Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

âíslo 4 ROâNÍK 17 V â Í S L E : Revizní komise OS UNIOS informuje (str. 3) DaÀ z pfievodu nemovitosti (str. 4) Z jednání sjezdu (str. 5) Odboráfii k volbám Nebylo to moïné pfiehlédnout. BlíÏící se parlamentní volby zjevnû i skrytû vystrkovaly rûïky témûfi ze v ech diskusních pfiíspûvkû, s v jimkou projednávání hospodafiení a zmûn Statutu, které na IV. sjezdu âmkos zaznûly. Není se co divit. Volby jsou za humny. A jak se blíïí, tak se také stupàují sliby politikû a fieãi o blahobytu a bezstarostném Ïivotû se sypou ze v ech stran. V ichni slibují (jestliïe zvolíme právû je) ráj na zemi, men í danû, porodné aï 120 000 korun, tlust í penûïenku, pfiesunutí kamionû na Ïeleznici, sníïení nezamûstnanosti, vût í ochranu spotfiebitelû, úãinn boj s korupcí, dûchody ve v i 42 % prûmûrné mzdy, vût í svobodu podnikatelûm, kolné, zlep- ení Ïivotního prostfiedí, sníïení poãtu úfiedníkû, zpoplatnûní zdravotnictví, více penûz pro kulturu, zachování ochrany zamûstnancû, podporu vûdy a v zkumu, zru ení zákoníku práce, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, pruïnûj í pracovní trh, vyrovnané vefiejné rozpoãty, rozvoj sociálního dialogu, dûchody ve v i 55 % prûmûrné mzdy, bezplatné kolství atd. Kdo by se v tom vyznal? Ale není zbytí, nechceme-li nechat právo rozhodnout o dal ím bûhu na eho Ïivota ostatním, nezbude, neï aby se kaïd z nás zahloubal do volebních programû jednotliv ch stran a zaãal zkoumat, jaké cesty povedou k dosaïení líbiv ch slibû jukajících na nás z velkoplo n ch plakátovacích ploch, novinov ch inzerátû, televizních obrazovek ãi letákû doruãen ch do na ich po tovních schránek. To pfiesnû mûli na mysli delegáti IV. sjezdu âmkos, kdyï odhlasovali v zvu Odboráfii k volbám. Abychom za sebe nenechali rozhodnout ostatní. Karel Sladkovsk pfiedseda svazu Hodnocení stavu dodrïování BOZP v roce 2005 (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 28. DUBNA 2006 Duben Mûsíc bezpeãnosti práce Koneãnû po dlouhé zimû zaãíná jaro. Bohu- Ïel to leto ní kromû prvních snûïenek pfiineslo i velkou vodu. Teì uï je snad v e zlé za námi a nás ãeká velk jarní úklid. MoÏná i proto je zaveden mûsíc duben jako Mûsíc bezpeãnosti práce. VÏdyÈ pofiádek na pracovi tích a bezpeãnost práce spolu úzce souvisí. Ale pfied tím, neï na e pracovi tû zaãneme uklízet, opravovat a vylep ovat, je dobré si pracovi tû fiádnû prohlédnout a provûfiit, v jakém je stavu. V této souvislosti bych chtûl pfiipomenout, Ïe podle zákoníku práce je zamûstnavatel povinen na v ech sv ch pracovi tích a zafiízeních provádût provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v dohodû s pfiíslu n m odborov m orgánem nejménû jedenkrát roãnû. Dovoluji si tímto apelovat na v echny na e zástupce, ktefií se tûchto provûrek úãastní: Neberte, prosím, svou úãast pouze formálnû. UpozorÀujte zamûstnavatele na závady na pracovi tích. Jako zástupci zamûstnancû znalí místních pomûrû mûïete sv mi návrhy pfiispût ke zlep ení pracovních podmínek! Domnívám se, Ïe vytváfiení bezpeãn ch a zdraví neohroïujících podmínek na pracovi tích je spoleãn m zájmem odborû a zamûstnavatelû. VÏdyÈ pfiece nikdo nechceme chodit do práce se strachem, co zase bude, co se zase stane. Asi vût ina z nás si pfieje, aby na na ich pracovi tích byla pohoda a aby nedocházelo k rûzn m nehodám, úrazûm a jin m problémûm. Mnozí svûtoví piãkoví podnikatelé a manaïefii se shodují na tom, Ïe to nejcennûj í, co podnik má, jsou lidé a jejich vzájemné vztahy, které jsou podmínkou pro prosperitu podniku, a tím i jeho budoucnost. Evropská agentura pro bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci vyhla uje dal í roãník kampanû Evropsk t den BOZP. Ten leto ní bude vûnován mlad m lidem. Pracovní úrazy pfiedstavují pro 58 milionû mlad ch lidí v EU váïnou hrozbu. Podle údajû evropského statistického úfiadu Eurostat je riziko pracovního úrazu mezi mlad mi lidmi ve vûku od 18 do 24 let minimálnû o 50 % vy í neï v jiné vûkové kategorii. Cílem kampanû, ke které se pfiipojuje i âeská republika, je roz ífiit povûdomí o existujících rizicích a jejich pfiedcházení v podnicích, ve kolách i v celé Evropû. V jejím rámci probûhne fiada propagaãních aktivit, které mají pfiedev ím zv it informovanost mlad ch lidí o problematice bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci (BOZP). Hlavními pilífii leto ní kampanû bude program Správná praxe a soutûï Mlad evropsk filmafi roku. Správná praxe je soutûïí pro podnikatelské i nepodnikatelské subjekty vãetnû rûzn ch stupàû kol a poskytovatelû odborné pfiípravy, které mají zájem pfiispût tvûrãím zpûsobem ke zlep ení pracovního prostfiedí, a zajistit tak mlad m lidem bezpeãn start do pracovního Ïivota. Jedná se pfiedev ím o fungující opatfiení na podporu efektivního fiízení BOZP mlad ch lidí na pracovi ti a preventivní opatfiení vedoucí ke sníïení v skytu úrazû a po kození zdraví mezi mlad mi pracovníky. Zúãastnit se mûïe kter koli subjekt, kter je ochoten podûlit se o nabyté znalosti a zku enosti ku prospûchu iroké odborné vefiejnosti. Vítûzové národních soutûïí se zúãastní evropského kola, jehoï v sledky budou vyhlá eny na oficiálním zakonãení kampanû v bfieznu 2007 ve panûlském mûstû Bilbau. V dobû, kdy pí u tyto fiádky, probíhá v senátu jednání o novém zákonû o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci. Tento návrh zákona upravuje dal í poïadavky bezpeãnosti a ochrany zdraví v pracovnûprávních vztazích a pravidla pro zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii ãinnostech nebo pfii poskytování slu- Ïeb mimo pracovnûprávní vztahy. Jedná se tedy o pravidla, která logicky doplàují návrh zákoníku práce a bez jejichï existence by zmínûná norma ztrácela smysl. Z reakcí opoziãních senátorû v ak lze dovodit, Ïe samotn návrh zákona bude asi zamítnut. Je to zvlá tní postoj s ohledem na skuteãnost, Ïe v evropsk ch státech - lhostejno, jde-li o staré nebo nové zemû EU - je nutnost prevence v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancû jednoznaãnû akceptována. I na Slovensku, tolikrát nám dávaném za vzor, mají zákon o bezpeãnosti a ochranû zdraví pfii práci uï dávno. Je koda, Ïe nûktefií na i zákonodárci i odborná témata posuzují jen podle sv ch úzce stranick ch zájmû. Senátory s oblibou prosazovaná volná ruka trhu totiï v oblasti BOZP mnoho nezafiídí. V tomto pfiípadû jde pfiedev ím o zdraví zamûstnancû, a nikoliv o krátkodobé zisky nûkolika zlatokopû. V minul ch dnech byl jmenován nov generální inspektor Státního úfiadu inspekce práce se sídlem v Opavû. Stal se jím Mgr. Ing. Rudolf Hahn, kter v této funkci nahradil Ing. Jaromíra Elbela. Pfii pfiíleïitosti jmenování Mgr. Ing. Rudolf Hahn mimo jiné fiekl, Ïe za prioritu v nové funkci povaïuje oblast pûsobnosti pfii kontrole pracovnûprávních vztahû a dofie ení struktury fiízení Státního úfiadu inspekce práce. Také dodal: Inspekce není vût inou oblíbená ãinnost, ale hájíme celospoleãenské zájmy pfii ochranû Ïivota, zdraví a pracovních podmínek. To se dfiíve nebo pozdûji mûïe t kat kaïdého, aè uï v roli zamûstnance nebo zamûstnavatele. Co mohu slíbit v em bez rozdílu, je, Ïe inspekce je bude hodnotit stejnû a bude se chovat prûhlednû. Myslím, Ïe k tûmto slovûm není tfieba nic dodávat, ale jen popfiát hodnû úspûchû pfii jejich naplàování, aby i nadále docházelo ke sni- Ïování poãtu pracovních úrazû. Podle statistick ch údajû do lo v roce 2004 oproti pfiedchozímu roku k poklesu poãtu pracovních úrazû s pracovní neschopností o 1,6 % a smrteln ch úrazû o 6 %. Jako vzpomínkov den na obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a na zranûné pfii práci vyhla uje Mezinárodní konfederace svobodn ch odborû den 28. dubna. Václav âikl

