VÝZKUM VALENCE JAKO SOUČÁST TVORBY VŠEOBECNÉHO VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU

Podobné dokumenty
zejména synonymie a antonymie, s odpovídajícím popisem gramatických vlastností

VALENČNÍ SLOVNÍK ČESKÝCH SUBSTANTIV: VÝCHODISKA A CÍLE

Český jazyk - Jazyková výchova

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 99, 2017, Č. 1, S

Zápis morfologických dat návrh řešení pro lexikální databázi LEXIKON 21 1

LEXIKÁLNĚ- -SÉMANTICKÉ KONVERZE VE VALENČNÍM SLOVNÍKU

Využití korpusu InterCorp při vytváření ručních pravidel pro automatickou detekci pleonastického it a jeho českých ekvivalentů v závislostních datech

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015 Robert Adam, 2015

Práce s lexikálním materiálem a možnosti exemplifikace v lexikální databázi LEXIKON 21 1

LISTOPAD Úvod do nauky o tvoření slov, PROSINEC Psaní velkých písmen

Olympiáda v českém jazyce 45. ročník, 2018/2019

Na počátku tvorby nového všeobecného výkladového slovníku současné češtiny. Pavla Kochová, Zdeňka Opavská

Český jazyk v 5. ročníku

OBSAH SEZNAM TERMÍNŮ, ZKRTATEK A ZNAČEK POUŽÍVANÝCH V UČEBNICI POSTAVY PŘÍBĚHU 3 LEKCE 1 STUDIUM JAZYKŮ 8 LEKCE 2 LIDSKÁ KOMUNIKACE 42.

PDT-Vallex: trochu jiný valenční slovník

OBSAH. Předmluva (Libuše Dušková) DÍL I. Rozbor fonologický

2 Lexikální jednotka. 2.1 Obecné kategorie

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Kam s ní? O interpunkční čárce v souvětí Jana Svobodová

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Valence českých deverbativních substantiv reprezentujících vybrané sémantické třídy

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Gramatika. Přítomný čas prostý a průběhový. Minulý čas prostý pravidelných i nepravidelných sloves. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Příklad rozpracování minimální doporučené úrovně pro úpravu. očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. do učebních osnov vyučovacího předmětu

Český jazyk a literatura

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

Předmět: Český jazyk a literatura

Morfologie odborných textů

2. Přídavná jména Tři stránky tabulek obsahují 156 nejběžnějších anglických přídavných jmen.

Školní vzdělávací program Základní školy a mateřské školy Sdružení

obecná lingvistika LING Ústav obecné lingvistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Vyjádření propozice pomocí verbálních substantiv v korpusech psané a mluvené češtiny

SEMINÁŘ Z ČESKÉHO JAZYKA. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

PŘÍSUDEK Předmět: Ročník: Anotace: přísudek Klíčová slova: Autor: Datum: Škola:

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

PLIN041 Vývoj počítačové lingvistiky. Korpusová lingvistika v ČR Počítačová lingvistika v ČR Brno. Mgr. Dana Hlaváčková, Ph.D.

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

7 UČEBNÍ OSNOVY 7.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Český jazyk (ČJ) Charakteristika předmětu 1. stupně

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

K lexikografickému zpracování nedeiktických funkcí demonstrativa ten 1

7. ročník. Český jazyk a literatura. Komunikační a slohová výchova. Vypravování uspořádání dějových prvků

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

český jazyk a literatura

DeriNet: Lexikální databáze českých derivátů

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

NĚMECKÝ JAZYK A LITERATURA (jednooborové navazující magisterské studium) N 7310 Filologie

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

- naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - respektování základních forem společenského styku.

učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Umí komunikovat se spolužáky a s dospělými.

Dataprojektor, kodifikační příručky

P 7310 Filologie SLOVANSKÉ LITERATURY

Předmět - Český jazyk a literatura Ročník: 5. RVP - ZV Výstup Učivo Průřezová témata

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERR. Dataprojektor, počítač, smartphone, pracovní listy, slovníky. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Předmět: Český jazyk. čtení plynulé, tiché, hlasité, s porozuměním. nadpis, osnova vypravování, popis s dodržením časové posloupnosti

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, s. ISBN

Předmět: Český jazyk a literatura

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý

Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. Informace o přijímacích zkouškách podle studijních programů

Jako ukázka jsou v příloze uvedeny očekávané školní výstupy z českého jazyka pro 7. ročník.

Český jazyk a literatura

Použití této techniky se v tezaurech nedoporučuje.

Tematický plán učiva. Předmět : Český jazyk a literatura Školní rok : Třída-ročník : 4. Vyučující : Věra Ondrová

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

K úkolům výzkumného záměru Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století 1

Základy latiny II

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Střední průmyslová škola Emila Kolbena Rakovník, příspěvková organizace

- 1 - Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

KAPITOLY Z KONCEPCE AKADEMICKÉHO SLOVNÍKU SOUČASNÉ ČEŠTINY

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy

Všestranný jazykový rozbor (VJR)

Prezentace učiva o současné češtině ve školních učebnicích Gabriela Lefenda

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

OBSAH 1 TVOŘENÍ SLOV SKLÁDÁNÍM Obecný výklad Rozsah čisté kompozice a komplexních postupů u složených

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk a literatura

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

2. Korpusový portál a volně dostupné nástroje

Olympiáda v českém jazyce 44. ročník, 2017/2018

Vyučovací předmět Ruský jazyk druhý cizí jazyk je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, vzdělávací obor Další cizí jazyk dle RVP.

1. Měření a analýza didaktické vybavenosti učebnic

SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE. Pokaždé se něčemu přiučíme, kdykoliv otevřeme knihu

Transkript:

PRACE FILOLOGICZNE, tom LXXII PF 2018 (LXXII): 179 192 PAVLA KOCHOVÁ Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Oddělení současné lexikologie a lexikografie Praha kochova@ujc.cas.cz MARTINA HOLCOVÁ Slaný martina.habrova@seznam.cz VÝZKUM VALENCE JAKO SOUČÁST TVORBY VŠEOBECNÉHO VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU KLÍČOVÁ SLOVA: všeobecný výkladový slovník, valenční slovník, valence, koncepční zásady, heslář KEYWORDS: monolingual dictionary, valency dictionary, valency, dictionary-making principles, word-list RESEARCH ON VALENCY AS PART OF CREATING A MONOLINGUAL DICTIONARY ABSTRACT: The Academic Dictionary of Contemporary Czech (Akademický slovník současné češtiny) builds on the tradition of general monolingual dictionaries that emerged at the Institute of the Czech Language in the 20 th century. Each of them represents a distinctive lexicographical work, nevertheless they all register the information on valency (sometimes only implicitly). In the new monolingual dictionary the principle to write down both the right and the left valency for verbs, as well as the right valency for some adjectives and for corresponding deverbal and de-adjectival substantives, is applied. Due to this practice the lexicographic team is stimulated to carry out their own research on valency: although several valency dictionaries are available, they appear insufficient both in terms of the quantity of the word-list and of the spectrum of valency frames. Moreover, their conceptual approach is significantly different.

