ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV. Business Centrum, Veletrhy Brno, a.s

1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA NERV Business Centrum, Veletrhy Brno, a.s. 14. 9. 2009

2 Struktura Závěrečné zprávy NERV Plné znění Závěrečné zprávy naleznete na webových stránkách Úřadu vlády České republiky na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecna_zprava_nerv Obsah Závěrečné zprávy NERV: 1. Úvod 2. Vnější podmínky 3. Česká ekonomika 2009 a 2010 4. Vybrané okruhy problémů 5. Návrhová kapitola 6. Závěr

1. Česká ekonomika a vnější prostředí 3

4 Krize: svět, Evropa, region SVE Nejhlubší recese od 2. světové války během 2010 oživení, některé krizové jevy přetrvají Evropa: hlubší pokles HDP a větší potřeba dodatečné kapitalizace bank Region SVE: dvojí dopad krize Standardní - pokles globální ekonomické aktivity Dodatečný - riziko platební neschopnosti domácností i firem, deficity veřejných financí a platební bilance Důsledek: omezení pro hospodářskou politiku, tvrdý dopad do reálné ekonomiky

10.0 8.0 AE Euro EM CEE 20 15 6.0 10 4.0 5 2.0 0.0-2.0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0-5 -10 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010-4.0-15 -6.0-20 Zdroj: WEO, IMF, duben 2009 AE: dovoz EM: dovoz Akciové trhy 130 10 110 PX DAX DOW JONES 8 90 6 70 4 50 2 30 1/2/07 7/2/07 1/2/08 7/2/08 1/2/09 7/2/09 0-2 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 AE Eurozóna EM CEE 5

6 Česká ekonomika - 2009, 2010 Počátek 2009: riziko udržitelnosti (i krátkodobé) deficitů a dluhu, pokles měny, následná stabilizace Opatření ČNB, Národní protikrizový plán, automatické stabilizátory Fiskalní stimulace: až do 1% HDP Krátkodobý výhled: HDP: pokles až 5% v 2009, +1 % 2010 Soukromé investice: 2009 propad, 2010 oživení Domácnosti, vláda: téměř stagnace Vývoz: propad 2009, oživení 2010

Spready státních obligací 2000 1800 max. 4200 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2-Jun-08 24-Sep-08 16-Jan-09 10-May-09 1-Sep-09 CZ HU PL SK RO EST LAT LIT UKR 150 140 130 120 110 100 90 80 30-May-08 5-Sep-08 12-Dec-08 20-Mar-09 26-Jun-09 HUF/EUR CZK/EUR PLN/EUR RON/EUR 7

8 5 2.0 % HDP 0 0.0-2.0-5 -4.0-6.0-10 -8.0-10.0-15 -12.0-14.0-20 CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT -16.0 CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT 2009 2010 2009 2010 90 0 % HDP 80 70-2 60-4 50-6 40 30-8 20 10-10 -12 2009 2010 0 CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT 2009 2010-14 CZ SK SLO PL H BG RO EST LAT LIT

9 Rizika Pomalejší oživení (především Eurozóny) Další destabilizace v SVE Nejistota v bankovním a finančním sektoru Vyšší (než očekávaný) nárůst platební neschopnostičeských firem i domácností Problémy bank České oživení s časovým zpožděním za oživením globálním a Eurozóny Obezřetné chování bankovního sektoru Časové zpoždění za Eurozónou

10 Důsledky pro hospodářskou politiku Rozhodující: udržení makroekonomické stability Kontrola deficitů veřejných financí Opatření v sociální oblasti Odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům Problém deficitu veřejných financí 2010 Je čas konat!

