 671 1,9 terorismus, obëanskè nepokoje 5 272 0 jinè 11 399 1,9 celkem 326 105 423 28 591,3 Pramen: Swiss Re PoËet PoËet Poj. ökody ud lostì obïtì (v mil. USD) Tabulka 2 ñ 20 nejvïtöìch pojiötïn ch ökod roku 1999 (v mil. USD) V öe PoËet Datum ökody obïtì Ëi zaë tek 4 500 80 25. 12. zimnì bou e Lothar Francie atd. 2 980 26 22. 9. tajfun Bart Japonsko 2 360 70 10. 9. hurik n Floyd USA atd. 2 200 45 27. 12. zimnì bou e Martin Francie atd. 2 000 19 118 17. 8. zemït esenì Turecko 1 485 54 3. 5. torn da USA 1 000 3 400 20. 9. zemït esenì Tchajwan 982 1 14. 4. krupobitì Austr lie 755 39 1. 1. snïhovè bou e USA 650 6 1. 2. v buch v elektr rnï USA 575 ñ 13. 1. vìtr, dèöt a snìh USA 500 20 4. 12. zimnì bou e Anatol D nsko atd. 400 50 000 15. 12. z plavy, sesuvy p dy Venezuela 390 ñ 23. 4. krupobitì, torn da USA 382 29 12. 11. z plavy Francie 320 7 11. 5. z plavy, sesuvy p dy äv carsko atd. 300 7 21. 1. bou e a krupobitì USA 300 9 8. 4. torn da a krupobitì USA 275 ñ 5. 7. v buch v pr m. podniku USA 266 ñ 4. 5. ztr ta satelitu USA Pramen: Swiss Re 32,4 mld. USD. V loúskèm roce v öi ökod ovlivnilo nejvìce pït bou Ì a dvï zemït esenì, kterè dohromady st ly pojiöùovny 15,9 mld. USD. DalöÌch 16 ökodnìch ud lostì v rozmezì mezi 200 a 999 mil. USD p edstavuje dalöì Ëtvrtinu celkovè v öe ökod (viz tab. 2). AmerickÈ p edpovïdi, ûe rok 1999 bude bou liv se splnily: v USA n roky na n hradu ökod zp soben ch bou emi p es hly 6,6 mld. USD. P ispïla k tomu p edevöìm kvïtnov torn da na st ednìm z padï (1,5 mld. USD) a hurik n Floyd, kter zas hl kromï jihov chodu Spojen ch st t takè Bahamy a KaribskÈ ostrovy (2,3 mld. USD). Tajfun Bart zp sobil velkè ökody v Japonsku (tèmï 3 mld. USD). V EvropÏ po nïkolika klidn ch letech ohl sily bou e Anatol, Lothar a Martin n vrat velk ch zimnìch vich icì. ZaË tkem prosince zp sobil Anatol ökody ve v öi asi 500 mil. USD v severnì EvropÏ, p edevöìm v D nsku a severnìm NÏmecku. 26. prosince jej n sledoval Lothar, kter postihl nejvìce Francii, äv carsko a jiûnì NÏmecko a o den pozdïji se p ihnal Martin, kter poniëil jih Pojistn ud lost ZemÏ Francie a p inesl deötï, kterè n slednï zp sobily z plavy. Siln vich ice poökodila budovy a pol mala nevyëìslitelnè mnoûstvì strom ; odhaduje se, ûe jde o 110 mil. m 3 d eva ve Francii a 10 mil. m 3 ve äv carsku. PlnÏnÌ z pojiötïnì v p ÌpadÏ bou- Ì Lothar a Martin se podle odhadu vyöplhajì na 7 mld. USD na zemì Evropy, z toho 4 ñ 5 mld. USD jen ve Francii. P esto vöak nenì moûnè povaûovat tento p ÌrodnÌ zjev za stoletou bou i ani ve Francii a teprve ne v EvropÏ. TakovÈ ökody, jakè zp sobil Lothar, lze oëek vat p ibliûnï kaûd ch deset let, a ökody n - sledkem zimnìch bou Ì p esahujìcì 1 miliardu USD se vyskytnou pr mïrnï jednou za dva aû t i roky. Siln zemït esenì v Turecku a na ostrovï Tchajwan zp sobila celkem ökody za 3 mld. USD, a to 2 mld. USD v Izmitu a dalöì miliardu v Nantou. Celkov seizmick Ëinnost se ale nijak neliöila od dlouhodobèho pr mïru; problèm byl v tom, ûe loúsk zemït esenì zas hla hustï obydlenè oblasti. V sledky studiì systèmu tektonick ch zlom v severnì Anatolii p inesly novè poznatky ohlednï mìstnìho hodno- POJISTNÝ OBZOR 11/2000 9

cenì rizik, kterè bude t eba zohlednit p i stanovov nì pojistnèho. VelkÈ ökody zp sobenè lidskou ËinnostÌ dos hly tèû v r. 1999 nadpr mïrnè v öe, tj. 4,2 mld. USD. Polovina ökod byla zp sobena poû ry pr myslov ch za ÌzenÌ. Dva velkè poû ry v EvropÏ propukly v tunelech, pod horou Mont Blanc mezi FranciÌ a It liì a v rakouskèm tunelu Tauern; mimo velk ch majetkov ch ökod tam zahynulo 51 lidì. N sledkem toho se znovu otev ela diskuze na tèma bezpeënosti silniënìch tunel. Kosmick pr mysl ztratil öest satelit, coû p edstavuje pojiötïnè ökody ve v öi 760 mil. USD. Bylo zaznamen no 14 leteck ch hav - riì, p i kter ch p iölo o ûivot 660 lidì a 8 letadel bylo poökozeno na zemi, dos hly ökody celkem v öe 600 mil. USD. Z hlediska ztr t na ûivotech byl rok 1999 jeden z tïch horöìch (viz tab. 3). P i 326 ökodn ch ud lostech zaznamenan ch v seznamu äv carskè zajiöùovny, v devades - ti procentech zp soben ch p ÌrodnÌmi katastrofami, zahynulo celkem 105 000 lidì. Sesuvy p dy n sledkem prudk ch deöù ve Venezuele si vyû daly 50 000 obïtì; celkovè ökody se odhadujì nejmènï na 10 mld. USD. P i zemït esenì v Turecku (Izmit) zahynulo asi 20 000 lidì a celkovè ökody se odhadujì na 20 mld. USD. Cyklon 05B, o kterèm se mèdia prakticky ani nezmìnila, postihl indick st t Orissa koncem Ìjna a p ivodil smrt nejmènï 15 000 osob. CelkovÈ ökody jsou odhadovanè na 2,5 mld. USD. P es 3400 lidì zahynulo p i zemït esenì na Tchajwanu a hospod skè ökody se odhadujì na 14,1 mld. USD. P ÌrodnÌ katastrofy se vyskytujì po celè planetï, pojistn mi ud lostmi se vöak st vajì tam, kde existuje pojiötïnì. V oblastech, kde jsou soust edïny velkè ekonomickè hodnoty chr nïnè pojiötïnìm, tedy v zemìch s vyspïlou ekonomikou, b vajì n klady na odstranïnì dopadu p ÌrodnÌch katastrof podstatnï vyööì. Proto v r. 1999 tèmï 40 % pojiötïn ch ökod p ipadlo na USA, p edevöìm ve spojenì s hurik nem Floyd a kvïtnov mi torn dy. Na Evropu p ipadlo 30 % ökod n sledkem zimnìch bou Ì. Tajfun Bart a zemït esenì v Turecku a na Tchajwanu p ispïly k dvacetipïtiprocentnìmu podìlu Asie na pojiötïn ch ökod ch (viz tab. 4). V zemïpisn ch oblastech, kde existuje nìzk pojiötïnost, rozsah skuteën ch dopad r zn ch katastrof se neodr ûì v plnïnì pojiöùoven, ale p edevöìm v poëtu postiûen ch osob ñ mrtv ch, poh eöovan ch, v ûnï zranïn ch a bez p Ìst eöì. NÏkdy ani tyto daje nejsou dostateënè: v p ÌpadÏ sesuv p dy ve Venezuele p Ìvaly bahna smetly celè chudinskè Ëtvrti, kde skuteën poëet obyvatel nebyl zn m a nebylo moûnè vöechny obïti vyprostit. PodobnÏ je tomu v p ÌpadÏ indickè Orissy, kde oblast poniëen cyklonem byla tèmï Ëtrn ct dnì od Ìznuta od svïta, a nebylo moûnè vöechny mrtvè spoëìtat ani dnï poh bìt. Proto pouûitì i jin ch kritèriì neû je v öe pojiötïn ch ökod umoûúuje zahrnout do v Ëtu katastrof i ty, kterè postihly rozvojovè zemï (viz tab. 3). Pramen: Swiss Re, Sigma Ë. 2/2000 Tabulka 3 ñ 20 nejhoröìch katastrof roku 1999 z hlediska poëtu mrtv ch (v mil. USD) PoËet V öe Datum obïtì ökody Ëi zaë tek 50 000 400 15. 12. z plavy, sesuvy p dy Venezuela 19 118 2 000 17. 8. zemït esenì Turecko 15 000 100 29. 10. cyklon 05B Indie 3 400 1 000 20. 9. zemït esenì Tchajwan 1 300 ñ 3. 10. z plavy, sesuvy p dy Mexiko 1 185 100 25. 1. zemït esenì Kolumbie 834 ñ 12. 11. zemït esenì Turecko 751 ñ 20. 5. cyklon 2A P kist n atd. 725 ñ 16. 6. povodnï, z plavy»ìna 662 ñ 25. 10. z plavy Vietnam 440 ñ 24. 11. potopenì trajektu»ìna 411 ñ 6. 8. z plavy Indie 361 ñ 18. 10. potopenì lodi IndonÈsie 313 ñ 6. 2. potopenì trajektu IndonÈsie 307 ñ 12. 7. z plavy Indie 286 ñ 2. 8. sr ûka vlak Indie 275 ñ 31. 12. studen vlna Indie 265 ñ 30. 7. z plavy FilipÌny atd. 224 ñ 15. 7. horka USA 217 53 31. 10. p d egyptskèho letadla USA Pramen: Swiss Re Tabulka 4 ñ Katastrofy roku 1999 podle region Region/zemÏ Evropa 50 15,3 1 347 1,3 8 948 31,3 Francie 6 1,8 213 0,2 7 102 24,8 äv carsko 4 1,2 98 0,1 571 2,0 Turecko 6 1,8 19 969 18,9 2 046 7,2 Amerika 80 24,5 54 191 51,4 11 092 39,4 USA 42 12,9 740 0,7 10 560 36,9 Venezuela 3 0,9 50 022 47,4 400 1,4 Asie 150 46,0 48 476 46,0 6 900 24,1 Japonsko 4 1,2 65 0,1 3 173 11,1 Tchajwan 3 0,9 3 401 3,2 1 030 3,6 Afrika 37 11,3 1 350 1,3 0 0,0 Oce nie 5 1,5 22 0,0 1 178 4,1 Austr lie 3 0,9 13 0,0 1 178 4,1 Oce ny/vzduön poëet ud lostì pojiötïnè poëet v % v % ökody v % mrtv ch v mil. USD prostor/kosmos 4 1,2 37 0,0 312 1,1 Kosmos 3 0,9 0 0,0 312 1,1 SvÏt celkem 326 100 105 423 100 28 590 100 Pramen: Swiss Re äkodnì ud lost ZemÏ 10 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

