Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Lenka Wieznerová Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D. Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů. Ve Znojmě, dne 15. 4. 2013... Lenka Wieznerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí své bakalářské práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá představením franchisingu jako formy podnikání, jejíž vývoj i přes hospodářskou krizi každým rokem vzrůstá a je ideálním způsobem podnikání jak pro začínající podnikatele, tak i pro ty, kteří již podnikají. Součástí práce je kvantitativní výzkum, který vede ke zjištění informovanosti o franchisingu u obyvatel města Znojma a také kvalitativní výzkum, jehož součástí jsou řízené rozhovory s podnikateli, kteří franchising ke své činnosti již využívají. Závěr praktické části je věnován návrhu a představení franchisingového systému, který by mohl vyplnit volný prostor na trhu ve městě Znojmě. Klíčová slova: franchising, franchisor, franchisant, podnikání, služba ABSTRACT This bachelor thesis deals with presentation of franchising as a form of business whose importance increases every year, in spite of economic crisis and which is an ideal form of business for both beginning and established businesspeople. Part of this work is quantitative research focusing on franchising awareness among Znojmo inhabitants as well as qualitative research dealing with controlled interviews with businesspeople using franchising in their business. The conclusion of the practical part is devoted to proposal and introduction of a franchising system that could fill the market gap in the town of Znojmo. Key words: franchising, franchisor, franchisee, business, service

Obsah: 1 ÚVOD... 9 2 CÍL PRÁCE A METODIKA... 11 3 TEORETICKÁ ČÁST... 12 3.1 Definice franchisingu... 12 3.2 Základní pojmy... 12 3.3 Historie franchisingu... 13 3.4 Základní charakteristika franchisingu... 15 3.4.1 Charakteristické znaky franchisingu... 15 3.4.2 Formy franchisingu... 15 3.4.3 Druhy franchisingu... 16 3.5 Výhody a nevýhody franchisingu... 17 3.5.1 Výhody franchisingu z pohledu franchisora a franchisanta... 17 3.5.2 Nevýhody franchisingu z pohledu franchisanta a franchisora... 18 3.5.3 Makroekonomické výhody a rizika franchisingu... 19 3.6 Právní úprava franchisingu v ČR... 20 3.6.1 Franchisová smlouva... 20 3.6.2 Obsah franchisové smlouvy... 21 3.6.3 Informační povinnost před uzavřením franchisové smlouvy... 23 3.7 Způsoby financování franchisingu... 24 3.8 Franchisové svazy a instituce podporující franchising... 26 3.8.1 Evropská franchisová federace... 26 3.8.2 Česká asociace franchisingu... 26 3.8.3 Český institut pro franchising... 27

3.8.4 PROFIT system franchise services s.r.o.... 27 3.9 Marketingový výzkum... 27 3.9.1 Proces marketingového výzkumu... 28 3.9.2 Druhy marketingových informací... 28 3.9.3 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum... 29 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 31 4.1 Vývoj franchisingových systémů v České republice... 31 4.1.1 Struktura franchisového trhu v ČR v roce 2011... 33 4.1.2 Stuktura vlastních a franchisových poboček... 34 4.1.3 Expanze českých systémů do zahraničí a zahraniční sítě... 38 4.1.4 Franchisové systémy ve Znojmě... 40 4.1.5 Kvalitativní marketingový průzkum... 41 4.2 Kvantitativní marketingový průzkum... 44 4.2.1 Realizace kvantitativního marketingového průzkumu... 44 4.2.2 Vyhodnocení marketingového průzkumu a analýza získaných dat... 45 4.2.3 Návrhy doporučení ke zvýšení informovanosti o franchisingu... 54 4.3 Návrh franchisingového systému... 57 4.3.1 Kalkulace počátečních nákladů v případě realizace nové prodejny... 60 5 ZÁVĚR... 64 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 67 7 PŘÍLOHY... 72

1 ÚVOD Již zavedené a známé společnosti jako je McDonald s, OBI, REMAX, PANERIA, VODAFONE, BARUM a mnoho dalších, zná jistě každý z nás. Ale jakou formou tyto firmy provozují svou podnikatelskou činnost, troufnu si říct, ví jen málokdo. Tato forma podnikání se označuje jako franchising. O franchisingu můžeme laicky hovořit jako o tzv. podnikání na klíč nebo podnikání pod cizím jménem. Franchising, jako metoda podnikání, není v České republice tak rozšířen jako v zahraničí. V naší zemi se počátek rozvoje franchisingu datuje do roku 1990, kdy do ČR začaly vstupovat první zahraniční franchisové systémy. Rychlejšímu rozšiřování franchisingu bránila zejména malá informovanost, omezená nabídka poradenských služeb, odborné literatury a vůbec nízká znalost jeho fungování a tím i nedůvěra k tomuto způsobu podnikání. Dalšími výraznými faktory byly i problémy s financováním tohoto druhu podnikání, nedokonalá legislativa a právní povědomí, což odrazovalo zejména zahraniční systémy, aby vstupovaly na český trh. Vývoj na trhu v posledních letech však ukazuje, že se bude tento způsob podnikání čím dál tím více prosazovat a uplatňovat i v českém podnikatelském a tržním prostředí. Praxe dokazuje, že i přes obtížnou hospodářskou situaci, která v každém hospodářství zákonitě periodicky vzniká, se mohou franchisové systémy dobře udržet na trhu, prosperovat a růst. Franchisová forma podnikání se uplatňuje zejména v oblasti malého a středního podnikání. Je vhodná jak pro osoby právnické, tak i fyzické. Ze zkušeností a praxe v zahraničí se franchising nejčastěji uplatňuje v obchodě, ve službách a gastronomii. Pro expanzi na nové trhy, především zahraniční, se nejvíce uplatňuje tzv. master-franchising. Tvrdá konkurence na trhu vyžaduje od každého začínajícího podnikatele důkladně promyšlený podnikatelský záměr. A právě využití již ověřeného a na trhu zaběhnutého podnikatelského konceptu počáteční fázi podnikání značně usnadní, spolu s velkou 9

podporou ze strany franchisora (poskytovatele franchisy). Podnikání formou franchisingu neznamená jistotu úspěchu, ale určitým způsobem snižuje riziko neúspěchu. Jak jsem již uvedla, rozvoji franchisingu v ČR bránila zejména nedostatečná informovanost. Současná situace je již naštěstí jiná. Na našem trhu působí několik franchisových svazů a institucí, které fungují jak pro laickou, tak i odbornou veřejnost. Pořádají pro ně vzdělávací kurzy, odborné semináře, poskytují poradenskou činnost a zpravidla soustřeďují nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů. Ve své práci představuji Evropskou franchisovou federaci, Český institut pro franchising a zejména Českou asociaci franchisingu a firmu PROFIT systém franchise s.r.o., které mi byly velkou oporou při vypracování mé bakalářské práce. 10

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce se věnuje podnikání s využíváním franchisingových systémů. Prvním cílem je provedení analýzy současných franchisingových systémů působících na území ČR. Dalším cílem mé práce je zjistit míru povědomí o franchisingových aktivitách a spokojenosti s nabídkou obchodů a služeb obyvatel ve městě Znojmě. K provedení analýzy franchisingových systémů budou využita sekundární data (zdrojem dat bude Franchising Report ČR 2011 ). Dále bude proveden kvalitativní marketingový průzkum některých, již fungujících franchisových systémů ve Znojmě. Tímto bych chtěla získat zejména informace týkající se franchisingu z hlediska praxe. Další součástí práce bude kvantitativní průzkum mezi obyvateli města Znojma, na základě dotazníkového šetření, který vyústí v ozřejmění stavu informovanosti o sledované tématice a bude i sledovat poptávku po službách nabízených tímto způsobem. Vyhodnocení tohoto průzkumu mi bude sloužit jako podklad pro návrh franchisingového systému, který by mohl na sledovaném území vyplnit volný prostor na trhu. 11

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Definice franchisingu V současné době neexistuje jednotná definice franchisingu. Podle Řezníčkové (2004) vedou k rozdílným definicím franchisingu zejména různé formy franchisových systémů, rozvoj jednotlivých prvků franchisingu i odlišnosti té které země. Evropská franchisová federace (EFF) hájí etickou vizi rozvoje franchisingu tak, jak je vyjádřeno v Evropském kodexu etiky franchisingu sestaveném v roce 1972 a kterou používá i Česká asociace franchisingu (ČAF). Definice dle Evropského kodexu etiky zní takto: Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy, jeho ochrannou známku, servisní známku nebo jiná práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví, jakož i khow-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém, v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franhisora. (ČAF, 2008, s. 16) 3.2 Základní pojmy V samotném franchisingu je několik základních pojmů, které by měl znát každý, kdo se o tento způsob podnikání alespoň trochu zajímá. ČAF (2008, s. 70) je ve své publikaci uvádí následovně: Franchisa licence (právo) opravňující franchisanta k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet Franchisor franchisový poskytovatel, poskytovatel franchisy 12

Franchisant franchisový příjemce, nabyvatel franchisy Franchisová smlouva dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem. Franchisový balík souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných franchisorem, umožňující provozovat franchisu. Franchisové poplatky platby, které platí franchisant franchisorovi za licenci a služby. Franchisová síť obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů koordinované a podporované prostřednictvím franchisové centrály. Master-franchising franchising přesahující území státu, tzn. provozovaný v mezinárodním měřítku. Master-franchisa franchisová licence pro území cizího státu (zpravidla pro celé území). Master-franchisor vlastník franchisového konceptu udělující franchisu do zahraničí. Master-franchisant tuzemský držitel franchisové licence udělované zahraničním franchisorem. Master-franchisová smlouva (master hlavní) smlouva upravující základní vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem, opravňující master-franchisanta uzavírat jako franchisor franchisové smlouvy s dalšími franchisanty. 3.3 Historie franchisingu V dějinách světového franchisingu není dodnes jasné kdo, kdy a komu prodal první licenci k podnikání. Původ slova franchise pochází již ze středověké Francie, kde se používalo v souvislosti s předáním privilegií třetí osobě, která za odměnu směla ve státním zájmu vyrábět a obchodovat s výrobky na určeném území. Dnes se používá v anglicky, německy hovořících zemích, ale i v jiných zemích výraz franchising (čti frenčajzing), pocházející 13

z angličtiny. V německy mluvících zemích se častěji vyslovuje jako franšizing (Štensová, 2002, s. 6) První moderní franchisové systémy vznikly v počátcích industrializace. Zejména USA bývá uznávána za kolébku moderního franchisingu a to vzhledem k rozmachu s jakým se franchisové systémy vytvářely. Za otce franchisingu jsou považováni Izák Singer a John L. Pemberton. První z nich, firma Singer Sewing Machine Company, se již v letech 1860-1863 zabývala průmyslovým a odbytovým systémem šicích strojů značky Singer. V polovině 19. století vytvořila síť distributorů, kteří za poplatek mohli prodávat její produkty v určené oblasti. Koncem 19. století se John S. Pemberton rozhodl poskytovat své know-how dalším producentům nápojů, kteří díky tomu mohli vyrábět i prodávat úplně stejnou Coca-colu, jakou vymyslel Pemberton. (Historie franchisingu, [2008-03-05]) Koncem devadesátých let minulého století firma General Motors, jako jedna z prvních, formulovala franchisovou smlouvu, na jejímž základě získal nezávislý prodejce licenci na prodej elektrických a parních automobilů. Na počátku 20. století dochází k dalšímu rozvoji, kdy je franchising užíván také v oblasti drogistického zboží a prodejem pohonných látek u čerpacích stanic. (Řezníčková, 2004, s. 1) K opravdovému rozkvětu franchisingu dochází po druhé světové válce v USA a to v mnoha dalších odvětvích hospodářství, zejména ve službách a gastronomii. Tyto obory vyžadovaly větší podporu ze strany majitelů licencí. Franchisanti tak získávali znalosti spojené nejenom s prodejem produktu či poskytováním služby, ale také z vedení celého podniku tzn. vizualizace místa, uniforem personálu přes způsoby realizace služeb, obsluhy klienta, až po pokyny v propagaci a marketingu. Takovému modelu se již dá říkat franchising. Franchisoři v USA rozvíjeli své sítě velmi dynamicky a v 60. letech začali expandovat do Evropy. Synonymem této vlny franchisingu se stal řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald s, který vznikl v roce 1955 v USA a postupně se začal rozšiřovat po celém světě. (Historie franchisingu, [2008-03-05]) 14

