VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Gennady Brilyankov

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Gennady Brilyankov Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze Bakalářská práce 2015

Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze Bakalářská práce Gennady Brilyankov Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání bakalářské práce: 26.11.2015 E-mail: brilyg@hotmail.ru Praha 2015

Bachelor s Dissertation Demand on low cost hotels in Prague Gennady Brilyankov The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economy and economics Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: 26.11.2015 E-mail: brilyg@hotmail.ru Prague 2015

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne... Jméno Příjmení

Děkuji Ing. Elišce Smotlachové vedoucí své bakalářské práce, a Ing. Stanislavě Belešové, PhD., oponentovi bakalářské práce, za vedení, trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování poskytli.

Abstrakt Gennady Brilyankov. Poptávka po nízkonákladových hotelech v Praze. [Bakalářská práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 63 stran. Tato bakalářská práce se věnuje problematice nízkonákladových hotelů v Praze a poptávce po sluţbách nízkonákladových hotelů. Téma je velmi aktuální, protoţe hotely čelí velké konkurenci, a cena je velmi důleţitým faktorem při rozhodování klienta hotelu. Nízkonákladové hotely byly vybrány jako zajímavý segment pro zkoumání zejména proto, ţe se jedná o poměrně novou tendenci na trhu hotelových a ubytovacích sluţeb. V práci byla provedená analýza teoretických východisek z oblasti ubytování v České republice, poptávky po hotelům ze strany zákazníků z jiných měst České republiky a zahraničí a porovnání nízkonákladových hotelů v Praze. Jako další analýza byla zvolená deskripce, rozhovor s manaţery hotelů v Praze a analýza těchto rozhovorů. Pouţívá se syntéza pro propojení teoretických poznatků s praktickými. Cílem práce je zjistit tendencí vývoje poptávky zahraničních a domácích turistů po nízkonákladových hotelech v České republice se zaměřením na hostely, 1* a 2* hotely. Klíčová slova: Nízkonákladové hotely, ubytovací sluţby, ubytovací kapacita, konkurenční prostředí, propagace, příjezdový cestovní ruch.

Abstract This thesis is devoted to low-cost hotels in Prague and the demand for the services of lowcost hotels. The topic is very up-to-date, because the hotels are facing stiff competition and price is an important factor in determining the client's hotel. Low cost hotels were selected as an interesting segment for exploration mainly because it is a relatively new market trend of hotel and accommodation services. The work was carried out analysis of the theoretical background in the field of accommodation in the Czech Republic, demand from customers to hotels in other cities of the Czech Republic and abroad, and comparing low-cost hotels in Prague. As a further analysis of the selected description, there are interviews with managers of hotels in Prague and analysis of these interviews. Synthesis is used to connect theoretical knowledge with practical. The aim is to detect trends in the demand of foreign and domestic tourists for low-cost hotels in the Czech Republic with a focus on hostels, 1 * and 2 * hotels. Key words: Low cost hotels, accommodation services, rival environment, promotion, incoming tourism.

OBSAH ÚVOD... 12 1 UBYTOVACÍ SLUŢBY V PRAZE... 14 1.1 DEFINICE POPTÁVKY A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU V CESTOVNÍM RUCHU... 14 1.2 TYPY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ V PRAZE... 19 1.2.1 Definice nízkonákladových hotelů... 23 1.2.2 Nové a moderní typy nízkonákladových hotelů... 23 2 ANALYTICKÁ ČÁST... 26 2.1 STATISTICKÁ ANALÝZA PŘÍJEZDOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE... 26 2.1.1 Počet ubytovacích zařízení v Praze podle kategorie... 26 2.1.2 Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie... 31 2.1.3 Denní útrata turistů během jejich pobytu v Praze... 38 2.1.4 Ceny za přenocování v ubytovacím zařízení v Praze... 38 2.2 ANALÝZA NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELŮ V PRAZE... 39 2.2.1 Hotel Easyhotel... 40 2.2.2 Hotel Sokolská Youth hostel... 42 2.2.3 Hostel Volha... 43 2.2.4 Shrnutí provedených rozhovorů... 45 2.3 DOTAZNÍK PRO TURISTY A ZÁKAZNÍKY NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELŮ V PRAZE... 46 2.3.1 Shrnutí provedeného dotazníku... 51 3 NÁVRHOVÁ ČÁST... 53 3.1 CENOVÁ POLITIKA... 53 3.2 KVALITA POSKYTOVANÝCH SLUŢEB... 53 3.3 SNÍŢENÍ NÁKLADŮ NA PROVOZ... 54 3.4 ZVÝŠENÍ POVĚDOMÍ O NÍZKONÁKLADOVÝCH HOTELECH NA REGIONÁLNÍ A MEZINÁRODNÍ ÚROVNI... 54 ZÁVĚR... 56

LITERATURA... 58

Seznam obrázků, tabulek a grafů Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2005-2011... 28 Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2012-2014... 29 Graf 3: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012... 31 Graf 4: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenty), v ČR, 2005-2011.... 33 Graf 5: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011.... 35 Graf 6: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR 2012-2014.... 37 Graf 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2012-2014.... 37 Obrázek 1: Optimum spotřebitele... 15 Obrázek 2: Faktory ovlivňující formování poptávky... 16 Obrázek 3: Otázka č. 1 dotazníku: Jaký je důvod vaší návštěvy Prahy?... 46 Obrázek 4: Otázka č. 2 dotazníku: Proč jste si vybral/a nízkonákladový hotel?... 47 Obrázek 5: Otázka č. 3 dotazníku: Jaké doplňkové sluţby vyuţíváte v tomto hotelu?... 48 Obrázek 6: Otázka č. 4 dotazníku: Uveďte, zda jste spokojen/á se sluţbami poskytovanými v nízkonákladových hotelech?... 49 Obrázek 7: Otázka č. 5 dotazníku: Vrátíte se znovu do nízkonákladového hotelu?... 50 Obrázek 8: Otázka č. 6 dotazníku: Můţete porovnat nízkonákladový hotel v Praze s nízkonákladovými hotely v jiných evropských městech?... 51

Tabulka 1: Klasifikace ubytovacích zařízení podle kategorií... 20 Tabulka 2: Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd... 20 Tabulka 3: Zjednodušené srovnaní tříd podle kategorie ubytovacích zařízení... 21 Tabulka 4: Výhody a nevýhody pouţiti franšízy pro nízkonákladový hotel... 25 Tabulka 5: Počet ubytovacích zařízení v Praze... 27 Tabulka 6: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012... 29 Tabulka 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR, 2005-2011.... 32 Tabulka 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011.... 34 Tabulka 9: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie v ČR, 2012-2014.... 36 Tabulka 10: Průměrná utracená částka turistů během jejich pobytu v Praze na osobu a den... 38 Tabulka 11: Průměrná cena přenocování na jednu osobu v ubytovacích zařízeních v Praze.... 39 Tabulka 12: Ceny za pokoj v hotelu Easyhotel v Praze... 40 Tabulka 13: Ceny za pokoj v hotelu Sokolská Youth Hostel... 42 Tabulka 14: Ceny za pokoj v hostelu Volha... 43

ÚVOD V Praze je velmi konkurenční prostředí v oblasti ubytovacích sluţeb, zejména v posledních dvaceti letech, kdy se otevřelo mnoho hotelů a penzionů různých tříd a velikostí. Do Prahy přišly velké hotelové řetězce, které otevírají vlastní velkokapacitní ubytovací zařízení. Někteří zahraniční investoři, zejména ze států Ukrajina, Rusko a jiných východních evropských států, investují do ubytovacích zařízení na úrovni tříhvězdičkových hotelů a penzionů, motelů a apartmá. Tento trh je velmi nasycený a konkurence tlačí ceny za ubytování dolů. Navíc v posledních letech se lidé snaţí šetřit na ubytovacích sluţbách a vystačí s ubytovacími zařízeními typu Bed and Breakfast, nízkonákladovými ubytovacími zařízeními a hostely. Ušetřené peníze raději utrácejí za záţitky a gastronomické sluţby. Proto je velmi zajímavé zkoumat poptávku po nízkonákladových hotelech v posledních letech (od roku 2005) a zodpovědět následující otázky: 1. Jaký je vývoj poptávky po nízkonákladovém ubytování v letech 2005-2013 a porovnat ho s poptávkou po hotelech 3*, 4* a 5*? 2. Kolik celkem nízkonákladových (1*, 2*) hotelů bylo otevřeno ve zkoumaných letech v porovnání s růstem počtu hotelů 3*, 4* a 5*? 3. Jaké typy nízkonákladových hotelů a ubytovacích zařízení vznikly v poslední době? Cíl práce: zjištění tendencí vývoje poptávky zahraničních a domácích turistů po nízkonákladových hotelech v České republice se zaměřením na hostely, 1* a 2* hotely. Hypotéza: při porovnání poptávky po tříhvězdičkových a nízkonákladových hotelech zjistíme, ţe obsazenost nízkonákladových hotelů je mnohem vyšší, a tedy i obrat v peněţním vyjádření je vyšší, neţ ve tříhvězdičkových hotelech se stejnou kapacitou. Hypotéza je ověřitelná pomoci dotazníkového šetření v nízkonákladových hotelech a v hotelech 3* a statistické analýzy na základě údajů z Českého statistického Úřadu. V práci budou provedeny následující metody výzkumu a analýzy: 1. literární rešerše typy ubytovacích zařízení, jejich zařazování podle kvality, stanovení definice nízkonákladových ubytovacích zařízení, 12