Stará vs. nová Evropa 2009 Reálný HDP, % růst Deficit veřejných financí, % HDP LTU Euro D F NL UK CZ PL SK SI IRL GR E I P H RO BG EST LAT LTU Euro D F NL UK CZ PL SK SI IRL GR E I P H RO BG EST LAT 0 0-2 -2-4 -4-6 -6-8 -8-10 -10-12 -12-14 Veřejný dluh, % HDP -14 Deficit běž ěžného úču, % HDP 120 4 2 100 0 80-2 -4 60-6 40-8 -10 20-12 -14 0-16 Euro D F NL UK CZ PL SK SI IRL GR E I P H RO BG EST LAT LTU LTU Euro D F NL UK CZ PL SK SI IRL GR E I P H RO BG EST LAT Zdroj: Eurostat, IMF, vlastní propočty 11

2. Fiskální udržitelnost 12

Zdroj: Deloitte CZ 13 Proč potřebujeme fiskální zodpovědnost? Zadlužování má dynamické dopady, neroste jen dluh samotný, ale i cena peněz a tedy pákově i náklady dlužní služby Rozdíl mezi dnešními náklady a optimistickým scénářem činí (v dnešních cenách) 30 mld. Kč ročně Při výši dluhu 60% (limit Maastrichtu) je roční náklad vyšší o téměř 70 mld. Pro porovnání (data 2008): Dávky státní sociální podpory 54 mld.kč Náklady na vysoké školství- 26 mld. Kč Dnešní stav, dluh 30% HDP, úrok 4% p.a. Za 2 roky 40% a úrok 5%p.a. Vyšší cena dluhu (6%p.a.) Dluh 60% HDP za 5%

14 Opatření na straně výdajů (1/2) Strukturální reformy sociálního systému Provázání podpor v nezaměstnanosti na veřejně prospěšné práce nebo veřejnou službu, případně na účast v rekvalifikačních kurzech Zrušení automatické indexace dávek Analýza souběhu dávek a jejich dopadu na motivaci k účasti na ekonomických aktivitách Testování dávek na příjmovou a majetkovou situaci žadatele Další parametrické úpravy průběžného solidárního pilíře jsou nevyhnutelné a měly by zahrnovat mj.: automatické prodlužováním odchodu do důchodu ve vazbě na očekávanou délku dožití (Skandinávie) v stanoveném poměru (autopilot) třeba 1:1 nebo 1:2 (12 měsíců navýšení průměrné délky dožití bude znamenat prodloužení věku odchodu do důchodu o 6 resp. 4 měsíce). Revize jednou za 3 roky. zrušení náhradních dob (vysokoškolské studium, rodičovská dovolená) přechod na indexaci podle indexu spotřebního koše domácností seniorů Druhý, fondový a plně zásluhový pilíř, byť veřejně spravovaný a státem garantovaný (jako Central Provident Fund v Singapuru), je pro zachování rozumného náhradového procenta velmi potřebný Analytické podklady jsou dávno připraveny, je třeba jednat

15 Opatření na straně výdajů (2/2) Odstranění obtížně zdůvodnitelné diskrepance v relativních cenách bytové výstavby a infrastrukturních staveb a zavedení spolupráce se soukromým sektorem při výstavbě infrastruktury (za předpokladu jasné prokazatelnosti úspor oproti výdajům na infrastrukturu z veřejných zdrojů podle robustní mezinárodně akceptované metodiky) Zásadní snížení výdajů na správu státu prostřednictvím externích personálních auditů a periodických výkonnostních auditů zahrnutí nyní nezdanitelných náhrad do daňového základu ústavních činitelů; omezení hmotných požitků a dalších výhod Zavedení centralizovaného nákupu a center sdílených služeb ve státní správě Opatření pro posílení transparence a omezení korupce (viz samostatná návrhová část) Omezení výdajů na stavební spoření a dalších podpor vlastnického bydlení (bubliny na trhu realit vznikly mimo jiné i vinou těchto opatření; navíc mají ve svých důsledcích pravděpodobně dosti negativní dopad na mobilitu pracovní síly)

16 Opatření na straně příjmů Postupné sbližování snížené sazby DPH k základní sazbě, zvýšení základní sazby Podstatné zvýšení spotřebních daní zejména v případě substancí s negativními účinky na lidské zdraví Časový harmonogram pro podstatné zvýšení majetkových daní (menší distorzní účinek na ekonomický růst než přímé daně) Vyšší příjmy z dividend ČEZ Zvýšení ekologické daně a jejich zdrojové využití pro zdravotní péči a environmentální opatření (elektřina, plyn, uhlí) Důsledný prodej povolenek na vypouštění CO2 (tedy nikoli jejich rozdávání) Pokud se budou přijímat opatření na straně přímých daní včetně kvazipojištění : respektovat potřebu nezvyšování nákladů práce na straně zaměstnavatelů, jejichž důsledkem je v krátkém období snížení poptávky po práci usilovat o vyšší příjmy z přímých daní pomocí pružnějšího trhu práce, eliminací daňových výjimek a rozšíření daňového základu

