Výroční zpráva 2011
ÚVOD Vážené klientky a klienti, vážení občané a příznivci, vážení přátelé, je tomu již 20 let, kdy byla obnovena Diecézní charita Brno a s ní postupně i oblastní a farní charity s posláním pomáhat lidem, kteří si pomoci nemohou, a podporovat samostatnost těch, kteří si pomoci neumí. Pracujeme a sloužíme nyní v podmínkách státních legislativních, ekonomických a finančních restrikcí. Chceme věřit, že cílem restriktivních opatření není snižování životní úrovně obyvatelstva a omezování zdravotní a sociální péče pro občany naši republiky, nýbrž racionalizace a snižování nákladovosti spojené s poskytováním sociálních, preventivních, zdravotnických a dalších služeb pro potřebné. To vše při udržení jejich dostupnosti, nezbytného rozsahu a vysoké kvality. Přes faktický pokles státních a krajských finančních prostředků, které dostáváme, přes nadekretovaný růst osobních nákladů, daní a cen všech vstupů, jakými jsou energie, materiál i služby, navzdory legislativním a administrativním těžkostem, které přinášejí čím dál tím komplikovanější a rozsáhlejší státem ukládaná pravidla a nové zákony, je stále naší ambicí nedopustit, aby byl jakkoliv omezován náš pacient či klient. Účinně se snažíme zapojovat do naší péče nejlepší tuzemské i zahraniční odborné poznatky, dovednosti a zkušenosti, a využívat pro naše pacienty a klienty náměty a zdroje jak evropské, tak i zámořské. Spolupracujeme s evropskými i světovými institucemi a naše získané know-how nejen předáváme dál, ale i my sami jsme novými poznatky obohacováni. Zvyšujeme, rozšiřujeme a prohlubujeme rozsah a kvalitu námi poskytovaných služeb a vnímáme současně i velkou podporu od Vás - široké odborné i laické veřejnosti, což nás velmi motivuje, povzbuzuje a zavazuje. Dovolte mi poděkovat všem, kteří nás podporujete formou přímé pomoci jako dobrovolníci, sponzoři a dárci, či nás motivujete svou přízní, modlitbou, oceněním, radou nebo konstruktivní kritikou. Velké naše poděkování patří i našemu zřizovateli panu biskupovi, panu generálnímu vikáři a všem kněžím modřického a rosického děkanátu. Pán Bůh Vám to oplať! Děkujeme. Ing. Jaromír Bílý ředitel OCH Rajhrad 1
2
OBLASTNÍ CHARITA RAJHRAD Oblastní charita Rajhrad je jednou z deseti oblastních charit Diecezní charity Brno zřízené Brněnským biskupstvím. Svoji činnost zahájila 1. ledna 2007 rozhodnutím diecézního ředitele a působí na území modřického a rosického děkanátu. Jejím posláním je iniciovat a podporovat činnosti farních charit, vytvářet podmínky a koordinovat aktivity, které jsou systematicky vyvíjeny pro potřeby nemocných a sociálně znevýhodněných lidí. Snaží se aktivně vyhledávat možné formy poskytovaných sociálních a zdravotních služeb, které nejsou dosud na svěřeném území pokryty. V současné době zastřešuje Oblastní charita Rajhrad tyto projekty: Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Charitní ošetřovatelskou službu Charitní pečovatelskou službu Mobilní hospic sv. Jana Dobrovolnické centrum Odborné sociální poradenství Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Vata Kontakt: Oblastní charita Rajhrad Jiráskova 47, 664 61 Rajhrad tel.547 232 225 fax: 547 232 247 e-mail: rajhrad@charita.cz www.rajhrad.charita.cz Volksbank a.s., č.ú. 4060027991/6800 Ing. Jaromír Bílý ředitel OCH Rajhrad tel.: 737 230 771 e-mail: jaromir.bily@charita.cz 3
DŮM LÉČBY BOLESTI S HOSPICEM SV. JOSEFA Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa je nestátní církevní zdravotnické zařízení, které bylo vybudováno v roce 1999 v areálu kláštera sester Těšitelek Božského srdce Ježíšova v Rajhradě. Posláním DLBsH sv. Josefa je poskytovat nevyléčitelně nemocným a lidem trpícím chronickými bolestmi odbornou a zároveň lidskou paliativní péči. Paliativní medicína se zabývá léčbou nevyléčitelně nemocných různých diagnóz se snahou o dosažení nejlepší možné kvality jejich života. Usiluje o to být alternativou klasickému nemocničnímu zařízení, ale také se co nejvíce přiblížit domácímu prostředí. Lidský život je zde vnímán jako dar, jeho součástí je však i umírání. Vize hospice je postavena na těchto hodnotách: křesťanská láska k bližním chápání člověka jako jedinečné a svobodné bytosti zachování důstojnosti, respektu a úcty k člověku kvalita života člověka Cílem Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa je zajistit kvalitní a odbornou komplexní léčbu a péči, domácí prostředí a atmosféru klidu a vzájemného porozumění pro umírající i jejich rodiny, kultivovat přístup společnosti k těžce nemocným a umírajícím a v neposlední řadě rozvíjet odbornou úroveň hospicové péče a aplikovat moderní poznatky a postupy. Zařízení disponuje 50 lůžky, která jsou rovnoměrně rozložena do dvou podlaží v 19 jednolůžkových a 8 třílůžkových pokojích, dalších 7 lůžek je na pokoji zvýšeného sledování. V důsledku velkého zájmu a zvýšení soukromí pro nemocné proběhla v březnu přestavba dvou třílůžkových pokojů na pokoje jednolůžkové. Pokoje jsou vybaveny pro potřebný komfort pacientů a lze je upravovat dle přání klienta. Rodinní příslušníci mohou své blízké doprovázet přímo na pokojích nebo mohou využít pokoje hostinské. Za pěkného počasí mohou trávit společné chvíle v rozlehlém parku, který je kompletně bezbariérový, popřípadě využít možnosti posezení na jedné ze tří zimních zahrad. Klientům a jejich rodinám je k dispozici v přízemí hospice kaple Svaté rodiny, kde bývají pravidelné úterní bohoslužby. Kontakt: Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Jiráskova 47, 664 61 Rajhrad tel.547 232 223 fax: 547 232 247 e-mail: hospic.rajhrad@charita.cz www.dlbsh.cz Volksbank a.s., č.ú.4060027991/6800 Mgr. Jiří Prokop, PhD. ředitel DLBsH tel.: 739 389 101 e-mail: jiri.prokop@charita.cz 4
STATISTICKÉ ÚDAJE KLIENTI DLBsH V ROCE 2011 V roce 2011 došlo 650 žádostí k hospitalizaci klientů v našem zařízení, přijato bylo 523 klientů. Přijato 523 klientů zemřelo 402 klientů propuštěno 90 klientů převedeno do dalšího roku 31 klientů průměrná délka hospitalizace 40,34 dnů průměrná ošetřovací doba 33,43 dnů využití lůžkové kapacity 85,8 % 5
