âíslo 7 ROâNÍK 19 Ministr práce zahájil pfiípravu vûcné novely zákoníku práce ustanovením expertního panelu vedeného JUDr. Petrem Bezou kou, PhD. ze Západoãeské univerzity PlzeÀ. Vzhledem k tomu, Ïe pod zvolen m názvem si málokdo z obyãejn ch smrtelníkû znal ch panelû ovládacích, betonov ch, solárních, reklamních, sprchov ch ãi svûteln ch nûco kloudného pfiedstaví, budu dál pouïívat pro mne pochopitelnûj ího oznaãení Neãasova komise. Pan ministr tuto svou komisi poïádal o pfiípravu návrhû vûcn ch zmûn zákoníku práce s cílem liberalizovat a zpruïnit pracovnûprávní vztahy. V stupy Neãasovy komise jiï jsou na svûtû, i kdyï je samozfiejmû zdûrazàováno, Ïe se jedná o podkladov materiál pracovního charakteru a aï po jeho projednání tripartitní skupinou ministr práce a sociálních vûcí rozhodne, které námûty budou do návrhu novely zákoníku práce zpracovány. Zde je nutno uãinit poznámku, Ïe zvolenou taktikou se ministr mistrnû distancoval od v e zmínûného pracovního materiálu, pfiestoïe své komisi zadání dozajista formuloval sám. Materiál obsahuje okruhy, které mají b t pfiedmûtem novelizace zákoníku práce, a základní nástin zam len ch zmûn. Cíle, které jsou jednotliv mi návrhy sledovány, jsou zejména: 1. zpruïnûní pracovnûprávních vztahû - spoãívá-li zji tûn úãel v ochranû zamûstnance, která se nejeví jako dûvodná (ãi je podle názoru zpracovatelû návrhu novely pfiímo pfiehnaná), má b t zru ena, odborová práva mají b t pfiimûfienû omezena, 2. dosaïení vût í smluvní volnosti - silnûj í dûraz se má klást na smluvní utváfiení pracovních podmínek namísto v slovné právní úpravy, 3. ustanovení, která v praxi ãiní v kladové problémy, mají b t zpfiesnûna, 4. vyãi tûní textu zákona - zákoník práce V âísle: Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie ení (str. 3) K problematice kolektivního vyjednávání (str. 4) Nemocenské poji tûní v roce 2009 (pfiíloha) Konec se blíïí... (str. 7) 15. ZÁ Í 2008 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Vûcná novela, nebo první krok k likvidaci zákoníku práce? má b t oãi tûn od nadbyteãn ch (proklamativních a balastních) ustanovení. Po letmém pfieãtení materiálu z pohledu ochrany zájmû zamûstnancû je zfiejmé, Ïe námûty zadání opravdu naplàují. Poãítají s velmi rozsáhl m omezením ochrany zamûstnance a velmi rozsáhl m zpruïnûním v oblasti pracovnûprávních vztahû. Po lopatû fieãeno: zv hodàují postavení zamûstnavatele, podstatnû zuïují ochranu zamûstnancû a bezprecedentnû omezují práva a postavení odborov ch organizací v pracovnûprávních vztazích, zejména pak práva spojená s kolektivním vyjednáváním a uzavfiením kolektivní smlouvy. Pfiedkládané návrhy jednoznaãnû straní zamûstnavatelûm, bez ohledu na princip pruïnosti a jistoty (flexicurity) v pracovnûprávních vztazích zastávané EU, jejichï podstatou je odpovídající míra pracovnûprávní ochrany zamûstnance, poãítající zejména s vytvofiením vhodn ch podmínek pro slaìování pracovního a rodinného Ïivota, celoïivotní vzdûlávání, spoleãenskou odpovûdnost podnikû apod. Tento dûleïit poïadavek a rozmûr evropského pracovního práva v pfiedloïeném materiálu zcela chybí. Z pohledu zamûstnance se tak jeví vhodn m pfiejmenování Neãasovy komise na Neãasova komise pro likvidaci ZP. Právní experti âmkos provedli komplexní odbornou anal zu pfiedloïeného Pfiehledu námûtû ke koncepãním zmûnám v zákoníku práce, vyhodnotili jejich rizika pro pracovnûprávní ochranu zamûstnancû a navrhli zásady postoje âmkos k tûmto námûtûm. Anal za materiálua zku enosti zástupcû âmkos získané úãastí na jednání s jeho zpracovateli ukazují, Ïe svou podstatoua ideologick m zamûfiením smûfiuje k prosazení souãasn ch cílû nadnárodních podnikatelsk ch subjektû, mezi nûï patfií vedle poïadavkû ekonomické povahy vûãi vládám jednotliv ch zemí (zejména mal ch, mezi které patfií âeská republika) kategorick poïadavek na podstatné omezení právní regulace v oblasti pracovnûprávních vztahû a trhupráce. Zfiejm m cílem materiáluje, bez ohledu na vyjádfiení k jeho zamûfiení ze strany vedení Ministerstva práce a sociálních vûcí v médiích, získat prakticky neomezenoumoïnost disponovat pracovní silou podle jejich potfieb s tím, Ïe na základû tzv. principu autonomie vûle smluvních stran, kter v podmínkách vysoké nezamûstnanosti a globálních tlakû na sniïování nákladû práce dále jednoznaãnû zv hodàuje pozici zamûstnavatele, kter má k dispozici jiï dnes dostatek zastra ujících A co na to âmkos? Ostatnû posuìte sami: (struãn v ãet nejodváïnûj ích námûtû Neãasovy komise pro likvidaci ZP ) 1. Navrhuje se dobu, v níï lze volnû fietûzit pracovní pomûry na dobu urãitou, prodlouïit ze dvou na tfii roky a v ãet dûvodû, které opravàují k prodlouïení ãi opakovanému uzavfiení pracovního pomûru na dobu urãitou nad zákonem stanovenou dobu, uvést jen demonstrativnû. 2. Navrhuje se v znamnû roz ífiit prostor pro rozvázání pracovního pomûru v povûdí: - zobecnit v povûdní dûvody, na jejichï základû mûïe zamûstnavatel propustit zamûstnance, - stávající úpravu skonãení pracovního pomûru doplnit o v povûì bez uvedení dûvodu se zaplacením odstupného (pfiiãemï mají b t zohlednûni malí zamûstnavatelé, coï znamená, Ïe tito zamûstnavatelé by nemuseli platit toto odstupné, - zavést moïnost vyplacení se z v povûdní doby, nedojde-li k dohodû o skonãení pracovního pomûru, - zkrátit základní v povûdní dobu na jeden mûsíc nebo alternativnû zohledàovat délku pracovnûprávního vztahu zamûstnance k zamûstnavateli odstupàovanou v í odstupného, (Pokraãování na str. 2) prostfiedkû (... kdyï to nepfiijmete, pfiijme to mnoho jin ch; tak to tady zavfieme a pûjdeme jinam...) v oblasti pracovnûprávních vztahû. Anal zou se zab vala v první fiadû Pracovní skupina Rady âmkos pro zákoník práce a posléze i Rada âmkos na svém jednání dne 16. 7. 2008, kdy odsouhlasila Zásady postoje âmkos k pfiípravû tzv. koncepãní novely zákoníku práce. - Podle âmkos se nenaplnily katastrofické scénáfie, které pfiedpovídaly, Ïe nov zákoník práce bude pfiíãinou kolapsu mnoha odvûtví národního hospodáfiství a krachufiady firem. Není proto dûvod k tak zásadním zmûnám, které jsou navrhovány, jako dûvodné se povaïuje pouze uvést zákoník práce do souladu s Nálezem Ústavního soudu. - âmkos zásadnû nesouhlasí s takov mi úpravami, jejichï cílem je zamûstnance v jeho právech pfied zamûstnavatelem obnaïit a zbavit jej zejména práva na kolektivní ochranuprostfiednictvím zastupování suverénními odborov mi organizacemi. âmkos proto nesouhlasí s demontáïí práv odborov ch organizací a s oslabením v znamu kolektivních smluv jako nástroje k hromadné úpravû pracovních podmínek. (Pokraãování na str. 2)
