Návrh marketingové strategie pro hotel Jelínkova vila

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Návrh marketingové strategie pro hotel Jelínkova vila Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Dana Skálová Jana Suková Brno 2012

2

3 Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Daně Skálové za odborné vedení, poskytnutí cenných rad a připomínek a Ing. Martinu Jurkovi za poskytnutí firemních informací a materiálů. Dále poděkování patří všem, kteří si našli čas na vyplnění dotazníku a mé rodině za podporu během celého studia.

4

5 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za použití zdrojů uvedených v seznamu literatury a pod vedením své vedoucí bakalářské práce. Ve Velkém Meziříčí dne 2. ledna 2012

6

7 Abstract Suková, J. Proposal of marketing strategy for hotel Jelínkova vila. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, This bachelor work deals with proposal of marketing strategy for hotel Jelínkova vila in Velké Meziříčí. First part concentrates on issues concerning tourism, accommodation, strategic marketing together with environment analysis and marketing mix. Second part introduces chosen subject and its current marketing mix in addition of environment analysis and SWOT analysis. This work included marketing research with recommended innovations of hotel marketing strategy. Keywords Tourism, hotel, enviroment analysis, SWOT analysis, marketing mix, marketing strategy. Abstrakt Suková, J. Návrh marketingové strategie pro hotel Jelínkova vila. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Tato bakalářská práce se zabývá návrhem marketingové strategie pro hotel Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí. První část práce se zaměřuje na problematiku cestovního ruchu, ubytovacích služeb, strategického marketingu spolu s analýzou prostředí a marketingovým mixem. Druhá část práce představuje popis zvoleného subjektu a jeho současného marketingového mixu, dále analýzu prostředí a SWOT analýzu hotelu. Součástí práce je i marketingový výzkum a následná doporučení pro inovaci marketingové strategie hotelu. Klíčová slova Cestovní ruch, hotel, analýza prostředí, SWOT analýza, marketingový mix, marketingová strategie.

8

9 Obsah 9 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Literární rešerše Cestovní ruch Systém cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu Specifika služeb cestovního ruchu Ubytovací služby Marketingový mix Product Cena Distribuce Propagace Lidé Spolupráce Balíčky služeb Programování Strategický marketing Proces přípravy marketingové strategie Strategický marketingový proces Analýza prostředí Marketingové cíle Marketingová strategie Metodika práce 30 4 Vlastní práce Hotel Jelínkova vila... 33

10 10 Obsah Organizační struktura hotelu Provozní střediska hotelu Návštěvnost hotelu Výroba a odbyt piva Analýza marketingového mixu hotelu Příprava tvorby marketingové strategie Cíle firmy Analýza vnějšího prostředí - makroprostředí Analýza oborového (odvětvového) prostředí SWOT analýza hotelu Jelínkova vila Analýza primárních dat Návrhy a doporučení pro hotel Jelínkova vila Diskuze 55 6 Závěr 56 7 Literatura 58

11 Obsah 11

12 12 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Organizační struktura hotelu 34 Obr. 2 Hromadná ubytovací zařízení v kraji Vysočina 44

13 Seznam tabulek 13 Seznam tabulek Tab. 1 Matice SWOT 28 Tab. 2 Ansoffova matice 29 Tab. 3 Vybrané ukazatele kraje Vysočina 42 Tab. 4 Matice SWOT hotelu Jelínkova vila 46 Tab. 5 Ceny za inzerci v regionálních denících 54

14

15 Úvod a cíl práce 15 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V posledních letech se cestovní ruch stal nejenom významnou součástí národní ekonomiky a patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví národního hospodářství, které vytváří řadu nových pracovních příležitostí, ale má též vliv na životní styl obyvatel. Politické a ekonomické změny po roce 1989 představovaly pro cestovní ruch nastartování nového směru v jeho vývoji. Pád železné opony znamenal otevření hranic západnímu světu a Česká republika se tak mohla dostat na celosvětový trh. S cestovním ruchem souvisí i celá řada dalších odvětví národního hospodářství jako doprava, potravinářství, stavebnictví a jiné a vytváří tak tzv. multiplikační efekt. Díky cestovnímu ruchu má člověk možnost poznat různé historické, kulturní a přírodní atraktivity jednotlivých regionů, krajů, zemí. Pro mnoho zemí právě cestovní ruch představuje největší zdroj devizových příjmů. S rozvojem cestovního ruchu ale též souvisí stále se zvyšující nároky zákazníků. Díky moderním komunikačním technologiím jsou lidé mnohem více informovaní, jejich požadavky a preference se neustále mění a požadují stále vyšší kvalitu služeb a jsou to oni, kdo určují, jaká bude na trhu nabídka. V dnešní době však i na trhu cestovního ruchu existuje velká konkurence, a proto pokud chce firma uspět, musí zákazníkovi nabídnout takové produkty a služby, které on požaduje a budou vést k uspokojení jeho potřeb, dříve než to udělá konkurence. To však vyžaduje nutnost zahrnovat do podnikového řízení i marketingové řízení a tvorbu různých marketingových strategií. Hlavní náplní této práce proto bude návrh marketingové strategie pro hotel Jelínkova vila, který od svého otevření patří k nejlepšímu ubytovacímu a gastronomickému zařízení v okolí Velkého Meziříčí, avšak stále zde lze spatřovat i další možné rezervy v jeho rozvoji. 1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je navrhnout vhodnou marketingovou strategie pro hotel Jelínkova vila ve Velkém Meziříčí, případně inovovat stávající strategie, především v oblasti komunikačního mixu a tedy lepší propagace hotelu a jeho nabízených služeb. V rámci hlavního cíle práce byly stanoveny i další dílčí cíle: Analyzovat trh s ubytovacími zařízeními v kraji Vysočina a zhodnotit konkurenci. Identifikovat a zhodnotit zákazníky. Zhodnotit současnou marketingovou strategii hotelu a složky marketingového mixu. Navrhnout doporučení pro inovaci marketingové strategie.

