Výroba pryžových a plastových výrobků VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků - OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 se v ČR v posledních letech rozvíjela vysokým tempem. Její produkty nacházejí uplatnění napříč celou ekonomikou, přičemž k rozhodujícím odběratelům patří automobilový, elektrotechnický, obalový průmysl a stavebnictví. Tento sektor se v souladu s mezinárodní klasifikací člení na dva výrobkové obory (skupiny) a to: 25.1 Výroba pryžových výrobků; 25.2 Výroba plastových výrobků. Podíl těchto oborů na celkových tržbách odvětví je uveden v grafu 10.1. V oboru 25.1 je rozhodující subobor 25.11 - výroba pryžových pneumatik a vzdušnic, který se na jeho tržbách podíl zhruba dvěma třetinami. V oboru 25.2 je sortimentní nabídka velmi široká a vedle samotného zboží z plastů se vyrábějí desky, fólie, hadice, plastové obaly, výrobky pro stavebnictví apod. Podíl oborů na celkových tržbách závisí na požadavcích odvětví, jejichž je subdodavatelem; zatímco v roce 2006 byl 43:57, v roce 2007 se změnil na 37:63, vzhledem k mimořádně vysoké poptávce po zboží z plastů, zejména ze strany automobilového průmyslu. 25.1 Výroba pryžových výrobků 37 % 25.2 Výroba zboží z plastů 63 % Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 10.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2007 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Pozice odvětví OKEČ 25 v rámci zpracovatelského průmyslu (ZP) v posledních letech neustále posiluje, což lze dokumentovat na dosavadním vývoji jeho základních produkčních charakteristik. Jestliže v roce 2000 podíl odvětví na celkových tržbách ZP činil 4,5 %, pak v roce 2007 to bylo již 7,2 %. Stejně tak se zvýšil i podíl na účetní přidané hodnotě ZP - ze 4,9 % na 7,3 %. V roce 2007 zaujímalo toto odvětví v objemu tržeb ve ZP šesté místo a v objemu vytvořené přidané hodnoty figurovalo na osmé příčce a v obou ukazatelích tak výrazně předstihlo odvětví chemického a farmaceutického průmyslu. Charakteristickým rysem odvětví je trvalý růst počtu pracovníků, který za období 2000-2007 stoupl o 35 232 131
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU osob (nárůst o 62,3 %). V několika posledních letech každoročně vzniklo několik desítek nových podnikatelských subjektů, většinou subdodavatelů pro automobilový a elektrotechnický průmysl. Počet pracovníků se v oboru 25.1 ve sledovaném osmiletém období zvýšil o 7 214, zatímco v oboru 25.2 o 28 018. Na celkovém počtu pracovníků ZP podíl odvětví DH v roce 2007 činil 6,7 % (v roce 2000 pouze 4,1 %). Poslední vývoj však naznačuje, že na konci roku 2008 se další příliv pracovníků do odvětví nejspíše zastaví a v roce 2009 je nutno počítat s poklesem pracovních míst v tomto odvětví. Důvodem jsou současné vážné problémy automobilového průmyslu, které se promítají i do subdodavatelských oborů a odvětví, tedy i sektoru DH. 10.3. Struktura odvětví podle počtu pracovníků v organizacích Tabulka 10.1 a graf 10.2 blíže charakterizují strukturu odvětví OKEČ 25 podle počtu pracovníků, v členění do pěti velikostních skupin společností. Tabulka 10.1 Produkční charakteristiky v roce 2006 podle velikostních skupin - OKEČ 25 (mil. Kč, pracovníků) 0 9 10 49 50 249 250 999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S v b.c. 4 843,6 28 789, 59 236,7 65 528,0 46 487,5 Účetní přidaná hodnota v b.c. 1 339,8 7 124,6 14 932,5 17 800,2 10 448,7 Počet pracovníků 3 700 15 477 28 108 23 630 12 697 Je zřejmé, že v odvětví hrají významnou roli malé a střední podniky do 249 pracovníků, které jsou většinou v roli subdodavatelů pro navazující odvětví jako například automobilový, elektrotechnický a potravinářský průmysl, stavebnictví atd. V