(Dokonãení ze str. 1) - navrhuje se, aby jak zamûstnavatel, tak zamûstnanec mûli moïnost zru it pracovní pomûr okamïitû, je-li zde váïn dûvod, na jehoï základû nelze po zru ujícím spravedlivû poïadovat pokraãování pracovního pomûru aï do uplynutí v povûdní doby. 3. Navrhuje se zru it povinnost zamûstnavatele zaji Èovat plnûní sv ch úkolû pfiedev ím zamûstnanci v pracovním pomûru a zv it maximální rozsah v konu práce na základû dohody o provedení práce na 200 hodin. Souãasnû se u dohody o pracovní ãinnosti navrhuje povolit vykonávat práci aï do rozsahu stanovené t denní pracovní doby pro pfiípady sezonních prací (maximálnû na tfii mûsíce). 4. V oblasti pracovní doby obsahuje materiál nûkolik návrhû, které mohou ve sv ch dûsledcích v raznû zhor it pracovní podmínky zamûstnancû; zejména se navrhuje: - upravit tzv. práce na zavolanou (za urãit ch podmínek se zamûstnavatel mûïe se zamûstnancem dohodnout na tom, Ïe zamûstnanec bude zamûstnavateli k dispozici v místû, které si sám urãí, a nastoupí práci, kdyï ho bude zamûstnavatel potfiebovat, - v slovnû upravit job-sharing, kdy více zamûstnancû sdílí jedno pracovní místo a sami si rozvrhují pracovní dobu, - nová definice zamûstnance pracujícího v noci v tom smyslu, Ïe pûjde o zamûstnance, kter nejménû tfietinu své roãní pracovní doby odpracuje v noci. 5. V oblasti odmûàování se navrhuje: - zru it ochranu zamûstnancû pfied poskytováním neúmûrnû nízk ch mezd formou zaruãené mzdy, - pfiipustit odchylné uplatnûní principu ODBOROVÉ AKTUALITY Vûcná novela, nebo první krok k likvidaci zákoníku práce? stejné mzdy za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty u téhoï zamûstnavatele, u kterého vykonávají zamûstnanci stejné práce nebo práce stejné hodnoty v prostfiedí s odli n mi sociálnû ekonomick mi podmínkami, - vyuïít minimální mzdy jako základu pro stanovení pfiíplatkû za noãní práci a za práci v sobotu a v nedûli, vãetnû odmûny za pohotovost. 6. V rozporu s ratifikovanou Úmluvou MOP ã. 132 se navrhuje zru it pomûrnou ãást dovolené, popfi. dovolenou za odpracované dny. 7. Navrhuje se zru it institut krácení dovolené a právo odborû na spolurozhodování pfii urãení hromadného ãerpání dovolené. 8. Navrhuje se vypustit poïadavky na minimální dobu platnosti vnitfiního pfiedpisu, zákaz jeho zpûtné úãinnosti a pravidlo, podle nûjï má zamûstnanec, kterému vzniklo právo na základû vnitfiního pfiedpisu, právo na jeho uspokojení bez ohledu na to, zda do lo ke zru- ení vnitfiního pfiedpisu. 9. Dále se navrhuje zru it ustanovení, podle kterého vnitfiní pfiedpis, resp. pracovní fiád, nesmí ukládat povinnosti jednotliv m zamûstnancûm, resp. zakládat nové povinnosti zamûstnancû. 10. Navrhuje se zru ení ustanovení, podle kterého mûïe v kolektivní smlouvû dojít k omezení agenturního zamûstnávání. 11. Právní úprava konkurenãní doloïky má podle návrhu projít pomûrnû v znamnou rekonstrukcí: poãítá se se sníïením povinné kompenzace na polovinu prûmûrného v dûlku b valého zamûstnance, s prodlouïením maximální doby trvání konkurenãní doloïky na dva roky, stanovením moderaãního práva soudu (omezuje-li konkurenãní doloïka více, neï je spravedlivé) a se zru ením zákazu sjednat konkurenãní doloïku ve zku ební dobû. 12. UmoÏnit odborové organizaci vystupovat v individuálních pracovnûprávních vztazích zamûstnancû pouze tehdy, pokud k tomu byla zamûstnancem písemnû povûfiena a toto písemné povûfiení prokázala zamûstnavateli. 13. Odebrat odborov m organizacím oprávnûní zástupce zamûstnancû v oblasti informování a projednání. 14. K potlaãení vlivu odborû u zamûstnavatele smûfiuje i návrh v rámci zmûn základních zásad pracovnûprávních vztahû, aby právo na kolektivní vyjednávání náleïelo zamûstnanci, nikoli odborové organizaci. 15. Zavádí se hranice reprezentativnosti odborové organizace jako zástupce v ech zamûstnancû bez ohledu na jejich odborovou organizovanost, a to formou poïadavku nadpoloviãní vût iny ãlenû odborové organizace z celkového poãtu zamûstnancû zamûstnavatele. 16. KaÏd zamûstnanec by mûl mít právo vylouãit pro sebe závaznost kolektivní smlouvy jako celku (opt-out). 17. Souãasná práva odborové organizace na spolurozhodování (pracovní fiád, neomluvená absence, v jimka ze zákazu fietûzení pracovních pomûrû na dobu urãitou apod.) by mûla b t nahrazena právem na projednání. 18. U roz ifiování závaznosti kolektivních smluv vy ího stupnû materiál zvaïuje dvû varianty: - úplné zru ení moïnosti roz ífiit závaznost kolektivní smlouvy vy ího stupnû, - kaïd jednotliv zamûstnavatel nebo odborová organizace, která u nûho pûsobí, by mûli právo podat návrh soudu, aby rozhodl, Ïe kolektivní smlouva vy - ího stupnû pro nû není závazná, a to z dûvodu uznateln ch ekonomick ch nebo sociálních podmínek. Karel Sladkovsk pfiedseda svazu 2 A co na to âmkos? (Dokonãení ze str. 1) - Navrhované zmûny je tfieba rovnûï odmítnout zejména proto, Ïe jednostrannû prosazují prvky flexibility (zpruïnûní) pracovnûprávních vztahû na úkor pfiimûfiené jistoty (security) zamûstnancû. Bez respektování konceptu flexicurity, prosazovaného Evropskou unií, nemûïe b t Ïádná diskuse korektnû vedena. - âmkos je pfiipravena vést seriózní a vûcnoudiskusi o zmûnách pracovnûprávní úpravy, které si vyïadují potfieby praxe, av ak odmítá nafiãení z konzervativních postojû. Posláním âmkos a odborov ch svazû v ní sdruïen ch je ochrana hospodáfisk ch a sociálních zájmû zamûstnancû, tedy pfiedev ím ochrana zamûstnancû v pracovnûprávních vztazích. Tomuto svému poslání hodlá âmkos dostát, jak ji k tomu zavazuje nejen Statut âmkos, ale také program schválen IV. sjezdem âmkos. Proto, budou-li poïadavky ze strany zamûstnavatelû uváïené a proporcionální a jejich realizace zajistí jak potfiebnoumíruflexibility, tak náleïitouochranuzamûstnancû, je âmkos pfiipravena bez jak chkoliv pfiedsudkû je projednat. V Praze 25. 8. 2008 Srpnové zasedání ãlenû pfiedsednictva na eho svazu projednávalo zejména pfiedbûïn návrh rozpoãtu svazu na pfií tí rok, zhodnotilo hospodafiení svazu za první pololetí vãetnû stavu ãlenské základny a zprávy o ãinnosti SIBP. Závûrem projednalo návrhy na zmûnu stanov, které uloïilo pfiedloïit nejbliï ímu zasedání v konného v boru svazu.