16 16 Literární rešerše 2 Literární rešerše 2.1 Cestovní ruch Pojem cestovní ruch byl již definován mnoha autory, ale v základě jejich definice obsahovaly totéž a nikdy nebyly zcela vyčerpávající. Za první definici moderního charakteru můžeme považovat tu od Krapfa a Hunzikera v jejich Všeobecné nauce cestovního ruchu, která definuje cestovní ruch jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, jestliže cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výdělečná činnost. (Hesková, 2006) Orieška (1999) pak definuje cestovní ruch jako soubor činností, které jsou zaměřeny na uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu, které souvisí s cestou a pobytem osob mimo jejich místo trvalého bydliště, většinou v jejich volném čase a za účelem poznání, zotavení, kulturního a sportovního vyžití, společenského kontaktu. Aby se názory na definování předmětu cestovního ruchu sjednotily, rozhodla se Světová organizace cestovního ruchu (WTO) v roce 1991 v kanadském městě Ottawa zorganizovat mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Účastníci této konference nakonec přijali návrh, že cestovním ruchem se rozumí činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. Doba, která je stanovená, bývá kratší než jeden rok, v domácím cestovním ruchu pak šest měsíců. (Hesková, 2006) Systém cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu Subjekt cestovního ruchu představuje účastník cestovního ruchu, jímž může být kdokoliv, kdo uspokojuje svoje potřeby během cestování mimo místo svého bydliště. Podle Heskové (2006) se jedná o tyto účastníky: Návštěvník osoba v domácím cestovním ruchu, která cestuje v zemi svého bydliště na jiné místo, s tím že doba pobytu je kratší než šest měsíců, v zahraničním cestovním ruchu pak do jednoho roku. Účel cesty musí být jiný než výdělečná činnost. Turista splňuje kritéria návštěvníka, tedy alespoň jedno přenocování při účasti na cestovním ruchu. Vzhledem k délce pobytu se pak rozlišuje turista na dovolené a krátkodobě pobývající turista. Výletník cestuje na dobu kratší než 24 hodin, tedy nepřenocuje Stálý obyvatel (rezident) v domácím cestovním ruchu jej představuje osoba, která na daném místě žije alespoň šest měsíců, v zahraničním pak osoba, která v zemi pobývá alespoň jeden rok.

17 Literární rešerše 17 Objekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu je nositelem nabídky a přestavuje vše, co může účastníka cestovního ruchu přimět, aby změnil místo pobytu. Jedná se o cílové místo do nějž účastník cestuje, dále pak podniky a instituce cestovního ruchu, které dotváří s atraktivitou cílového místa nabídku pro subjekt cestovního ruchu. (Hesková, 2006) Typologie cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Podle Centrály cestovního ruchu (Czechtourism) jsou druhy cestovního ruchu charakterizovány jako způsob realizace cestovního ruchu. Členění druhů cestovního ruchu je následující: 1. Podle místa realizace o domácí cestovní ruch o zahraniční cestovní ruch příjezdový, výjezdový o tranzitní zahraniční občané projíždí danou zemí 2. Podle délky pobytu o krátkodobý účast na cestovním ruchu do tří dnů (2 přenocování) o dlouhodobý více jak tři dny, maximálně do jednoho roku 3. Podle způsobu zabezpečení o organizovaný cestovní ruch zajištění cesty a pobytu cestovními kancelářemi (zprostředkovateli) o neorganizovaný cestovní ruch účastník si cíl cesty a služby zabezpečuje sám 4. Podle způsobu financování o volný cestovní ruch účastník si náklady hradí sám podle svých možností a dle dohody o vázaný cestovní ruch část nákladů na účast si hradí účastník sám a část je hrazena ze společenských fondů při splnění určité podmínky (členství v organizaci apod.) Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruch jsou podle Oriešky (1999) stanoveny na základě motivace účastníků (účel cesty) a mezi základní patří: o rekreační cestovní ruch typický je aktivní, ale i pasivní odpočinek ve vhodném rekreačním zařízení s cílem obnovit fyzické a duševní síly o kulturně-poznávací cestovní ruch představuje kombinaci vzdělávání (poznávání kultury, historie, zvyků a tradic navštívených zemí) a účelné trávení volného času o sportovně-rekreační cestovní ruch je spojen s aktivním odpočinkem ve vhodném prostředí (cykloturistika, pěší turistika, vodní sporty, lyžování apod.)

18 18 Literární rešerše o Lázeňský a léčebný cestovní ruch je podmíněn existencí přírodních léčivých zdrojů a svým charakterem přispívá ke zlepšení fyzické a duševní kondice, prevenci, celkový odpočinek a relaxace Další formy cestovního ruchu jako mládežnický, seniorský, rodinný, rybářský, myslivecký, městský, kongresový, incentivní, agroturistika, ekoagroturistika a další jsou podle Ryglové, Bruina a Vajčenrové (2011) označovány jako specifické formy cestovního ruchu, které mají za cíl uspokojit zvláštní potřeby těchto specifických segmentů cestovního ruchu Specifika služeb cestovního ruchu Jak služby všeobecně, tak i služby cestovního ruchu nelze produkovat na sklad (pomíjivost), tedy poskytnutí služby je zároveň její spotřebou, která je vázaná na konkrétní prostor (časovost). Dále služby cestovního ruchu mají převážně osobní charakter, slouží k uspokojení potřeb účastníků CR a jsou službou lidí pro lidi. Jelikož služby cestovního ruchu jsou podle Oriešky (1999) mnohotvárné a potřeby účastníků většinou velmi různorodé, vystupují často jako komplex různých služeb, což znamená, že uspokojení potřeby určitou službou vyvolá uspokojení další potřeby jinou službou (na dopravu do určitého prostoru navazuje i potřeba ubytování, stravování atd.). Narozdíl od spotřebitele na trhu se spotřebním zbožím je účastník cestovního ruchu neanonymní. (Beránek, Kotek, 2007) Ubytovací služby Materiálně-technická základna Představuje ubytovací zařízení, která poskytují ubytovací služby. Může jít i o ubytovací střediska (hotely, motely) či prostředky (stan, obytné přívěsy). Podle Oriešky (1999) se ubytovací zařízení mohou členit podle těchto hledisek: a) způsob výstavby pevná (hotely, motely), částečně pevná (montované chaty), přenosná (stany), pohyblivá (přívěsy, karavany) b) časové využití celoroční, dvousezónní, jednosezónní c) podle druhu tradiční (hotely, motely, pensiony, botely, aparthotely), doplňková (chaty, bungalovy, rotely, kempy), ostatní (koleje, domov mládeže) Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizace ubytovacích zařízení, neboli jejich rozdělení do jednotlivých kategorií a podle vybavení, úrovně a druhu poskytovaných služeb do tříd. Jednotlivé třídy se označují počtem hvězdiček, které určují minimální požadavky na ubytovací zařízení. * Tourist ** Economy *** Standard **** First Class