180 Pavla Kochová, Martina Holcová V duchu teze J. Filipce (1995: 16), že jednojazyčný slovník výkladový je exponentem lingvistiky jako celku, nejen lexikologie a lexikografie: přijímá nejen údaje o pravopisu a spisovné výslovnosti, morfologii, syntaxi, ale dodává speciálním úsekům i další materiál, podněty a data. chceme v tomto příspěvku poukázat na to, že při tvorbě všeobecného výkladového slovníku dochází na poli výzkumu valence nejen k reflexi výsledků práce odborných týmů specializovaných na tuto oblast lingvistiky, ale zároveň jsou identifikovány a analyzovány problémy, které zůstaly ve specializovaných, zejména lexikografických dílech zaměřených na valenci na okraji. Připomeňme také to, že valenční/vazebné údaje patří podobně jako grafická podoba lemmat, jejich výslovnost a tvarosloví k citlivým položkám výstavby heslového odstavce, tj. k položkám, jejichž prostřednictvím se nejzřetelněji projevuje normativní úloha slovníku. Impulsem ke vzniku tohoto textu jsou probíhající práce na Akademickém slovníku současné češtiny (ASSČ), novém všeobecném výkladovém slovníku současné češtiny s plánovaným rozsahem 120 150 tisíc hesel, který se (včetně koncepce) připravuje od roku 2012 v oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR, v. v. i. 1 Cílem ASSČ je popsat slovní zásobu současné češtiny, užívanou ve veřejné oficiální a polooficiální komunikaci i v komunikaci běžné (tj. neveřejné, neoficiální). Současná čeština je vymezena jazykem tří žijících generací, orientačně rokem 1945. Podrobně ke koncepci slovníku viz Kochová, Opavská (2016). Při stanovování zásad pro explicitní popis syntaktických vlastností lexikálních jednotek byl konfrontován nejen způsob podávání údajů o valenci, resp. vazebnosti v dosavadních výkladových slovnících češtiny, ale rovněž ve slovnících speciálních, a to ve valenčních slovnících N. Svozilové, H. Prouzové a A. Jirsové Slovesa pro praxi: valenční slovník nejčastějších českých sloves (1997) a Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (SVaS, 2005) a ve Valenčním slovníku českých sloves (2008) M. Lopatkové, Z. Žabokrtského a V. Kettnerové. Při průběžné slovníkové práci jsou zpracování konkrétních hesel porovnávána s aktuálními vydáními valenčních slovníků Valenčním slovníkem českých sloves VALLEX (2016) M. Lopatkové, 1 Aktuálně obsahuje ASSČ cca 2700 hesel v písmeni A (v pracovní verzi jsou od začátku roku 2017 dostupná z http://www.slovnikcestiny.cz), cca 3650 hesel v písmeni B (na konci roku 2018 má být ukončena jejich redakční fáze a hesla předána k připomínkování/recenzování), cca 1250 hesel v písmeni C a cca 1200 hesel v písmeni Č (pro část hesel v písmenech C a Č proběhla sjednocovací redakce a konzultace terminologických jednotek, zbylá část hesel je v relativně úplném, ale jen základním/autorském zpracování). Hesláře písmen D (v současné době cca 4600 hesel), E (cca 1300 hesel), F (cca 750 hesel) a G (cca 300 hesel) nejsou zatím vyhotoveny v úplnosti a všechna hesla v těchto písmenech jsou v základním zpracování. Vedle těchto úseků (připravovaných v zásadě souvisle podle abecedy) jsou v základním zpracování další hesla, k jejichž vytvoření se přistoupilo zejména kvůli ověřování některých koncepčních zásad (autorsky jsou připraveny např. početné bloky předponových sloves derivátů k slovním základům začínajícím na písmeno B).

181 V. Kettnerové, E. Bejčka, A. Vernerové, Z. Žabokrtského, resp. s jeho elektronickou podobou, tj. se slovníkem VALLEX 3.0 (2016, pro obě verze slovníku dále VALLEX). Spíše okrajově (pokud jde o dosavadní praxi) se zpracování hesel konfrontuje rovněž s údaji z elektronicky přístupných databází PDT-Vallex 2 a VerbaLex 3. 1. Rozsah údajů o valenci/vazebnosti v ASSČ z hlediska makrostruktury 1.1 V novém výkladovém slovníku patří k (dosavadním) základním koncepčním zásadám uvádění levé i pravé valence u sloves a vazebnosti (tj. pouze pravovalenční sféry) u vazebných adjektiv a u souvztažných deverbativních a deadjektivních derivátů 4, tj. a) u vazebných adjektiv, která mají z větněsémantického hlediska podobné vlastnosti jako slovesa; b) u některých deverbativních a deadjektivních 2 Viz také Hajič et al. (2003). PDT-Vallex využívá shodný teoretický aparát se slovníkem VALLEX. 3 Viz také Hlaváčková, Horák (2005). VerbaLex využívá koncept synsetů, tj. řad synonymních slovesných lexikálních jednotek. 4 Koncepční zásada registrování údajů o valenci, resp. vazebnosti vychází z české a slovenské lexikografické tradice, resp. z tradice respektované v slovanské lexikografii vůbec. Není to však zásada aplikovaná všeobecně. Rozsahově největší a zároveň nejstarší výkladový slovník současné češtiny Příruční slovník jazyka českého (1935 1957) registruje údaje o vazbách nesystematicky. V navazujícím, rozsahem středním Slovníku spisovného jazyka českého (1960 1971) se vazby zaznamenávají zejména u sloves a adjektiv, která u sebe mají předmět, a u některých substantiv (zejména deverbativních). Jednosvazkový Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1. vyd. 1978) z kapacitních důvodů vazby explicitně neregistruje, implicitně však ano, srov. Zásady zpracování slovníku: Slovník neuvádí vazebný údaj výslovně, dokládá jej však konkrétními spojeními, z nichž lze vazebný údaj vyvodit: bát se ned. 1. b. se o samotě; b. se zlodějů, trestu; nemám se čeho b.; b. se jít sám lesem. Vazebný údaj je tedy: ~; koho, čeho; inf. Podobně uvádí slovník: strach, -u m 1. mít s. ze zkoušky; 2. mít s. o syna; bohatý příd. 2. život b. událostmi; látka b-á na kyslík; jazyk b. ve výrazových prostředcích; vazebný údaj je tedy: (bohatý) čím, nač, v čem. (s. 794 795). Pokud jde o výkladové slovníky současné slovenštiny, vazby se uvádějí v Slovníku slovenského jazyka (1959 1968) a v připravovaném Slovníku súčasného slovenského jazyka (2006 ); nejsou uváděny v jednosvazkovém slovníku Krátky slovník slovenského jazyka (1. vyd. 1987; poslední, 4. vyd. 2003). Pro polský jazyk uveďme dva rozsáhlé lexikografické projekty, a to Słownik języka polskiego (1958 1969), v němž slovesné, popř. jmenné vazby uváděny nejsou, a Wielki słownik języka polskiego PAN (v první fázi zpracování bylo publikováno 15 000 nejfrekventovanějších slov, počet hesel dále narůstal; v r. 2018 má rozsah dosáhnout 70 000 lexikálních jednotek, přičemž v budoucnosti se předpokládá další rozšiřování), v němž se naopak vazby registrují jak v slovesných heslech, tak v některých adjektivních, substantivních i příslovečných heslech, srov. Żmigrodzki (2018: 209) a webové stránky slovníku. Pro ruský jazyk jsme konfrontaci provedli v slovníku Толковый словарь русского языка (2010) a Большой толковый словарь русского языка (2001), v obou se vazby uvádějí v slovesných heslech. Naopak v konfrontovaných všeobecných výkladových slovnících slovinštiny v dílech Slovar slovenskega knjižnega jezika (2., dopl. a upr. vyd., 2014) a Spletni slovar slovenskega jezika (2008 2012) se vazebné údaje nereflektují. Speciální přístup k popisu syntaktických vlastností lexikálních jednotek byl zvolen v aktuálně připravovaném slovníku esskj: Slovar slovenskega knjižnega jezika (2016 ); lze jej charakterizovat jako popis typické kolokability, zároveň