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie ení (vzory dohod o rozvázání pracovního pomûru) V pfiíloze minulého ãísla Servisu jsme se spoleãnû zab vali pfiípady ukonãení pracovního pomûru, zejména v povûdí z tzv. organizaãních dûvodû, a zároveà jsme v této souvislosti upozornili na moïnost fie it takovouto situaci uzavfiením dohody o rozvázání pracovního pomûru (vzor ã. 2). Pro úplnost a pro srovnání je rovnûï uvádûna dohoda, která nefie í organizaãní dûvody ukonãení pracovního pomûru, a z takovéto dohody zamûstnanci odstupné nenáleïí (vzor ã. 1). Vzor ã. 1 Dohoda o rozvázání pracovního pomûru Odborov svaz UNIOS se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2 (dále jen zamûstnavatel ) a pan Franti ek Vesel, r. ã. 451225/2058, zamûstnanec svazu, bytem Praha 10, Vr ovická 11 (dále jen zamûstnanec ) uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního pomûru: I. 1. Zamûstnavatel a zamûstnanec sjednávají skonãení pracovního pomûru zamûstnance, konaného na základû pracovní smlouvy uzavfiené dne 15. 3. 1995, dohodou dnem 30. 6. 2008. 2. K rozvázání pracovního pomûru do lo na Ïádost zamûstnance. II. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichï obdrïí jedno zamûstnanec a druhé zamûstnavatel. V Praze dne 19. 6. 2008 zamûstnavatel: zamûstnanec: 49 zákoníku práce Dohoda 1) Dohodnou-li se zamûstnavatel a zamûstnanec na rozvázání pracovního pomûru, konãí pracovní pomûr sjednan m dnem. 2) Dohodu o rozvázání pracovního pomûru uzavírají zamûstnavatel a zamûstnanec písemnû, jinak je neplatná. V dohodû musí b t uvedeny dûvody rozvázání pracovního pomûru, poïadujeli to zamûstnanec. 3) Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního pomûru vydá zamûstnavatel zamûstnanci. Vzor ã. 2 Dohoda o rozvázání pracovního pomûru Odborov svaz UNIOS se sídlem v Praze 3, nám. W. Churchilla 2 (dále jen zamûstnavatel ) a pan Franti ek Vesel, r. ã. 461225/0089, bytem Praha 3, Husinecká 5 (dále jen zamûstnanec ) uzavírají tuto dohodu o rozvázání pracovního pomûru: I. 1. Zamûstnavatel a zamûstnanec sjednávají skonãení pracovního pomûru zamûstnance, konaného na základû pracovní smlouvy uzavfiené dne 15. 3. 1995, dohodou dne 30. 6. 2008. 2. DÛvodem skonãení pracovního pomûru jsou organizaãní zmûny (zru ení ãi pfiemístûní zamûstnavatele), zánik zamûstnavatele nebo pfievod jeho ãásti k jinému zamûstnavateli a pfiejímající zamûstnavatel nemá moïnost zamûstnávat zamûstnance podle pracovní smlouvy (pozn.: uveìte nûkterou z variant, popfi. blíïe rozveìte, napfi. zru ení pracovního místa, vãetnû odkazu na rozhodnutí pfiíslu ného orgánu zamûstnavatele o tûchto zmûnách). II. 1. Ve smyslu ust. 67 zákoníku práce bude zamûstnanci poskytnuto odstupné ve v i trojnásobku prûmûrného v dûlku a dále ve v i x-násobku dle platné kolektivní smlouvy. 2. Odstupné bude zamûstnanci vyplaceno v den skonãení pracovního pomûru (pozn.: lze dohodnout i v platu v nejbliï ím v platním termínu ãi pozdûj í termín v platy). III. Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních, z nichï obdrïí jedno zamûstnanec a druhé zamûstnavatel. V Praze dne 20. 5. 2008 zamûstnavatel: zamûstnanec: 49 zákoníku práce - viz vzor ã. 1 67 odst. 1 Odstupné (1) Zamûstnanci, u nûhoï dochází k rozvázání pracovního pomûru v povûdí danou zamûstnavatelem z dûvodû uveden ch v 52 písm. a) aï c) nebo dohodou z t chï dûvodû, a zamûstnanci, kter okamïitû zru il pracovní pomûr podle 56, pfiíslu í pfii skonãení pracovního pomûru odstupné ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku. Zamûstnanci, u nûhoï dochází k rozvázání pracovního pomûru v povûdí danou zamûstnavatelem z dûvodû uveden ch v 52 písm. d) nebo dohodou z t chï dûvodû, pfiíslu í pfii skonãení pracovního pomûru odstupné ve v i nejménû dvanáctinásobku prûmûrného v dûlku. Byl-li se zamûstnancem rozvázán pracovní pomûr, protoïe nesmí podle lékafiského posudku vydaného zafiízením závodní preventivní péãe nebo rozhodnutím pfiíslu ného správního úfiadu, kter lékafisk posudek pfiezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnûní nemocí z povolání, a zamûstnavatel se zcela zprostí své odpovûdnosti podle 367 odst. 1, odstupné podle vûty druhé zamûstnanci nepfiíslu í. JUDr. Jitka Kocianová PrÛmûrná mzda 2. ãtvrtletí 2008 PrÛmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda (dále jen prûmûrná mzda) ãinila v 2. ãtvrtletí 2008 23 182 Kã, to je meziroãnû více o 8,0 %, reálná mzda vzrostla o 1,1 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila nominálnû o 9,3 %, reálnû o 2,3 %. V nepodnikatelské sféfie vzrostla nominálnû o 3,0 %, reálnû poklesla o 3,6 %. PrÛmûrná mûsíãní mzda na fyzické osoby vzrostla v 2. ãtvrtletí roku 2008 proti pfiedchozímu ãtvrtletí po oãi tûní od sezonních vlivû o 1,8 %. PrÛmûrná mzda ãinila 23 182 Kã, coï je o 1718 Kã (8,0 %) více neï ve stejném období roku2007. Vysok byl i rûst spotfiebitelsk ch cen - za 2. ãtvrtletí 2008 se v porovnání se stejn m obdobím pfiedchozího roku zv ily o 6,8 %, reálná mzda proto vzrostla jen o 1,1 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 2017 Kã (9,3 %) na 23 692 Kã, reálná mzda vzrostla o 2,3 %. V nepodnikatelské sféfie byl rûst mezd podstatnû niï í, prûmûrná mzda se zv ila o 624 Kã (3,0 %) na 21 344 Kã, reálná mzda poklesla o 3,6 %. Meziodvûtvová mzdová diferenciace se v 2. ãtvrtletí 2008 proti stejnému období pfiedchozího roku v raznû zv ila. PrÛmûrná mzda (podle sekcí OKEâ) poklesla v odvûtví finanãní zprostfiedkování (o 1,7 %), nízk relativní rûst mezd byl zaznamenán v odvûtvích vzdûlávání (o 2,6 %) a vefiejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeãení (o 3,0 %). Nejvy í rûst vykázala odvûtví ãinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské ãinnosti (o 13,1 %), tûïba nerostn ch surovin (o 12,1 %), stavebnictví a doprava, skladování a spoje (shodnû o 11,0 %). Nejvy í prûmûrná mzda (odvûtví finanãní zprostfiedkování) byla zhruba 2,5krát vy í neï mzda nejniï í (odvûtví ubytování a stravování). Je tû vût í rozdíl je patrn u prûmûrn ch mezd podle institucionálních sektorû. Dlouhodobû nejvy ích prûmûrn ch nominálních mezd dosahuje sektor finanãních institucí (40 185 Kã). NejniÏ í mzdy (15 001 Kã) byly zji tûny v sektoru domácností (tj. mzdy zamûstnancû u fyzick ch osob nezapsan ch do obchodního rejstfiíku). Zdroj âsú Inflace srpen 2008 Hladina spotfiebitelsk ch cen klesla v srpnuproti ãervenci o 0,1 %. Mezimûsíãní pokles spotfiebitelsk ch cen zpûsobilo zejména sníïení cen potravin a nealkoholick ch nápojû a dopravy. Meziroãní rûst spotfiebitelsk ch cen zpomalil v srpnuna 6,5 % (z 6,9 % v ãervenci) a byl nejniï í v leto ním roce. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného indexu spotfiebitelsk ch cen za posledních 12 mûsícû proti prûmûru pfiedchozích 12 mûsícû byla v srpnu6,1 %, coï je o 0,3 procentního bodu více neï v ãervenci 2008. Zdroj âsú 3