19 Literární rešerše 19 ***** Luxury Po zrušení oborové normy v České republice, která upravovala kategorizaci ubytovacích zařízení, bylo nutné stanovit základní podmínky pro kategorizaci a klasifikaci ubytovacích zařízení. V roce 1994 se proto Ministerstvo hospodářství, Český statistický úřad, Česká centrála cestovního ruchu, Národní federace hotelů a restaurací ČR, Asociace cestovních kanceláří, Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu rozhodly vydat metodickou pomůcku Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení (Orieška, 1999). Obdobným způsobem pak vznikla i Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky, která však pracuje na principu dobrovolnosti. Za provedení certifikace se však platí, ale pro spotřebitele představuje ubytovací zařízení s certifikací jistotu určitého standartu služeb. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) Podle již výše zmíněného Doporučení se ubytovací zařízení dělí na hromadná ubytovací zařízení a individuální ubytovací zařízení. Hromadná ubytovací zařízení Hromadná ubytovací zařízení slouží k přechodnému ubytován. Definice kategorií ubytovacích zařízení, která spadají do hromadných ubytovacích zařízení, je následující 1 : Hotel ubytovací zařízení, které musí mít alespoň 10 pokojů. Hotely se podle klasifikace do pěti tříd. Hotel garni však má vybavení pro omezené poskytování stravovacích služeb (minimálně snídaně) a člení se do čtyř tříd. Motel ubytovací zařízení, které disponuje alespoň s 10 pokoji a poskytuje taktéž přechodné ubytování a služby s tím spojené, zejména pro motoristy, je zde možnost parkování. Motel se člení do 4 tříd. Pension ubytovací zařízení, které má nejméně 5 a maximálně však 20 pokojů. Společenské a doplňkové služby jsou však v tomto typu zařízení omezeny stravovací se vyznačují chybějící restaurací přímo v pensionu, pension však musí mít alespoň místnost, která umožní hostům stravování a zároveň odpočinek. Členění je do 4 tříd. Botel ubytovací zařízení na trvale zakotvené lodi. Zařazení je nejvýše do 4 hvězdiček a jsou na něj kladeny stejné požadavky jako na hotely příslušné třídy. Do kategorie hromadná ubytovací zařízení se řadí i kategorie ostatních hromadných ubytovacích zařízení jako je kemp (vlastní ubytovací zařízení jako stan, přívěs, nebo se zde nachází chatky a bungalovy), chatová osada a turistická ubytovna. (Ryglová, Bruian, Vajčnerová, 2011) 1 Viz literatura Hotelstars.cz

20 20 Literární rešerše Individuální ubytovací zařízení Tato zařízení bývají též označována jako ubytování v soukromí, které představuje možnost ubytování v bytě, rodinném době, chatě či chalupě nebo ubytování u příbuzných, přátel nebo známých. (Orieška, 1999) 2.2 Marketingový mix Pro definici marketingového mixu můžeme použít, že se jedná o soubor marketingových nástrojů, které firma používá k tomu, aby usilovala o dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu. (Beránek, Kotek, 2007) Marketing cestovního ruchu Marketing služeb představuje důležitou součást pro rozvoj marketingu cestovního ruchu, především proto, že obě oblasti pracují se stejnou charakteristikou produktu ve formě služby. Dalším společným znakem je podle Heskové (2006) využívání tzv. rozšířeného marketingového mixu, kdy ke klasickým nástrojům (Product, Price, Place a Promotion) jsou přiřazovány další: People (Lidé), Partnership (Spolupráce), Packaging (Balíčky) a Programming (Programování). (Zelenka, 2010) Product Produkt představuje základní složku marketingového mixu a podle Foreta (2003) jej lze definovat jako cokoliv, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby nebo splnění určitého přání. V případě hotelnictví se bude jednat o poskytovanou službu, která bude sloužit k uspokojení potřeb hotelových hostů. Jedná se především o poskytnutí ubytování, stravování a doplňkových služeb. Podle průzkumu tržních příležitostí se spousta subjektů v oblasti cestovního ruchu specializuje na určitý tržní segment. To umožňuje navázání těsnějšího vztahu se zákazníky, odlišení od konkurence a vytvoření jedinečné a nezaměnitelné image společnosti. (Beránek, Kotek, 2007) Stejně jako v průmyslu, tak i v cestovním ruchu je nutné stále vyvíjet nové produkty služby. To je úkolem marketingu, který má zajistit, že služby budou odpovídat poptávce na trhu a budou konkurenceschopné. Tak jako produkt má svůj životní cyklus se svými různě dlouhými fázemi, tak i ve službách se musí zkoumat v jaké fázi se jednotlivé služby nachází (vývoj, uvedení, růst, zralost, pokles). Nové nápady a inovace je třeba hledat nejpozději ve fázi zralosti, ty pak rozvíjet pro udržení stávající pozice na trhu. (Jakubíková, 2009) Cena Podle Kotlera (2004) je cena částka, za kterou jsou výrobek nebo služba nabízeny na trhu; je vyjádřením hodnoty pro spotřebitele, tj. sumy, kterou spotřebitel vynakládá, výměnou za užitek, který získá díky zakoupenému výrobku či službě.

21 Literární rešerše 21 Z hlediska marketingového mixu představuje cena zdroj zisku pro podnik a podle Foreta (2003) je to suma peněz, množství výrobků nebo objem služeb, které je kupující ochoten prodávajícímu poskytnout jako protihonotu. Pro Beránka a Koteka (2007) zase cena vzniká jako nárok na odměnu subjektu, který poskytuje službu (produkt). Cena by podle nich měla krýt minimálně náklady spojené s poskytnutím služby, ale měla by zahrnovat i odpovídající zisk. Zároveň cena představuje i částku, kterou je zákazník ochoten za službu zaplatit. Výše ceny je často určována různými faktory. Může se jednat o důležitost ceny pro zákazníky, sezónní vlivy, psychologická očekávání, umístění hotelu, nabídka služeb a strategie konkurence, výše nákladů a obchodní politika hotelu, ale velmi silně ovlivňuje cenu i situace na trhu. Také značná část zákazníků dobře reaguje na různé druhy slev. Postupy pro tvorbu ceny mohou být podle Királ ové (2002) následující: Podle nákladů kalkulace na základě nákladů na produkt, je vhodná, pokud lze uvedené náklady jednoznačně určit. Nebere však v úvahu pohyby ve spotřebitelské poptávce a požadavcích cílového segmentu ani ceny konkurence. Při oceňováním produktu často dochází k cenové diskriminaci, která souvisí se sezónností v cestovním ruchu či s nesouladem místním a časovým při koupi a spotřebě produktu. Podle trhu taktéž nazývána hodnotově orientovaná metoda tvorby cen, kdy poptávka spotřebitelů určí výši ceny. Hodnota produktu nevychází z nákladů, ale znamená jistou hodnotu pro zákazníka, která může být z hlediska zákazníka vyšší než z hlediska subjektu. Podle konkurence stanovení cen podle cen produktu konkurence. Ceny jsou podobné jako u konkurenčních firem a jen malá pozornost se v případě této metody věnuje nákladům nebo poptávce. Tato cenová strategie je též oblíbená, jestliže změření cenové elasticity poptávky by bylo obtížné. (Kotler, 2004) V případě vysoké poptávky je možné při dobré nabídce požadovat od všech zákazníků v jakémkoliv čase stejnou cenu. Jsou-li však ve spotřebitelské poptávce značné výkyvy, musí být ceny co nejlépe odstupňovány (diferenciovány). Nabídku stejných služeb za různou cenu pak označujeme jako cenovou diferenciaci. V hotelnictví se může jednat o diferenciaci podle období, podle druhu hostů, podle obratu, podle druhu nebo doby platby, podle distribuční cesty. (Beránek, Kotek, 2007) Distribuce Distribuce představuje způsob, jakým se dostane nabídka prodávajícího na trh, kde je nabízena kupujícímu ke koupi. Každý subjekt nabízející produkt či službu používá alespoň jednu distribuční cestu. Ta může být buď přímá nebo nepřímá. Distribuční cesta je podle Kotlera množina nezávislých organizací, které se podílejí na procesu zajištění dostupnosti výrobku nebo služby pro zákazníka.

