Ptřeby k pěstvání Intenzivní pěstvání h1ívy (na slámě) Řezaná pšeničná, žitná neb řepkvá sláma (sláma ječná a vesná je méně vhdná, špatně přijímá vdu) neb pazdeří; PE (plyetylénvé) pytle, sadba příslušné hlívy; hrká vda d 70 C až p 80 C. Prstry pr pěstvání Místnst s tepltu d 8 C d 18 C pr hlívu ústřičnu, pr hlívu plicní teplta až 22 C, nad 22 C pr hlívu miskvitu s rzptýleným světlem a mžnstí udržvat vyšší vzdušnu vlhkst a větrat (např. sklepy s kénkem, garáže, haly, bývalé stáje). Příprava substrátu Pužíváme slámu kvalitní, suchu, bez přítmnsti plísní. Nařezanu slámu (drbněji nadrcená je lepší) nasypeme d silnéh PE pytle, stlačíme ji a zalijeme hrku vdu tak, aby byla všechna sláma pnřena a pytel uzavřeme prvázkem. Vdu v pytli pnecháme 12 hdin a ptm uřízneme spdní rhy a vdu necháme samvlně vytéct. Kvalitě substrátu prspěje, když pytel p vypuštění vdy na 1 den ulžíme v blízksti zdrje tepla, aby se teplta slámy udržvala p dbu 24 hdin na 45 C. Pkud nemáme k dispzici pytel ze silnéh PE můžeme slámu spařit v nějaké nádbě (sud, vana); případně namčenu slámu lze spařit v pařáku na brambry. Prpařenu slámu vysypeme na čistu flii a necháme vychladnut na tepltu asi 25 C. Očkvání sadbu Ze sklenice se sadbu sejmeme víčk a pmcí čisté lžíce sadbu vyndáme d misky, kde ji rzdrbíme na drbné částice. V případě, že máme sadbu v plyprpylénvém sáčku je výhdnější tlakem ruky sadbu v uzavřeném sáčku rzdrbit. Vychladlu slámu prmícháme se sadbu a vše vrátíme zpět d pytle a zmáčkneme tlakem ruky. Pytel pět uzavřeme prvázkem. Jedním litrem sadby načkujeme asi 25 kg mkré slámy (substrátu) - tj. asi dva pytle průměru 30 cm a výšce 70 cm. Sadbu nekupujme zbytečně dluh dpředu, případné skladvání v lednici při 4 C by neměl přesáhnut 2 měsíce. Růst pdhubí Pytel s načkvaným substrátem ulžíme d místnsti (v tét fázi je jedn zda je světl v místnsti neb tma; není vhdné, aby na pytle svítil slunce) s tepltu kl 20 C. Pkud máme v místnsti tepltu nižší než 15 C a máme načkván více pytlů, tak pytle ulžíme k sbě a při nižších tepltách je můžeme i přikrýt. Je nutné tepltu v pytlích kntrlvat, aby nepřesáhla 30 C. Pdhubí prrůstá
substrátem nejlépe při 27 C. Dbře zpracvaný substrát při ptimální tepltě je prrstlý za 14 dnů. Při nižších tepltách prrůstá déle. Zda je substrát prrstlý pznáme pdle stejnměrnéh zbělání pvrchu. Pkud se růst pdhubí zastaví ještě v neprrstlém stavu, je třeba pvlit hrní úvazek, případně zvětšit tvry v dlních rzích pytle. Jestliže se v pytlích bjevují plísně, znamená t, že jsme slámu špatně tepelně šetřili, případně nebyla ddržena dstatečná hygiena při čkvání. Tvrba zárdků (fruktifikace) Většině kmenů hlívy prspěje k tvrbě zárdků pldnic zchlazení substrátu (hlíva plicní a miskvitá tt zchlazení nevyžadují). Prt je vhdné prrstlý substrát přemístit na dva až tři dny d chladnější místnsti s tepltu 6 C až 12 C, případně nechat pytle tři chladnější nci venku (případné zmrznutí substrátu není na závadu). P schlazení se začnu na pvrchu substrátu bjevvat zárdky pldnic, které