13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) OKEČ 28

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví Produkce odvětví kovodělných výrobků navazuje na rozvinutou hutnickou výrobní základnu a zabezpečuje finalitu sofistikovanějších strojů a zařízení jak v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství, tak i v elektrotechnickém průmyslu. Výrobní sortiment i výrobní činnost tohoto odvětví jsou prezentovány podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností obory oddílu 28 (OKEČ). 28.1 Kovové konstrukce, 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery, 28.3 Parní kotle, 28.4 Kování, lisování a další tváření, 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů, 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky, 28.7 Ostatní kovové výrobky. 28.3 Výroba parních kotlů 3 28.4 Kování, lisování, prášková metalurgie 7 28.2 Výroba kovových nádrží a kotlů 8 28.1 Výroba kovových konstrukcí, prefabrikátů 19 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků 20 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů 20 28.6 Výroba železářských výrobků 23 Pozn.: údaje na bázi běžných cen Graf 13.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci celého zpracovatelského průmyslu má odvětví významné místo. Navíc je charakterizováno příznivou vývojovou dynamikou v letech 2000 2004. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v letech 2000 2004 vzrostly za sledované období o 39, účetní přidaná hodnota se zvýšila téměř o 50 při růstu zaměstnanosti téměř o 11. Odvětví se podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 8,1, na přidané hodnotě 10,2 a zaměstnává 12,9 pracovníků zpracovatelského průmyslu. Při porovnání s rokem 2003 vzrostly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2004 o 17, ukazatel účetní přidané hodnoty vykazuje nárůst o 15,4. Odvětví má příznivý vliv na vývoj zaměstnanosti, kdy za uvedené období přibylo více než 7 000 nových pracovních míst. Malí a střední podnikatelé v odvětví, s počtem do 250 zaměstnaných osob, se 83 významně podílejí 227

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU na zaměstnanosti v odvětví a vykázanými 74 participují na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Příznivě rovněž ovlivňují rozvoj oblastí procházejících strukturálními změnami, a tím i sociální a ekonomický růst společnosti. 0. 13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Významný podíl na produkci odvětví mají subjekty zaměstnávající 10 249 osob. Velmi příznivě, a to téměř 30, se na celkové zaměstnanosti podílejí malé podnikatelské subjekty, s počtem do 9 zaměstnaných osob. Tabulka 13.1 Produkční charakteristiky v roce 2003 podle velikostních skupin OKEČ 28 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej V a S v b. c. 27 709,4 41 852,2 56 231,9 34 726,1 8 864,8 Přidaná hodnota z výroby v b. c. 12 783,4 14 793,9 17 590,8 10 557,7 2 027,1 Počet zaměstnaných osob 49 262 40 844 47 285 23 812 4 855 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 13.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2003 13.4. Regionální struktura odvětví Podíly krajů na celkové produkci v odvětví, uvedené v grafu 3, jsou výrazně ovlivněny historickým vývojem, projevujícím se rozdílnou kvalifikací pracovníků v jednotlivých krajích, koncentrací odborného a vysokého školství a dostupností surovinové základny. 228

