Úãelovû financovan v zkum a oboru památkové péãe

Úãelovû financovan v zkum a oboru památkové péãe jeho pfiínos Karel KIBIC A NOTACE:Pfiíspûvek je souhrnn m hodnocením v sledkû úãelovû financovaného v zkumu a v voje v oboru památkové péãe v letech 1995 2011. Programové projekty jsou roztfiídûny podle náplnû, nejv znamnûj í z nich jsou podrobnûji hodnoceny. Hlavním smyslem ãlánku je celkové posouzení pfiínosu úãelovû financovaného v zkumu a v voje oboru památkové péãe v âr. V leto ním roce konãí vûdeck v zkum v oboru památkové péãe úãelovû financovan Ministerstvem kultury âr v letech 1995 2011 a tato skuteãnost je pfiíleïitostí ke zhodnocení jeho v znamného pfiínosu. V zkum je dûleïitou ãinností oboru, zakotvenou v zákonû ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi, v nûmï jsou stanoveny v zkumné povinnosti ústfiední organizace památkové péãe ( 32) i regionálních odborn ch organizací ( 33). Povinnost v zkumu vypl vá i z mezinárodních závazkû âr, a to z Úmluv o ochranû architektonického a archeologického dûdictví Evropy. Situace se po roce 1990 zmûnila, nûkteré akademické ústavy byly zru eny ãi se rozpadly a resortní v zkumné ústavy zanikly. 1 Obecnû vznikla pro badatele rûzn ch oborû moïnost obracet se na Grantovou agenturu âr. V památkové péãi, ale i v jin ch oborech mají v zkumy dvojí charakter obecn nebo dílãí, konkrétní. Napfiíklad pfii v zkumu památkov ch objektû má obecn ráz vytvofiení metodiky v zkumu, konkrétní charakter prûzkum jednotliv ch objektû. K veliké zmûnû tu do lo po zániku Státního ústavu pro rekonstrukci památkov ch mûst a objektû po roce 1990, jehoï v zkumné oddûlení zpracovávalo v zkumy objektû pro pfiípravu projektové dokumentace zde bylo nutné zajistit náhradní fie ení. Pro aktuální archeologické úkoly vznikly Ústavy archeologické památkové péãe, které podle sv ch zfiizovacích listin mají zabezpeãit pfiedstihov archeologick v zkum. Obor památkové péãe jiï dávno nezaji Èují jen nûkteré profese umûleãtí historici, architekti a archeologové. Je to obor multidisciplinární, v nûmï v echny dílãí obory procházejí v poslední dobû velk m rozvojem. Pfiitom v sledky jednoho oboru ovlivàují hlediska oboru druhého, oba pfiístupy se vzájemnû prolínají a spolu s ostatními aspekty ústí ve v sledné metodice. Ministerstvo kultury si závaïnost v zkumu v památkové péãi uvûdomovalo a podpofiilo jej dvûma formami v zkumu ve v zkumu institucionálním a úãelovû financovaném. U úãelovû financovaného v zkumu pfiidûlovalo ministerstvo kultury jako poskytovatel finanãní prostfiedky na projekt v zkumu a v voje s urãením pfiedmûtu v zkumu a rozli ením projektû programov ch a grantov ch. Základem úãelovû financovaného v zkumu bylo vyhlá ení programu v rámci vefiejné soutûïe, do níï se pfiihla ovali zájemci s návrhy na zpûsob jeho fie ení. Základním programem pro obor památkové péãe byl V zkum a vûdecké zhodnocení kulturních hodnot prostfiedí, identifikace, ochrana a prezentace památkového fondu, vyhlá en pro období let 1996 2010. Po vypsané soutûïi uvedli pfiihlá ení fie itelé u dílãích programov ch projektû zpûsob naplnûní cílû programu a podle pfiedpokládané úspû nosti rozhodlo ministerstvo o jejich pfiípadném pfiijetí. Rozjezd úãelovû financovaného v zkumu v letech 1995 2000 byl velkolep, popsala jej Kamila Matou ková. 2 Pfiipomenula ífii problematiky ochrany kulturního dûdictví, mimo jiné nutnost poznání na ich vesnic, prûmyslov ch areálû a vyrovnání se s kulturní krajinou. Novû se objevily v zkumy monitorování vlivû prostfiedí na památky z hlediska pfiírodních vûd, nezbytnost vytváfiení informaãních systémû u rûzn ch druhû památek vãetnû památek archeologick ch a digitalizace map. Na úãelovû financovaném systému se podí- 1 Obr. 1. âeská Lípa, hrad Lip, pûdorys a jeho v vojové fáze (1 polovina 13. století, 2 polovina 14. století, 3 konec 14. století, 4 konec 15. století). Dokumentace k projektu Tomá e Durdíka. (Reprofoto vyhodnocení Franti ka Gabriela) lelo mnoho institucí i samostatn ch badatelû, v nejvût í mífie v ak odborná zafiízení památkové péãe. Richard Suk zpracoval seznam úãelovû financovan ch úkolû v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe v období od roku 1995 s udáním evidenãního ãísla, obsahové náplnû, nositele, fie- 1 MATOU KOVÁ, Kamila. V zkum a v voj v oblasti památkové péãe. Zprávy památkové péãe. 1999, roã. 59, ã. 5, s. 168. ISSN 1210-5538. 2 TamtéÏ, s. 169 170. 3 SUK, Richard. Pfiehled úkolû v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe v období roku 1995, úãelovû financovan ch z rozpoãtu Ministerstva kultury. [online]. Praha : Národní památkov ústav, 2006. Dostupn z WWW: <http:// www.npu.cz/download/1141306491/vyzkukoly.pdf> [cit. 14-09-2011]. 315