roce 2006 se tři velikostní kategorie do 249 pracovníků podílely na tržbách odvětví celkem 45,4 %, na vytvořené účetní přidané hodnotě 45,3 % a na počtu pracovníků 56,5 %. Suverénní jedničkou v oboru 25.1 je však jeden z největších evropských výrobců pneumatik Barum Continental s.r.o., za nímž následuje Česká gumárenská společnost (ČGS) s dceřinými firmami Mitas a.s. a Rubena a.s. V oboru 25.2 je počet podnikatelských subjektů mnohem vyšší (podle ČSÚ koncem roku 2007 působilo 583 podniků s 20 a více pracovníky). Největšími společnostmi v oboru jsou Cadence Innovation k.s., Gumotex a.s., Fatra a.s., Borges CS s.r.o. a další. Do žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2007 se zařadily tři firmy odvětví OKEČ 25 - Barum Continetal (tržby 44,7 mld. Kč, 13. místo), Cadence Innovation k.s.(tržby 8,8 mld. Kč, 73. místo) a Mitas a.s. (tržby 7,4 mld. Kč, 87. místo). % 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Pozn.: údaje v běžných cenách Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet pracovníků Graf 10.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2006 132
Výroba pryžových a plastových výrobků Pokud hodnotíme odvětví z regionálního hlediska, můžeme konstatovat, že největší zastoupení má ve Zlínském kraji, kde sídlí Barum Continental, Fatra a další významné firmy. Jeho podíl na celkových tržbách odvětví a objemu účetní přidané hodnoty tvoří zhruba jednu třetinu a podíl na počtu pracovníků se pohybuje kolem 19 %. Z dalších krajů s významným zastoupením společností tohoto lze uvést Středočeský, Jihomoravský a Liberecký kraj, kde má centrálu Cadence Innovation. Za zmínku stojí, že ve všech krajích, kromě Karlovarského, přesahuje podíl na tržbách a PH 2 %, a odvětví tak přispívá k řešení zaměstnanosti také v průmyslově slabších regionech. 10.4. Hlavní ekonomické ukazatele 10.4.1. Cenový vývoj Z tabulky 10.2 je vidět, že cenový vývoj v obou skupinách výrobků SKP 25 probíhá v posledních letech bez větších výkyvů. V rámci SKP 25.1 v roce 2007 ceny klesly v průměru o 1,4 p.b., zatímco SKP 25.2 byl tento pokles ještě výraznější o 2,2 p.b. Z toho lze usuzovat, že ceny vstupů (polymery, přírodní a syntetické kaučuky, saze, gumárenské chemikálie a přísady do plastů) se cenového vývoje v odvětví příliš nedotkly. Příčiny nutno hledat v silné konkurenci na domácím i mezinárodním trhu, která bránila vzestupu cen. Tabulka 10.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2007 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 06/05 07/06 SKP 25.1 100,7 101,5 97,7 101,1 99,4 102,2 98,6 SKP 25.2 99,5 97,5 97,3 101,1 100,1 100,7 97,8 SKP 25 99,7 98,3 97,4 101,1 100,0 101,0 98,0 MPO 10.4.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví DH za období 2000 až 2007 zachycují tabulky 10.3 až 10.5 a graf 10.3. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 28 705,1 40 337,2 47 210,8 56 018,3 61 325,1 71 890,6 82 840,6 90 274,4 OKEČ 25.2 52 391,7 64 653,6 62 071,4 7 4 873,9 88 932,7 96 265,0 122 044,6 155 383,0 OKEČ 25 81 096,8 104 990,8 109 282,2 130 892,2 150 257,8 168 155,6 204 885,2 245 657,4 meziroční index x 129,5 104,1 119,8 114,8 111,9 121,8 119,9 Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 9 122,5 10 124,4 11 708,7 14 120,8 15 704,4 17 840,7 19 794,0 21 899,3 OKEČ 25.2 14 288,4 16 711,3 18 558,1 22 161,9 23 965,7 26 039,8 31 851,7 41 882,3 OKEČ 25 23 410,9 26 835,7 30 266,8 36 282,7 39 670,1 43 880,5 51 645,7 63 781,6 meziroční index x 114,6 112,8 119,9 109,3 110,6 117,7 123,5 133