3.4 Základní charakteristika franchisingu Jaroslav Tamchyna (2005) popisuje franchising jako opakování úspěšného podnikatelského nápadu na více místech pod stejnou značkou. Ještě stručněji jej lze vyjádřit jako podnikání na klíč nebo jednou vymyslet a stokrát prodat. 3.4.1 Charakteristické znaky franchisingu Při rozboru definic vyplývají následující charakteristické znaky franchisingu: (Řezníčková, 2009, s. 8) dlouhodobá smluvní spolupráce franchisora a franchisanta, vertikálně organizovaná struktura systému, právní a částečně podnikatelská samostatnost fanchisanta, poskytnutí práva užívat ochrannou známku, obchodní firmu (jméno) franchisora, obchodní značku jeho výrobků, služeb, technologií, výrobní a obchodní tajemství, know-how, image, zkušenosti, odbytové a marketingové programy povinnost franchisanta jednat stanoveným způsobem, právo franchisora řídit a kontrolovat franchisový systém, podpora franchisora při výstavbě a vedení podniku. 3.4.2 Formy franchisingu Dle Jakubíkové (1997) rozlišujeme dvě základní formy franchisingu: Franchising výrobkově odbytový (Product Distribution Franchising). V tomto případě se ve vztahu mezi franchisorem a franchisantem klade důraz na podstoupení práva k odbytu určitého zboží. Franchisanti souhlasí s tím, že budou prodávat nejnovější produkty pod výrobní značkou dodavatele nebo pod jeho ochrannou značkou v rámci omezení distribuční sítě. Podnikatelský franchising (Business Format Franchising). Tato forma klade důraz na větší propojenost mezi franchisorem a franchisantem. Franchisanti mají zajištěnou pomoc v celém komplexu aktivit spojených s podnikáním tj. jak před samotným zahájením podnikání, tak i v průběhu podnikatelské činnosti. 15

3.4.3 Druhy franchisingu Franchisové systémy stémy můžeme dělit podle různých kritérií, mimo jiné podle druhu hospodářské činnosti, know-how či způsobu organizace systému. Mezi nejdůležitější klasifikace patří: (Druhy franchisingu, [2008-03-06]) 1. Podle druhu činnosti: distribuční franchising franchising služeb výrobní franchising smíšený franchising 2. Podle druhu know-how předávaného franchisantovi: franchising distribuce produktu franchising formulace podniku 3. Podle organizace systému: mnohonásobný franchising regionální zastoupení jednoduchý franchising,, ve kterém má franchisant zakázanou jakoukoliv činnost, která by mohla vést k prozrazení důležitých informací a údajů týkajících se franchisového systému třetím osobám. Franchisant tedy není oprávněn provádět master-franchising. Obrázek 1 Jednoduchý franchising Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Řezníčková (2004, s. 13) 16

master-franchising,, ve kterém franchisor poskytuje franchisantovi právo poskytovat franchising dalším franchisantům (subfranchising), ikdyž s poněkud omezenými oprávněními, v přesně smluvně vymezené oblasti. Obrázek 2 Master - franchising FRANCHISOR MASTER FRANCHISANT FRANCHISANT FRANCHISANT FRANCHISANT Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Řezníčková (2004, s. 12) 3.5 Výhody a nevýhody franchisingu Než se rozhodneme vydat se cestou franchisingu, ať už jako franchisor nebo jako franchisant, je třeba zvážit výhody a nevýhody tohoto systému. Je samozřejmostí, že obě strany mají snahu minimalizovat nevýhody a maximalizovat výhody, ale zároveň by měly brát v úvahu jejich společné cíle tj. zejména získání výhodnější pozice na trhu, nižší náklady a promyšlenější organizace řízení. (Řezníčková, 2004, s. 15) 3.5.1 Výhody franchisingu z pohledu franchisora a franchisanta Dobře koncipovaný franchising přináší výhody oběma stranám. Franchisorovi rozšíření jeho podnikatelských aktivit a to zejména v podobě příjmů z poplatků za poskytnutí franchisy a franchisant se na druhou stranu může cítit jako samostatný podnikatel, který získal osvědčený produkt a centrálně zabezpečované služby. (Veber, 2008, s. 275) Česká asociace franchisingu (2008) hodnotí výhody franchisingu následovně: 1. Z pohledu franchisora: rychlá expanze celého systému jelikož pobočkový systém lze vybudovat jen se značnými nými investicemi a velkými mzdovými náklady a využitím této metody se tyto 17

náklady rapidně sníží díky financování vlastní pobočky franchisantem a svými průběžnými poplatky se podílí na spolufinancování centrály. budování pozice značky a to jednotným vystupováním a standardizovaným vzhledem, který se dobře pamatuje a franchisovému řetězci je dán určitý profil a podoba. Blízkost k zákazníkům prostřednictvím franchisanta je neustále informován o přáních a potřebách zákazníků a zároveň je na ně schopen pružně a rychle reagovat. silná pozice v konkurenčním boji jednotnou prezentaci systému umožňuje jednotná marketingová a reklamní koncepce. franchisant, jako motivovaný partner jelikož jako samostatný podnikatel se snaží přispět k pozitivnímu rozvoji franchisového systému i ve vlastním zájmu. 2. Z pohledu franchisanta: úspěšný systém a ověřená koncepce díky tomu se franchisant vyhne počátečním překážkám a omylům a rychle se stává známým. vyvážená cesta k ekonomickému úspěchu díky užitku ze zkušeností, které získal od franchisora současně s nákupem franchisového konceptu. každý si může najít svůj obor podnikání - ve většině případů si mohou zájemci zvolit obor, v kterém mají jen minimální praxi nebo vůbec žádnou. Díky poskytnutému školení a tréninku ze strany franchisora získá potřebné schopnosti samostatně vést a řídit podnik. zvyšování kvalifikace franchisantů a jejich zaměstnanců díky široké podpory franchisové centrály. výhodné nákupní podmínky omezený počet franchisových poboček v regionu tím nedochází ke konkurenci ve vlastní síti. 3.5.2 Nevýhody franchisingu z pohledu franchisanta a franchisora Všechno má své pro a proti, to znamená, že také franchisové podnikání přináší určité nevýhody a rizika. Česká asociace franchisingu (2008) upozorňuje především na ty to nevýhody: 18

1. Z pohledu franchisora: nedodržení standardů sítě ze strany franchisanta svým neodpovědným jednáním může poškodit dobré jméno a způsobit tím např. snížení tržeb ostatním franchisantům. franchisant je samostatný podnikatel tzn., že se k němu musí chovat jako k partnerovi a ne jako k podřízenému. Nemůže mu nic nařizovat, pouze ho o svém návrhu přesvědčit. neúplná kontrola nad provozovnou franchisor nemá takovou kontrolu nad provozovnou, jako kdyby si vedl pobočku sám s vlastními zaměstnanci. vlastní výrobky franchisor často čelí nátlaku ze strany franchisanta na zařazení výrobků nebo služeb, které nejsou součástí jejich dohody. osamostatnění franchisanta po zavedení a několikaletém úspěšném provozování vlastní firmy, nabude franchisant dojmu, že už není třeba platit franchisové poplatky, že již nepotřebuje podporu franchisora a snaží se osamostatnit. 2. Z pohledu franchisanta: omezení podnikatelské samostatnosti franchisant bude vždy částečně omezen franchisorem ve vlastní kreativitě v podnikání a musí se ve své činnosti řídit pravidly danými provozní příručkou a dodržovat ustanovení franchisové smlouvy. právo franchisora na kontrolu provozovny platba franchisových poplatků licenční poplatek, průběžný poplatek, marketingový poplatek atd. pomalejší návratnost vložených prostředků ale jistější předkupní právo franchisora na provozovnu jednotná image systému podpisem smlouvy přijímá koncept jako celek a jako takový ho musí provozovat. 3.5.3 Makroekonomické výhody a rizika franchisingu Franchising je také přínosný ze společenského a makroekonomického hlediska, a to především proto, že podporuje malé a střední podnikatele, kteří jsou hnacím motorem 19

ekonomického rozvoje. Dává jim možnost získat řadu konkurenčních výhod, které mají velké obchodní společnosti. (Tamchyna, 2005, s. 5) Vzhledem k této podpoře dochází k tvorbě nových samostatných míst a udržení stávajících podniků a z toho vyplývající tvorba a udržení stávajících pracovních míst. (Řezníčková, 2004, s. 18) Díky své flexibilitě, znalosti trhu a své velikosti může franchising pracovat rychle, efektivně a se zaměřením na konečného spotřebitele. Z toho vyplývá, že má spotřebitel záruku kvalitní značky, což si spojuje s poskytováním kvalitních služeb, prodejem kvalitních a odzkoušených výrobků, což je v dnešní době velice důležité. (ČAF, 2008, s. 19) Makroekonomická rizika lze podle Řezníčkové (2004) spatřovat zejména v nebezpečí monopolizace trhu určitých výrobků nebo služeb expandující franchisorovou firmou nebo přinejmenším v dominanci několika konkurenčních firem. Tato problematika se však redukuje na otázky ochrany hospodářské soutěže. Jelikož franchisingové smlouvy není možno předem a paušálně označovat za dohody omezující nebo vylučující hospodářskou soutěž (někdy zjednodušeně označované za kartelové). 3.6 Právní úprava franchisingu v ČR Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích chybí i v České republice zákonná úprava franchisingu. Tuto skutečnost však není třeba vnímat negativně, neboť v současné době nenajdeme ani žádné ustanovení českého právního řádu, jež by franchising jako takový nebo některý z jeho prvků nedovolovalo či zásadním způsobem omezovalo. Základním právním předpisem pro franchising je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) 1. Touto normou se řídí jak samotná franchisingová smlouva, tak i další vztahy mezi franchisorem a franchisantem, i mezi franchisanty navzájem. (ČAF, 2008, s. 35) 3.6.1 Franchisová smlouva Franchisingová, resp. master-franchisingová smlouva je z pohledu českého právního řádu tzv. inominátním kontraktem, tedy nepojmenovanou smlouvou. Zjednodušeně řečeno, zákon nepředepisuje podstatné náležitosti, které franchisingová smlouva musí 1 Pozn.: Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. 20