Legislativní rada âeskomoravské konfederace odborov ch svazû se na jednom ze sv ch posledních zasedání zab vala mimo jiné i dotazem jednoho z odborov ch svazû z oblasti kolektivního vyjednávání. Jednalo se o to, zda je v pfiípadû jednání o kolektivní smlouvû zamûstnavatel povinen jednat i s odborov mi organizacemi, které kolektivní smlouvu nepodepsaly a nejsou jejími úãastníky. Dále lo v dotazu o to, zda je správn a oprávnûn postup zamûstnavatele, kter se zavázal v kolektivní smlouvû poskytnout finanãní dar odborov m organizacím na odborovou ãinnost, av ak tento dar odmítá poskytnout odborov m organizacím, které nejsou úãastníky uzavfiené kolektivní smlouvy. Vzhledem k tomu, Ïe zaujat názor Legislativní rady âmkos mûïe b t vyuïiteln i v podmínkách na ich základních a místních organizací, povaïuji za vhodné na e ãtenáfie s obsahem stanoviska rady seznámit. Stanovisko nejdfiíve pfiedeslalo, Ïe uzavírání kolektivních smluv je upraveno v 22 aï 29 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, a v zákonû ã. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. Podle 22 zákoníku práce (dále jen ZP ) má právo uzavfiít kolektivní smlouvu za zamûstnance odborová organizace, která ji uzavírá za v echny zamûstnance, bez ohledu na odborovou organizovanost. Pokud ov em u zamûstnavatele pûsobí (mají u nûj své ãleny) více odborov ch organizací, je nutné pfii kolektivním vyjednávání postupovat podle 24 odst. 2 ZP. PÛsobí-li u zamûstnavatele více odborov ch organizací, jedná zamûstnavatel o uzavfiení kolektivní smlouvy se v emi odborov mi organizacemi a odborové organizace v tomto pfiípadû vystupují a jednají s právními dûsledky pro v echny zamûstnance pouze spoleãnû a ve vzájemné shodû. Toto pravidlo neplatí, pokud se dotãené odborové organizace mezi sebou a se zamûstnavatelem dohodnou na tzv. jiném postupu - napfiíklad Ïe kolektivní smlouvu bude uzavírat jen nûkterá z nich, nebo Ïe kaïdá odborová organizace bude vyjednávat vlastní kolektivní smlouvu (v tomto pfiípadû by bylo nutné urãit osobní pûsobnost v ech kolektivních smluv tak, aby byla vyfie ena i právní situace zamûstnancû, ktefií nejsou ãleny Ïádné odborové organizace). V pfiípadû odborové plurality by tedy kolektivní smlouva uzavfiená pouze jednou odborovou organizací nebo jen nûkter mi z nich (aniï by existovala dohoda o jiném postupu ) byla neplatná. To se net ká kolektivních smluv uzavfien ch odborovou organizací ãi nûkolika odborov mi organizacemi, které mûly u zamûstnavatele nejvût í poãet ãlenû a které byly uzavfieny v období od 1. 1. 2007 do 14. 4. 2008 (úãinnost nálezu ÚS, kter zru il ãást ustanovení 24 odst. 2 ZP), kdy byl tento postup za urãit ch podmínek zákonem pfiipu tûn. Dále se ve stanovisku uvádí, Ïe na situaci, která je popsána v dotazu, zákon v slovnû nepamatuje, a je tudíï nutné konkrétní postup z dotãen ch právních pfiedpisû dovodit. Záro- 4 CO VÁS ZAJÍMÁ K problematice kolektivního vyjednávání veà nelze opominout judikaturu, která se k této problematice vztahuje, konkrétnû rozsudek Nejvy ího soudu âr, sp. zn. 21 Cdo 223/2004. Jak vypl vá z ustanovení 25 ZP, je kolektivní smlouva závazná pro její úãastníky, tzn. pokud jde o odbory - pro odborovou organizaci, která kolektivní smlouvu uzavfiela. Odborové organizaci, která není smluvní stranou, nemohou z takové kolektivní smlouvy vznikat Ïádná práva ani povinnosti, v jimkou je pouze odborová organizace, za niï soud uvádí, Ïe nelze souhlasit s názorem, podle kterého se novû vzniklá odborová organizace stane smluvní stranou platné kolektivní smlouvy dnem, kdy u zamûstnavatele zaãala pûsobit. Zmûna okruhu úãastníkû platné kolektivní smlouvy mûïe b t vyvolána pouze souhlasn m projevem vûle smluvních stran. Ustanovení 24 odst. 2 ZP upravující spoleãn postup odborov ch organizací pfii sjednávání kolektivních smluv se pouïije aï v pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele pûsobí vedle sebe více odborov ch organizací v dobû, kdy se kolektivní smlouva sjednává. Vzhledem k tomu, Ïe podle ustanovení 8 odst. 5 zákona o kolektivním vyjednávání se pfii zmûnû kolektivní smlouvy postupuje jako pfii jejím uzavírání, je pfii zahájení kolektivního vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû nutné respektovat zmûnu situace, ke které u zamûstnavatele v prûbûhu platnosti kolektivní smlouvy do lo. Z uvedeného vypl vá, Ïe pokud nebude v daném pfiípadû mezi zamûstnavatelem a dotãen mi odborov mi organizacemi uzavfiena dohoda o jiném postupu, musí v echny odborové organizace zahájit vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû spoleãnû, nebo v pfiípadû, Ïe kolektivní vyjednávání zahájí zamûstnavatel, na jeho návrh spoleãnû reagovat. JestliÏe tedy dojde k vyjednávání o dodatku k platné kolektivní smlouvû, stane se smluvní stranou kolektivní smlouvy i odborová organizace, která pûvodní kolektivní smlouvu neuzavfiela. Tím, Ïe jsou pûvodní smluvní strany kolektivní smlouvy povinny respektovat ustanovení o pluralitû odborû pfii kolektivním vyjednávání, dojde pfii jednání o dodatku automaticky k roz ífiení poãtu smluvních stran. JestliÏe tedy pûvodní smluvní strany kolektivní smlouvy zahájí pfii platném právním stavu kolektivní vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû, de facto souhlasí s tím, Ïe okruh úãastníkû smlouvy bude roz ífien. Zahájit kolektivní vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvû totiï není povinností pûvodních smluvních stran - pokud by k nûmu nedo lo, okruh smluvních stran a závaznost vzájemn ch smluvních závazkû by zûstala nedotãena. ODPOVÍ DÁME Z naposled uvedeného vypl vá, Ïe pokud platná kolektivní smlouva upravuje vztahy mezi zamûstnavatelem a odborovou organizací, nebo více odborov mi organizacemi, které kolektivní smlouvu uzavfiely, nebudou z ustanovení této kolektivní smlouvy nové odborové organizaci, respektive odborové organizaci, která není smluvní stranou kolektivní smlouvy, vypl vat Ïádná práva ani povinnosti. To se mûïe t kat napfiíklad závazku zamûstnavatele poskytovat odborové organizaci pfiíspûvek na její ãinnost. I tento závûr vypl vá z v e citovaného rozhodnutí Nejvy - ího soudu. Práva odborov ch organizací vûãi zamûstnavatelûm vymezená v kolektivních smlouvách jsou vïdy souãástí závazkû smluvnûprávního charakteru (normativní závazky z kolektivní smlouvy se t kají toliko vztahû mezi zamûstnavatelem a zamûstnanci, z nichï vznikají nároky blíïe neurãenému okruhu jednotliv ch zamûstnancû). Smluvnûprávní závazky z kolektivní smlouvy mají (na rozdíl od normativních) povahu dohody mezi stranami (úãastníky) kolektivní smlouvy, tj. zamûstnavatelem nebo organizací zamûstnavatelû na stranû jedné a odborovou organizací na stranû druhé, které jsou vûãi sobû v rovném právním postavení. Obsah takto zaloïeného právního vztahu (tj. práva a povinnosti smluvních stran) i okruh jeho subjektû lze mûnit pouze se souhlasem zúãastnûn