22 22 Literární rešerše Rozdělení distribučních cest z obecného hlediska je podle Foreta (2003 následující: i. Přímá distribuce Přímá distribuce představuje situaci, kdy mezi prodávajícího a kupujícího nevstupuje žádný mezičlánek, tedy kupující nakupuje produkt (službu) přímo od prodávajícího. V oblasti hotelnictví je v Evropě stále zvykem rezervovat si ubytování přímo, používá se tedy přímé distribuční cesty. ii. Nepřímá distribuce V případě nepřímé distribuce se jedná o prodej prostřednictvím zprostředkovatelů, zejména cestovních kanceláří a agentur a může mít jednu, dvě i více úrovní. Obě distribuční cesty přináší podle Heskové (2006) ve svém použití různé výhody i nevýhody. Výhodou nepřímé je, že hotel může díky reklamě pro hotel prostřednictvím katalogů a doporučení prodat více pokojů než obvykle, kanceláře (agentury) mohou zajistit vyšší využití kapacity v mimosezónním období, hotel může získat kontakty na nové zákazníky a trhy. Nevýhodou je, že zde nastává placení provize zprostředkovatelům i v obdobích, kdy by dokázal hotel prodat svoji kapacitu i bez nich. Dalšími nevýhodami může být riziko spolupráce s neseriózními partnery, žádný nebo omezený vliv na kombinaci služeb a další. Pokud má hotel vysoký podíl zahraničních hostů obvykle se prezentuje na jednotlivých trzích prostřednictvím rezervační sítě. Díky internetu se hotel zapojí do rezervačních sítí, které zjednodušují a racionalizují vyhledávání volných kapacit zákazníky, dále umožní poskytnout potenciálním zákazníkům potřebné informace a okamžité potvrzení rezervace znamená pro hotel nejen úsporu času, ale i nákladů. Vyvinutí počítačových rezervačních systémů (CRS) a globálních distribučních systémů (GDS) americkými leteckými společnostmi bylo velkým pokrokem v kanálech nepřímého marketingu. Mezi dnešní nepřednější globální distribuční systémy patří SABRE, GALILEO a AMADEUS. (Királ ová, 2002) Propagace Propagace jako další nástroj marketingového mixu je podle Zelenky (2010) nezbytná pro marketingovou komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky a zahrnuje reklamu, osobní prodej, podporu prodeje a public relations a další nástroje přímého marketingu. V dnešní době rychlého rozvoje informačních technologií se stále častěji objevuje nutnost segmentace zákazníků. Upouští se od masového, nediferencovaného marketingu, přechází se k segmentovanému, kdy se na trhu tvoří spíše menší skupiny zákazníků se specifickými potřebami, které však vyžadují odlišný přístup k marketingovému programu a komunikačnímu mixu. (Kotler, 2004) Reklama Podle Kotlera je reklama jakákoli forma neosobní placené prezentace a podpory prodeje výrobků, služeb či myšlenek určitého subjektu. Všeobecně je reklama schopna svojí povahou zasáhnout velký počet potenciálních zákazní-

23 Literární rešerše 23 ků při relativně nízkých nákladech a svoje sdělení je schopna podle potřeby opakovat, může mít tedy formu zaváděcí, přesvědčovací a připomínací. (Foret, 2003) V hotelnictví reklama představuje všechny prostředky, které dokážou zapůsobit na potenciální zákazníky, a přesvědčí je o přednostech nabízených služeb. Za největší reklamní účinek se považuje spokojený zákazník, který svoji spokojenost šíří dále. V případě nespokojenosti se pak špatné reference o kvalitě služeb šíří mnohem rychleji. (Beránek, Kotek, 2007) Pro reklamu v hotelu je možné využít časopisy, noviny, direct mail, rozhlas, billboardy, internet, menu, ubrousky a jiné. Reklama uveřejněná v novinách dokáže zasáhnout lokální trh i za nižší cenu než v ostatních médiích a jelikož jsou noviny publikovány periodicky, může se reklamní sdělení rychleji dostat k danému segmentu. Velmi podobné je použití časopisu k reklamnímu sdělení, především odborných a specializovaných, které pokryjí daný trh s cílovými segmenty velmi efektivně. (Királ ová, 2002) Podpora prodeje Jako podporu prodeje rozumíme jakýkoliv časově omezený program, jehož cílem je zvýšit objem prodeje (Foret, 2003). Mezi obvyklé nástroje podpory prodeje patří kupony, soutěže, prémie, slevy a různé další bonusy, které přitahují zákazníkovu pozornost a vybízení ke koupi. Obecně je její životnost mnohem kratší než při použití reklamy. Podpora prodeje představuje krátkodobé cíle v rámci propagace a je používána většinou nepravidelně, v rámci sezónnosti trhu. (Kotler, 2004) Public relations (vztahy s veřejností) Public relations představuje další nástroj v rámci komunikačního mixu, který Kotler (2004) definuje jako snahu o budování pozitivních vztahů veřejnosti k dané firmě, vytváření dobrého institucionálního image a snaha o minimalizaci následků nepříznivých událostí, popřípadě pomluv, které se o firmě šíří. K budování dobrých vztahů s veřejností využívá podobné prostředky komunikace jako reklama, avšak nesleduje stejný cíl. Public relations by měl budovat a zlepšovat image společnosti, zatímco reklama má za úkol prodat služby. Nejčastější způsob jak pěstovat PR je prostřednictvím různých médií, která bezplatně uveřejňují informace o naší společnosti v tisku, rádiu, televizi apod. Oproti ostatním nástrojům propagace PR sehrává obvykle podpůrnou roli, je však nutné ji koordinovat s ostatními aktivitami prodeje. Často firma dokáže pomocí public relations oslovit mnoho potenciálních zákazníků, na které reklama nebo jiná prodejní komunikace nepůsobí. (Királ ová, 2002) Lidé Dalším nástrojem marketingového mixu jsou lidé, které na jedné straně představuje zákazník, na druhé pak pracovníci společnosti, kteří jsou z hlediska