3. Fiskální deficity a volební cyklus 17

18 Finský rozpočtový deficit není závislý na volebním cyklu- krásný příklad fiskální zodpovědnosti % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) 1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100% 0% -100% -200% -300% -400% -500% -600% Finsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1992-2007) 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

19 Maďarský rozpočtový deficit je silně ovlivňován volebním cyklem- krásný příklad fiskální nezodpovědnosti Maďarsko - volební cyklus a rozpočtový deficit (1991-2010) 180% 160% % od průměru konkrétního cyklu (průměr cyklu = 100%) 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

20 České rozpočtové deficity a volební cyklus- Maďarsko to není, ale Finsko s jeho zdrženlivostí také ne ČR - volební cyklus a rozpočtový deficit (1995-2009) 180% 160% % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 VOL. CYKL. VOL. CYKL. VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS

Fiskální pravidla Posílení role ministerstva financí a pravidel rozpočtové politiky tak, aby MF ČR dokázalo udržet kontrolu nad celou rozpočtovou soustavou zakotvení upraveného maastrichtského pravidla pro veřejné deficity a veřejný dluh: růst HDP + deficit veřejných rozpočtů 4% (alternativně pravidlo strukturálního přebytku na úrovni 2-3% HDP). doplněného o zvláštní režim odvíjející se od vývoje státního dluhu (po překročení hranice 40% zostřený režim výdajových škrtů) Zavedení sankcí při nedodržení pravidla na úrovni kabinetu (nesmí rozpočet porušující pravidla předložit), tak PS (může měnit vnitřní strukturu rozpočtu, ale nikoli porušovat pravidlo samotné) Nedodržení nominálních výdajových rámců znamená snížení platu daného ministra a náměstků o 20% Zavedení pětileté zákonné výdajové rámce (zmírnění dopadůčtyřletého politického cyklu a efektu volebních let se zvýšenou fiskální nedisciplínou). Samostatnou přílohou zákona o státním rozpočtu by měly být názorné edukativní propočty, kvantifikující: Fiskální projekce a návrh opatření na straně výdajů, která stanoví termín, kdy dojde k dosažení vyrovnaných veřejných rozpočtů a docílení přebytkového financování po dobu minimálně tří přebytkových let O kolik by se musely zvednout daně (např. DPFO), aby stát hospodařil vyrovnaně. Fiskální projekce, která stanoví, kdy dojde k snížení zadluženosti na úroveň 20% HDP Jak dlouho by se musel splácet dluh až do jeho úplného splacení, pokud by stát zabavil všem výdělečně činným jejich plat, a jim zůstalo jen měsíční životní minimum. Měsíční kontrola veřejných výdajů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Výdajové limity pro všechny výše uvedené složky 21

4. Podmínky na úvěrových trzích; trh práce 22

23 Problémy financování podnikatelského sektoru Relativní nižší dynamika/pokles úvěrů (měsíční data, meziroční růst bankovních úvěrů podnikům podle počtu zaměstnanců, v %) 40 35 30 25 20 15 10 5 0-5 -10 06/2007 06/2008 06/2009 1-9 zaměstnanců 10-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů) Snížení dynamiky u všech typů úvěrů, ale 5,7% meziroční pokles u úvěrů pro podniky střední velikosti (100-249 zaměstnanců)

24 Problémy financování podnikatelského sektoru Meziroční pokles krátkodobých úvěrů českých bank k 30.6.2009 Mld. Kč 900 800 700 315 302 600 345 348 345 500 400 159 168 176 183 180 300 200 100 344 359 327 302 291 0 VI.2008 IX.2008 XII.2008 III.2009 VI.2009 Úvěry a pohledávky krátkodobé Úvěry a pohledávky dlouhodobé Úvěry a pohledávky střednědobé Zdroj: ČNB Meziroční nárůst úvěrů k 30.6.2009 o 10 mld. Kč na 815 mld. Kč Pokles krátkodobého financování (meziročně o 53 mld. Kč), ale nárůst u dlouhodobých o 43 mld. Kč a střednědobých o 21 mld. Kč