se pstupně zvětšují. Růst pldnic P schlazení přeneseme pytle zpět d místnsti s rzptýleným světlem. Flii pytlů prřežeme řezy délce asi 5 cm a mnžství 10-20 řezů na jednm pytli. Je mžné plnit substrát d pytlů s již vyraženými tvry průměru 5-10 mm a pčtu 10-20 tvrů. Těmit řezy (tvry) vyrůstají pldnice aniž dchází k přílišnému vysychání substrátu. Ze zárdků se pstupně vytvářejí klbuky a třeně ("nžky"). Klbuky mají válný tvar a na spdní straně mají lupeny. Pldnice rstu čast v trsech a pstupně v něklika sklizňvých vlnách. V dmácích pdmínkách sklízíme 3-4 sklizňvé vlny, které by v ptimálních pdmínkách měly prběhnut za 2-3 měsíce (při nižších tepltách déle). Pěstební prstry dbře větráme a vzdušnu vlhkst případně zvyšujeme krpením pdlahy. Pkud mají pldnice dluhé třeně a malé klbuky znamená t, že je třeba zvýšit větrání, případně mhu mít pldnice nedstatek světla. Sklizeň pldnic Trsy pldnic sbíráme vždy celé, bez hledu na t, že jsu v trsu malé pldničky. Sklízíme vždy vylmením trsu z pytle. Sklizené trsy rzdělíme na jedntlivé pldnice a třeně dřízneme. Upzrnění! Výtrusy hlívy (spóry) mhu ve větším mnžství v uzavřených menších prstrách u dispnvaných lidí vyvlat při vdechvání některé alergické prjevy, prt nenecháváme pldnice nikdy přezrát a místnsti větráme. Větší mnžství spór vytváří hlíva plicní.
Extenzivní pěstvání h1ívy (v exteriéru) Extenzivní pěstvání hlívy je velmi jednduchým způsbem pěstvání. Výhdu je dluhdbé plzení, dekrativnst hub na zahrádce a téměř bezpracná likvidace pařezů listnatých strmů. Nevýhdu je, že kultura nejvíce pldí v dbě, kdy rstu huby v přírdě. Venkvní pdmínky také způsbují sníženu kvalitu pldnic. Ptřeby k pěstvání Čerstvě pražené, zdravé kmeny živých listnatých strmů průměru 15-20 cm, případně pařezy těcht strmů. Sadba hlívy ústřičné, plyetylénvý pytel a parafín neb štěpařský vsk, neb rubvací páska. Míst pěstvání Stinné vlhčí míst na zahradě (není vhdné přímé sluneční světlení, zejména v pledních hdinách). Příprava kmenů Kmeny nařežeme na délku 20-50 cm; kratší kmeny dříve prrstu pdhubím, je však nutn je sadit d vlhčíh místa. Budeme-li čkvat zářezy neb tvry dpručujeme délku kmene kl 50 cm a rychlst prrůstání můžeme vlivnit vzdálenstí tvrů neb zářezů. Kmeny pužíváme s kůru. Očkvání sadbu Sadbu se čkuje na řezných plchách špalků, případně d zářezů (kmen nařízneme mtrvu pilu d 1/3 a střídavě z jedné a druhé strany kmene) neb tvrů průměru 12-15 mm vyvrtaných p bvdu kmene. P načkvání tvry zakapeme parafínem neb štěpařským vskem, zářezy překryjeme rubvací pásku tak, aby sadba nevysychala. Načkvané kmeny ptm ukládáme d PE pytlů, které nahře zavážeme přes váleček z vaty prvázkem. Pkud čkujeme na řezných plchách, dáme na dn pytle čisté prkénk, na něj nasypeme sadbu a na ni řeznu plchu pstavíme kmen. Pkud jsu kmeny delší, dáme na hrní řeznu plchu zase sadbu a překryjeme pět prkénkem, které přitlučeme ke kmeni hřebíkem. Pkud jsu kmeny kratší, můžeme jich dát d pytle více na sebe a mezi řezné plchy nasypeme sadbu. Pařezy čkujeme d tvrů vyvrtaných p bvdu. D tvrů natlačíme sadbu a tvr zamázneme štěpařským vskem neb zakápneme parafínem. Můžeme pužít též gumvu zátku. Na hrní řeznu plchu nasypeme, sadbu překryjeme prkénkem a přibijeme hřebíkem. Pařez ptm překryjeme flií prti vysychání. Prrůstání kmenů pdhubím Načkvané kmeny ulžíme v pytlích na míst, kde se teplta phybuje kl 20 C. Pkud kulturu zakládáme v teplém bdbí rku, můžeme pytle ulžit na stinné