P edseda spr vnì rady»eskè kancel e pojistitel (»KP) Ing. VladimÌr Mr z a v konn editel»kp Ing. Jakub Hradec 11. Ìjna 2000 na tiskovè besedï zve ejnili sazby minim lnìho pojistnèho pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla pro rok 2001, z vaznè pro jednotlivè pojiöùovny, kterè toto takzvanè povinnè ruëenì provozujì. Sazby minim lnìho pojistnèho plnì totiû po dobu st tnì regulace pojistnèho lohu nejniûöìch sazeb, za kterè mohou pojiöùovny ze z - kona povinnè ruëenì nabìzet. P i stanovenì minim lnìch sazeb pro rok 2001 vych zela»kp z anal z ökodnèho pr bïhu jednotliv ch skupin motorov ch vozidel za cel Minim lnì sazby povinnèho ruëenì pro rok 2000 pojistn trh.»kp sdruûuje dvan ct pojiöùoven, kterè vlastnì licenci Ministerstva financì k provozov nì povinnèho ruëenì. Na z kladï proveden ch anal z»kp zjistila, ûe u vöech skupin vozidel p ekroëil r st ökodnèho pr bïhu v roce 2000 procento n - r stu spot ebitelsk ch cen, coû m podle z kona za n sledek zv öenì minim lnìho pojistnèho. äkodn pr bïh je charakterizov n jako pomïr mezi vznikl mi ökodami a pojistn m. R st ökodnèho pr bïhu znamen, ûe ökody meziroënï vzrostly vìce neû odpovìdajìcì pojistnè. MeziroËnÌ n r st ökodnèho pr bïhu zahrnuje i skuteënost, ûe st - Tiskov konference»kp tenì 5% bonusu ËinÌ zv öenì 4,4 procenta. K vïtöìmu n r stu doch zì u skupin vozidel s nejhoröìm ökodn m pr bïhem, zejmèna u motocykl s objemem mo- Sazby minim lnìho pojistnèho na rok 2001 v pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla TarifnÌ skupina Minim lnì pojistnè v KË a) jednostop motorov vozidla 1. do 50 ccm 229 2. nad 50 ccm do 350 ccm 561 3. nad 350 ccm do 500 ccm 1 509 4. nad 500 ccm 1 650 b) osobnì automobily 1. do 1000 ccm 1 188 2. nad 1000 ccm do 1350 ccm 2 682 3. nad 1350 ccm do 1850 ccm 3 837 4. nad 1850 ccm do 2500 ccm 5 950 5. nad 2500 ccm 9 063 c) obytnè automobily 4 913 d) sanitnì automobily 4 865 e) tahaëe 13 570 f) ostatnì automobily 1. do 3500 kg 7 173 2. od 3500 kg do 12 000 kg 12 053 3. nad 12 000 kg 16 725 g) traktory 466 h) motorovè ruënì vozìky 174 i) autobusy MHD 7 040 i) trolejbusy MHD 3 006 j) ostatnì autobusy 1. do 5000 kg 10 698 2. nad 5000 kg 18 955 k) p Ìpojn vozidla tem regulovanè sazby z konnèho pojiötïnì odpovïdnosti nepostaëovaly v pr bïhu 90. let ke krytì vznikl ch ökod. Odhad v öe nepokryt ch z vazk Ëinil k 31. 12. 1999 celkem 2,561 mld. KË. Tyto z vazky p eöly ustanovenìm z kona na»eskou kancel pojistitel.»lenskè pojiöùovny jsou povinny tento z vazek promìtnout do svèho letoönìho ËetnictvÌ. I p es tuto skuteënost pojistnè, kterè budou motoristè pro p ÌötÌ rok platit, bude ve vïtöinï p Ìpad jen mìrnï vyööì neû letos. VÏtöina pojiöùoven si byla vïdoma nedostateënosti minim lnìch sazeb pro rok 2000, a motoristè proto v roce 2000 platili pojistnè o patn ct procent vyööì neû z konem stanovenè minim lnì sazby. Re ln n r st sazeb je tak niûöì, neû vypl v z prostèho porovn nì minim lnìch sazeb rok 2000 a 2001, a v pr mïru ËinÌ 13 procent. NavÌc, vzhledem k tomu, ûe na z kladï bezeökodnèho pr bïhu bude mìt vìce neû 90 procent motorist n - rok na bonus, zv öì se jim pojistnè o mènï neû 8 procent. Nap Ìklad pro nejpoëetnïjöì skupinu vozidel ñ osobnìch automobil s objemem motoru od 1000 do 1350 ccm ñ se minim lnì pojistnè zvyöuje na 2682 korun, coû v porovn nì s obvykl mi sazbami roku 2000 p edstavuje n r st o deset procent. Po zapoëtoru od 350 do 500 ccm, u p Ìpojn ch vozidel a tahaë. Jak zd raznil ing. Mr z, i po zv öenì pat Ì sazby povinnèho ruëenì k nejniûöìm v celè st ednì EvropÏ. 1. do 750 kg 154 2. nad 750 kg 404 3. n vïsy 6 181 (Zpracov no podle materi l»kp.) POJISTNÝ OBZOR 11/2000 11

Z nov ch pr vnìch p edpis JUDr. Ji ina Kotrbat 1. Z kon Ë. 307/2000 Sb. o zemïdïlsk ch skladnìch listech a zemïdïlsk ch ve ejn ch skladech a o zmïnï nïkter ch z kon ( Ëinnost 7. 9. 2000). Z kon upravuje reûim vyd v - nì zemïdïlsk ch skladnìch list k vybran ch zemïdïlsk m produkt m a nakl d nì s nimi jako s cenn mi papìry, podmìnky pro z izov nì a provozov nì zemïdïlsk ch ve ejn ch sklad a st tnì dozor nad nimi. Provozovatel skladu odpovìd za ökodu, jeû vznikla na skladovanèm zboûì. Na tuto odpovïdnost se nevztahuje ß 533 obch. z k. Provozovatel je povinen pojistit sklad i zboûì proti ûivelnìm pohrom m a kr deûi. P edloûenì pojistnè smlouvy je podmìnkou vyd nì povolenì k provozov nì skladu. Pokud provozovatel nep edloûì do 30 dn po uplynutì pojistnèho obdobì Ministerstvu zemïdïlstvì doklad o hradï pojistnèho na dalöì obdobì, ministerstvo povolenì k datu ukon- ËenÌ pojistnèho obdobì odejme. 2. Z kon Ë. 301/2000 Sb. o matrik ch, jmènu a p ÌjmenÌ a o zmïnï nïkter ch souvisejìcìch z kon ( Ëinnost 1. 7. 2001, Ë st 1. 1. 2004). 3. Z kon Ë. 303/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 16/1993 Sb., o dani silniënì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 7. 9. 2000). 4. Z kon Ë. 305/2000 Sb. o povodìch ( Ëinnost 1. 1. 2001). 5. Z kon Ë. 309/2000 Sb. o obrannè standardizaci, katalogizaci a st tnìm ovï ov nì jakosti v robk a sluûeb urëen ch k zajiötïnì obrany st tu a o zmïnï ûivnostenskèho z kona ( Ëinnost 1. 4. 2001). 6. Vyhl öka Ë. 319/2000 Sb., kterou se mïnì vyhl öka Ë. 333/ 1999 Sb., kterou se pro Ëely poskytov nì cestovnìch n hrad stanovì v öe sazeb stravnèho, v öe sazeb z kladnìch n hrad za pouûìv nì silniënìch motorov ch vozidel a v öe pr mïrn ch cen pohonn ch hmot. S ËinnostÌ od 20. 9. 2000 ËinÌ v öe pr mïrnè ceny benzinu za 1 litr podle druhu 30 KË, 31,30 KË a 30,30 KË, motorovè nafty 24,20 KË. 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 322/2000 Sb., kter m se vyd vajì vzorovè stanovy spoleëenstvì vlastnìk jednotek podle z kona o vlastnictvì byt ( Ëinnost 25. 9. 2000). 8. Vyhl öka Ë. 326/2000 Sb. o zp sobu oznaëov nì ulic a ostatnìch ve ejn ch prostranstvì n zvy, o zp sobu pouûitì a umìstïnì ËÌsel k oznaëenì budov, o n - leûitostech ohl öenì o p eëìslov - nì budov a o postupu a oznamov nì p idïlenì ËÌsel a dokladech pot ebn ch k p idïlenì ËÌsel ( Ëinnost dnem voleb do zastupitelstev kraj v roce 2000). 9. Z kon Ë. 340/2000 Sb., kter m se mïnì z kon Ë. 424/1991 Sb., o sdruûov nì v politick ch stran ch a v politick ch hnutìch, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì pozdïjöìch p edpis, a z kon Ë. 357/ 1992 Sb., o dani dïdickè, dani darovacì a dani z p evodu nemovitostì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis ( Ëinnost 1. 1. 2001). 10. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 347/2000 Sb., kter m se stanovì v öe poplatku za uûìv nì d lnice a rychlostnì silnice silniënìmi motorov mi vozidly ( Ëinnost 1. 1. 2001). 11. Opat enì»eskè n rodnì banky Ë. 36/2000 Sb., kter m se stanovì platebnì tituly pro ozna- Ëov nì Ëelu penïûnìch hrad ( Ëinnost 1. 1. 2001). 12. Opat enì»eskè n rodnì banky Ë. 41/2000 Sb., kter m se mïnì opat enì ze dne 28. 6. 1999 o kapit lovè p imï enosti bank zahrnujìcì vïrovè a trûnì riziko ( Ëinnost 21. 9. 2000). 13. Opat enì»eskè n rodnì banky Ë. 42/2000 Sb., kter m se mïnì opat enì ze dne 8. 7. 1999, kter m se stanovì podmìnky pro prov dïnì dohledu nad bankami na konsolidovanèm z kladï ( Ëinnost 21. 9. 2000). 14. SdÏlenÌ Min. zahr. vïcì o sjedn - nì RozhodnutÌ Ë. 1/99 Rady p idruûenì mezi Evropsk mi spole- ËenstvÌmi a jejich Ëlensk mi st - ty na jednè stranï a»eskou republikou na stranï druhè ze dne 30. 7. 