2 3 Obr. 2. Tatenice (okres Ústí nad Orlicí), renesanãnû pfiestavûná dvoukfiídlá tvrz, jejíï pfiistavûné renesanãní kfiídlo bylo zbofieno. (Dokumentace k projektu Miroslava Plaãka) Obr. 3. Tr ice (okres Olomouc), tvrz pfiestavûná na zámek. (Dokumentace k projektu Miroslava Plaãka) itele a plánované doby zpracování. 3 Nûkteré v znamné úkoly mûly po skonãení návaznost v jednom ãi v jimeãnû ve dvou projektech (napfiíklad morové sloupy, mûsta a mûsteãka, hrady) s názvem charakterizujícím dal í etapu v zkumu. Poãáteãní velk poãet projektû se postupnû sniïoval, naposled bylo v roce 2006 pfiijato osm nov ch projektû. Zbylé programové projekty budou uzavfieny v roce 2011, tím úãelovû financovan v zkum zatím konãí. V echny projekty byly prûbûïnû a závûreãnû hodnoceny Radou programu. U prûbûïn ch posouzení pfiedávali fie itelé zprávu o vûcném plnûní úkolû v pfiíslu ném roce a ãerpání finanãních prostfiedkû, úkol byl ohodnocen jedním posudkem (u závaïn ch projektû dvûma) a Radou programu; podobnû tomu bylo i pfii závûreãném posouzení. Pfii v jimeãném nesplnûní úkolû bylo od fie itelû vyïádáno pfiepracování nebo doplnûní. Posudky pfiedala Rada programu poskytovateli Ministerstvu kultury âr zároveà se zprávou doporuãující dal í postup. Pro uvefiejnûní prûbûïn ch a závûreãn ch v sledkû v zkumu neposkytovalo ministerstvo finanãní prostfiedky, ale jejich publikování podmiàovalo poïadované pfiiznání RIV. Proto se sami fie itelé snaïili o tiskové vydání sv ch závûrû, nûkdy i velmi úspû nû. Znaãnû rozsáhlá v zkumná ãinnost v rámci úãelovû financovaného v zkumu dosud nebyla celkovû hodnocena, posouzení bylo zatím provedeno jen v jimeãnû u nûkolika projektû ukonãen ch v roce 2003. 4 Je nepochybné, Ïe by hodnocení pfiínosu úãelovû financovaného v zkumu bylo prûkaznûj í pfii soubûïném posouzení s v sledky v zkumu institucionálního. Na e hodnocení úãelovû financovan ch úkolû vychází ze tfií hledisek jejich tematického rozãlenûní, obsahového pfiínosu oboru a ekonomického posouzení. Poãet realizovan ch projektû je v ak mimofiádnû znaãn a v jedné stati neumoïàuje podrobnûj í hodnocení. Problém napomohl ãásteãnû fie it tajemník Rady programu Mgr. Jaroslav Urban, kter ve svém pfiíspûvku v tomto ãísle uvádí programové projekty zpracované v Národním památkovém ústavu se struãn m rozborem tûch nejv znamnûj ích. 5 Hlavní pozornost proto zamûfiujeme na druhou skupinu projektû, rovnûï velmi pfiínosn ch. Podle v e zmínûn ch hledisek je ãleníme dle tematick ch okruhû, rozbor soustfiedíme na hlavní z nich. K tomu pfiipojujeme dvû poznámky. Bylo by jistû chybou opomenout i projekty dal í (s moïností eliminace tûch okrajov ch, byè také pfiínosn ch), kde k námitce pouhé enumerace pfiipomínáme, Ïe uï jejich název pfiedznamenává pravdûpodobn pfiínos, provûfien pak pfiijetím projektu. Za druhé pfii na em zámûru ocenûní pfiínosu úãelovû financovaného v zkumu rozvoje oboru památkové péãe nelze zcela opomenout programové projekty zpracované v NPÚ ty nejv znamnûj í proto rovnûï hodnotíme. Veliká pozornost byla vûnována v zkumu na ich feudálních sídel. Pfiední ãesk badatel hradní architektury, Tomá Durdík, postupnû zpracoval tfii projekty: âeské hrady dokumentace a zhodnocení, âeské hrady tvorba korpusu a âeské hrady záchrana pramenû, kde u v ech byl nositelem Archeologick ústav AV âr. Stfiedovûké hrady patfiily k nejv znamnûj ím projevûm na í architektury své doby a jejich systematick v zkum tuto zku enost stále více potvrzuje. V uplynulém období pokraãoval T. Durdík v archeologick ch v zkumech dal ích hradû; mimofiádnû zásluïná je jejich systematická mûfiická i fotografická dokumentace, záznam souãasného stavu je velmi cenn pfii stálém úbytku vypovídací hodnoty hradû. Dal í v zkum vede k poznání dosud neznám ch hradních architektur, rovnûï památková ochrana se zde prohlubuje. V sledky v zkumu zvefiejàuje T. Durdík v rámci své rozsáhlé publikaãní ãinnosti a úãastí na konferencích u nás i v zahraniãí, kde byl ocenûn fiadou vyznamenání. Vydanou Ilustrovanou encyklopedii ãesk ch hradû 6 autor postupnû doplnil dal ími Dodatky 1 3, 7 vïdy s novû publikovanou grafickou i obrazovou dokumentací, ir ím rejstfiíkem hradû a roz ífienou literaturou. V Dodatcích je také uvedena Durdíkova nová publikaãní ãinnost je autorem nebo spoluautorem 197 titulû, 19 dal ích prací je v tisku. Mimo jiné jeho nová, nevelká staè o královsk ch hradech v âechách pfiekvapuje jejich neuvûfiiteln m poãtem. Regionálnû byly zamûfieny dva projekty Miroslavy Cejpové Hrady, hrádky a tvrze okresû Chrudim a Svitavy a Hrady, hrádky a tvrze okresu Pardubice. Autorka mûla jiï zku enosti z fie ení obdobné problematiky na území okresu Ústí nad Orlicí; na chrudimském a svitavském okrese lokality rozdûlila podle míry zachování na lokality s terénními relikty, dal í bez terénních reliktû a lokality zaniklé beze stopy. Oba nové projekty byly zpracovány velmi kvalitnû pfii nízk ch finanãních nákladech. Pro Moravu má zásadní v znam grantov projekt Miroslava Plaãka Kategorizace drobn ch feudálních opevnûn ch sídel na území stfiedovûké Moravy. M. Plaãek se v zkumu hradû a zámkû na Moravû i ve Slezsku dlouhodobû vûnuje, jak svûdãí jeho publikovaná encyklopedie. 8 Programov projekt roz ifiuje poznání feudálních sídel na Moravû a ve Slezsku o drobné 4 KIBIC, Karel. V znamn pfiínos úãelovû financovaného v zkumu k rozvoji oboru památkové péãe. Zprávy památkové péãe. 2003, roã. 63, ã. 3, s. 213 215. ISSN 1210-5538. 5 URBAN, Jaroslav. Úãelovû financovan v zkum Národního památkového ústavu. Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 5, s. 323 325. ISSN 1210-5538. 6 DURDÍK, Tomá. Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1. 7 DURDÍK, Tomá. Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû : dodatky. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-114-0; T Ï. Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû : dodatky 2. Praha : Libri, 2005. ISBN 80-7277-262-7; T Ï. Ilustrovaná encyklopedie ãesk ch hradû : dodatky 3. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-358-9. 8 PLAâEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravû a ve Slezsku. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-72-9. 316