Vítûzství ve Francii Odborové a studentské organizace slaví vítûzství. Francouzsk prezident Jacques Chirac oznámil, Ïe kritizované smlouvy prvního zamûstnání pro mladé lidi (CPE) budou nahrazeny mechanismem ve prospûch zamûstnávání mlad ch, ktefií obtíïnû shánûjí práci. Protesty francouzsk ch odborû a studentû proti smlouvám prvního zamûstnání vyvolaly ve Francii dvoumûsíãní politickou a sociální krizi. Prezident a vláda tak ustoupili prudkému tlaku vefiejnosti, kter mûl formu manifestací, stávek i blokování vysok ch a stfiedních kol nebo dopravy. CPE vzbudila prudk odpor, protoïe pfiedpokládala dlouhou, dvouletou zku ební dobu, bûhem níï by mohl zamûstnavatel zamûstnance bez udání dûvodu propustit. Vláda si od toho slibovala, Ïe to sníïí obavy podnikû najímat nové lidi, takïe v sledkem bude sníïení nezamûstnanosti mlad ch, která dosahuje skoro 23 procent. (10. 4.) Ochrana trhu práce âesko by mûlo po dal ím roz ífiení EU chránit svûj pracovní trh, bude-li ohroïen, fiekl pfiedseda âmkos Milan tûch. O zavedení pfiechodn ch opatfiení vûãi Bulharsku a Rumunsku, které by mûly do unie vstoupit napfiesrok, se jiï dfiíve zmínil ministr práce a sociálních vûcí Zdenûk kromach (âssd). Podle nûj by âr mohla k omezením pfiikroãit, pokud ãesk m obãanûm svûj trh práce neotevfiou staré ãlenské zemû unie. Vût ina star ch státû EU v roce 2004 zakázala obãanûm nov ch ãlensk ch zemí unie pracovat na svém území bez povolení. Omezení mohou trvat do roku 2011. Trh práce uvolnily jen Irsko, Británie a védsko. Nyní ho otevírají panûlsko, Portugalsko a Finsko. Po pfiípadném roz ífiení EU v roce 2007 o Bulharsko a Rumunsko a v budoucnu pfiípadnû o dal í státy, jako je Chorvatsko nebo Ukrajina, bude podle tûcha i âeská republika muset v pfiípadû nutnosti chránit své zájmy. (8. 4.) Zákon o sluïbách Evropská komise schválila revidovan návrh smûrnice o liberalizaci sluïeb. Z návrhu zákona vypadla pfiedev ím zásada zemû pûvodu, která mûla zaruãit, podobnû jako je tomu u volného pohybu zboïí, Ïe poskytování sluïeb v EU se bude fiídit aï na v jimky právem zemû, kde má poskytovatel sídlo. Z nového znûní nepfiímo vypl vá, Ïe bude obvykle platit právo zemû, kde je sluïba poskytována. Smûrnice se nebude vztahovat na sluïby upravené jin mi pfiedpisy, napfiíklad doprava, energetika, zdravotnictví atd. âlensk m zemím návrh smûrnice ukládá, aby zajistily svobodn pfiístup poskytovatelûm slu- Ïeb z jin ch zemí a svobodn v kon jejich ãinnosti. Nesmûjí mít hor í postavení neï domácí konkurenti a jakákoli omezení musejí b t pfiimûfiená a nezbytná. (4. 4.) Pfiedvolební návrhy Uskuteãnûní pfiedvolebních návrhû ODS by stát pfiipravilo o 112 aï 246 miliard korun. Tvrdí to âmkos ve své studii. Na plánovaná opatfiení by pr nejvíce doplatili lidé s podprûmûrn mi pfiíjmy. ODS s propoãty odborû nesouhlasí a tvrdí, Ïe jsou úãelové. OdborÛm se nelíbí, Ïe ODS plánuje sníïit danû z pfiíjmû a nechat obãany platit si fiadu vefiejn ch sluïeb z vlastní penû- Ïenky. Na sníïení daní pr vydûlají pfiedev ím nejbohat í lidé. Naopak dvû tfietiny âechû, které mají pfiíjmy niï í neï prûmûrn ch 19 000 Kã, by pr na plánech ODS prodûlaly. Lidé by si totiï museli pfiiplácet ve kolství ãi zdravotnictví, dopadla by na nû vy í DPH na potraviny a napfiíklad pfii ztrátû zamûstnání by dostávali jen asi 3600 Kã ãistého mûsíãnû, coï je pr ménû neï Ïivotní minimum. (24. 3.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Probûhlo roz ífiené zasedání VV OS UNIOS Pro placení ãlensk ch pfiíspûvkû máme dle vnitrosvazov ch pfiedpisû tfii základní kategorie. Je to zamûstnanec, osoba samostatnû v dûleãnû ãinná a ostatní ãlenové. Do kategorie zamûstnanec patfií v ichni, kdo mají uzavfien pracovní pomûr k urãitému zamûstnavateli ãi více zamûstnavatelûm a pobírají mzdu nebo plat. Mohou to b t i pracující dûchodci nebo ãlenové na matefiské dovolené pobírající penûïitou pomoc v matefiství. Za ãistou mzdu (plat) se pro úãely placení ãlensk ch pfiíspûvkû povaïuje mûsíãní hrubá Ve dnech 22. a 23. bfiezna se konalo ve kolicím zafiízení v Horním Bradle zasedání v konného v boru, roz ífiené o náhradníky v konného v boru, ãleny a náhradníky revizní komise, pfiedsedy sekcí a komisí, zástupce svazu v Regionálních radách âmkos a ãleny pfiedsednictva svazu. Toto jednání provedlo rekapitulaci loàského roku od zpráv o ãinnosti jednotliv ch orgánû svazu pfies stav ãlenské základny aï po zprávy o jednotliv ch svazov ch aktivitách, jako je vzdûlávání, mezinárodní ãinnost, svazová inspekce bezpeãnosti práce, poskytování právní pomoci a svazové sportovní hry. Byly zde projednány také v sledky hospodafiení svazu za minul rok. Souãástí byly i volby delegátû na IV. sjezd âmkos a seznámení s návrhy sjezdov ch materiálû. K tûmto materiálûm v konn v bor pfiijal usnesení zavazující delegáty na eho svazu. (pp) Kdo platí ãlenské pfiíspûvky a jaké Komise pro rovnost pfiíleïitostí OS UNIOS Komise zahájila leto ní zasedání sekcí a komisí. Konala se 6. dubna v Praze v ústfiedí Odborového svazu UNIOS. Hlavním bodem jednání byl semináfi s názvem Vyjednávání lep ích pracovních a Ïivotních podmínek: uplatnûní rovnosti muïû a Ïen v kolektivním vyjednávání. Pfiedná ejícím byl JUDr. Jaromír Zrutsk. Pfied zahájením semináfie pfiedsedkynû komise Zdena Jandová informovala o chystané Konferenci pro rovnost pfiíleïitostí, která se koná 26. záfií 2006 v hotelu Ol anka. Dal í informace se t kaly diskriminace na pracovi ti. Diskriminace, která byla hlavní my lenkou semináfie uzavírajícího jednání komise. Podzimní zasedání komise bylo domluveno na listopad 2006. Zasedala roz ífiená sekce bytov ch druïstev Roz ífiené setkání sekce bytov ch druïstev probûhlo 20. a 21. dubna na jiïní Moravû v Zámku Kravsko nedaleko od Znojma. Kromû ãlenû sekce a zástupcû základních organizací pfiijel za stranu zamûstnavatelû pfiedseda pfiedstavenstva Bytového druïstva Ivanãice pan Bofiivoj Vinohradsk a za slovenskou stranu Ing. Vladimír Zvirinsk, pfiedseda pfiedstavenstva Stavebního bytového druïstva z Ko ic. Hlavním tématem byl sociální dialog v bytovém druïstevnictví v âr a SR. Na závûr ãlenové sekce doporuãili V konnému v boru Odborového svazu UNIOS novou zástupkyni za Katefiinu Jezberovou, Renatu Voralovou ze Stavebního bytového druïstva DruÏba Pardubice. Jana S korová mzda (plat) zamûstnance vãetnû náhrad mzdy, odmûny za pracovní pohotovost a dávek nemocenského poji tûní, sníïená o ãástku na sociální a zdravotní poji tûní, které je povinen hradit zamûstnanec, a o mûsíãní zálohy na daà z pfiíjmû fyzick ch osob, vyplácená u zamûstnavatele. Za ãistou mzdu se nepovaïuje odstupné ani ãástka roãního daàového vyrovnání. Druhá kategorie, osoba samostatnû v dûleãnû ãinná (OSVâ), platí ãlenské pfiíspûvky pau ální ãástkou dle stanov svazu. Tfietí kategorií jsou ostatní; sem patfií nepracující dûchodci, uãni, nezamûstnaní (s podporou i bez podpory) a dal í ãlenové bez pfiíjmu, tzn. nepobírající mzdu, plat ani jejich náhrady ãi pfiíjmy ze samostatné v dûleãné ãinnosti jako OSVâ, napfiíklad ãlenové pobírající rodiãovsk pfiíspûvek, studenti a podobnû. Tato kategorie platí ãlenské pfiíspûvky ve v i jedné desetiny ãástky stanovené pro kategorii OSVâ. Pau ální ãástky se vypoãítávají dle ãlánku 17 stanov svazu a jejich v i stanovuje v konn v bor vïdy po zvefiejnûní statistick ch údajû z pfiedchozího kalendáfiního roku. Petr Pech Setkání mlad ch ve terberku OS zdravotnictví a sociální péãe âr zahájil leto ní cyklus ãtyfi semináfiû pro mladé. První z nich se uskuteãnil 24. aï 26. dubna 2006 v âeském terberku. Na semináfi byli opût pozváni ãlenové Rady mlad ch âmkos, ale i ostatní mladí z odborov ch svazû âmkos. Za OS UNIOS se úãastnil pfiedseda Rady mlad ch âmkos Michal Votava, dále zde bylo také nûkolik ãlenû Odborového svazu pracovníkû obchodu, vãetnû ãlenky Rady mlad ch âmkos Katefiiny Rozhonové, nûkolik zástupcû âeskomoravského odborového svazu pracovníkû kolství. Semináfi byl zamûfien na obeznámení úãastníkû se strukturou a prací odborû u nás i v EU a vztah zákoníku práce a kolektivního vyjednávání. Úãastníci se mohli seznámit s konkrétními v hodami kolektivních smluv a s modelov mi situacemi ukazujícími poru ování bezpeãnosti a ochrany zamûstnancû v podnicích. (mv)

PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Revizní komise OS UNIOS informuje Na 8. zasedání V konného v boru OS UNIOS, konaném ve dnech 22. a 23. bfiezna 2006, byla projednávána rovnûï zpráva revizní komise svazu o v sledcích kontrol v ZO/MO za uplynulé období. Právo kontroly hospodafiení s odborov mi prostfiedky a odborov m majetkem vypl vá pro revizní komisi z ãlánku 30 stanov na eho svazu. V roce 2005 RK OS v ZO/MO provedla celkem 61 kontrol. Kontrolní ãinnost byla provádûna ve smyslu schválené osnovy se zamûfiením na vedení úãetnictví a na dal í problematiku související s hospodafiením ZO/MO. Obsahem kontrol proveden ch v roce 2005 v ZO/MO byly následující základní okruhy, z kter ch vyplynuly tyto nedostatky: âlenská základna - sedm ZO/MO nemûlo pfiesnou evidenci ãlenû, pfiípadnou zmûnu nenahlásily na pfiíslu né kontaktní místo svazu. Tento problém se vyskytuje velmi ãasto. Nepfiesnosti v evidenci ãlenû mají za následek napfiíklad i zamítavé stanovisko svazov ch orgánû pfii Ïádostech o nárokové a nenárokové v hody pro ãleny svazu, pfiípadnû dochází ke zkreslování údajû vztahujících se i k odvodu ãlensk ch pfiíspûvkû odvádûn ch na svaz v rámci centrální evidence. ZV/MV, volební období - pût ZO/MO mûlo problém s legitimností sv ch odborov ch orgánû z dûvodu pro lého volebního období. RK/revizor ZV/MV - u 19 ZO/MO tento orgán nevyvíjí Ïádnou ãinnost, pfiípadnû není volen, i kdyï tuto povinnost zakotvuje ãlánek 43 stanov. âlenské pfiíspûvky, odvody - u 12 ZO/MO byly problémy s prodlením, pfiípadnû se správn m propoãtem odvodu na svaz. Zásady hospodafiení - u 16 ZO/MO tyto zásady vûbec nejsou, pfiípadnû jsou zásady, jejichï aktuálnost lze jednoznaãnû zpochybnit ve vztahu k ãerpání finanãních prostfiedkû. Rozpoãet - nemûlo zpracováno 16 ZO/MO. Pfiehledy o majetku a závazcích, pfiíjmech a v dajích - tyto pfiehledy nemûlo 20ZO/MO, pfiiãemï jsou koneãn mi v kazy pro uzavfiení úãetnictví pfiíslu ného úãetního období. PenûÏní deník - u sedmi ZO/MO byly zji - tûny závaïné nedostatky ve vztahu k jeho vedení. Kniha pohledávek a závazkû - 34 ZO/MO nevedlo tuto úãetní knihu s tvrzením, Ïe v prûbûhu úãetního období nemají Ïádné pohledávky a závazky. Úãetní evidence - 11 ZO/MO nemûlo dotaïeno úãetní doklady tak, jak to ukládá zákon o úãetnictví. Archivace - problémy zji tûny u sedmi ZO/MO. Doklady a dal í písemnosti nebyly archivovány ve lhûtách tak, jak to ukládá zákon o úãetnictví. Knihy/karty majetku - nemûly dotaïeny tfii ZO/MO. Inventarizace - sedm ZO/MO tuto problematiku vûbec nefie í, i kdyï ze zákona o úãetnictví vypl vá povinnost inventarizace, která je podkladem k uzavfiení úãetního období a jejíï provedení je nutno dokladovat. Pokladní limit - problém u tfií ZO/MO, které mûly pfiekroãeny stanoven limit. Spisová agenda ZV/MV ve vztahu k hospodafiení - u tfií ZO/MO chybûly zápisy a rozhodnutí z jednání orgánû, které rozhodly o ãerpání finanãních prostfiedkû. Celkovû lze konstatovat, Ïe nûkteré ZO/MO problémy zji tûné revizní komisí svazu podceàují. Zásady hospodafiení vãetnû práv a povinností orgánû ZO/MO, ale rovnûï zákon o úãetnictví a související pfiedpisy, jednoznaãnû stanovují pravidla pro hospodafiení a vedení úãetnictví. Z poznatku, které revizní komise svazu v souãasné dobû má, lze konstatovat, Ïe úãetnictví ve zjednodu eném rozsahu (tzv. podvojné úãetnictví) do souãasné doby vede pouze asi 5 % z celkového poãtu ZO/MO. Povinnost pfiechodu na úãetnictví (podvojné) dle souãasnû platn ch pfiedpisû je k 1. 1. 2007. Pokud nedojde k dal ímu posunu v obecnû závazn ch pfiedpisech, je tfieba, zejména ze strany odborov ch organizací, vûnovat v roce 2006 této problematice zv enou pozornost. Ing. Darina Peterková Pfiedstavujeme vám... TERMO Dûãín, a. s. TERMO Dûãín, a. s., vzniklo v listopadu 1995 pfii rozdûlení Bytového podniku na dva subjekty, správu bytû a tepelné hospodáfiství, jehoï 100% vlastníkem bylo mûsto Dûãín. V dobû vzniku mûla spoleãnost pfies 200 zamûstnancû a její hlavní a jedinou ãinností byla v roba tepelné energie v uheln ch a mazutov ch kotelnách. Od roku 1996 zaãala modernizace v ech v robních zafiízení, pfiechod na plynná paliva a v stavba kogeneraãních jednotek. Souãasnû ale zaãala tvrdá restrukturalizace v oblasti pracovních sil. V roce 2000 mûsto Dûãín prodává svûj majoritní balík akcií spoleãnosti MVV EPS, jejímï v hradním vlastníkem je MVV Energie AG Mannheim. Díky novému majiteli je urychlena komplexní pfiestavba systémû dálkového zásobování teplem ve mûstech Dûãín, Jílové a souãasnû zahájena v stavba nejmodernûj ího centrálního zdroje tepla v âeské republice, kter je zaloïen na vyuïití geotermální energie. V roce 2002 skonãila ve firmû éra kotelen na tuhá a kapalná paliva a do provozu byl uveden CZT, kter pomocí tepeln ch ãerpadel získává tepelnou energii z geotermální vody. Je to také doba posledního hromadného propou tûní zamûstnancû v akciové spoleãnosti. Od tohoto roku se v roba stabilizovala na tûchto ukazatelích: v roba tepla 153 000 MWh, v roba elektrické energie 30 000 MWh, v roba pitné vody 400 000 m 3. V souãasné dobû zamûstnává akciová spoleãnost 36 zamûstnancû. V odborech je organizováno 23 ãlenû. Odborová organizace má sjednanou kolektivní smlouvu na rok 2006, ve které se podafiilo v raznû roz ífiit v hody pro zamûstnance, poãínaje mzdov m nárûstem pfies nav ení pfiíspûvkû na stravování, dûchodové a Ïivotní poji tûní aï po odmûny pfii rûzn ch Ïivotních v roãích. Dále odborová organizace za pomoci vedení OS UNIOS intenzivnû jedná s nûmeckou stranou o zaloïení evropské rady pracujících pfii MVV AG Mannheim. Jsou vytvofieny pfiedpoklady, Ïe by mohla vzniknout uï v tomto roce. Jifiina BÛÏková Zmûna v placení ãlensk ch pfiíspûvkû od ãervence 2006 Pro období od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2007 je základem pro v poãet ãlensk ch pfiíspûvkû prûmûrn hrub mûsíãní v dûlek (fyzické osoby) dosaïen v roce 2005, vyhlá en âesk m statistick m úfiadem ve v i 19 030 Kã. Co tato zmûna pfiinese v praxi? (Zv ené ãástky jsou ti tûny tuãnû.) Ty organizace, které odesílají svazu 35 % podle bodu 1.A. ãl. 17 Stanov OS UNIOS, budou od ãlenû svazu u nich sdruïen ch vybírat: - od ãlena-zamûstnance 1 % z ãisté mzdy (platu) - maximálnû 266 Kã mûsíãnû, - od ãlena-osvâ 190 Kã mûsíãnû, - od ostatních ãlenû bez pfiíjmu 19 Kã mûsíãnû. Ty organizace, které odesílají svazu pau- ální ãástku podle bodu 1.B. ãl. 17 stanov, budou svazu odesílat: - za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 61 Kã mûsíãnû, - za ãlena bez pfiíjmu 6 Kã mûsíãnû. U individuálních ãlenû v e mûsíãního ãlenského pfiíspûvku ãiní za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 133 Kã a za ãlena bez pfiíjmu 13 Kã. O zpûsobu placení ãlenského pfiíspûvku podle 1.A. nebo 1.B. rozhodují ãlenové podle bodu 2 ãl. 17 stanov do 31. kvûtna pfiíslu - ného roku. Tuto skuteãnost je tfieba oznámit kontaktnímu místu svazu. Zmûnu fixních ãástek odsouhlasil v konn v bor OS UNIOS na svém bfieznovém zasedání. Dále upozoràujeme hospodáfie základních a místních organizací, ktefií odvádûjí ãlenské pfiíspûvky pfievodem z úãtu, aby nezapomínali na vyplàování variabilního a specifického symbolu. Jako variabilní symbol se uvádí organizaãní ãíslo základní ãi místní organizace. To proto, aby úãetní poznala, od koho platba je. Období, za které je platba zaslána, se vyznaãí ve specifickém symbolu, napfiíklad 01020306 je za období leden aï bfiezen 2006. (pp) DaÀ z pfievodu nemovitosti Prodáte-li nemovitost (nemovitostí je i byt), pak musíte zaplatit daà. Jak vyplyne z následujícího ãlánku, mûïe se stát, Ïe nûkdy zaplatíte hned danû dvû. DaÀ z pfievodu nemovitosti je upravena zákonem ã. 357/1992 Sb., o dani dûdické, dani darovací a dani z pfievodu nemovitostí, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle této právní úpravy je poplatník povinen podat daàové pfiiznání k dani z pfievodu nemovitostí nejpozdûji do konce tfietího mûsíce následujícího po mûsíci, v nûmï: - byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, - nabyla úãinnosti smlouva o úplatném pfievodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, - bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydraïené nemovitosti ve vefiejné draïbû, nebo nabylo právní moci rozhodnutí o pfiíklepu a bylo zaplaceno nejvy í podání pfii v konu rozhodnutí nebo exekuci, (Pokraãování na str. 4) 3