ch smluvních stran. I pfies v e uvedené je v ak nutné respektovat ãl. 27 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a ratifikované úmluvy MOP, zejména úmluvu ã. 98 o právu se organizovat a kolektivnû vyjednávat, které zakazují jakékoli zv hodàování nûkter ch odborov ch organizací na úkor jin ch v podniku nebo odvûtví. Proto by bylo rozhodnû vhodné, aby v takov ch pfiípadech byly vzájemné vztahy mezi zamûstnavatelem a odborov mi organizacemi upraveny novû s ohledem na uveden zákaz diskriminace. Zamûstnavatel je v kaïdém pfiípadû povinen vytvofiit novû vzniklé odborové organizaci na svûj náklad podmínky pro fiádn v kon její ãinnosti v souladu s 277 ZP. Tolik názor Legislativní rady âmkos vysloven v tomto stanovisku. Samozfiejmû, Ïe v konkrétním pfiípadû záleïí na obsahu smluvních ujednání v kaïdé jednotlivé kolektivní smlouvû, pokud se jedná o problematiku druhé ãásti shora uvedeného dotazu ãlena âmkos, kter byl pfiedmûtem tohoto posuzování Legislativní rady. V pfiípadû konkrétních problémû je v ak vhodné kontaktovat právníky na eho odborového svazu. JUDr. Karel Horn DOTAZ: Pfied otûhotnûním jsem pracovala ufirmy s. r. o., za rok 2006 jsem nevyãerpala 4 dny dovolené, od 28. 1. 2007 jsem byla na rizikovém tûhotenství, a tedy neãerpala dovolenoua pfiímo z rizikového jsem nastoupila 7. 9. 2007 na matefiskou dovolenou. Ta mi konãí 20. 3. 2008. Na kolik dní dovolené mám nárok? O. P., Most ODPOVùë: Za rok 2006 vám právo na 4 dny dovolené zaniklo ( 218 odst. 4 zákoníku práce). Za rok 2007 bude celkov nárok na 4 t dny dovolené krácen z dûvodu 159 pracovních dnû nemoci, a to o 3/12, tj. 5 dnû, tudíï nárok za rok 2007 ãiní 15 dnû dovolené. Za rok 2008 máte nárok na 2/12, tj. 3,5 dne dovolené. O dovolenou byste musela poïádat tak, aby bezprostfiednû navazovala na va i matefiskou dovolenou ( 217 odst. 5), ve va em pfiípadû by byl nástup 21. 3. 2008 na 18,5 dne dovolené. Pokud jste takto o dovolenou nepoïádala, mûïe se stát, Ïe vám ji zamûstnavatel, a po právu, odmítne proplatit a urãí vám její ãerpání aï po návratu z rodiãovské dovolené, popfiípadû pokud by vá pracovní pomûr konãil, tak vám tento nárok zamûstnavatel proplatí ( 218 odst. 3, 222 zákoníku práce). (koc)
- Ïena porodila dítû, - v dobû pfied porodem má nárok na penûïitou pomoc v matefiství tûhotná Ïena nejdfiíve od poãátku osmého t dne pfied oãekávan m dnem porodu, - za urãit ch podmínek má nárok na penûïitou pomoc v matefiství také muï, - je poskytována po dobu 28 t dnû nebo 37 t dnû (Ïenû, která porodila dvû nebo více dûtí), - muï má nárok na 22 t dnû (31 t dnû u více dûtí) penûïité pomoci v matefiství, - zákon umoïàuje stfiídavou péãi Ïeny a muïe o dítû, - v e penûïité pomoci v matefiství bude za kalendáfiní den ãinit 70 % denního vymûfiovacího základu. O etfiovné Nárok na o etfiovné bude mít zamûstnanec, kter nemûïe vykonávat práci z dûvodu - o etfiování dítûte mlad ího 10 let, pokud toto dítû onemocnûlo nebo utrpûlo úraz, - o etfiování jiného ãlena domácnosti, jehoï zdravotní stav z dûvodu nemoci nebo úrazu vyïaduje nezbytnû o etfiování jinou fyzickou osobou, nebo ãlenky domácnosti, která porodila, jestliïe její stav bezprostfiednû po porodu vyïaduje nezbytnû o etfiování jinou fyzickou osobou, - podmínka spoleãné domácnosti se nevyïaduje u rozveden ch rodiãû o etfiovaného dítûte, - napfi. domáãtí pracovníci a zamûstnanci ãinní na základû dohody o pracovní ãinnosti nebudou mít na o etfiovné nárok, - zákon umoïàuje pfii splnûní stanoven ch podmínek pfii jedné potfiebû o etfiování o etfiovné postupnû dvûma osobám, - podpûrãí doba ãiní 9 kalendáfiních dnû nebo 16 kalendáfiních u osamûlého zamûstnance, kter má v trvalé péãi alespoà jedno dítû ve vûku do 16 let, které neukonãilo povinnou kolní docházku, - o etfiovné se nevyplácí v dobû stávky, které se zamûstnanec úãastní, - o etfiovné bude ãinit za kalendáfiní den 60 % denního vymûfiovacího základu. Vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství Nárok na vyrovnávací pfiíspûvek bude mít i nadále tûhotná nebo kojící zamûstnankynû, která je z tohoto dûvodu pfievedena na jinou práci. Vyrovnávací pfiíspûvek se vyplácí za kalendáfiní dny pfievedení a jeho v e pfiedstavuje rozdíl mezi pfiíjmem (denním vymûfiovacím základem) ke dni pfievedení a pfiíjmem po pfievedení (prûmûrem jejích zapoãitateln ch pfiíjmû na jeden kalendáfiní den). Shrnutí (nemocenské dávky podle zákona ã. 187/2006 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, od 1. 1. 2009): Redukãní hranice ãiní: 786 Kã 1178 Kã 2356 Kã pro nemocenské poji tûní 137,55 Kã 206,15 Kã 412,30 Kã pro náhradu mzdy Redukãní sazba: do 1. rh 1. - 2. rh 2. - 3. rh nemocenské 1. - 14. den 90 % pdv 60 % pdv 30 % pdv od 15. dne 90 % dvz 60 % dvz 30 % dvz o etfiovné 1. - 14. den 90 % dvz 60 % dvz 30 % dvz od 15. dne 90 % dvz 60 % dvz 30 % dvz penûïitá pomoc v matefiství 100 % dvz 60 % dvz 30 % dvz Sazba pro denní dávku: Nemocenské 1. - 3. pracovní den (karenãní doba) 0 % rdvz 1. - 3. pracovní den karantény 25 % rdvz 4.- 14. pracovní den 60 % rdvz 15.- 30. kalendáfiní den 60 % rdvz 31.- 60. kalendáfiní den 66 % rdvz od 61. kalendáfiního dne 72 % rdvz V jimka! Po celou dobu nemoci (karantény) 100 % rdvz (záchranné nebo likvidaãní práce) O etfiovné 60 % rdvz PenûÏitá pomoc v matefiství 70 % rdvz PouÏité zkratky: rh = redukãní hranice, dvz = denní vymûfiovací základ, pdv = prûmûrn denní v dûlek, rdvz = redukovan prûmûrn denní vymûfiovací základ. Kalkulaãky pro v poãet dávek nemocenského poji tûní Kalkulaãky pro pouze orientaãní pfiedstavu o v i dávek nemocenského poji tûní najdete na webov ch stránkách Ministerstva práce a sociálních vûcí - viz http://www.mpsv.cz/cs/4215. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Nemocenské poji tûní v roce 2009 Zákon o nemocenském poji tûní ã. 187/2006 Sb. byl schválen dne 14. bfiezna 2006 a mûl nab t úãinnosti dnem 1. ledna 2007. Jeho úãinnost v ak byla odloïena o rok na 1. ledna 2008, a to zákonem ã. 585/2006 Sb. Zákonem ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, do lo k odloïení jeho úãinnosti o dal í rok, takïe nab vá úãinnosti dnem 1. ledna 2009. Jde o komplexní úpravu nemocenského poji tûní, která zahrnuje jak okruh osob úãastn ch nemocenského poji tûní (tj. zamûstnancû, pfiíslu níkû ozbrojen ch sil a bezpeãnostních sborû i osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch), jejich nároky z tohoto poji tûní a stanovení v e poskytovan ch dávek, posuzování zdravotního stavu pro úãely nemocenského poji tûní, tak organizaãní uspofiádání nemocenského poji tûní, jakoï i fiízení v tomto poji tûní. Poslední novelou zákona ã. 187/2006 Sb., o nemocenském poji tûní, je zákon ã. 305/2008 Sb. Touto novelou zákona o nemocenském poji tûní do lo k dílãím úpravám, pfieváïnû legislativnû technického rázu. Od 1. ledna 2009 tedy dávky nemocenského poji tûní jiï nebudou poskytovány podle zákona ã. 54/1956 Sb., o nemocenském poji tûní zamûstnancû. Poskytování dávek nemocenského poji tûní upravuje od 1. ledna 2009 zákon ã. 187/2006 Sb., o nemocenském poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V souvislosti s tímto zákonem pak byla upravena fiada souvisejících právních pfiedpisû, napfiíklad zákon ã. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a zákon ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V tomto ãlánku se budeme zab vat zákonem ã. 187/2006 Sb., o nemocenském poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. I tento nov zákon upravuje nemocenské dávky tak, jak je známe. Jsou to: - nemocenské, - o etfiovné (dfiíve podpora pfii o etfiování ãlena rodiny), - penûïitá pomoc v matefiství, - vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství. Kdo je poji tûn Úãastni nemocenského poji tûní s nárokem na dávky v pfiípadû sociální události a pfii splnûní v ech zákonem stanoven ch podmínek pro nárok na dávku jsou pfiedev ím zamûstnanci v pracovním pomûru (nebo obdoba pracovního pomûru, napfi. vojáci z povolání, hasiãi, policie), osoby ãinné v pomûru, kter má obsah pracovního pomûru, av ak pracovní pomûr nevznikl, zamûstnanci ãinní na základû dohod o pracovní ãinnosti, ãlenové zastupitelstev územních samosprávn ch celkû a mûstsk ch ãástí, ktefií jsou pro v kon funkce dlouhodobû uvolnûni nebo ktefií pfied zvolením do funkce ãlena zastupitelstva nebyli v pracovním pomûru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobû uvolnûní ãlenové zastupitelstva, státní zamûstnanci podle slu- Ïebního zákona, dobrovolní pracovníci peãovatelské sluïby a pûstouni, ktefií vykonávají pûstounskou péãi v zafiízeních pro v kon pûstounské péãe. Úãastni jiï nejsou mimo jiné studenti a Ïáci. Nadále je v ak pamatováno na jejich zabezpeãení ode dne porodu rodiãovsk m pfiíspûvkem. Podmínky poji tûní Úãast na nemocenském poji tûní vzniká, jestliïe zamûstnanec splàuje tyto tfii základní podmínky: 1. v kon zamûstnání na území âeské republiky (jím je také pfiechodn v kon práce mimo území âr, je-li místo v konu práce trvale na jejím území) nebo v cizinû pro zamûstnavatele se sídlem na území âr, pokud místo v konu práce je trvale v cizinû a zamûstnanec není povinnû poji tûn podle pfiedpisû státu, ve kterém trvale vykonává zamûstnání, a má trval pobyt na území âeské republiky nebo jiného ãlenského státu Evropské unie, 2. rozsah zamûstnání (podmínkou je, Ïe trvalo nebo mûlo trvat alespoà 15 kalendáfiních dnû), 3. minimální v e sjednaného pfiíjmu (tzv. rozhodn pfiíjem - od 1. 1. 2009 je to ãástka 2000 Kã hrubého). Zákonem se novû vymezuje krátkodobost zamûstnání dobou14 kalendáfiních dnû a zapoãitateln pfiíjem ãiní 2000 Kã. Poji tûní zamûstnance vzniká dnem nástupu do zamûstnání a zaniká s ukonãením zamûstnání.
Ochranná lhûta Nárok na dávky nemocenského poji tûní vzniká, jestliïe podmínky nároku jsou splnûny v dobû poji tûní a v ochranné lhûtû. Ochranná lhûta ãiní 7 kalendáfiních dnû od skonãení poji tûní (ukonãení zamûstnání). U zamûstnání krat ích neï 7 kalendáfiních dnû ãiní ochranná lhûta pouze tolik dnû, kolik ãinilo toto poslední zamûstnání. JestliÏe poji tûní (zamûstnání) Ïeny skonãilo v dobû tûhotenství, je podle zákona ochranná lhûta 180 kalendáfiních dnû (6 mûsícû). Starobní dûchodci ani poïivatelé plného invalidního dûchodu nebudou mít ochrannou lhûtu. Ochranná lhûta rovnûï neplyne pfii skonãení zamûstnání malého rozsahu, tj. ze zamûstnání, v nûmï je zamûstnanec úãasten nemocenského poji tûní jen v kalendáfiním mûsíci, ve kterém mûl pfiíjem alespoà 2000 Kã. Jak se dávky poãítají Dávky náleïí za kalendáfiní dny. V e dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dávky nemocenského poji tûní se poãítají z denního vymûfiovacího základu(dvz). DVZ se stanoví tak, Ïe pfiíjem za 12 kalendáfiních mûsícû pfiedcházejících vzniku sociální události (napfi. nemoci) se vydûlí poãtem kalendáfiních dnû pfiipadajících na toto rozhodné období. Poãet kalendáfiních dnû se sniïuje o dny z rozhodného období vylouãené (napfi. omluvená nepfiítomnost v práci bez náhrady pfiíjmu, dny doãasné pracovní neschopnosti). Novû není vyluãována ze dnû pfiipadajících na rozhodné období doba neplaceného volna. DVZ se bude redukovat ve tfiech pásmech (dosud dvû pásma). Do první redukãní hranice se DVZ bude zapoãítávat pro v poãet nemocenského a o etfiovného 90 %, u penûïité pomoci v matefiství a vyrovnávacího pfiíspûvku v tûhotenství a matefiství se DVZ do první redukãní hranice poãítá 100 %, do druhé redukãní hranice 60 % a do tfietí redukãní hranice 30 %, k ãástce nad tfietí redukãní hranici se nepfiihlíïí. V kalendáfiním roce ãiní první redukãní hranice jednu tfiicetinu souãinu v eobecného vymûfiovacího základu stanoveného podle zákona o dûchodovém poji tûní za kalendáfiní rok, kter o dva roky pfiedchází kalendáfinímu roku, pro kter se v e redukãních hranic stanoví, a pfiepoãítacího koeficientu stanoveného podle zákona o dûchodovém poji tûní pro úpravu tohoto v eobecného vymûfiovacího základu, druhá redukãní hranice 1,5násobek ãástky první redukãní hranice, tfietí redukãní hranice 3násobek ãástky první redukãní hranice. V i redukãních hranic pro nemocenské poji tûní platn ch od 1. ledna kalendáfiního rokukaïdoroãnû vyhlásí ve II. pololetí Ministerstvo práce a sociálních vûcí âr sdûlením ve Sbírce zákonû podle údajû o v i prûmûrné mzdy zji tûné âesk m statistick m úfiadem. Náhrada mzdy od zamûstnavatele Podle 192 zákoníku práce budou zamûstnavatelé povinni poskytovat v dobû doãasné pracovní neschopnosti (nemoci) nebo karantény zamûstnancûm po dobu prvních 14 kalendáfiních dnû pracovní neschopnosti nebo karantény náhradu mzdy. Podmínkou pro vznik nároku zamûstnance na náhradu mzdy je, Ïe zamûstnanec splàuje podmínky pro nárok na nemocenské podle zákona o nemocenském poji tûní, tak jak je uvedeno v e. Náhrada mzdy bude pfiíslu et za pracovní dny a svátky, za které podle mzdov ch pfiedpisû náleïí mzda nebo náhrada mzdy, a dále za podmínky, Ïe pracovní pomûr trvá. JestliÏe pracovní neschopnost vznikla ode dne, v nûmï má zamûstnanec smûnu jiï odpracovanou, zaãíná období prvních 14 kalendáfiních dnû pracovní neschopnosti pro úãely poskytování náhrady mzdy následujícím kalendáfiním dnem. Náhrada mzdy nebo platunepfiíslu í za první 3 dny doãasné pracovní neschopnosti (karenãní doba). Za první 3 dny karantény pfiíslu í zamûstnanci náhrada mzdy nebo platu ve v i 25 % prûmûrného v dûlku. Od 4. dne pracovní neschopnosti nebo karantény náleïí zamûstnanci 60 % prûmûrného v dûlku stanoveného pro pracovnûprávní úãely ( 351-362 zákoníku práce), upraveného podle redukãních hranic platn ch v nemocenském poji tûní a vynásoben ch koeficientem 0,175 a poté se zaokrouhlí na haléfie smûrem nahoru. To znamená, Ïe prûmûrn v dûlek se upraví podle redukãních hranic stejnû jako pfii v poãtu nemocenského z