4 lokality, dochované jen relikty v terénu (napfiíklad Stfielice a Radonín, okres Jihlava), jako ruina hrádku (Tasov, okres Tfiebíã), tvrz pfiestavûná na zámek, u níï autor provedl stavebnû-historick prûzkum (Tatenice, okres Ústí nad Orlicí), ãi jako renesanãní zámek (Tfie È, okres Jihlava). U jednotliv ch lokalit uvedl autor historick a stavební v voj, popis, dokumentaci, bibliografii, stupeà zachovalosti a zhodnocení s pfiípadn m doporuãením ochrany; cenn je také nov objev nûkter ch lokalit. PraÏsk Vy ehrad je úzce spjat s poãátky ãeského státu. Jeho archeologick v zkum zaãal uï v 19. století, rotunda sv. Martina se zkoumala v letech 1924 1926 a Vy ehrad celkovû v dobû meziváleãné (1924 1935). Po prohlá ení za národní kulturní památku v roce 1964 byl Vy ehrad v nepfiíznivém stavu. Jako tehdy povûfien referent pro národní kulturní památky v PraÏském stfiedisku státní památkové péãe a ochrany pfiírody jsem usiloval o nápravu zfiízením Komise pro rehabilitaci NKP Vy ehrad. 9 V jejím programu bylo také prohloubení archeologického v zkumu Vy ehradu, které v ak narazilo na odpor úãastníka meziváleãného archeologického v zkumu dr. J. Müllera v e jsme prokopali, nic nového nelze najít. 10 Bylo v ak jasné, Ïe základní problémy nebyly dosud vyfie eny, napfiíklad podoba zdej ího Vratislavova chrámu. Archeologick prûzkum se podafiilo prosadit, stejnû jako vyfie it otázku jeho investora (mûsto Praha, ãi Akademie vûd?). Velmi Èastné bylo svûfiit v zkum tehdy mladému PhDr. Bofiivoji Nechvátalovi, CSc., kter bûhem svého celoïivotního úsilí ranû stfiedovûk v voj Vy ehradu plnû osvûtlil. V letech 2001 2009 zpracoval B. Nechvátal dva velké programové projekty Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vy ehradû. Archeologick v zkum a Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavfiince na Vy ehradû. Archeologick v zkum. Na zaãátku své práce vyhodnotil v sledky dfiívûj- ích v zkumû, pfii novém v zkumu uplatnil jeho nové metody pfii spolupráci odborníkû jin ch profesí. Vedle ãetn ch mûfiicky preciznû dokumentovan ch sond se realizovala téï fyzikální nedestruktivní metoda v zkumu. Byl proveden antropologick v zkum zdej ích hrobû, archeologická anal za zvífiecích pozûstatkû i vyhodnocení fragmentû keramiky. U rotundy sv. Martina, baziliky sv. Vavfiince i románského mostu se realizoval rozsáhl petrografick rozbor hornin a materiálového sloïení malt, v zkum byl uzavfien zji tûním dispoziãního rozvrhu Vratislavova chrámu i zdej ího baptisteria, rotundy sv. Martina a v vojov ch etap baziliky sv. Vavfiince, vãetnû jejich datování. Oba úkoly konãily vydáním reprezentaãních publikací, 11 oba byly také vyhodnoceny v ãasopise Zprávy památkové péãe. 12 Dvû etapy v zkumu Vy ehradu financovalo jako úãelovû financovan programov projekt Ministerstvo kultury âr, pro závûreãnou tfietí etapu zamûfienou na jeho kníïecí a královské sídlo zajistila prostfiedky Grantová agentura âr. Trilogie o Vy ehradû se nepochybnû stane jedním z vrcholû archeologické ãinnosti u nás. Archeologické v zkumy podpofiilo ministerstvo kultury formou úãelovû financovan ch programov ch projektû ãasto, i u dal ích byl nositelem Archeologick ústav AV âr. Tak bylo zkoumáno jedno z nejstar- ích sídel u nás, Velké Pfiítoãno sídli tû staropaleolitického ãlovûka ve stfiedních âechách, kde byla fie itelkou Ivana S korová. Z období cca 500 000 let pfi. Kr. pocházejí ukázky kamenné típané industrie pazourky, byla tu z té doby zji tûna i chata oválného pûdorysu. Jan Fridrich fie il osídlení z doby stfiedopaleolitické v rámci projektu Beãov IV. sídelní areál stfiedopaleolitického ãlovûka v severozápadních âechách a nálezy v dal ím projektu Bra kov nové nalezi tû starého acheuléeonu ve stfiedních âechách. Také u programového projektu Identifikace zanikl ch opevnûní i vnitfiní struktury osídlení hradi È, fie eného Romanem Kfiivánkem, byl nositelem Archeologick ústav AV âr. Podobnû tomu bylo i u projektu Velkomoravské hradi tû v Uherském Hradi ti a povodnû v 9. a 20. století, jehoï fie itelem byla Drahomíra Frolíková. Vlastivûdné muzeum Olomouc bylo nositelem programového projektu Archeologické památky stfiední Moravy (I. etapa, okr. Pfierov), jehoï fie itelem byl Jaroslav Pe ka. 5 Obr. 4. Praha 2-Vy ehrad, bazilika sv. Vavfiince, dvû stavební fáze a charakter zdiva. (Dokumentace k projektu Bofiivoje Nechvátala) Obr. 5. Praha 2-Vy ehrad, pûdorys stfiedovûkého curia regis (1 4 palácové budovy, 5 Libu ina lázeà, 6 románsk most, 7 chrám sv. Petra a Pavla, 8 bazilika sv. Vavfiince). (Dokumentace k projektu Bofiivoje Nechvátala) 9 KIBIC, Karel. Vy ehrad v nov ch perspektivách. Staletá Praha. 1967, ã. III, s. 187. ISSN 0231-6056. 10 NECHVÁTAL, Bofiivoj. Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vy ehradû : archeologick v zkum. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2004, s. 10. ISBN 80-86124-49-5. 11 KIBIC, K., cit. v pozn. 9, dále NECHVÁTAL, Bofiivoj. Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavfiince na Vy ehradû. Praha : Archeologick ústav AV âr, 2009. ISBN 978-80- 87365-23-6. 12 KIBIC, Karel. Kniha o archeologickém v zkumu chrámu sv. Petra a Pavla na Vy ehradû. Zprávy památkové péãe. 2005, roã. 65, ã. 6, s. 531 532. ISSN 1210-5538; T Ï. Nová kniha o archeologickém v zkumu na Vy ehradû. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 5, s. 370 373. ISSN 1210-5538. 317