24 24 Literární rešerše nehmotnosti služby součástí nabízené služby zákazníkům. Pro úspěšnou realizaci je důležitá nejen kvalita služeb, ale také způsob chování zaměstnanců, které bývá mnohdy ještě důležitější než samotná kvalita služby. (Hesková, 2006) Spolupráce Spolupráce jako jeden z nástrojů marketingového mixu cestovního ruchu podle Zelenky (2010) zahrnuje spolupráci poskytovatelů služeb, zprostředkovatelů, místních obyvatel a místní samosprávy při vytváření regionálního produktu a jeho propagaci. Vzájemná kooperace těchto subjektů pak může být podle Heskové (2006) v formě horizontální nebo vertikální. Pokud spolupráce probíhá v úrovni stejného logistického pohybu produktů (určité oblasti) jedná se o horizontální kooperaci. Vertikální kooperace pak funguje na principu dodavatel odběratel. Typickým příkladem tohoto typu kooperace je franchising. Ten je rozšířen nejen v oblasti rychlého stravování, ale i v ubytovacích službách, kdy jednotlivé hotely jsou zapojeny do hotelových řetězců, které v dnešní době ovládají velkou část trhu. V podmínkách vysoké konkurence v oblasti cestovního ruchu jsou subjekty nuceny vzájemně spolupracovat. Firmám se snižují nejen náklady na podnikání, ale zvyšuje se i efektivnost vložených prostředků a komparativní výhody. (Beránek, Kotek, 2007) Balíčky služeb V rámci nabídky balíků služeb jsou jednotlivé služby seskupovány do jednoho balíčku a představují tak z pohledu Beránka a Kotka (2007) komplexní nabídku podle přání zákazníků. Úspěšně sestavené balíky zvyšují poptávku i mimo sezónu a tím mohou překonat poptávkově nepříznivé období (Hesková, 2006). Dále zvyšují přitažlivost pro nové segmenty (vytváříme-li balíky pro nové zákazníky). Hotely mohou podle Beránka a Kotka (2007) při packagingu využívat i atraktivit a akcí, které budou pořádány v blízkosti hotelu a zahrnout je do balíku (spojení hotelových služeb s návštěvou památky, nebo vstupenkou na sportovní či kulturní akci). Pro zákazníka představují balíčky obvykle nižší cenu, úsporu času při vyhledávání, rezervování a placení jednotlivých služeb a vyšší kvalitu. (Zelenka, 2010) Programování Proces programování bývá z pohledu Beránka a Kotka (2007) nedílnou součástí vytváření balíků služeb, neboť díky správnému programu v rámci balíku se zvyšují prodeje těchto balíků. Pro Zelenku (2010) zase programování přestavuje vytváření časově a místně propojené nabídky, package však vzniká jako kombinace různých služeb, které jsou nabízeny. Beránek a Kotek však uvádějí, že i některé balíky mohou existovat bez programování, například ubytování a stravování v hotelu nabízené za jednu celkovou cenu.

25 Literární rešerše Strategický marketing Než se dostaneme ke strategickému marketingu, definujme si nejprve pojem marketing. Podle Kotlera (2004) je marketing společenský a řídící proces, jehož pomocí jednotlivci a skupiny získávají to, co chtějí a potřebují, prostřednictvím vytváření a výměny výrobků a hodnot s druhými. V dnešní době si většina lidí pod pojmem marketing představuje reklamu, která souvisí s prodejem určitého výrobku či služby. Marketing však nepředstavuje jen to, ale v prvé řadě se zabývá vztahy mezi prodávajícím a kupujícím, kde svůj zájem orientuje především na zákazníka, jeho potřeby, přání, co zákazník chce nyní a co bude chtít v budoucnu a snaží se tyto potřeby co nejlépe uspokojit neustálým vývojem nových výrobků a služeb dřív než to udělá konkurence. (Horner, Swarbrooke, 2003) Horáková (2000) uvádí, že strategický marketing představuje jednu z vývojových fází marketingu. Strategický marketing se při plánování všech činností orientuje na budoucnost, bere v úvahu potenciální zákazníky a specifikuje jejich potřeby, tedy nezabývá se jen přítomností. Dále bývá často spojován s procesem, kdy se vypracovávají analýzy prostředí, konkurence, definují se cíle podniku a formulují se strategie a následné marketingové cíle a strategie jejich dosažení včetně vypracování přesného plánu a jeho realizace. Strategický marketing je taktéž spojován s hledáním konkurenčních výhod, kdy spojení konkurenčních výhod a situační analýzy je stěžejní pro formulaci a následnou volbu vhodné marketingové strategie. 2.4 Proces přípravy marketingové strategie Strategický marketingový proces Strategický marketingový proces má svoji návaznost na strategický řídící proces a vychází tedy z cílů a rozhodnutí v tomto procesu. Skládá se podle Horákové (2000) ze tří následujících etap: I. plánování zahrnuje provedení situační marketingové analýzy (analýza vnějšího prostředí, SWOT analýza, analýza konkurence), stanovení marketingových cílů a strategií, které musí být v souladu s podnikovými cíli a následné sestavení funkčního marketingového plánu II. realizace představuje účelné převedení marketingového plánu na konkrétní výrobky či služby s cílem prodat je na určitých trzích III. kontrola zahrnuje kontrolu dosažených marketingových aktivit a jejich porovnání s plánem a v rámci zpětné vazby eliminovat odchylky v realizační (plánovací) etapě Analýza prostředí Každý člověk (jedinec, skupina, organizace) je obklopený určitým prostředím, které na něj působí a ovlivňuje jej a zároveň i on působí na toto prostředí svým