1999 o p ijetì podmìnek pro Ëast»R v programech SpoleËenstvÌ v oblasti v zkumu, technologickèho rozvoje a demonstracì (1998ñ2002), a v programech pro v zkum a vzdïl v nì (1998ñ 2002) ñ platnost 1. 8. 1999. AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ OdpovÏdnost v robc cigaret Porota v Miami (USA) odsoudila r znè tab kovè spoleënosti k vyplacenì 145 mld. USD jako odökodnè v soudnìm ÌzenÌ vedenèm jmènem 500 000 obëan Floridy. Toto rozhodnutì zdaleka p edëì dosud udïlen odökodnïnì represivnìho charakteru, kter v USA bïûnï b vajì vysok. éalovanè spoleënosti majì v myslu se odvolat. Pojiöùovny odmìtajì, ûe by kdy pojiöùovaly odpovïdnost za zdravotnì rizika spojen s kou- enìm a z tïchto d vod se necìtì finanënï ohroûeny. PojiötÏnÌ ökod zp soben ch hackery SpoleËnost Allianz Cornhill p ipravuje nov produkt nazvan Ñkybervandalismusì. Toto pojiötïnì je zamï eno na malè a st ednì firmy, kterè nemajì vlastnì softwarovè systèmy, ale vyuûìvajì pro svè podnik nì Internet nebo systèmy s nìm spojenè. Produkt byl vyvinut pro eöenì podobn ch situacì jako ta, kter nastala letos na ja e, kdy Internet byl ochromen hackery a zaplaven poëìtaëov mi viry. Sjedn v nì pojiötïnì p es internet Ned vno vydan studie öv carskou zajiöùovnou uv dì, ûe pro sjedn nì pojiötïnì se zatìm vyuûìv internetu jen velice m lo. TÌmto zp sobem je ve Spojen ch st tech bïûnï sjedn v no 0,2 % pojiötïnì obëan, zatìmco v EvropÏ je to jen 0,02 %. Ve svè prognûze vöak studie p edpovìd, ûe do r. 2005 by mïl podìl obchodu on-line na pojistnèm trhu v USA dos hnout 5 % aû 10 % a v EvropÏ 3 % aû 5 %. Asociace britsk ch pojistitel tèû informovala, ûe aëkoliv poëet uûivatel internetu stoup, poëet str nek nabìzejìcìch ve ejnosti p Ìm obchod v pojiötïnì je jen Ñmargin lnï vyööìì. (ko) Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000 12 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

OInternetu a moûnostech jeho vyuûitì v pojiöùovn ch se v odborn ch Ëasopisech, vëetnï PojistnÈho obzoru, v poslednì dobï pìöe Ëasto. VÏtöinou jsou prezentov ny vìce Ëi mènï teoretickè z mïry a pl ny na vyuûitì modernìho komunikaënìho mèdia. Praktick ch zkuöenostì zatìm nenì mnoho. V sledky pr zkumu vyuûìv nì Internetu v nïmeck ch pojiöùovn ch na poë tku roku 2000 publikoval Ëasopis Versicherungswirtschaft (Ë. 14/2000). Pr zkum vych zel z hodnocenì internetov ch str nek asi 150 pojiöùoven a odpovïdì 70 pojiöùoven na rozeslan dotaznìk. NÏkterÈ z vïry mohou b t jistï zajìmavè i pro naöe Ëten e. n HlavnÌ vyuûìv nì Internetu ñ p edstavenì produkt a spoleënosti»istï form lnï a kvantitativnï vzato, jsou na Internetu p Ìtomny prakticky vöechny nïmeckè pojiöùovny. VÏtöinou se prezentuje pojiöùovna a jejì nabìzenè produkty. Internet tedy slouûì hlavnï jako marketingov n stroj. VÏtöina pojiöùoven oslovuje na Internetu soukromou (ne podnikovou) klientelu, Ëasto se zamï enìm na urëitou cìlovou skupinu (mladì lidè, rodiny, stavebnìci). Popisy produkt doplúuje zpravidla nabìdka souvisejìcìch sluûeb z kaznìk m. Prezentace pojiöùovny zahrnuje vedle hlavnìch informacì o spoleënosti takè adresy, obr zky budov, nïkdy p ÌjezdovÈ trasy. K dispozici jsou takè tiskovè zpr vy a informace o hospoda enì. n Akvizice p es Internet Internet m ûe slouûit pojiöùovn m jako odkaz na mìsta, kde lze sjednat pojiötïnì nebo pro p ÌmÈ sjedn nì pojiötïnì. V prvnìm p ÌpadÏ odkazujì pojiöùovny na sv prodejnì mìsta a zprost edkovatele (vïtöinou podle PS» nebo abecednï), nejelegantnïjöìm eöenìm je automatickè vyhled nì nejbliûöìho kontaktnìho mìsta podle zadanè adresy. P ÌmÈ odkazy na internetovè str nky zprost edkovatel nejsou bïûnè (mnozì zprost edkovatelè ani na Internetu nejsou). NejjednoduööÌ formou p ÌmÈ akvizice je e-mailov adresa, kterou m ûe z jemce o komunikaci Internet v nïmeck ch pojiöùovn ch s pojiöùovnou pouûìt. DalöÌ moûnosti sahajì od vyû d nì zasl nì n vrhu na danou adresu, p es staûenì podklad z Internetu, vyû - d nì si telefonickèho kontaktu, pojiöùovacìho poradce, v poëet pojistnèho podle zadan ch parametr a vyhotovenì n vrhu ñ aû po moûnost uzav Ìt pojiötïnì on-line. PoslednÏ uvedenou moûnost nabìzì zatìm jen velmi omezen okruh p Ìm ch pojistitel, a to jen v nïkter ch druzìch pojiötïnì. TradiËnÌ pojiöùovny s vybudovanou prodejnì strukturou jsou v tomto smïru velmi zdrûenlivè a na Internetu odkazujì na sv obchodnì mìsta. n PÈËe o klienty PodobnÏ je tomu s n slednou pèëì o klienty. Ti si mohou prost ednictvìm e-mailu vyû dat poradenstvì, podklady nebo zasl nì doklad (nap. zelenè karty, formul ). Jen mal poëet pojiöùoven umoûúuje posìlat po Internetu zmïnov data k existujìcìm pojiötïnìm nebo prov dït zmïny investic u kapit lov ch ûivotnìch pojiötïnì v zan ch na investiënì fondy. V p ÌpadÏ pojistn ch ud lostì je moûnè vyplnit na Internetu formul ozn menì. n VnÏjöÌ prezentace VnÏjöÌ vzhled internetov ch str nek nïmeck ch pojiöùoven se mïnì jen minim lnï. St le p evaûuje Ñklasick ì statick prezentace, postupnï se prosazujì i multimedi lnì a interaktivnì prvky. Nov koncepce internetovè prezentace je u pojiöùoven vz cnostì, obvykl je pr bïûn v voj a p izp sobov nì obsahu. RostoucÌ po- Ëet str nek p itom vede k technickèmu ËlenÏnÌ obsahu a vyuûìv nì r zn ch tlaëìtek a r meëk s odkazy. I tady platì, ûe mènï je vìce v z jmu p ehlednosti internetovè prezentace. n InternetovÈ technologie SouËasnou internetovou prezentaci nïmeck ch pojiöùoven lze charakterizovat jako nabìdku produkt v hromadn ch odvïtvìch pojiötïnì a jednoduchou nabìdku sluûeb klient m. DalöÌ kroky k elektronickèmu obchodov nì jsou teprve p ed nimi. NenÌ dost dob e moûnè p ÌmÈ srovn v nì pojiöùoven s bankovnì sfèrou, kde lze pomocì home bankingu a Internetu zjiöùovat stav svèho konta (analogicky u pojiöùovny stav smlouvy a placenì pojistnèho) a zad vat p Ìkazy (analogicky hl sit zmïny daj a pojistnè ud losti). Internetov prezentace pojiöùoven je vïtöinou oddïlena a nem p Ìmou vazbu na provoznì informaënì systèmy zpracov nì dat. V adï p Ìpad dokonce internetovè servery neprovozujì samy pojiöùovny, ale externì poskytovatelè sluûeb. InternetovÈ technologie p itom vyuûìv vïtöina pojiöùoven internï jako z klad vnit nìch komunikaënìch sìtì ñ intranet (p Ìp. takè extranet pro spojenì se sv mi partnery nebo zprost edkovateli). Technicky obtìûnè m ûe b t propojenì se zprost edkovateli nebo poskytovateli sluûeb pojiöùovn m (znalci). Ti jsou vïtöinou nez vislì, majì sv vlastnì sdruûenì, v nichû komunikujì technicky odliön m zp sobem a tak bude nezbytn tvorba rozhranì. n Tvorba internetov ch str nek Pro tvorbu internetov ch str - nek je dnes k dispozici ada softwarov ch n stroj. SvÈ sluûby nabìzì ada reklamnìch, grafick ch a internetov ch agentur, nïkterè pojiöùovny vyuûìvajì dokonce sluûeb student. Obsah internetovè prezentace je ve vïtöinï pojiöùoven v kompetenci tvar marketingu, p ÌpadnÏ tvar, kterè se starajì o styk s tiskem a ve ejnostì. Pokud jde o technickè zabezpeëenì, podìlejì se na nïm zhruba vyrovnanï vlastnì tvary zpracov nì informacì a externì dodavatelè. Grafickou str nku zajiöùujì p edevöìm externì reklamnì a grafickè agentury. n OmezujÌcÌ podmìnky HlavnÌ omezenì vyuûìv nì Internetu pro sjedn v nì pojiötïnì p edstavujì dnes v NÏmecku pr vnì p edpisy. P ÌmÈ okamûitè uzav enì pojiötïnì po Internetu podle nich nenì moûnè, protoûe z kaznìk (v r mci ochrany spot ebitel ) musì dostat informaci v papìrovè formï. Touto problematikou se zab v takè jedna z nov ch smïrnic EvropskÈ unie. Druh skupina p ek ûek vypl v p Ìmo z charakteru Internetu, kter s m o sobï neposkytuje ochranu proti zneuûitì p en öen ch dat, jejich ztr tï nebo zmïn m. I to je jednìm z d vod oddïlenèho provozov nì Internetu od vlastnìch informaënìch systèm, aby se nezvyöovalo riziko neopr vnïnèho proniknutì do nich zvenëì. n LidÈ a n klady OdpovÏdi na ot zky t kajìcì se nasazenì pracovnìk, kte Ì se Internetem v pojiöùovn ch profesion lnï zab vajì, a rozpoët nejsou bohuûel z ejmï dostateënï vypovìdajìcì. Po- Ëet pracovnìk se pohybuje od poloviny pracovnì sìly aû po 5 osob ve velkè pojiöùovnï. RozpoËet se pohybuje ñ jistï i v z vislosti na velikosti pojiöùovny a na v znamu, kter se prezentaci na Internetu p isuzuje ñ od 10 000 do 900 000 DM. Jen menöì Ë st pojiöùoven je toho n zoru, ûe vynaloûenè n klady se mohou uû dnes vr tit. VÏtöina se domnìv, ûe se vr tì nïkdy v budoucnosti, nebo ûe n vratnost je nejist. Podle autor pr zkumu nelze v nejbliûöì dobï oëek vat velkou zmïnu proti souëasnèmu stavu. Lze oëek vat kroky k v mïnï dat se zprost edkovateli a p i likvidaci ökod v z jmu spory n klad. OËek vat podobn boom jako u home bankingu nenì na mìstï. Uû jen proto, ûe klient s pojiöùovnou komunikuje podstatnï mènï Ëasto neû s bankou a tato komunikace je vïtöinou podstatnï sloûitïjöì. (ML) POJISTNÝ OBZOR 11/2000 13