6 Obr. 6. Brno, Dominikánská ãp. 9, stavebnû-historick prûzkum (ãervená druhá polovina 13. století aï první polovina 14. století, hnûdá druhá polovina 14. století aï první polovina 15. století, svûtle fialová pozdní gotika, tmavû fialová gotika; modrá renesance). (Dokumentace k projektu Rudolfa Procházky) Jednou z nov ch metod archeologického v zkumu byla letecká prospekce, slouïící k objevûm a prohloubení dokumentace lokalit v terénu z hlediska jeho konfigurace, zbarvení povrchu a jin ch vlastností. Peter Braun fie il projekt Leteck archeologick prûzkum a dokumentace archeologick ch lokalit památkové architektury a zanikající kulturní krajiny v západních âechách, jehoï nositelem bylo Západoãeské muzeum v Plzni. âást prûzkumu území západních âech fie il projekt Archeologická památková péãe letecká prospekce, okres Klatovy, zpracovan Jindrou HÛrkovou pro Vlastivûdné muzeum Dr. Hosta e v Klatovech. Metoda letecké prospekce byla uplatnûna i na Moravû, zadal ji Ústav archeologické památkové péãe v Brnû a zpracoval Miroslav Bálek v programovém projektu VyuÏití leteckého prûzkumu v archeologii na Moravû. Specifick charakter mûl projekt Pravûké hradi tû Ple ivec. Metody dokumentace lokalit ohroïen ch nelegálním uïíváním detektorû kovû. Jeho nositelem bylo Hornické muzeum v Pfiíbrami, fie itelem Rastislav Koren. Archeologick v zkum se uplatnil také pfii objasnûní v voje mûstského osídlení, nûkdy pfii fie ení zásadních otázek, jindy u dílãích problémû. V znamn m pfiíspûvkem k poznání zakládání mûst za posledních PfiemyslovcÛ byl vedle jiï dfiíve provedeného v zkumu poddansk ch mûst Sezimova Ústí a Hradi tû u Davle v zkum Starého M ta, kter fie il Jifií Sigl v projektu Staré M to urbanismus poãátkû stfiedovûk ch mûst. Vyhodnocení archeologického v zkumu; nositelem zde bylo Muzeum v chodních âech v Hradci Králové. Staré M to bylo zaloïeno v polovinû 13. století za Václava I., ale Pfiemysl Otakar II. pfienesl mûstská práva do novû zaloïeného Vysokého M ta, v hodnûji poloïeného ve vzdálenosti 3,5 km od Starého M ta. Nové mûsto má achovnicovû rozvinut pûdorys s rozlehl m námûstím a uváïenû situovan mi sakrálními objekty. Staré M to pak zaniklo, ale archeologick v zkum odkryl jeho rozvrh s velk m obdéln m námûstím, dfievûn m farním kostelem sv. Mikulá- e na kamenné podezdívce se hfibitovem a základy mû Èansk ch domû. Historické jádro mûsta Mostu zaniklo pfii tûïbû uhlí na pfielomu 60. a 70. let 20. století, o to vût í v znam má programov projekt Mû Èansk dûm v Mostû a jeho parcela, jehoï fie itelem byl Jan Kláp tû a nositelem Archeologick ústav AV âr. Bofiení mûsta bohuïel pokraãovalo pfiíli rychle, a tak se podafiilo archeologicky probádat jen ãást historického jádra. Také v Kadani se realizoval archeologick prûzkum, kter zadal Ústav archeologické památkové péãe SZ âech a fie ila Eva âerná pod názvem Pfiínos nov ch archeologick ch pramenû pro poznání geneze i dal í v voj královského mûsta Kadanû. V zkumy na rûzn ch místech mûstského jádra pfiispûly k poznání poãátkû osídlení Kadanû a její transformace ve vrcholnû stfiedovûké mûsto, a to vãetnû opevnûní. V Îatci probûhl v rámci programového projektu v letech 1997 1998 pfiedstihov v zkum na námûstí Petra Chelãického se zji tûním pûdorysu zbofieného kostela sv. Víta, kter pak byl vyznaãen v dlaïbû. 13 Pfii archeologickém v zkumu byly také objasnûny nûkteré mûstské stavby z dal ích slohov ch období, jako napfiíklad renesanãní sladovna v Nymburce. Pojednává o tom projekt Karly Motykové Sladovna ze 16. století, objevená pfii archeologickém v zkumu v Nymburce, konzervace zachovan ch ãástí, vyhodnocení nálezû a pfiíprava publikace, zadan Polabsk m muzeem. K dal ím nálezûm v historick ch mûstech do lo pfii rûzn ch prûzkumech. Jako programov projekt byl Obãansk m sdruïením Archaia zadán úkol Mû - Èansk dûm stfiedovûkého Brna. Jeho autor Rudolf Procházka se spolupracovníky doloïil, Ïe brnûnská zdûná zástavba vznikala uï od roku 1230. V rámci projektu byly do roku 2003 archeologicky plo nû zkoumány relikty domû na 76 místech, pûdorysy jejich pfiízemí jsou zachyceny na plánu historického jádra. Nejstar í dfievohlinité domy v KobliÏné ãp. 4 a na nám. Svobody ãp. 4 vznikly podle dendrochronologického prûzkumu v letech 1235 a 1243, pomûrnû ãasto zanikly v souvislosti s poïáry. Nejstar- í zdûn dûm byl postaven v areálu pozdûj ího minoritského klá tera pfied pfiíchodem konventu v roce 1230. Nejstar í zdûné domy byly jednoprostorové, se ãtvercov m nebo obdéln m pûdorysem. Dvoudílné byly dva domy v Minoritské ulici ãp. 2, u jiïního jádra lze mluvit o dvojtraktu. V jimeãn m objektem je dûm v Radnické ãp. 8, kde se v rohu ífikovû orientovaného domu nacházela vûï s kfiíïovû zaklenut m prostorem v patfie, ale klasické vûïové domy se v Brnû nepodafiilo stavebnû ani historicky doloïit. K nejvût ím profánním stavbám 13. století patfií ífikovû pojat palác na Dominikánské ãp. 9, v suterénu jednodíln a v pfiízemí v závûru goticky trojdíln. PfieváÏnû byly domy té doby hloubkovû orientovány s kamenn mi plochostrop mi sklepy. Vût inou nezabíraly ani celou ífii parcely, po stranû zûstávala plocha pro prûjezd. Na pfielomu 13. a 14. století se jako stavební materiál uplatnila cihla. Ke zmûnû dispozice do lo od poloviny 14. století, kdy se plnû zastavuje prostor pfii komunikaci s kryt m prûjezdem do dvora, nebo nûkdy s otevfienou síní pfii ní pfiíklady jsou domy Starobrnûnská ãp. 8, Minoritská ãp. 2 a Zeln trh ãp. 9. Od 14. století docházelo ke spojování parcel, téï v souvislosti s pfiítomností lechty ve mûstû. Sklepy domû a ãasto i pfiízemí zûstávají plochostropé, ale v pfiízemí nûkdy vznikly i reprezentaãní sínû s kfiíïov mi Ïebern mi klenbami, jako napfiíklad v Radnické ãp. 2. Pozdní gotika se