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 13.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2003 13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 13.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenového indexu v letech 2000 2004 je syntetickým ukazatelem, zahrnujícím nejen inflaci, ale i makroekonomické a mikroekonomické vlivy na sledované obory. Hodnocený ukazatel v sobě obsahuje technickou a technologickou úroveň odvětví a jednotlivých oborů, podíl vlastních a výrobních nákladů na vyrobenou produkci, komparativní výhody, devizovou náročnost na nákup materiálů, objemy vývozu a kursové vlivy. Mimo jiné v sobě zahrnuje i obchodní úspěšnost producentů v odvětví a odolnost vůči konkurenci. Lze dovozovat i určitou nepřímou závislost mezi růstem cenového indexu a vývojem komparativních výhod oboru. Největší dynamika vývoje kumulativního cenového indexu za léta 2000 2004 je zaznamenána u výrobního oboru 28.3 Parní kotle, s vyčísleným indexem 117,4. Je zřejmé, že i přes určitou stagnaci v tomto oboru, danou hlavně nízkým využitím produkčních kapacit, umožňuje charakter produkce cenovou konkurenceschopnost. Nad průměrem odvětví, s kumulativním indexem 111,6, je zaznamenán vývoj cenového indexu u oboru 28.1 Kovové konstrukce, vykazujícím kumulativní cenový index v hodnotě 117,3. Tento vývoj byl příznivě ovlivněn i uplatňováním kovových konstrukcí při výstavbě obchodních řetězců, jejichž výstavba stále zaznamenává velký boom. Kumulativní cenový index v hodnotě 113,0 u oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky je dán především úspěšným postavením tuzemských producentů na zahraničních trzích. Všechny výše uvedené výrobní obory jsou charakterizovány vysokým podílem přímých materiálových nákladů a dynamika cenového vývoje v odvětví 28 mezi léty 2003 a 2004 byla u těchto oborů výrazně ovlivněna růstem cen základních vstupních materiálů a energií. Ani posilování kurzu Kč k USD nemohlo korigovat růst cen energií, rud železných a neželezných kovů a souvisejících dopravních nákladů. Cenový vývoj v oboru 28.4 Kování, lisování a další tváření je ovlivněn i snahou o využití výrobních kapacit a lidských zdrojů, mnohdy i díky konkurenci za cenu práce ve mzdě. I proto je cenový vývoj v tomto oboru za celé sledované období pod průměrem odvětví. Obdobný vývoj lze předpokládat i u oboru 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů, u kterého nejsou indexy cenového vývoje samostatně 229

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vykazovány. Výraznou dynamiku vývoje cenového indexu nelze pozorovat ani u oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky, který úspěšně čelí konkurenci na trhu. Tabulka 13.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 2004 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 SKP 28.1 103,2 98,6 100,5 114,7 SKP 28.2 101,2 98,9 98,6 106,9 SKP 28.3 102,2 102,7 100,3 111,5 SKP 28.4 99,3 98,7 96,7 100,7 SKP 28.5 x x x x SKP 28.6 100,9 101,7 101,0 100,5 SKP 28.7 105,1 98,8 99,4 109,5 SKP 28 102,9 99,4 99,8 109,3 13.5.2. Základní produkční charakteristiky Odvětví kovodělného průmyslu je významné vykázanými ekonomickými ukazateli. Vývoj za období let 2000 2004 v základních ekonomických ukazatelích vykazuje příznivou dynamiku. Na příznivém vývoji odvětví se podílely, kromě oboru 28.3 Parní kotle, všechny ostatní obory odvětví. Obor 28.3 Parní kotle zaznamenává jako jediný v odvětví i výrazný pokles v ukazateli účetní přidané hodnoty na úrovni 51 předchozího roku, při téměř neměnném počtu zaměstnaných osob. Výrazný je meziroční nárůst ukazatele Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. mezi léty 2004/2003 u oboru 28.4 Kování, lisování a další tváření, s meziročním nárůstem o 34,3, daný zejména příznivým vývojem spotřeby v automobilovém průmyslu, kam směřuje významná část produkce tohoto Tabulka 13.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 27 253,4 30 402,1 30 727,6 33 939,8 38 762,8 OKEČ 28.2 13 508,6 14 017,3 15 709,2 15 051,8 15 681,6 OKEČ 28.3 7 440,1 11 535,5 10 273,7 9 604,3 6 480,9 OKEČ 28.4 8 755,8 10 092,2 9 203,0 10 039,7 13 485,0 OKEČ 28.5 26 193,4 28 543,1 32 127,1 32 379,7 39 056,7 OKEČ 28.6 30 529,4 36 457,2 38 658,9 37 887,3 45 398,9 OKEČ 28.7 29 464,1 34 173,4 29 769,3 30 481,8 40 136,0 OKEČ 28 143 144,8 165 220,8 166 468,8 169 384,4 199 001,9 meziroční index (b. c.) x 115,4 100,8 101,8 117,5 kumulovaný index (b. c.) 100,0 115,4 116,3 118,3 139,0 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 27 253,4 29 890,1 30 459,9 33 563,6 35 019,2 OKEČ 28.2 13 508,6 13 772,2 15 559,5 15 058,5 14 775,2 OKEČ 28.3 7 440,1 11 397,5 10 220,9 9 472,4 6 150,7 OKEČ 28.4 8 755,8 10 005,5 9 464,4 10 479,8 13 045,7 OKEČ 28.5 26 193,4 27 860,7 31 357,5 31 787,3 35 786,0 OKEČ 28.6 30 529,4 35 829,5 37 995,2 37 001,5 41 854,3 OKEČ 28.7 29 464,1 33 591,6 29 727,5 30 293,5 35 759,2 OKEČ 28 143 144,8 162 347,1 164 784,9 167 656,6 182 390,3 meziroční index (s. c.) x 113,4 101,5 101,7 108,8 kumulovaný index (s. c.) 100,0 113,4 115,1 117,1 127,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 230