(Dokonãení ze str. 3) - nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daàovému subjektu doruãena jiná listina, kter mi se potvrzují nebo osvûdãují vlastnické vztahy k nemovitosti. LhÛta pro podání daàového pfiiznání bûïí ode dne zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí, kdy je datum zápisu vyznaãeno na prvopisu smlouvy ve schvalovací doloïce. Termín zápisu do katastru nemovitostí je vïdy uveden v doloïce o vkladu, napfiíklad na kupní smlouvû. Jak vypadá doloïka na smlouvû? Je to razítko pfiíslu ného katastrálního úfiadu, kde nalezneme následující údaje: Katastrální úfiad v:... Katastrální pracovi tû:... Vklad práva povolen rozhodnutím ãj.:... Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne:... Právní úãinky vkladu vznikly dnem:... Pfiíklad: Kupní smlouva byla uzavfiena 12. prosince roku 2005 a zároveà byl doruãen katastrálnímu úfiadu návrh na vklad práva. Víme, Ïe katastrální úfiad nerozhodne ihned, Ïe to chvíli trvá. Jakmile rozhodne, doruãí úãastníkûm kupní smlouvy zpût kupní smlouvu, kde bude v doloïce uvedeno: Vklad práva povolen rozhodnutím ãj.: 678/2006 Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne: 30. 3. 2006 Právní úãinky vkladu vznikly dnem: 12. 12. 2005 TakÏe pro zaplacení danû je rozhodující datum zápisu, coï je v na em pfiípadû 30. 3. 2006. Od 1. 4. 2006 bûïí tfiímûsíãní lhûta pro podání daàového pfiiznání a zaplacení danû. DaÀové pfiiznání je nutné podat finanãnímu (Dokonãení z minulého ãísla) Pfiedãasn návrat do zamûstnání po rodiãovské dovolené JestliÏe se bude vracet do práce Ïena nebo muï z rodiãovské dovolené, tedy do tfií let vûku dítûte, je zamûstnavatel rovnûï povinen jim tento návrat umoïnit. ProtoÏe má v tomto pfiípadû pouze povinnost zafiadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvû, neznamená tento návrat pro zamûstnavatele zpravidla nic jiného, neï Ïe bude muset zváïit, zda a na jaké pracovní místo a práci pfiedisponuje tuto zamûstnankyni nebo zamûstnance v rámci jejich pracovní smlouvy. Ke zmûnû pracovní smlouvy, pfiedev ím druhu práce, mûïe v ak dojít jen po dohodû zamûstnavatele se zamûstnankyní nebo zamûstnancem. Bez jejich souhlasu je moïné je pfievést na jinou práci jen za podmínek uveden ch v 37 zákoníku práce. Îena nebo muï se v ak z rodiãovské dovolené nemûïe vrátit na pracovi tû dfiíve neï po uplynutí tfií let vûku dítûte. V jimka je pouze pro pfiípad, Ïe by pfiedãasn návrat byl se zamûstnavatelem dohodnut, nebo Ïe by se dítû narodilo mrtvé. V povûì tûhotné Ïenû nebo Ïenû na matefiské dovolené V 48 zákoníku práce je obecnû upraven zákaz v povûdi. Zamûstnavatel nesmí dát zamûstnanci v povûì v ochranné dobû, to je napfiíklad v dobû, kdy je zamûstnanec uznán 4 PRÁVNÍ PORADNA DaÀ z pfievodu nemovitosti doãasnû neschopn m práce pro nemoc nebo úraz, pokud si tuto neschopnost úmyslnû nevyvolal nebo nezpûsobil v opilosti, dále v dal ích vyjmenovan ch pfiípadech a také v dobû, kdy je zamûstnankynû tûhotná nebo kdy zamûstnankynû ãerpá matefiskou dovolenou nebo kdy zamûstnankynû nebo zamûstnanec trvale peãují alespoà o jedno dítû mlad í neï tfii roky. Tento zákaz v povûdi se nevztahuje na pfiípady v povûdi podle 46 odst. písm. a) a b) zákoníku práce, tj. kdy se ru í nebo pfiemisèuje zamûstnavatel nebo jeho ãást, a dále na pfiípad okamïitého zru ení pracovního pomûru dle 53 zákoníku práce. Dovolená na zotavenou a matefiská dovolená Zamûstnavatel nesmí urãit dobu ãerpání dovolené na dobu, po kterou je zamûstnankynû na matefiské nebo rodiãovské dovolené a zamûstnanec na rodiãovské dovolené. PoÏádá-li zamûstnankynû zamûstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostfiednû na skonãení matefiské dovolené, a zamûstnanec zamûstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostfiednû na skonãení rodiãovské dovolené do doby, po kterou je Ïena oprávnûna ãerpat matefiskou dovolenou, je zamûstnavatel povinen jejich Ïádosti vyhovût. Pfievedení na jinou práci - 153 zákoníku práce V pfiípadû, Ïe tûhotná Ïena, Ïena do konce devátého mûsíce po porodu a kojící Ïena koná práce tûmto Ïenám zakázané nebo které je ohroïují na zdraví, je zamûstnavatel povinen pfievést Ïenu doãasnû na práci vhodnou. Pokud by na této práci dosahovala Ïena niï- úfiadu nejpozdûji dne 30. 6. 2006 a souãasnû daà zaplatit. V pfiípadech úplatn ch pfievodû nebo pfiechodû vlastnictví k nemovitostem je daàov subjekt si v daàovém pfiiznání daà z pfievodu nemovitostí sám vypoãítat a ve lhûtû pro podání daàového pfiiznání daà zaplatit. Sazba danû z pfievodu nemovitostí, z úplatn ch pfievodû ãi pfiechodû vlastnick ch práv ãiní v souãasné dobû 3 % základu danû. Povinnou pfiílohou daàového pfiiznání je ovûfien opis nebo ovûfiená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvûdãují vlastnické vztahy k nemovitosti a znaleck posudek o cenû zji tûné podle oceàovacího pfiedpisu - kromû pfiípadû, kdy zákon povinnost pfiedloïení znaleckého posudku neukládá. DaÀové pfiiznání k dani z pfievodu nemovitostí se nepodává pfii úplatném pfievodu nebo pfiechodu nemovitostí z vlastnictví âeské republiky nebo fondu národního majetku âr, je-li pfievod nebo pfiechod vlastnictví k nemovitosti od danû osvobozen. Nepodá-li poplatník daàové pfiiznání a souãasnû nezaplatí daà nebo tak uãiní opoïdûnû, vystavuje se sankci v podobû penále na dani z pfievodu nemovitostí, popfi. moïnosti zv ení danû aï o 10 %. Pfii prodeji nemovitosti nás mûïe postihnout je tû jedna daàová povinnost, a tou je daà z pfiíjmû. Pro jednoduchost budou následující fiádky smûfiovat k pfiípadu prodeje bytu. Podrobnosti u prodeje jakékoli nemovitosti pak nalezneme v zákonû ã. 586/1992 Sb., o dani z pfiíjmû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pokud jde o prodej bytu nebo pfievod ãlensk ch práv druïstva, je takov to pfievod zatíïen daàovou povinností. Pfiitom poplatníkem je ten, kdo má z pfievodu pfiíjem, tedy prodávající, pfiiãemï tento pfiíjem spadá do kategorie tzv. ostatních pfiíjmû podle 10 uvedeného zákona. Av ak podle 4 tohoto zákona jsou od danû osvobozeny: - pfiíjmy z prodeje bytu, pokud v nûm prodávající mûl bydli tû (myslí se faktické bydlení, ne trval pobyt) nejménû po dobu dvou let bezprostfiednû pfied prodejem, - pfiíjmy z prodeje bytu, pfievodu ãlensk ch práv druïstva, pfiesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pûti let. V pfiípadû, Ïe jde o prodej bytu nabytého dûdûním od zûstavitele, kter byl pfiíbuzn m v fiadû pfiímé nebo manïelem (manïelkou), zkracuje se doba pûti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelnû ve vlastnictví zûstavitele nebo zûstavitelû, pokud nemovitost byla nab vána postupn