26 26 Literární rešerše chováním. Prostředím managementu je jakýsi prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a jsou v jistých manažerských rolích. (Pošvář, Erbes, 2008) Pro hotelový management je cílové vytvářet a udržovat konkurenční výhody. Tento úkol je však v sektoru služeb výrazně těžší, jelikož služby nelze chránit různými patenty a jejich napodobování a kopírování je tím pádem jednodušší. (Beránek, Kotek, 2007) Vnější prostředí Jako vnější prostředí managementu můžeme považovat ty faktory, které mají svůj původ mimo organizaci. Makroprostředí K účelům analýzy makroprostředí se podle Pošváře a Erbese (2008) užívá třídění na: Politické a právní prostředí pro manažery společností znamená vysoké nároky na znalost vyhlášek, směrnic a zákonů, jejich dodržování v rámci řízení společnosti. Toto prostředí je tvořeno faktory, které ovlivňují směr rozvoje společnosti ve směru politického a právního rámce, taktéž rozhodují o tom, zda se ve společnosti bude utvářet příkazová, tržní nebo smíšená ekonomika. Vytváří je vláda, která navrhuje zákony a vynucuje si jejich dodržování. Při jejich porušování jsou postihováni jak manažeři, tak i organizace. Ekonomické prostředí faktory tohoto prostředí propojují makroekonomické prostředí s mikroekonomickým. Působí na vývoj národního hospodářství a ovlivňují i jeho strukturu. Prostřednictvím monetární a fiskální politiky působí tyto faktory na rozhodování manažerů i organizací. Za významné můžeme považovat HDP, kupní sílu koruny, inflace, státní rozpočet, platební bilanci, zahraniční obchod, úroveň mezd aj. Sociální prostředí faktory v tomto prostředí bývají v úzkém vztahu k životní úrovní obyvatelstva. Mezi významné, které působí na rozhodování manažerů a na organizaci, patří počet a věková, vzdělanostní a sociální struktura obyvatelstva, spotřeba, příjmy a výdaje, rozmístění a migrace pracovních sil, zvyklosti a preference. Při rozhodování organizace o tom co a pro koho vyrábět hrají velkou roli právě tyto faktory. Technické a technologické prostředí v rámci tohoto prostředí je nezbytné, aby manažeři a vlastníci organizací neustále sledovali vývoj nových technologií a rozvoj techniky a tím modernizovali výrobu či služby a zajistili tak dlouhodobou životnost organizace. Sledování nových trendů v oblasti nových technologií souvisí s produktivitou práce, náklady i kvalitou výrobků a služeb. Dochází ke zkracování času potřebného pro výrobu, času na vyřízení objednávek a splnění tak požadavků zákazníka. Faktor času je tedy rozhodující v konkurenčním boji. V rámci tohoto prostředí jsou nezbytné finanční investice do výzkumu a vývoji či do výrobních a informačních technologií.

27 Literární rešerše 27 Ekologické prostředí v souvislosti s ochranou přírody a trvale udržitelného rozvoje životního prostředí nabývají na důležitosti i tyto faktory jako náklady na ochranu přírody, vody, ovzduší, půdy a kulturních památek. Péče bývá většinou pod dohledem státních orgánů či různých aktivistických hnutí. V souvislosti s vydáváním zákonů na ochranu životního prostředí tak stát některým organizacím podmínky soutěže ztěžuje a jiným naopak. Složky této klasifikace se pak označují jako PESTE (někdy STEPE) analýza. Vnitřní prostředí Za vnitřní prostředí považujeme vše uvnitř organizace, vztahy mezi prvky, které jsou navzájem propojeny komunikačními a řídícími vazbami. Situační analýza vnějšího a vnitřního prostředí Na jedné straně při této analýze zjišťujeme tržní příležitosti a hrozby, které pochází z vnějšího prostředí, na druhé silné a slabé stránky, které se týkají vnitřního prostředí firmy. (Solomon, Marshall, Stuart, 2006) Příležitosti jsou vnímány jako pozitivní situace ve vnějším okolí organizace. Díky nim mohou být zajištěny například větší prodeje a vyšší výnosnost. Dále pak může růst firemní potenciál, mohou přispět k nalezení nového tržného segmentu, ale taktéž se projevují jako změny v právních regulacích podnikání (daňové zákony, poskytování podpor, dotací,...). Hrozby představují nepříznivé situace v okolí organizace, které mohou mít podobu nebezpečí konkurence, klesajícího tržního potenciálu a nebo také jako změna v právních předpisech. Silné stránky v zásadě vyjadřují to, co podnik dělá lépe, co je jeho konkurenční výhodou. V konkrétní podobě se může jednat o personální či manažerské schopnosti, unikátní zdroje, mocná image značky, výhodné dodavatelsko-odběratelské vztahy nebo tržní dominance. Slabé stránky přesný opak silných stránek uvnitř organizace, podnik by se měl snažit o jejich eliminaci využíváním silných stránek a příležitostí. SWOT analýza Spojením situační analýzy vnitřního prostředí, která se skládá ze silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, a analýzy vnějšího prostředí, která nese informace o příležitostech (Opportunities) a hrozbách (Threats) organizace, dostaneme tzv. SWOT analýzu, která se nejčastěji vypracovává ve formě matice. V této matici porovnáním příležitostí a hrozeb se silnými a slabými stránkami organizace vyplynou podle Pošváře a Erbese (2008) čtyři možné skupiny strategií (opatření): Strategie SO využívá silných stránek organizace, aby získala výhody z příležitostí vnějšího prostředí. Strategie ST využívá silné stránky pro eliminaci negativních hrozeb z vnějšího prostředí.

28 28 Literární rešerše Strategie WO využívá výhody z příležitostí vnějšího prostředí pro překonání vlastních slabých stránek organizace. Strategie WT snaží se vyhýbat hrozbám z vnějšího prostředí a zároveň eliminovat slabé stránky organizace. Tab. 1 Matice SWOT Vnitřní prostředí Vnější prostředí Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) Zdroj: Pošvář, Erbes (2008), upraveno autorkou. Silné stránky (Strengths) Strategie SO (maxi-maxi) Strategie ST (maxi-mini) Slabé stránky (Weaknesses) Strategie WO (mini-maxi) Strategie WT (mini-mini) Marketingové cíle Marketingové cíle se od obecných firemních cílů liší tím, že jsou mnohem konkrétnější co se týče značek, velkostí, vlastních produktů a dalších prvků, jež souvisí s marketingovým mixem. Firemní cíle vychází z poslání organizace, čeho chce dosáhnout. Pokud organizaci tvoří strategické obchodní jednotky (divize), každá z nich má své vlastní cíle. Marketingové cíle tedy stanovují, čeho musí jednotlivé marketingové divize dosáhnout, aby splnily cíle společné pro celou organizaci. (Solomon, Marshall, Stuart, 2006) Marketingová strategie Strategií se podle Horákové (2000) rozumí určité schéma postupu, které naznačuje, jak za daných podmínek dosáhnout vytyčených cílů. Taktéž i marketingová strategie, jež navazuje na základní cíle podniku, má pomocí různých metod a prostředků (jako je analýza konkurence, okolí, poptávky, ale i vlastních silných a slabých stránek) vést ke splnění cílů. Výběr marketingové strategie probíhá v procesu plánování, přičemž výběru předchází formulace strategií a zhodnocení možných alternativ. Následná transformace zvolené strategie probíhá na úrovni strategického marketingového procesu realizace. V rámci kontroly použitých strategií se hodnotí, jak zvolené strategie přispěly k dosažení stanovených cílů, zjišťují se případné odchylky, které mohly vniknout v průběhu realizace nebo plánování a stanoví se vhodné postupy jejich nápravy. Konkrétní marketingová strategie se zaměřuje na určitý cílový trh, který byl v procesu segmentace zákazníků vybrán a v rámci strategie se marketingový mix přizpůsobuje konkrétnímu výrobku pro daný cílový trh. Marketingové strategie se podle Ansoffa 2 dělí na strategie zaměřené na trh a na strategie zaměřené na konkurenci. Strategie zaměřená na trh je vyjádřena Ansoffovou maticí produkt vs. trh v následující tabulce: 2 in Jakubíková, 2009