LÉKAŘSKÁ PÉČE DLBsH Rajhrad je zařízení specializované paliativní péče, pečující o nevyléčitelně nemocné a jejich blízké, nejen v konečném stádiu onemocnění. Hlavní oblastí je komplexní paliativní péče v závěru života. Hospic sv. Josefa je akreditován pro vzdělávání lékařů a sester ve specializované paliativní péči. Organizuje také teoretickou část výuky. DLBsH Rajhrad poskytuje zázemí České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP od roku 2009, kdy byl do funkce předsedy společnosti zvolen prim. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD., vedoucí lékař hospice. Indikaci specializované paliativní péče a vhodnost hospicové péče stanovuje aktuální ošetřující lékař. Je třeba ji stanovit na základě konsenzu pacienta, jeho relevantních blízkých a příslušného lékaře specialisty či praktického lékaře konzultace vedoucího lékaře hospice nebo jeho zástupce je v případě indikační nejistoty žádoucí. Při indikaci hospicové péče je třeba na předchozím pracovišti (v rámci dosavadní specializované péče) výslovně a písemně stanovit roli léčebných postupů, které by u těchto nemocných přicházely v úvahu, ale jejich dostupnost v hospici je omezená (např. přístrojová podpora oběhu, dialýza, plná parenterální výživa, náhradní plicní ventilace, nemoc specifická léčba atd.) je třeba mezi indikujícím lékařem a vedoucím lékařem hospice diskutovat roli těchto postupů pro další léčbu a znát názor poučeného nemocného a jeho blízkých. Klinická kriteria přijetí U nemocného není možná nebo byla vyčerpána kauzální léčba (např. chemoterapie, transplantace orgánu kdy danou léčbou lze dosáhnout vyléčení onemocnění), další léčba a péče jsou zaměřeny na zmírnění potíží, které základní onemocnění působí (paliare = ulehčovat, viz. paliativní medicína). Při obvyklém průběhu nemoci lze očekávat, že má pacient před sebou život v řádu týdnů až několika měsíců předpokládá se progresivní vývoj nemoci a nemožnost zajistit potřeby nemocného v jiném prostředí. Pacient a jím určení blízcí jsou s touto skutečností srozuměni tzn. pacient a jeho blízcí rozumí možnostem i limitům paliativní péče a souhlasí s jejími principy úkol dosavadního ošetřujícího lékaře, který je také adekvátně dokumentován v přijímacích materiálech (žádost o přijetí do péče a informovaný souhlas) Pacient stvrdí svým podpisem informovaný souhlas s péčí v hospici v případě, že toho není schopen, lze využít statut zákonného zástupce. Pokud pacient není schopen souhlas poskytnout, důvody dokumentuje ošetřující lékař. Pokud za pobytu v hospici zůstává stav dlouhodobě (měsíce) stabilní a potřeby nemocného nevyžadují péči multidisciplinárního týmu hospice, je hledáno v diskusi s nemocným a jeho blízkými adekvátní sociální a ošetřovatelské řešení. V každém případě je pak hledáno prostředí se zajištěnou péčí z pohledu potřeb nemocného. Návrat k hospicové péči v případě změny stavu na základě těchto kritérií je samozřejmě možný. Zdravotní stav nevyžaduje léčbu na jednotce intenzivní péče 6
LÉKAŘSKÁ PÉČE Diagnostické skupiny Pokročilá stádia nádorových onemocnění indikována paliativní péče onkologem Pokročilá stádia onemocnění nervové soustavy s postupným zhoršováním klinického stavu (např. syndrom demence, amyotrofická laterální skleróza, roztroušená skleróza) Pokročilá stádia imobilizačního syndromu, často s nutností intenzivní léčby bolesti i dalších obtíží nejčastěji chronicky nemocní vyššího věku Pokročilá stádia chronických onemocnění srdce, ledvin, trávicího a dýchacího traktu. Typy pobytů Specializovaná paliativní péče pacient indikovaný do péče v závěru života. Předpokládaná životní prognóza v řádu týdnů až měsíců. Diagnostický pobyt pacient s pravděpodobností přechodu do péče v závěru života, poskytovaná péče je péčí paliativní, ale při intervenování obtíží existuje pravděpodobnost zlepšení stavu. Do 1 2 měsíců od přijetí rozhodnutí o dalším postupu. Sociální aspekty péče pak řešeny ve spolupráci sociálního oddělení hospice, pacienta a jeho blízkých. Respitní péče pacient v rozšířené paliativní péči, která dosud zajišťována rodinou, k úpravě terapie a odlehčení rodině předpoklad návratu do původního prostředí. Oddělení zvýšeného sledování pacient v paliativní péči, s kvantitativně změněným vědomím, bez perspektivy rehabilitační péče, spontánně ventilující. Indikaci do paliativní péče provádí neurolog, resp. lékař ARO. Potřeba komplexní ošetřovatelské péče, životní prognóza nejistá, předpoklad v měsících. Výživa zajištěna nejlépe cestou gastrostomie. Lékařská péče je zajištěna ve standardní pracovní době čtyřmi lékaři a mimo ni formou pohotovostních služeb tedy 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Pohotovostní služby zajišťují interní i externí lékaři. MUDr. Ladislav Kabelka, PhD. vedoucí lékař tel.: 737 230 772 e-mail: ladislav.kabelka@charita.cz 7
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Základem a cílem ošetřovatelské péče je zachovat kvalitu života v preterminální a terminální fázi onemocnění s komplexním přístupem odstranit, či alespoň zmírnit obtíže nemocného člověka. Můžeme ovlivnit fyzické obtíže nemocného a musíme brát ohled na jeho psychický, sociální, kulturní a duchovní stav. O vše musí být pečováno současně, jedno nesmí být izolováno od druhého. Náš tým pracuje formou ošetřovatelského procesu. Systém primárních sester zajišťuje možnost poskytování individualizované ošetřovatelské péče u všech pacientů. Sestra úzce spolupracuje s nemocným a s rodinou, aktivně vyhledává a uspokojuje potřeby nemocných. Na vysoké odborné úrovni je prováděna péče u pacientů s různými typy stomií či kožními defekty. V převazové technice využíváme aplikace vlhké a mokré terapie. Mimořádnou pozornost věnujeme pacientům se závažnou změnou vědomí, na pokoji zvýšeného sledování. Denně je u nich prováděna bazální stimulace odborně vyškoleným personálem. Zdravotnický i ostatní personál se účastní vzdělávacích akcí pořádaných v našem zařízení i mimo hospic. Jde zejména o akce akreditované Českou asociací sester, ale i organizované ve spolupráci s odbornými sekcemi lékařů. Některé členky sesterského týmu se podílejí také na organizaci specializačního vzdělávání v roli lektorek. 8