obsahovat. Svým charakterem je franchisingová smlouva smíšeným kontraktem, ve kterém lze najít prvky kupní smlouvy, nájemní, resp. podnájemní smlouvy, licenční smlouvy, komisionářské smlouvy i jiných. (Franchising z hlediska práva, [2011-01-28]) Vzhledem k tomu, že smlouvy o franchisingu pravidelně obsahují ustanovení, jež mohou narušovat hospodářskou soutěž např. ujednání týkající se cen, exkluzivity, zákazu konkurence, povinného odběru od franchisora, zákazu aktivního prodeje mimo vymezené území apod., je nutné brát v úvahu i právní předpisy upravující nekalou soutěž a kartelové právo, tj. obchodní zákoník a zákon o ochraně hospodářské soutěže. (ČAF, 2008) Zbyněk Loebl (1994), definuje nekalou soutěž jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž je zakázána a považuje se za ni zejména: klamavá reklama klamavé označování zboží a služeb vyvolávání nebezpečí záměny parazitování na pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele podplácení zlehčování porušování obchodního tajemství ohrožování zdraví spotřebitele a životního prostředí. Kartel tvoří skupina výrobců nebo obchodníků stejného oboru, kteří vytvářejí spojenou prodejní organizaci, často nazývanou syndikát 2, jejímž cílem je odstranit vzájemnou konkurenci a zvýšit tak zisk. Obsahem kartelové smlouvy je stanovení prodejních cen, rozdělení teritorií, kvotace objemu výroby apod. Byly velmi rozšířenou formou kooperace ještě na počátku tohoto století, nyní jsou zakázány v Evropě, USA i v jiných státech. V neformální podobě se však vyskytují i dnes. (Miloslav Synek a kol., 2000, s. 8) 3.6.2 Obsah franchisové smlouvy Podle Martina Mendelsohna (1994, s. 60) je smlouva o franchisingu právní dokument, ve kterém je popsána celá transakce. Musí přesně odrážet dané sliby a musí být 2 SYNDIKÁT je forma sdružení podniků, které mají vlastní výrobní, ale ne obchodní samostatnost. 21

spravedlivá. Současně musí zajistit dostatečné řídící mechanismy, které ochrání celistvost systému. Následující smluvní podmínky tvoří nepostradatelné minimum: (Řezníčková 2009, s. 155) práva, příslušející franchisorovi; práva, příslušející franchisantovi; zboží a/nebo služby, jež jsou k dispozici jednotlivému franchisantovi; povinnosti franchisora; povinnosti jednotlivého franchisanta; platební povinnosti jednotlivého franchisanta; délka trvání smlouvy, jež by měla být taková, aby franchisant mohl amortizovat své vstupní franchisové investice; ustanovení pro prodloužení smlouvy; podmínky, za kterých může jednotlivý franchisant franchisový podnik prodat nebo převést na třetí osobu, jakož i franchisorova eventuální předkupní práva v této věci; ustanovení, vztahující se na použití franchisorových typických znaků, jména firmy, ochranné známky výrobků a služeb, firemního štítu, loga nebo jiných zvláštních identifikačních znaků; franchisorovo právo přizpůsobit franchisový systém novým nebo změněným poměrům; ustanovení o ukončení smlouvy; ustanovení, podle něhož se hmotný a nehmotný majetek, patřící franchisorovi nebo jinému majiteli, okamžitě po ukončení smlouvy vrací. Bez ohledu na skutečnost, že existuje evropský kodex etiky franchisingu, je při uzavírání franchisové smlouvy užitečné dbát některých doporučení Americké asociace nájemců. Anna Staňková (2007, s. 96) popisuje ve své publikaci skutečnosti, které je třeba obzvláště podrobit podrobné analýze, popřípadě požadovat jejich vynechání nebo upravení ve smlouvě: Franchisová smlouva může obsahovat doložku o tom, že franchisant nebude konzultovat žádné podrobnosti týkající se zkušeností s jejím provozováním s nikým, kdo je mimo systém. 22

Dále může obsahovat doložku, že jakékoliv spory budou řešeny u soudu domovského státu poskytovatele. V takovémto případě by cestování k soudu značně zvýšilo cestovní náklady a zároveň dávalo výhodu domácího prostředí poskytovatele. Konkurenční doložku, která může franchisanta dost omezit v jeho aktivitách. Příliš krátký čas na odstranění nedostatků. Podmínku jediného závazného dodavatele nejčastěji poskytovatele franchisy. Možnost nakupování z alternativních zdrojů může být přitom výhodnější. Povinný subleasing základních prostředků a pozemků přes poskytovatele, který tak může realizovat zisk bez nesení rizika. Nedostatek kontroly nad použitím fondů určených na reklamu a propagaci, jelikož poskytovatel nemusí vždy vynaložit příslušné částky na území, kde franchisant provozuje svoji činnost. Mnozí poskytovatelé zahrnují do smlouvy nereciproční poplatky za vedení eventuálních soudních sporů. Někdy je přímo ve smlouvě uvedeno, že veškeré náklady sporů hradí franchisant. Nové a odlišné podmínky při obnově smlouvy. Jednostranné doplňky ke smlouvě dávající poskytovateli právo ke změně některých politik, jež nejsou v základní smlouvě. Jako hlavní zdroj informací pro příjemce franchisy slouží ve většině případů tzv. manuál, dokument obsahující veškeré, pro podnikání na základě franchisy, relevantní údaje, postupy a instrukce. Manuál bývá nejčastěji přílohou franchisové smlouvy a vzhledem k tomu, že z velké části obsahuje know-how 3 franchisora, mělo by být jeho používání ve smlouvě jednoznačně vymezeno. (ČAF, 2008, s. 36) 3.6.3 Informační povinnost před uzavřením franchisové smlouvy Některé státy zakotvily ve svých právních úpravách či v judikatuře tzv. informační povinnost před uzavřením smlouvy. České soudy se touto otázkou doposud nezabývaly, takže lze v tomto ohledu obecně vycházet pouze ze zásady dobré víry odvozené ze zásady dobrých mravů a zásad poctivého obchodního styku. Poskytovateli franchisy lze nicméně 3 KNOW-HOW je soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících ze zkušeností získaných a ověřených franchisorem, které jsou utajované, podstatné a identifikovatelné. 23

doporučit, aby příjemci franchisy poskytl před uzavřením samotné franchisingové smlouvy informace v následujícím rozsahu (ČAF, 2008, s.36): Tabulka 1 Informační povinnost před uzavřením smlouvy Kdo jsem? Co dělám? Co nabízím? Kolik to stojí? Obchodní firma a sídlo poskytovatele franchisy, dosavadní vývoj podnikatelské činnosti. Zahájení franchisového podnikání, počet vlastních podniků, počet příjemců franchisy, informace o realizaci pilotního projektu atd. Služby poskytované cetrálou, práva průmyslového vlastnictví náležící poskytovateli franchisy, podpora ze strany poskytovatele franchisy Specifické požadavky na příjemce franchisy, kapitálová náročnost, pracovní vytížení, poplatky spojené s franisou atd. Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z ČAF (2008, s. 36) 3.7 Způsoby financování franchisingu Mnozí podnikatelé se potýkají s nedostatkem financí potřebných pro rozjezd nebo rozšíření firmy. Dobře zpracovaný a reálný podnikatelský plán usnadní jednání jak s potenciálními partnery, investory, tak i s bankami, jelikož by měl obstát v konkurenčním prostředí a zajistit návratnost vložených finančních prostředků. V tomto ohledu je franchisant ve výhodě, neboť podnikatelský plán zpracovává většinou za podpory franchisora, který mu poskytne řadu velmi cenných vstupů a posoudí reálnost popsaného záměru. (ČAF, 2008, s. 49) Poskytovatel finančních zdrojů většinou vyžaduje především komplexní, realistický a kvalitně zpracovaný Business Plan, který musí minimálně obsahovat: (Způsoby financování franchisingu, [2012-12-02]) - vizi pro konkrétní podnikatelský záměr, - formulaci cílů a záměrů společnosti, - strategii pro dosažení stanovených cílů, 24

- rozvojový plán neboli detailní projektové očekávání a plánování podniku na nejméně 3-5 let (výnosy, struktura nákladů, výsledek hospodaření, cash-flow apod.), - analýzy tržního prostředí a konkurence, - marketingové trendy v dané oblasti podnikání, - SWOT analýzu, - simulování případných rizik, - organizační schéma, transparentní popis rozhodovacích procesů, - popis právních a majetkových struktur dané společnosti. Česká asociace franchisingu (Způsoby financování franchisingu [2012-12-02]) věnuje problematice financování již několik let značnou pozornost a vyvinula úsilí a iniciativu směrem k finančním institucím, státním orgánům a jiným nositelům financování s návrhem spolupráce při řešení tohoto zásadního problému. Pro financování franchisingu jsou použitelné následující finanční zdroje: Bankovní úvěry Půjčky z privátních zdrojů Státní programy podpory pro malé a střední podnikatele Finanční nebo strategický partner Leasing - je alternativní forma, jak nakoupit dlouhodobý majetek bez výrazného dlouhodobého zadlužení.(veber, 2008, s. 112) Faktoring jedna z forem krátkodobého financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. (Veber, 2008, s. 113) Forfaiting jedná se o odkup středně a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou organizací. (Veber, 2008, s. 213) Venture capital rizikový kapitál, je financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění. Je to partnerství podnikatele a investora. (Co je Venture Capital?, [2012-12-02]) Strukturální fondy EU 25