Problémy financování podnikatelského sektoru Rostoucí úvěrové riziko českých podniků zejména malých a středních 14 12 10 8 6 4 2 0 06/2004 06/2005 06/2006 06/2007 06/2008 06/2009 1-9 zaměstnanců 10-99 zaměstnanců 100-249 zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů) Problémy se zajištěním financování malých a středních podniků, a to tím spíše, když jde o inovativní podniky na začátku svého cyklu I velké podniky přesouvají část svého rizika na clustery MSP -subdodavatelů 25

26 Problémy financování podnikatelského sektoru Vyšší úvěrové riziko českých bank ale plně pokryto opravnými položkami Mld. Kč 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 35,6 27,6 23,2 13,1 12,3 21,1 16,3 10,9 9,0 8,7 36,9 42,8 46,3 24,1 26,8 2006 2007 2008 31.3.2009 30.6.2009 Ztrátové pohledávky (>360 dnů) Pochybné pohledávky (180-359 dnů) Nestandardní pohledávky (90-179 dnů) Opravné položky k pohledávkám celkem Zdroj: ČNB Zvýšený podíl klasifikovaných pohledávek, ale ztrátové a pochybné jsou pokryty opravnými položkami

27 Problémy financování podnikatelského sektoru pro snížení úvěrového rizika MSP lze více využít garance ČMZRB Garance ČMZRB hrály v letech 2007 a 2008 pouze okrajovou roli (konjunktura) Celkově výše záruk pro průmysl a stavebnictví se v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2008 víc než zdvojnásobila, přičemž v oblasti záruk za provozní úvěry byl tento nárůst trojnásobný Výše investičních a provozních úvěrů, jejichž získání v roce 2009 záruky umožnily, činila k 31.7. celkem však jen 3,3 mld Kč (z toho výše zaručených provozních úvěrů 1,8 mld. Kč a výše zaručených investičních úvěrů 1,5 mld. Kč) Omezení záručního programu na průmysl a stavebnictví dle CZ NACE, nemožnost poskytovat záruky na úvěry na veškerý provozní kapitál - pohledávky a provozní výdaje),vyřadila z přístupu k zárukám podnikatele, kterým bylo v minulosti poskytnuto 50-60 % záruk za provozní úvěry Nízká míra rizika absorbovaného státem odražená v obsahu záruk, neboť komerční banky zárukám vystavovaným ČMZRB přikládají nízkou hodnotu při zvýšení bonity klienta.

28 Vnější ekonomický rozměr - financování exportérů pro snížení úvěrového rizika lze více využít EGAP ale Problémy rostoucího protekcionismu Použitá protikrizová opatření (zvýšení kapitálu ČEB a EGAP a dotace úroků exportních úvěrů poskytnutých komerčními bankami) mají pouze omezený dopad: mohou pomoci poskytovat konkurenceschopné finanční a platební podmínky (cena a doba splatnosti úvěrů kompenzující zvýšené rizikové prémie bank), a tak vyrovnat obdobné pobídky nabízené zahraniční konkurencí se státní pomocí, jež absorbuje zvýšená rizika nelikvidnosti trhů. Cílem je udržet exportní podíly na likvidních, objemově stagnujících či klesajících segmentech trhů a nenechat se vytlačit zahraničními producenty s nižšími náklady Oživení zahraničních projektů a zvýšená poptávka českých exportérů po službách ČEB i po úrokově dotovaném komerčním exportním financování (nové opatření) podpořeným pojistkami EGAP v kombinaci se zvýšeným rizikem a paralelními ztrátami pojištěných investic hrozí zdražením pojistného, snížením pojistného krytí úvěrůči moratoriem na poskytování služeb aj Zvážit, v jaké míře by stát měl investovat prostředky do EGAP k pokrytí nárůstu požadavků exportérů na pojistné služby