m dûdûním v fiadû pfiímé nebo manïelem (manïelkou). Pokud by tyto uvedené podmínky, pro osvobození prodeje bytu od danû z pfiíjmû splnûny nebyly, vznikne pak daàová povinnost. V daàovém pfiiznání se uplatní a odeãtou daàovû uznatelné náklady a v daje (napfi. technické zhodnocení bytu, v daje související s prodejem - odmûna realitní kanceláfii ãi jinému zprostfiedkovateli, pokud tento náklad nese prodávající, a dal í). DaÀové pfiiznání vãetnû zaplacení danû z pfiíjmû fyzické osoby je poplatník povinen podat nejpozdûji do tfií mûsícû po uplynutí zda- Àovacího období. Pokud daàové pfiiznání zpracovává a pfiedkládá daàov poradce, lze daàové pfiiznání podat nejpozdûji do esti mûsícû po skonãení zdaàovacího období. Základem danû z pfiíjmû i danû z pfievodu nemovitostí je cena bytu zji tûná podle zvlá tního pfiedpisu - odhadní cena, platná v den nabytí bytu, a to i v pfiípadû, Ïe cena bytu byla sjednána dohodou niï í. V pfiípadû, Ïe bude cena sjednaná vy í neï cena odhadní, je základem danû tato sjednaná cena. JUDr. Jitka Kocianová Matefiská a rodiãovská dovolená v právních pfiedpisech ího v dûlku neï pfied pfievedením, poskytuje se Ïenû vyrovnávací pfiíspûvek podle pfiedpisû o nemocenském poji tûní. Pracovní cesty a pfieloïení - 154 zákoníku práce Tûhotné Ïeny a Ïeny peãující o dûti do vûku osmi let nebo osamûlé Ïeny peãující o dítû ve vûku do 15 let smûjí b t vysílány na pracovní cestu mimo obvod svého pracovi tû nebo bydli tû jen se sv m souhlasem; pfieloïit je mûïe zamûstnavatel jen na jejich Ïádost. Úprava pracovní doby - 156 zákoníku práce PoÏádá-li Ïena peãující o dítû mlad í neï 15 let nebo tûhotná Ïena o krat í pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené t denní pracovní doby, je zamûstnavatel povinen vyhovût její Ïádosti, nebrání-li tomu váïné provozní dûvody; pfiitom zamûstnavatel postupuje v souãinnosti s pfiíslu n m odborov m orgánem. Zamûstnavatel nesmí zamûstnávat tûhotné Ïeny a Ïeny, které peãují o dítû mlad í neï jeden rok, prací pfiesãas. Rodiãovsk pfiíspûvek - 30 zákona ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie Obecnû lze uvést, Ïe nárok na rodiãovsk pfiíspûvek má rodiã, kter po kalendáfiní mûsíc osobnû celodennû a fiádnû peãuje alespoà o jedno dítû do ãtyfi let vûku, nebo do sedmi let vûku, jde-li o dítû, které je dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïené. Dal í podrobnosti jsou stanoveny v zákonû (napfi. dítû mûïe nav tûvovat pfied kolní zafiízení). V e rodiãovského pfiíspûvku ãiní souãin ãástky na osobní potfieby rodiãe dle zákona o Ïivotním minimu a koeficientu 1,54. Od 1. 1. 2006 tedy v e rodiãovského pfiíspûvku ãiní 3696 Kã nebo pro rodiãe - studenty od 15 do 26 let 3896 Kã. JUDr. Jitka Kocianová

Sjezd âeskomoravské konfederace odborov ch svazû, nejsilnûj í odborové centrály v âeské republice sdruïující 33 odborov ch svazû se zhruba 650 000 ãleny, se uskuteãnil ve dnech 7. - 8. 4. 2006 v Praze. Bylo to poãtvrté v novodobé historii na ich odborû, kdy se se lo více neï 300 delegátû, aby rozhodli o hlavních cílech a prioritách odborû pro následující ãtyfileté období. Mûli na co navazovat, neboè v uplynul ch estnácti letech se odbory staly respektovan m partnerem vlády a zamûstnavatelû pfii prosazování ekonomick ch, pracovních a sociálních práv zamûstnancû, coï se projevuje zejména v Radû hospodáfiské a sociální dohody (tripartitû) i v zesílení jejich vlivu na legislativní proces v âr. O její neopomenutelné roli ve spoleãnosti svûdãí i to, Ïe sjezdu se zúãastnila fiada v znamn ch hostû. Z domácích zde byl pfiedseda vlády âr Jifií Paroubek, první místopfiedseda vlády a ministr práce a sociálních vûcí âr Zdenûk kromach, europoslanec a b val pfiedseda âmkos Richard Falbr a ãlen Evropské komise Vladimír pidla, zástupci zamûstnavatelsk ch svazû, ale i b valí ãlenové stávkov ch v borû, ktefií stáli u zrodu konfederace. Ze zahraniãí pfiijeli Guy Ryder, generální tajemník Mezinárodní konfederace svobodn ch odborû, John Monks, generální tajemník Evropské odborové konfederace, Ivan Saktor, pfiedseda Konfederace odborov ch svazû Slovenska a dal í. Z hostû sjezdu jako první vystoupil premiér Jifií Paroubek, kter uvedl, Ïe je tfieba, aby se souãasn úspû n rûst ãeské ekonomiky odrazil i v penûïenkách obãanû. Ocenil, Ïe rozvinut sociální dialog pfiispûl k tomu, Ïe âr se nezmítá ve stávkov ch vlnách. Slíbil, Ïe nov zákoník práce bude pfiijat i pfies odpor senátu a prezidenta, a na závûr do budoucna popfiál odboráfiûm vnímavou vládu, která bude respektovat zájmy zamûstnancû. Eurokomisafi Vladimír pidla zdûraznil, Ïe sociální soudrïnost a solidarita nejsou v Evropû prázdn mi pojmy a pro zachování rozumn ch standardû Ïivota je v souãasném globalizujícím se svûtû národní stát pfiíli mal m územím. Proto potfiebujeme Evropu, a proto Evropa potfiebuje ústavu. Generální tajemník MKSO Guy Ryder informoval o plánovaném vytvofiení celosvûtové odborové organizace, jejíï souãástí IV. SJEZD âmkos Z jednání sjezdu bude i panevropská regionální odborová rada sdruïující ãlenské organizace EOK i dal í odborové organizace na eho kontinentu. Nová organizace by mûla pfiispût k úãinnûj- ímu pûsobení odborû v globalizovaném svûtû. Pfiedseda KOZ Ivan Saktor varoval pfied nezodpovûdn mi liberálními experimenty, které na Slovensku vedou k sociální katastrofû vyznaãující se zchudnutím chud ch, zbohatnutím boháãû, 18procentní nezamûstnaností, zpoplatnûn m zdravotnictvím, zv enou DPH u základních potravin a sluïeb. Pracovní ãást jednání sjezdu zahájil pfiedseda âmkos Milan tûch, kter sv m vystoupením doplnil obsáhlou písemnou zprávu o ãinnosti odborové centrály za ãtyfileté období. Konstatoval, Ïe mnoho z programu schváleného III. sjezdem bylo splnûno, nûco se splnit nepodafiilo. Souãasnû se zprávou o ãinnosti sjezd projednal i zprávu o hospodafiení, vãetnû zprávy revizní komise. V následné diskusi pak nejãastûji byla ocenûna úloha konfederace pfii tvorbû nového zákoníku práce a zákonû souvisejících a bylo kritizováno nenaplnûní usnesení minulého sjezdu t kající se profesionalizace regionálních rad odborov ch svazû. Delegáti vyjádfiili odhodlání k prosazení pfiijetí a udrïení nového kodexu práce pouïít ve keré, i krajní, prostfiedky. V dal í ãásti jednání se sjezd prohlasoval hou tí pozmûàovacích návrhû ke Statutu âmkos. Po schválení nového statutu pfii ly na fiadu volby ãeln ch funkcionáfiû. Hned v prvním kole byl pfiedsedou konfederace zvolen Milan tûch, místopfiedsedy byli zvoleni: Marcela Kubínková, Jaroslav Zavadil a Zdenûk Málek. Souãasnû bylo zvoleno i sedm ãlenû revizní komise a jejích pût náhradníkû. StûÏejním bodem sjezdu bylo projednání návrhu programu na dal í ãtyfileté období. Nov program se zamûfiuje na ãleny konfederace nejen jako na zamûstnance, ale také jako na spotfiebitele, rodiãe a v budoucnu i dûchodce. Za základní spoleãn cíl v pfií tích ãtyfiech letech âmkos povaïuje obhájení co nejdûstojnûj ích pracovních podmínek sv ch ãlenû, zejména v období, které bude silnû ovlivàováno snahami o liberálnûj í ekonomické prostfiedí a konkurenãními tlaky stále více se globalizující ekonomiky. Bude usilovat o vytvofiení prostfiedí pfiíznivého pro získání a udrïení zamûstnání, usnadàujícího ochranu pfied diskriminací v práci, umoïàujícího zabezpeãení spravedliv ch a rovn ch ekonomick ch a sociálních podmínek zamûstnancû v dobû, kdy jsou ekonomicky aktivní, plní svou rodiãovskou roli, ztratí zamûstnání nebo se ocitnou v nepfiízniv ch sociálních situacích ãi v období dûchodû. Konfederace bude podporovat dal í rozvoj a posílení vefiejn ch systémû sociální ochrany. PÛsobením v RHSD bude usilovat o zlep ování tûchto systémû a jejich finanãní udrïitelnost tak, aby zaruãovaly dûstojnou sociální ochranu