29 Literární rešerše 29 Tab. 2 Ansoffova matice Produkty Trhy Stávající Nové Stávající tržní penetrace rozvoj trhu Nové rozvoj produktu diverzifikace Zdroj: Jakubíková (2009). Strategie tržní penetrace znamená pronikání na trh, tedy současný produkt na současném trhu, kladení většího důrazu na marketing s cílem, aby současní zákazníci tento produkt kupovali více, nebo jej nakupovali zákazníci, kteří dříve nakupovali u konkurence. Nejčastěji používané nástroje jsou v podobě věrnostních slev. Strategie rozvoje trhu představuje proniknutí se stávajícím produktem na trh nový. Toho je možno dosáhnout například objevením nových tržních segmentů a nebo psychologickou diferenciací produktu prostřednictvím reklamy. Strategie rozvoje produktu představuje vývoj a výrobu nových produktu pro stávající trhy, nebo inovaci současných produktů jako reálné novinky. Strategie diverzifikace znamená proniknutí na nové trhy s novým výrobkem buď ve formě rozšíření stávajícího výrobního programu, nebo prohloubení sortimentu a nebo zcela nové trhy i produkty. Marketingové strategie souvisí také s marketingovým mixem a využíváním jeho nástrojů, tudíž se jednotlivé zvolené strategie mohou zaměřovat na všechny (nebo jen některé) složky marketingového mixu (produktová marketingová strategie, cenová, distribuční, komunikačního mixu). (Jakubíková, 2008)

30 30 Metodika práce 3 Metodika práce Bakalářská práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části byly nastíněny pojmy týkající se cestovního ruchu, strategického marketingu, analýzy vnějšího a vnitřního prostředí včetně SWOT analýzy a dále pak jednotlivých složek marketingového mixu. Praktická část obsahuje charakteristiku hotelu Jelínkova vila z hlediska jeho umístění, historie a poskytovaných služeb. V analýze prostředí hotelu je zachycena současná situace ve vnějším i vnitřním prostředí hotelu s následnou SWOT analýzou, součástí je i analýza trhu s ubytovacími zařízeními v kraji Vysočina, zhodnocení konkurence ve městě Velké Meziříčí a jeho okolí a současná marketingová strategie s jednotlivými složkami marketingového mixu. V rámci práce byl proveden i primární výzkum a v závěru práce jsou navržena doporučení pro inovaci marketingové strategie. Pro charakteristiku hotelu Jelínkova vila byly použity informace od vedení hotelu spolu s informacemi na webových stránkách hotelu. Díky interním informacím byly sestaveny grafy týkající se průměrné návštěvnosti a obsazenosti hotelu za poslední čtyři roky a taktéž průměrný odbyt piva místního minipivovaru. K vytvoření příslušných grafů byl použit program Microsoft Excel Při analýze prostředí hotelu (především makroprostředí) a dále pak u analýzy trhu s ubytovacími zařízeními v kraji Vysočina byla použita sekundární data dostupná z Českého statistického úřadu, případně data publikovaná krajem Vysočina. V rámci primárního výzkumu, který se týkal trendu cestování a cestovního ruchu v kraji Vysočina, byla použita metoda dotazování. Sběr primárních dat probíhal na přelomu listopadu a prosince Dotazník byl distribuován z převážné části v elektronické podobě a byl dostupný na V menším množství pak byl dotazník distribuován v papírové podobě. Některé dotazníky byly v průběhu zpracování vyřazeny pro neúplnost vyplnění a celkem tedy bylo zpracováno 142 dotazníků. Analýza a vyhodnocení dat byla pak provedena pomocí programu MS Excel a MS Word Celý dotazník byl sestaven tak, aby na sebe otázky navazovaly a byly pokládány tak, aby působily jednoduše a neodrazovaly tak od vyplnění. První část dotazníku se týká preferencí při cestování obecně, druhá část pak konkrétně kraje Vysočina. Dotazník se celkem skládal ze 21 otázek různého typu. Největší zastoupení měly otázky uzavřené s výběrem jedné možnosti (11) a uzavřené s výběrem více možností (4). Dále polouzavřené s výběrem právě jedné možnosti, přičemž poslední možnost dovolovala napsat vlastní možnost než nabízející seznam (4). Jedna otázka byla otevřená a jedna využívala principu odpovídání u více otázek najednou. Demografická struktura respondentů Převážnou část respondentů tvořily ženy, konkrétně 62 %. Dá se tedy předpokládat, že ženy jsou při vyplňování dotazníků ochotnější než muži. Dotazování

31 Metodika práce 31 nebylo zaměřeno na žádnou věkovou skupinu, byly osloveny všechny, avšak nepočetnější skupinou, která byla ochotná dotazník vyplnit, byli lidé ve věku Další početnou skupinu tvoří lidé ve věku let let 6% let 5% nad 55 let 2% let 20% let 67% Graf 1 Zastoupení respondentů podle věku Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2011, n = 142. Současná ekonomická aktivita dotazovaných je převážně student, což je zřejmé i ze zastoupení respondentů podle věku, kde převládá kategorie let. Avšak tato věková hranice je velmi široká, a proto do ní spadá i další významná skupina jako zaměstnaní lidé s 29 % a pracující studenti s 15 %. Podnikatel 12% Pracující student 15% Nezaměstnaný/á 4% Důchodce 2% Student 38% Zaměstnaný/á 29% Graf 2 Zastoupení respondentů podle ekonomické aktivity Zdroj: Dotazníkové šetření, prosinec 2011, n = 142 Zastoupení respondentů podle jednotlivých krajů je velmi nerovnoměrné a téměř polovinu dotazovaných tvoří lidé z kraje Vysočina, konkrétně 51 %. Dalším krajem, ve kterém mají dotazovaní trvalé bydliště, je Jihomoravský kraj (20 %), Jihočeský kraj představuje 7 %, dále Hlavní město Praha 5 %, Pardubický kraj 4 %, Zlínský kraj 3 %. Ostatní kraje se ve struktuře respondentů podílí jen

32 32 Metodika práce malým procentem, většinou 1 nebo 2 %, což při srovnání s 50% zastoupením z kraje Vysočina představuje jen 1 2 respondenty u jednotlivého kraje.