3.8 Franchisové svazy a instituce podporující franchising Franchisové svazy vznikly za účelem prosazování, podpory a rozvoje franchisového podnikání a představují dobrovolné sdružení franchisorů a franchisových podnikatelů na národní úrovni. Franchisové svazy poskytují svým členům celou řadu služeb a výhod a spolupracují s daňovými, účetními, auditorskými firmami nebo advokátními, popř. právnickými kancelářemi, které jsou zaměřené na poskytování právních služeb týkajících se franchisingu. (Řezníčková, 2004, s. 133) Působnost franchisových svazů je důležitá také pro laickou a odbornou veřejnost, jelikož pro ně pořádají vzdělávací kurzy a odborné semináře, kde si mohou prohloubit znalosti o franchisingu jako způsobu podnikání. Franchisové svazy zpravidla soustřeďují nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů, která tvoří obsah franchisového katalogu vydávaného jednotlivými franchisovými svazy. (Řezníčková, 2004, s. 134) 3.8.1 Evropská franchisová federace EFF (The European Franchise Federation), sídlící v Bruselu, je mezinárodní nezisková asociace založená v roce 1972 evropskými franchisovými svazy, která zastupuje franchisové podnikání v Evropě. EFF zahrnuje členské státy EU, ale také země, které nejsou členy EU, ale které jsou potenciálními členy, nebo které mají nějaké oficiální spojení s EU. V současné době má federace 20 členů: Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko, Velká Británie, Chorvatsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko. (The Aims of the Federation, [2012-12-02]) Posláním EFF je vědecké studium franchisingu, koordinace činností svých členů a podpora franchisingu jako způsobu podnikání. (Řezníčková, 2004, s. 134) 3.8.2 Česká asociace franchisingu ČAF (Česká asociace franchisingu) je nezisková, profesní organizace sdružující na národní úrovni poskytovatele franchisingu a odborníky zaměřující se na problematiku franchisingu např. v oblasti práva a poradenství. Vznikla v roce 1993 a jejími členy jsou jak velké, známé, mezinárodní systémy, tak i menší tuzemské franchisové systémy. Posláním ČAF je podpora rozvoje stávajících franchisových systémů a vytváření příznivějších podmínek 26

pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Členem ČAF se může na základě Stanov stát fyzická nebo právnická osoba, pokud o jejím přijetí za člena rozhodne Správní rada ČAF schválením písemné přihlášky a pokud splní podmínky stanovené Stanovami ČAF. (ČAF, 2008, s. 6) 3.8.3 Český institut pro franchising ČIFRA (Český institut pro franchising) je národní centrum pro vzdělávací, popularizační, poradenskou, publikační a vědeckou činnost ve franchisingu a v oborech s ním souvisejících. Podle RNDr. Jaroslava Tamchyny vznikl zejména proto, aby co nejvíce podnikatelů, zejména těch menších, mohlo tuto po celém světě osvědčenou metodu podnikání snadno poznat, dobře pochopit a rychle použít. Český institut pro franchising je zaměřen na podporu malých a středních podniků a živnostníků, ale má co nabídnout i velkým podnikům a obchodním sítím. Chce být užitečný pro banky, leasingové a pojišťovací společnosti, poradenské, právní a patentové kanceláře, státní instituce, školy a média. (O nás, [2012-12-02]) 3.8.4 PROFIT system franchise services s.r.o. Firma PROFIT system je konzultační firma, která se zabývá komplexním poradenstvím ve franchisingu a partnerskou spoluprácí. Specializuje se na vypracování franchisových paketů, především na přípravě obchodního a finančního modelu, franchisové smlouvy a provozní příručky, podporuje franchisory a organizátory partnerských systémů při náboru franchisantů a partnerů. Firma působí na území Střední a Východní Evropy od roku 1998 a je provozovatelem portálů FranchisingINFO.cz, Franchising.pl, Franchising.ua a úzce spolupracuje s Českou asociací franchisingu na propagaci myšlenky franchisingu. Zpracovala také Franchising Report Česká republika 2011, ve které se zabývá vývojem franchisingového trhu v ČR. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 2) 3.9 Marketingový výzkum Americká Marketingová Asociace definuje marketingový výzkum následovně: Marketingový výzkum je funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingem prostřednictvím informací, které slouží k identifikaci a definování marketingových příležitostí a problémů; k vytváření, zdokonalování a zhodnocení 27

marketingové činnosti a ke zlepšení porozumění trhu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace k řešení těchto problémů, navrhuje metody pro sběr informací, řídí a realizuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje poznatky a jejich důsledky. (Beri, 2008, s. 4) 3.9.1 Proces marketingového výzkumu Marketingový výzkum má čtyři základní kroky: Obrázek 3 Proces marketingového výzkumu Definování Příprava plánů Realizace Vypracování problémů a cílů výzkumu, výzkumu, zprávy a výzkumu návrh metodiky shromažďování prezentace a analýza dat výsledků Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z (Kotler 2004, s. 228) Podle Foreta (2006, s. 93) je hlavním cílem marketingového výzkumu poskytnutí podstatných a objektivních informací o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi. Mezi základní informace, které zjišťujeme, řadíme: Kdo to je? tzn. jeho osobní socioekonomické charakteristiky, jako jsou vzdělání, místo bydliště, věk, ekonomická aktivita atd. Kde a co? kde a co nakupuje nebo nenakupuje. Spokojenost? jestli je spokojený nebo naopak nespokojený s nabídkou, co by chtěl nebo potřeboval. 3.9.2 Druhy marketingových informací Informace shromažďované a zkoumané v procesu marketingového výzkumu lze třídit podle nejrůznějších kritérií. Foret (2008) uvádí ve své publikaci toto členění: 28

- primární a sekundární informace, pocházející z primárního či sekundárního výzkumu. - harddata, která zachycují výsledky činnosti, výskyt jevu, chování) a softdata vypovídající o stavu vědomí. - kvantitativní (změřené) a kvalitativní (slovní, popisné) Jak jsem již uvedla v úvodu, podnikání formou franchisingu je vhodné zejména pro začínající malé a střední podnikatele. A právě sběr a analýza dat o situaci na trhu, konkurenci, potenciálních zákaznících a o reakcích na nové nabídky, jsou důležitou součástí při výběru vhodné franchisy. Mnoho menších firem a začínajících podnikatelů může být toho názoru, že marketingová analýza může být prováděna pouze odborníky ve velkých podnicích, které disponují velkým rozpočtem. Ovšem i oni mohou získat kvalitní marketingové informace jednoduše sledováním věcí kolem sebe. Efektivní metodou může být např. shromažďování sekundárních dat, pozorování, experiment či právě marketingový výzkum. (Kotler, 2004, s. 252) V praktické části využívám ke zjištění potřebných informací primární marketingový výzkum a to: kvalitativní i kvantitativní, kde podstatným metodologickým principiem je dotazování. 3.9.3 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum trhu se liší charakterem jevů, které analyzují. Zatímco kvantitativní průzkum se ptá Kolik?, kvalitativní průzkum zkoumá Proč?, Z jakého důvodu?. (Kozel, 2006, s.120) KVANTITATIVNÍ VÝZKUM se zabývá získáváním údajů o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo nebo se děje právě nyní. Abychom mohli získat statisticky spolehlivé výsledky, pracujeme s velkými soubory respondentů v procesu formálního dotazování, pozorováním nebo analýzou sekundárních dat. (Kozel, 2006, s. 120) 29

Kvantitativní výzkumy jsou časově i finančně náročnější, ale přinášejí nám obvykle výsledky v přehlednější podobě. (Foret, 2008, s. 14) KVALITATIVNÍ VÝZKUM pátrá po příčinách, proč něco proběhlo nebo se děje. Účelem je zjistit motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Využíváme k tomu individuální hloubkové nebo skupinové rozhovory a projektivní techniky. (Kozel, 2006, s. 106) Kvalitativní výzkum je rychlejší, méně nákladný a není tak náročný na realizaci, tak jako kvantitativní výzkum, ale má i významná omezení vzhledem k malému a nereprezentativnímu souboru respondentů. (Foret, 2008, s. 14) Závěrečná zpráva ke kvantitativnímu výzkumu obsahuje číselné statistické charakteristiky, ale také vizuálně názorné grafy. Naopak závěrečná zpráva z kvalitativního průzkumu má zpravidla podobu spíše shrnujícího verbálního popisu zjištěných skutečností. (Foret, 2006, s. 118) 30

4 PRAKTICKÁ ČÁST O tom, že se franchising stává čím dál tím víc populárnější ě mě ě přesvědčilo zejména současné působení několika desítek franchisových konceptů ů ve Znojmě. Samotným vývojem franchisových konceptů na celém území ČR R se zabývá firma PROFIT system franchise services s.r.o., která od roku 2010 zvěřejňuje výsledky průzkumů v rozsáhlé zpravě Franchising Report Česká republika, ze které čerpám data k analýze vývoje franchisingu u nás. 4.1 Vývoj franchisingových systémů v České republice Jak jsem již uvedla v úvodu, počátek rozvoje franchisingu v ČR se datuje od roku 1990. Mezi první franchisové systémy, které vstoupily na český trh a působí zde dodnes patří Hudy Sport (1990), Europcar (1991) a Botanicus (1992). Podle odborníků ů firmy PROFIT systém, tak údaje, které získali ve výzkumech, poukazují na značné né zrychlení franchisového trhu v České republice. Jak lze vidět v následujícím grafu, tak v roce 2011 působilo na českém trhu 168 franchisových systémů, což je o 12 % více než v roce 2010. Rok 2012 by měl být opět charakteristický rychlejším rozvojem franchisingu, ikdyž ještě stále není jisté, zda počet systémů přesáhne na konci období 190. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 13) Graf 1 Vývoj franchisových systémů v ČR v letech 2003-2011 180 168 Počet franchisových systémů 160 140 120 100 80 60 40 90 131 137 143 150 20 0 2003 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011 31

Rok 2010 byl průlomový. Výzkumy ukázaly, že činnost poskytovatelů a příjemců franchisových licencí se vyvíjela rychleji než celý trh České republiky vycházející z hospodářské krize. České firmy se neodvolávají pouze na zahraniční koncepty, ale často se snaží vytvořit vlastní podnikatelský koncept, který je přizpůsobený podmínkám českého hospodářství. Rozvoj vlastních firem s využitím franchisy se stává pro ně mnohem atraktivnější než vytváření vlastních poboček vlastními prostředky a provozování podnikatelské činnosti jako franchisant s využitím již prověřeného a fungujícího systému se stává čím dál tím více populární. Samozřejmě k tomu přispěla podstatně větší informovanost o franchisingu. V roce 2011 byl zaznamenán historicky rekordní nárůst franchisového trhu v ČR. Český trh zaznamenal nejvyšší počet (18) nově otevřených franchisových systémů z toho bylo 9 českých a 9 zahraničních (Austrálie, Velká Británie (2), Kanada, Maďarsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a USA). Na český trh franchisingu vstupují systémy jako např. Cyklo Point, PENAM, Maxíkova školka, Svět zdraví, Husse apod. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 15) Graf 2 Vstup franchisových systémů na český trh 20 18 18 Počet franchisových značek 16 14 12 10 8 6 4 2 1 1 1 3 4 6 6 9 6 2 5 3 2 4 12 11 9 11 15 11 15 0 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011 Rok 32