VsouËasnÈ dobï jsme svïdky intenzivnìho rozvoje poëìtaëov ch systèm, informaënìch a komunikaënìch technologiì. V È e digitalizace si internet postupnï zìsk v st le v znamnïjöì roli v kaûdodennìm ûivotï. P ÌmÈ bankovnì obchody prov - dïnè elektronickou cestou se postupnï st vajì samoz ejmostì. V USA dnes tìmto zp sobem nakupuje asi 10 % populace, ve vyspïl ch evropsk ch st tech a v Japonsku zatìm zhruba 2 %. V chozìm p edpokladem rozvoje tèto Ëinnosti je zdokonalenì systèm ochrany dat. Pomoci by mïla i legislativa. UplatnÏnÌ elektronickèho obchodu v pojiöùovnictvì je pak pouze ot zkou Ëasu. Podle prognûzy Ëasopisu Swiss Re Sigma Ë. 5/2000 lze oëek vat, ûe do Perspektivy elektronicky realizovanèho obchodu v pojiöùovnictvì Ing. Ji Ì Janata, CSc., MARSH s.r.o. roku 2005 bude uskuteëúov no tìmto zp sobem 5 ñ 10 % operacì z celèho objemu v USA a 3ñ5 % v EvropÏ. HlavnÌ rysy elektronickèho pojiötïnì V souëasnè dobï slouûì internet zpravidla jen k podpo e marketingovè Ëinnosti pojiöùoven. Kaûd stav m svè webovè str nky, pod - vajìcì z kladnì informace. P echod na plnohodnotn elektronick obchod by mïl v prvè adï znamenat zkvalitnïnì sluûeb v r zn ch oblastech ûivotnìho i neûivotnìho pojiötïnì, racionalizaci a urychlenì postup, snìûenì administrativnìch a provoznìch n klad. To jsou v podstatï stejnè cìle, jakè si klade elektronickè obchodov nì v bec. SouËasnÏ dojde ke zv öenì konkurenënìch tlak mezi pojistiteli; pojistnè by se proto mïlo sniûovat. Za revoluënì prvek lze oznaëit dosaûenì p ÌmÈho spojenì mezi pojistitelem a klientem. K dispozici bude popis pojistn ch produkt vëetnï cenov ch relacì. Kaûd si bude moci nalèzt optim lnì variantu na z kladï porovn nì nabìdek od nïkolika pojistitel. Bude zde moûnost zabezpeëenì nep etrûitèho provozu. Na jak koliv dotaz klienta lze pak zìskat tèmï okamûitï odpovïô. PrvnÌm krokem tohoto procesu je standardizace. NejvÏtöÌ öanci budou mìt co nejjednoduööì postupy, upravenè do jasnè, jednoznaënè formy. TradiËnÌ pojistitelè budou muset nejen investovat do technickèho za ÌzenÌ, ale tèû do p ebudov nì st vajìcìho modelu ÌzenÌ a provozu. K tomu bude pot eba vysoce kvalifikovan ch specialist ; na druhè stranï lze oëek vat ruöenì mìst pro pracovnìky s niûöì kvalifikacì v administrativï. JednotlivÈ prvky procesu pojiötïnì jako marketing, upisov nì rizika, spr va smlouvy, vy izov nì pojistn ch ud lostì nebo i nïkterè standardnì operace rizikovèho managementu bude moûnè optimalizovat. PodstatnÏ se snìûì n klady na akvizice, kterè bylo dosud nutnè vynaloûit zejmèna p i vstupu na trh. TÌm se otevìr prostor pro novè subjekty. spïchu mohou dos hnout zejmèna ti, kte Ì spojì svoje silì s internetov mi experty, specialisty na software, s renomovan mi bankovnìmi domy, pop. v oblasti ûivotnìho pojiötïnì s kvalifikovan mi aktu ry. ÿeöenì pojistn ch ud lostì lze prov dït systèmem on-line; veöker dokumentace vëetnï n zorn ch fotografiì nebo videoz bïr m ûe proch zet elektronickou cestou. Existuje moûnost, aby odborn dìlna, prov dïjìcì opravu, klienta i pojiöùovnu pr bïûnï informovala o postupu pracì, takûe nebude doch zet ke zbyteënèmu zdrûov nì. DosaûenÈ spory ze vöech oblastì se promìtnou do snìûenì cen produkt. Siln konkurence spolu s moûnostì snadnèho porovn nì nabìdky od r zn ch subjekt vöak m ûe vèst aû k cenovè v lce. loha zprost edkovatele v elektronickèm obchodï Elektronick obchod nutnï vyvol zmïny v roli zprost edkovatele. Z kladnì p ehled o jednotliv ch produktech a o cen ch, kter d Ìve zabezpeëovali jednatelè nebo maklè i, bude pro klienta snadno dostupn na internetu. Je tedy z ejmè, ûe v oblasti standardnìch operacì pro menöì klienty bude pot eba sluûeb klasickèho zprost edkovatele, p edevöìm jednatele, znaënï omezena. Nez visl maklè musì zvl dnout novè informaënì technologie, aby se mohl soust edit na zpracov nì a vyhodnocenì nabìdky od vìce pojiöùovacìch spoleënostì pro st ednì a vïtöì subjekty, u kter ch lze vèst jedn nì o optim lnìch podmìnk ch a rozsahu krytì i v öi pojistnèho. V neûivotnìm pojiötïnì budou u rozs hlejöìch kontrakt st le v znamnè ot zky rizikovèho managementu, protoûe posouzenì a hodnocenì rizika z stane nad le v chozìm bodem pro vyjedn v nì s pojistiteli, soupojistiteli nebo zajistiteli. Spolu s elektronick m obchodem se objevì i nov rizika, pro kter bude nutnè hledat pojistnou ochranu. VelkÈ perspektivy majì alternativnì p enosy a alternativnì financov nì rizika, zaloûenè na propojenì pojiöùovnictvì s kapit lov mi trhy. Zde m ûe maklè prok zat svoji kreativitu. D le se m ûe se uplatnit i v oblasti managementu vy izov nì komplikovan ch pojistn ch ud lostì. Lze vöak oëek vat zmïny ve struktu e dosahovan ch p Ìjm : vzhledem k vïtöìmu z jmu o oblast ÌzenÌ rizika se bude zvyöovat podìl sluûeb, vykon van ch za platu, zamï en ch na glob lnì rizikov management, zpracov nì rizikov ch profil, havarijnì pl ny a pl ny na znovuobnovenì provozu. NovÈ rizikovè prvky Existuje öirok ök la z vad ËistÏ technickèho charakteru, kterè mohou naruöit spr vn chod elektronickèho za ÌzenÌ a tìm i celou ideu novèho postupu. Mezi nï pat Ì klasickè situace jako v padek zdroje proudu, nedostateën kapacita serveru, z vaûn funkënì porucha systèmu. Ovöem devastaënì Ëinek s nedozìrn mi n sledky mohou mìt toky hacker a zamo enì systèmu nebezpeën mi viry. Uv dì se, ûe v souëasnosti existuje ve svïtï sedm mezin rodnìch dob e organizovan ch a financovan ch skupin, zamï en ch na zloëineckou Ëinnost v elektronickèm obchodï (Global Risk, Marsh, 2/2000). ProblÈm spo- ËÌv v tom, ûe s nutnostì zabezpe- ËenÌ datov ch soubor, software, hardware a telekomunikaënìch cest se p vodnï p Ìliö nepoëìtalo. Na poë tku si asi m lokdo dok zal p edstavit, ûe jednìm z budoucìch strategick ch v leën ch cìl bude destrukce poëìtaëov ch systèm nep Ìtele. ZejmÈna p i pojiötïnì velk ch klient z korporativnì sfèry se pojistiteli poskytujì rozs hlè soubory dat, kter by mohla b t zneuûita. Nelze zcela vylouëit ani neopr vnïn p Ìstup k bankovnìmu Ëtu klienta. Princip vz jemnè d vïry mezi vöemi z ËastnÏn mi subjekty je jednìm ze z klad spolupr - ce. PracnÏ vytvo en vztah m v tomto ohledu velice citlivè mìsto. Vybudovat si dobrou pozici na trhu znamen mìt i dobrè jmèno, kterè je v sledkem mnoha let intenzivnìho silì. TÏûce nabyt prestiû vöak m ûe b t ztracena bïhem okamûiku a jejì znovuobnovenì se uû nemusì v bec poda it. Principy ochrany elektronickèho obchodu I v tèto oblasti p ispìvajì k omezov nì rizika metody rizikovèho managementu. Podle Emily Freeman ze spoleënosti Marsh, San Francisco, je vhodnè postupovat v n sledujìcìch krocìch: Anal za vöech aplikacì a zhodnocenì jejich rizik. Pak lze zamï- it pozornost na cesty pouûìv nì internetu, zejmèna v elektronickèm a integrovanèm obchodï. Uvaûuje se, co by se mohlo st t, kdyby do- 14 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