182 Pavla Kochová, Martina Holcová substantiv 5, která (někdy částečně) zachovávají vazbu základového slovesa, příp. adjektiva; c) u adverbií zejména v případě derivátů od vazebných adjektiv. 1.2 Porovnání heslářů (viz tabulku níže) písmen A a B, která jsou v ASSČ v nejpokročilejší fázi zpracování 6, s hesláři týchž písmen ve speciálních valenčních slovnících ukazuje, v jaké míře heslář připravovaného výkladového slovníku rozsah speciálních slovníků překračuje. Jde pouze o ilustrativní kvantitativní porovnání; heslové stati v různých slovnících se dále liší mírou podrobnosti zpracování, na to však není toto kvantitavní porovnání zaměřeno. V slovníku VALLEX a v lexikální databázi VerbaLex jsou registrovány jen slovesné lexémy, v SVaS a PDT-Vallexu jsou to vedle sloves také substantiva a adjektiva, v PDT-Vallexu nadto i příslovce (příslovcí je však v této chvíli registrováno velmi malé množství). Heslář ASSČ obsahuje všechny slovní druhy, kvantifikace byla provedena jen pro slovní druhy relevantní z hlediska valence. V ASSČ se valenční údaje uvádějí u všech sloves kromě opakovacích, která se hnízdují (jsou připojena k základovému imperfektnímu slovesu). Zpracování opakovacích sloves je tedy zjednodušené: výklad významu se provádí slovotvorným poukazem, neopakují se některé údaje ze záhlaví, neopakuje se údaj o valenci. V písmeni A není zařazeno žádné opakovací sloveso, v písmeni B jich je zařazeno 17. V tabulce s číselnými údaji v sloupci ASSČ jde v případě substantiv, adjektiv a adverbií o počet takových jednotek, u nichž je uveden údaj o vazebnosti. Pro VALLEX byla kvantifikace heslářových položek do tabulky provedena tak, aby odpovídala vymezení samostatné heslářové položky v ASSČ samostatně jsou se však pro typické kolokáty explicitně uvádějí údaje nejen o slovním druhu, ale také o formě, např. betonírati betonovat 1. glagol + samostalniška beseda v tožilniku sloveso + podstatné jméno ve 4. pádě. 5 Pokud jde o substantiva, na rozdíl od SVaS se v ASSČ až na výjimky neuvádějí vazby u nedeverbativních substantiv; neuvádějí se tedy např. u výrazů abstrakt, aféra, akta, alibi, alimenty, balada, bariéra, báseň aj. Hlavním důvodem je omezení rozsahu lexikografické práce, a tedy restrikce rozsahu lexikálních jednotek s valenčními/vazebnými údaji. Naopak se vazby registrují u adept m. 1. (čeho) kdo začíná v nějakém oboru, kdo se mu chce věnovat, začátečník, nováček 2. (na co) kdo, dát, uchazeč; baráž ž. (o co; s kým; proti komu; mezi kým) zápas, turnaj o účast ve vyšší soutěži, o postup na mezinárodní turnaj při shodném umístění v kvalifikaci ap.; bázeň ž. 1. (z čeho; před kým, před čím) pocit stísněnosti, neklidu vyvolaný očekáváním něčeho nepříjemného, ohrožujícího, respekt před někým, něčím; syn. strach, obava, tíseň 2. (o koho, o co) pocit stísněnosti, neklidu vyvolaný uvědoměním si vlastní slabosti, možné ztráty někoho, něčeho; syn. obava, strach; beseda ž. 1. (s kým; o čem, o kom; pro koho; k čemu; nad čím) organizované setkání spojené s diskusí účastníků na určité téma (vazby jsou u těchto substantiv zaznamenány vzhledem k jejich dějovému významu nebo kvůli slovotvorné, resp. sémantické souvislosti s hesly, u nichž se vazebnost uvádí nebo je v plánu ji uvádět). V ASSČ (shodně s SVaS) nejsou jako samostatné heslářové položky až na výjimky zařazována verbální substantiva na -ní, -tí v dějovém významu, srov. Veselý (2016: 43 44). 6 Zařazení hesel do hesláře a podoba hesel však nemusí být definitivní, zvláště v písmeni B, které prochází redakční fází.