PSYCHOLOGICKÁ PÉČE Psychologové jsou v našem zařízení již tradičně nedílnou součástí zdravotnického týmu, vytvářejícího individuální plán péče pro naše klienty. Terapie, podpora a provázení těžce nemocných a umírajících pacientů a jejich blízkých je i nadále hlavní náplní práce psychologů v hospici. V rámci své profese se denně setkávají s nemocnými a pomáhají jim překonávat a zvládat náročnou situaci jejich nemoci, rozmlouvají o pocitech, myšlenkách a tématech, které pacienti potřebují sdílet, snaží se navodit bezpečný vztah v atmosféře přijetí a důvěry. Podle individuálních potřeb jsou psychologové nablízku také nejbližším členům rodiny, kteří svoji situaci nejčastěji potřebují znovu probrat, ventilovat své emoce, poradit se o svých rozhodnutích, ujasnit si možnosti v kontaktu s pacientem. V případě potřeby zůstává psycholog v kontaktu s rodinou i poté, co se z doprovázejících stanou pozůstalí. Psychologové jsou k dispozici oběma oddělením kamenného hospice, ale pomáhají řešit i specifické problémy hospice mobilního. Velice úzce spolupracují hlavně s pracovníky duchovní péče. I nadále pokračuje spolupráce s dobrovolnickým centrem, psychologové se aktivně věnují výběru nových dobrovolníků, pravidelně vedou supervizí dobrovolnická sezení a prostřednictvím konzultací pomáhají řešit náročné situace. Rozvíjí se i spolupráce na motivačních aktivizačních skupinách pro pacienty. Psycholog je k dispozici také zdravotnickému personálu a podílí se na prevenci syndromu vyhoření. V průběhu roku se psychologové pravidelně věnují studentům různých zaměření a zájemcům z řad odborné veřejnosti, kteří přicházejí do našeho zařízení čerpat zkušenosti.v r. 2010 byla Mgr. Alexandrová registrovaná na MZČR jako klinický psycholog, může tedy vést odborné stáže a praxe v rámci dalšího vzdělávání zdravotníků, podílí se také na dalším vzdělávání lékařů a sester v oboru paliativní medicína. V rámci edukačního centra hospice psychologové připravují odborné semináře, věnující se hlavně komunikaci s umírajícími pacienty a jejich příbuznými. V roce 2010 psychologickou péči zajišťovaly do pololetí 2 psycholožky v rozsahu 1,5 pracovního úvazku, po odchodu Mgr. Hájkové byla přijata nová kolegyně Mgr. Fabinová. Momentálně je psychologická péče zajištěna souhrnně úvazkem 1,0. V roce 2011 psychologickou péči zajišťovaly 2 psycholožky v souhrnném rozsahu 1,0 pracovního úvazku. Mgr. Radka Alexandrová Mgr. Petra Fabinová 9
ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Odlehčovací služby DLBsH jsou určeny nevyléčitelně nemocným lidem a osobám blízkým pečujícím. Důraz je kladen na zachování kvality života nemocného do té míry, jak jeho zdravotní stav dovoluje. Nedílnou součástí je podpora maximálního možného kontaktu s blízkými. Posláním odlehčovací služby je poskytnutí pomoci klientům, kteří v souvislosti s pokročilou fází dlouhodobého onemocnění potřebují ze zdravotních a sociálních důvodů pravidelnou pomoc druhé osoby a tuto pomoc jim nelze aktuálně zajistit v podmínkách vlastního domova. Poskytování služby umožňuje nezbytný odpočinek pečujícím rodinným příslušníkům, podporuje je a vytváří podmínky pro možnost doprovázení blízkého v jeho nemoci. Služba je pobytová, kapacita služby je 50 lůžek. Představa těžké nemoci a umírání bývá obvykle spojena s obavami z bolesti, ze ztráty důstojnosti, z osamělosti. Svým přístupem se v hospici snažíme reagovat právě na tyto obvyklé obavy a zajistit, aby nemocný netrpěl nesnesitelnou bolestí, cítil respekt a úctu, byla mu umožněna přítomnost blízkých a nabídnuto doprovázení v tomto důležitém životním období. Pracovníci ke klientům uživatelům přistupují individuálně. V popředí je snaha o zachování sebeobsluhy a možností volby. Čeho je uživatel schopen, dělá si samostatně nebo s dopomocí. Zachování možné míry osobních kompetencí je podstatné pro psychickou pohodu klienta. Při realizaci služby vycházíme důsledně z přání a potřeb uživatele, respektujeme jeho hodnotové priority. Klademe důraz na vytvoření domáckého a vstřícného prostředí. V provozu zařízení jsou vytvořeny podmínky pro volbu klienta v oblasti: přizpůsobení denního režimu běžné denní úkony jako hygiena, lékařská vizita užívání osobních oděvů je vyhrazen prostor pro skladování, personál používá a v případě potřeby doplní ústavním prádlem volbu ve stravování v případě nedietní stravy možnost volby z jídelníčku, možnost uchovávání a podávání potravin, které připraví rodina volnočasové aktivity možnost účastnit se společných programů volba kontaktu s dobrovolníky volba výzdoby a přizpůsobení pokoje K přijetí do hospice je nutné, aby ošetřující lékař nemocného (praktický lékař, specialista v nemocnici) vyplnil Žádost o přijetí do DLBsH. Nepostradatelnou a velmi důležitou součástí žádosti je Svobodný informovaný souhlas pacienta, kde nemocného podrobněji seznamujeme s našim zařízením a na jehož základě nemocný přichází do hospice dobrovolně. Schválení žádosti a termín nástupu do hospice domlouvají sociální pracovnice, které poskytují veškeré důležité a potřebné informace rodinám a nemocným. V rámci odlehčovacích služeb je klientům i jejich rodinám nabízena pomoc při řešení sociálních otázek, uplatňování práv nebo obstarávání osobních záležitostí (např. vyřízení příspěvku na péči, poradenství v nepříznivé sociální situaci). Dle zájmu klienta zajišťujeme také fakultativní služby (kadeřník, pedikúra apod.). Sociální oddělení spolupracuje s úřady státní správy (soudy, matriky), nemocnicemi, ústavy sociální péče, domovy pro seniory apod. Mgr. Radka Pazderková sociální pracovnice tel.: 736 529 322 e-mail: radka.pazderkova@charita.cz Bc. Marie Konzalová sociální pracovnice tel.: 737 230 774 e-mail: marie.konzalova@charita.cz 10
ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Uživateli služby jsou osoby pečující o nevyléčitelně nemocné v terminálním stadiu, to je v závěru života. Osoby pečující jsou zpravidla rodinní příslušníci případně přátelé nemocného. Naší snahou je vytváření podmínek pro důstojné a klidné doprovázení těžce nemocných a umírajících blízkými, podpora doprovázejících a podpora pozůstalých.cílem služby je zvýšení kompetencí pečující osoby v oblasti ošetřovatelských a komunikačních dovedností ve velmi specifické situaci těžké nemoci, psychosociální podpora pečujících, obecná podpůrná komunikace, ocenění. Služba je poskytována zdarma, na její realizaci se podílí tým pracovníků hospice sociální pracovnice, psycholog, lékař. Pro pečující osoby je často v popředí snaha dopřát svému těžce nemocnému blízkému prostředí, ve kterém bude respektována jeho důstojnost a jedinečnost. Proto zde dochází k prolínání, kdy klienti služby odborného sociálního poradenství vnímají zařízení, uznávající tyto zásady v péči o nemocné a umírající, jako bezpečné místo pro sebe, se svými potřebami doprovázejícího člověka. Tak jako pro pacienta hospice platí i pro doprovázejícího blízkého respekt ke všem složkám jeho potřeb: tělesných potřeba regenerace a odpočinku, duševních prostor pro prožívání emocí i duchovních prostor pro řešení existenciálních otázek. Důležitou oblastí služby je také podpora pozůstalých praktické informace k vyřízení pohřbu a dalších úředních záležitostí (úmrtní list, řešení pozůstalosti, pozůstalostní důchody), psychosociální podpora v truchlení (vzpomínkové setkání, nabídka podpůrného rozhovoru, tiskovin či literatury). Na poradnu se také obrací rodiny seniorů, u kterých v souvislosti se změnou zdravotního stavu došlo k významnému posunu v potřebě soustavné ošetřovatelské péče. Poradenská činnost se v tomto případě zaměřuje na orientaci v možnostech a nabídce sociálních služeb a zprostředkování kontaktu na poskytovatele. Z kontaktů s klienty se ujišťujeme, že s takto systematickou orientací v nabídce a reálných možnostech sociálních služeb pro seniory a klienty se zdravotním handicapem se jinde nesetkávají. Mgr. Radka Pazderková Bc. Marie Konzalová sociální pracovnice sociální pracovnice tel.: 736 529 322 tel.: 737 230 774 e-mail: e-mail: radka.pazderkova@charita.cz marie.konzalova@charita.cz JAK SE INFORMOVAT, JAK PODAT ŽÁDOST Pacient: potřeba Sociální oddělení hospice: konzultace s rodinou či pacientem Ošetřující lékař: potřeba Souhlas nemocného nebo zákonného zástupce Event. informace lékaře, proč souhlasit nelze +420 547 232 223 Příjem nemocného Rodina: potřeba Schválení žádosti k přijetí vedoucím lékařem 11