zamûstnancû v podmínkách mûnících se struktur rodiny a stárnutí obyvatelstva a souãasnû podporovaly zamûstnanost. Aktivnû bude vystupovat proti sociálnímu vylouãení, chudobû a nerovnosti, za finanãnû a místnû dostupnou zdravotní péãi a dal í vefiejné sluïby a ve v ech oblastech své ãinnosti dûslednû prosazovat princip rovn ch pfiíleïitostí a vystupovat proti projevûm xenofobie a v em formám diskriminace. Jako aktivní ãlen evropsk ch a svûtov ch odborû bude podporovat, aby proces evropské integrace obsahoval nejen ekonomickou, ale i sociální dimenzi a aby ãistû ekonomické zájmy o co nejvût í liberalizaci svûtového obchodu ne ly proti ochranû lidsk ch práv a pracovních standardû. âmkos a odborové svazy v ní sdruïené budou pomocí nejsilnûj ího nástroje odborû - kolektivních smluv - usilovat, aby zamûstnanci dostávali svûj spravedliv podíl na vytvofien ch hodnotách spoleãnosti i na hospodáfisk ch v sledcích firem. Pro naplnûní tûchto základních cílû budou pouïívat v ech moïností, zákonn ch prostfiedkû a oprávnûní, kter mi disponují, aby dûslednû ochránily lidi v pozici odboráfie, zamûstnance, rodiãe, poji tûnce, spotfiebitele, Ïivnostníka ãi dûchodce. Karel Sladkovsk Delegáti OS UNIOS na IV. sjezdu âmkos s novou místopfiedsedkyní âmkos JUDr. Marcelou Kubínkovou 5

konaného ve dnech 7. a 8. dubna 2006 v TOP hotelu Praha Zpráva Rady âmkos o naplàování závûrû III. sjezdu âmkos Bere na vûdomí vystoupení pfiedsedy âmkos Milana tûcha Schvaluje Zprávu Rady âmkos o naplàování závûrû III. sjezdu âmkos prohlá ení IV. sjezdu âmkos k pfiipravovanému zákoníku práce v zvu Odboráfii k volbám Vyjadfiuje podporu protestním akcím, které vedou na i kolegové odboráfii ve Francii a na Slovensku, a delegáti jim pfiejí, aby dosáhli sv ch poïadavkû velké uznání a podûkování v em, ktefií se podílejí na záchranû ÏivotÛ i majetkû v prûbûhu leto ních povodní a také pfii odstraàování v ech jejich následkû; jedná se zejména o záchranáfie, hasiãe, policisty, zdravotníky, dobrovolníky a vojáky Nesouhlasí s dal ím prodluïováním vûku pro odchod do dûchodu zejména proto, Ïe ãlovûk, kter cel Ïivot pracuje, je ohro- Ïen ztrátou zamûstnání v raznû dfiíve, neï dosáhne dûchodového vûku, a protoïe nejsou zaji tûny takové podmínky pfii odchodu do dûchodu, které by v budoucnu zajistily, aby budoucí dûchodci mûli dostateãnou Ïivotní úro- ODBORÁ I K VOLBÁM MoÏnost ovlivnit sloïení poslanecké snûmovny a budoucí vlády je v nadcházejících parlamentních volbách pro zamûstnance velmi dûleïitá. V pfií tích ãtyfiech letech se bude rozhodovat o otázkách, které ovlivní pozici zamûstnancû a jejich Ïivotní úroveà na mnoho let. Nová vláda musí uskuteãnit zásadní rozhodnutí o zavedení eura, o realizaci dûchodové reformy, o reformû zdravotnictví, dal ím zkvalitnûní vzdûlávacího, daàového a právního systému. Jak koliv neuváïen experiment, nepodloïen a riskantní zásah do funkãního sociálního systému by znamenal neúmûrné riziko a ve sv ch dûsledcích i sníïení Ïivotní úrovnû zamûstnancû a jejich rodin. Pouze voliãi rozhodnou, zda se i nadále budeme pfiibliïovat vyspûl m zemím Evropské unie, nebo se vydáme cestou experimentû. Proto delegáti IV. sjezdu âmkos, ktefií jednali o programovém smûrování ãesk ch odborû do roku 2010, vyz vají odboráfie i ostatní spoluobãany: Nenechte za sebe rozhodovat jiné! Dejte hlas tûm, ktefií nezpochybàují uznávaná práva zamûstnancû a odborû! Volte cestu, aby se na e zemû dostala mezi nejvyspûlej í státy Evropy! Praha duben 2006 Delegáti IV. sjezdu âmkos 6 IV. SJEZD âmkos Z usnesení IV. sjezdu âeskomoravské konfederace odborov ch svazû veà. Îádáme také, aby byla zachována moïnost pfiedãasného odchodu do dûchodu v urãit ch Ïivotních situacích bez zásadního propadu Ïivotní úrovnû Zpráva Revizní komise âmkos pro IV. sjezd âmkos Schválil Zprávu Revizní komise âmkos pfiednesenou pfiedsedou Revizní komise Otakarem Svato em Zpráva o hospodafiení âmkos za období 2002-2005 Schvaluje Zprávu o hospodafiení âmkos za období 2002-2005 Návrh zmûn Statutu âmkos Schvaluje zmûny Statutu âmkos ve znûní návrhû pfiijat ch IV. sjezdem âmkos k jednotliv m ustanovením Statutu âmkos s tím, Ïe tyto zmûny nab vají platnosti a úãinnosti okamïikem jejich schválení IV. sjezdem âmkos Ukládá zabezpeãit pfiedání znûní Statutu âmkos schváleného IV. sjezdem âmkos civilnû správnímu úseku Ministerstva vnitra âr Termín: do 30. 4. 2006 Zodpovídá: pfiedseda âmkos zabezpeãit postupnou úpravu vnitfiních dokumentû âmkos tak, aby byly v souladu s pfiijat m Statutem âmkos Termín: do 30. 12. 2006 Zodpovídá: pfiedseda âmkos Volby ãlenû vedení âmkos a ãlenû Revizní komise âmkos IV. sjezd âmkos: Zvolil v tajné volbû: Pfiedsedu âmkos Milana TùCHA Místopfiedsedy âmkos Jaroslava ZAVADILA ZdeÀka MÁLKA Marcelu KUBÍNKOVOU âleny Revizní komise âmkos Marii POLÁKOVOU Darinu PETERKOVOU Zdenku MEKYSKOVOU Marcelu BUGNEROVOU Vratislava BÍNU Janu PALICOVOU Lubomíra FRANCE Náhradníky Revizní komise âmkos Milana HREBÍKA Miladu PETROVOU Otakara SVATO E Jana ROVENSKÉHO Petra AM U Návrh Programu âmkos na období 2006-2010 Schvaluje Program âmkos na období 2006-2010 doplnûn o schválené návrhy V eobecná diskuse Dûkuje odstupujícím ãlenûm Revizní komise âmkos a Pavlu Skácelíkovi za odvedenou práci pro âmkos Vyz vá ãlenské odborové svazy ke zv ení úsilí vedoucího k integraci odborov ch svazû Ukládá informovat o v sledcích a závûrech IV. sjezdu âmkos ãlenskou základnu ãlenû konfederace Termín: do 30. 4. 2006 Zodpovídají: delegáti IV. sjezdu seznámit ãlenskou základnu ãlensk ch odborov ch svazû s rozborem volebních programû politick ch stran vypracovan ch âmkos tak, aby ãlenové odborov ch svazû mûli moïnost zodpovûdnû se rozhodnout pfii volbách do Poslanecké snûmovny Parlamentu âr Termín: do 30. 5. 2006 Zodpovídá: delegáti IV. sjezdu reagovat proti zpûsobu informování TV NOVA o jednání IV. sjezdu âmkos, které zaznûlo ve zpravodajství dne 7. 4. 2006 Termín: do 14. 4. 2006 Zodpovídá: pfiedseda âmkos v emi moïn mi prostfiedky napomáhat ãinnosti RROS âmkos ve v ech regionech Termín: trvale Zodpovídá: vedení âmkos hledat moïnosti finanãních podílû na nákladech pro kolektivní vyjednávání i za zamûstnance odborovû neorganizované Termín: trvale Zodpovídá: vedení âmkos Prohlá ení IV. sjezdu âmkos k pfiipravovanému zákoníku práce Delegáti IV. sjezdu âmkos: - oãekávají, Ïe do konce funkãního období vlády dojde k pfiijetí nového zákoníku práce a zákonû s ním souvisejících, - varují ãlenskou základnu pfied moïn m zru ením nebo podstatn m zhor ením zákoníku práce po volbách do PSP âr, protoïe nov zákoník práce bude úãinn aï 1. 1. 2007, - vyz vají Snûm a Radu âmkos, aby vûnovaly maximální pozornost dal ímu v voji legislativního procesu nového zákoníku práce, - poïadují, aby v pfiípadû ohroïení zákoníku práce bylo rozhodnuto o uskuteãnûní mimofiádn ch akcí, vãetnû pouïití v ech krajních prostfiedkû. V Praze dne 7. dubna 2006