ölo k doëasnèmu p eruöenì jednè z tïchto cest, nebo kdyby se do tèto cesty poda ilo proniknout hackerovi. StanovenÌ priorit. ÿada obchodnìch aktivit nemusì zrovna ovlivnit cel soubor elektronickèho obchodu; vyööì stupeú priority se tedy p i adì tïm, kterè majì vïtöì dopad na tvorbu p Ìjm nebo na reputaci firmy. PosouzenÌ zranitelnosti spoleënosti. V chozìm bodem je audit bezpeënostnìch procedur a jejich prosazov nì uvnit subjektu. Zjiöùuje se, jak je moûnè proniknout zvnïjöku do systèmu a navrhujì se opat enì, kter mi by se tomu dalo zabr nit. Odhad velikosti ökod. Je nutnè urëit, jak finanënì dopad majì jednotlivè aktivity. Jakou finanënì hodnotu lze p i adit informacìm v elektronickè formï (nap. p edmïtu obchodnìho tajemstvì nebo seznamu z kaznìk ). Kontrola pojistnèho programu. kolem je najìt, kterè Ë sti st vajìcìho pojistnèho programu se vztahujì k rizik m elektronickèho obchodu. U klasick ch pojistek vöak tato rizika pojiötïna neb vajì. ProvÏrka smluvnìch ujedn nì s dodavateli kritick ch prvk elektronickèho obchodu. Do tèto Ëinnosti je pot eba zapojit specialisty z oboru pr va, kte Ì pomohou ur- Ëit, do jakè mìry lze p enèst riziko na externì dodavatele, kte Ì p ipravujì webovè str nky nebo zajiöùujì telekomunikaënì sluûby. T mov p Ìstup. UstavÌ se t m, sloûen ze Ëlen spoleënosti pro vyhodnocenì rizik elektronickèho obchodu a p Ìpravu strategie jejich omezenì. V t mu pracujì rizikovì inûen i, internì audito i, pr vnìci, technologovè, pracovnìci marketingu a specialistè na zabezpe- ËenÌ dat. Vypracov nì nov ch bezpeënostnìch postup elektronickèho obchodu. InternÌ pravidla pro zachov nì bezpeënosti provozu, kter je nutnè bezpodmìneënï dodrûovat, pak zajiöùujì kontinuitu provozu. Je nutnè je periodicky testovat za pomoci externìch specialist na bezpeënost webov ch operacì. Vyhled nì pomoci z externìch zdroj. Jestliûe dan subjekt nenì schopen si vytvo it bezpeënou infrastrukturu s m, je lèpe v duchu outsourcingu svï it tuto Ëinnost renomovanèmu externìmu dodavateli. Vytv enì dobr ch vztah s klienty a z kaznìky (s minimem investic) povaûuje st le vìce spoleënostì a firem za sv j hlavnì marketingov problèm a vyuûìv k tomu nejr znïjöì technologie. Jednou z moûnostì je vyuûitì technologie call center (internìch nebo externìch) k zajiötïnì rychlèho, v konnèho a efektivnìho servisu. Call centra jsou Ëasto pouûìv na pouze jako prost edek ke komunikaci s nov mi z kaznìky, ada spoleënostì si ale uvïdomila, ûe jejich vyuûitì je mnohem öiröì a pouûìv je takè k udrûenì a zv öenì zisk se st vajìcìmi klienty. Call centrum (d le CC) je organizaënì jednotka, kter slouûì k hromadnèmu zpracov nì p ÌchozÌch a odchozìch hovor. (InternÌ CC je pevnou organizaënì souë stì spoleënosti a zpravidla zajiöùuje zpracov nì telefonnìch hovor v hradnï pro spoleënost; externì CC nabìzì svoje sluûby t etìm osob m jako svoji hlavnì Ëinnost ñ formou outsourcingu). Z kladnì Ë stì CC je Automatic Call Distribution (ACD). ACD t ÌdÌ p ÌchozÌ hovory podle volanèho ËÌsla, podle Ëasu p Ìchodu, dèlky Ëek nì v adï ËekajÌcÌch hovor apod. a p ed v je na volnè oper tory. CC jsou propojena na datab ze daj pomocì systèmu Computer Telephony Integration (CTI), aby hned po p ijetì hovoru mïli k dispozici daje pot ebnè k vybavenì volajìcìho klienta. Oper tor, kterèmu je hovor p epojen, m p Ìmo p ed sebou na monitoru veökerè informace souëasnï s p epojen m hovorem. VolajÌcÌ je tak zbaven povinnosti se nïkolikr t p edstavovat, p e Ìk vat identifikaënì ËÌsla, opakovanï popisovat z vadu, atd. K v raznèmu snìûenì n klad doch zì zejmèna p i vyuûitì CTI pro vyt ËenÌ telefonnìch ËÌsel p i aktivnìm telemarketingu. Oper to- i se nezdrûujì vyt ËenÌm telefonnìch ËÌsel, Ëek nìm na tûn, pop. zavïöov nìm p i obsazenè lince ñ Call centrum = vstupnì br na firmy Ing. AntonÌn PospÌöil, Lion Teleservices SK, s.r.o. Power Dialing. Dost vajì se k nim pouze spïönï spojenè hovory, coû v praxi znamen zv öenì produktivity aû o 40 %. Velk poëet dotaz m opakujìcì se charakter, a tak mohou b t vybavov ny automaticky, prost ednictvìm dalöì Ë sti CC ñ interaktivnìho hlasovèho systèmu ñ Interactive Voice Response (IVR), jenû je schopen s m v r mci organizace poskytovat informace. NejnovÏjöÌmi trendy je spojenì CC se sluûbami Internetu. Nap. uûivatel pohybujìcì se po webov ch str nk ch urëitè firmy klikne na v robek, kter ho tam zaujal. Aplikace ÑpoËÌtaËovÈ telefonieì vyhled agenta, odpovïdnèho za dan produkt, kter se s uûivatelem vz pïtì telefonicky spojì. Pro takov to CC se ujìm oznaëenì Intgrated CC. q Integrated CC ñ telefon, fax, E-mail, web PevnÈ telefonnì linky, mobilnì telefony, fax, elektronick poöta, web, poöta, SMS, chat, WAP ñ to vöe lze integrovat do jedinèho CC. IntegrovanÈ komunikaënì centrum nabìzì dalöì formy komunikace s cìlem nabìdnout z kaznìk m p i vz jemnè kombinaci co nejvìce moûnostì. Vysok n r st zaznamen vajì p edevöìm elektronickè formy komunikace. V hody integrace * MizÌ rozdìl mezi telefonnìm hovorem, internetovou telefoniì, chatem, e-mailem atd. * SnÌûenÌ, resp. odstranïnì telekomunikaënìch n klad volajìcìho z kaznìka, webovè tlaëìtko Ñzavolejte n mì, kdy m ûe hovo it p Ìmo s oper tory CC nebo si zvolì dobu, kdy chce b t zpïtnï oper tory kontaktov n. * Oper to i majì p i zodpovìd nì telefonnìch hovor on-line p Ìstup k rozs hlèmu zdroji informacì. * V dob ch mimo hovorovè öpiëky lze oper tory efektivnï vytìûit zpracov v nìm dotaz z internetu (web, elektronick poöta). * Dob e dimenzovanè a provozovanè CC minimalizuje poëet telefonnìch oper tor, ËekacÌ Ëas na lince i pr mïrn Ëas pot ebn na zpracov nì hovoru. * DalöÌm p Ìnosem je celkov racionalizace a zjednoduöenì kontaktu organizace se z kaznìky a zabezpeëenì jednotnèho postupu p i vybavov nì z kaznick ch poûadavk. * CC p edstavujì v znamnou sporu investiënìch a provoznìch n klad oproti budov nì obchodnìch kancel Ì. Kvalita sluûeb CC je urëena p edevöìm n sledujìcìmi faktory: Person l ñ dob e proökolenì oper to i jsou jednìm ze z kladnìch stavebnìch kamen CC. Organizace ñ spr vn organizace CC umoûnì poskytovat sluûby stejnè kvality s niûöìmi n klady a ve vïtöìch objemech. POJISTNÝ OBZOR 11/2000 15