FYZIOTERAPIE Fyzioterapeutické centrum působí jednak jako podpůrná složka paliativní péče u pacientů hospice a zároveň zajišťuje provoz fyzioterapeutické ambulance. Fyzioterapie v lůžkové péči působí preventivně proti imobilizačnímu syndromu. Podporuje udržení mobility a samoobslužnosti pacienta, zlepšení psychické i fyzické kondice. S pacienty, kteří jsou již nesamostatní v pohybu, je prováděno cvičení na lůžku. Vždy se přihlíží k aktuálnímu zdravotnímu stavu a hlavně přáním klientů. Ambulance fyzioterapie personálně i věcně odpovídá současným moderním potřebám poskytování odborné fyzioterapeutické péče, je vybavena k provádění vodoléčby, magnetoterapie, elektroléčby, léčebných cvičení a manuálních technik. Klienti jsou přijímáni na základě doporučení odborných lékařů, nejčastěji z oboru neurologie, ortopedie či chirurgie. Péče na předpis je hrazena zdravotní pojišťovnou. Zařízení má uzavřené smlouvy téměř se všemi zdravotními pojišťovnami. Doplňkovou službou ambulance jsou výkony nehrazené zdravotní pojišťovnou, např. klasické masáže, vodní lázeň, aplikace biostimulu atd. V roce 2011 bylo na fyzioterapeutické ambulanci přijato 797 nových klientů. Rehabilitační péči zajišťují 4 rehabilitační pracovníci v rozsahu 3,75 úvazku. Zájem o ambulantní fyzioterapii je velký a někdy nelze okamžitě uspokojit klienty přicházející se žádostí od odborného lékaře. Mgr. Lenka Dvořáčková vedoucí fyzioterapeutického centra tel.: 547 232 223 12
DUCHOVNÍ PÉČE Nedílnou součástí hospicové péče o pacienta je služba duchovní. Jsme si vědomi, že kromě fyzické složky náleží ke každému člověku i stránka sociální, psychologická a spirituální. Hospic jako charitní zařízení respektuje dohody mezi Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví ČR, snaží se vnášet do každodenní praxe Kodex charitního pracovníka spolu s Dokumenty II. Vatikánského koncilu. Duchovní služba je v DLBSH vykonávána s pověřením brněnského biskupa. Duchovní služba není určena jenom lidem hlásícím se k určité církvi, tzv. praktikujícím věřícím. Každodenní praxe nám ukazuje, že duchovní podporu v těžkých chvílích nemoci vyhledávají i lidé nepraktikující. Vyrovnat se s nevyléčitelnou nemocí je náročným obdobím, kdy se běh všedních dní zastaví a člověk má na lůžku dostatek času přemýšlet o existenciálních otázkách, o žebříčku svých životních hodnot. Za prioritní proto považujeme individuální duchovní službu na pokojích nemocných, která nabízí přátelský zájem, povzbuzení, doprovázení, u praktikujících věřících modlitbu, čtení Bible, udělování svátostí. Vždy respektujeme přání nemocného, jeho stupeň víry i jeho aktuální zdravotní stav. Podle možnosti je spirituální služba nabízena i pacientovým blízkým, popř. pozůstalým, cítíme zodpovědnost za pracovníky hospice vystavené velké zátěži, která může vést až k tragickému vyhoření. Každé úterý bývá v hospicové kapli sloužena bohoslužba, při které tvoří společenství nemocní, jejich blízcí, zaměstnanci hospice, dobrovolníci i rajhradští občané. Prolínají se tak světy nemocných, lidí doposud zdravých i těch, kteří již odešli z tohoto světa na věčnost. V pracovní dny se zaměstnanci hospice scházejí v kapli k polední modlitbě a ke krátkému zamyšlení nad Písmem svatým. 29. listopadu 2011 jsme prožili mši svatou za zemřelé pacienty hospice a krásné podvečerní setkání s pozůstalými při tradičním Stromu vzpomínek. Katolické bohoslužby převážně sloužil a svátosti nemocným v DLB- SH uděloval nemocniční kaplan P. Ing. Mgr. Jan Zachoval, CSc. Z pověření brněnského biskupa zajišťoval duchovní službu nemocným jáhen Mgr. MUDr. René Caha a pastorační asistentka Zita Havlenová, ve spolupráci se sestrami Těšitelkami Božského Srdce Ježíšova, s. Bonifácií a s. Hyacintou. Hudební doprovod při bohoslužbách pravidelně zajišťoval žák umělecké školy Jiří Lang. V roce 2011 bylo v DLBSH uděleno 247 svátostí nemocných. Pastorační asistentka v roce 2011 spolupracovala s děkany a kněžími rosického a modřického děkanátu. Podílela se na metodickém vedení farních charit na území svěřeném OCH Rajhrad. Mgr. Zita Havlenová pastorační asistentka tel.: 733 676 404 e-mail: zita.havlenova@charita.cz 13
PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA ROZHOVOR S BOHUMILEM BRODSKÝM dobrovolníkem hospice Rajhrad pro Rajhradský zpravodaj (srpen 2011) Dobrý den pane Bobe, pokud Vám tak mohu říkat. I když jsem Bohumil Brodský, jsem vždy rád, když mne lidi oslovují Bobe, je to přátelské, jasné a vystihuje to mou neformální povahu. Tak tedy první otázka: proč jsou vlastně v Hospici potřební dobrovolníci, vždyť je tam personál. Není to jen šetření? Začal bych trochu jinak. V hospici jsou převážně pacienti, kteří mají chronickou, již lékařsky příliš neléčitelnou nemoc (ale i ti se někdy uzdraví) a pak samozřejmě pacienti u kterých se předpokládá, že je to poslední stádium choroby (ale i tam jsou výjimky). Samozřejmě jsou tu lékaři i maximální péče, ale základní zásada je zajistit pacientům důstojný život. A to se nedá srovnat s běžnými nemocnicemi. No a k tomu patří pro někoho televize, rádio a podobně, ale pro všechny je nejdůležitější kontakt s lidmi. A zejména pokud selže rodina pacienta (což se stává často), tak jsou tu dobrovolníci. 14
PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA Co tedy vlastně dobrovolníci dělají? Prostě jsou tu pro pacienty. Někdy stačí sedět u staré paní a držet ji za ruku - a slov netřeba. Někdo si ale rád povídá, někdo hraje šachy, karty, člověče nezlob se. Důležitá je procházka po parku - někteří pěšky (s doprovodem), jiní na vozíčku, ale jde to i s postelí. Někdy se venku sejde parta dobrovolníků a pacientů - zpíváme písničky, hrajeme hry. A dále jsou tu společné akce: zpívání dětí, vystoupení souborů hrajících vážnou i nevážnou hudbu, promítání hezkých obrázků, 1x týdně mše - samozřejmě zcela dobrovolná (a to i pro vozíčkáře, i s postelemi), ohníček s opékáním špekáčků atd. Ale musím říci, že to povídání je snad ze všeho to nejdůležitější. A není to těžké, povídat si s pacientem, který má bolesti, myslí na konec, jde to vůbec? No, ona zkratka DLBsH znamená Dům Léčby Bolesti s Hospicem. Takže i když bolest nelze zcela vyloučit, tak je rozhodně menší, než byste očekávali. Horší je samota a očekávání příštího. Dodržuji zásadu dobrovolníků: Neptat se na diagnózu, nepředpovídat, mluvit o pěkných věcech. Často se dá odvést pozornost již tím, že tam jste a s pacientem mluvíte. A když to nejde, tak se obrátit na vzpomínky z mládí, a tam se u každého pacienta najde něco pěkného. A není to nakonec dosti obtížná, vyčerpávající práce, ze které se vracíte domů tak říkajíc na dně? Kupodivu - naprosto ne. Všichni dobrovolníci jsme se shodli na tom, že pacienti nám dávají více, než my jim. Je to smysluplná práce (na rozdíl od většiny výdělečných prací). Já mám takové úsloví, že se živím úsměvem pacientů. Maximálně se snažím dosáhnout toho, aby se pacient usmál (již od mládí jsem byl šašek, a dnes to mohu rozumně a se správnou mírou využít). Je to fantastická odměna, když se na vás pacient usměje. A není to těžké, když vám přidělí pacienta, který vám prostě nesedí? Tak to u nás není. Dostáváme doporučení, který pacient co potřebuje nebo co by chtěl (vyvézt ven, předčítat knížku, hrát karty atd.), ale dobrovolníci mají možnost volit si pacienta, se kterým si nejlépe rozumí. U mě to vede k tomu, že mám dlouhodobé pacienty, za kterými se pravidelně stavuji. A třeba mám paní - vozíčkářku, která odešla už před rokem z hospice a nyní žije v domu pečovatelské služby ve Žďáru - pořád za ní občas jezdím. Ale přesto, umírají tam lidé, dokázal jste se i s tím smířit? Mou výhodou je, že jsem věřící. Ale i kdybych nebyl, tak bych se držel básníkových slov - umírání je jen kus života těžkého. Ale vždy je to trochu těžké, obzvláště pokud máte s pacientem blízký vztah. Přiznám se, že mne to jednou zasáhlo, když umírala paní kolem 50ti let, velice milá a na všechny hodná - spíš jsme si všichni k ní chodili pro útěchu. A jeden den se mnou promluvila ještě dvě slova a když jsem se vrátil za hodinu, tak mi řekli, že je již na druhé straně. Opravdu to se mnou zacloumalo. Vyprosil jsem si, abych s ní mohl být chvíli sám. Stál jsem tam, mluvil k ní, modlil jsem se (nebo říkejte si tomu jak chcete)... a asi za dvacet minut ke mně přišlo jakési usmíření - snad pochopení, že je vše v pořádku. Těžko se to popisuje. Ale od té doby jsem pochopil, že pohřeb, rozloučení se zemřelým má skutečně velký význam. Jak jste přišel k tomu stát se dobrovolníkem, nebylo to těžké rozhodování? Bylo. Hospic jsem neznal. Ale moje dcera byla prostě zděšená nedůstojným prostředím, když zemřela její babička - moje tchýně. A tak se rozhodla jít do hospice a dokonce se tam stala koordinátorkou dobrovolníků. Já jsem šel v tu dobu do důchodu, zvažoval jsem co dál, ale hospice jsem se přece jen bál - utrpení, umírající lidé, neúcta k pacientům ( na třetí posteli leží to slepé střevo )- tak jak jsem to znal z nemocnic. No a pak můj spolužák a kamarád (taky počítaček), ve svém dospělém věku vystudoval teologii a začal sloužit v Hospici v Rajhradě. No a to už bylo na mne moc, tak jsem začal chodit jako dobrovolník no a moje představy o dobrovolničení v hospici se totálně změnily. Všude světlo, čisto, laskavá péče a pacient je v první řadě člověkem. Bohumil Brodský Bob 68 let, důchodce původně Ing. přes počítače Brno Líšeň 15
DOBROVOLNICKÉ CENTRUM Dobrovolnické centrum vzniklo v roce 2002 jako součást Sítě charitních dobrovolnických center Diecézní charity Brno, která v roce 2003 obdržela akreditaci od Ministerstva vnitra v oblasti dobrovolnické služby. V roce 2006 je tato síť základem projektu Dobrovolnictví nástroj integrace v sociálních službách a krizové pomoci. Dobrovolníci jsou nepostradatelnou součástí hospice. Obohacují práci s klienty svými jedinečnými schopnostmi, dovednostmi, věnují jim nezištně svůj čas, pozornost a pochopení. Za tuto činnost nedostávají finanční odměnu, ale získávají dobrý pocit z pomoci druhým, nové zkušenosti a často i nová přátelství. Stěžejním posláním dobrovolníků je pomoc s péčí o klienty, jsou jejich společníky- hovoří s nimi, vyslechnou je, předčítají jim knihy, chodí s nimi na procházku do parku, doprovázejí na mši svatou nebo obstarávají drobný nákup. Mimo hospic se mohou tito lidé zapojit také do dalších charitních aktivit, jako jsou sbírkové akce (Tříkrálová sbírka, Koláč pro hospic, Postní almužna atd.) nebo jednorázové dobročinné akce (benefiční koncerty, sbírka šatstva atd.) Zájemce o dobrovolnictví v hospici připravujeme systematicky, a to nejdřív pohovorem s koordinátorem dobrovolníků, následně s hospicovým psychologem. Musí absolvovat Základní kurz pro dobrovolníky pro činnost s pacienty a první tři měsíce pracuje pod individuální supervizí jak psychologa, tak koordinátora dobrovolníků. V roce 2011 v dobrovolnickém centru sloužilo 57 dobrovolníků s řádnou Dohodou o dobrovolné činnosti a 61 jednorázových dobrovolníků. Celkem odsloužili 3 096 dobrovolnických hodin. Někteří dobrovolníci přicházejí pravidelně v určité dny, které si zvolí sami, jiní zase nepravidelně, podle svých možností. Porovnání odpracovaných dobrovolnických hodin v jednotlivých letech: Rok 2008 1 956 hodin Rok 2009 2 823 hodin Rok 2010 2 513 hodin Rok 2011 3 096 hodin S pomocí dobrovolníků se pro naše klienty v roce 2011 uskutečnily následující aktivity: 49 x svoz na mši svatou 22 x canisterapie se psem Benem 9 x společné výtvarné odpoledne s tvorbou jednoduchých sezónních dekorací 8 x promítání, 4 kulturní vystoupení hudebních souborů, dětí z lidových uměleckých škol nebo dětí z mateřských škol, 1 divadelní představení 1 beseda o sovách. 16