2. statistická analýza zjištění statistických dat za období 2005-2014 v oblasti příjezdového cestovního ruchu 3. dotazník pro nízkonákladové hotely a hotely 3* pro zjištění obsazenosti a změně poptávky po ubytovacích sluţbách. 4. komparace (porovnání) počtu otevřených nízkonákladových hotelů s počtem hotelů vyšších tříd. 13

1 Ubytovací sluţby v Praze Cestovní ruch v Praze po revoluci byl nejrychleji rostoucím sektorem trţní ekonomiky, během několika let se Praha stala velmi významnou destinací pro cestování. Vysoká návštěvnost způsobila především rozvoj ubytovacích sluţeb a vznik nových ubytovacích zařízení (hotely, kempy, botely, motely, pensiony, apartmenty pro krátkodobé ubytování) (Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/getfile2.pdf). 1.1 Definice poptávky a faktory ovlivňující poptávku v cestovním ruchu V odborné literatuře se můţeme setkat s mnoha definicemi poptávky. V mikroekonomické teorii se poptávka obecně definuje jako vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách koupit v určitém časovém období. (Jurečka 2010, s. 52) Poptávka vyjadřuje závislost mezi dvěma proměnnými: cenou a požadovaným množstvím. (Vlček 2009, s. 67) Agregátní poptávka je souhrn všech zamýšlených koupí na trhu. Individuální poptávka, to je poptávka jediného kupujícího. Tržní poptávka je poptávka všech kupujících po jednom výrobku. (Macáková 2010, s. 34) Podle ekonomické teorie pokud spotřebitel jedná racionálně, snaţí se maximalizovat svůj uţitek. S kaţdým dalším spotřebovaným statkem jeho celkový uţitek roste, ale kaţdý další přírůstek uţitků je menší. V tomto případě vstupuje do hry zákon klesajícího uţitku. Spotřebitel maximalizující svůj uţitek je omezen mnoţstvím svého důchodu. ( 2011, s. 38) Na obrázku číslo 1 je graf, který zobrazuje optimum spotřebitele neboli optimální uţitek, kterého můţe dosáhnout v rámci svého důchodu. Optimum se nachází v bodě E, I 1 je indiferenční křivka (kombinace dvou statků se stejným uţitkem), křivka protínající od 4 do 8 je linie rozpočtu. Podle teorie mikroekonomie je poptávka ovlivněna následujícími faktory: Cena ze zákona o klesající poptávce vyplývá, ţe čím niţší je cena, tím je větší poptávka. 14

Důchodové faktory za podmínky konstantní ceny při rostoucím důchodu poptávka roste a naopak pokud důchod klesá, poptávka také klesá. Počet spotřebitelů a velikost trhu pokud trh a počet spotřebitelů se zvětší, pak i poptávka po zboţí či sluţbách se zvětší. Cenová hladina a dispozice ostatních zboţí či sluţeb v tomto případě zboţí či sluţby se rozdělují na komplementy a substituty. U komplementů růst ceny jednoho zboţí či sluţby způsobuje pokles poptávky druhého. U substitutů růst ceny jednoho způsobuje růst poptávky po druhém zboţí či sluţbě. Subjektivní faktory zobrazující fyziologické a psychologické potřeby jedinců. (Vlček 2009, s. 70) Obrázek 1: Optimum spotřebitele Zdroj: Jurečka 2010, s. 95 Z hlediska cestovního ruchu poptávka je definována takto: Poptávka v cestovním ruchu je mnohovrstevnou kategorií a může mít různou podobu, např. agregátní poptávky, individuální poptávky, dílčí poptávky, koupěschopné poptávky a destinační poptávky. (Jakubíková 2012, s. 49) nebo 15

39) (Palatková 2011, s. Z definic je zřejmé, ţe poptávka v cestovním ruchu je podmíněna koupěschopností spotřebitele, ale kromě koupěschopnosti na poptávku v cestovním ruchu mají vliv i ostatní faktory, které jsou znázorněné v následujícím obrázku. Obrázek 2: Faktory ovlivňující formování poptávky Sociální: kultura, referenční skupiny, třídy Osobností: ţivotní styl, ţivotní hodnoty, zkušenosti, vnímaní Nabízející: charakter a dostupnost produktu, cena, reklama Vnější vlivy Vnější vlivy Motiv vnímaná Potřeba Limitující faktory Poptávka Vrozené Jídlo spánek Vnější podnět Vliv reklamy Poptávající Disponibilní důchod Volný čas zdraví Vnější vlivy Zdroj: (Palatková 2011, s. 39) Faktory ovlivňující poptávku v cestovním ruchu jsou rozděleny do tří skupin: Kulturní faktory. Vliv kulturních faktorů je nezanedbatelnou okolností, jsou to hmotné a nehmotné prvky. Kultura jako taková, to je rámec chování určité skupiny jedinců. V oblasti cestovního ruchu kultura je odraţena jako potřeba cestovat a jako způsob spotřebního chování. Pro cestovní ruch je nezbytné vědět o kulturách různých zemí. Sociální faktory. U těchto faktorů působí pravě referenční skupiny jedinců (rodina, přátelé). Jedinec, který plánuje cestu do nové destinace, nemá dostatek 16

informací. Proto pro sběr informací vyuţívá referenční skupiny ve svém okolí, které se s ním podělí o své zkušenosti s touto destinací. Individuální faktory. U individuálních faktorů působí takové proměnné jako věk, vzdělání, příjem, geografická poloha, zdravotní stav. (Palatková 2011, s. 42) Faktor v cestovním ruchu je nezanedbatelná okolnost. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících cestovní ruch. Vnější faktory ovlivňují cestovní ruch prostřednictvím: demografických a sociálních změn, ekonomického rozvoje, politických faktorů, technologických faktorů, rozvoje trţní ekonomiky, dopravní infrastruktury a bezpečnosti cestování, geografických faktorů, cenové hladiny atd. (Jakubíková 2012, s. 120) Dalšími faktory ovlivňujícími rozvoj cestovního ruchu jsou vnitřní faktory: klimatické a přírodní podmínky dané destinace, existence a kvalita přírodních zdrojů, ekonomika státu, vnitřní politika státu, politická stabilita, sociální rozvoj, poskytnutí výhod a slev na sluţby cestovního ruchu ze strany státních a veřejných organizací, stav infrastruktury cestovního ruchu, doprava, ţivotní úroveň obyvatelstva, vzdělávací a kulturní úroveň obyvatelstva. (Jakubíková 2012, s. 129) 17

Z hlediska vlivu na cestovní ruch faktory lze rozdělit na ty, které lákají nebo dávají podnět k cestování, a faktory, které zvyšují poptávku, a tím působí na výběr destinace, například rozvoj infrastruktury nebo sociálně-ekonomická úroveň. Z hlediska mechanizmu působícího na cestovní ruch lze určit faktory objektivní, které jsou vytvořeny historicky. Tyto faktory cílevědomě regulují oblast cestovního ruchu a tvoří první skupinu faktorů. Druhou skupinou jsou politické faktory, například existence normativních základů a vzdělání v oblasti cestovního ruchu. Existují také příznivé a nepříznivé faktory. Příznivé faktory mají pozitivní vliv na cestovní ruch, tím pádem se státy a lokality stávají lídry v oblasti mezinárodního cestovního ruchu, nepříznivé faktory mají opačný vliv. Faktory, které ovlivňují rozvoj cestovního ruchu, lze rozdělit na statické a dynamické. Statické faktory jsou konstantní a nemění se s časem, příkladem mohou byt klimatické faktory, geografické a kulturní faktory. Do dynamických faktorů patři: Demografické růst počtu obyvatelstva, zvýšení podílu obyvatelstva velkých měst kvůli sníţení podílu obyvatelstva na venkově, změna věkové struktury obyvatelstva, tedy např. státy, kde je věková hranice ţivota vyšší a obyvatelstvo má více času a můţe více cestovat. Sociální růst blahobytu obyvatelstva příznivě působí na cestovní ruch, prodlouţené víkendy, delší dovolené, větší příjmy v domácnostech, větší počet pracujících ţen, větší podíl lidí single, pozdější zaloţení rodin. Ekonomické spočívají ve změně spotřebitelského koše. Kulturní růst kulturního rozvoje obyvatelstva vede k cílevědomému seznámení s jinými kulturními hodnotami. Technický pokrok působí na rychlejší rozvoj technického základu cestovního ruchu a vytváří nezbytné podmínky pro hromadný cestovní ruch. Mezinárodní faktory lepší vztahy mezi státy vedou ke spolupráci a dorozumění. (Hamarnehová 2012, s. 11) Další druh faktorů, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu, jsou osobní a behaviorální faktory. Stojí za zmínku, ţe ze všech faktorů ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu, osobní a behaviorální faktory hrají významnou roli v moderním světě. Skládají se z motivů, které zabezpečují touhu u spotřebitelů cestovat a být 18