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) oboru. Výraznou meziroční dynamiku lze rovněž pozorovat i u oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky, u kterého je hlavně zvýšenou exportní aktivitou zaznamenaný meziroční nárůst téměř 32. Po vyváženém vývoji v letech 2000/2003 se na meziročním růstu celkových nákladů v roce 2004 významně projevil růst cen surovin, dopravy a energií. Odvětví jako celek je charakterizováno vysokou nákladovou náročností. Oproti výchozímu roku 2000 však klesl podíl nákladů celkem k tržbám za prodej výrobků a služeb za odvětví z indexu 1,19 na index 1,10. Rozdílnost vývoje nákladovosti se však výrazně liší v jednotlivých oborech a nejméně příznivý vývoj s indexem 1,41 Kč nákladů/kč tržeb v roce 2004 je zaznamenán u výrobního oboru 28.3 Parní kotle. K oborům s vysokou nákladovou spotřebou, danou vysokým podílem materiálových nákladů, lze zařadit obor 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery s indexem 1,37 a obor 28.1 Kovové konstrukce. Nejpříznivější vývoj lze spatřovat u oboru 28.5 Povrchové zušlech ování kovů. Obor vykazuje nejen žádoucí trendy, ale současně i nejnižší index 0,89. Příznivé trendy lze pozorovat i u ostatních oborů odvětví. Tabulka 13.4 Účetní přidaná hodnota v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 7 120,7 8 210,1 8 298,2 8 490,9 8 921,5 OKEČ 28.2 4 152,0 3 980,8 4 312,9 4 707,9 5 161,2 OKEČ 28.3 2 535,0 3 129,3 2 316,6 2 422,9 1 234,7 OKEČ 28.4 2 722,5 3 207,4 2 881,4 3 160,8 4 141,4 OKEČ 28.5 10 141,6 10 193,7 12 172,8 13 160,9 16 783,5 OKEČ 28.6 9 930,2 13 960,6 18 050,6 16 448,9 19 124,8 OKEČ 28.7 7 932,5 9 127,2 8 392,9 9 360,4 11 303,3 OKEČ 28 44 534,5 51 809,1 56 425,4 57 752,7 66 670,4 meziroční index (b. c.) x 116,3 108,9 102,4 115,4 kumulovaný index (b. c.) 100,0 116,3 126,7 129,7 149,7 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 7 120,7 7 902,7 7 583,0 7 685,7 7 753,7 OKEČ 28.2 4 152,0 3 829,3 3 956,1 4 520,5 5 371,9 OKEČ 28.3 2 535,0 2 977,3 1 966,8 1 978,2 809,3 OKEČ 28.4 2 722,5 3 124,3 2 899,1 3 360,5 4 153,4 OKEČ 28.5 10 141,6 9 707,8 11 077,6 12 318,7 15 494,0 OKEČ 28.6 9 930,2 13 403,7 16 811,4 14 932,8 16 535,8 OKEČ 28.7 7 932,5 8 502,5 7 468,1 8 358,5 8 755,7 OKEČ 28 44 534,5 49 447,6 51 762,1 53 154,9 58 873,8 meziroční index (s. c.) x 111,0 104,7 102,7 110,8 kumulovaný index (s. c.) 100,0 111,0 116,2 119,4 132,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 13.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000-2004 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 27 376 26 287 26 574 26 862 26 323 OKEČ 28.2 12 024 11 980 11 882 11 236 11 376 OKEČ 28.3 6 845 7 411 5 964 5 395 5 324 OKEČ 28.4 9 636 9 167 8 537 8 679 10 138 OKEČ 28.5 33 946 35 567 36 078 37 895 39 884 OKEČ 28.6 40 060 53 301 50 227 52 345 55 376 OKEČ 28.7 26 431 25 238 23 989 23 645 24 676 OKEČ 28 156 318 168 951 163 251 166 057 173 097 meziroční index x 108,1 96,6 101,7 104,2 kumulovaný index 100,0 108,1 104,4 106,2 110,7 * předběžná hodnota 231