DOBROVOLNICKÉ CENTRUM Oblíbenou aktivitou je nejen pro pacienty setkání u táboráku, které se koná pravidelně na jaře a koncem léta. Pacienti hospice navštěvují také akce pořádané v sousedícím Domě seniorů Matky Rosy. K dalším aktivitám dobrovolníků patří pečení perníčků s pacienty před vánocemi, pomoc při organizaci akce pro pozůstalé Strom vzpomínek, příprava kasiček pro tříkrálovou sbírku, péče o květiny v hospici... a mnoho dalších menších i větších aktivit, viditelných i skrytých, bez kterých by hospic nemohl poskytovat tak kvalitní služby. Pro naše dobrovolníky se uskutečnily tyto aktivity: 2 x základní kurz pro nové dobrovolníky 8 x skupinová supervize kurzy pořádané EC v hospici duchovní obnova pro dobrovolníky v Kostelním Vydří víkendový pobyt Paliacup Litohoř, setkání s otcem biskupem Mons. Vojtěchem Cikrlem adventní setkání. Velice si ceníme už jen každé přítomnosti dobrovolníka, protože je to znamení, že jsou ještě lidé, kteří chtějí nezištně a zadarmo dávat. Pro nás zaměstnance je to velkým povzbuzením a obohacením. Naši dobrovolníci jsou všichni obyčejní lidé, kteří dělají neobyčejné věci, a proto si jich nesmírně vážíme a děkujeme za jejich ochotu a čas. Jsou to: Brodský Bohumil, Bučková Saša, Hahnová Martina, Hrůzová Jana, Christophoryová Ľubica, Klimešová Zdenka, Kolaříková Markéta, Král Karel, Lízalová Hana, Šátek Jan, Vojtová Věra, Pečinková Ludmila, Tichá Jana, Řehulka Pavel, Hromková Ludmila, Šimíček Miroslav, Odehnal Vladimír, Pučalík Stanislav, Divácká Marie, Göthová Petra, Bučková Lenka, Kopčilová Jana, Dobrovolná Naděžda, Liptáková Zdeňka, Karlíková Lenka, Dammerová Monika, Peška Pavel, Hrdá Evženie, Knápková Barbora, Kočařová Marie, Chladil Ladislav, Kouřilová Lenka, Bocianová Radka, Popelková Jitka, Gottlieb Miroslav, Janásová Sabina, Cinková Alena, Kelbová Zlatka, Šabatka Michal, Lerche Vojtěch, Jánsky Matúš, Hetsch Leo, Mizera Jan, Koutecký Tomáš, Fedorová Sylvie, Jakub Zdeněk, Pavlíčková Monika, Čechová Lenka, Kolaříková Jana, Kroužil Vojtěch, Švábová Helena, Písaříková Zuzana, Robert Benno Štěpánek, Klimeš Jan, Král Martin, Velechovská Ivana, Kaňová Ludmila Mária Durkáčová koodinátorka dobrovolnického centra tel.: 736 529 319 e-mail: dobrovolnici.rajhrad@charita.cz 17
EDUKAČNÍ CENTRUM DLBSH Edukační centrum Domu léčby bolesti s hospicem sv. Josefa bylo založeno v roce 2000. Jeho činnost se zaměřuje na šíření myšlenky hospicové péče a vzdělávání pracovníků zdravotnických profesí v oblasti paliativní medicíny, léčby bolesti a péče o chronicky nemocné. Do oblasti působení Edukačního centra patří především pořádání vzdělávacích kurzů, seminářů a odborných konferencí pro různé skupiny pracovníků ve zdravotnictví a též organizace stáží a exkurzí v DLBsH sv. Josefa. Edukační centrum oslovuje s nabídkou vzdělávacích akcí nemocnice, hospice, různé typy pečovatelských a ošetřovatelských služeb, domovy pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných, ale i laické spolupracovníky těchto zařízení. Všechny kurzy, které pořádáme, jsou akreditovány pro zdravotní sestry u České asociace sester, a většina z nich má též akreditaci MPSV pro pracovníky sociální služby. Věnujeme se i tématům, které nenajdete v jiných vzdělávacích plánech, jako je např. téma etiky v práci zdravotníka, lidské důstojnosti, doprovázení nemocných a umírajících, duchovní péče o člověka, komunikace s umírajícím pacientem a jeho blízkými apod. Od roku 2011 též nabízíme uspořádání konkrétního kurzu přímo na Vašem pracovišti. V roce 2011 jsme též rozšířili nabídku víkendových vzdělávacích akcí o kurzy měkkých a mobilizačních technik pro maséry, o něž byl velký zájem. Nadále tedy budeme pokračovat i v pořádání akcí pro fyzioterapeuty a maséry. Do smluvního vztahu s Domem léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Rajhrad vstoupila Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP a v Edukačním centru hospice i v jeho administrativní části bylo vytvořeno zázemí pro další rozvoj specializačního vzdělávání lékařů, sester i ostatních profesionálů v oblasti specializované paliativní péče. Od září 2011 jsou v Edukačním centru pod záštitou Institutu paliativní medicíny České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP pořádány předatestační semináře certifikovaného kurzu Paliativní medicína. V tomto programu počítáme i s dalším rozvojem sesterského základní vzdělávání v obecné a specializované paliativní péči. Připravujeme lektorský program pro kontinuální vzdělávání garantů a lektorů specializované paliativní péče. Předatestační kurzy jsou otevřeny i lékařům, kteří nechtějí přímo atestovat v tomto oboru, ale zajímají se o problematiku paliativní medicíny. Akce mají charakter postgraduálního vzdělávání a jsou garantovány ČLK (ohodnoceny kredity) jako akce kontinuálního vzdělávání. Edukační centrum pokračuje ve své spolupráci s několika lékařskými a ošetřovatelskými fakultami, jichž jsme klinickým pracovištěm. Zaznamenáváme též stále rostoucí zájem o exkurze v našem zařízení ze strany středních škol, a též vysoký zájem o praxe a stáže v našem zařízení. V roce 2011 se rovněž uskutečnila stáž 5 studentek Střední zdravotnické školy Skalica ze Slovenska a další stáže studentů ze zahraničí jsou plánovány i pro rok 2012. Činnost edukačního centra v roce 2011 Počet vzdělávacích kurzů 71 akcí Počet účastníků kurzů 1 180 osob Počet exkurzí 15 akcí Počet účastníků exkurzí 285 osob Počet stážistů 145 osob Věříme, že si z našich nabízených vzdělávacích programů každý z Vás ten svůj vybere, a těšíme se na setkání s Vámi. Mgr. Eva Šímová vedoucí Edukačního centra tel.: 731 402 671 email: eva.simova@charita.cz 18
CHARITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ SLUŽBA Charitní ošetřovatelská služba Rajhrad poskytuje již osmým rokem odbornou zdravotní péči osobám s akutním nebo chronickým onemocněním, osobám se zdravotním postižením, imobilním pacientům a nemocným s obtížnou dostupností lékařské péče a závislým na cizí pomoci v jejich vlastním sociálním prostředí. Cílem služby je, aby nemocný mohl zůstat ve svém domácím prostředí a co nejrychleji se uzdravil. Pacient neztrácí kontakt se svým nejbližším okolím a zároveň jsou do aktivního pečování o něj zapojeni jeho blízcí, čímž se posiluje sounáležitost rodiny. Charitní ošetřovatelská služba provozuje svou činnost nepřetržitě 7 dní v týdnu po celých 24 hodin denně. Nyní pracuje v CHOS sedm registrovaných sester, z nichž 2 jsou vyčleněny dle potřeby na částečný úvazek pro domácí hospicovou péči, kterou poskytuje od listopadu 2008 Mobilní hospic sv. Jana. Všechny sestry se průběžně vzdělávají na seminářích a školeních. Poskytujeme zdravotnické služby ve čtyřiceti dvou obcích v okolí Rajhradu na základě indikace registrujícího praktického lékaře nebo na doporučení ošetřujícího lékaře při propuštění z nemocnice. Jedná se o odborné výkony hrazené zdravotními pojišťovnami, které jsou uvedeny v Seznamu zdravotních výkonů. Ošetřovatelské úkony které poskytujeme: Celkový počet ošetření v roce 2011: měření krevního tlaku a pulsu Počet pacientů: 442 aplikace injekcí, inzulínu Počet návštěv: 9 431 odběry krve a biologického materiálu Počet úkonů: 14 570 pravidelná příprava a podávání léků převazy (včetně bércových vředů) ošetřování stomií cévkování žen rehabilitace po operacích, úrazech, mozkových příhodách podání infuzní terapie, péče o onkologicky nemocného atd Vozový park CHOS a CHPS je neustále rozšiřován vzhledem ke snaze zajistit neomezené poskytování služby a vyjít tak na základě poptávky vstříc potřebám obyvatel regionu, který OCH Rajhrad spravuje. V současné době tvoří vozový park CHOS a CHPS osm aut Fiat Panda, který je po skončení funkční životnosti potřeba také průběžně obnovovat, což se v posledních dvou letech podařilo díky prostředkům z Tříkrálové sbírky 2010 a 2011. Jana Minaříková vedoucí sestra Charitní ošetřovatelská služba Jiráskova 47, 664 61 Rajhrad tel. 547 232 225, mobil: 737 220 084 e-mail: jana.minarikova@charita.cz 19