Technika ñ odpovìdajìcì technologickè vybavenì CC a dostateën telekomunikaënì p Ìstup je rovnïû klìëov m prvkem profesion lnìch CC. q Telemarketing PasivnÌ telemarketing je zpracov nì p ÌchozÌch telefonnìch hovor. Na urëenèm telefonnìm ËÌsle, kterè je zpravidla zve ejúov no v nejr znïjöìch mèdiìch, oper to i p ijìmajì p ÌchozÌ hovory a p Ìsluön m zp sobem je zpracov vajì. AktivnÌ telemarketing je naopak zpracov nì odchozìch telefonnìch hovor. Oper to i telefonem kontaktujì p edem vybranou skupinu z kaznìk. CÌlem je nejëastïji zodpovïzenì urëitèho dotaznìku, pr zkum trhu, sledov nì spokojenosti z kaznìk, domlouv nì sch zek pro obchodnì z stupce. Efektivita telemarketingu spoëìv i v n slednèm zpracov nì zìskan ch dat, jejich vyuûitì pro dalöì marketingovè aktivity a vyhodnocenì ekonomickè n vratnosti. RozdÏlenÌ poskytovanè informaënì podpory p i pasivnìm telemarketingu podle * CÌlovÈ skupiny z kaznìk a podle charakteru produktu nebo sluûby: Info-line ñ jsou poskytov ny z - kladnì informace neomezenèho charakteru (o produktech, sluûb ch, firmï atd.), Helpdesk ñ Ëelem je poskytovanì odbornèho poradenstvì v urëenèm rozsahu a technickè podpory z kaznìk na telefonickè lince, Hot-line ñ smyslem je asistenënì pomoc p i ÑhavarijnÌch stavechì v robk, sluûeb, situacì. * Hlediska zpoplatúov nì hovor : bezplatn /zelen linka ñ uvedenì novèho produktu, zv öenì dosahu firmy, objedn vkov servis, reklamace, zv öenì pohodlì volajìcìho, linka s bïûnou tarifikaci (mìstnì, I. p smo, II. p smo), modr linka se stejnou ñ obvykle vyööì neû bïûnou ñ tarifikacì z kaûdèho mìsta zemï ñ poskytov nì placenèho poradenstvì. * PracovnÌ doby: V znamn m parametrem je pracovnì doba linek, kdy poskytovanè sluûby jsou zajiöùov ny oper tory a kdy pomocì automatick ch hlasov ch systèm. q Outsourcing ano Ëi ne? V oblasti telemarketingu se Ëasto st et v me s pojmem outsourcing, coû znamen p enech nì vybran ch firemnìch ËinnostÌ jinè firmï za Ëelem zajiötïnì vyööì kvality Ëi snìûenì n klad (ev. kombinace obojìho). V p ÌpadÏ CC se jedn hromadnè zpracov nì telefonnìch hovor (pop. dalöìch telekomunikaënìch sluûeb) externì spoleënostì, kter je odpovìdajìcìm zp sobem person lnï a technologicky vybavena. V hody outsourcingu: * vyööì kvalita (CC se specializuje na zpracov nì telefonnìch hovor, externì CC nabìzì jiû ökolenè oper tory, umoûúuje operativnì pr ci se öpiëkovou technologiì, poskytuje zkuöenosti p i organizaci projekt ), * snìûenì a kontrola operaënìch n klad (n klady na technologii sdìlì vìce z kaznìk, odpadajì vstupnì investice do technologie a riziko p i dimenzov nì kapacity CC, z kaznìk platì skuteënï spot ebovan objem), Ëasto aû 20 %, * Ëas (budov nì novèho CC se pohybuje v termìnu t dn aû mïsìc, start novèho projektu v externìm call centru trv jen dny), * zlepöenì zamï enì spoleënosti na hlavnì Ëinnost (firma se nezab v know-how jak budovat a provozovat internì CC a vïnuje se svè hlavnì Ëinnosti), * zìsk nì p Ìstupu ke öpiëkov m technologiìm (profesion lnì externì CC sledujì v voj ve svè oblasti a pravidelnï obmïúujì svoji technologii a vyuûìvajì nejnovïjöìho know-how), * uvolnïnì vnit nìch zdroj od ËinnostÌ nesouvisìcìch s hlavnì ËinnostÌ (investice do budov nì a provozu CC je moûnè pouûìt pro hlavnì Ëinnost spoleënosti), * p Ìnosy z reinûen ringu ñ zjednoduöenì ÌdÌcÌ pr ce, organizaënì struktury, r st specializace firmy, * zbavenì se zodpovïdnosti za tïûko kontrolovatelnè a ovlivúovatelnè Ëinnosti (spoleënost se nestar nap. o zabezpeëenì telekomunikaënì kapacity, dostateënèho poëtu ökolen ch oper tor pro öpiëkovè Ëasy), * rozdïlenì rizik. Typy vztah s externì spoleënostì * kr tkodob spolupr ce, * dlouhodob spolupr ce, * partnerstvì, spoleënè podniky. NejËastÏjöÌm d vodem pro vyuûitì externìho CC je moûnost podle pot eby kr tkodobï vyuûìvat velkè kapacity CC (s minim lnìm investiënìm rizikem). q TrûnÌ segment CC TrûnÌ segment ÑCCì zaznamen v v poslednìch letech ve svïtï meziroënì n r st trhu pr mïrnï 30 %. V»eskÈ i ve SlovenskÈ republice je oëek v n n r st trhu daleko vyööì. JednÌm z d vod je nap. ukonëenì nïkter ch monopol (nap. konec monopolu»eskè pojiöùovny v»r pro tzv. povinnè ruëenì vozidel znamenal pro dalöì pojiöùovny moûnost zìskat zajìmav podìl na trhu a jednìm z n stroj konkurenënìho boje byl telemarketing). Pro CC v»r i SR se otevìrajì novè trhy a tento n r st bude jeötï vìce umocnïn ukonëenìm monopolu na telekomunikaënìm trhu (n rodnì oper to i). VyuûitÌ externìho CC je pro z - kaznìky v hodnè z celè ady d vod. Pro ilustraci d le uv dìm v sledky z pr zkumu CC na nïmeckèm trhu (TeleTalk 9/98). Je v nïm uvedeno procento z kaznìk a d vod, proë zvolili pro realizaci telemarketingovèho projektu externì CC: l 75 % ñ vyööì prostupnost (kapacita). ÿadu projekt je nutnè realizovat v urëitèm Ëase, coû Ëasto p edstavuje objem hovor, kterè z kaznìk nenì schopen s m zpracovat. l 58 % ñ öiröì dosaûitelnost (pracovnì doba). CC jsou schopna z kaznìk m nabìdnout za velmi v hodn ch podmìnek aû nep etrûit provoz. l 33 % ñ vïtöì akceschopnost (pruûnost, rozsah sluûeb). l 21 % ñ niûöì n klady. S rozvojem svobodnèho podnik nì st le vìce lidì ch pe, ûe obchod neznamen jen prost prodej zboûì nebo sluûeb. SkuteËnÏ dobr obchod je vybudov n na myölence prokazov nì sluûby z kaznìkovi, opìr se o dobrou v li a ctì z sadu vz jemnè v hodnosti. D Ìve se obchod uzavìral tak, ûe se prod - vajìcì s kupujìcìm seöli osobnï, obvykle v obchodï Ëi kancel i. PozdÏji se Ë st obchodnìch transakcì zaëala odehr vat na d lku ñ hlavnï prost ednictvìm poöty, dnes se st le vìce obchod odehr v telefonicky, faxem, Internetem. Poskytovat produkty a sluûby na d lku m svoje opodstatnïnì a öet Ì n klady obïma partner m. Vzhledem k neust le se zvyöujìcì konkurenci mezi spoleënostmi je v znam zvyöov nì kvality a forem pèëe o z kaznìky nepopirateln. N skok p ed ostatnìmi zìskajì pouze ti, kte Ì budou vïdït jak novè technologie vyuûìt ve sv j prospïch tak, aby nabìzenè sluûby byly st - le kvalitnïjöì, efektivnïjöì a rychlejöì. CC jako jedna z moûnostì umoûúuje z kaznìk m nav zat se spoleënostì kontakt prakticky odkudkoliv a kdykoliv. (V bïr z p edn öky, prezentovanè autorem na 1. Ëesko-slovenskÈ konferenci o pojiöùovnictvì, konanè na tèma Aktu lnì v voj pojistnèho trhu a oëek vanè trendy, organizovanè Prvou Ëesko-slovenskou poisùovúou, a.s., ve dnech 30. ñ 31. kvïtna 2000 v KoöicÌch.) AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ PojiötÏnÌ letadel UpisovatelÈ si na ned vnè konferenci v Lond nï stïûovali, ûe roveú sazeb na trhu pojiötïnì letadel je jiû delöì dobu p Ìliö nìzk. Rok 1996 byl poslednìm, kdy byl trh tohoto pojiötïnì ziskov a od tè doby sazby trvale klesajì. OËek v se, ûe ztr ta za rok 1999 dos hne dovï 2 mld. GBP. Pramen: Heath Lambert International Newsletter, 7/2000 16 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

P i p Ìleûitosti konce dvac tèho stoletì a druhèho tisìciletì vydala Mnichovsk zajiöùovna bohatï ilustrovanou publikaci s p ehledem p ÌrodnÌch katastrof, kterè bïhem uplynulèho tisìciletì lidstvo postihly takov m zp sobem, ûe se o nich zachovaly daje aû dodnes. V tabulk ch v nì uveden ch tak najdeme velkè bou e v SevernÌm mo i, kterè ve st edovïku smetly cel mïsta vybudovan na pob eûì, zemït esenì, pravdïpodobnï nejsilnïjöì, kterè kdy ot slo Evropou a v r. 1755 srovnalo Lisabon se zemì, nebo povodnï v»ìnï, kterè si roku 1887 vyû daly ûivoty 900 000 lidì. P es 15 mil. obyvatel naöì planety zahynulo p i vìce neû 100 000 p ÌrodnÌch katastrof ch za poslednìch tisìc let, z toho 3,5 milion jen bïhem 20. stoletì. Pokud by se p i- Ëetly obïti sucha a hladomor, kterè nejsou zapoëteny, a nesëetn ch menöìch ud lostì zp soben ch p ÌrodnÌmi ûivly, byl by celkov odhad P ÌrodnÌ katastrofy tisìciletì mnohem vyööì. I kdyû poëet katastrof stoup a pojiötïnè ökody se n sobì, p esto se poëet obïtì postupnï, jak se zd, sniûuje, alespoú v pomïru na rostoucì poëet obyvatel zemï, dìky vylepöen m poplachov m systèm m a ochrann m opat enìm. Z hlediska pojistitel p edstavujì vich ice asi 70 % plnïnì z pojiötïnì pro p Ìpad ûiveln ch katastrof, zemït esenì asi 18 %, povodnï 6 % a dalöì ûivly, nap. lesnì poû ry a sopeënè v buchy tèû 6 %. Z hlediska VybranÈ velkè p ÌrodnÌ katastrofy v dïjin ch pojiöùovnictvì (ökody v mil. USD) Datum ZemÏ, mìsto Ud lost PoËet mrtv ch 18. 4. 1906 USA, Kalifornie, San Francisco zemït esenì 3 000 524 180 1. 9. 1923 Japonsko. Tokyo, Yokohama zemït esenì 142 800 2 800 590 7. ñ 12. 9. 1965 USA. Florida, Louisiana hurik n Betsy 75 1 420 715 23. 10. 1972 Nikaragua, Managua zemït esenì 11 000 800 100 2. ñ 5. 4. 