turistou. Psychologické faktory mají velmi významnou úlohu na trhu cestovního ruchu, protoţe jen málo turistů se vrátí na to samé místo; výjimkou můţe být působení ekonomických, léčebných nebo psychologických důvodů (nostalgické vzpomínky atd.). Při výběru zájezdu s růstem příjmů hlavní roli hrají psychologické motivy. Ohodnotit kvalitu nabízeného produktu v oblasti cestovního ruchu můţe zákazník pouze po realizování takového zájezdu. Předtím má pouze očekávání na základě získaných informací. Důleţitost této situace je v tom, ţe spotřebitel má o produktu pouze představu a vytváří si určitá očekávání, a pokud nejsou pak naplněna skutečnou kvalitou produktu, dojde ke zklamání. Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí dvou hlavních bodů, a to volným časem a finančními prostředky, které má spotřebitel k dispozici pro jejich racionální vynaloţení. 1.2 Typy ubytovacích zařízení v Praze V Praze existuje velmi široká nabídka ubytovacích zařízení. Kaţdý turista si můţe zvolit podle svých preferencí jednu z nich. Pro popis ubytovacích zařízení je potřeba se seznámit s některými pojmy, které se pouţívají v cestovním ruchu. Kategorizace znamená rozdělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií. Certifikace je udělení osvědčení a Klasifikačního znaku ubytovacímu zařízení kategorii hotel, hotel garni, pension, motel a botel. (Orieška 2010, s. 121). V následující tabulce jsou popsány kategorie ubytovacích zařízení podle jednotné klasifikace ČR. 19

Tabulka 1: Klasifikace ubytovacích zařízení podle kategorií Hotel Ubytovací zařízení, kde je minimálně 10 pokojů, zahrnuje ubytovací a stravovací sluţby. Hotely mohou mít 1 aţ 5 hvězdiček. Motel Motel hlavně slouţí pro motoristy a nachází se vedle dálnic nebo ostatních pozemních komunikací. Stejně jako u hotelu v motelu je minimálně 10 pokojů. Můţe mít 1 aţ 4 hvězdiček. Penzion V penzionu je minimální počet pokojů 5 a maximum je 20 pokojů, je omezen v poskytovaných sluţbách, nemá restauraci. Můţe mít 1 aţ 4 hvězdičky. Botel Zpravidla botel se nachází na zakotvené Specifická hotelová zařízení: Spa hotel/lázeňsky Resort/Golf resort hotel Depandance Ostatní Zdroj: vlastní zpracovaní na základě www.ahrcr.cz lodi a má podobné hodnocení jako hotel. Lázeňské hotely a lázeňské hotely garni jsou upravené zákonem č. 164/2001 Sb., poskytují péči dle 33, zákon číslo 48/2007 Sb. Depadance je budovou, která se nachází vedle hlavní budovy. Omezení však je, ţe, taková budova nemůţe být vzdálena více neţ 500 metrů. Další vlastností je, ţe nemá recepci a veškeré sluţby zajišťuje hlavní budova. Kempy Chaty Turistické ubytovny Ubytovací zařízení se rozdělují do tříd, pro kaţdou třídu jsou dány různé poţadavky. Existují povinné a povinně volitelné poţadavky. Povinně volitelné poţadavky jsou stanoveny podle tříd. Tabulka 2: Klasifikace ubytovacích zařízení podle tříd * Tourist Nemusí splňovat 3 povinně volitelné poţadavky ** Economy Nemusí splňovat 3 povinně volitelné poţadavky *** Standard Nemusí splňovat 6 povinně volitelných poţadavků **** First Class Nemusí splňovat 9 povinně volitelných poţadavků ***** Luxury Nemusí splňovat 9 povinně volitelných poţadavků Zdroj: Orieška 2010, s. 123 20

Pro konečného zákazníka klasifikace ubytovacích zařízení znamená, ţe díky ní má představu o úrovni poskytovaných sluţeb a komfortu. Níţe je uvedeno podle www.hotelstars.cz zjednodušené srovnaní jednotlivých tříd. Tabulka 3: Zjednodušené srovnaní tříd podle kategorie ubytovacích zařízení Hotel, Hotel garni, Motel a Botel * ** *** **** ***** Úklid probíhá kaţdý den. V kaţdém pokoji je umístěna televize. Kaţdý pokoj obsahuje stůl a ţidle. Poskytnutí mýdla a ručníku. Recepce. Fax (moţnost poţádat recepci odeslání či přijetí). Moţnost snídaně (zdarma nebo v ceně). Prodej nápojů. Moţnost Úklid pokojů a navíc výměna ručníků na ţádost. V kaţdém pokoji je umístěna televize. Lampa na čtení vedle postele. Poskytnutí mýdla a sprchového gelu. 1 ručník / 1 os. 1 osuška / 1 os. Moţnost zakoupit hygienické potřeby. Moţnost placení platební kartou. V kaţdém pokoji je umístěna televize. V pokojích je telefon, lampa pro čtení a noční stolek. Moţnost připojení k internetu. V koupelně fén a kosmetické ubrousky. Zrcadlo. Místo pro umístění kufrů. Sluţby pro praní a ţehlení. Moţnost vyuţití pomůcek pro čištění obuvi. Na ţádost lze dostat další polštář a deku. Recepce: Dostupnost minimálně 14 hod. denně. Přes telefon 24 hod. Křeslo nebo pohovka v čalouněném prove dení. Kosmetické potřeby, kosmetické zrcadlo. Osušky a ručníky (na ţádost vydej pantoflí). Krejčovské sluţby. Recepce: Dostupnost min. 24 hod. Telefonická 24 hod. Moţnost posezení v hotelovém baru. Snídaně a servis na pokojích s jídelním lístkem. Minibar. Restaurace A la carte Kosmetické potřeby v lahvičkách. Internet na pokojích. Sejf na pokojích. Sluţby: Ţehlení a čištění obuvi. Concierge, otevírání vstupních dveří, pomoc se zavazadly. Velká místnost vedle recepce, kde je moţnost k posezení, hotelový bar. Minibar a room Servis 24 hod. denně. Restaurace otevřena min. 7 dnů vyuţití Moţnost Minimálně umí v týdnu. sejfu. snídaně. dva jazyky. Moţnost Vedle recepcí vyuţití moţnost se sejfu. posadit. Moţnost vyuţití sejfů na pokojích nebo centrálního 21

Moţnost nabídky snídaně. Přes telefon lze kdykoli kontaktovat kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní osoby v uvedených hodinách. WC a sprcha na pokojích nebo na chodbě. Umyvadlo v pokojích. Skříň a ţidle na pokojích. Mýdlo a jeden ručník / os. Prádlo a ručníky výměna minimálně jedenkrát týden. Moţnost vyuţití sejfu. Moţnost zakoupení nápojů. za sejfu. Restaurace. Penzion * ** *** **** Moţnost nabídky Široká nabídka Večerní snídaně. snídaně. Recepce. Recepce. Přes telefon lze Přes telefon lze kdykoliv kdykoli kontaktovat posadit. kontaktovat kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní osobu. Přítomnost kontaktní Přítomnost osoby v uvedených kontaktní osoby v uvedených hodinách. WC a sprcha na pokojích nebo na chodbě. Umyvadlo v pokojích. Mýdlo a jeden ručník / os. Moţnost poţádat o osušku a skleničku. Stůl a lampa pro čtení. Televize. Moţnost budíku. Moţnost sejfu. sluţby vyuţití Zdroj: Vlastní zpracování na základě www.hotelstars.cz hodinách. Jazykové znalosti u kontaktní osoby. WC a sprcha na pokojích. Moţnost vyuţití hygienických potřeb. Na pokojích musí být zrcadlo a místo pro odloţení kufrů. Lampa pro moţnost čtení u kaţdé postele. Stůl s lampou. Fén, sprchový gel, šampon a kosmetické kapesníky. Výměna prádla dvakrát za týden. Dostup k počítači s internetem. Sejf. nabídka stravování. Snídaně formou bufetu. Recepce s moţností se kontaktní osoby 24 hod. Sprcha a WC na pokojích. Přítomnost kosmetických produktů. Přítomnost kosmetického zrcadla. Na poţádání výdej ţupanu. Fén. Kaţdodenní výměna prádla. Pohovka v kaţdém pokoji. Konferenční stolek v kaţdém pokoji. Sluţby praní prádla, ţehlení, ţehlička kalhot. Internet na pokojích. Sejf na pokojích. Parkování v místě umístění penzionu. Z uvedené tabulky vyplývá, ţe nízkonákladové hotely poskytují i jiné neţ základní ubytovací sluţby, avšak nenabízejí výjimečný servis jako hotely vyšších tříd. Klasickým příkladem nízkonákladových hotelů z uvedené tabulky jsou hotely 1*, 2*, penziony 1*, 2*. 22