u brnûnsk ch domû v raznû projevila, nûkdy jako dostavba ke star ím domûm, jindy jako novostavba. Hrázdûné domy se v Brnû nestavûly, v jimkou je dûm v Meãové ãp. 8 (podle dendrochronologického datování z roku 1451). Podrobn prûzkum s mûfiickou dokumentací zdiva i slohov ch detailû byl proveden také v Radnické ãp. 8 (pozdûj- í stará radnice) a v Dominikánské ãp. 9 (pozdûji DÛm pánû z Kun tátu); jejich stavebnû-historické prûzkumy prokazují bohat stavební v voj. V programovém projektu se také fie ila pfiemûna hradu ve mûstû na zámek s parkem, a to v Javorníku. Zadala jej Spoleãnost pfiátel zámku Jánsk vrch a fie itel Bohdan Dlouh jej nazval Stavebnû historick v zkum zámeckého parku na Jánském vrchu v Javorníku. Mû Èansk dûm není pfiedmûtem bádání jen z doby gotické, závaïné jsou také jeho pfiemûny v renesanci. Z hlediska dispoziãního jsou pozoruhodné a ojedinûlé zadní dvorany v nûkter ch jihlavsk ch domech a Milena Hauserová jim vûnovala svûj projekt nazvan V zkum renesanãních mûstsk ch domû s dvoranami v Jihlavû. Ve mûstech se v ak uplatàovaly také slohy a v tvarná umûní následujících období a jim byly vûnovány dal í programové projekty. Tak Ale 13 âech, Petr. Staré prezentace v sledkû archeologick ch v zkumû v Îatci. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 3, s. 199. ISSN 1210-5538. 318

Obr. 7. Boskovice (okres Blansko), Ïidovská ãtvrè, ideální plán. (Dokumentace k projektu Jaroslava Klenovského) Obr. 8. Tfiebíã, Ïidovská ãtvrè, ideální plán. (Dokumentace k projektu Jaroslava Klenovského) Filip zpracoval projekt K syntéze v tvarn ch umûní v dobû secese na Moravû a ve Slezsku. Brno ztratilo na zaãátku 20. století mnoho sv ch památek, 14 v období meziváleãném se v ak stalo prvofiad m centrem funkcionalistické architektury, která se spolu s historick m pûdorysn m rozvrhem a zachovan mi objekty promítla v roce 1989 do jeho prohlá ení mûstskou památkovou rezervací. Zdej í funkcionalistické architektufie vûnoval Jan Sedlák svûj grantov projekt nazvan Brnûnsk funkcionalismus, kter pfiedstavuje v znamn posun v jeho poznání. Také novodobá architektura v Ostravû byla pfiedmûtem v zkumu, a to v programovém projektu NadûÏdy Goryczkové Moderní architektura Ostravy, kde nositelem byl Památkov ústav v Ostravû. V dlaïba komunikací se v minulosti realizovala jen ve mûstech a závaïné otázky pfii jejich památkové úpravû fie- ila Hana Zachová v grantovém projektu Historické kamenné dlaïby. irok m územním celkûm, ãástem historick ch mûst a mûstsk m sídlûm byly v uplynulém období vûnovány programové projekty zásadního v znamu. Patfií k nim grantov projekt Jifiiny Loudové V voj péãe o památkovû chránûná území. Jeho pfiedmûtem bylo fie ení péãe o mûstské památkové rezervace (dále jen MPR) a mûstské památkové zóny (dále jen MPZ) v mûnících se podmínkách po roce 1989. lo o stanovení hlavních smûrû a zásad regenerace MPR a MPZ jako formy komplexní péãe o tyto urbanistické celky, vãetnû mezinárodní komparace. Cílem projektu bylo vyhodnocení dosavadního v voje péãe o zmínûné památkové areály, porovnání s jin mi zemûmi Evropské unie, posouzení souãasn ch nástrojû na ochranu kulturních hodnot MPR a MPZ, kvality projektû a realizací regenerace podle kritérií stanoven ch Programem regenerace MPR a MPZ v âr na základû usnesení vlády âr ã. 209/1992. Dále lo o zji tûní míry participace a aktivity obãanû, podnikatelské sféry, organizací i institucí vãetnû církví a doporuãení téï s pfiihlédnutím k situaci v jin ch zemích EU ke zkvalitnûní péãe. Pro zji tûní situace provedla autorka prûzkumy v MPZ Mûlník, MPR âeské Budûjovice a MPZ Nové Hrady. Jako pfiíklad péãe o historické mûsto v západní Evropû volila Regensburg, pro nûjï zpracovala pfiehled o regeneraci; pro podobné posouzení zvolila MPR PlzeÀ. Kvalita regenerace MPR a MPZ je reprezentována kaïdoroãním udûlováním Ceny za nejlep í pfiípravu a realizaci Programu regenerace v historick ch mûstech. Jako závadu J. Loudová konstatovala nedostateãnou územnû plánovací dokumentaci, urbanistickou a stavební legislativu, li ící se podstatnû od stavebních zákonû v západoevropsk ch zemích, a neúnosnou ekonomickou zátûï mûst realizujících regeneraci MPR a MPZ jen z programû Ministerstva kultury âr. Jako doporuãení ke zkvalitnûní péãe o MPR a MPZ autorka mimo jiné navrhla vytvofiení metodiky systému územnû plánovací a projektové dokumentace pro potfieby regenerace zmínûn ch mûst. 7 8 Na e mûsta mûla v âechách nûkdy a na Moravû ãasto Ïidovská osídlení, jeï se od sebe li ila sv m rozsahem nûkdy to byla skupina domû, jindy ulice, nebo dokonce ãtvrè. Grantov projekt Jaroslava Klenovského Îidovské památky Moravy a Slezska nepojednává jen o jednotliv ch objektech, ale téï o cel ch mûstsk ch areálech. Autor 14 HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Cecilie. Brno, dílo pfiírody, ãlovûka a dûjin. Brno : Blok, 1971. 319