1974 USA torn da 320 1 000 430 25. 12. 1974 Austr lie, Darwin hurik n Tracy 65 800 235 2. ñ 4. 1. 1976 St ednì a z padnì Evropa vich ice Capella 82 1 300 508 17. ñ 20. 8. 1983 USA, Texas hurik n Alicia 21 2 000 1 215 12. 7. 1984 NÏmecko, Mnichov krupobitì 950 480 15. ñ 16. 10. 1987 Velk Brit nie, Francie zimnì bou e 87J 17 3 700 3 100 9. ñ 17. 9. 1988 USA, Antily, St ednì Amerika hurik n Gilbert 355 3 000 800 14. ñ 22. 9. 1989 Antily, USA hurik n Hugo 86 9 000 4 500 28. 12. 1989 Austr lie, Newcastle zemït esenì 13 1 200 670 25. 1. ñ 1. 3. 1990 Z padnì Evropa zimnì bou e 230 14 800 10 200 26. ñ 28. 9. 1991 Japonsko, Kyushu, Hokkaido hurik n Mireille 62 6 000 5 200 21. ñ 22. 10. 1991 USA, Kalifornie, Oakland lesnì poû r 25 6 000 1 750 23. ñ 27. 8. 1992 USA. Florida, Louisiana hurik n Andrew 62 30 000 17 000 17. 1. 1994 USA, Kalifornie, Los Angeles zemït esenì 61 44 000 15 300 17. 1. 1995 Japonsko, Kobe (Great Hanshin) zemït esenì 6 348 >100 000 3 000 5. 7. ñ 10. 8. 1997 V chodnì a st ednì Evropa povodnï 110 5 900 795 4. ñ 10. 1. 1998 Kanada, USA ledov bou e 45 2 500 1 150 15. 5. 1998 USA, Minnesota krupobitì 1 500 1 305 20. ñ 30. 9. 1998 Antily, USA hurik n Georges 4 000 10 000 3 400 14. 4. 1999 Austr lie, Sydney krupobitì 1 1 500 960 3. ñ 7. 5. 1999 USA, Oklahoma, Tennessee torn da 51 2 000 1 485 Marie Kov rnov EkonomickÈ ökody PojiötÏnÈ ökody hospod sk ch ökod, tj. celkov ch ökod, pojiötïn ch i nepojiötïn ch, jsou nejhoröì zemït esenì s 35 %, p ed povodnïmi (30 %), vich icemi (28 %) a dalöìmi (7 %). ZemÏt esenì jsou takè hlavnì p ÌËinou mrtì v d sledku p ÌrodnÌch katastrof (47 %), na druhèm mìstï jsou vich- ice (45 %), n sledujì povodnï (7 %) a ostatnì (1 %). Studie MnichovskÈ zajiöùovny se nezajìm jen o v Ëet katastrof v minulosti, ale zkoum tèû zblìzka v voj za uplynul ch pades t let, za Ëelem identifikace trend a d vod jejich projev. Tak nap Ìklad po- Ëet p ÌrodnÌch katastrof stoupl z 20 bïhem pades t ch let na vìce neû 80 v letech devades t ch, tedy Ëty ikr t. U ekonomick ch ökod je n r st jeötï v raznïjöì: celkov v öe ökod stoupla z 38 mld. USD na 535 mld. USD (souëet za desetiletì, v dneönìch cen ch), tj. na Ëtrn ctin sobek. A jak se propojiötïnost v celèm svïtï zvyöuje, pojiötïnè ökody stoupajì VelkÈ p ÌrodnÌ katastrofy od jeden ctèho do devaten ctèho stoletì Datum ZemÏ, mìsto Ud lost PoËet mrtv ch 21. 8. 1042 S rie, Palmyra zemït esenì 50 000 20. 5. 1202 Israel, Libanon, zemït esenì 30 000 Jord nsko, S rie 1268 Turecko, Cicilie zemït esenì 60 000 Leden 1281 Nizozemsko, Ijsselmeer mo sk bou e 80 000 Prosinec 1287 NÏmecko, SevernÌ mo e mo sk bou e 50 000 27. 9. 1290»Ìna, äangtou zemït esenì 100 000 17. 9. 1303»Ìna, Linfen zemït esenì 200 000 Leden 1362 NÏmecko, SevernÌ mo e m. bou e ÑGrosse Manndr nkeì 100 000 Listopad 1421 Nizozemsko, Ijsselmeer mo sk bou e 100 000 20. 9. 1498 Japonsko, Tokai zemït esenì 41 000 26. 1. 1531 Portugalsko, Lisabon zemït esenì 30 000 23. 1. 1556»Ìna, äaanxi zemït esenì 830 000 25. 10. 1622»Ìna, Anxiang zemït esenì 150 000 14. 1. 1668 Azerbajdû n, äemacha zemït esenì 10 000 25. 7. 1668»Ìna, äandong zemït esenì 50 000 11. 1. 1693 It lie, Catania zemït esenì 60 000 26. 4. 1721 Ir n, Tabriz zemït esenì 40 000 30. 11. 1731»Ìna, oblast Bejûingu zemït esenì 100 000 7. 10. 1737 Indie, Calcutta hurik n 300 000 3. 1. 1739»Ìna, Ningxia, JinËu n zemït esenì 50 000 1. 11. 1755 Portugalsko, Lisabon zemït esenì 30 000 8. 1. 1780 Ir n, Tabriz zemït esenì 50 000 ÿìjen 1780 Antily: Barbados, hurik n 24 000 Guadeloupe, Martinique 4. 5. ñ 15. 7. 1815 IndonÈsie v buch sopky Tambora 56 000»erven 1822 BangladÈö, Bakarganj hurik n 50 000 12. 9. 1850»Ìna, SiËu n zemït esenì 300 000 1852»Ìna, Heinan povodnï 100 000 5. 10. 1864 Indie, Calcutta hurik n 50 000 ÿìjen 1876 BangladÈö, Bakarganj hurik n 215 000 8. 10. 1881 Vietnam, Haiphong hurik n 300 000»erven 1882 Indie, Mumbai hurik n 100 000 20. 5. ñ 28. 8. 1883 IndonÈsie, J va, Sumatra v buch sopky Krakatoa, tsunami 36 400 1887»Ìna, Heinan povodnï 900 000 POJISTNÝ OBZOR 11/2000 17

tèmï dvakr t tak rychle jako ekonomickè. Za poslednìch dvacet let se dramaticky zv öila Ëetnost miliardov ch ökod v USD a scèn e jednotliv ch velk ch ökod, kterè potenci lnï ohroûujì pojiötovnictvì, se jiû blìûi k hranici 100 mld. USD. HlavnÌmi d vody pro znepokojiv r st katastrofick ch ökod jsou: ñ n r st obyvatelstva a rozmach velkomïst, VelkÈ p ÌrodnÌ katastrofy dvac tèho stoletì (ökody v mil. USD) Datum ZemÏ, mìsto Ud lost 8. 9. 1900 USA, Texas, Galveston hurik n 6 000 30 18. 4. 1906 USA, San Francisco zemït esenì 3 000 524 180 28. 12. 1908 It lie, Messina zemït esenì 85 926 116 13. 1. 1915 It lie, Avezzano zemït esenì 32 610 25 16. 12. 1920»Ìna, Gansu zemït esenì 235 000 25 1. 9. 1923 Japonsko. Tokyo, Yokohama zemït esenì 142 800 2 800 590 7. ñ 8. 1931»Ìna, Jangcekiang povodnï 140 000 30. 5. 1935 Pakist n, Quetta zemït esenì 35 000 25 10. ñ 22. 9. 1938 USA, st ty NovÈ Anglie hurik n 600 300 25. 1. 1939 Chile, ConcepciÛn zemït esenì 28 000 100 26. 12. 1939 Turecko, Erzincan zemït esenì 32 740 20 16. 10. 1942 BangladÈö, Indie hurik n 61 000 nor 1953 Nizozemsko, Velk Brit nie mo sk bou e 1 932 3 000 srpen 1954»Ìna, oblast Dongting povodnï 40 000 26. ñ 27. 9. 1959 Japonsko, Honshu hurik n Vera 5 100 600 29. 2. 1960 Maroko, Agadir zemït esenì 12 000 120 7. ñ 12. 9. 1965 USA. Florida, Louisiana hurik n Betsy 75 1 420 715 12. 11. 1970 BangladÈö, Chittagong, Khulna hurik n, bou e 300 000 63 31. 5. 1970 Peru, Chimbote zemït esenì, 67 000 550 14 sesuv p dy 2. ñ 4. 1. 1976 St ednì a z padnì Evropa vich ice Capella 82 1 300 508 4. 2. 1976 Guatemala, C. Guatemala zemït esenì 22 084 1 100 55 27. ñ 28. 7. 1976»Ìna, Tangöan zemït esenì 290 000 5 600 19. 9. 1985 Mexiko, C. Mexico zemït esenì 10 000 4 000 275 13. ñ 14. 11. 1985 Columbia, Armero v buch sopky 24 740 230 9. ñ 17. 9. 1988 USA, Antily, St ednì Amerika hurik n Gilbert 355 3 000 800 7. 12. 1988 ArmÈnie, Spitak zemït esenì 25 000 14 000 17. 10. 1989 USA, Californie, San Francisco zemït esenì 68 6 000 950 25. 1. ñ 1. 3. 1990 z padnì Evropa zimnì bou e 230 14 800 10 200 29. ñ 30. 4. 1991 BangladÈö hurik n Gorky, 139 000 3 000 100 mo sk bou e PoËet mrtv ch EkonomickÈ ökody 26. ñ 28. 9. 1991 Japonsko, Kyushu, Hokkaido hurik n Mireille 62 6 000 5 200 23. ñ 27. 8. 1992 USA. Florida, Louisiana hurik n Andrew 62 30 000 17 000 30. 9. 1993 Indie, Maharashtra, Khillari zemït esenì 9 475 280 PojiötÏnÈ ökody 17. 1. 1994 USA, Californie, Los Angeles zemït esenì 61 44 000 15 300 17. 1. 1995 Japonsko, Kobe (Great Hanshin) zemït esenì 6 348 >100 000 3 000 kvïtenñz Ì 1998»Ìna, Jangcekiang, Songhua povodnï 3 650 30 000 1 000 25. 10.ñ8. 11. 1998 Honduras, Nikaragua hurik n Mitch 9 200 5 500 150 17. 8. 1999 Turecko, Izmit, Koaceli zemït esenì >17 000 >13 000 1 000 20. 9. 1999 Tchajwan, Taichung zemït esenì 2 400 >11 000 >850 hlednè dobï zlepöì. Mnichovsk zajiöùovna jiû v r. 1993 p edpovìdala, ûe pr mïrn roënì ökodovost pro hospod skè odvïtvì pojiöùovnictvì v p ÌpadÏ ûiveln ch katastrof koncem stoletì dos hne asi 20 ñ 30 mld. USD, coû se take splnilo. P esnost tèto p edpovïdi je zaloûen na pr ci skupiny pro vïdeck v zkum ZemÏ (Geoscience Research Group), kter v r mci zajiöùovny jiû po vìce neû Ëtvrt stoletì sbìr daje o katastrof ch. Pod vedenìm Dr Gerharda Berze vybudovalo 14 vïdeck ch pracovnìk archiv svïtovèho v znamu, kter je zdrojem informacì pro vïdce, techniky i ve ejnè org ny z celè planety. Tato skupina tèû zpraco- ñ zvyöov nì hospod sk ch hodnot, ñ rozöi ov nì oblastì, kter m hrozì katastrofy, ñ zranitelnost modernìch pr myslov ch spoleënostì, ñ klimatickè a ekologickè zmïny. V d sledku vnit nì dynamiky tïchto faktor, kterè p ispìvajì k z pornèmu v voji katastrof, nelze oëek vat, ûe se situace v dov v studie a poradenskè programy t kajìcì se posouzenì rizikov ch situacì v r zn ch zemìch, a p edevöìm odhad potenci lnìch ökod s dopady na individu lnì pojiöùovny a pojistnè trhy. Za poslednìch dvacet let odbornìci z MnichovskÈ zajiöùovny navötìvili mnoho oblastì postiûen ch p ÌrodnÌmi katastrofami, aby posoudili situaci na mìstï. Nap Ìklad bïhem r. 1999 navötìvili seizmickè zûny v Kolumbii, Turecku, ÿecku a na Tchajwanu, a publikovali v sledky sv ch pozorov nì v celè sèrii zpr v. Pramen: M nchener R ckversicherungs-gesellschaft. For the press, 20. 