1.2.1 Definice nízkonákladových hotelů Začátkem dvacátého století cestování a cestovní ruch v Evropě byly spíše pro bohatší obyvatelstvo. Dříve hotely vypadaly více jako paláce, neţ místo, kde můţete bezpečně a poměrně pohodlně strávit noc. V dnešní době růst poptávky po levnějších a dostupnějších destinacích, z důvodu ekonomické krize a dalších negativních faktorů, tlačí ubytovací zařízení ke sniţování svých nákladů a poskytování levnějšího ubytování. Mezi cestovateli a batůţkáři lze potkat lidi s průměrnými příjmy a s nízkými příjmy (studenti, mládeţ, dělníci a nezaměstnaní). Pro cestovatele hotel představuje jen místo pod střechou, kde lze přespat, a další den chtějí pokračovat v cestě nebo jezdit na výlety. Poţadavky k takovým hotelům jsou minimální. Nejdůleţitější je čistota, bezpečnost, moţnost se osprchovat a nasnídat (v ceně nebo za doplatek). Lidé hledající levné hotely při cestování raději utrácejí za alternativní uţitky (stravování, výlety). (Sanin 2013, s. 231) Z důvodu neexistence definice nízkonákladového hotelu se ji autor pokusí odvodit sám: Nízkonákladový hotel, to je hotel ekonomické třidy, kde nejsou zahrnuty v ceně ţádné sluţby a za veškeré doplňkové sluţby je potřeba doplatit, slouţí pouze k dočasnému přenocování za minimální náklady s ohledem na cenovou hladinu daného regionu. Podle zahraničních zdrojů je nízkonákladový hotel charakterizován jako zařízení, které účtuje pouze za přenocování a ani korunu navíc. (Lower Cost Visitor Serving Accommodations, 2015) 1.2.2 Nové a moderní typy nízkonákladových hotelů K moderním trendům v prostředí nízkonákladových hotelů zejména patří hotely bez obsluhy, tzv. hotel bez servisu. Úlohu recepčního a manaţera plní jediná osoba. Pro nízkonákladové ubytovací zařízení jsou stanovena určitá kritéria: U takových ubytovacích zařízení jsou ceny niţší neţ u jiných ubytovacích zařízení v daném odvětví. Mají dvě nebo tři hvězdy. 23

Omezený počet sluţeb Umístění blízko hlavních silnic a v lokalitách mimo centrum města. Cílem je poskytnout ubytování pro přechodnou dobu či pokračující cestu. Stravování je poskytované zařízeními v okolí hotelu. Postaveny z hlediska lokality a účelu. Standardní postupy a místní poplatky. Značková síť hotelů. (Jones 2002, s. 76) Výhodou takových ubytovacích zařízení je dostupná cena, dodrţování hygieny a většinou umístění nedaleko centra. Takové hotely nemají téměř ţádné sluţby nad rámec, s výjimkou doplňkových sluţeb za doplatek (například televize, Wi-Fi, pozdní příjezd nebo ranní příjezd před určenou hodinou). V takových místech nejsou neobvyklé podmínky pro ubytování, ale určitě tam je jednolůţková nebo dvoulůţková postel, sprcha a umyvadlo, televize a Wi-Fi. První takový hotel byl otevřen v Londýně a následně pak i v různých městech, zejména v Praze pod názvem Easyhotel. (Easyhotel, www.easyhotel.com ). Je nutné vzít v úvahu, ţe nízkonákladové hotely potřebují na začátku mít značné investice, aby dodrţovaly kvalitu poskytovaných sluţeb při nízké ceně. U takových zařízení z důvodu nízké ceny je zisk tvořen za pomocí výnosů z rozsahu. Při zahájení provozu hotelu hlavním cílem je za krátkou dobu přilákat klientelu. Musíme brát v úvahu sezonnost daného regionu, aby obsazenost byla maximální. Při podnikání v tomto segmentu je dobré mít svůj vlastní kapitál. Hotely by se měly snaţit mít hned ze začátku podnikání dobré jméno a uznávanou obchodní značku, která vyvolá důvěru u spotřebitele. Proto je nejlepší v tomto případě pouţít franšízu. Další moţností zřízení nízkonákladového ubytovacího zařízení je moţnost pouţití franšízy. Coţ dovoluje pouţít zavedenou obchodní značku. Franšíza je smluvní vztah, který obsahuje podmínky pro podnikání, výši odměny za pouţití obchodní značky, výši licenčního poplatku, hodnocení rozpočtu na reklamu, účetní metody a formy účetních výkazů, dobu trvání takového vztahu a jiné záleţitosti. Pouţívání franšízy má své výhody a nedostatky, které jsou popsané v následující tabulce. 24

V praxi velké hotelové sítě mohou mít za cíl proniknout na trh a obsadit všechny segmenty tím, ţe budou nabízet pokoje v ubytovacích zařízeních jak za dostupné ceny (low cost), tak i za vysoké ceny. Hotelová síť představuje podniky provozující ubytovací sluţby, které vystupují pod stejnou obchodní značkou a managementem. Hotelová sít není ţádnou novinkou v oblasti podnikání v pohostinství a uţ více neţ padesát let existují taková zařízení, která jsou řízena centrálou. Co se týká nízkonákladových hotelů, příkladem je Hotel IBIS budget, (Hotel Ibis, http://www.ibis.com/gb/booking/hotels-paris.shtml). Tabulka 4: Výhody a nevýhody pouţiti franšízy pro nízkonákladový hotel Výhody Nevýhody Pocit zabezpečení kvůli vyuţívání Povinnost platit franchisorovi, coţ vede spolehlivých а vyzkoušených ke zvýšení nákladů informačních systémů Získání uznávané mezinárodní obchodní Ztráta individualismu značky, která má dobré jméno na trhu Připojení k jedinému rezervačnímu systému, který zabezpečuje franchisor Podpora týmu odborníků franchisora v oblasti marketingového výzkumu, prodejních kanálů a poradenství v podnikání Vyuţití zkušeností ostatních během implementace nových systémů a technologií V některém smyslu ztráta svobody, protoţe franchisant musí dodrţovat smluvní podmínky a stanovená pravidla. Riziko bankrotu franchisora, kvůli kterému dále nelze pokračovat v podnikání pod jeho obchodní značkou. V případě nízkonákladových ubytovacích zařízení to přináší katastrofické následky pro franchsanta V případě výpovědi smlouvy o franšíze je zapotřebí přeorientovat ubytovací zařízení a vyměnit vybavení. Podpora lidských zdrojů a školení Šetření nákladů, protoţe franchisor má velkou kupní sílu a tím, ţe kupuje velké mnoţství pro své franchisanty, můţe se domlouvat na niţších cenách. Zdroj: MIČKALOVÁ, Dáša. Integrované řetězce a hotelové systémy: Hotelnictví a turismus 3.tisíceletí [online]. In:. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Frenštát pod Radhoštěm: Střední škola hotelnictví a gastronomie, 2012, s. 13-26 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.hotelovkafren.cz/docs/time/vm/retezce.pdf 25

2 Analytická část Analytická část obsahuje analýzu cestovního ruchu v České republice. Je rozdělena na tři části: statistickou analýzu počtu ubytovacích zařízení v Praze analýza údajů z Českého statistického úřadu, rozhovor s manaţery tří vybraných nízkonákladových hotelů v Praze a dotazník pro hosty nízkonákladových hotelů, kteří si toto ubytování vybrali. 2.1 Statistická analýza příjezdového cestovního ruchu v České republice Během provedení statistické analýzy bylo zjištěno, ţe byla provedena revize údajů Českého statistického úřadu o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a 2013 a kvůli tomu nelze porovnávat údaje za rok 2011 a 2012. Z toho důvodu budeme zohledňovat odchylku v údajích od roku 2012, protoţe byla změněna metodika sběru dat. (ČSÚ 2015). 2.1.1 Počet ubytovacích zařízení v Praze podle kategorie Pro statistické zkoumání počtu hotelových zařízení byla vytvořena tabulka a graf, kde je popsán průběh vývoje. Podle statistik z roků 2005 aţ 2011, jak je vidět z grafu číslo 1, je největší počet v Praze právě tříhvězdičkových hotelů. Do roku 2008 se jejich počet s kaţdým rokem navyšoval a pak začal mírně klesat aţ do roku 2010, ale jejich počet v hlavním městě zůstal největší. Na druhém místě podle tabulky v roce 2005 v Praze jsou penziony, ale od roku 2006 jejich počet začal klesat a od druhé poloviny roku 2007 jejich počet byl niţší neţ počet čtyřhvězdičkových hotelů. Co se týká čtyřhvězdičkových hotelů, podle statistik za období 2005 2011 se jejich počet s kaţdým rokem zvyšoval. Kdyţ porovnáme počet čtyř- a tříhvězdičkových hotelů a penzionů s počtem pětihvězdičkových hotelů, zjistíme, ţe právě hotelů nejvyšší třídy je menší počet. Podle tabulky č. 3 v roce 2005 počet pětihvězdičkových hotelů byl 26 oproti 89 čtyř- a 147 tříhvězdičkovým hotelům a 141 penzionům. 26