nemocenského poji tûní s tím, Ïe prûmûrn v dûlek se do první redukãní hranice zapoãte pouze 90 %, z ãásti mezi první a druhou redukãní hranicí 60 %, z ãásti mezi druhou a tfietí redukãní hranicí 30 % a k ãásti nad tfietí redukãní hranicí se nepfiihlíïí. Do kolektivní smlouvy je moïno dohodnout (vnitfiním pfiedpisem stanovit) náhradu mzdy nebo platu v dobû pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz nad uvedenou v i, nejv e v ak do v e prûmûrného ãistého mûsíãního v dûlku. Kontrola V zákonû o nemocenském poji tûní i v zákoníku práce je upraveno právo zamûstnavatele kontrolovat, zda práce neschopn zamûstnanec dodrïuje v období prvních 14 kalendáfiních dnû doãasné pracovní neschopnosti reïim doãasnû práce neschopného. Zamûstnanec se musí v dobû pracovní neschopnosti zdrïovat na adrese, kterou uvedl jako místo svého pobytu v dobû nemoci, dále zamûstnanec musí dodrïovat léãebn reïim, vãetnû doby povolen ch vycházek. Zamûstnanec je povinen umoïnit zamûstnavateli kontrolu. Za pfiípadná poru ení má zamûstnavatel moïnost náhradu mzdy v dobû nemoci krátit nebo neposkytnout. Nemocenské od 15. kalendáfiního dne Podle nové právní úpravy má nárok na nemocenské zamûstnanec, kter byl uznán doãasnû práce neschopn m nebo kterému byla nafiízena karanténa, trvá-li doãasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle neï 14 kalendáfiních dnû (prvních 14 kalendáfiních dnû náleïí náhrada mzdy nebo platu). Nárok na nemocenské nemá zamûstnanec, kter si úmyslnû pfiivodil doãasnou pracovní neschopnost nebo kterému v dobû doãasné pracovní neschopnosti nebo nafiízené karantény vznikl nárok na v platu starobního dûchodu, pokud poji tûná ãinnost (zamûstnání) skonãila pfiede dnem, od nûhoï mu vznikl nárok na v platu starobního dûchodu. PodpÛrãí doba pro v platu nemocenského zaãíná od 15. dne pracovní neschopnosti a konãí ukonãením pracovní neschopnosti nebo karantény, maximálnû v ak mûïe trvat 380 kalendáfiních dnû. Do této doby se zapoãítávají i doby pfiedchozích doãasn ch pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendáfiních dnû pfied vznikem pracovní neschopnosti. Zákon novû stanoví, Ïe po uplynutí podpûrãí doby se nemocenské vyplácí na základû Ïádosti poji tûnce po dobu stanovenou v rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpeãení na základû vyjádfiení jejího lékafie, pokud lze oãekávat, Ïe poji tûnec v kaïdé dobû, nejdéle v ak v období 350 kalendáfiních dnû od uplynutí podpûrãí doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné neï dosavadní poji tûné ãinnosti (zamûstnání). Takto lze podpûrãí dobu prodlouïit i opakovanû, pfiiãemï pfii jednotlivém prodlouïení v platy nemocenského nesmí b t doba prodlouïení del í neï 3 mûsíce. Nemocenské lze takto dobrovolnû vyplácet nejdéle po dobu 350 dnû od uplynutí zákonné podpûrãí doby (380 kalendáfiních dnû). U poïivatelû starobního dûchodu (nebo invalidity tfietího stupnû) trvá podpûrãí doba od 15. kalendáfiního dne nejv e 70 kalendáfiních dnû a nejdéle do dne, jímï konãí zamûstnání. JestliÏe tedy zamûstnání zakládající úãast na nemocenském poji tûní skonãí pfied uplynutím 70 kalendáfiních dnû pracovní neschopnosti, skonãí tímto dnem v plata nemocenského. Pfii více pracovních neschopnostech v jednom kalendáfiním roce se nemocenské v tomto roce bude vyplácet nejv e po dobu 70 kalendáfiních dnû. Nemocenské se nevyplácí za dobu, kdy mûl mít zamûstnanec pracovní volno bez náhrady mzdy, a také za dobu, po kterou trvala stávka, vznikla-li doãasná pracovní neschopnost nebo byla-li nafiízena karanténa aï dnem, kter následuje po dni, ve kterém se zamûstnanec stal úãastníkem stávky. V e nemocenské Od 1. 1. 2009 bude nemocenské ãinit: - od 15. aï 30. kalendáfiní den trvání doãasné pracovní neschopnosti nebo nafiízené karantény 60 % denního vymûfiovacího základu, - od 31. aï 60. kalendáfiního dne trvání doãasné pracovní neschopnosti nebo nafiízené karantény 66 % denního vymûfiovacího základu, - od 61. kalendáfiního dne trvání doãasné pracovní neschopnosti nebo nafiízené karantény 72 % denního vymûfiovacího základu, - po celou dobu trvání doãasné pracovní neschopnosti nebo nafiízené karantény 100 % denního vymûfiovacího základu, podílel-li se prokazatelnû poji tûnec ve vefiejném zájmu na provádûní záchrann ch nebo likvidaãních prací pfii poïáru, ekologické nebo prûmyslové havárii, pfii povodni, vichfiici nebo vy ím stupni vûtrné pohromy nebo pfii jin ch mimofiádn ch událostech jako ãlen jednotky Sboru dobrovoln ch hasiãû obce povolané operaãním stfiediskem Hasiãského záchranného sboru âeské republiky. Pouze 50 % denního vymûfiovacího základu bude náleïet poji tûnci, pokud si doãasnou pracovní neschopnost pfiivodil zavinûnou úãastí ve rvaãce, nebo jako bezprostfiední následek své opilosti, zneuïitím omamn ch prostfiedkû nebo psychotropních látek nebo pfii spáchání úmyslného trestního ãinu ãi úmyslnû zavinûného pfiestupku. Zamûstnanci, kter poru il reïim doãasnû práce neschopného, mûïe b t nemocenské doãasnû kráceno nebo odàato, a to na dobu nejdéle 100 kalendáfiních dnû ode dne poru ení reïimu, ne v ak déle neï do skonãení doãasné neschopnosti. Pokud by nemocenské bylo jiï vyplaceno, jedná se v tûchto pfiípadech o pfieplatek, kter je poji tûnec povinen uhradit plátci dávky. PenûÏitá pomoc v matefiství Podmínky penûïité pomoci v matefiství jsou tyto: - v den v platy musí trvat úãast na nemocenském poji tûní nebo ochranná lhûta, - úãast na nemocenském poji tûní musí trvat v posledních dvou letech alespoà 270 kalendáfiních dnû, 2 3
PRO KAÎDÉHO NùCO Konec se blíïí... Prázdniny nám rychle utekly, a tak i svazové sportovní hry pokroãily do své závûreãné ãásti. Poslední srpnov víkend se opût koulelo. Ano, svazové sportovní hry pokraãovaly tfietím dílem - turnajem v kuïelkách a turnajem v bowlingu v Olomouci. Dráhy na kuïelky i bowling jsme mûli vyzkou ené z minula, a tak Ïádné vût í problémy nenastaly. Sportovní komise v tomto pfiípadû umoïnila start druïstvûm v obou turnajích, protoïe nehrozila kolize a ãekání, jako je tomu u nohejbalu nebo stolního tenisu. Od sobotního rána do pozdního odpoledne se na zdej í kuïelkáfiské osmidráze a bowlingové dvanáctidráze vystfiídalo 76 druïstev muïû a Ïen. Celkem se turnajû zúãastnilo 190 hráãû a hráãek. ProtoÏe byl dostatek drah pro oba turnaje, mohli jsme zahájit turnaj aï v devût hodin. Hráãi byli disciplinovaní, na sportovi tû pfiicházeli vãas, takïe turnaj hladce ubíhal. KaÏd se snaïil, seã mu síly staãily. Nûkomu staãily na 271, nûkomu tfieba na 100 kuïelek, ale potlesku a uznání fanou kû se dostalo v em stejnû. Den probíhal ve velmi pfiíjemné atmosféfie. Vítûzi byli v ichni, ale ocenit pfii veãerním vyhla ování jsme mohli jen ty, kter m se podafiilo shazovat nejvíce. Vyhla ovali jsme nejlep í v jednotlivcích a druïstvech v kategoriích muïû a Ïen, a to v echno jak pro kuïelky, tak pro bowling, takïe jsme