29 Trh práce Nárůst nezaměstnanosti je většinou fázově opožděn oproti vývoji HDP a český trh práce zůstává nepružný Implementace vybraných prvků severského modelu flexicurity je českému systému historicky i kulturně bližší než anglosaský model, protože rovněž klade důraz na vyšší míru sociálních jistot, aniž by byla obětována flexibilita na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců. Měl by proto být pro českou společnost přijatelnější alternativou Úpravy zákoníku práce zvyšující flexibilitu najímání a propouštění pracovníků Úpravy dávek podněcující aktivitu a rekvalifikace (a udržující životní standard i sociální statut uvolněných zaměstnanců na dobré úrovni) Alternativní modely zaměstnaní - pružná pracovní doba, práce u počítače doma Rekvalifikační projekty zaměřené specificky na osoby měnící zaměstnání (např. i specifická Kurzarbeit - zvyšování kvalifikace prostřednictvím školení ve volných dnech zkráceného pracovního týdne), Systémy celoživotního vzdělávání Daňové stimuly pro zaměstnávání osob nově vstupujících na trh práce a starších zaměstnanců kompenzujících nižší produktivitu Zapojení financování z EU do rekvalifikačních programů se ukazuje jako efektivní

5. Fondy EU a návrhy na změny 30

31 Čerpání fondů EU V období krize a prohlubujícího se nedostatku národních rozpočtových prostředků disponuje Česká republika na období let 2007 2013 z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 mld. Kč (nebo-li v původně stanovené alokační sumě 27 mld. EUR) Včase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se tak suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu může stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí (rozpočtově neutrální) Maximální využití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen rozvojovou, ale i fiskální prioritou. Její součástí je pak i zajištění potřebné sumy pro spolufinancování těchto projektů na co nejefektivnější bázi Fondy EU lze tedy vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových potřeb země a jejích regionů nicméně za podmínky, že systém využití a vyčerpání těchto zdrojů je bude směřovat do smysluplných a rozvoj přinášejících projektů

Čerpání fondů EU - realokace Přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího období 2007 2013 co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti; Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám; Uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů; Rozšíření možnosti průběžných a zálohových plateb ve prospěch příjemců; Posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných dotačních nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů; Svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce 2013. 32

33 Čerpání fondů EU Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow projektů) A. Nižší vlastní zdroje podniků (pokles zisků) a cizí zdroje (konzervativnost bank při poskytování investičních i provozních úvěrů). B. Zvýšený počet druhotné platební neschopnosti a insolvencí firem C. Očekávaný pokles příjmů obcí a krajů během hospodářského poklesu ČR (až15-25%) Výpadek v příjmech SFDI (nižší příjmy z mýtného, spotřební a silniční daně) -> riziko spolufinancování Konzervativnost bank při poskytování úvěrů (viz odpovědi OP/ROP a též průzkumy HK ČR) Podpora efektivních a udržitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce během projektu např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje: Finanční inženýrství Jessica/Jeremie type Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.)

34 Čerpání fondů EU Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow SF např. Výpadek příjmů obcí Daň Skutečnost 2008 (mld. Kč) Rozpočet 2009 (mld. Kč) Predikce červen 2009 (mld. Kč) Očekávaný Očekávaný pokles (mld. Kč) pokles (%) Daň z přidané hodnoty 54,6 59,6 54,4-5,2-8,7% Daň z příjmů právnických 39,1 (+6,5) 40,0 (+5,9) 32,1 (+5,9) -8,0-17,2% osob Daň z příjmů fyzických osob 36,8 42,1 30,6-11,5-27,3% - zvláštní sazba 2,2 2,1 1,9-0,2-9,5% - z přiznání 8,1 10,7 3,9-6,8-63,6% - ze závislé činnosti 26,5 29,3 24,8-4,5-15,4% Daň z nemovitostí 5,2 6,4 6,4 0 0,0% Ostatní 13,5 14,2 13,9-0,3-2,1% CELKEM 155,7 168,2 143,3-24,9-14,8% Zdroj: MFČR V červnu 2009 MFČR očekávalo pokles daňových příjmů obcí o 24,9 mld. Kč za rok 2009 (odhad před povodněmi, propad bude vyšší)