Tabulka 5: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Hotely ***** 26 27 31 33 37 37 39 42 41 42 Hotely **** 89 101 127 142 163 168 174 195 205 207 Hotely *** 147 153 180 193 193 184 186 215 219 212 Hotely ** 17 16 15 13 12 10 9 20 19 14 Hotely * 2 2 2 2 2 2 2 5 5 5 Penziony Kempy 141 146 141 126 110 95 79 131 131 101 22 22 22 22 21 22 22 22 19 18 Turistické ubytovny 21 21 20 20 17 16 14 43 43 36 Ostatní jinde 71 70 65 64 60 61 60 137 136 85 neuvedená Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Počet dvouhvězdičkových hotelů v průběhu roků 2005 aţ 2011 se mírně zmenšoval. V roce 2005 podle tabulky 1 jejich počet byl 17 hotelů a do roku 2011 jejich počet se sníţil na 9 hotelů, coţ je téměř o polovinu. Počet jednohvězdičkových hotelů v průběhu sledovaného období lze označit za konstantní konkrétně 2 hotely. Také lze označit konstantní počet kempů, ve sledovaném období jich bylo 22 s výjimkou roku 2009, kdy bylo 21 hotelů. Počet ostatních ubytovacích zařízení a turistických ubytoven v průběhu sledovaného období se mírně sniţoval. 27

Graf 1: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2005-2011 250 200 150 100 50 Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovny Ostatní jinde neuvedena 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Z výše uvedených důvodů v následujícím textu bude zkoumané období v letech 2012 2014. Údajně právě v těchto letech statistické údaje byly aktualizované. Vývoj počtu ubytovacích zařízení v Praze graficky zobrazuje graf 2. Největší počet ubytovacích zařízení ve sledovaném období je u tříhvězdičkových hotelů. Jejich počet v roce 2012 dosahoval 215, v roce 2013 vzrostl na 219, v roce 2014 mírně klesl na 212. Druhý největší počet hotelů v Praze v letech 2012 2014 mají čtyřhvězdičkové hotely. Jejich počet v průběhu sledovaného období se mírně zvyšoval a v roce 2013 činil 195, kdyţ oproti tomu do roku 2014 se zvýšil na 207. Na rozdíl od předchozích statistik další místo podle počtu ubytovacích zařízení patří kategorii ostatní jinde neuvedená a penzionům. Zatímco v roce 2012 kategorie ostatní jinde neuvedená podle údajů 137 převyšovala počet penzionů, který činil 131, v průběhu let 2005-2011 počty u uvedených kategorií klesaly. Počet turistických ubytoven 43 v roce 2012 převyšoval počet pětihvězdičkových hotelů 42, ale tendence se změnila v roce 2013, kdy počet pětihvězdičkových hotelů zůstal na 42, ale počet turistických ubytoven klesl na 36. Počet jednohvězdičkových hotelů v průběhu období se neměnil a zůstal na 5. Naopak 28

klesl počet dvouhvězdičkových hotelů z 20 na 14. Mírně poklesl počet kempů z 22 na 18. Graf 2: Počet ubytovacích zařízení v Praze 2012-2014 250 200 Hotely ***** Hotely **** 150 Hotely *** Hotely ** 100 Hotely * 50 Penziony 0 2012 2013 2014 Kempy Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] V této kapitole a v průběhu zkoumání byly zjištěny odchylky a v následující tabulce a grafu budou tyto odchylky zobrazené. Tabulka 6: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 2012 Staré údaje Nové údaje Rozdíl nových a starých údajů Hotely ***** 42 42 0 Hotely **** 178 195 17 Hotely *** 184 215 31 Hotely ** 10 20 10 Hotely * 1 5 4 Penziony 78 131 53 Kempy 22 22 0 Turistické ubytovny 17 43 26 Ostatní jinde 57 137 80 neuvedená Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] 29

Počet pětihvězdičkových hotelů se nemění na rozdíl od ostatních hotelů. Pětihvězdičkové hotely patří do nejvyšší kategorie hodnocení a jsou vyţadované bohatou klientelou a většinou patří mezinárodním společnostem. Vznik kaţdého takového hotelu není bez pozornosti veřejnosti. Lze odvodit, ţe ve sledovaném období roku 2005 aţ 2014 počet pětihvězdičkových hotelů je relevantní a celkově lze konstatovat, ţe počet těchto zařízení v průběhu let 2005 aţ 2014 vzrostl. U ostatních ubytovacích zařízení jsou odchylky, dokonce největší odchylka je u kategorie ostatní jinde neuvedená. Odchylka v počtu těchto zařízení je 36 %. Další významná odchylka je v počtu penzionů, rozdíl činí 24 % ubytovacích zařízení. V obou zohledněných obdobích je vykazován pokles celkového počtu toho druhu ubytování. Jedním z důvodu poklesu počtu penzionů je rostoucí konkurence a vznik různých ubytovacích portálů jako je booking.com; klienti mají lepší přehled budoucího ubytování. Na stránkách booking.com byl zjištěn počet registrovaných penzionů, které nabízejí svoje sluţby přes tento portál, a bylo zjištěno, ţe je tam pouze 87 ubytovacích zařízení z vykazovaných 101 (podle statistického úřadu). Lze předpokládat, ţe před rokem 2012 takových registrovaných zařízení bylo aţ dvakrát méně. Z důvodu, ţe význam mezinárodních rezervačních portálů v poslední době roste a booking.com lze označit za jeden z největších portálů, zařízení chybějící v tomto portálu ztrácejí klienty. Cestovní kanceláře situaci nezachrání, protoţe uţ nemají tak velký počet klientů. Cestovní kanceláře vykupují velký počet pokojů za podmínky niţších cen z důvodu získání větší marţe, coţ pro penzion není výhodné. U kempů odchylka nebyla zjištěna, ale jejich počet od roku 2013 začal klesat. Poslední z významných odchylek je u tříhvězdičkových hotelů, kde odchylka činí 14 %. V období let 2005 aţ 2011 byl zaznamenán růst a mírný pokles v počtu, ale za období let 2012-2014 lze říci, ţe úbytek počtu je nevýznamný, a to z hlediska toho, ţe nejvíce hotelů v Praze je právě této kategorie a k ukončení činnosti mohlo dojít i z osobních důvodů. 30

Graf 3: Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 Odchylka v počtu ubytovacích zařízení v roce 2012 v procentech Hotely ***** 0% Ostatní jinde neuvedena 36% Hotely **** 8% Hotely *** 14% Penziony 24% Hotely ** 4% Hotely * 2% Turistické ubytovny 12% Kempy 0% Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] 2.1.2 Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie Pro statistické zkoumání počtu přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie byly vytvořeny tři tabulky, zejména počet strávených nocí v letech 2005-2011 a to u rezidentů a nerezidentů, a počet nocí strávených v zařízeních v letech 2012-2014, stejně rezidenti a nerezidenti. Pro názornost byly vytvořeny odpovídající grafy. Podle statistik z roků 2005 aţ 2011, jak je vidět, u rezidentů počet přenocování v pětihvězdičkových hotelech se výrazně nezměnil, pouze trochu se zvýšil v roce 2014. 31

Tabulka 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR, 2005-2011. Rezidenti 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Hotely 73092 75250 113528 97055 85526 103738 122950 ***** Hotely 639296 770655 875617 1396291 1537216 1868538 2000319 **** Hotely *** 3180092 3356650 3618318 3972432 3973420 4008607 4202142 Hotely ** 1331942 1264199 1151046 925304 797889 694200 591958 Hotely * 500629 490638 452436 407070 359106 357754 374008 Penziony 2678682 2632834 2736672 2638942 2349025 2229015 2360038 Kempy 2470982 2485451 2232897 1931793 2034681 1791425 1672545 Turistické ubytovny 1206239 1182003 959183 889703 804057 762944 823260 Ost. jinde 7658800 7940145 7120506 6187059 6115739 5904610 5836693 Neuvedená Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Stejně jako v jednohvězdičkových hotelech zjevné změny nejsou vidět, ale lze spatřit klesající tendence. Za pozornost stojí počet nocí ve čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových hotelech. V těchto ubytovacích zařízení je zřejmé výrazné stoupání. Dokonce počet nocí ve čtyřhvězdičkových hotelích v roce 2011 činil 2 000 319, ve tříhvězdičkových hotelích 4 202 142. U penzionů jsou patrné mírné výkyvy a slabé rostoucí tendence od roku 2010. Počet přenocování v kempech mírně klesá od roku 2006, nepatrný růst vidíme v roce 2009. V následujících letech pokračuje klesání. Prudké klesání je jenom u ubytovacích zařízení kategorie ostatní jinde neuvedené. Tím pádem lze konstatovat, ţe u rezidentů v období let 2005-2011 proběhla změna preference. Převáţná většina si pro své ubytování vybírá tříhvězdičkové hotely a na druhém místě penziony, bez ohledu na to, ţe byl zaznamenán nevýrazný pokles nocí strávených v ubytovacích zařízeních. V roce 2011 na třetím místě v preferencích u rezidentů jsou čtyřhvězdičkové hotely. Počet nocí trojnásobně stoupl, a to z 639 296 v roce 2005 na 2 000 319 nocí v roce 2011. Rezidenti si pro své ubytování vybírají více komfortní podmínky při cestování nebo při sluţebních cestách ve srovnání s minulostí. 32