míst venku. Očkujeme-li více kmenů najednu, můžeme na stinném místě venku udělat z kmenů hranici, balit flií a nechat prrůstat phrmadě. Jinu mžnstí je nechat prrůstat kmeny v hlubké jámě v zemi. Na dn plžíme flii, na kteru nasypeme sadbu a zde pak stavíme kmeny stejným způsbem jak d pytlů. Jámu zakryjeme prkny neb tyčvinu a flií. Takt zakládat kulturu hlívy lze v teplé plvině rku. Dba prrůstání je 2-4 měsíce pdle vzdálensti čkvacích míst a tvrdsti dřeva. Tvrdé dřev prrůstá déle. Ulžení kmenů k plzení Prrstlé kmeny vyjmeme z pytlů a sadíme je ven d půdy k plzení. Špalky zakpeme d země tak, aby 2/3 byly v půdě a 1/3 nad pvrchem. Vybíráme stinné míst s vlhčí půdu. V místě však nesmí být vyská hladina spdní vdy, nebť pdhubí pd vdu v krátké dbě dumírá. Z prrstlých pařezů sejmeme flii. V dbě sucha klí kmenů či pařezů zaléváme a půdu tím udržujeme stále vlhku. Tvrba pldnic Takt připravené kmeny pldí na jaře a na pdzim, někdy i p výraznějším chlazení v létě a při mírném průběhu zimy i v zimě. První rk bývá většinu úrda slabší, nejsilnější je druhý a třetí rk, ptm úrdnst pět klesá. Měkké dřev pldí 3 rky, tvrdé dřev 5-6 let. Ptm můžeme rzlžené kmeny a pařezy zkmpstvat. Skladvání pldnic Pldnice hlívy lze skladvat v chladničce při tepltách +4 C maximálně 4 dny. Pldnice ukládáme lupeny směrem vzhůru. Využití pldnic Pldnice hlívy ústřičné je mžné pužít ve všech úpravách v jakých se huby becně pužívají. Klbuky lze smažit jak přírdní a balvané řízky a drbně nakrájené třeně lze pužít pd mas, k dušení, d plévek, máček i karbanátků. Hlíva ústřičná je velmi vhdná ke sterilizaci na kysel se zeleninu a následné pužití d salátů. Velku výhdu je, že hlíva se při sterilizaci nešlemuje. Léčivé účinky hlívy pvzbuzuje imunitní systém a těl si vytvří dstatek prtilátek prti mnha nemcem, tím se zvyšuje branyschpnst rganizmu snižuje hladinu chlesterlu upravuje krevní tlak ( pmáhá při nemcích srdce a cévní sustavy ) snižuje pruchy metablismu cukru ( vhdné pr diabetiky ) mají antialergické účinky ( při knzumaci v syrvém stavu, neb sušená při nízkých tepltách d 40 C ) při nemcnění klubů má zmírňující a uklidňující účinek
pmáhá dstraňvat bradavice virvéh půvdu má prtinádrvý účinek na některé druhy nádrů má radiprtektivní účinek prti záření způsbenému zeslabváním znvé vrstvy hubvá vláknina bsažená v hlívě pmáhá dstraňvat z těla jedvaté látky ( zabraňuje vstřebávání nežáducích látek d krevníh běhu ), upravuje vylučvání hlívy bsahují mnh minerálních látek, nejvíce draslíku a fsfru; dále mikrelementy - zinek, selen, chrm, měď, bór, jód a vitamíny B12 a D2