35 Možný nástroj ke zmírnění problémů financování reg. fondů EU Využití části strukturálních fondů jako záruk Jessica type ČMRZB Regionální OP ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravsko -slezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy OP Praha Adaptabilita Tematické OP OP Životní prostředí Integrovaný operační program ZF ROPSZ ZF ROPMS ZF ROPJV ZF ROPSV ZF ROPSM ZF ROPJZ ZF ROPSČ ZF OPPA Finanční prostředky z OPŽP a IOP na bydlení Finanční prostředky na záruky Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) Poskytovatelé úvěrů obcím (a podnikům) Záruky na bankovní úvěry ČS ČSOB KB Uni- Credit Bank Bankovní informace o obcích (a podnicích) Další Dotace na úroky na úvěry na úpravy bydlení Vlastníci starých bytových domů Města Raiffeisenbank Soukromí vlastníci Žádosti o dotace a monitorování Další Příjemci dotací z EU fondů (podnikatelé) Příjemci dotací z EU fondů (města) Zdroj: EEIP,a.s.

6. Veřejný sektor 36

Stavíme draho? Je to složitější, ale zajímavé Cenová hladina stavebních děl je poměrně výrazně pod průměrem EU-27 Ovšem index inženýrských staveb/obytných má velmi vysokou hodnotu Obytné stavby realizovány pro soukromý sektor, infrastruktura je veřejnou zakázkou Vysvětlení indexu Nízká konkurence nebo koluze mezi soutěžiteli? Slabé rozpočtové omezení? Drahé je správné? Tlak zájmových skupin prodražujících infrastrukturní stavby? Korupce? Země Tab. 7 Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví Stavby celkem Obytné budovy Inženýrské stavby Inženýrské/ obytné Inženýrské/ stavby celkem Rumunsko 54 43 92 2,14 1,70 Polsko 75 63 125 1,98 1,67 Slovinsko 74 60 110 1,83 1,49 Maďarsko 70 60 109 1,82 1,56 Malta 62 55 99 1,80 1,60 Česko 61 52 84 1,62 1,38 Portugalsko 63 54 85 1,57 1,35 Lotyšsko 98 85 127 1,49 1,30 Slovensko 65 62 89 1,44 1,37 Lucembur. 107 108 149 1,38 1,39 Kypr 73 69 93 1,35 1,27 Estonsko 79 76 100 1,32 1,27 Řecko 74 69 90 1,30 1,22 Finsko 119 114 147 1,29 1,24 Litva 76 76 97 1,28 1,28 Irsko 107 101 122 1,21 1,14 Španělsko 79 75 90 1,20 1,14 Francie 112 111 115 1,045 1,03 Nizozemí 124 127 130 1,02 1,05 Rakousko 124 122 124 1,02 1,00 Dánsko 163 173 164 0,95 1,01 Itálie 83 91 79 0,87 0,95 Německo 116 121 103 0,85 0,89 37

38 Návrhy v oblasti podnikatelského a institucionálního prostředí (1/2) Pravomoc udělovat sankce a nařizovat nápravná opatření pro NKÚ Sledování zakázek malého rozsahu ÚOHS (namátkový výběr), zvýšená transparence a přístup k informacím Změna definice péče řádného hospodáře v zákoně o veřejných zakázkách (stejná jako u finanční kontroly) Zákon o státní službě Zavedení trestní, resp. deliktní odpovědnosti právnických osob Zavedení pravidel pro legitimní lobbying Zveřejnění všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu Zavedení povinnosti zadavatelů u zakázek malého rozsahu zajistit alespoň 3 nabídky Zvýšení objemu zakázek alokovaných prostřednictvím otevřených soutěží a elektronických aukcí Zavedení centrálního nákupu na úrovni centrálních orgánů přímo řízených složek s využitím elektronických aukcí

39 Návrhy v oblasti podnikatelského a institucionálního prostředí (2/2) Aktivně eliminovat situace, kdy jsou zakázky rozdělovány na menší celky, tato praxe by měla přímo vyústit v postih zadavatele Reformovat institut zakázek malého rozsahu, jež by se měla zabývat především racionalitou stanovení horního limitu a nastavením kontrolního mechanismu; Změna fungování obecních obchodních společností Černé listiny, pakty integrity Arbitrážnířízení (zavedení jasných pravidel vlády pro uzavírání rozhodčích doložek; revize a zveřejnění všech dosavadních); Whistleblowing (ochrana oznamovatelů korupčních praktik); Zavedení institutu agenta-provokatéra pro případy podezření z korupce Kompetentní kontrola využívání fondů EU (1-2 specialisté na každý Operační program) Novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu (omezení individuálních pozměňovacích návrhů poslanců)