se Ïidovsk mi památkami zab vá od roku 1980. Nacistická likvidace Ïidovského obyvatelstva zpûsobila ztrátu vyuïití synagog, opu tûní bytov ch staveb v ghettech a osifiení Ïidovsk ch hfibitovû. Po válce se Ïidovsk m památkám vûnovala malá pozornost, k ãásteãné nápravû do lo aï po roce 1990. J. Klenovsk sledoval v projektu v voj Ïidovského osídlení na Moravû a ve Slezsku, od 10. století se Îidé usazovali v místech v znamn ch trhû. Doklad o Ïidovském osídlení na Moravû je v mûstském právu Jihlavy z roku 1249, v roce 1254 vydal král Pfiemysl Otakar II. Statuta Judeorum, Îidé v ak byli i na Moravû z ghett vypovídáni. Na Moravû a ve Slezsku bylo asi 50 ghett s vyhrazen mi areály. Poãet domû v nich byl rûzn v Mikulovû jich bylo 317, v Telãi 5. Projekt objasnil utváfiení ghett v Mikulovû, Velkém Mezifiíãí, Boskovicích, Lomnici, Prostûjovû a Jemnici. Ze 110 synagog se jich dochovalo skoro 50, Ïidovské osídlení dokládají hfibitovy. Dfiívûj í práce uvádûly na Moravû 44 Ïidovsk ch lokalit, J. Klenovsk jich prokázal 80 a zaznamenal na mapû obou zemí. Poznatky z v zkumu publikoval. 15 Jeho v sledky také pfiispûly k prohlá ení na í dal í lokality za památku svûtového dûdictví, a to baziliky sv. Prokopa a Ïidovského ghetta v Tfiebíãi. Tfiebíãské ghetto se hfibitovem je patrnû nejzachovalej ím ghettem v Evropû ze 121 pûvodních domû se jich zachovalo 116 vãetnû vefiejn ch budov (2 synagogy, radnice, rabinát, pitál, hfibitov). Mezi zcela nejv znamnûj í programové projekty v celém období let 1996 2011 patfií dílo Karla Kuãi vûnované na im mûstûm. Úkol byl fie en jako dva na sebe navazující grantové projekty Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku (1999 2001, nositel Libri) a Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice vãetnû odborného v bûru pro mezinárodní prezentaci (2006 2011, nositel Spoleãnost pro obnovu vesnice a malého mûsta). O v voji na ich mûst dosud celistvû pojednali nûktefií autofii Jifií HrÛza, 16 Dobroslav Líbal, 17 Oldfiich Dostál a kol. 18 Nejv znamnûj í mûsta byla posouzena jako mûstské památkové rezervace, 19 mûsta byla vyhodnocena regionálnû 20 a také monograficky. Kuãovo dílo je pojato jinak a daleko ífie pfiedev ím zahrnuje v echna na e mûsta a mûsteãka v poãtu okolo 1400, a to v abecedním pofiadí, vïdy s ve ker mi statutárními údaji. Pro jejich rozbor autor ãerpal poznatky ze v ech oborû z archeologie, historie, v voje architektury, urbanismu i v tvarného umûní. U kaïdého mûsta jsou uvedeny územnû správní pfiíslu nost, privilegia, kostely a jiné vefiejné stavby, poãet domû a obyvatel v rûzn ch dobách, urbanistick v voj. Velmi v znamná je mapová a obrazová dokumentace. U v ech mûst je uveden pûdorys dle stabilního katastru ze druhé ãtvrtiny 19. století, zachycující stav pfied ru iv mi zásahy pozdûj ích dob. 21 Napfiíklad mapa stabilního katastru Lysé nad Labem z roku 1842 zaznamenává je tû pûvodní gotick farní kostel sv. Jana Kfititele ve stfiedu podélného námûstí (zbofien roku 1879, nyní se realizuje jeho archeologick v zkum). Naopak v Golãovû Jeníkovû zachycuje mapa z roku 1838 stav po zbofiení farního kostela sv. KfiíÏe na námûstí a v stavbû nového kostela sv. Franti ka v letech 1827 1828 pfii Loretû ze 17. století. Mapy z dal ích období dokládají pozdûj í zmûny. Také obrazová dokumentace zachycuje souãasn i star stav. Nejcennûj í je v díle autorûv rozbor urbanistického v voje jednotliv ch mûst. Dosud byl proveden u nemoha mûst, v Kuãovû díle u v ech. Nelze jistû vylouãit, Ïe se v budoucnu objeví dal í poznatky, ale zde zûstává moïnost jejich návaznosti. V znam díla lze také ocenit v porovnání s mûstsk mi encyklopediemi v jin ch zemích, 22 které v raznû pfievy uje. V sledky programového projektu zatím vy ly v sedmi dílech, 23 k vydání jsou pfiipraveny poslední dva díly. Rozsah encyklopedie nedovolil publikování v barevné podobû (jak krásné jsou napfiíklad otisky map stabilního katastru!), ale odborná v bûrová prezentace pro zahraniãí tuto podobu bude nezbytnû vyïadovat. Také lidová architektura byla v rámci úãelovû financovaného v zkumu podrobena prohlouben m rozborûm. Jedním z hlavních dûl byly dva programové projekty Pavla Bure e Památkovû hodnotná vesnická sídla v âr (1996 2000) a Památková dokumentace vesnick ch sídel v âr (2001 2005), v jejichï rámci byly provedeny prûzkumy ve 12 500 vesnick ch sídlech; autor o nich podal zprávu. 24 Nositelem byl NPÚ, ale fie eny byly projekty i s jin mi nositeli. Svatopluk Vodûra (ateliér Vodûra) fie- il úkol Charakteristika vesnick ch sídel a architektury v západních âechách, Jifií kabrada (Spoleãnost pro obnovu vesnice a malého mûsta) projekt Atlas lidové architektury âeské republiky. Stejn nositel byl i u úkolu Zuzany Syrové Litomy lsko, Vysokom tsko, soupis stávajících architektonick ch a urbanistick ch hodnot, ve keré dokumentace a pramenû, prezentace formou GIS. Okresní muzeum v Klatovech objednalo programov projekt V zkum lidové architektury v jihozápadních âechách, jehoï fie itelem byl Lubo Smolík. Moravskoslezské muzeum zadalo pro fie itelku ZdeÀku Mûchurovou projekt Prezentace zaniklé stfiedovûké vsi KonÛvky ve Îdánickém lese formou nauãné stezky. U památek ve mûstech, vesnicích i ve volném terénu má zásadní v znam jejich lokace. To bylo náplní programového projektu Milana Kocába ZaãleÀování historick ch mapov ch dûl do systému DIKAT-P pro upfiesnûní podobné lokalizace nemovit ch kulturních památek, jehoï nositelem byl V zkumn ústav geodetick, topografick a kartografick. Pro fie ení problematiky technick ch a industriálních památek byl nositelem projektû pfiedev ím NPÚ. Sem je tfieba zafiadit úkol Evy Dvofiákové V zkum industriálních a technick ch areálû a objektû, ale také v znamn projekt Milo e Matûje Inventarizace a dokumentace kulturního dûdictví Severní dráhy Ferdinandovy. Fakulta architektury Vysokého uãení technického v Brnû zadala projekt V zkum industriálních a technick ch areálû a objektû, kter fie ila Helena Zemánková. Úãel úkolu byl dvojí zhodnocení v vojovû v znamn ch prûmyslov ch staveb s pfiípadnou památkovou ochranou a moïnost konverze pro jejich nové vyuïití. Dal ím úkolem tohoto charakteru byl grantov projekt Katalog mostû, fie en Patrikem Rozehnalem. Seznam hodnotn ch mostû byl zatím neúpln, napfiíklad v dobû barokní vznikly nûkteré bez obecného povûdomí, zasluhující pfiípadnû památkovou ochranu stejnû jako nûkteré mosty z 19. století. Dal í projekty byly zamûfieny na fie ení úkolû v restaurátorství a v technick ch problémech oboru. Sem patfií projekt fie itele Jana Fidlera Nov zpûsob restaurování historick ch tapiserií, vychá- 15 KLENOVSK, Jaroslav. Îidovské památky Moravy a Slezska. Brno : ERA, 2001. ISBN 80-86517-08-X. 16 HRÒZA, Jifií. âeská mûsta. Praha : Nakladatelství ãeskoslovensk ch v tvarn ch umûlcû, 1960. 