4.1.1 Struktura franchisového trhu v ČR v roce 2011 Podle České asociace franchisingu je franchising nejvíce používán pro sítě restaurací, hotelů, kaváren, rychlého občerstvení, maloobchodních prodejen a služeb. Každým rokem se nabídka franchisových systémů zvyšuje a to zejména ze zemí EU. Franchisoři z celého světa využívají většinou svých master-franchisantů nebo centrál pro expanzi na trhy střední a východní Evropy, včetně České republiky. Franchisový trh lze tedy rozdělit na dva sektory a to SLUŽBY a OBCHOD. Vzhledem k narůstajícímu zájmu bylo v roce 2011 v sektoru služeb vyčleněno další odvětví Automoto. Ve službách dominují zejména odvětví Gastronomie (28 %) a Realitní služby (20 %), které společně tvoří 48 % ze všech služeb poskytovaných na území České republiky. V roce 2011 zaznamenal největší rozvoj odvětví Krása a fitness (14 %), která se rozšířila o 5 nových franchisových sítí ( Depil-body, FitCurves, Jumping, Kieser-train, Svět zdraví). Následují pak Služby cestovního ruchu (10 %), Vzdělávání (8 %), Obchodní služby (5 %), Služby různé (5 %), Automoto (5 %) a Bankovní a finanční služby (4 %). Největším překvapením byl pokles počtu systémů o 8 v sekci Služby růžné (B2C), ale také v Gastronomii, kde franchisovou činnost opustili 2 poskytovatelé licencí. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 22) Graf 3 Rozdělení sektoru - SLUŽBY 30 27 Počt systémů v roce 2011 25 20 15 10 5 0 20 14 10 8 5 5 5 4 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. 33

Naopak v sektoru obchodu byl zaznamenán podstatně větší nárůst počtu systémů a to o 13, oproti sektoru služeb, kde jich bylo 5 a pouze 3 franchisoři svou činnost ukončili. Tento rychlý vývoj vyplynul zejména z důsledku zvýšené péče o vzhled člověka a zvýšené celkové spotřeby produktů v ČR. Nadpoloviční většinu zde zaujímají systémy ze sektoru Oděvy a obuv (33 %) a Potraviny (20 %), které soustřeďují ř 37 franchisových sítí. Sektor Kosmetiky a zdraví oproti roku 2010 klesl o dvě ě franchisové sítě, což činí 7 %, ale stále se drží na třetí příčce. Následuje pak Bydlení a stavba (14 %), Maloobchod různé (14 %) a Produkty pro děti (3 %). (Franchising Report Česká republika 2011, s. 23) Graf 4 Rozdělení sektoru - OBCHOD 25 23 Počet systémů v roce 2011 20 15 10 5 14 11 10 10 2 0 Odvětví obchodu Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. 4.1.2 Stuktura vlastních a franchisových poboček V úvodu této podkapitoly bych ráda objasnila rozdíl mezi vlastní pobočkou a franchisovou pobočkou. Vlastní pobočka je prodejní místo, provozovna, jejímž vlastníkem je sám franchisor, tzn. vlastník ochranné známky, know-how a franchisového balíku. Před prodejem licence by 34

měl franchisor otestovat vlastní koncepci na vlastních pobočkách a případné nedostatky odstranit a upravit pro zlepšení nabídky budoucím franchisantům. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 10) Franchisová pobočka je provozovna, prodejní místo pro podnikání vymezené franchisovou smlouvou, které je součástí systému a jejímž vlastníkem je franchisant, který může být vlastníkem více než jedné franchisové pobočky. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 10) Jak jsem již uvedla, tak v roce 2011 působilo na českém trhu 168 franchisových systémů. Z toho počet vlastních poboček činil 5 452, franchisových poboček 4 366 a počet franchisantů 2 096. Graf 5 Vlastní provozovny, franchisové pobočky a franchisanti v letech 2010-2011 6000 5000 5452 5076 4366 Počet 4000 3000 2000 3476 2029 2906 2010 2011 1000 0 150 168 Vlastní provozovny Franchisové provozovny Počet franchisantů Počet systémů Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. Z následující tabulky vyplývá, že oproti roku 2010 vzrostl počet franchisových poboček o 25,6 % a o 7,4 % vlastních provozoven. Do budoucna lze předpokládat, že podíl franchisových poboček převýší podíl vlastních provozoven, jelikož některé společnosti, 35

které mají vlastní pobočky, teprve franchisový systém začínají rozvíjet a provozují jen vlastní pobočku nebo spolupracují prozatím jen s několika franchisanty. (Franchising v České republice 2011, s. 25) Tabulka 2 Vývoj franchisových poboček a vlastních provozoven v letech 2010-2011 Vlastní provozovny Franchisové provozovny Počet franchisantů Počet systémů 2010 2011 nárůst nárůst % 5 076 5 452 376 7,4 3 476 4 366 890 25,6 2 029 2 906 877 43,2 150 168 18 12 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. Graf 6 TOP 10 Franchisové pobočky 500 475 450 Počet poboček 400 350 300 250 200 150 205 334 369 274 225 220 190 189 160 150 142 Franchisové pobočky 100 50 0 1 0 1 0 1 0 0 41 Vlastní pobočky Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. V grafu č.. 6 jsou znázorněny největší franchisové systémy v ČR podle počtu franchisových poboček. Patří mezi ně drogerie TETA, která má celkem 475 provozoven, oproti 205 vlastním pobočkám. Jen ve Znojmě jich je 5. Dále je třeba rozlišit franchisové sítě, které provozují 100 % podíl franchisových poboček tzn., že tyto systémy mají všechny pobočky 36

založené na principu franchisingu a nemají vlastní pobočku. Patří sem např. RE/MAX, Brněnka, Relay nebo minipekárny Fornetti. S vysokým počtem franchisových poboček fungují také systémy, které mají pouze jednu vlastní pobočku a patří sem např. Insia, Jumping nebo také Hudební škola Yamaha, která má vlastní pobočku právě ve Znojmě a která v roce 2011 otevřela dalších 92 franchisových poboček. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 27) V roce 2011 připadalo na jednoho franchisanta 1,5 franchisových poboček oproti roku 2010, kdy to bylo 1,7 franchisových poboček. Z toho vyplývá, že zájem o franchisu v České republice se výrazně zvýšil a podnikatelé, ale i potenciální podnikatelé čím dál tím více upřednostňují ověřené nápady, které poskytují větší příležitosti pro dosažení úspěchu na trhu. Tabulka 3 Franchisové systémy dle největšího počtu zaměstnanců Počet franchisantů Počet franchisových poboček Počet poboček na 1 franchisanta Hruška 240 274 1,14 Jumping 203 220 1,08 Brněnka 190 225 1,18 Insia 189 189 1 Relay 160 160 1 Fornetti 155 190 1,23 FLOP 142 142 1 RE/MAX 109 129 1,18 Best Drive 83 90 1,08 Hudební škola 69 334 4,84 Yamaha Ostatní společnosti 1366 3298 1,77 Celkem 2903 4366 1,5 Zdoj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. Největší počet franchisantů má franchisová síť Hruška (240), kde na jednoho franchisanta připadá 1,14 franchisových poboček. Nejvíce franchisových poboček (4,84) na jednoho franchisanta připadá v síti Hudební škola Yamaha. Velký zájem ze strany franchisantů zaznamenal koncept Jumping, který v roce 2010 zaujímal šestou příčku a v roce 2011 se 37

jejich počet zvýšil ze 108 na 203, tedy o 95. Existují také franchisové sítě, které mají stejný počet franchisantů jako franchisových poboček a patří sem např. Insia (189), Relay (160) nebo jistě všem známý FLOP (142) viz následující tabulka. Průměrně připadá na jednoho franchisanta 1,5 franchisových poboček. (Franchising Report Česká republika 2011, s.28) Na českém trhu převládají franchisové systémy, které upřednostňují zaměstnávání menšího počtu zaměstnanců. Z celkového počtu 168 systémů celých 91 zaměstnává maximálně 5 pracovníků, 32 systémů má 6 až 10 zaměstnanců a v 7 systémech pracuje 7 až 15 osob. Z toho vyplývá, že převažují tzv. mikro podniky a menší podniky s maximálním počtem 10 zaměstnanců. Existují pouze 4 systémy, ve kterých je zaměstnáno více než 50 pracovníků. Patří sem McDonald s, OBI, Alois Dallmayr Kaffee a Ambiente restaurant group. V průměru připadá na jednu franchisovou provozovnu 3,2 zaměstnanců. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 31) 4.1.3 Expanze českých systémů do zahraničí a zahraniční sítě Počátky franchisingu v ČR se vyznačovaly převahou zejména zahraničních franchisových systémů. Ale výsledky výzkumu v roce 2011 nám ukazují, že dochází k dozrávání franchisového trhu v České republice a má na to vliv zejména vznik většího počtu nových českých konceptů. Statistiky nám ukazují, že čeští podnikatelé častěji vytvářejí nové franchisové systémy než zahraniční podnikatelé. V roce 2011 působilo z celkového počtu 168 franchisových systémů 93 českých (55 %), což je o 20 více než v roce 2010. Zatímco účast zahraničních systémů se snížila ze 77 na 75 (45 %). (Franchising Report Česká republika 2011, s. 33) 38

Graf 7 České a zahraniční systémy na trhu v ČR v letech 2010-2011 Počet systémů 100 90 80 70 60 50 40 73 93 77 75 Česká republika Zahraničí 30 20 10 0 2010 2011 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. V roce 2011 jsme zaznamenali také další expanzi českých franchisových systémů do zahraničí což můžeme názorně vidět v následujícím grafu. Z 93 českých franchisových systémů jich působí na zahraničním trhu celkem 38. Velký vliv má na to kvalitnější propracovanost systému, větší informovanost, či podrobnější znalost zahraniční legislativy a zahraničních trhů. (Franchising Česká Republika 2011, s. 35) Graf 8 Expanze českých franchisových systémů do zahraničí v letech 2010-2011 60 55 Počet systémů 50 40 30 20 31 42 38 ANO NE 10 0 2010 2011 Zdroj: Vlastní zpracování údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. 39