12. 1999, 4 str. + tab. Setk nì v TrenËÌnÏ V r mci dlouhodobè spolupr ce»eskè asociace pojiöùoven a SlovenskÈ asociace pojiöùoven se uskuteënilo ve dnech 4. ñ 5. 10. 2000 pravidelnè kaûdoroënì setk nì redakënìch rad Ëasopis Pojistn obzor a PoistnÈ rozhæady a vybran ch odbornìk obou asociacì. Tentokr t v TrenËÌnÏ ve SlovenskÈ republice. Na programu jedn nì byla v mïna zkuöenostì spojen ch s vyd - v nìm Ëasopis, pl ny a koncepce obou Ëasopis pro dalöì obdobì, Ëinnost obou asociacì v oblasti PR. O v voji na pojistn ch trzìch v»r a SR hovo ili p edstavitelè asociacì PhDr. Z. Tvarohov a Ing. V. RanËÌk. Z n slednè diskuze bylo patrnè, ûe obï redakce ÑbojujÌì s obdobn mi problèmy. Ve zvl ötnì Ë sti setk nì byla vzhledem k p ÌpravÏ n vrhu z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla v SR aktu lnï za azena pr vï tato tèmatika. O zkuöenost p i zrodu tohoto z kona, s jeho uv dïnìm do praxe a dosavadnìmi v sledky s jeho provozov nìm se p ijeli podïlit se slovensk mi kolegy tajemnìk sekce pojiötïnì motorov ch vozidel»ap JUDr. Pavel Buöta a Ëlenka tèto sekce Marcela KobÌkov z Generali Pojiöùovny a.s. SlovenötÌ kolegovè p ipravili zajìmavou prezentaci informaënìch systèm firem IRIS, OSKAR, SKAMP ñ zab vajìcìch se mezin - rodnìm registraënìm a informaënìm systèmem kraden ch automobil a prevencì p ed jejich kr deûemi na hraniënìch p echodech. (eva) 18 POJISTNÝ OBZOR 11/2000

Telegraficky * V n vaznosti na zased nì SvÏtovÈ banky a Mezin rodnìho mïnovèho fondu uspo dala tzv. éenevsk asociace (International Association for the Study of Insurance Economics) dne 23. z Ì 2000 v Praze v roënì semin. HlavnÌm lektorem byl prof. Stephen Ross (Massachusetts Institute of Technology), kter p edn öel o regulaci a globalizaci finanënìch sluûeb. V panelovè diskuzi potè vystoupili prof. G. Dickinson (City University Business School, London), John H. Fitzpatrick (Swiss Re, Zurich) a K. Hohlfeld (Bank for International Settlements, Basilej). G. Dickinson a K. Hohlfeld, aby komentovali p edn öku prof. Rosse. J. H. Fitzpatrick vystoupil se samostatnou p edn ökou vïnovanou liber lnì regulaci zajiötïnì. Semin moderoval dr. A. Desiata, prezident pojiöùovny Generali z Terstu. Organizaci semin e zabezpeëila Generali Pojiöùovna a.s. z Prahy. Winterthur pojiöùovna, a.s. zah jila svoji prodejnì Ëinnost v»eskè republice v z Ì 1995. Sv m klient m nabìzì öirokou paletu kvalitnìch produkt, kterou v dubnu letoönìho roku rozöì ila o investiënì ûivotnì pojiötïnì s nabìdkou Ëty fond. * V r mci konkurenënìho boje jsou klient m nabìzeny st le komplexnïjöì sluûby. P edkl dat takovè sluûby pod spoleënou znaëkou ING Finance se nynì rozhodly Nationale-Nederlanden, ûivotnì pojiöùovna a ING PenzijnÌ fond. ObÏ tyto spoleënosti pat Ì do finanënì skupiny ING Group, kter m v pl nu se v raznïji prosadit na ËeskÈm trhu. ING Finance bude fungovat jako distribuënì kan l. NovÏ bude nabìdka pod touto znaëkou klient m zprost edkov na prost ednictvìm maklè. Jedn se o dva novè druhy ûivotnìho pojiötïnì (kombinovanè ûivotnì pojiötïnì GARANCE a ûivotnì a razovè pojiötïnì IMPULS) a o penzijnì p ipojiötïnì, ekl na tiskovè besedï 4. 10. t.r. ätefan Tillinger, obchodnì editel ING Finance. * P i p Ìleûitosti 42. Mezin rodnìho strojìrenskèho veletrhu a 2. Mezin rodnìho veletrhu obr bïcìch a tv ecìch stroj v BrnÏ se 20. z Ì 2000 konal odborn semin NovÈ sluûby pro ËeskÈ podniky a exportèry. P inesl nabìdku nov ch sluûeb pro ËeskÈ podniky a exportèry. TÈmatem p edn öek i n sledn ch diskuzì byly moûnosti zìsk v nì informacì o zahraniënìch trzìch, ale i pojiötïnì a financov nì investic. Svoji nabìdku na nïm p edstavila agentura Czech Trade,»esk exportnì banka, Czech invest a pochopitelnï i organiz tor tohoto semin e ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost a.s. (EGAP), kter rovnïû p iöla s novou nabìdkou sluûeb. ÑZ hlediska pojiöùovny EGAP jde o rozöì enì a novè prvky v dosavadnìch sluûb ch. NabÌdka sluûeb je od roku 1998 tak öirok, ûe zahrnuje veökerè aspekty obchodov nì, vöechny momenty p Ìpravy kontrakt od nabìdky aû po kr tkodobè a dlouhodobè financov nì. SnaûÌme se najìt jeötï p ÌmÏjöÌ cestu ke klientovi, zjednoduöit komunikaci a lèpe vyhovït jeho pot eb m,ì uvedl gener lnì editel EGAP Ing. Pavol ParÌzek. Zleva: prof. Stephen Ross, dr. A. Desiata a J. H. Fitzpatrick. * Ve dnech 25. 9. ñ 27. 9. 2000 se uskuteënilo v Nymburku jiû osmè setk nì pr vnìk Ëlensk ch pojiöùoven»ap, kterèho se z Ëastnilo 120 osob. LetoönÌ semin byl zamï en zejmèna na projedn nì problematiky nov ch klìëov ch z kon v oblasti pojiöùovnictvì a jejich n slednou aplikaci v praxi pojiöùoven. PrvnÌ dva dny semin vedl a moderoval mìstop edseda legislativnì sekce»ap Ing. Mgr. Augustin Semer k, t etì den pak p edsedkynï legislativnì sekce JUDr. VÏra äkopov. Program byl rozdïlen do nïkolika tèmatick ch okruh ( koly a Ëinnost legislativnì sekce za prvnì pololetì r. 2000; Ochrana osobnìch dat; Aktu lnì ot zky obëanskèho pr va; Informace o Ëinnosti Unie podnikov ch pr vnìk ; V kon st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a organizaënì zmïna na Ministerstvu financì). S odborn mi p edn ökami mj. vystoupili: JUDr. Maötalka, z stupce adu pro ochranu osobnìch daj, doc. JUDr. Fiala, CSc. z brnïnskè Pr vnickè fakulty MU, Mgr. ämelhaus, p edseda Unie podnikov ch pr vnìk, Ing. K ivohl vek, CSc., editel adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., gener lnì tajemnìk»ap. * Od 16. Ìjna 2000 sìdlì centr la Winterthur pojiöùovny, a.s., v novï zrekonstruovanè budovï (viz Pojistn obzor Ë. 11/1999) v Praze 2, v LazarskÈ ulici Ë. 13. VlastnÌkem nemovitosti o rozloze tèmï 11 000 m 2 je öv carsk skupina Winterthur Group, jeden z nejvïtöìch evropsk ch pojistitel a od r. 1997 Ëlen jednè z nejsilnïjöìch finanënìch skupin na svïtï, Credit Suisse Group. Do nov ch prostor, jejichû rekonstrukce byla zah jena v noru 1999 a n klady Ëinily p es 100 mil. KË, se takè p estïhujì obchodnì zastoupenì Winterthur pojiöùovny a penzijnìho fondu. S neform lnìm projevem vystoupil n mïstek ministra pr myslu a obchodu Ing. V clav Pet ÌËek, CSc. (na snìmku uprost ed), vpravo od nïj je gener lnì editel EGAP Ing. Pavol ParÌzek a vlevo moder tor semin e Petr NÏmec z t denìku Ekonom. * Ve dnech 3. ñ 13. 10. 2000 probïhl v Muzeu policie»r X. roënìk v stavy zabezpeëovacì techniky. PrvnÌ roënìk se konal na podzim roku 1991. JejÌm inici torem bylo vedenì Muzea Policie»R a novin Julius Rancso. LimitujÌcÌ prostory v stavnì sìnï (120 m 2 ) rozhodly, ûe tato v stava nebude komerënìm obchodnìm veletrhem, ale kvalitnì soutïûì nov ch technologiì a koncepcì zabezpeëovacì techniky. NejlepöÌ v robky jsou odbornou komisì v z vïru v stavy oceúov ny Ëestn m uzn nìm, K iöù lovou koulì a Zlat m klìëem. P ipravuje: Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 11/2000 19