17 LÍBAL, Dobroslav. Starobylá mûsta v âeskoslovensku : stavba jako obraz dûjin. Praha : Artia, 1970. 18 DOSTÁL, Oldfiich et al. âeskoslovenská historická mûsta. Praha : Orbis, 1974. 19 PETR, Franti ek; KOSTKA, Jifií. Mûstské památkové reservace v âechách a na Moravû. Praha : SNKLHU, 1955; Kolektiv autorû. PamûÈ mûst : Mûstské památkové rezervace v âesk ch zemích. Praha : Odeon, 1975, 2. vydání 1981. 20 Napfiíklad TECHNIK, Svatopluk. Mûsta severních âech. Liberec : Severoãeské nakladatelství, 1967. 21 Map stabilního katastru vyuïil k doloïení pûvodního stavu mûst prvnû J. HrÛza v publikaci âeská mûsta, ale jen u nûkolika mûst a v pfiekreslené podobû. 22 Napfiíklad v Polsku: Kolektiv autorû. Miasta polskie w tysiacleciu I., II. 1. 7. díl. Wroclaw, Warszawa, Kraków 1965 1967. 23 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 1 7. Praha : Libri, 1996 2008. 24 BURE, Pavel. V zkumn projekt dokumentace vesnick ch sídel v âr. Zprávy památkové péãe. 2006, roã. 66, ã. 4, s. 325 329. ISSN 1210-5538. 320

9 10 Obr. 9. GolãÛv Jeníkov (okres HavlíãkÛv Brod), mapa stabilního katastru z roku 1838. Gotick farní kostel sv. KfiíÏe stojící ve stfiedu námûstí byl jiï zbofien a nahrazen novostavbou kostela sv. Franti ka vedle Lorety. (Dokumentace k projektu Karla Kuãi) Obr. 10. Lysá nad Labem (okres Nymburk), mapa stabilního katastru z roku 1842. Gotick farní kostel sv. Jana Kfititele dosud stojí ve stfiedu námûstí. (Dokumentace k projektu Karla Kuãi) zející z pûvodní techniky tkaní útkov m rypsem a z v voje nového typu pfiídavného gobelínového stavu, jehoï nositelem byly Ateliéry tapiserií Teinitzerová. Jan Kotlík fie il dva závaïné projekty, u nichï byla nositelem V CHT v Praze V voj lehãené maltoviny pro zaji tûní rubu transferû nástûnn ch maleb a Studium moïnosti dodateãného zpevnûní umûlého kamene epoxydovou pryskyfiicí. Dal ím projektem zamûfien m na technické problémy památkové péãe byl úkol Milo e Drdáckého Maltovinové smûsi vyztuïené vlákny pro obnovu a záchranu umûleck ch památek, jehoï nositelem byl Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV âr. Jinou problematikou bylo hodnocení vlivu prostfiedí na památky. e ily ji mimo jiné tfii v znamné projekty. Obecnû grant Milo e Drdáckého nazvan Monitorování vlivu prostfiedí na kulturní památky a diagnostika jejich poruch, s aplikací na konkrétní památku. Dagmar Knotková svûj úkol s názvem Návrh typového monitoringu na pfiíkladu katedrály sv. Víta v Praze, nositel Spoleãnost Envirokor, zamûfiila na Svatovítsk chrám v Praze a Jifií Witzany na KarlÛv most; nositelem projektu Monitorování a hodnocení vnitfiních vlivû a nesilov ch úãinkû vnûj ího prostfiedí na kulturní památky se zvlá tním zfietelem na KarlÛv most byla Fakulta stavební âvut v Praze. Mimofiádn pfiínos programov ch projektû zmínûn ch autorû je pro rozvoj památkové péãe nesporn. Projekty nositele NPÚ uvádí ve své stati Jaroslav Urban. 25 Je-li v ak na ím úkolem celkovû posoudit pfiínos úãelovû financovaného v zkumu oboru, nelze nezmínit alespoà nûkteré projekty, u nichï byl nositelem NPÚ. Jedním z nich byl rozsáhl projekt Jana Sommera V zkum venkovsk ch kostelû v âechách. Kostely v na ich vesnicích pfiedstavují velmi cenné kulturní dûdictví, jemuï nebyla do té doby vûnována náleïitá pozornost, tím závaïnûj í byly v zkumy v této sakrální architektufie. V rámci projektu probádal fie itel se sv mi spolupracovníky cca 700 vesnick ch kostelû, vesmûs se zpracováním jejich stavebnû-historick ch prûzkumû. Pfii nich se u nás zaãínalo s dendrochronologickou metodou pro dfievûné konstrukce, ãasto byly zji tûny dosud neznámé star í etapy v stavby. V zkum byl jedním z cílû projektu, druh m bylo vypracování památkov ch smûrnic pro nynûj í ãi v hledovou obnovu. Je tu oboustranná vazba pfii památkové opravû se poznávají fakta pro stavebnû-historick prûzkum a naopak pfii prioritním zpracování prûzkumu se vytváfiejí smûrnice pro památkovou ochranu. Projekt byl pozitivní také v podnícení dal ího v zkumu stfiedovûk ch kostelû, jemuï se vûnují napfiíklad Jan Kaigl u kostelû v ji- 25 URBAN, J., cit. v pozn. 5. 26 Z posledních publikovan ch KAIGL, Jan. K vesnick m kostelûm s kvadratick m chórem postaven m v hor ovském arcijáhenství. Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 3, s. 180 192. ISSN 1210-5538; T Ï. Úvod do studia zanikl ch stfiedovûk ch vesnick ch kostelû a kaplí v hor ovském arcijáhenství. Zprávy památkové péãe. 2010, roã. 70, ã. 4, s. 253 259. ISSN 1210-5538. 27 KIBIC ml., Karel. Stfiedovûká venkovská sakrální architektura na âáslavsku. Praha : Spoleãnost pfiátel staro- Ïitností v Praze v nakl. Unicornis, 2010. ISBN 978-80- 86204-23-9. Zejména pfiíspûvky v ãasopise PrÛzkumy památek. 321