Stejně jako na českém franchisovém trhu i u českých franchisových systémů, působících v zahraničí, převládají služby nad obchodem. Z 38 českých systémů jich působí 20 ze sektoru služeb a 18 se sektoru obchodu. Ze sektoru služeb bych vybrala systémy jako např. Potrefená Husa, Švejk restaurant, Pilsner Urquell originál restaurant, Dobrá čajovna, The Pub aj. Z oblasti obchodu jsou zastoupeny systémy nejvíce ze sekce Oděvy a obuv a to Alpine Pro, Bushman, Husky, HUDY Sport, ENVY aj. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 35) 4.1.4 Franchisové systémy ve Znojmě Dle zjištěných informací bohužel neexistuje kompletní seznam všech franchisových systémů, které na území ČR působí. Snažila jsem se zjistit také informace o počtu systémů, které působí přímo ve Znojmě, ale takové konkrétní statistické údaje k dispozici nejsou. Vlastním šetřením jsem zjistila, že ve Znojmě působí minimálně tři desítky franchisových systémů. Velice úspěšný je franchisový systém Hudební škola Yamaha, který vznikl v Japonsku v roce 1954 a jehož majitel je generálním poskytovatelem tohoto franchisového systému pro Českou republiku a Slovensko. Systém vstoupil na český trh v roce 1994 a v současné době jsou programy Hudební školy Yamaha využívány na 334 pobočkách a navštěvuje je téměř 12 000 žáků. Dalším úspěšným konceptem je dámské fitcentrum Hany bany, které působí na trhu od roku 2007. Majitel fitcentra je zároveň poskytovatelem licence. Vzhledem k tomu, že tento systém působí na trhu pouze 6 let, tak se velice dobře vyvíjí. V současné době má 3 vlastní provozovny (ve Znojmě, Jihlavě a Bratislavě) a 16 franchisových provozoven. Dle aktuálních informací franchisora se snaží hledat vhodné partnery také v Polsku, Maďarsku, Rusku, Rakousku a na Slovensku. Jako poslední musím zmínit také franchisový koncept Fitness food menu, který ve Znojmě působí od roku 2010. Majitel konceptu uvádí, že v době, kdy tento projekt vznikal, se opírali o stěžejního obchodního partnera, kterým je výše zmiňované fitcentrum Hany Bany a v podstatě vznikl primárně pro to, aby dodávali tamním zákazníkům komplexní formu stravování, která obsahuje čerstvé, zavakuované, nutričně vyvážené 5-ti chodové menu dle odpovídající kalorické hodnoty. Název Fitness food menu je ale zavádějící, jelikož je určen 40

všem, kteří se chtějí zdravě a vyváženě stravovat. Tento koncept uvádím záměrně z toho důvodu, abych ukázala, že i z pouhé myšlenky nebo dobrého nápadu lze vytvořit zajímavý a do budoucna úspěšný franchisový systém, kterým Fitness food menu určitě je. Vzhledem k tomu, že působí na trhu pouze 3 roky, tak už nyní má 6 vlastních provozoven, 8 franchisových provozoven a chystá expandovat také do zahraničí. Dalšími franchisovými systémy, které ve Znojmě působí jsou např. Fornetti, Vodafone, Telefonica O2, RE/MAX, OXALIS čaj a káva, Prink 564, CK Nova, drogerie TETA, prodejny FLOP, INSIA, Paneria, Benzina, OMV, Partners, Coccodrillo, Husse, Nature house, Orange academy a také Hellen Doron Early English, který poskytuje služby v oblasti výuky cizích jazyků a mnoho dalších. 4.1.5 Kvalitativní marketingový průzkum V souvislosti s představením a vývojem franchisových systémů v ČR jsem provedla také kvalitativní marketingový průzkum mezi znojemskými podnikateli, kteří využívají některý z franchisových konceptů ke své činnosti. Cílem tohoto průzkumu bylo provést řízené rozhovory s těmito franchisanty a získat jejich praktické zkušenosti v podnikání s využitím franchisy. Vybrala jsem si 5 franchisových systémů, které ve Znojmě působí. Tři z nich působí v oblasti SLUŽEB a dva v oblasti OBCHODU. Vzhledem k zachování určité anonymity a ochotě franchisantů k realizaci tohoto průzkumu, záměrně neuvádím názvy vybraných systémů. K realizaci tohoto průzkumu jsem si vytvořila dotazník, který obsahoval následujících 11 otázek: 1. Kde jste se o možnosti podnikání formou franchisingu dozvěděli? Všichni oslovení se shodně vyjádřili, že se o této možnosti podnikání dozvěděli zejména z internetových nabídek, dále pak z tisku, médií a jeden franchisant uvedl také veletrh Franchise Meeting Point v Brně. 41

2. Začali jste ihned podnikat s využitím franchisingu nebo jste podnikali již před tím? Všem osloveným předcházelo jejich současnému podnikání s využitím franchisingu vlastní podnikání. V jednom případě již franchisant podnikal v oboru, ve kterém nakonec využil i franchisingu na základě nabídky franchisora téměř 9 let. 3. Byl Váš vstup do systému rychlý a hladký? Žádné problémy oslovení neuváděli. Vstup byl rychlý, většinou bezproblémový. Předcházeli tomu samozřejmě určité administrativní povinnosti jak ze strany franchisora, tak i ze strany franchisanta. 4. Bylo uzavírání franchisové smlouvy v pořádku? Byl jste na začátku dostatečně srozuměn se smluvními podmínkami? V tomto případě neshledal žádný franchisant problém, vše proběhlo v pořádku. 5. Byly veškeré sliby franchisora pravdivé a reálné? Ve 3 případech franchisanti uvedli, že pravdivé byly, ale je samozřejmě potřeba si před zapojením do franchisingu ověřit, jak daný systém funguje, případně kontaktovat již stávající franchisanty, kteří daný systém již využívají a zjistit jak jsou se systémem spokojeni. Dva z nich uvedli, že ne vždy je vše 100 %, sice pravdivé byly, ale reálné úplně ne, ale to už závisí také na výběru franchisy, lokalitě a oboru ve kterém podnikáme. 6. Byl franchisorem slibovaný odhad výnosů a návratnost počáteční investice pravdivá? V této otázce se již odpovědědi franchisantů rozchází. Je to také ovlivěno tím, ve kterém oboru je franchising využíván. V některých oborech může být návratnost počáteční investice dlouhodobější záležitostí. Ve dvou případech se franchisanti shodují, že výnosy nejsou tak vysoké, jak předpokládali. Ostatní odpověděli v podstatě kladně, kde odhady výnosů poskytnutých franchisorem souhlasí. Ale musíme vzít v potaz, že se jedná opravdu jen o odhady, franchisor nic neslibuje, poskytuje nám know-how, marketingovou podporu a již zavedenou značku. Franchisant je samostatný podnikatel a již záleží na něm, jak dalece bude jeho podnikání výnosné. 42

7. Myslíte si, že jednání o půjčce s bankou či jinými finančními institucemi je pro začínající podnikatele, kteří využívají již ověřený podnikatelský koncept, snazší? Ani jeden s podnikatelů mi na tuhle otázku nedokázal odpovědět, jelikož o půjčce nejednali, tudíž s tím nemají zkušenost. 8. Bylo Vám poskytnuto dostatečné a profesionální proškolení a trénink? Proškolení a trénink hodnotí všichni velice kladně a byli spokojeni s úrovní i profesionalitou ze strany franchisora. 9. Jakou nabízí franchisor pomoc je trvalá a intenzivní? V některých případech funguje systém obchodních zástupců franchisora, jedná se zejména o dodávky zboží apod. Průběžná školení, aktualizace systému a průběžná podpora funguje. 10. Jsou manuály dostatečně podrobné a jsou aktualizovány? Manuály jsou v podstatě součástí franchisového balíku, franchisatni se shodli, že jsou podrobné, ale někteří je již po letech podnikání využívají minimálně. 11. Jste spokojeni s Vaší volbou franchisingového systému, nebo byste v současnosti volili jiný systém anebo byste již franchisingový systém nevolili? Většina z nich mi odpověděla, že jsou se svou volbou i přes drobně nedostatky spokojeni. V jednom případě, kdy i výnosnost systému není taková jakou si franchisant představoval, jelikož uvedl, že předběžná analýza podnikatelského záměru franchisora byla nadnesená a tím se předpoklad ekonomických výsledků nenaplnil. I přes to je to pro něj cenná zkušenost a franchising považuje za výborný způsob podnikání. Další zajímavou připomínkou jiného franchisanta bylo, že je zásadní se s odstupem času úplně osamostatnit a franchising doporučuje jako dobrou volbu pro začínající podnikatele. Získané informace z provedeného kvalitativního průzkumu mezi franchisanty na mě působí velice pozitivně. Ovšem nerada bych prezentovala franchising jako 100 % záruku úspěchu. V žádném případě tomu tak není, což nám dokazuje také praktická zkušenost jednoho z dotazovaných franchisantů, který nebyl se svým podnikáním 43

s využitím franchisy spokojen. V zásadě je na každém jednotlivci, jak se k podnikání postaví, ať už s využitím franchisingu či nikoliv. Franchising je prezentován jako úspěšný a snadnější start podnikání a dle statistických údajů tomu tak opravdu je. 4.2 Kvantitativní marketingový průzkum Hlavním cílem mé bakalářské práce je realizace a vyhodnocení marketingového průzkumu mezi obyvateli města Znojma. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jak dalece je pojem franchising v povědomí obyvatel (zda-li vůbec?), jestli propagace franchisingu je dostatečná a jak jsou obyvatelé Znojma spokojeni s nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě a co by naopak ve městě uvítali? 4.2.1 Realizace kvantitativního marketingového průzkumu Ke zjištění potřebných dat jsem si zvolila primární marketingový průzkum s využitím jedné z nejrozšířenějších marketingových technik a to přímého dotazování, které probíhalo prostřednictvím dotazníku v elektronické podobě. Vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku se jedná o kvantitativní průzkum, jelikož jeho objektem jsou obyvatelé města Znojma ve věku od 15 let a více. Samotný dotazník obsahuje 12 uzavřených otázek a 1 otázku otevřenou. Z toho 4 uzavřené otázky se týkají zjišťování identifikačních údajů a to pohlaví, věku, vzdělání a současného zaměstnání respondentů. Počet a formulaci otázek jsem volila tak, aby byly srozumitelné, konkrétní a dotazovaným jejich vyplňování nezabralo příliš mnoho času. Samotný průzkum byl prováděn prostřednictvím aplikace Google. Před samotnou realizací průzkumu, jsem provedla předvýzkum na 15 respondentech a odstranila určité technické nedostatky v dotazníku. Realizace průzkumu proběhla v období od 25. 10. 2012 do 20. 12. 2012. Jak jsem již uvedla výše, dotazník byl sestaven v elektronické podobě a šířen prostřednictvím emailů, školního informačního systému Moggis a sdílením na sociální síti Facebook. Vzhledem k tomu, že jsem žádala dotazované respondenty o další přeposílání a sdílení odkazu na dotazník, nemohu posoudit, jaká byla skutečná návratnost dotazníku, ale vzhledem k počtu 44