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.5 Počet pracovníků v letech 2000-2007 (pracovníci) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 16 488 18 768 18 879 19 314 19 922 21 154 22 360 23 702 OKEČ 25.2 40 085 44 831 45 248 48 587 53 270 53 795 61 251 68 103 OKEČ 25 56 573 63 599 64 127 67 901 73 192 74 949 83 611 91 805 meziroční index x 112,4 100,8 105,9 107,8 102,4 111,6 109,8 Na základě výše uvedených tabulek a grafu lze formulovat základní vývojové tendence odvětví 25 v posledních osmi letech. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (b.c.) v období 2000-2007 (viz tabulka 10.3) rostly vysokým tempem, s výjimkou roku 2002 (katastrofální záplavy, které postihly i některé výrobce, hlavně na Moravě). V letech 2000-2007 se tržby odvětví 25 zvýšily více než trojnásobně (index 302,9), z toho větším tempem rostly v oboru 25.1(index 314,5) než v oboru 25.2 (index 296,6). Tento mimořádný růst lze vysvětlit trvale vysokou poptávkou v navazujících zpracovatelských oborech a odvětvích a příznivý trend byl podpořen poskytnutím řady státních investičních pobídek, jež směřovaly především do plastikářského průmyslu. 170 360 % % 300 150 130 110 240 180 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Počet pracovníků OKEČ 25 Tržby za VV a S OKEČ 25 Počet pracovníků ZP Tržby za VV a S ZP % 310 260 210 160 110 60 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Účetní přidaná hodnota OKEČ 25 Účetní přidaná hodnota ZP Graf 10.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2007 Podobně pozitivně lze hodnotit vývoj dalšího produkčního ukazatele účetní přidané hodnoty (viz tabulka 10.4). Ta v běžných cenách stoupla za období 2000-2007 více než 2,7 krát ( index 272,4). Přitom v oboru 25.1, který je v konkurenceschopnosti již dnes srovnatelný s nejvyspělějšími státy světa (platí to hlavně o výrobě pneumatik a vzdušnic), bylo tempo růstu pomalejší (index 240,1) než v oboru 25.2 (index 293,1). K pozitivním rysům odvětví lze řadit i to, že v regionech toto odvětví pomáhá rěšit zaměstnanost. Počet pracovníků (viz tabulka 10.5) v období 2000 až 2007 stoupl celkem o 35,2 tisíc. Jen v roce 2007 134
Výroba pryžových a plastových výrobků přibylo 8 194 nových pracovních míst (v roce 2006 to bylo 8 062), přičemž většina míst byla vytvořena v oboru 25.2 (+6 852), zatímco v oboru 25.1 byl tento nárůst podstatně nižší (+1 342). Vývoj nákladů celkem a osobních nákladů v letech 2000-2007 je zachycen v tabulkách 10.6 a 10.7. Tabulka 10.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 36 768,2 51 831,8 57 368,9 65 942,3 76 690,3 87 262,4 100 477,1 109 644,9 OKEČ 25.2 66 185,9 80 039,3 73 198,5 82 866,1 101 031,4 111 612,5 138 854,2 172 070,7 OKEČ 25 102 954,1 131 871,1 130 567,4 148 808,4 177 721,7 198 874,9 239 331,3 281 715,6 meziroční index x 128,1 99,0 114,0 119,4 111,9 120,3 117,7 Z tabulky 10.6 je zřejmé, že náklady v odvětví OKEČ 25 rostou v posledních letech meziročně dvouciferným tempem, což souvisí s vysokou dynamikou výkonů, tržeb a přidané hodnoty, rychlejším tempem v oboru 25.1 (2007/2000 - index 298,2) než v oboru 25.2 (index 260,0). Pozitivně přitom můžeme hodnotit, že tempo růstu tržeb bylo v roce 2007 vyšší než růst nákladů. Tabulka 10.7 zachycuje vývoj osobních nákladů v letech 2000-2007. Tabulka 10.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000-2007 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 4 194,7 4 896,6 5 351,3 5 778,7 6 234,8 6 832,3 7 462,6 x OKEČ 25.2 7 890,2 9 288,8 10 314,4 11 631,8 13 887,6 15 055,5 17 728,2 x OKEČ 25 12 084,9 14 185,4 15 665,7 17 410,5 20 122,4 21 887,8 25 190,8 x meziroční index x 117,4 110,4 111,1 115,6 108,8 115,1 x * Údaje nejsou k dispozici 10.4.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 10.8 a 10.9, spolu s grafem 10.4 charakterizují vývoj ukazatelů produktivity práce v odvětví. Tabulka 10.