Svazová inspekce bezpeãnosti práce vám, ãtenáfiûm mûsíãníku Servis, kaïdoroãnû v období mûsíce dubna ãi kvûtna pfiedkládá zprávu o stavu oblasti BOZP u zamûstnavatelû, u kter ch pûsobí na e základní ãi místní odborové organizace. Tato zpráva vychází z proveden ch 262 vstupû svazov ch inspektorû bezpeãnosti práce na pracovi tû zamûstnavatelû a vykonan ch 111 kontrol a je bohuïel jiï tradiãnû velmi kritická, neboè je situace v oblasti BOZP neutû ená, a to z mnoha znám ch dûvodû - roztfií tûná, neúplná a pfiíli komplikovaná legislativa, chybûjí motivace zamûstnavatelû a zamûstnancû a jejich pfiístup k plnûní úkolû v této oblasti. Svazová inspekce bezpeãnosti práce v roce 2005 zjistila kolem 810 závaïn ch nedostatkû a v rámci své ãinnosti se zamûfiila na tûchto osm základních okruhû: 1. Vy etfiování pracovních úrazû a nemocí z povolání 2. Od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání 3. Organizace provûrek bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci 4. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování 5. kolení zamûstnancû o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní BOZP, vãetnû pravidelného ovûfiování znalostí 6. Poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû 7. Zaji Èování a provádûní revizí, kontrol a prohlídek stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení 8. Stav pracovi È a pracovního prostfiedí Svazová inspekce bezpeãnosti práce ov em nevychází jenom z pfiedpokladu, Ïe jejím smyslem je pouze kontrola stavu bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci u jednotliv ch zamûstnavatelû. Stále více se ukazuje v znam odborové kontroly i v jin ch ãinnostech - v metodické pomoci, kolení, kolektivním vyjednávání a také v od kodàování pracovních úrazû a nemocí z povolání. Kromû této své základní ãinnosti bylo odborov mi inspektory dále uskuteãnûno celkem (tabulka srovnává ãinnost od roku 2000): DÛvod vstupu 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Metodická pomoc 78 77 79 85 100 100 Pomoc v oblasti kolektivního vyjednávání 32 36 21 19 3021 kolení BOZP 22 24 35 29 14 24 Vy etfiování pracovního a smrtelného PÚ 2 2 0 2 0 3 Od kodàování PÚ a NzP 7 4 3 2 4 2 etfiení stíïností 0 1 3 0 1 1 Celkem (vãetnû kontrolní ãinnosti) 271 284 287 248 261 262 (130) (140) (146) (111) (112) (111) Jak je z v e uvedeného pfiehledu patrné, bylo v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 provedeno více vstupû do ZO/MO, a to zejména díky zv enému poãtu kolení a semináfiû BOZP organizovan ch odborov m svazem a jeho kontaktními místy a etfiení pracovních úrazû. DÛvodem etfiení pracovních úrazû byla obava odborového orgánu spojená s nebezpeãím neobjektivního vy etfiení pfiíãin a okolností vzniku úrazu ze strany zamûstnavatele. Metodická pomoc SIBP byla zamûfiena zejména na novou legislativu v oblasti BOZP a její uplatàování v praxi. Z nov ch právních pfiedpisû byly nejvíce diskutovány tyto právní pfiedpisy: PRO KAÎDÉHO NùCO Hodnocení stavu dodrïování BOZP v roce 2005 - zákon ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce - zákon ã. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmûnách nûkter ch zákonû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû - novela zákona ã. 411/2005 Sb. - zákon ã. 379/2005 Sb., o opatfieních k ochranû pfied kodami pûsoben mi tabákov mi v robky, alkoholem a jin mi návykov mi látkami a o zmûnû souvisejících zákonû - nafiízení vlády ã. 101/2005 Sb., o podrobnûj ích poïadavcích na pracovi tû a pracovní prostfiedí JelikoÏ není moïné v rámci tohoto ãísla mûsíãníku podrobnû probrat v echny jednotlivé sledované oblasti, dovoluji si vás upozornit zejména na ty okruhy, které byly v roce 2005 nejãastûji hodnoceny hor í známkou. Byly to: A. Stav pracovi È a pracovního prostfiedí B. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování C. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP D. Revize, kontroly a prohlídky stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení Stav pracovi È a pracovního prostfiedí Nejhor ího v sledku dosáhla kontrola ze strany SIBP v oblasti pracovního prostfiedí. Pracovi tû nejsou kromû administrativních budov a kanceláfií zamûstnancû v mnoha pfiípadech udrïována. V dílnách je nepofiádek, neãistí se okna ãi kryty svítidel a není dodrïována stanovená lhûta pro malování a údrïbu sanitárních zafiízení. Nebezpeãná místa prostfiedkû a zafiízení nemají v nûkter ch pfiípadech ochranná zafiízení (zejména to platí u dfievoobrábûcích strojû a u elektrického zafiízení). Vybavení pracovi È prostfiedky pro poskytování první pomoci je nedostateãné, neodpovídá danému nebezpeãí pracovi tû a zdravotní pomûcky umístûné v lékárniãkách první pomoci mají pro lou lhûtu pouïitelnosti. Novû se zaãaly objevovat nedostatky v chybûjící dokumentaci BOZP - místní fiády skladû, místnû provozní bezpeãnostní pfiedpisy strojû a pro provoz dopravy, pravidla BOZP pro zacházení s chemick mi látkami nebo pfiípravky a urãení konkrétní osoby odpovûdné za dodrïování termínû, lhût a rozsahu kontrol, zkou ek, revizí apod. Závodní preventivní péãe a její zaji Èování Druhou nejproblémovûj í oblastí je oblast závodní preventivní péãe a jejího zaji Èování. Mnozí zamûstnavatelé sice mají sepsanou smlouvu s pfiíslu n m zdravotnick m zafiízením, ale ve skuteãnosti nadále vysílají zamûstnance k preventivním lékafisk m prohlídkám k lékafiûm svobodnû zvolen m poji tûnci, ktefií v ak vût inou neznají konkrétní zdravotní nároky urãité práce v dan ch pracovních podmínkách. Lékafii závodní preventivní péãe vlivem nedostateãné legislativní úpravy chápou tuto péãi jako starost o provádûní preventivních lékafisk ch prohlídek, takïe ostatní úkoly tohoto zdravotnického zafiízení nejsou vût inou zabezpeãovány. S oblastí závodní preventivní péãe je úzce spjata evidence preventivních lékafisk ch prohlídek a oblast kolení vybraného poãtu zamûstnancû, ktefií organizují poskytování první pomoci. Evidence preventivních lékafisk ch prohlídek je nûkdy chaotická a v mnoha pfiípadech se zdravotní zpûsobilost zamûstnancû specifick ch profesí nesleduje, respektive se ponechává její evidence, ovûfiování a dodrïování stanoven ch lhût na samotném zamûstnanci ãi na kolicím zafiízení - to platí napfiíklad u profese sváfieã, fiidiã manipulaãního vozíku s vlastním pohonem, obsluha tlakov ch nádob a obsluha pfienosn ch motorov ch pil. Provûrková ãinnost zamûstnavatele na úseku BOZP Na tfietím místû pomyslného Ïebfiíãku se objevila povinnost zamûstnavatele organizovat provûrky BOZP, a to nejménû jednou v roce, na v ech pracovi tích a zafiízeních zamûstnavatele. Provûrky BOZP chápou nûktefií na i zamûstnavatelé jako povinnost odborové organizace, nebo jsou spojovány s b val m, totalitním reïimem. To, Ïe jde o velmi v znamn nástroj prevence, kter má svoji dlouholetou tradici, je asi zbyteãné pfiipomínat. V této oblasti se bohuïel stává zcela bûïnû, Ïe provûrky BOZP jsou organizovány pouze na vybran ch pracovi tích. Revize, kontroly a prohlídky stavu v robních a pracovních prostfiedkû a zafiízení Nejvût ím problémem se u povinnosti zamûstnavatele zaji Èovat pfiedepsané revize, kontroly a prohlídky prostfiedkû a zafiízení jiï del í dobu jeví problematika odstraàování zji tûn ch závad a provádûní revizí a kontrol elektrického ruãního náfiadí, elektrick ch spotfiebiãû, vãetnû jejich pohybliv ch pfiívodû, dále tlakov ch nádob stabilních a pfienosn ch motorov ch pil. Stává se dnes bohuïel ãast m jevem, Ïe zamûstnavatel má revizní zprávu, ale díky chybûjící zpûtné kontrole nemá vlastnû pfiehled o odstranûní zji tûn ch závad, a to i pfiesto, Ïe pfii opakovan ch revizích je opûtovnû upozoràován, Ïe neodstranil pfiedchozí závady. Zejména to platí u tlakov ch nádob stabilních a odborn ch prohlídek nízkotlak ch kotelen. Závûr PfiestoÏe svazová inspekce bezpeãnosti práce jiï po fiadu let naplàuje ukazatel poãtu kontrol, a tedy se snaïí nav tívit podle stanoveného lhûtníku kaïdého zamûstnavatele, u kterého pûsobí základní nebo místní organizace OS UNIOS, není moïné z tohoto sledování automaticky vyvozovat postupné zlep ování pracovních podmínek u na ich zamûstnavatelû. Na druhou stranu je dnes jiï zcela zfiejm fakt, Ïe tam, kde pûsobí odborové organizace, jsou podmínky BOZP pro zamûstnance a jiné osoby lep í, coï nakonec dnes pfiiznávají i inspekãní a kontrolní orgány státu (KHS, OIP atd.), ale v nûkter ch pfiípadech i samotní zamûstnavatelé. Z jednotliv ch inspekãních záznamû je patrné, Ïe celková úroveà je závislá na finanãních moïnostech zamûstnavatelû, jejich pfiístupu a ekonomické motivaci a také na kvalitû a pfiístupu kontrolních a dozorov ch orgánû. Celé této situaci napomáhá i úroveà a mnoïství pfiijíman ch právních pfiedpisû a jejich novel, neúmûrná cena slu- Ïeb, prodávan ch technick ch norem a publikací, chybûjící legislativa a chybûjící vzájemná koordinace státních orgánû pûsobících na úseku BOZP. Dosavadní právní úprava motivace zamûstnavatelû je nedostateãná a postavena pouze na sankcích a opatfieních státních orgánû. Zákon o úrazovém poji tûní Horní komora PS PâR odmítla a budeme rádi, kdyï se podafií tento zákon do konce volebního období PS schválit. Robert Kfiepinsk 7