212 vyplněných ných dotazníků, považuji tento počet za dostačující k realizaci a vyhodnocení průzkumu. 4.2.2 Vyhodnocení marketingového průzkumu a analýza získaných dat Otázka č. 1 Co si vybavíte pod pojmem FRANCHISING? První otázka dotazníku patří k těm nejdůležitějším jším a vede ke zjištění, zda-li vůbec respondenti znají pojem franchising. Rozděluje respondenty na dvě skupiny. Ti, kteří se s pojmem franchising nikdy nesetkali a neznají ho, odkazuji na pokračování v dotazníku k otázce č. 3. V následující tabulce vidíme, že z celkového počtu respondentů jich 38 tento pojem vůbec nezná, 23 respondentů se s tímto pojmem již setkalo, ale přeci jen si nejsou zcela jisti, co si pod tímto pojmem představit. Nicméně z celkového počtu respondentů 212 jich 151 odpovědělo, ě ělo, že se jedná o formu podnikání. Tzn., že 71 % všech dotazovaných zná význam pojmu franchising. Graf 9 Informovanost respondentů o franchisingu 38; 18% Nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkala 23; 11% Nejsem si jistý/jistá, co tento pojem znamená, ale už jsem o něm slyšel/a Možnost/forma podnikání 151; 71% Zdroj: [vlastní zpracování] 45

Otázka č. 2 Uveďte zdroj, ve kterém jste se s pojmem franchising poprvé setkal/a? Graf 10 Zdroj informací o franchisingu 38; 18% 29; 14% 28; 13% 6; 3% 6; 3% Média Internet Tisk Veletrh Studium Neodpovídalo 105; 49% Zdroj: [vlastní zpracování] Graf č.. 10 nám znázorňuje zdroje, ze kterých se respondenti o franchisingu prvotně dozvěděli. 38 respondentů na tuhle otázku neodpovídalo vůbec, jelikož se s pojmem franchising nikdy nesetkali a tudíž jsem je v první otázce odkázala na otázku č. 3. Nejvíce z nich se setkalo s pojmem franchising při studiu a to celkem 105 respondentů. Mezi další nejpočetněji ji volené zdroje patřila média, která volila 29 respondentů a internet 28 respondentů. Nejméně ě respondentů volilo jako zdroj tisk a veletrh a to v obou případech 6. Otázka č. 3 Pokud byste měl/a možnost podnikat formou franchisingu, tzn. zakoupením licence jiné firmy a podnikat pod jménem již existující zavedené značky, využil/a byste této možnosti? V zadání této otázky jsem se snažila nastínit význam pojmu franchising, aby byli schopni na ni odpovědět ět i Ti respondenti, kteří pojem franchising neznají. 99 respondentů neví, jestli by možnosti podnikání formou franchisingu využili, 45 respondentů by zájem nemělo vůbec a 68 respondentů odpovědělo, že by se o tuto formu podnikání alespoň zajímalo. 46

Graf 11 Zájem o podnikání formou franchisingu 99; 47% 68; 32% Ano, určitě bych se o tuto možnost podnikání zajímal/a Ne, neměl/a bych zájem Nevím 45; 21% Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 4 Myslíte si, že dostupnost informací a propagace franchisingu je dostatečná? Graf 12 Dostupnost informací a propagace franchisingu 30; 14% 44; 21% Ano, pokud se o něj zajímáte Ne, pro laickou veřejnost Nevím 138; 65% Zdroj: [vlastní zpracování] 47

Opět jedna ze zásadních otázek průzkumu. Jelikož zjištění povědomí o této formě podnikání je jedním z hlavních cílů mé práce a propagace franchisingu s tím velice úzce souvisí. 138 respondentů odpovědělo, že propagace franchisingu pro laickou veřejnost není dostatečná. Naopak 44 respondentů si myslí, že pokud se o tuto formu podnikání zajímáte, tak informací je dostatek. Pouze 30 z celkového počtu respondentů ů se nevyjádřilo. Otázka č. 5 Měl/a byste zájem o získání podrobnějších informací o franchisingu? Tato otázka volně ě navazuje na otázku předcházející. I přes to, že 65 % z celkového počtu respondentů si myslím, že dostupnost informací a propagace franchisingu pro laickou veřejnost není dostatečná, tak celkem 83 respondentů nemá zájem o získání podrobnějších informací. 103 respondentů by mělo zájem se o franchisingu dozvědět více a 26 respondentů, kteří již podnikají nebo přemýšlí, že začnou podnikat, by více informací o franchisingu uvítalo. Graf 13 Zájem respondentů o franchising 26; 12% 83; 39% Ano, již podnikám/přemýšlím, že začnu podnikat Ano, ale nechci podnikat Ne 103; 49% Zdroj: [vlastní zpracování] Cílem otázky č. 6 a č. 7 bylo zjistit míru spokojenosti obyvatel města Znojma s nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě a v závislosti na výsledcích těchto otázek bude navržen franchisový koncept, který by mohl vyplnit volný prostor na trhu na sledovaném území. 48

Otázka č. 6 Vyberte z nabídky službu, o které si myslíte, že je jí ve Znojmě nedostatek? Z následujících výsledků vyplývá, že lidé jsou v podstatě spokojeni s nabídkou služeb ve městě. Celkem 69 dotazovaných si myslí, že nabídka služeb je dostatečná. Nejvíce respondentů postrádá ve městě službu v oblasti vzdělávání (65), služby pro cestovní ruch (27), gastronomie (20), krása a fitness (18) a auto-moto (9). Nejméně respondentů volilo oblast realitních a bankovních služeb (2). Graf 14 Poptávka po službách ve Znojmě 69; 33% 2; 1% 9; 4% 65; 31% 18; 8% Vzdělání Krása a fitness Cestovní ruch Bankovní a finanční služby Gastronomie Auto-moto Realitní služby Žádné 20; 9% 2; 1% 27; 13% Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 7 Vyberte možnost z nabídky obchodů, o které si myslíte, že je jí ve Znojmě nedostatek? V grafu č. 15 můžeme vidět, že spokojenost s nabídkou obchodů ů ve městě opět převažuje, jelikož celkem 72 respondentů si nemyslí, že by nabídka byla nedostatečná. Největší počet dotazovaných postrádá nabídku z oblasti produktů pro děti (52) a obchodů s oděvy a obuví (48). Další nejpočetněji č volenou odpovědí, kde je nabídka nedostačující, je oblast bydlení a stavba (27), kosmetika a zdraví (11) a nejméně, a to pouze 2 respondenti si myslí, že ve městě je nedostatek obchodů s potravinami. 49

Graf 15 Poptávka po nabídce obchodů ve Znojmě 52; 24% 72; 34% 2; 1% 48; 23% Produkty pro děti Oděvy a obuv Kosmetika a zdraví Bydlení a stavba Potraviny Žádné 27; 13% 11; 5% Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 8 Uveďte vlastní návrh možností z oblasti obchodu a služeb, které byste ve Znojmě uvítal/a? Tato otázka jako jediná byla otevřená, ená, kde mohli respondenti uvést vlastní názor, o jakou konkrétní službu by měli zájem. Setkala jsem se zde nejvíce s poptávkou po velkých obchodních centrech, jako jsou ve velkých městech a to zejména kvůli větší nabídce obchodů se značkovým oblečením, produktů pro děti a také multikinu. Často uváděna byla také restaurace McDonald s, IKEA, sportovní potřeby, obchod s hudebninami, taneční škola, opravárenské služby, hotel pro psy, obchod s jezdeckými potřebami a potřebami pro koně, více benzínových pump a také kvalitnější knihovna, která by nabízela více odborných titulů. Mimo jiné je také poptávka po kvalitnějších a zejména tuzemských potravinách a farmářských trzích, což mě ovlivnilo při výběru vhodného franchisového systému. Návrh výstavby velkého obchodního centra ve Znojmě mě ě přivedl k zamyšlení, zda-li by pro město byla přínosem či ne? Znojmo je jedno z mála větších měst nad 30 000 obyvatel, kde nákupní centrum nestojí. Není snad tato oblast pro investory dostatečně atraktivní? Jedním z důvodů ů může být vysoká nezaměstnanost na Znojemsku. Dle údajů ČSÚ je 50

v okrese Znojmo více jak 15% míra nezaměstnanosti, kde na 1 volné pracovní místo připadá 36,5 uchazečů, z čehož vyplývá, že i kupní síla této oblasti je opravdu nízká. Připomeňme si také, že nedaleko Znojma se nachází velké outletové centrum Freeport. Najdeme zde kavárny, restaurace, cca 75 obchodů s nabídkou více jak 200 módních světových značek. Přímo ve Znojmě je nákupních příležitostí také dost. V roce 2010 bylo vybudováno menší obchodní centrum STOP SHOP nabízející značky obchodů jako např. Deichmann obuv, New Yorker, Sportisimo, Kik, Takko apod. Nesmím opomenout také velkou nabídku hypermarketů a supermarketů jako je Interspar, Albert, Kaufland, Lidl, Billa či Penny market. Poptávka po multikině ve Znojmě byla také jedna z nejčastějších odpovědí, ale dle mého názoru je nově zrekonstruované kino ve Znojmě naprosto dostačující vzhledem k počtu obyvatel ve městě a navíc ne každý si může dovolit zaplatit tak vysoké vstupné, jaké v multikinech bezesporu je. Pro náročnější klientelu je k dispozici nabídka multikin a obchodních center v nedalekém Brně. Trendu výstavby nákupních center se zřejmě neubráníme, ikdyž v poslední době je spíše na ústupu, ale dle mého názoru vede jen ke krachům malých a středních podnikatelů, kteří s tak velkou konkurencí nedokáží dlouho bojovat. Otázka č. 9 V současné době jste? V grafu č. 16 můžeme vidět, že největší část respondentů, kteří na dotazník odpovídalo, jsou zaměstnanci (104), dále pak studenti (61), ženy na MD (16), nezaměstnaní (13), OSVČ (12) a nejméně bylo důchodců a to celkem (6). 51

Graf 16 Povolání respondentů 6; 3% 61; 29% 16; 7% 104; 49% Zaměstnaný Nezaměstnaný OSVČ MD Student Důchodce 12; 6% 13; 6% Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 10 Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? Graf 17 Vzdělání respondentů 19; 9% 9; 4% 17; 8% Základní Vyučen Vyučen s maturitou Středoškolské s maturitou Vysokoškolské 167; 79% Zdroj: [vlastní zpracování] 52

Výše uvedený graf nám ukazuje, že u respondentů, kteří se průzkumu zúčastnili převažovalo vzdělání středoškolské (167), následované vysokoškolským vzděláním (19) a vyučených s maturitou (17). Nejméně respondentů (9), kteří odpovídali, byli vyučení a žádný respondent neměl pouze základní vzdělání. Otázka č. 11 Věk? Co se týče věkové kategorie, tak nejpočetnější skupinu tvoří respondenti ve věku 15-25 let (86), 26-35 (57), 36-45 (46), 46-55 (15) a nejméně respondentů ů bylo ve věku 56 a více let (8). Graf 18 Věk respondentů 15; 7% 8; 4% 46; 22% 86; 40% 15-25 26-35 36-45 46-55 56 a více let 57; 27% Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 12 Pohlaví? V následujícím grafu vidíme, že ochotnější k vyplnění ní mého dotazníku byly ženy a to v celkovém počtu 134 z 212, zatímco mužů odpovědělo 78. 53