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000-2007 (tis. Kč/prac.) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 553,3 539,5 620,2 731,1 788,3 843,4 885,3 924,0 OKEČ 25.2 356,5 372,8 410,1 456,1 449,9 484,1 520,0 615,0 OKEČ 25 413,8 422,0 472,0 534,3 542,0 585,5 617,7 694,8 meziroční index x 102,0 111,9 113,2 101,4 108,0 105,5 112,5 Tabulka 10.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000-2007 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* OKEČ 25.1 0,460 0,484 0,457 0,409 0,397 0,383 0,377 x OKEČ 25.2 0,552 0,556 0,556 0,525 0,579 0,578 0,557 x OKEČ 25 0,516 0,529 0,518 0,480 0,507 0,499 0,488 x * Údaje nejsou k dispozici 135
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.8 naznačuje, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se začala zvyšovat od roku 2001 v obou oborech, z toho v oboru 25.1 za období 2000-2007 pomaleji (index 162,5) než v oboru 25.2 (index 172,5). Lze to zčásti vysvětlit tím, že zejména produkce pneumatik a vzdušnic v ČR je jak technologického, tak logistického hlediska na vysoké mezinárodní úrovni. I když počet pracovníků v odvětví DH neustále roste, na úrovni ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se to negativně neprojevuje a odvětví se v rámci ZP v roce 2007 posunulo v tomto ukazateli na čtvrté místo. 130 190 % % 170 120 110 100 150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 25 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Produktivita práce z účetní PH OKEČ 25 Produktivita práce z účetní PH ZP, údaj za ukazatel Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 25 za r. 2007 není k dispozici Graf 10.4 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2007 10.5. Zahraniční obchod 10.5.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky gumárenského a plastikářského průmyslu SKP 25 za období 2000 až 2007 nabízí tabulka 10.10, ze které lze určit některé obecnější tendence a závěry o obchodní výměně s výrobky SKP 25. Struktura vývozu výrobků SKP 25 se v roce 2007 v porovnání s předcházejícím rokem příliš nezměnila. Ve sledovaném roce totiž činil podíl výrobků SKP 25.1 cca 48,7 % (v roce 2006 to bylo 47,4 %), zatímco u výrobků SKP 25.2 to bylo 51,3 % (v roce 2006 to bylo 52,6 %). Přitom export v obou oborech rostl v letech 2000-2007 vysokými tempem - za skupinu výrobků SKP 25 (index 227,4). Z toho rychlejším tempem u výrobků SKP 25.1 (index 240,3) než u výrobků SKP 25.2 (index 216,3). Rozhodujícími exportními položkami v rámci SKP 25 jsou pneumatiky a vzdušnice, z plastikářských produktů pak výrobky a díly pro automobilový průmysl, desky, trouby, listy, hadice a ostatní zboží z plastů zejména pro stavebnictví a plastové obaly. Ve struktuře dovozů mají značnou převahu výrobky SKP 25.2, které se v roce 2007 podílely na celkovém objemu 71,1 % (v roce 2006 to bylo 73,3 %), zatímco výrobky SKP 25.1 představovaly 28,9 % (v roce 2006 to bylo 26,7 %). Pozitivně možno hodnotit, že dovoz SKP 25 roste v posledních letech pomaleji než vývoz, takže záporné saldo se podstatně snižuje (v roce 2007 meziročně kleslo o 6,2 mld. Kč) a poslední vývoj naznačuje, že v roce 2008 by poprvé v historii mohlo saldo dosáhnout kladné hodnoty. 136
Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka 10.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2007 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 25.1 24 110,7 26 142,7 32 211,0 32 392,3 41 275,1 43 366,0 48 281,0 57 944,9 SKP 25.2 28 166,3 31 834,3 31 775,9 36 434,4 45 484,3 48 659,6 53 644,0 60 936,9 SKP 25 52 277,0 57 977,0 63 986,9 68 826,7 86 759,4 92 025,6 101 925,0 118 881,8 meziroční index x 110,9 110,4 107,6 126,1 106,1 110,8 116,6 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 25.1 17 390,8 19 815,2 19 754,1 21 221,2 27 387,7 27 487,1 29 096,7 34 599,0 SKP 25.2 48 940,1 52 581,3 53 427,9 59 685,8 71 436,5 72 806,7 79 679,4 84 924,6 SKP 25 66 330,9 72 396,5 73 182,0 80 907,0 98 824,2 100 293,8 108 776,1 119 523,6 meziroční index x 109,1 101,1 110,6 122,1 101,5 108,5 109,9 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 SKP 25.1 6 719,9 6 327,5 12 456,9 11 171,1 13 887,4 15 878,9 19 184,3 23 345,9 SKP 25.2-20 773,8-20 747,0-21 652,0-23 251,4-25 952,2-24 147,1-26 035,4-23 987,7 SKP 25-14 053,9-14 419,5-9 195,1-12 080,3-12 064,8-8 268,2-6 851,1-641,8 Pramen: ČSÚ Předběžné výsledky zahraničního obchodu s výrobky SKP za leden až září 2008 ukazují, že dynamika obchodní výměny v porovnání se stejným obdobím předchozího roku výrazně zpomaluje. Obrat odvětví DH totiž meziročně poklesl o 1,8 % na 175,9 mld. Kč, přičemž export se snížil o 0,8 % na 88,6 mld. Kč a dovoz klesl o 2,7 % na 87,3 mld. Kč. Protože dovoz klesl rychleji než vývoz, saldo zahraničního obchodu dosáhlo za devět měsíců 2008 hodnoty + 1,35 mld. Kč. Podrobnější analýza ukazuje, že zatímco vývoz SKP 25.1 meziročně poklesl o 6,4 % na 41 mld. Kč (hlavně díky nižšímu exportu pneumatik), export u SKP 25.2 ve stejné době vzrostl o 4 % na 47,6 mld. Kč. Dovoz za období leden - září 2008 u SKP 25.1 stagnoval na úrovni 25,4-25,5 mld. Kč, zatímco dovoz u SKP 25.2 poklesl o 3,6 % na 61,9 mld. Kč. Kladné saldo v případě SKP 25.1 se oproti období leden-září 2007 snížilo o 2,5 mld. K4, zatímco záporné saldo u SKP 25.2 pokleslo o téměř 4,3 mld. Kč. Z toho můžeme odhadnout, že u výrobků SKP 25 se začínají projevovat odbytové problémy, zejména ve vazbě na automobilový průmysl a s největší pravděpodobností budou pokračovat i v roce 2009. 10.5.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura vývozu a dovozu (viz graf 10.5) potvrzuje, že naším suverénně největším obchodním partnerem jak v exportu tak importu je SRN (podíl na našem vývozu 32 %, podíl na dovozu 41 %). V roce 2007 dosáhl obrat zahraničního obchodu s Německem 87,3 mld. Kč oproti 84 mld. Kč v roce 2006) při vysokém záporném saldu 10,2 mld. Kč (v roce 2006 činilo minus 13,5 mld. Kč). Druhou příčku v žebříčku obchodních partnerů ČR si udrželo Slovensko (obrat 17,3 mld. Kč, z toho vývoz 10,7 mld, dovoz 6,6 mld., kladné saldo 4,1 mld. Kč), těsně sledované Polskem (obrat 16,4 mld. Kč, vývoz 8,3 mld., dovoz 8,1 mld., kladné saldo 200 mil. Kč). Vysoké záporné saldo jsme v SKP 25 vykázali zejména s Čínou (-2,8 mld. Kč), Španělskem (-1,5 mld. Kč) a dále s Itálií (-1,4 mld. Kč), kladné saldo máme s Maďarskem (+1,7 mld. Kč) a s USA (+1,6 mld. Kč). Z teritoriálního hlediska je naším výrazně největším partnerem EU-27, která se na celkovém obratu SKP 25 v roce 2007 podílela 86 %, z toho ve vývozu 84,8 %, zatímco v dovozu 87,3 %. Celkový obrat s EU-27 loni poprvé překročil hranici 200 mld. Kč (201,4 mld. Kč). 137
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2007 V. Británie a S. Irsko 5 % Itálie 5 % Francie 5 % Polsko 7 % Slovensko 9 % Rakousko 4 % Maďarsko 3 % Ostatní 30 % Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2007 Slovensko Francie 5 % 6 % Itálie 6 % Polsko 7 % Rakousko 5 % Belgie 4 % Španělsko 4 % Ostatní 22 % Německo 41 % Graf 10.