pfiedali 60 medailí, ãtyfii poháry a ãtyfii dorty pro jednotlivce, ktefií naházeli nejménû. Letos více neï kdy jindy se nedafiilo obhájcûm, a tak je na prvních místech vystfiídali jiní. JelikoÏ je bowling jiï nûjakou dobu zafiazen mezi svazové sportovní hry, v kony se stávají vyrovnanûj í a mezi hráãi nejsou tak velké rozdíly jako v minulosti. Îeny Svitav v kuïelkách obhájily první místo a opût odsunuly na druhé místo hráãky Kunovic. MuÏi z ROMO Fulnek naopak své první místo neobhájili a opustili stupnû vítûzû úplnû, protoïe skonãili aï pátí. Vyhráli hráãi z DomaÏlické správy nemovitostí. Co se nepovedlo Ïenám z DomaÏlic v kuïelkách, to se jim povedlo v bowlingu, a sebraly tak pohár hráãkám ze Svitav. V kategorii muïû se potvrdily papírové pfiedpoklady a hráãi z MO Fulnek tentokrát nedali nikomu anci. VítûzÛm se kromû pohárû a medailí dostalo nad en ch ovací. Ovacemi se ne etfiilo ani pfii vyhla ování ãulibrkû, ktefií dostali jako útûchu dort. A Ïe nepouïili v echny síly jen na sport, se ukázalo pfii veãerním tanci. Mûli jich víc neï muzikanti. Ráno se úãastníci, doufáme, Ïe spokojeni, pomalu rozjíïdûli do sv ch domovû. Snad se s vût inou z nich a se spoustou dal ích, ktefií odvahu a ãas zúãastnit se nûkterého turnaje doposud hledají, uvidíme i pfií tí rok nebo snad uï v listopadu na ipkách v Medlovû u Nového Mûsta na Moravû. Tû íme se! V sledky jednotliv ch sportû si mûïete pfieãíst a prohlédnout na http://unios.cmkos.cz. Sportovní komise Nejlep í druïstva bowling muïi Nejlep í druïstva kuïelky Ïeny Hráãi MO Fulnek Nejlep í hráãka bowlingu Alena Leinweberová ROMO 7
PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Hrad Ka perk Hrad Ka perk byl vybudován na severozápadním v bûïku hory Îdánova. Dal ho v roce 1356 zaloïit ãesk král a fiímsk císafi Karel IV. DÛvody k zaloïení tohoto stráïního hradu byly hned tfii. Prvofiadou nutností byla potfieba zajistit ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem. Druh m dûvodem byla panovníkova snaha o ochranu zlatonosné oblasti Ka - persk ch Hor. V neposlední fiadû Karel IV. povaïoval za nutné zaji tûní bezpeãnosti na novû zfiízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala âechy s Bavorskem a dále s vyspûl mi oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích vûtví vedla pfies Ka - perské Hory. Architektonická dispozice hradního jádra pfiedstavuje obdéln palác, srostl do jednoho celku s obytn mi vûïemi. Takto vzniklé hradní jádro se nedot kalo obvodového opevnûní vnitfiního hradu. âelní stûny obou 30 metrû vysok ch vûïí, které by mohlo ohrozit pfiípadné ostfielování z tehdej ích vrhacích ãi metacích zbraní, nemûly Ïádn otvor. I kdyï mûl Ka perk statut hradu královského, nespravovala jej pfiímo královská komora. Král jej pronajímal takzvan m zástavním drïitelûm, vût inou v znamn m králov m vûfiitelûm, samozfiejmû i s cel m ka persk m panstvím. Hrad se stal sídlem popravy, coï znamenalo, Ïe kaïdému pánu na Ka perku pfiíslu elo právo a povinnost peãovat o vefiejn pofiádek a bezpeãnost, Hledáme pût rozdílû stejnû tak jako stíhat provinilce v PrácheÀském kraji. Prvním zástavním drïitelem hradu byl druh praïsk arcibiskup a první ãesk kardinál Jan Oãko z Vla imi. Napfiíklad v letech 1411 aï 1454 pfie el hrad do drïení rodu ZmrzlíkÛ ze Svoj ína a Orlíka. Otec Petr, královsk mincmistr, i jeho stejnojmenn syn patfiili k stoupencûm kalicha, proto se Ka perku vyhnula hrozba pusto iv ch husitsk ch útokû. Ostatnû ani ve své dal í historii nebyl tento umavsk hrad nikdy dobyt. Ve druhé polovinû 15. století pfie el hrad Ka perk do drïení v znamného rodu ternberkû ze ternberka. KdyÏ Zdenûk ze ternberka zorganizoval v roce 1465 odbojné seskupení usilující o sesazení Jifiího z Podûbrad z ãeského trûnu, byl do tohoto odboje zapleten i Ka perk. Posádka se proto pfiipravovala na obléhání královsk m vojskem. V této dobû byla pravdûpodobnû spû nû vystavûna pevnûstka Pust hrádek, stojící 400 m v chodnû na v e poloïeném místû. Dnes zbylo z tohoto pfiedsunutého opevnûní jen torzo. S blíïícím se koncem 16. století hrad postupnû ztrácel svûj pûvodní v znam, na jeho pravidelnou údrïbu se jiï prostfiedkû nedostávalo, hrad chátral. Královská komora zaãala rozprodávat ka perské panství. Nakonec v roce 1616 odkoupilo jiï zpustl hrad Ka perk nedaleké mûsto Ka perské Hory, které je vlastníkem i provozovatelem hradu Ka perk i dnes. (mv) Rozdíly: 1. vûïiãka, 2. vik fi na vûïi, 3. okno na domû vlevo, 4. znaãka pfied prûjezdem, 5. dûm napravo Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Tip do kina VALL-I Film zaãíná v roce 2700. Poslední operaãní stroj VALL-I stále plní úkol ãi tûní Zemû se sv m jedin m mazlíãkem - vábem Halem, kter mu dûlá spoleãnost. Mal robot, roztomil a pûsobiv, si za ta léta docela vyvinul svou osobnost. Bydlí v maringotce plné zvlá tností a artefaktû z lidského Ïivota, jako je Rubikova kostka, kuchyàsk lehaã a jeho nejvût í poklad - stará video kazeta s filmem Hello Dolly. Bûhem zaãátku filmu si pfiidá do své sbírky novou vûc - malou rostlinku, kterou zasadí do staré boty. Jednoho dne jde VALL-I po své obvyklé práci, ale blízko pfiistane kosmická loì. Kosmická loì vy le malou létající robotku Eye, která zaãíná na povrchu planety nûco hledat. VALL-I se beznadûjnû zamiluje. Rodinná animovaná pohádka ze studia Pixar. Animovan / Komedie / Rodinn / Sci-Fi USA, 2008, 98 minut ReÏie: Andrew Stanton Recept pro vás Muffiny s ãokoládou a tfie nûmi Doba pfiípravy: 10 minut Doba peãení: 20-25 minut Teplota trouby: 200 stupàû, 180 stupàû u horkovzdu né trouby Ingredience: 250 g hladké mouky 2 lïíce prá ku do peãiva 1 lïiãka jedlé sody 140 g su en ch tfie ní (nebo rozinek ãi nûãeho jiného) 100 g bílé ãokolády nasekané na kousky 100 g tmavé ãokolády nasekané na kousky 100 g pfiírodního krupicového cukru mûïete pfiidat 2 lïíce kakaa, ofiechy 2 vejce roz lehaná vidliãkou 150-200 ml bílého jogurtu (nebo kysané smetany) 100 g rozpu tûného másla Postup pfiípravy: 1. Pfiedehfiejte si troubu. Do formy na peãení muffinû vloïte papírové ko íãky. KdyÏ formu nemáte, mûïete tûsto plnit pfiímo do ko íãkû a dát na plech nebo si vyrobte ko íãky z alobalu, kdy ko íãek vytvarujete pomocí dna malé skleniãky. Z tûsta vyrobíte aï 20 kouskû muffinû. 2. Mouku prosijte spolu s prá kem do peãiva a sodou do mísy, pfiidejte tfie nû, ãokoládu, kakao, ofiechy a cukr. Vmíchejte jogurt, vejce a máslo a v e spojte. VÛbec nevadí vût í kousky ãokolády. Naopak tûsto je nad chanûj í. 3. Tûsto vlijte do ko íãkû a peãte 20-25 minut, aï muffiny vybûhnou a zezlátnou. 4. Nejlep í jsou teplé, ale za studena jsou také dobré. 5. Pokud by vám náhodou zbyly, mûïete je zamrazit. Rozmrazují se tak, Ïe se nechají napfiíklad do rána povolit a pak se na plechu v troubû na 190 stupních pût aï osm minut prohfiejí. Poznámka: Muffiny se dají dûlat i naslano, zkuste zapojit fantazii. DobrouchuÈ! (koc)