183 tedy započítány příponově tvořené vidové protějšky a opakovací slovesa (přestože ty jsou ve VALLEXu zpracovány v jedné heslové stati) 7. V PDT-Vallexu jsou slovesné heslářové položky vymezeny shodně (příponově tvořené vidové protějšky i opakovací slovesa jsou zpracovány v samostatných heslových statích). Rovněž ve VerbaLexu je vymezení slovesných heslářových položek shodné s ASSČ. Přestože jsme (i vzhledem k rozdílným koncepčním zásadám) neprováděli detailní porovnání rozsahu uváděných vazeb, v případě VerbaLexu je třeba zmínit, že některé slovesné lexie jsou zde registrovány v rámci synsetů bez uvedení konkrétního příkladu s daným slovesem, což vyvolává určité pochybnosti. Např. v případě slovesa akomodovat, které je uvedeno v rámci synsetu aklimatizovat, akomodovat, asimilovat, přizpůsobit/přizpůsobovat, přenést/přenášet, není v příslušné heslové stati ani jeden příklad s tímto slovesem. ASSČ SVaS VALLEX 3.0 PDT-Vallex VerbaLex A B A B A B A B A B Hesla celkem 2730 3664 146 165 113 170 Slovesa 111 233 68 114 14 56 46 8 97 82 9 183 7 V aktuálním vydání tohoto valenčního slovníku nepřibyla oproti vydání prvnímu v písmeni A žádná heslářová položka, v písmeni B bylo doplněno několik opakovacích sloves k některým základovým slovesům, která byla součástí už prvního vydání; doplněna byla slovesa bávat se, bavívat, bavívat se, blížívat se, bolívat, bránívat, budívat, budívat se, bývat. Některá z opakovacích sloves registrovaných ve VALLEXu se však jeví jako velmi okrajové, příp. potenciální lexikální jednotky, v hesláři ASSČ zařazena nejsou (např. blížívat se, blokovávat, bručívat, brzdívat). Nejen poznámku o (ne)rozšiřování hesláře aktuálního vydání VALLEXu, ale zejména reflexi jeho výrazné kvalitativní proměny viz také v recenzi J. Slámy (2017: 135). 8 Včetně slovesa avansovat (SYN v6 25x), jehož registrování je poněkud překvapující vzhledem k tomu, že naopak není zařazeno abstinovat (SYN v6 2727x), administrovat (SYN v6 1584x), adorovat (SYN v6 879x), amnestovat (SYN v6 1443). V ASSČ sloveso avansovat zařazeno není. 9 Včetně např. slovesa akolytovat, které je sice registrováno v Příručním slovníku jazyka českého, v Slovníku spisovného jazyka českého i Akademickém slovníku cizích slov, ale v SYN v6 není doloženo; několik dokladů je jen v internetových vyhledávačích. Dále včetně sloves baculatět, buclatět, bahnět, bahnit (přičemž slovesa bahnět a bahnit jsou zpracována v témže synsetu, společně se slovesy zbahnět, zbahnit; příklad je však uveden jen pro dokonavé sloveso zbahnět) žádné z těchto sloves není v hesláři písmene B v ASSČ vzhledem k nízké frekvenci zařazeno. 10 Z celkového počtu 1502 substantiv v písmeni A. 11 Z celkového počtu 1885 substantiv v písmeni B. 12 V tomto počtu je 7 verbálních substantiv, která se v ASSČ (při relevantní doloženosti) zpracovávají v rámci slovesných heslových statí, nikoli samostatně (srov. Veselý 2016: 43 44), 2 přechýlené názvy (adeptka, autorka), u nichž se v ASSČ (vzhledem k přihnízdování, tj. připojení k základovému maskulinu) vazby neopakují, a jejich počet se tedy nepromítl v případě ASSČ do počtu substantiv s informací o vazebnosti. 13 V tomto počtu je 25 verbálních substantiv (v ASSČ je z nich vzhledem k lexikalizaci dalších, neslovesných významů zpracován jen výraz balení). Dvě substantiva (boj a bolest) mají v řádku frame_lemmas hodnotu no-aspect, nikoliv jako ostatní substantiva hodnotu N, resp. Nx. V PDT-Vallexu jsou zařazena i propria (v písmeni B Benešov).

184 Pavla Kochová, Martina Holcová ASSČ SVaS VALLEX 3.0 PDT-Vallex VerbaLex A B A B A B A B A B Substantiva 143 10 76 11 72 40 63 12 61 13 Adjektiva 7 14 11 15 6 16 11 17 4 18 11 19 Adverbia 3 20 11 21 0 1 22 2. Rozsah údajů o valenci/vazebnosti v ASSČ se zřetelem k obsahu 2.1 Z hlediska dvou základních přístupů k valenci v češtině navazuje pojetí ASSČ na dvourovinnou valenční syntax, rozpracovanou zejména v dílech pracovníků Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i. 23 V ASSČ se valence u sloves registruje v explicitní podobě větného vzorce. U jmen a příslovcí se uvádí výčet vazeb, nereflektují se vazby odpovídající levovalenční sféře. Obsazení jednotlivých valenčních pozic se konkretizuje především pomocí zájmen a zájmenných příslovcí i pomocí jiných vyjádření 24. Pozice slovesa je označena dvojitou svislicí. Kromě obligator- 14 Jde o adjektiva adekvátní, agresivní, alergický, analogický, arogantní, asertivní, atraktivní; celkový počet adjektiv v hesláři písmene A je 780. 15 Jde o adjektiva báječný, benevolentní, bezbranný, bezcitný, bezmocný, bezohledný, bezpečný, bezradný, bezvadný, blízký, bohatý; celkový počet adjektiv v hesláři písmene B je 1077. 16 Jde o adjektiva adekvátní, agresivní, aktivní, alergický, analogický, atraktivní. 17 Jde o adjektiva benevolentní, bezbranný, bezcitný, bezmocný, bezohledný, bezpečný, bezradný, beztaktní, blahosklonný, blízký, bohatý. 18 Jde o adjektiva adekvátní, adresovaný, akcentující, alergický. 19 Jde o adjektiva benevolentní, bezmocný, bezohledný, blízký, bohatý, bojující, bránící, budící, budovaný, budující si, budující. V tomto výčtu je 6 verbálních adjektiv na -cí nebo na -ný, -tý v dějovém významu, která se v ASSČ zpracovávají (při relevantní doloženosti) v rámci slovesných heslových statí, a to v jejich příkladové části, srov. Veselý (2016: 44 45). 20 Jde o adverbia adekvátně, analogicky, atraktivně; celkový počet adverbií v písmeni A je 260. 21 Jde o adverbia běda, bezohledně, bezpečně, bezpečno, bílo, blátivo, blaze, blbě, blivno, blízko, bouřlivo; celkový počet adverbií v písmeni B je 373. 22 Jde o výraz blízko. 23 Podrobněji ke zpracování údajů o valenci/vazebnosti v ASSČ viz Holcová (2016), podrobněji ke zpracování sloves v ASSČ viz Čurdová, Kroupová (2016). 24 Jsou to např. opisná vyjádření (za něj. účelem, z něj. příčiny aj.). Ve vzorci se dále zaznamenávají i participanty vyjádřené infinitivem (INF), formou vedlejších vět spojkových (Vspoj), vztažných (Vvzt) a ve formě přímé řeči ( ). Pokud se u daného slovesa vyskytují pouze vazby s vedlejšími větami s omezeným počtem spojek, vypisují se do vzorce konkrétní spojky. Tilda (~) se využívá jak pro zápis situační výpustky obligatorního předmětového doplnění (maminka se opalovala a u toho četla), tak skutečné absence pravovalenční sféry, která někdy svědčí o samostatném, klasifikačním významu, resp. o dílčím sémantickém odstínu (Ema jde do první třídy, ale už čte =