40 Zdravotnictví Veřejné výdaje na zdravotnictví jako % HDP v ČR (ve srovnání s průměrem OECD) nízké nejsou, a odpovídají ekonomické úrovni země. Prostor pro jejich zvýšení je velmi limitovanýspoluúčást populace na krytí nákladů na zdravotní péči, a to bez ohledu na to, jaký model organizace systému zdravotní péče bude zvolen, je tedy nevyhnutelná, a může být uplatňována se zvýšenou sociální citlivostí, a větší možností volby pro pojištěnce. Současný pluralitní model veřejnoprávních zdravotních pojišťoven má ekonomický smysl tehdy, pokud připustí reálnou cenovou konkurenci: zavést dvousložkové pojistné podle současného holandského modelu (případně švýcarskou komunitní sazbu) a zároveň podstatně sofistikovanější klíč pro přerozdělování vybraného pojistného Akcentace preventivních opatření, především pokud jde o předcházení vzniku civilizačních chronických onemocnění, a výchova ke zdravému životnímu stylu včetně stravování, tomu přizpůsobit celý zdravotní systém včetně jeho organizace, elektronizace, úhrad a zdrojů financování. Zatížení rizikového chování jednotlivce ekonomickými sankcemi prostřednictvím zavedení spotřebních daní na substance či potraviny, jež jsou jasnou kauzální příčinou rostoucích výdajů na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Nasazení výpočetní techniky do celého sektoru zdravotnictví (ehealth, telemedicína)- podstatné zvýšení role pacienta v systému, transparence, pokud jde o nákup i efektivnost a medicínskou účinnost zdravotní péče, včetně zjevného zneužívání preskripce léků.

7. Věda, výzkum, školství 41

42 Znalostní společnost Pokud máme investovat, tak inteligentně: do inteligence národa, a to masívně: Realizovat komplexní reformu školské soustavy s cílem změny metod a principů vzdělávání, přístupu k žákům a studentům a dosažení inovací vzdělávacích programů. Důraz na samostatné, aplikační a kreativní a syntetické myšlení místo memorování pouček. Podpora interaktivní metoda a metody případových studií (např. Harvard Uni.) Přijmout potřebné změny v terciárním vzdělávání ve smyslu návrhů Bílé knihy terciárního vzdělávání Dopracovat obsahový základ celoživotního učení do podoby národní soustavy povolání a soustavy kvalifikací. Zavést systém hodnocení úspěšnosti škol- zahájit fúze špatných do dobrých Konsolidace škol, kterým chybí žáci a studenti- z úspor fixních nákladů však mnohem lépe platit kvalifikované pedagogy Zavést státní maturity včetně matematiky Zavést odložené školné (se zvýšenými subvencemi přírodních a technických oborů státem) a využít veškerý potenciál podporou studentů ze sociálně slabších rodin formou státem garantovaných půjček (testováno na příjem rodiny) Silně podpořit výuku jazyků, zejména AJ, a to na všech stupních Omezit dabing v televizi

43 Věda a výzkum Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků skutečně využitých v aplikovaném výzkumu Přijmout novelu zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně souvisejících prováděcích předpisů Hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací se zpětnou vazbou na rozdělování prostředků Specifikovat ty oblasti výzkumu, které přinášejí ekonomické efekty a zajistit preferenci jejich podpory Podporovat rozvoj technologických platforem s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj spolupráce privátního a veřejného výzkumu a uživatelů Podpořit investice do VaV z privátního sektoru, zvýhodnit (daňově) výzkum nakupovaný privátním sektorem ve veřejných výzkumných organizacích (zejména univerzity a pracoviště AV ČR) Pokračovat v reformě výzkumu a vývoje s cílem zvýšit využitelnost výsledků výzkumu a integrovat český výzkum a vývoj do evropského výzkumného prostoru