Graf 19 Pohlaví respondentů 78; 37% Muž Žena 134; 63% Zdroj: [vlastní zpracování] 4.2.3 Návrhy doporučení ke zvýšení informovanosti o franchisingu Z výše uvedených výsledků průzkumu vyplývá, že většina respondentů zná pojem franchising, ale ne zcela jistě všichni ví, co si pod ním úplně představit. Podstatou mé práce je především představit tuto formu podnikání, která v současné době sice zažívá expanzi, ale stále si myslím, že propagace a informovanost o něm, je nedostatečná. Z vlastní zkušenosti musím podotknout, že i já sama jsem se o franchisingu dozvěděla až při studiu na vysoké škole a také z odpovědí respondentů vyplývá, že nejčastějším zdrojem informací je právě ě studium a myslím si, že je to jedna z nejefektivnějších forem, jak do budoucna zvýšit informovanost o této formě podnikání. V průzkumu jsem se také respondentů dotazovala na jejich názor ohledně propagace a dostupnosti informací o franchisingu a celkem 138 dotazovaných se shodlo, že pro laickou veřejnost je nedostatečná a 44 z nich odpovědělo, že pokud se o něj zajímáte, tak informací je dostatek, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Při psaní mé práce jsem se snažila vyhledat co nejvíce aktuálních informací. Mimo publikací, které jsem využila ke zpracování teoretické části práce, jsem čerpala zejména z internetu, který nám nabízí opravdu velké množství informací o franchisingu. V následující tabulce uvádím nejčastěji využívané webové portály, které propagují franchising, poskytují základní informace pro širokou veřejnost, 54

ale i pro potenciální zájemce o tuto formu podnikání a současně prezentují samotné franchisové systémy, které v ČR působí. Tabulka 4 Internetové zdroje o franchisingu INTERNETOVÉ ZDROJE : www.czech-franchise.cz www.avexsystem.cz www.ifranchising.cz www.franchising.com www.vystavafranchisingu.cz www.franchising-academy.cz www.franchising-start.cz Zdroj: [vlastní zpracování] Co se týče tisku a médií, jako zdroje informací, musím podotknout, že v této oblasti je nabídka velmi nízká a setkáváme se s nimi pouze sporadicky. Na našem trhu je v současnosti v nabídce pouze magazín Vlastní firma FRANCHISING, který vydává společnost PROFIT system. V roce 2012 vycházel časopis čtvrtletně a v letošním roce jednou za dva měsíce. Vzhledem k tomu, že si můžete tento magazín objednat buďto online na portálu Franchising.cz a nebo ho můžete zakoupit pouze na vybraných místech a to v síti maloobchodních prodejen Relay, Inmedio, M-Trafik a Peal, je dostupnost tohoto magazínu pro laickou veřejnost opět ne příliš velká. Dalším je pak časopis START pro podnikání a franchising, který vychází čtvrtletně a zaměřuje se zejména na poradenskou činnost, poskytuje tipy, rady a trendy v podnikání jako takovém. Odbornost časopisu zajišťují zejména poradci, kteří působí v České asociaci franchisingu a další specialisté z podnikatelské oblasti. Časopis je volně ke stažení na webu podnikani-start.cz a distribuce je cíleně zaměřena zájemcům o franchising tzn. franchisorům, potenciálním franchisantům, profesním svazům a sdružením, informačních center, bankovních či finančních institucí a do malých a středních podniků. V obou magazínech se také můžeme setkat s prezentací různých franchisových systémů, které u nás působí nebo se chystají na náš trh vstoupit. 55

Důležitou roli v rozvoji franchisingu u nás sehrál bezesporu vznik České asociace franchisingu v roce 1993, jejímž hlavním cílem je právě propagace a popularizace této moderní formy podnikání. ČAF vyvíjí také vzdělávácí činnost v oblasti franchisingu a to pořádáním workshopů, neformálních setkání členů, partnerů a příznivců franchisingu, pořádá odborné přednášky, semináře a konference, výstavy a veletrhy. V rámci propagace franchisingu bych ještě ráda zmínila úspěšný projekt ŠKOLA FRANCHISINGU, která vznikla ve spolupráci s Franchise & Retail Academy a poradenskou kanceláří RNDr. Jiřího Lošťáka. Absolventi této školy se setkávají jednou měsíčně a výuka je soustředěna do celkem 8 bloků. Hodnocení absolventů probíhá v celém průběhu studia, které je podmíněno zejména průběžnou aktivitou, pravidelnou účastí na blocích, workshopech a prezentacích. Podstatou tohoto projektu je zejména seznámení posluchačů s teorií franchisingu, poskytnout jim teoretické i praktické rady a zkušenosti pro tvorbu franchisového konceptu, jeho vedení a rozvoj. Po úspěšném absolvování této školy, obdrží každý z absolventů certifikát. Osobně bych pro zájemce o franchising, ale i pro širokou veřejnost doporučila návštěvu veletrhu v Brně Franchise Meeting Point. I já sama jsem tento veletrh 2x navštívila a byl mi určitě velkým přínosem. Veletrh se koná jednou ročně v areálu BVV v Brně a je jednou z největších přehlídek franchisových systémů v ČR a na Slovensku. Návštěvníci získají spoustu cenných informací o franchisingu, konají se zde prezentace a přednášky špičkových odborníků a franchisových poradců. Mimo jiné se zde prezentují franchisové systémy, které působí v ČR, na Slovensku a také ty, které se chystají vstoupit na náš trh a hledají vhodné master-franchisanty či franchisanty. Cílem veletrhu je zejména podpora franchisových systémů a rozvoje této formy podnikání v ČR a na Slovensku. Veletrh je určen jak pro širokou veřejnost, tak zejména malým a středním podnikatelům. Jak jsem již uvedla, pokud se o franchising zajímáte, tak je spousta zdrojů, ze kterých lze čerpat. Já jsem se ale spíše chtěla pokusit najít cestu, jak přijít s těmito informacemi přímo k laické veřejnosti, k lidem, kteří by chtěli podnikat, ale nevědí jak začít nebo v jaké oblasti se uplatnit a o možnosti podnikání formou franchisingu nevědí. V první řadě mě jako laika napadla Hospodářská komora ČR. Je to instituce, která zastupuje podnikatelskou veřejnost a jejím posláním je přeci vytváření příležitostí pro podnikání a 56

podpora malých a středních podnikatelů, kteří svou činnost již provozují nebo chtějí začít podnikat. Kontaktovala jsem HK ve Znojmě i v Praze, ale k mému překvapení mi odpověděli, že v oblasti franchisingu bohužel žádnou speciální aktivitu ani poradenství nevyvíjejí. Na letošním veletrhu Franchise Meeting Point v Brně jsem se setkala s panem RNDr. Jiřím Lošťákem, kterého jsem již výše zmiňovala. Franchisingu se věnuje již od roku 1998, je členem České asociace franchisingu a členem správní rady ČAF. V roce 2004 si otevřel vlastní poradenskou kancelář v Olomouci, která se specializuje na vývoj franchisových systémů, export a import franchis a také na přednáškovou činnost pro studenty vysokých škol, MBA, kurzy franchisingu apod. Právě přednášková činnost mě velice zaujala. Pana Lošťáka jsem následně oslovila, zda by byl v případě zájmu školy ochoten uskutečnit propagační přednášku také na SVŠE ve Znojmě nejen pro studenty, ale i pro širokou veřejnost? Což mi vzápětí velice ochotně přislíbil, že by to žádný problém nebyl a přednášku ZDARMA, pouze za úhradu cestovních nákladů, rád zrealizoval. Dále uvedl, že nám v rámci projektu ŠKOLA FRANCHISINGU, může nabídnout také spolupráci formou seminářů, pokud by se našel vhodný akademik, který by byl ochoten v tomto směru spolupracovat a samozřejmě pokud by to bylo v zájmu školy. Dle mého názoru, je realizace propagační přednášky o franchisingu v rámci zvýšení povědomí o franchisingu u obyvatel města Znojma, tou nejjednodušší cestou, jak tuto formu podnikání představit i laické veřejnosti. 4.3 Návrh franchisingového systému V rámci kvantitativního průzkumu mezi obyvateli města Znojma jsem chtěla zjistit, jestli obyvatelé Znojma postrádají některou z nabídky obchodů či služeb ve Znojmě. V obou případech převažovaly odpovědi, kde respondenti uvedli, že žádné služby ani obchody ve Znojmě nepostrádají, že je všeho dostatek. Konkrétně v oblasti SLUŽEB odpovědělo z celkového počtu (212) respondentů 69 a v oblasti nabídky OBCHODŮ jich bylo celkem 72, kterým nabídka přijde dostačující. Jelikož i já si myslím, že aktuální situace nabídky služeb a obchodů ve Znojmě je uspokojivá, tak jsem se rozhodla a to i přes to, že respondenti uvedli sektor potraviny 57

pouze ve dvou případech a nabídka potravinových řetězců je možná až příliš velká, pro franchisový koncept NÁŠ GRUNT. Obrázek 3 Logo franchisového konceptu Zdroj: Náš Grunt [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.nasgrunt.cz/ Jedná se o první farmářskou prodejnu v ČR budovanou formou uceleného konceptu. Provozovatelem konceptu NÁŠ GRUNT je společnost ČESKÝ GRUNT CZ, s.r.o., která vznikla jako ryze česká firma s českým kapitálem. Podle jednoho ze zakladatelů společnosti pana Jiřího Málka, odstartovali vznik společnosti dvě myšlenky, a to zejména poskytnout spotřebitelům tradiční poctivé a kvalitní potraviny a na druhé straně podpořit malé a střední tuzemské výrobce a farmáře, kteří jsou prioritními dodavateli produktů do těchto prodejen. Aktuální nabídka je samozřejmě závislá na regionu a sezóně. V prodejnách NÁŠ GRUNT najdeme ucelený sortiment farmářských potravin zpracovaných běžným způsobem, ale i BIO výrobky, jako jsou sýry, mléčné výrobky, pečivo, vajíčka, maso a uzeniny, med, domácí mošty, víno, pálenky, dětské pochoutky, domácí delikatesy a mnoho dalších. Jak jsem již uvedla, je to v závislosti na regionu, kde se prodejna nachází, protože franchisant si vybírá s pomocí franchisora dodavatele především ze svého regionu. Dodavateli jsou místní farmáři a výrobci. Z toho vyplývá, že i konečná cena produktů je výhodná nejen pro konečné zákazníky, ale i pro dodavatele a provozovatele prodejny, jelikož nejsme nuceni platit vysoké marže velkoobchodům a dopravcům. Síť prodejen NÁŠ GRUNT vzniká kombinací vlastních prodejen a franchisových poboček. První dvě prodejny byly otevřeny v roce 2010 v Praze pod značkou Český grunt, v roce 2011 působilo již 10 prodejen a v roce 2012 se síť rozšířila o dalších 10 franchisových 58