185 ních a potenciálních doplnění uvádíme i typická fakultativní doplnění, pokud by užití řídícího slova bez tohoto doplnění bylo příznakové. Vazby chápeme v širším smyslu, tj. nejen jako vazby rekční (formálně řízené), ale také jako vazby dané přimykáním (formálně neřízené). Uvádějí se i vícečlenné vazby 25, jejichž opakující se členy jsou ve složených závorkách {} 26. Vazebnost/valence se registruje na úrovni gramatiky (syntaxe), sémantika jednotlivých doplnění zůstává většinou stranou. Výjimku představují následující zásady: Pomocí zájmen kdo, co se rozlišují životné (osoby a živočichové, včetně kolektiv a pojmenování institucí) a neživotné participanty. Pokud se zájmeno kdo vztahuje pouze k živočichům, uvádí se zpřesňující sémantická informace v předvýkladu 27 (u levovalenční pozice). Z jiného pohledu jde o informaci o omezené spojitelnosti, která se registruje rovněž u neživotného agentu, je-li k tomu důvod. Srov. u životného agentu např. aportovat ned. i dok. (kdo ~; co; komu co) (o psu) na povel přinášet, přinést určený předmět nebo zastřelenou zvěř; bučet ned. 1. (kdo ~) (o kravách) vydávat táhlé, hluboké zvuky znějící jako bú 2. expr. (kdo ~; na koho) (o lidech) vydávat táhlé zvuky znějící jako bú a vyjadřovat tak nesouhlas, nespokojenost ap.; u neživotného agentu např. alternovat ned. 3. (co s čím; ~) lingv. (o hláskách) obměňovat se, měnit se ve tvarech slov nebo ve slovech příbuzných na základě určitých zákonitostí, střídat se; atrofovat ned. i dok. (co ~) (o tkáni, orgánu nebo jeho části) zmenšovat se, zmenšit se, ochabovat, ochabnout, a tím ztrácet, ztratit svou funkci; op. hypertrofovat. Pokud se omezená spojitelnost týká pravovaleční sféry, registruje se v hlavní části výkladu významu, srov. např. u absorbovat ned. 3. (kdo co do čeho) do mysli, do vědomí = umí číst ). Pomocí tildy se zapisuje také levá strana valenčního vzorce u sloves bez subjektové valence, např. blýskat se ned. 1. blýská se neos. (~ kde; ~). 25 Uvádění vícečlenných vazeb a explicitní postižení jejich reálných kombinací není zprav. cílem speciálních valenčních slovníků, aplikuje se však v SVaS. V ASSČ se řešení z SVaS přejímá vzhledem k přehlednosti a informační jednoznačnosti. Např. tímto způsobem lze vyjádřit, že u některých lexií, je-li agens neživotný (co), se v pravovalenční sféře nevyskytuje neživý objekt v 7. pádě, kdežto v případě životného agentu (kdo) ano. Srov. bacit dok. 3. (kdo do čeho; čím do čeho; co do čeho) úderem nebo nárazem zasáhnout; syn. uhodit, praštit: časoměřič bacil do gongu; strom bacil do střechy; ztěžklou hlavou bacil do stolu. V případě slovesa bacit jde o okrajovou lexii, lze však předpokládat, že podobný jev se bude objevovat u sloves (lexií) sémanticky souvztažných. K zápisu vícečlenných vazeb v žánru všeobecného výkladového slovníku srov. také připomínku M. Ivanové (2017: 178). 26 Z hlediska formálního se v ASSČ často využívají řešení aplikovaná v SVaS. SVaS je sice speciální valenční slovník, avšak forma podávání valenčních údajů je blízká způsobu využívanému ve všeobecných výkladových slovnících. Koncepce ASSČ a SVaS se však liší, a to jak z hlediska rozsahu jednotek, u nichž se valence/vazebnost registruje srov. rozsah substantivních jednotek zařazených do hesláře SVaS a absenci příslovcí v SVaS, tak z hlediska rozsahu vazeb srov. zejména to, že levá valence se v SVaS systematicky neregistruje. 27 Předvýklad je sémantizační poznámka v závorce před hlavní částí výkladu významu. Podrobněji Kochová, Opavská (2016: 84 85).

186 Pavla Kochová, Martina Holcová přijímat, přijmout poznatky, názory, myšlenky ap.; bagatelizovat ned. (kdo co; co čím) snižovat závažnost, nedoceňovat význam jevu, problému, situace ap., podceňovat, znevažovat; syn. zlehčovat. Dále jsou (implicitně) sémantické rysy participantů reflektovány v polysémní struktuře hesla, a to např. z hlediska dichotomie efficiendi afficiendi (tj. sémanticky rozdílný patiens, zaznamenaný v pravovalenční sféře pomocí zájmene co, výsledek vs. manipulovaný objekt ovlivňuje vyčlenění samostatných číslovaných významů), srov. bagrovat ned. 1. (kdo, co co; ~) vybíráním zeminy pomocí bagru 1 (stroje) vytvářet prohlubeň, upravovat koryto řeky ap.: bagrovat základy domů; ( ) 2. (kdo, co co; co z čeho) vybírat, těžit zeminu, písek ap. pomocí bagru 1 (stroje): bagrovat hlínu; ( ); betonovat ned. 1. (kdo co; ~) ukládat beton 1 (stavební hmotu) do vymezeného prostoru a vytvářet stavební prvek: betonovat základy, podlahu; betonovat povrch dálnice; ( ) 2. (kdo co; co do čeho) upevňovat betonem 1 (stavební hmotou): betonovat patky dopravních značek; betonovat sloupky oplocení do země; asanovat ned. i dok. 1. (kdo co) odstraňovat, odstranit technické nedostatky nebo zdravotní závadnost stavby : asanovat studnu; asanovat vlhké zdivo; ( ) 2. (kdo co) odstraňovat, odstranit nevhodné stavby, zástavbu, zejména z hygienických důvodů : asanovat starou zástavbu; židovské město bylo asanováno; ( ). 2.2 Přestože se v textech přehledového charakteru opakovaně připomíná, že valenční vlastnosti mají i příslovce, srov. např. Panevová (1998: 7), Sgall (2006: 164) 28, syntetizující práce k valenci adverbií, zdá se, neexistují (na rozdíl od prací zaměřených na valenci substantiv a adjektiv) a jako heslářové položky jsou adverbia jen sporadickou součástí valenčních slovníků. V tomto ohledu se ASSČ jeví jako průkopnická práce, alespoň pokud jde o zpracování valence deadjektivních příslovcí. Vzhledem k tomu, že se všechna příslovce v ASSČ registrují jako samostatné heslářové položky 29 v úplném, nerestringovaném zpracování (nehnízdují se), je součástí heslové stati těchto příslovcí rovněž údaj o vazbách: již nyní se do jisté míry potvrzuje předpoklad, že deadjektivní adverbia přejímají od fundujících slov vazebnost 30, srov. např. adekvátní příd. (čemu; k čemu; pro co, pro koho) jsoucí ve shodě s požadavky, kritérii, podmínkami, odpovídající jim; syn. přiměřený: ( ) částka je adekvátní nákladům; výplata se nezdála adekvátní k jeho výkonu; interna je vybavena zařízením adekvátním pro jednotlivá pracoviště; cviky musí být adekvátní pro ženy; ( ); adekvátně přísl. (čemu; k čemu; pro co, pro koho) ve shodě 28 V Novém encyklopedickém slovníku češtiny (Karlík, Nekula, Pleskalová 2016) není naopak valence adverbií zmíněna, srov. heslové stati Valence (autorů J. Panevové a P. Karlíka), Dvourovinná valenční syntax (autora F. Daneše) a Funkční generativní popis (autorky J. Panevové). 29 Srov. Kochová, Opavská (2016: 15). 30 Srov. Panevová (2017: 61).