MOBILNÍ HOSPIC sv. JANA Mobilní hospic sv. Jana poskytuje domácí hospicovou péči, která vychází vstříc přáním nevyléčitelně nemocných lidí strávit konec svého života v domácím prostředí obklopený rodinou a známými navzdory nepříznivému zdravotnímu stavu. Jedním z nejdůležitějších aspektů je zachování lidské důstojnosti umírajícího člověka. Hlavním předpokladem je fungující rodinné zázemí. Členové rodiny s pracovníky domácí hospicové péče vytváří sehraný tým, ve kterém panuje vzájemná důvěra a pochopení. Do péče domácího hospice jsou přijímáni pouze ti nemocní, u kterých byla vyčerpána kauzální léčba, není bezpodmínečně nutná hospitalizace a další léčba a péče je zaměřena na mírnění potíží, které způsobuje základní onemocnění, tišení bolesti a emociální podporu nemocného a jeho rodiny. Kritéria přijetí do domácího hospice sv. Jana: pacient i rodina jsou seznámeni se zdravotním stavem a porozuměli závažnosti a prognóze nemoci pacient si přeje péči v domácím prostředí a rodina jeho přání respektuje neexistují závažné zdravotní, sociální nebo jiné důvody ze strany rodinných příslušníků omezující možnost péče doma rodina zná možnosti mobilního hospice a principy paliativní péče v rodině je alespoň jedna osoba připravená převzít zodpovědnost za péči o pacienta Domácí hospicová péče je poskytována na základě ordinace registrujícího praktického lékaře. Mobilní multidisciplinární hospicový tým je složený z lékaře-paliativního specialisty, sester, pečovatelek, psychologa, duchovního a sociálních pracovníků. Sestry mobilního hospice mají pravidelně pohotovost a jsou pacientovi a jeho rodině k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu. Sestry mohou v případě potřeby navštívit klienta i v nočních hodinách, telefonická konzultace kdykoliv je samozřejmostí. V roce 2011 byla domácí hospicová péče poskytnuta 20 pacientům. Jana Minaříková vedoucí sestra Mobilní hospic sv. Jana Jiráskova 47, 664 61 Rajhrad tel. 739 389 264 e-mail: jana.minarikova@charita.cz 20
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Charitní pečovatelská služba Rajhrad poskytuje služby klientům od 1. 1. 2008 v souladu se zákonem č.108/2006 Sb. o sociálních službách. Poslání Charitní pečovatelské služby je: umožnit lidem v nepříznivé sociální situaci z důvodu věku, ztráty soběstačnosti nebo zdraví zůstat rovnocenným členem společnosti poskytovat kvalitní a odborný komplex pečovatelských služeb umožnit člověku žít nezávisle v přirozeném prostředí svého domova a přitom zůstat v kontaktu s ostatními lidmi naplnit individuální sociální potřeby uživatelů předejít vyloučení ze společenského života Cílem CHPS je zlepšení kvality života, snaha pomáhat a podporovat uživatele v tom, aby mohli žít stejně jako jejich vrstevníci, vycházet z individuálních potřeb uživatelů a respektovat jejich soukromí. Charitní pečovatelská služba je určena především pro: Osoby se zdravotním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby s chronickým nemocněním Seniory Pečovatelská služba je poskytována na základě písemné smlouvy mezi uživatelem služby a organizací. Uživatel službu hradí dle platného ceníku služeb, na hrazení služeb lze využít příspěvek na péči, pokud ho má uživatel přiznaný. V případě, že uživatel příspěvek na péči nemá, sociální pracovnice mu v případě jeho zájmu může pomoci s jeho vyřízením. Uživatelé využívají nejčastěji tyto úkony: Dovážka obědů 30% Příprava a pomoc při podání jídla a pití 31% Pomoc při úkonech osobní hygieny 29% Pochůzky a nákupy 4% Služba je zajišťována 2 pečovatelkami na HPP, sociální pracovnicí a 2 zástupovými pečovatelkami na DPČ. Péči mohou uživatelé využít v pracovní dny v době 07:00 19:00. V roce 2011 byla poskytnuta služba 67 uživatelům v různém rozsahu, dle jejich individuální potřeby. Uživatelé služby byli především z obcí Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Ostopovice, Želešice, Unkovice, Modřice, Syrovice, Ořechov, Nebovidy, Střelice. V rámci pečovatelské služby je provozována půjčovna kompenzačních pomůcek. Na smluvenou dobu lze v naší půjčovně zapůjčit různé kompenzační pomůcky, např. elektrická polohovací lůžka, chodítka (různé druhy), nástavce na toaletu, WC křesla, sedačky na vanu, koncentrátory kyslíku, odsávačky. STATISTICKÉ ÚDAJE Věková struktura uživatelů CHPS v roce 2011 věk uživatelů počet uživatelů 19 26 1 17 64 4 65 80 30 80 a více 32 celkem 67 z toho ženy 24 muži 43 Struktura klientů podle soběstačnosti: soběstačný s mírnou dopomocí 3 částečně závislý 46 zcela závislý na pomoci 18 celkem 67 Počet pracovníků CHPS: 2 pečovatelky na HPP 2 pečovatelky na DPČ (zajišťující zástupy) 1 sociální pracovnice počet návštěv 7 351 hod rozsah péče 3 272 hod průměrná doba návštěvy u uživatele 1,19 hod Kontakt: Eva Lenochová, DiS. vedoucí pečovatelské služby Charitní pečovatelská služba Jiráskova 47, 664 61 Rajhrad mobil: 731 124 470 telefon: 547 232 223 fax: 547 232 247 email: eva.lenochova@charita.cz 21
NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ - VATA 22
NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ - VATA Nízkoprahové centrum pro děti a mládež VATA je anonymní a bezplatnou sociální službou pro cílovou skupinu děti a mládež ve věku 11 26 let ohroženou sociálně patologickými jevy. Zařízení nabízí prostor k bezpečnému trávení volného času, kde mají uživatelé služby k dispozici poradenství a sociální práci, kterou vykonávají vyškolení odborníci na sociální a společenskou problematiku, k nimž mají uživatelé služby důvěru a je pro ně jednodušší s nimi svou obtížnou situaci řešit. V prostorách zařízení se uživatelé mohou scházet se svými vrstevníky a smysluplně zde trávit svůj volný čas a zapojit se do připravených aktivit. Uživatelé také mají možnost připravit aktivity pro ostatní za podpory pracovníků zařízení. Tím získávají sociální dovednosti, pěstují vztahy se svými vrstevníky a osvojují si kompetence potřebné v každodenním životě. Podmínkou pro využívání zařízení je absence alkoholu, drog a nikotinu. Potřebnost zařízení pro neorganizovanou mládež vyplynula z komunitního plánu města Židlochovice. Nízkoprahové centrum VATA bylo otevřeno 1. března 2011. Za rok 2011 měla služba 115 uživatelů. Financování bylo řešeno jednorázovými a jednoletými projekty. Personálně byla služba pokryta 1,55 úvazky, z čehož 0,1 úvazku připadá na vedoucího zařízení, 0,75 úvazku na sociálního pracovníka a 0,7 úvazku na pracovníka v sociálních službách. Vybavení bylo postupně rozšiřováno dle potřeb uživatelů deskové hry, karetní hry, box. pytel. V roce 2011 Nízkoprahové centrum pro děti a mládež VATA nabídlo svým uživatelům kromě běžného programu klubu přes 30 filmových projekcí nazývaných Biovata, turnaj ve stolním fotbale a ping-pongu, výstavu fotografií dobrovolníků ze zahraničních humanitárních misí Tato planeta, několik větších výtvarných aktivit, při kterých uživatelé zvelebovali prostory klubu a vánoční besídku, při které jsme si nadělili také dárky, např. nové stolní hry, výtvarné potřeby a vlastnoručně vyrobené cukroví. Veřejnost si mohla Vatu prohlédnout při dni otevřených dveří 23. září 2011. Ten byl zakončen přednáškou Mgr. Jitky Dresslerové Humanitární mise na vlastní oči a posluchače občerstvilo Inspiro svou čajovnou. Chceme poděkovat všem, kteří Vatu jakýmkoliv způsobem podpořili. Služba je pro uživatele zdarma, proto jsou pro její poskytování finanční příspěvky naprosto nezbytné. Za rok 2011 Vatu touto cestou podpořilo MPSV ČR, Nadace České spořitelny, město Židlochovice, svazek obcí Židlochovicko a též dárci, například také ti, kteří přispěli do charitní Tříkrálové sbírky nebo Postní almužny. Děkujeme! Od roku 2012 se podařilo Vatu zapojit do Individuálního projektu Jihomoravského kraje. Sociální služba je financovaná v rámci projektu Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji, registrační číslo CZ.1.04/3.1.00/05.00056, který je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Mgr. Lukáš Gryc vedoucí zařízení NZDM VATA Nízkoprahové centrum pro děti a mládež VATA Komenského 38, Židlochovice mobil: 734 435 138 e-mail: vata.zidlochovice@charita.cz 23
FARNÍ CHARITY Farní charity (FCH) jsou organizačními složkami Oblastní charity Rajhrad, které pokrývají území děkanátu rosického a modřického. (FCH Blažovice, Holubice, Oslavany, Ostrovačice, Podolí u Brna, Pozořice, Rosice u Brna, Veverské Knínice, Žatčany) Farní charity zakládá duchovní správce příslušné farnosti, řídí je ředitel Oblastních charity Rajhrad prostřednictvím pastorační asistentky. Jsou založeny na dobrovolné službě farníků jednotlivých farností, kteří mají touhu se scházet a aktivně působit ve svém okolí. Pomáhají lidem v tíživé situaci jak ve vlastní farnosti, bližním v naší republice, ale i potřebným ve vzdálených zemích. Jejich služba je projevem křesťanské víry a lásky pod mottem: Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili. (Matouš 25,40). Aktivity farních charit v děkanství rosickém a modřickém: domácí péče o seniory a postižené podpora rodin s více dětmi pomoc svobodným matkám organizace finančních sbírek sběr hraček pro dětské domovy a domovy pro matky s dětmi v tísni sběr a burzy šatstva podpora misií (finanční, zasílání balíčků) pomoc při živelných pohromách humanitární pomoc adopce na dálku akce pro děti (víkendové akce, hry, výlety) akce pro seniory přednášky benefiční akce, koncerty, výstavy návštěvy různých zařízení (dětské domovy, ústavy, domovy důchodců, krizových center) poutní zájezdy pro seniory a rodiny s dětmi 24
DOPIS Jen v málokterém cizím prostředí se člověk cítí jako doma. Nebývá to běžné. Snad zcela vzácně. Také se říká: Kde je maminka, tam je domov. Ale kolikrát jsem navštěvovala svou maminku v různých nemocnicích, ať byla hospitalizována kdekoliv, nikam jsem za ní nechodila jako domů. Až nyní, úplně na konci jejího života, jsem měla to štěstí. Bylo to zde v Hospici sv. Josefa v Rajhradě. Po celých pět měsíců den co den a nejméně 3x denně jsem chodila za svou maminkou sem na oddělení B na pokoj č. 2. Někdy to bývalo i častěji, protože bydlím v klášteře vedle hospice. Vždy, když jsem procházela chodbou oddělení a míjela ty usměvavé tváře personálu, opravdu nikdy jsem z nich nevycítila, že jdu asi nevhod nebo že už jsem tu zas, přestože měli všichni hodně práce, zvláště dopoledne. Bylo to prostě takové spontánní a samozřejmé, jako když jdu domů. A za svou drahou maminkou jsem spěchala vždycky ráda, až s nedočkavostí, abych už byla u ní. Věděla jsem totiž, že čas jejího života se rychle odečítá a že ty chvíle u maminky brzy skončí. Chtěla jsem je vychutnat plnými doušky, ale hlavně jsem jí chtěla být nablízku, protože mou přítomnost potřebovala. Proto si nesmírně vážím všech, kteří mi tuto atmosféru domova vytvořili a jsem jim za to vděčná. A byla zde ještě další skutečnost, která celou nádhernou atmosféru umocňovala a proto na ni nelze zapomenout. Pokoj č. 2 byl třílůžkový a nejenže za všemi pacientkami přicházeli četní příbuzní, ale dokonce několik pokolení se vešlo do tohoto nafukovacího pokoje a přitom to nikomu nevadilo. A co bylo úžasné? Bylo to vždycky setkání nás všech. Sblížily se pacientky, sblížili se příbuzní. Bylo to tak normální a přitom tak výjimečné. Jeden na druhého jsme se těšili, jeden druhému jsme byli oporou, povzbuzením a velkým vzájemným obohacením, zvláště při zhoršování zdravotního stavu a odchodu našich nejbližších. Byla v tom obrovská síla. Proto jsme pokoji č. 2 říkali náš obývák. Prožili jsme tu velmi kvalitní období svého života, jehož plody se sytíme i dál (po smrti našich maminek), kdy už zanikl náš obývák, ale hluboké přátelství, které v něm vzniklo, nezaniklo. Děkuji Bohu za každý nový vztah, vždyť každý je jedinečný, nenapodobitelný, nenahraditelný. Děkuji mu za to, že ke mně mluví a obdarovává mně i skrze ty, které v životě potkávám. Za to, že jsou a že z nich vyzařuje Boží pokoj, láska a milosrdenství, i když si to ani neuvědomují. Tyto prostředky jsou zvlášť u nevyléčitelně nemocných tou neúčinnější medicínou. Jmenovitě děkuji p. primáři Kabelkovi a pí. doktorce Havlénové, staniční sestře Janě i všem sestřičkách, duchovnímu otci Janu Zachovalovi i pastorační asistentce Zitě, všem ostatním lékařům, rehabilitačním sestrám, psychoterapeutům a všem dobrovolníkům, kteří do péče o ty nejposlednější investují ty nejvyšší kvality a jejichž nezištná, obětavá a skrytá služba trpícím a umírajícím může být jedině Bohem náležitě oceněna a odměněna. Za všechno a všem Vám pán Bůh zaplať. s. Benedikta Chlumová 25