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2007 - SKP 25 10.6. Investice Odvětví OKEČ 25 patří v rámci zpracovatelského průmyslu ČR k trvale investičně aktivním, přičemž hrubé investice v roce 2007 dosáhly objemu 9,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 2 %). Na celkových investicích ZP se odvětví pryžových a plastových výrobků podílelo 6,5 %. Strojní investice do odvětví činily 6,3 mld. Kč, stavební 2,5 mld. Kč. Většina směřovala do výstavby nových a modernizace dosavadních výrobních kapacit, zpravidla z oblasti plastikářského průmyslu, jež mají vazbu zejména na automobilový, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Dále uvádíme několik příkladu investic, které byly realizovány v letech 2007 a 2008, případně se k realizaci začínají připravovat. Řada investičních akcí se týká výroby plastových dílů pro automobilový průmysl (Formplast Purkert, Thermolast, Niveko, Flídr Plast, Matador Dong Wons, Tanex Plasty, Recticel atd.). V některých případech šlo o rozšíření produkce plastových oken (Fenstar, RI Okna) nebo o výrobu hi-tech hadic a potrubí (Masterflex, Forbo Siegling, Gumex). Díky novým investicím se sortiment odvětví DH rozšířil rovněž o nové linky na výrobu plastových fólií (Fatra, Rolofil, Faerch aj). 10.6.1. Přímé zahraniční investice Vývoj na poli přímých zahraničních investic (PZI) (viz tabulka 10.11) potvrzuje, že zájem investovat do rozvoje tohoto odvětví v posledních letech nepolevuje. Objem PZI se v letech 2000 až 2006 vzrostl 2,5 krát a byl tak vyšší než PZI v chemickém a farmaceutickém průmyslu (sektor DG). Příčiny jsou zřejmé: dynamicky se rozvíjel domácí automobilový a elektrotechnický průmysl, země disponuje solidně rozvi- 138
Výroba pryžových a plastových výrobků nutou infrastrukturou a kvalifikovanou pracovní silou a z logistického hlediska je rovněž přitažlivou lokalitou (blízkost východních trhů) pro zahraniční investory, zvláště západní. Česko v posledních letech těží zejména z výstavby nových velkých automobilek v Kolíně (TPCA) a Nošovicích (Hyundai) a rozšiřování produkce ve Škoda Auto a.s. Rok 2008, zvláště jeho závěr, však dávají tušit, že příliv PZI nejspíše v nejbližším období velmi oslabí. Důvodem je celosvětová krize automobilového průmyslu, která se nevyhnula ani ČR a promítne se do celého řetězce zpracovatelského průmyslu. Mnohem slabší zájem projevují naše gumárenské a plastikářské firmy o investice v zahraničí (viz tabulka 10.11). Jejich objem tak v roce 2006 meziročně poklesl o více než 12 % na necelých 414 mil. Kč. Většina zájemců o tento druh investic nemá zájem budovat v zahraničí výrobní závody, ale spíše obchodní zastoupení, servisní služby apod. Tabulka 10.11 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 (v mil. CZK) k 1.12.2000 k 1.12.2001 k 1.12.2002 k 1.12.2003 k 1.12.2004 k 31.12.2005 k 1.12.2006 Zahr. investice v ČR 19 207,8 22 717,9 26 540,4 29 394,3 34 139,3 36 208,8 47544,7 Tuzem. investice v zahraničí 82,3 75,7 84,7 1 016,2 621,8 472,9 413,8 Pramen: ČNB 300 % 260 1 280 % 220 880 180 480 140 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 25 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 10.6 Tuzemské a zahraniční investice 10.7. Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba zboží z pryže a plastů (subsekce DH) patří již řadu let mezi nejdynamičtější odvětví ZP což, jak již bylo zdůrazněno, souvisí s dosavadním rozvojem některých navazujících oborů a odvětví, ale také se stále širším využitím plastových a pryžových produktů v každodenním životě. V roce 2006 světová spotřeba plastů již dosáhla objemu 245 milionů tun, z toho na samotnou Evropu připadla zhruba jedna čtvrtina. Pokud porovnáme roční dynamiku růstu spotřeby plastů, oceli a papíru zjistíme, že v případě plastů roste nejrychleji - ročně v průměru o 6 %, zatímco u papíru o 3 % a u oceli jen o 2 %. Světová spotřeba termoplastů se v roce 2006 zvýšila na 205 mil. tun, z toho u standardních na 175 mil.tun a nejvyšší podíl připadl na polyethyleny (31 %), polypropyleny (21 %) a PVC (17 %), zatímco konstrukčních speciálních plastů bylo v roce 2006 vyrobeno ve světě kolem 20 milionů tun. V Evropě je spotřeba