187 s požadavky, kritérii, podmínkami; syn. přiměřeně: ( ) chovat se adekvátně nebezpečí; ( ) termíny vyšetření na tomografu se stanovují adekvátně k závažnosti onemocnění pacienta; robot reguluje rychlost adekvátně pro zachování bezpečnosti; informace byla formulována adekvátně pro každé dítě; ( ); bezohledný příd. (ke komu, k čemu; vůči komu, vůči čemu) jednající bez ohledu na zájmy, potřeby něko- op. ohleduplný: ( ) řidiči jsou často bezohlední k chodcům; někteří návštěvníci jsou bezohlední vůči ostatním; člověk by neměl být bezohledný k životnímu prostředí; strana prosazovala politiku bezohlednou vůči přírodě; ( ); bezohledně přísl. (ke komu, k čemu; vůči komu, vůči čemu) bez ohledu na zájmy, potřeby někoho nebo něčeho: ( ) chovat se bezohledně vůči přírodě; projekt je navržen bezohledně k občanům v blízkém okolí; ( ) 31. Naopak dvojice agresivní agresivně je zpracována rozdílně: u adjektiva se vazebnost uvádí, srov. agresivní, agresívní příd. (vůči komu; ke komu; na koho) 1. jednající útočným, násilným způsobem : ( ) černí pasažéři bývají agresivní vůči revizorům; opilec byl agresivní k průvodčí; muž byl agresivní na manželku i děti; ( ), kdežto odpovídající význam příslovce agresivně, agresívně přísl. 1. útočným, násilným způsobem: muž se choval agresivně, ohrožoval život a zdraví jiných osob není údajem o vazebnosti opatřen. Důvodem rozdílného zpracování je absence takových užití příslovce agresivně, jejichž součástí by nebyla slovesa s valencí odpovídající predikovatelné vazebnosti příslovce (např. slovesa chovat se: gorilí samec se ke svým mláďatům choval agresivně; vystupovat: starší vystupovali agresivně vůči slabším spolužákům; jednat: nedokážu jednat agresivně, vůči nikomu) 32. 2.3 V připravovaném výkladovém slovníku je velká pozornost věnována predikativům 33. Jejich samostatné a plné zpracovávání umožňuje konfrontovat příslovečné a predikativní užití týchž forem i forem různých, srov. např. jak příslovečné významy, tak význam predikativa u bezpečně I 34. Ve funkci predikativa forma bezpečně kromě toho konkuruje s formou bezpečno, která se specializovala pro vyjadřování predikativního významu. Velkou část příslovcí, u nichž je v ASSČ uveden vazebný údaj, představují v dosavadním lexikografickém zpracování právě heslové stati predikativ. V těchto heslových statích je však případná vazebnost vztažena nikoli přímo k predikativu, 31 Pro úplnost uveďme, že u adverbia bezohledně existují mimo doklady využité v heslové stati další příklady potvrzující náležitost vazebného údaje, např. trasa rychlostní komunikace je vedena bezohledně vůči obyvatelům; projekt revitalizace je připraven naprosto bezohledně k životnímu prostředí. 32 Řešení tohoto jevu zůstává v ASSČ otevřené. 33 K jejich klasifikaci, zařazování a zpracování v dřívějších slovnících češtiny a v ASSČ viz také Veselý (2016: 45 46). 34 Homonymně je zpracována částice bezpečně II určitě, jistě tentokrát se mi to bezpečně podaří.