11 12 Obr. 11. DvÛr Králové nad Labem (okres Trutnov), mariánsk sloup, J. Procházka. Dokumentace k projektu Vratislava Nejedlého. (Foto Karel Kibic) Obr. 12. Bene ov nad âernou (okres âesk Krumlov), svûteck sloup sv. Jana Nepomuckého, autor neznám, 1726. Dokumentace k projektu Vratislava Nejedlého. (Foto Karel Kibic) hozápadních âechách 26 nebo Karel Kibic ml. u kostelû stfiedoãesk ch. 27 Velmi cenné byly rovnûï projekty zamûfiené na inventarizaci, evidenci a dokumentaci památek s jejich autorizací. Patfií sem projekt Martina Lazáka Portabilita a rozvoj datov ch základen v památkové péãi, síèové pfiipojení s vyuïitím internetu, propojení s celostátními informaãními systémy a na nûj navazující úkol téhoï fie itele V stavba portálu památkové péãe v âr, postupn pfievod informaãních systémû památkové péãe na platformu internetu vãetnû návaznosti na portaci souvisejících systémû. Takov charakter mají i projekty Dagmar Sedlákové Obnova identifikace nemovitého památkového fondu v âeské republice a Lenky Kru inové Státní archeologick seznam âeské republiky. Pro obnovu památek zásadní metodika stavebnû-historického prûzkumu se vedle institucionálního v zkumu fie ila také v rámci v zkumu úãelovû financovaného Stavebnû historick prûzkum metodika a její ovûfiování v praxi, fie itel Petr Macek. Prvofiad m a mezinárodnû v znamn m úkolem je projekt Vûry Kuãové Koordinace pfiípravy a spoluúãast na zaji tûní dokumentace kulturních památek vybran ch k nominaci do Seznamu svûtového dûdictví (na nûj pak navazoval podobnû nazvan projekt pro léta 2006 2011). O v sledcích obou úkolû i jednáních v konn ch orgánû UNESCO informuje fie itelka v ãláncích uvefiejnûn ch ve Zprávách památkové péãe, a tak jen nûkolik poznámek. Návrh hradu Karl tejn za památku svûtového dûdictví byl v poãátcích pozastaven z pochybného dûvodu Schmidtova a Mockerova restaurování v 19. století. Je tu tfieba pfiipomenout, Ïe napfiíklad chrám Notre Dame v PafiíÏi byl také rekonstruován v 19. století, a je památkou svûtového dûdictví; z hradní architektury je takovou památkou i palác velmistra maltézského fiádu ve mûstû Rhodos, po poniãení v 16. a 19. století v letech 1937 1940 novogoticky restaurovan. Odsuzování novogotiky je jiï pfiekonáno, byla naz vána pseudogotikou to se u renesance (pseudorenesance) nepouïívalo; zásadní podstata Karl tejna zûstala pfii obnovû v 19. století zachována. A pfiedev ím úïasné vnitfiní historické vybavení hradu, napfiíklad tfii gotické kaple, ze 131 Theodorikov ch obrazû je jich na místû 128 (dal í 2 jsou v Národní galerii) taková míra zachování se tûïko hledá i ve Francii a Itálii! Návrh nominace Karl tejna za památku svûtového dûdictví by proto mûl b t opakován. Nové návrhy se nyní obtíïnû prosazují, hlavnû pro poukaz na jejich velk poãet v Evropû v porovnání s jin mi svûtadíly, av ak zpracování dokumentace na ich nominantû je tak rozsáhlé a kvalitní, Ïe je i pfii nepfiijetí vysoce pfiínosné pro jejich poznání a ocenûní (napfiíklad u renesanãních domû ve Slavonicích). Jako nejspí e prûchozí se nyní jeví objekty a areály velmi hodnotné a zároveà odli né. Pova- Ïujeme za nû TfieboÀské rybníkáfiské dûdictví (spojení pfiírody a památek), Pevnost Terezín (spojení fortifikace s nacistick m útiskem vûzàû, zvlá tû ÎidÛ), ãesko-slovensk návrh Velkomoravské hradi tû spolu s kostelem v Kopãanech (tfieba zdûraznit cyrilometodûjskou tradici, zachovan kostelík z doby kolem roku 840 je unikátní) a Západoãesk lázeàsk trojúhelník. Mimofiádn pfiínos úãelovû financovaného v zkumu úãinnû prokazuje programov projekt Vratislava Nejedlého Morové sloupy v ãesk ch zemích. estnáctilet v zkum hlavního fie itele a jeho spolupracovníkû je vûnován historickému a umûleckohistorickému posouzení zmínûn ch vefiejn ch plastik a jejich soubûïnému restaurování. U souso í i soch se zji Èovaly spoleãenské podmínky a doba vzniku, nezfiídka byly nalezeny zdánlivû ztracené plastiky a jejich ãásti. Nûkdy se na trojiãních a mariánsk ch sloupech podíleli i pfiední architekti, jako napfiíklad v Kladnû K. I. Dientzenhofer a v Praze na Malostranském námûstí G. B. Alliprandi. Velmi se oceàuje, Ïe se autoru podafiilo publikování v sledkû, a to v mnoha svazcích. Jeho vpravdû veledílo, prokazující rozsáhlé barokní zumûleãtûní vefiejn ch prostorû u nás, nemá v jin ch zemích srovnání. Dostalo se mu také uï v prûbûhu zpracování mezinárodního ocenûní. 28 Projekt byl zpracován mimo území Prahy, jeho v znam si Ïádá doplnûní o cenné praïské pfiíklady. Závûrem je tfieba podûkovat Ministerstvu kultury âr za zadání zmínûného v zkumu a jeho pracovníkûm za velmi aktivní úãast pfii zaji Èování a hodnocení úkolû, zejména Mgr. Jifiímu KlusoÀovi a v souãasné dobû Mgr. Katefiinû Du kové. Velké ocenûní náleïí také ãlenûm Rady programu a hlavnû jejímu tajemníkovi Mgr. Jaroslavu Urbanovi i nynûj í vedoucí oddûlení v zkumu na ústfiedním pracovi ti PhDr. Valburze Vavfiinové, Ph.D. Vzorné uspofiádání archivu úãelovû financovaného i institucionálního v zkumu vytváfií dobré podmínky pro plné vyuïívání jeho hodnotn ch v sledkû. Zmínûné programové projekty prokazují mnohaoborovost, nesmírnou ífii a v estrannost realizovaného v zkumu. Jeho velik pfiínos oboru zároveà vyvolává hlubokou lítost nad jeho ukonãením. V úvodu této stati zmínûná povinnost v zkumu stanovená zákonem a Úmluvami o ochranû architektonického a archeologického dûdictví Evropy vede k zásadní otázce, jak bude v památkové péãi dále zaji Èován. 28 ERNSTOVÁ, Lucie. Projekt Mariánské, trojiãní a dal í svûtecké sloupy a pilífie v âechách získal zvlá tní ocenûní Evropské unie. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 6, s. 496 497. ISSN 1210-5538. 322