plastů (v 2006 to bylo cca 45 mil. tun) rozložena velmi nerovnoměrně, neboť na západní Evropu připadá 39,5 mil. tun, zatímco na východní Evropou pouze 5,5 mil. tun. Na spotřebě plastů v regionu nových členských států se rozhodující měrou podílí Polsko (36 % z celkového objemu), před Českem (17 %). Hlavními aplikačními oblastmi jsou v západní Evropě obaloviny (43 % z celkové spotřeby), stavebnictví (20 %), automobilový průmysl (8 %) a elektrotechnický a elektronický průmysl (7 %). V nových členských státech EU tyto podíly nejsou statisticky podchyceny, lze však usuzovat, že nejvyšší podíl budou mít stavebnictví, automobilový a obalový průmysl. SWOT analýza subsekce DH je následující: 139
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Silné stránky a výzvy: solidní surovinová báze (základní polymery, syntetické kaučuky, změkčovadla, saze apod.), příležitost investovat, zvláště pro malé a střední podniky, nízká zátěž životního prostředí, teritoriální zaměření prodeje, především gumárenských produktů, silná vazba na další zpracovatelská odvětví a obory, hlavně autmobilobý a elektrotechnický průmysl, přítomnost řady zahraničních strategických partnerů, zejména v oblasti výroby zboží z plastů. Slabé stránky a hrozby: relativně nizký podíl sofistikovaných produktů (týká se to převážně zboží z plastů) a neúplná sortimentní nabídka, plná závislost na dovozu přírodního kaučuku a většiny konstrukčních plastů, nedostatečné jednotkové výrobní kapacity, s výjimkou výroby pneumatik, nízký stupeň specializace v plastikářském průmyslu, silná odbytová vazba na automobilový průmysl, stavebnictví a výrobu elektrozboží, citelné oslabení hospodářské konjunktury ve světě, potažmo v ČR, což platí především o vývoji v automobilovém průmyslu a zhoršuje odbytové možnosti. Z dosavadního vývoje v roce 2008 lze usuzovat, že zlatý věk subsekce DH, který trval několik let, pomalu končí. Potvrzují to konečně předběžné výsledky odvětví za období leden - září 2008: tržby (v b.c., podniky s 20 a více pracovníky) se totiž proti stejnému období 2007 snížily téměř o 2 %, z toho v oboru 25.1 klesly o 9 %, zatímco v oboru 25.2 stagnovaly na předchozí úrovni. Konečný výsledek roku 2008 bude nejspíše ještě méně příznivý, což naznačují některé signály z poslední doby. Omezování výroby ohlásily Barum Continental s.r.o., Gumotex a.s., k propouštění dochází nebo se připravuje u firem Datwyler Rubber CZ, Saar Gummi s.r.o., Cadence Innovation k.s.(dříve Peguform a.s.) aj. Německý výrobce plastových dílů pro automobilový průmysl, firma Weisser and Griesshaber oznámila, že koncem roku 2008 uzavírá svoji filiálku ve Znojmě a propustí všech 77 zaměstnanců, neboť nemá dostatek zakázek. Podobné příklady budou nejspíše následovat, protože na automobilový průmysl je v odvětví OKEČ 25 navázána řada malých a středních firem, které v této finanční krizi patří k nejohroženějším druhům. Některé subjekty se snaží situaci řešit akvizicí (viz kupříkladu odkup výrobce plastů BTV Plast investiční společností Benson Oak Capital) nebo restrukturalizací (fúze ČGS se zlínským zpracovatelem pryže Konty G Trade). Problémový automobilový průmysl bude mít nepochybně negativní dopad na domácí subdodavatele automobilových dílů i v roce 2009, když převážnou část jich tvoří právě výrobci z oborů 25.1 a 25.2. Ti jsou s ohledem na nižší odbyt nuceni výrazně omezovat produkci a stále častěji sahat k nepopuplárním krokům včetně propouštění. Podobnou situaci lze očekávat i u dalších odběratelů z jiných zpracovatelských odvětví (stavebnictví, elektrotechnický a obalový průmysl apod.), takže lze předpokládat, že tržby odvětví poklesnou a s příznivým vývojem lze v roce 2009 jen těžko počítat. 140