188 Pavla Kochová, Martina Holcová ale k jednočlenné (neosobní) konstrukci tvořené sponovým být a predikativem 35. V ASSČ se rozlišují zejména konstrukce se stavovým příslovcem vnějšího prostředí (které se typicky pojí s vyjádřením místa), např. blátivo přísl. v přísudku (kde) (ve spojení se slovesem být) vyjadřuje stav vnějšího prostředí s velkým množstvím bláta: po dešti může být venku blátivo, a konstrukce se stavovým příslovcem vnitřního prožívání (jejichž součástí je i jméno v dativu proživatel), např. blbě přísl. expr. 2. v přísudku (komu) (ve spojení se slovesem být, udělat se) vyjadřuje, že někdo prožívá velmi nepříjemný, zprav. fyzický stav, nevolno; syn. špatně: je mi blbě od žaludku, na zvracení; v autě jí bývá blbě; udělalo se mu blbě z politických a propagandistických poutačů kolem silnic 36. 2.4 Při zpracovávání heslářových položek, které, jak jsme ukázali výše, velkou měrou přesahují hesláře specializovaných valenčních slovníků, a není tedy odkud přejímat (aktuální) valenční/vazebné údaje, se s výhodou využívá faktu, že významově totožné/blízké lexie se vyznačují shodnými/podobnými valenčními vlastnostmi. Pravidelně se to ukazuje u sloves lišících se (pouze) pragmatickými, intenzifikačními a expresivními rysy, např. praštit bacit, obořit se bafnout, uchopit bafnout atp 37. To se potvrzuje i v oblasti adjektiv, např. u lexií báječný a bezvadný, které se svým významem blíží významu výrazu vhodný a u nichž se pak registrují odpovídající vazby, srov. báječný příd. expr. 2. zejména v přísudku (na co; pro co; při čem) mající vynikající vlastnosti vhodné k něčemu; syn. výborný, vynikající, skvělý: mokrý sníh je báječný na stavění sněhuláků; kokosový olej je báječný při tepelné úpravě jídla; veranda je nejbáječnější prostor pro letní stolování; bezvadný příd. 4. zejména v přísudku expr. (pro co, pro koho; na co; k čemu, ke komu) mající vynikající vlastnosti vhodné k něčemu, pro někoho; syn. výborný, vynikající, skvělý: soutěže jsou bezvadné pro výměnu zkušeností; zázemí hotelu bylo bezvadné pro děti; nápoj z máty je bezvadný na trávení; elektronické čtečky jsou bezvadné zejména ke čtení beletrie 38. 2.5 Ve zpracování hesel se v připravovaném slovníku prezentuje velmi široce vymezený 39, aktuální jazykový materiál a reflektuje se dynamika jazykového systému, včetně dynamiky syntaktických vlastností lexémů. V heslech je tedy 35 Ve VALLEXu a PDT-Vallexu jsou tyto konstrukce registrovány v rámci syntaktických vlastností slovesa být. Podobně, ale velmi okrajově je registrováno toto užití slovesa být i ve VerbaLexu (jsou zde zaznamenány konstrukce je krásně; bylo mu 20 let). 36 Tématu zpracování predikativ v ASSČ se podrobněji věnuje B. Štěpánková v příspěvku pro plánovanou konferenci XXVII. kolokvium mladých jazykovedcov v Banské Bystrici. 37 Na tomto principu je vystavěna i lexikální databáze VerbaLex. 38 V podobném významu se užívá rovněž adjektivum dobrý (v SVaS je to v pořadí druhá lexie: na něco; k něčemu student d. na matematiku, krávy d-é na chov, mast d-á na popáleniny; obkládačky d-é k pokrytí velkých ploch, plemeno psů d-é k výcviku). V PDT-Vallexu je z uvedených čtyř adjektiv zpracováno jen adjektivum vhodný. 39 K vymezení materiálové základny ASSČ viz Kochová, Opavská (2016: 16 17).

189 zaznamenána valence/vazebnost v existujících (i speciálních valenčních) slovnících dosud neregistrovaná, např. abstinovat ned. i dok. (kdo ~; od čeho; v čem) 40 : abstinovat od alkoholu, od drog; abstinovat v kouření, v pití; ( ) sportovec pár měsíců před velkými zápasy sexuálně abstinoval, aby neztrácel energii; analogický příd. (s čím; k čemu; čemu) 41 : ( ) pozice kraje není analogická s postavením státu; snažil se u zvířat nalézt projevy chování analogické k lásce, laskavosti nebo altruismu; v biblickém kontextu je vztah boha a člověka analogický vztahu rodiče ke svému dítěti; agresivní příd. 1. (vůči komu; ke komu; na koho) 42. Závěrem: Přestože v ASSČ (shodně s dalšími všeobecnými výkladovými slovníky) stojí v centru popisu lexikálních jednotek jejich význam, platí, že popis lexikálních jednotek je v slovníku komplexní, včetně zachycení normativního aspektu stále platí Filipcova teze, že výkladový slovník plní volky nevolky normativní funkci (1994: 139). Normativní aspekt se nepochybně dotýká i postižení syntaktických vlastností lexémů/lexií. Nový všeobecný výkladový slovník odráží stav současného českého jazyka i úroveň aktuálního lingvistického poznání, které zprostředkovává v přístupné podobě formou heslových statí pro každý lexém. Lexikografický tým musí mít možnost opřít se o výsledky práce jiných lingvistických disciplín a v maximální možné míře ji využívá. Jako největší problém se pak ukazuje, že v slovníku je třeba popsat i ty lexikální jednotky, které lingvistická odborná literatura neregistruje, zaznamenává starší jazykovou normu nebo ji zaznamenává pro omezený lexikální materiál. To se týká i registrování údajů o valenci/vazebnosti. Bibliografie Akademický slovník cizích slov (1995). Red. V. Petráčková, J. Kraus. Praha: Academia. Akademický slovník současné češtiny (2017 ). E. Beková, A. Čermáková, Z. Děngeová, V. Dvořáčková, M. Holcová, P. Kochová, M. Kroupová, M. Lišková, L. Machálková, V. Michalec, H. Mžourková, R. Neprašová, J. Nová, Z. Opavská, H. Pernicová, 40 Pro sloveso abstinovat je v SVaS uvedena jen vazba od něčeho, ve VALLEXu, PDT-Vallexu a VerbaLexu není toto sloveso zařazeno; v PDT-Vallexu je registrováno verbální substantivum abstinování: + ACT(2,pos;obl) s příkladem veřejné abstinování vzorových osob.act. 41 V SVaS je v příslušném hesle vazebnost s něčím; k něčemu, v PDT-Vallexu není toto heslo obsaženo, není součástí ani hesláře VALLEXu a VerbaLexu (ve VALLEXu a VerbaLexu jsou pouze slovesa). 42 V SVaS je příslušné heslo zpracováno jako monosémní s vazebností vůči někomu, vůči něčemu; v PDT-Vallexu není toto heslo obsaženo, není součástí ani hesláře VALLEXu a VerbaLexu (ve VALLEXu a VerbaLexu jsou pouze slovesa). Příklady užití adjektiva agresivní viz výše.