PRO VOLNOU CHVILKU Památky UNESCO v âr umava Rozsáhlé ãásti pohofií umavy pfii jihozápadní hranici âeské republiky s Nûmeckem a Rakouskem byly v roce 1991 vyhlá eny za národní park (NP). Je to nejvy í právní forma ochrany pfiírody v âeské republice. NP umava se táhne od Îeleznorudské kotliny na západû, zahrnuje oblast umavsk ch plání v okolí Kvildy a dál sleduje jeho hranice tok Teplé Vltavy aï k Nové Peci u Lipenského jezera. Patfií sem Trojmezenská hornatina s masivem Plechého. Mezi ãtyfimi národními parky âeské republiky je Národní park (dále NP) umava sv mi 69 030 ha parkem plo nû nejvût ím. Spoleãnû s 24 250 ha plochy sousedního nûmeckého Národního parku Bavorsk les (vyhlá en v roce 1970) zaujímá pfiesto jen zhruba tfietinu plochy nejrozsáhlej ího stfiedoevropského lesního komplexu umavy a Bavorského lesa. Tfii území (NP umava, CHKO umava a NP Bavorsk les) tvofií jednotn, v Evropû jedineãn pfiírodní celek, kter UNESCO vyhlásilo v roce 1990 biosférickou rezervací. Území NP umava zahrnuje vût inu z nejcennûj ích pfiírodních spoleãenstev umavy s potfiebou pfiísné ochrany. Jsou to napfiíklad zbytky pralesovit ch porostû horsk ch lesû, ledovcová jezera nebo horská ãi údolní vrchovi tû. umava a âesk les jsou jedním z nejstar- ích pohofií Evropy. Horsk masiv se táhne po jihozápadní hranici âeské republiky s Nûmeckem. Plynule na nûj navazují na jihov chodû Novohradské hory. Celkovû tak délka horského pásu ãiní okolo 200 km. Na ãeské stranû pohofií pozvolnû klesá a vytváfií velmi Správné odpovûdi: 1. Název této biosférické rezervace. umava 2. Jak se jmenuje fieka, která vzniká na Modravû soutokem tfií potokû a konãí na âeàkovû Pile? Vydra 3. Nejvy í hora (na ãeské stranû) této rezervace. Plech Nejlépe odpovûdûla: Kvûta KREJâÍKOVÁ, MO ã. 9, Praha Kupon 4/06 1.................................... 2.................................... 3.................................... Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:............................................................ ZO/MO:.............................. Slosovány budou odpovûdi do lé do 22. kvûtna 2006. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Kupon zasílejte na adresu: Redakce ãasopisu Servis, Odborov svaz UNIOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 PRAHA 3 nebo na e-mail: unios@cmkos.cz (do pfiedmûtu zprávy uvádûjte: SoutûÏ Servis). malebnou a vyhledávanou krajinu pro rekreaci. Mimofiádnû zachovalé území bylo v roce 1963 vyhlá eno Chránûnou krajinnou oblastí umava. V její nejcennûj í ãásti byl zfiízen národní park. Dnes se jedná o nejvût í chránûné území v âeské republice. Pro ochranu pfiírody je NP rozdûlen do tfií zón a nûkolika klidov ch území. Kromû toho je zde chránûna i fiada men ích lokalit formou statutu pfiírodní památky (PP). První zóna zahrnuje nejcennûj í území. Zásahy ãlovûka jsou zde omezeny na nejmen í míru a náv tûvníci se tu mohou pohybovat pouze po vyznaãen ch turistick ch okruzích. Ve druhé zónû jsou území s v znamn mi pfiírodními hodnotami, které ovlivnil ãlovûk svou ãinností. Probíhá zde hospodáfiská ãinnost, jejímï úãelem je udrïení pfiírodní rovnováhy. Tato zóna je vyuïívána k turistice a rekreaci. Tfietí zóna (okrajová) zahrnuje území znaãnû poznamenané lidskou ãinností. Je urãena k trvalému bydlení, probíhá zde zemûdûlská v roba, turistika i rekreace, ov em pfii dodrïování zásad ochrany pfiírody. Klidová území zahrnují nejcennûj í území NP z hlediska ochrany ÏivoãichÛ citliv ch na pfiítomnost ãlovûka a ochrany pfiírodního rostlinného krytu pfied nadmûrn m po kozováním. Vstup do tûchto území je povolen pouze po znaãen ch turistick ch trasách. Hfiebenem umavy prochází hlavní evropské rozvodí mezi âern m a Severním mofiem. Nalezneme zde i pramen nejznámûj í ãeské fieky, kterou je Vltava. Díky své poloze b vá oblast naz vána zelenou stfiechou nebo zelen mi plícemi Evropy. Nejvy ím bodem umavy je Velk Javor (Gross Arber - 1456 m n. m.), kter se nachází na nûmecké stranû hranice nûkolik kilometrû od Îelezné Rudy. Na ãeské stranû je nejvy ím bodem Plech - 1378 m n. m. Vydáme-li se po znaãen ch turistick ch cestách, kter ch jsou zde stovky kilometrû, dostaneme pfiíleïitost na vlastní oãi uvidût zbytky pralesû, ledovcová jezera, slatû i rozlehlé pfieváïnû jehliãnaté lesy.? Rezervace se nachází v severozápadním v bûïku Panonské níïiny v nejteplej í a témûfi nejsu í oblasti âeské republiky, coï umoïàuje jak pûstování vinné révy, tak v skyt mnoha druhû rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Otázky: 1. Název této biosférické rezervace. 2. Jak se jmenuje nejznámûj í so ka nalezená zde pfii archeologick ch vykopávkách? 3. Nejvy í vrchol této rezervace. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Inteligence není choroba nakaïlivá. Oscar Wilde Tip do kina Doba ledová 2 Obleva Ve filmu DOBA LEDOVÁ 2 - OBLEVA se vracejí na i hrdinové z prostfiedí pod bodem mrazu: chlupat mamut Manny, lenochod Sid, avlozub tygr Diego a prehistorická kryso-veverka, vûãná smolafika Kryserka. Na e trojice hrdinû stále drïí pospolu a uïívá si v hody svûta, kter je ve stavu tání. Manny kolem sebe vidí rodiny drïící pohromadû a cítí se pfiipraven zaloïit svou rodinu. Manny se ale obává, Ïe mûïe b t posledním Ïijícím mamutem. Potom ale potká Ellie. Dobré na tom je, Ïe potkal poslední samici mamuta na svûtû. patné na tom je, Ïe Ellie má problémy s pochopením své identity. Na tûstí má Sida a Diega, ktefií mu pomáhají projít oãistcem namlouvání. Jak tání pokraãuje, na i hrdinové rychle pochopí, Ïe oteplování má jednu zásadní nev hodu: ohromnou, hrozivou povodeà. Tenãící se ledová hráz je v echno, co stojí mezi svûtem, kter znali, a akváriem nadïivotní velikosti. Na i hrdinové se zoufale snaïí uniknout pfied povodní, kterou naopak velmi podporují nevyzpytatelní vodní plazi pfiipravení pfievzít vládu nad nov m, zavodnûn m svûtem. Poslední - nikoliv v ak nejmen í - dobrodruïství je pokraãování nehod na í staré dobré pfiítelkynû Kryserky. Od tohoto stvofieníãka s ohromn m talentem pro pfiivolávání katastrof mûïeme oãekávat hodnû legrace a akce. USA 2006, animovan, komedie ReÏie: Carlos Saldanha Recept pro vás Kachna na hru kách Ingredience: 1 vût í vykuchaná kachna, 2 cibule, 4 vût í hru ky, 2 lïíce medu, hfiebíãek, tymián, rozmar n, cel pepfi, sûl Postup pfiípravy: Omytou a osu enou kachnu osolíme. Cibuli oloupeme a nakrájíme na mûsíãky. Hru ky omyjeme, rozpûlíme, vykrojíme z nich jádfiince a rozkrájíme na osminky. Men í ãást ovoce smícháme se petkou tymiánu, rozmar nu a nûkolika hfiebíãky, vzniklou smûsí vyplníme kachnu. Aby nádivka pfii peãení nevypadávala, kachnu za ijeme. Dno zapékací mísy poklademe nakrájenou cibulí, posypeme cel m pepfiem a do mísy vloïíme kachnu s nádivkou. Trochu ji podlijeme vodou, zakryjeme sklenûnou poklicí a dáme do trouby pfiedehfiáté na 160 C. Po 45 minutách peãení mísu odkryjeme, kachnu podle potfieby je tû trochu podlijeme a zvolna peãeme dal í hodinu. Potom pfiidáme zbylé hru ky a nûkolik hfiebíãkû. Teplotu zv íme na 200 C. Celou kachnu potfieme medem a za obãasného pfielévání v pekem ji dopeãeme dozlatova. Poãet porcí: 4 (vol)