Graf 4: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenty), v ČR, 2005-2011. Hotely ***** 9000000 Hotely **** 8000000 Hotely *** 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rezidenty Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovny Ostatní jinde neuvedena 33

Tabulka 8: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011. Nerezidenti 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Hotely 1522330 1753205 1823515 1794583 1704973 1966447 2131959 ***** Hotely 5615484 5823907 6475732 7240535 7272566 7973546 8825992 **** Hotely 6588720 6247436 6523182 6711193 5484657 5467571 5704831 *** Hotely ** 733300 721356 615499 536170 387099 379613 238466 Hotely * 210857 192272 163042 125386 84923 72465 74216 Penziony 1381928 1357445 1293613 845973 613797 583372 581097 Kempy 845832 753757 548502 486081 428341 298045 280344 Turistické 176223 187836 174716 125831 77811 68728 63164 ubytovny Ost. jinde 1924908 2071172 2018381 1614778 1214649 1109838 1045597 neuvedená Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Co se tyká nerezidentů ve stejném období, můţeme vidět, ţe od roku 2007 klesá počet přenocování u ubytovacích kategorií, jako jsou jednohvězdičkové hotely, penziony, kempy a turistické ubytovny. Zřejmí lídři u nerezidentů jsou tří- a čtyřhvězdičkové hotely. Došlo k zajímavým změnám u těchto kategorií: 1) v průběhu zkoumaného období let 2005-2011 počet přenocování ve čtyřhvězdičkových hotelech stále stoupá. Pouze v období let 2008-2009 se počet strávených nocí téměř nezměnil. 2) v roce 2011 počet přenocování činil 8 825 992, a z toho důvodu se čtyřhvězdičkové hotely staly nejpreferovanější kategorií hotelů. 3) v kategorii tříhvězdičkových hotelů byl mírný růst v období let 2006-2008 a 2009-2011. 4) v období let 2008-2009 však dochází k náhlému klesání. Důvodem klesání u tříhvězdičkových hotelů a stagnace u čtyřhvězdičkových byla ekonomická krize. Většina nerezidentů si vůbec nemohla dovolit jet do ČR, nebo velmi šetřili na svých zájezdech a sluţebních cestách. 5) Pětihvězdičkové hotely mají rostoucí tendence od roku 2009. 34

Graf 5: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2005-2011. 10000000 9000000 8000000 7000000 6000000 5000000 4000000 3000000 2000000 1000000 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Hotely ** Hotely * Penziony Kempy Turistické ubytovný Ostatní jinde neuvedena Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Období let 2012-2014 je významné stabilitou a nepatrnými změnami. U rezidentů stále velkou popularitu mají tříhvězdičkové hotely, následují penziony a čtyřhvězdičkové hotely. Statistici zaznamenali mírný pokles nocí strávených v penzionech a turistických ubytovnách. 35

Tabulka 9: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie v ČR, 2012-2014. Rezidenti Nerezidenti 2012 2013 2014 2012 2013 2014 Hotely ***** 147569 132454 135447 2245948 2270258 2454815 Hotely **** 2288820 2315519 2381199 9573170 9758113 9829536 Hotely *** 4880877 4810322 4899226 6198175 6111908 6022782 Hotely ** 679325 677118 623627 418507 437763 331804 Hotely * 389940 412509 377820 118552 115326 96511 Penziony 3273889 3234264 3072781 858235 830636 722891 Kempy 1783499 1910818 1912711 289383 301312 287741 Turistické ubytovny Ostatní neuvedená jinde 1026166 1239861 1027598 152286 169845 298771 6073208 5470684 5503129 1396408 1577857 1536469 Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Jinak situace vypadá u rezidentů. Počet čtyřhvězdičkových hotelů pokračuje ve svém růstu i v období let 2012-2014. V roce 2014 počet přenocování činil 9 829 536. Toto období, stejně jako u rezidentů, je velmi stabilní. Dochází k pomalému růstu počtů přenocování v čtyřhvězdičkových hotelech, mírný pokles je u tříhvězdičkových hotelů. Také stoupá počet přenocování v pětihvězdičkových hotelech. 36

Graf 6: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom rezidenti), v ČR 2012-2014. 7000000 6000000 Hotely ***** Hotely **** 5000000 Hotely *** 4000000 Hotely ** 3000000 Hotely * 2000000 1000000 0 2012 2013 2014 Rezidenti Penziony Kempy Turistické ubytovny Ostatní jinde neuvedena Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz, [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr, [cit. 2015-11-05] Graf 7: Počet přenocování v ubytovacích zařízeních podle kategorie (jenom nerezidenti), v ČR, 2012-2014. 12000000 10000000 Hotely ***** Hotely **** 8000000 Hotely *** 6000000 Hotely ** 4000000 Hotely * Penziony 2000000 Kempy 0 2012 2013 2014 Nerezidenti Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.czso.cz 37

2.1.3 Denní útrata turistů během jejich pobytu v Praze Po zkoumání statistických údajů (tabulka 10) poskytnutých Ministerstvem pro místní rozvoj ČR můţeme dospět k závěru, ţe od roku 2006 do roku 2012 došlo ke sníţení částky, kterou utratí v průměru turisté při návštěvě Prahy za jeden den. Od roku 2013 došlo k rostoucím tendencím. To lze odůvodnit zvýšením popularity cestování do Prahy z asijských zemí, zejména Číňanů. Dnes Číňané obsadili 1. místo podle částky utracených peněz za den a dostali se před Rusy, kteří uţ delší dobu byli lídry v tomto ţebříčku. Tabulka 10: Průměrná utracená částka turistů během jejich pobytu v Praze na osobu a den Rok Částka 2006 3 023,00 CZK 2007 3 250,00 CZK 2008 3 132,00 CZK 2009 2 953,00 CZK 2010 2 764,00 CZK 2011 2 856,00 CZK 2012 2 511,00 CZK 2013 2 821,00 CZK 2014 2 905,00 CZK Zdroj: Příjezdový cestovní ruch 2009-2015: Prezentace výsledků výzkumu. In: Integrovaný operační program [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. 2010, s. 29 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/986499fb-d92d-43a9-8a35-192d7dd38608/prijezdovycestovni-ruch-cr-za-duben-az-cerven-201.pdf?ext=.pdf 2.1.4 Ceny za přenocování v ubytovacím zařízení v Praze Jak bylo předpokládáno, průměrná cena v ubytovacích zařízeních v Praze je nejvyšší v rámci celé České republiky. V tabulce 11, průměrná cena v pětihvězdičkových hotelech činí aţ 6 860,00 korun. Takové ubytování si nemůţe kaţdý dovolit. Tato kategorie hotelů je směřována na úzký segment lidí. Co se týká čtyřhvězdičkových 38

hotelů je cena za přenocování více přijatelná. Lze zejména nalézt hotel, kde cena bude odpovídat kvalitě, ale nebudeme nic přeplácet. Průměrná cena v Praze bude činit 2 445,00 korun. Ostatní kategorie ubytovacích zařízení svou niţší cenou vyhovují skupině turistů, kteří by nechtěli utrácet velkou částku peněz za přenocování v hotelu, nebo například studentům, kteří se snaţí co nejvíce ušetřit. Tabulka 11: Průměrná cena přenocování na jednu osobu v ubytovacích zařízeních v Praze. Hotely ***** 6 860,00 CZK Hotely **** 2 445,00 CZK Hotely *** 1 535,00 CZK Hotely ** 971,00 CZK Penziony 1 416,00 CZK Kempy 1 178,00 CZK Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů www.booking.com 2.2 Analýza nízkonákladových hotelů v Praze Pro účely provedení analýzy v praktické části byly vybrány tři nízkonákladové hotely v Praze, které nabízejí ubytování pro turisty za velmi nízkou cenu. V podstatě se jedná o jeden hotel, který je součástí řetězce Easyhotels a je situován v Praze 7. Dvě další ubytovací zařízení jsou hostel a dvouhvězdičkový hotel, které téţ lákají lidí, jiţ nechtějí platit za ubytování vysokou cenu, ale jsou spokojeni pouze s ubytovacími sluţbami, bez sluţeb doprovodných. Prvním vybraným hotelem je nízkonákladový hotel z řetězce Easyhotels, který je situován v západní části Prahy nedaleko nábřeţí Vltavy. Tudíţ všichni přijíţdějící turisté jsou tu nedaleko od centra Prahy. V hotelu je k dispozici klimatizace a Wi-Fi připojení, televize a sociální zařízení. Hotel se nachází v dobré dostupnosti MHD, zejména autobusového nádraţí a metra. Druhým hotelem je dvouhvězdičkový hotel Sokolská Youth hostel, tedy ubytovací zařízení cílené na mladou klientelu. Cena za dvojlůţkový pokoj v tomto hostelu činí orientačně 900 Kč za noc, tudíţ 450 Kč na jednu osobu (18 eur). 39