190 Pavla Kochová, Martina Holcová B. Procházková, J. Světlá, B. Štěpánková, V. Veselý, V. Vodrážková. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://www.slovnikcestiny.cz. (ASSČ) Čurdová, V., Kroupová, M. (2016). Zpracování sloves v ASSČ. In: P. Kochová, Z. Opavská (eds.), Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny (114 119). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. esskj: Slovar slovenskega knjižnega jezika (2016 ). Red. M. Černivec, N. Gliha Komac, N. Jakop, J. Ježovnik, B. Kern, S. Klemenčič, D. Krvina, N. Ledinek, M. Meterc, M. Michelizza, T. Mirtič, M. Pavlič, A. Perdih, Š. Petric, D. Race, M. Snoj, A. Žele. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://fran.si/. Filipec, J. (1994). K dialogu o české lexikografii a lexikologii, předpočítačové i počítačové. Slovo a slovesnost 55, 132 141. Filipec, J. (1995). Teorie a praxe jednojazyčného slovníku výkladového. In: F. Čermák, R. Blatná (eds.), Manuál lexikografie (14 49). Jinočany: H & H. Hajič, J., Panevová, J., Urešová, Z., Bémová, A., Kolářová, V., Pajas, P. (2003). PDT-Vallex: Creating a Large-coverage Valency Lexicon for Treebank Annotation. In: J. Nivre, E.W. Hinrichs (eds.), TLT 2003: Proceedings of The Second Workshop on Treebanks and Linguistic Theories (57 68). Växjo: Växjo University Press. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://1url.cz/wmmof. Hlaváčková, D., Horák, A. (2005). VerbaLex New Comprehensive Lexicon of Verb Valencies for Czech. In: R. Garabík (ed.), Computer Treatment of Slavic and East European Languages (107 115). Bratislava: Veda. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://korpus. sk/~slovko/2005/proc/slovko.pdf. Holcová, M. (2016). Valence a vazebnost. In: P. Kochová, Z. Opavská (eds.), Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny (64 68). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Ivanová, M. (2017). Pavla Kochová Zdeňka Opavská (eds.): Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny [recenze]. Slovo a slovesnost 78, 176 182. Karlík, P., Nekula, M., Pleskalová, J. (eds.) (2016). Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://www.czechency.org/. Kochová, P., Opavská, Z. (eds.) (2016). Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Dostupné z https://1url.cz/ SMMCN. Krátky slovník slovenského jazyka (1987; 2., opr. vyd. 1989; 3., dopl. a přeprac. vyd. 1997; 4., dopl. a upr. vyd. 2003). Red. J. Kačala, M. Pisárčiková (a M. Považaj pro 4. vyd.). Bratislava: Veda. Lopatková, M., Žabokrtský, Z., Kettnerová, V. (2008). Valenční slovník českých sloves. Praha: Karolinum. Lopatková, M., Kettnerová, V., Bejček, E., Vernerová, A., Žabokrtský, Z. (2016). Valenční slovník českých sloves VALLEX. Praha: Karolinum.

191 Lopatková, M., Kettnerová, V., Bejček, E., Vernerová, A., Žabokrtský, Z. (2016). VALLEX 3.0. Prague: LINDAT/CLARIN digital library at the Institute of Formal and Applied Linguistics, Faculty of Mathematics and Physics, Charles University. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/. Panevová, J. (1998). Ještě k teorii valence. Slovo a slovesnost 59, 1 14. Panevová, J. (2017). Od valence slovesa k valenci substantiv a adjektiv. Prace Filologiczne 70, 59 71. PDT-Vallex: Bejček, E., Hajičová, E., Hajič, J. et al. (2013). Prague Dependency Treebank 3.0. Prague: LINDAT/CLARIN digital library at the Institute of Formal and Applied Linguistics, Faculty of Mathematics and Physics, Charles University, http://hdl.handle.net/11858/ 00-097C-0000-0023-1AAF-3. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://quest.ms.mff.cuni.cz/ vallex/. Příruční slovník jazyka českého (1935 1957). Red. O. Hujer, E. Smetánka, M. Weingart, B. Havránek, V. Šmilauer, A. Získal. Praha: Státní nakladatelství, Školní nakladatelství, Státní pedagogické nakladatelství. Sgall, P. (2006). Valence jako jádro jazykového systému. Slovo a slovesnost 67, 163 178. Sláma, J. (2017). Markéta Lopatková a kol.: Valenční slovník českých sloves Vallex [recenze]. Časopis pro moderní filologii 99, 131 135. Slovar slovenskega knjižnega jezika (2014; 2., dopl. a upr. vyd.). Red. N. Gliha Komac, N. Jakop, B. Kern, S. Klemenčič, D. Krvina, N. Ledinek, M. Michelizza, T. Mirtič, A. Perdih, Š. Petric, M. Snoj, A. Žele. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://fran.si/. Slovník slovenského jazyka (1959 1968). Red. Š. Peciar. Bratislava: Vydavateľstvo SAV. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978; 2., opr. a dopl. vyd. 1994; 3., opr. vyd. 2003). Red. J. Filipec. Praha: Academia. Slovník spisovného jazyka českého (1960 1971). Red. B. Havránek, J. Bělič, M. Helcl, A. Jedlička, V. Křístek, F. Trávníček. Praha: Nakladatelství ČSAV. Slovník súčasného slovenského jazyka (A G 2006, red. K. Buzássyová, A. Jarošová; H L 2011, red. A. Jarošová, K. Buzássyová; M N 2015, red. A. Jarošová). Bratislava: Veda. Słownik języka polskiego (1958 1969). Red. W. Doroszewski. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Wiedza Powszechna, Państwowe Wydawnictwo Naukowe. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://www.sjpd.pwn.pl/. Spletni slovar slovenskega jezika (2008 2012). Red. P. Gantar, S. Krek, I. Kosem, M. Šorli, P. Kocjančič, K. Grabnar, O. Yerošina, P. Zaranšek, N. Drstvenšek. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://www.slovenscina.eu/spletni-slovar. Svozilová, N., Prouzová, H., Jirsová, A. (1997). Slovesa pro praxi: valenční slovník nejčastějších českých sloves. Praha: Academia. Svozilová, N., Prouzová, H., Jirsová, A. (2005). Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. Praha: Academia. (SVaS)

192 Pavla Kochová, Martina Holcová VerbaLex. Brno: Centrum zpracování přirozeného jazyka, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Cit. 2018-07-31. Dostupné z https://nlp.fi.muni.cz/cs/verbalex. Veselý, V. (2016). Lexikální jednotky slovnědruhově pomezní. In: P. Kochová, Z. Opavská (eds.), Kapitoly z koncepce Akademického slovníku současné češtiny (43 46). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Wielki słownik języka polskiego PAN (2007 ). Red. P. Żmigrodzki. Kraków: Instytut Języka Polskiego Polskiej Akademii Nauk. Dostupné z http://wsjp.pl/. Żmigrodzki P. (2018). Methodological issues of the compilation of the Polish Academy of Sciences Great Dictionary of Polish. In: J. Čibej, V. Gorjanc, I. Kosem, S. Krek (eds.), Proceedings of the XVIII EURALEX International Congress: Lexicography in Global Contexts (209 219). Ljubljana: Ljubljana University Press, Faculty of Arts. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://euralex2018.cjvt.si/wp-content/uploads/sites/6/2018/07/euralex_2018.pdf. Большой толковый словарь русского языка (2001). С.А. Кузнецов (ред.) Санкт-Петербург: Норинт. Толковый словарь русского языка (2010). С.И. Ожегов, Н.Ю. Шведовa (ред.) Cit. 2018-07-31. Dostupné z http://ozhegov.textologia.ru/. Zdroje SYN v6: Křen, M., Cvrček, V., Čapka, T., Čermáková, A., Hnátková, M., Chlumská, L., Jelínek, T., Kováříková, D., Petkevič, V., Procházka, P., Skoumalová, H., Škrabal, M., Truneček, P., Vondřička, P., Zasina, A. (2017). Korpus SYN, verze 6 z 18. 12. 2017. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 2018-07-31. Dostupné z http:// www.korpus.cz.