33 Vlastní práce 33 4 Vlastní práce 4.1 Hotel Jelínkova vila Název: Adresa: Předmět podnikání: vlastník: Hotel Jelínkova vila, s.r.o. Třebíčská 342/10, Velké Meziříčí ubytovací služby, hostinská činnost, pivovarnictví Ing. Lubomír Jurek Hotel Jelínkova vila se nachází nedaleko centra Velkého Meziříčí. Město leží v údolí obklopeném kopci Českomoravské vrchoviny a v bezprostřední blízkosti dálnice D1. Vyrostlo na soutoku řek Oslavy a Balinky. Historické centrum bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, kde k nejvýznamnějším patří zámek (původně hrad z 12. století), kde se nachází muzeum silnic a dálnic, dále gotický kostel sv. Mikuláše s největším osvětleným ciferníkem ve střední Evropě, renesanční luteránské gymnázium, židovské synagogy a částečně zachovalé opevnění s hradební bránou. Také sportovně založení návštěvníci si přijdou na své. Ve městě je lyžařská sjezdovka s dosněžovaným povrchem, venkovní koupaliště a zimní stadion. Okolní krajina je vhodná k pěší turistice, cykloturistice i k vyjížďkám na koni. Kulturní aktivity jsou kromě muzea soustředěny v Jupiter clubu, kde se nachází kino, konají se zde koncerty, divadelní představení a další akce. Hotel stojí na místě, kde v dřívějších dobách stával mlýn. Koncem 19. století koupila objekt významná továrnická rodina Jelínků a přestavěla na luxusní vilu s lidovým názvem Jelínkova vila. Tato vila byla později znárodněna a v 90. letech 20. století ji v zdevastovaném stavu koupila stavební firma a po vystěhování nájemníků zrekonstruovala. Na věhlasnou tradici mlynářství navázal současný podnik alespoň vnitřním stylem restaurace s unikátním, vodou poháněným mlýnským kolem. Odkaz na Jelínkovi je zachován v názvu. Celý komplex byl otevřen v roce 2004 a na trhu si již několik let úspěšně buduje svoje místo.

34 34 Vlastní práce Organizační struktura hotelu Majitel hotelu Vedoucí provozu Šéfkuchař Sládek Správce hotelu Recepce Kuchaři Pokojské Číšníci Obr. 1 Organizační struktura hotelu Zdroj: Hotel Jelínkova vila Provozní střediska hotelu Hotel Jelínkova vila se skládá ze 4 vzájemně propojených provozních středisek. Jedná se o hotel (ubytování), kongresové sály, stylovou rybí restauraci a minipivovar. Hotel ubytování Hotel poskytuje ubytování v jedno i dvoulůžkových pokojích, třílůžkovém hotelovém studiu, apartmánech a historických pokojích s originálním i replikovaným nábytkem. K dispozici je i bezbariérový pokoj. Exkluzivně se pronajímá vícepokojový apartmán Prezident, který má 80 m 2. Celková kapacita hotelu je 50 lůžek včetně přistýlek. Součástí každého pokoje je minibar, telefon s přímou volbou, televize s rádiem a možnost internetového připojení. Koupelny jsou vybaveny hotelovým fénem a podle výběru pokoje sprchou či masážním sprchovým panelem, klasickou nebo vířivou vanou. Snídaně jsou poskytovány ve snídaňovém salónku. Hoteloví hosté mohou využívat bezplatně bazén s protiproudem a saunu. Ve dvoře hotelu je hostům k dispozici 5 krytých parkovacích míst a dvůr je monitorován bezpečnostními kamerami. Dalších 17 parkovacích míst se nachází v bezprostřední blízkosti hotelu. Parkoviště je zabezpečeno závorou a taktéž monitorováno bezpečnostním kamerovým systémem s možností sledování na každé hotelové televizi. Kromě všech výše uvedených standardních služeb jsou nabízeny i služby individuální jako zajišťování taxi služby, praní a žehlení prádla, drobné vyspra-

35 Vlastní práce 35 vení oděvu, úschova cenností, faxová služba, obstarávání vstupenek na sportovní a kulturní akce. Kongresové sály Hotel nabízí pronájem kongresových sálů až pro 70 osob. Sály jsou k dispozici tři, dva z nich je možné flexibilně a dle přání zákazníků oddělit protihlukovou stěnou. Vybavení sálů profesionální audio-videotechnikou (dataprojektor, video, DVD, TV, zpětný projektor, bezdrátový mikrofon, flipchart) jsou samozřejmostí, dále je pak možné připojení na internet. Na základě dohody je pak možné zapůjčit počítače i počítačové sítě. Kongresové sály jsou uzpůsobeny i k podávání malého občerstvení. Velikost sálů koresponduje s typem školení to má komorní charakter a je koncipováno pro určitý segment. Sály nachází své uplatnění a zvyšují svoji vytíženost, na druhou stranu je jejich kapacita často nedostatečná a mnoho zájemců musí být proto odmítáno. Vzhledem k velikosti restaurace a lůžkové kapacitě by větší sály nebyly ani možné. Restaurace Stylová rybí restaurace návštěvníky zaujme především svým originálním interiérem ve stylu starého mlýna s mlýnským kolem a s tradičním rukodělným pivovarem. Vedle vlastního kvasnicového piva Velkomeziříčský Harrach jsou nabízena i kvalitní moravská vína a zejména vynikající kuchyně. Ta se specializuje na čerstvé rybí speciality, pečená vepřová žebírka a kolena, pochoutky k pivu a další jídla a nápoje. Svým zaměřením je unikátní nejen v blízkém okolí, ale v celém kraji. Celková kapacita restaurace je 55 míst a 35 míst v zimní zahradě. Malostránský pivovar Malostránský pivovar Velké Meziříčí byl vystavěn a zprovozněn v průběhu let První vaření piva zde proběhlo na Velké pátek 9. dubna Pivovar tak navázal na staletou tradici vaření piva ve Velkém Meziříčí, která zanikla v únoru roku Pivovar produkuje maximálně 4000 hektolitrů piva ročně a řadí se tak do kategorie minipivovarů. Pivo je kvasnicové a vaří se tradiční rukodělnou metodou. Typické měděné varny, ve kterých probíhá varný proces, se nachází přímo v restauraci. V současné době pivovar produkuje tři druhy piv světlý ležák, tmavý ležák a speciál, které nesou stejný název Velkomeziříčský Harrach Návštěvnost hotelu Na následujících grafech obsazenosti hotelu je zřetelně vidět, jak se v průběhu let (od roku 2008, kdy nastala hospodářská krize) počet ubytovaných pomalu snižuje. V roce 2008 počet přenocovaných činil osob, zatímco v roce osob. Hodnoty roku 2011* jsou za období od do , předpokládá se tedy, že počet přenocovaných osob se ještě do konce roku zvýší a přiblíží se minimálně hodnotám z minulých let.