Třetím zkoumaným nízkonákladovým ubytovacím zařízením je ubytovna hostel Volha. Toto zařízení je původně kolejí pro studenty vysokých škol, ale část tohoto hostelu se pouţívá i jako nízkonákladové ubytování pro cizince a turisty. Pro provedení analýzy uvedených ubytovacích zařízení byl realizován strukturovaný rozhovor s manaţery hotelů. Rozhovor je součástí přílohy č. 1. Dále v průběhu analýzy bylo provedeno dotazníkové šetření. Dotazníky byly předloţeny turistům, kteří jsou hosty nízkonákladových hotelů v Praze, pro zjištění jejich spokojenosti a důvodů poptávky po nízkonákladových hotelech. 2.2.1 Hotel Easyhotel Hotel Easyhotel se nachází v městské části Holešovice, v ulici U Výstaviště 1. Do hotelu je moţné dorazit hromadnou dopravou nebo taxíkem. Hotel se nachází nedaleko centra, a proto cesta nebude dlouhá ani nebude stát mnoho peněz. Do centra Prahy se lze dostat dvěma způsoby: hromadnou městskou dopravou (cca 25 minut) nebo vozem taxi (cca 10 minut). To znamená, ţe se hotel nachází ne přímo v centru Prahy, ale zase ne daleko od něj. Ceny za pokoje v hotelu jsou následující: Tabulka 12: Ceny za pokoj v hotelu Easyhotel v Praze Typ pokoje Cena Malý dvojlůţkový pokoj 27 eur Standardní dvojlůţkový pokoj 28 eur Třílůţkový pokoj 49 eur Zdroj: Easyhotel v Praze. [online]. Dostupné z: http://bookings.easyhotel.com/booking/ehotbookrooms.asp?sd=37411488820151105113930, [cit. 2015-11-03] Hotel nabízí parkovací stání za poplatek 8 za den nebo za zvýhodněnou cenu 19 eur na týden. Za poplatek si host můţe koupit přístup na internet, TV a uloţení zavazadel (5 eur). Je zajímavé, ţe úklid na pokoji (10 eur) a brzký či pozdní příjezd je téţ za poplatek (10 eur). Pokud sečteme všechny poplatky, zjistíme, ţe cena za ubytování a standardní sluţby, které poskytují jiné hotely (například třídy 3*), je větší. 40

Rozhovor s pracovníkem hotelu Easyhotel Prague Jedné z pracovnic hotelu Easyhotel Prague byl odeslán dotazník, který je součástí příloh této bakalářské práce. Odpovědi na tento dotazník jsou následující: 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? V hotelu je celkem 24 pokojů, z nichţ 10 je malých dvojlůţkových pokojů, 10 standardních dvojlůţkových pokojů, dále 2 rodinné pokoje a 2 třílůţkové pokoje. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Ubytovací, transfer, taxi, úklid, úschova zavazadel, trezor. 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Úklid, televize, úschova zavazadel. 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení? Turisté, mladí lidé, důchodci. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: Nerozlišujeme to. a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? V průměru 80%. a. Hlavní sezona b. Vedlejší sezona 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Internet, cestovní kanceláře, hotely ze stejného řetězce Easyhotels. 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době? Myslím si, ţe někteří lidé nepotřebují doplňkové sluţby, ale pouze ubytování. My jejich přáním vţdy vyhovíme. 41

2.2.2 Hotel Sokolská Youth hostel Hostel Sokolská se nachází v centru Prahy vedle stanice metra I. P. Pavlova. Je to přímo centrum Prahy, coţ vyvrací stereotypní představu o tom, ţe nízkonákladové hotely jsou situovány pouze na okrajích měst. Na rozdíl od prvního zkoumaného hotelu hotel Sokolská Youth hostel nabízí bezplatný Internet a Wi-Fi na pokojích, kávu a čaj po celý den, trezor a úschovu věcí, sklad zavazadel, přístup ke kuchyňce, ţehličku na vlasy, fén zdarma k zapůjčení. Tudíţ se jedná o hotel, který nabízí všechny sluţby bez doplatku. Tabulka 13: Ceny za pokoj v hotelu Sokolská Youth Hostel Typ pokoje Cena Jednolůţkový pokoj 18 eur Standardní dvojlůţkový pokoj 30 eur Třílůţkový pokoj 33 eur Zdroj: Sokolská Youth Hostel. [online]. Dostupné z: http://www.hostel52.com, [cit. 2015-11-03] Za doplatek je pouze parkování v tomto penzionu. Činí 300 Kč (11,5 eur) za jedno auto a den. Tato cena je přiměřená vzhledem k lokalitě hotelu. Stravovací sluţby tento nízkonákladový hotel neposkytuje. Rozhovor s pracovníkem hotelu Sokolská Youth Hostel 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? Kapacita je 70 míst v jednolůţkových, dvojlůţkových, třílůţkových a čtyřlůţkových pokojích. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Kávu, čaj, internet, Wi-Fi, parkování, úschovu zavazadel, trezor, dopravu. 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Parkování, Wi-Fi, doprava, trezor. 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení? 42

Především studenti. Dále jsou to turisté v rámci autobusových zájezdů po Evropě a turisté z asijských států. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: a. Hlavní sezona: duben - říjen b. Vedlejší sezona: listopad - březen 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? a. Hlavní sezona - 90% b. Vedlejší sezona 40% 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Cestovní kanceláře, hotelové portály, internetové stránky 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době? Nízkonákladové hotely vyhrávají cenovou konkurenci, a proto návštěvnost a poptávka je v tomto případě větší, neţ v jiných hotelech. 2.2.3 Hostel Volha Hostel Volha je komerčním ubytováním v rámci kolejí Volha, které jsou ve správě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Koleje nabízejí ubytování ve dvojlůţkových a třílůţkových pokojích se sociálním zařízením. Jedná se o ubytování bez kaţdodenního úklidu, ale s přístupem na internet. Toto nízkonákladové ubytování je situováno v Praze 11, ve vzdálenosti cca 8 km od centra města. Doprava do centra Prahy je poměrně snadná, i kdyţ dlouhá jedná se o deset zastávek do centrálních stanic metra ze stanice Chodov nebo Opatov. Ceny za ubytování v hostelu se liší podle sezónnosti. V průměru jsou ceny následující: Tabulka 14: Ceny za pokoj v hostelu Volha Typ pokoje Cena Jednolůţkový pokoj 19 eur Standardní dvojlůţkový pokoj 23 eur Třílůţkový pokoj 29 eur Zdroj: Ceník ubytovacích sluţeb hostelu Volha [online], dostupné z: http://www.vschtsuz.cz/content/files/cenik_komerce.pdf [cit. 2015-11-03] 43

Rozhovor s pracovníkem hotelu Sokolská Youth Hostel 1. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení? Kapacita hostelu je 140 lůţek. 2. Jaké služby poskytujete pro turisty? Stravování pouze pro skupiny nad 10 osob ve studentské menze, Wi-Fi 3. Jaké služby jsou doplňkové a poskytují se za poplatek? Ţádné zpoplatněné doplňkové sluţby neposkytujeme. 4. Kdo je cílovým klientem vašeho ubytovacího zařízení? Turisté, kteří poţadují levnější ubytování, rodiče studentů studujících na vysoké škole. 5. Vyjmenujte hlavní a vedlejší sezonu ve vašem ubytovacím zařízení: Máme rozdělenou sezonu na: hlavní, coţ jsou pouze Velikonoce a Silvestr, dále měsíc leden aţ březen je mezisezona, od dubna aţ do října je sezona následuje opět od listopadu do 29.12. mezisezona. 6. Jaká je obsazenost vašeho hotelu v hlavní a vedlejší sezoně? V sezoně a hlavní sezoně je obsazenost 80%, v mimosezoně cca 45 % 7. Jaké nástroje propagace používáte pro propagaci vašeho zařízení? Navštěvujeme veletrhy cestovního ruchu, klasický internet a reagujeme na případné nabídky na propagaci. 8. 8. Jaký je trend po vývoji poptávky po nízkonákladových hotelech v současné době? Poptávka po nízkonákladovém hotelu je poměrně vysoká vzhledem k poměru kvalita versus cena. 44

2.2.4 Shrnutí provedených rozhovorů Kaţdý ze zkoumaných hotelů má různou kapacitu ubytovacího zařízení - pohybuje se mezi 24 aţ 140 pokoji. Bez ohledu na to, ţe hotely jsou nízkonákladové, nabízejí svým zákazníkům poměrně rozšířený sortiment sluţeb, kam patří základní sluţby, které návštěvnici mohou potřebovat. Například dva ze zkoumaných hotelů nabízejí Wi-Fi. V hotelu Sokolská Youth Hostel připojení k internetu je doplňkovou sluţbou, která je poskytovaná za dodatečný poplatek. Vzhledem k tomu, ţe základní cílovou skupinou hotelu jsou studenti, tato sluţba by měla být velmi populární mezi zákazníky. V hotelu Volha se Wi-Fi poskytuje zdarma. Je jediným hotelem ze všech tří zkoumaných, který nabízí i stravování v rámci hotelu, ale pouze pro větší skupiny více neţ 10 lidí. To, ţe mezi sluţby hotelů nepatří stravování nebo patří jen částečně, je kompenzováno tím, ţe v hotelech lze vţdy nalézt informace o restauracích a kavárnách, které se nacházejí vedle budovy, a také se host můţe vţdy obrátit na recepci. Hotely také nabízejí dopravní sluţby, úschovu zavazadel, trezor, televizi, parkování a úklid, ale většinou tyto sluţby se řadí do doplňkových, za které je nutné dodatečně zaplatit. Do cílových zákazníků kaţdého ze tří hotelů patří turisté. Tato skupina představuje lidi, kteří vyhledávají levnější ubytování a většinou nepotřebují ţádné dodatečné sluţby v hotelu. Hlavním kritériem výběru je cena, a proto je pro ně dostačující základní úroveň pohodlí a zařízení. Cílovou skupinou hotelů jsou také studenti a jejich rodiče, coţ je způsobeno tím, ţe nemohou nebo nechtějí vynakládat vysoké prostředky na ubytování. Jeden hotel nerozlišuje rok na hlavní sezonu a vedlejší. Ostatní dva hotely sezony rozlišují. Hlavní sezonou dvou hotelů je období mezi dubnem a říjnem. To je způsobeno turistickou sezonou, kdy většina lidí cestuje a čerpá dovolenou. Dále hotel Volha do své hlavní sezony zahrnuje vánoční období, kdy je těţké najít volný pokoj v jakémkoliv hotelu v Praze. Tak například na konci roku 2014 (podle českého statistického úřadu) Prahu navštívilo 1 536 499 hostů. Pokles zájmu ze strany turistů z Ruska a Ukrajiny byl kompenzován větším počtem hostů z Německa, Francie, Číny, Jiţní Koreje, Polska a Slovenska. Zbývající měsíce hotel Volha povaţuje za mezisezonu. Hotel Sokolská Youth Hotel nepovaţuje vánoční období za hlavní sezonu a definuje období od listopadu aţ do března jako svou vedlejší sezonu. 45

Podle manaţerů obsazenost hotelů během hlavní sezony činí 80-90% a během vedlejší sezony 40-45%. Všechny tři hotely vyuţívají internet jako základní způsob propagace. To je způsobeno tím, ţe internet, vlastní stránky a různé hotelové portály jsou jedněmi z nejlevnějších a nejúčinnějších způsobů oslovení zákazníků. Hotely také spolupracují s cestovními kancelářemi a manaţeři hotelu Volha navíc navštěvují různé veletrhy v oblasti cestovního ruchu a prezentují tam svůj hotel. Manaţeři hotelů stanovenou nízkou cenu za ubytování povaţují za svou hlavní konkurenční výhodu. Podle odpovědí je patrné, ţe věří ve schopnost obstát v boji s konkurencí i v období poklesu počtu turistů, kvůli poměru mezi cenou a kvalitou poskytovaných sluţeb. 2.3 Dotazník pro turisty a zákazníky nízkonákladových hotelů v Praze Dotazník byl přeloţen do angličtiny a vytvořen ve formuláři Google Forms. Na dotazník byl vygenerován odkaz, který byl šířen na sociálních sítích mezi přáteli, a také ve spolupráci se zahraničními přáteli. Avšak odpovídali pouze ti, kteří skutečně vyuţili sluţby nízkonákladových hotelů. Celkem odpovědělo 40 respondentů. Výsledky jsou následující: Obrázek 3: Otázka č. 1 dotazníku: Jaký je důvod vaší návštěvy Prahy? 5% 5% 25% 65% a. Turistický b. Pracovní c. Léčení / studium d. Jiné Zdroj: vlastní tvorba 46

Příčinou návštěvy většiny hostů hlavního města je cestování (65%). To se dá lehce odůvodnit tím, ţe Praha je klíčovou destinací cestovního ruchu po celém světě. Kaţdoročně do Prahy přijíţdí více a více turistů. Krize v Rusku a na Ukrajině podstatně ovlivnila počet návštěvníků z těchto zemí, ale i tak ve 4. čtvrtletí roku 2014 z Ruska přijelo 148 656 turistů, coţ je podle jejich počtu druhé místo po Německu. Z pracovních důvodů přijelo 25% hostů. Pořádání různých konferencí a jiných obchodních akcí je také populární v ČR. Podle údajů českého statistického úřadu v roce 2014 v Praze bylo uskutečněno 3 667 akcí (konferencí) s celkovým počtem účastníků 544 847. Obrázek 4: Otázka č. 2 dotazníku: Proč jste si vybral/a nízkonákladový hotel? 18% 6% 30% a. Potřebuji pouze ubytování bez doplňkových služeb b. Odpovídají mým představám o ceně za ubytování za noc c. Líbí se mi lokalita 18% d. Doporučil mi ho známý/á 28% e. Jiné Zdroj: vlastní tvorba Cílem další otázky bylo zjistit důvody, proč si dotazovaní vybrali nízkonákladový hotel. Tady se potvrdily odpovědi manaţerů tří vybraných hotelů. Hlavním důvodem výběru levného ubytování je, ţe klienti nepotřebují ţádné doplňkové sluţby, ani stravování. Většinou potřebují v hotelu jen přespat. 28% osob uvedlo jako hlavní příčinu soulad jejich představ s cenou ubytování. Stejný počet respondentů (18%) vybíral hotel podle lokality a podle doporučení svých známých. Praha je velké město, většina hostů preferuje centrální umístění hotelu. Ale v Praze je jedna z nejrozvinutějších infrastruktur v celé Evropě, a proto dostat se do centra je moţné za poměrně krátkou dobu. Některým hostům stačí, pokud se hotel nachází vedle jedné ze stanic metra, a 47

vybírají hotel na základě blízkosti parkové zóny, obchodních center, místa práce nebo místa provedení konference, a moţnosti parkování. Obrázek 5: Otázka č. 3 dotazníku: Jaké doplňkové sluţby vyuţíváte v tomto hotelu? 13% 0% a. Stravování / dokoupil/a jsem si snídaní 30% b. Transfer z/na letiště c. Službu prádelny / čistírny 45% 7% 5% d. Internetové připojení e. Žádné Zdroj: vlastní tvorba Mezi doplňkové sluţby, za které jsou návštěvníci ochotni zaplatit, patří především připojení k internetu. 45% dotazovaných přikoupilo tuto sluţbu navíc. Stravování je také velmi vyuţívanou sluţbou, 30% dotazovaných si dokoupilo snídaní v hotelu. Je velmi zajímavé, ţe aţ 13% respondentů nezakoupilo ţádné doplňkové sluţby v hotelu, coţ ještě jednou potvrzuje, ţe vyhledávají pro sebe jen moţnost ubytování a vybírají hotel podle svých finančních moţností nebo představ. Sluţby prádelny a transferu do a z letiště byly zakoupené jen malým počtem zájemců, výsledky se pohybují mezi 5-7%. 48

Obrázek 6: Otázka č. 4 dotazníku: Uveďte, zda jste spokojen/á se sluţbami poskytovanými v nízkonákladových hotelech? 25% 30% a. Ano, plná spokojenost b. Částečná spokojenost, chybí mi některé služby c. Spíše nespokojený/á 38% 7% d. Nejsem vůbec spokojený/á Zdroj: vlastní tvorba Zajímavým faktem podle výsledků dotazníků je to, ţe většina respondentů (63%) není spokojená s kvalitou sluţeb, poskytovaných hotelem. To znamená, ţe v okamţiku, kdy vybírají hotel, počítají s určitou úrovní obsluhy a moţností zakoupit doplňkové sluţby. Moţná nespokojenost návštěvníků je způsobena tím, ţe některé hotely neposkytují svým zákazníkům stravování, anebo tím, ţe nízkonákladové hotely nekladou velký důraz na firemní kulturu a nepovaţují příjemnou komunikaci se zákazníky na vysoké úrovni jako samozřejmost. Nicméně 30% dotazovaných uvedlo, ţe se sluţbami hotelu jsou zcela spokojeni. 49

Obrázek 7: Otázka č. 5 dotazníku: Vrátíte se znovu do nízkonákladového hotelu? 28% 17% 25% 30% a. Ano, budu se neustále vracet b. Pravděpodobně se vrátím c. Spíše se nevrátím, nelíbilo se mi tady d. Ne, vyberu si klasický hotel Zdroj: vlastní tvorba Na otázku, zda se vrátí do nízkonákladového hotelu, respondenti dávají spíše pozitivní odpověď. Pro 30% návštěvníků je rozhodující cena, a i kdyţ nejsou spokojeni se sluţbami jednoho hotelu, vyberou si jiné levné ubytování. 46% dotazovaných se uţ nechce vracet do nízkonákladových hotelů, 17% z nich je zcela nespokojeno se svým výběrem a v budoucnu předpokládají, ţe budou preferovat jen klasické hotely. 50