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Příznivá finanční situace výrobců se po ustáleném vývoji osobních nákladů v letech 2000/2003 projevila výrazným meziročním nárůstem mezi léty 2004/2003 v celém odvětví, vyjma oboru 28.3 Parní kotle. 115 110 140 130 105 120 110 100 100 95 2000 2001 2002 2003 2004* 90 2000 2001 2002 2003 2004* Počet zaměstnaných osob OKEČ 28 Tržby za VV a S OKEČ 28 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004* Účetní přidaná hodnota OKEČ 28 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 13.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 2004 Tabulka 13.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000-2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 32 665,3 33 583,6 35 445,1 37 992,1 48 768,1 OKEČ 28.2 17 574,0 18 365,1 19 270,2 16 869,7 21 454,4 OKEČ 28.3 12 521,4 12 184,5 11 311,1 12 195,8 9 143,1 OKEČ 28.4 11 341,7 12 382,9 11 959,3 12 544,8 15 513,5 OKEČ 28.5 28 893,1 30 409,1 35 264,7 33 836,1 34 953,0 OKEČ 28.6 31 820,7 36 796,8 41 233,1 39 312,0 49 164,4 OKEČ 28.7 34 857,6 39 757,8 34 146,1 34 120,2 39 154,5 OKEČ 28 169 673,8 183 479,8 188 629,6 186 870,7 218 151,0 meziroční index (b. c.) x 108,1 102,8 99,1 116,7 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,1 111,2 110,1 128,6 * předběžná hodnota 232

Tabulka 13.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000 2004 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 5 236,3 5 634,7 5 953,5 6 200,8 7 155,2 OKEČ 28.2 2 494,6 2 622,6 2 674,9 2 788,1 3 352,8 OKEČ 28.3 1 730,0 1 782,6 1 762,7 1 685,5 1 447,3 OKEČ 28.4 1 819,5 1 924,4 1 967,5 2 154,4 2 639,8 OKEČ 28.5 5 831,6 6 249,3 6 854,0 7 257,1 8 083,6 OKEČ 28.6 5 462,6 6 491,0 6 567,7 6 583,8 7 223,1 OKEČ 28.7 4 977,6 5 273,1 5 296,6 5 479,5 5 881,3 OKEČ 28 27 552,2 29 977,7 31 076,9 32 149,2 35 783,1 meziroční index (b. c.) x 108,8 103,7 103,5 111,3 kumulovaný index (b. c.) 100,0 108,8 112,8 116,7 129,9 * předběžná hodnota 13.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé obory, kdy např. obor 28.3 Parní kotle je součástí investičních celků. V tomto oboru jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. V souladu s razantním úbytkem zakázek (dokončení JETE) se snížila produktivita práce v tomto oboru. Produktivita práce z přidané hodnoty u oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky, na jejíž výši má rozhodující vliv strojní vybavení a jeho využití, naopak vykazuje růst, což je způsobeno právě ustálenou poptávkou po výrobcích a efektivním využívání strojního zařízení. Zaznamenaný vývoj produktivity práce za hodnocené období, v porovnání s vývojem ukazatele osobních nákladů, svědčí o příznivém vývoji odvětví kovodělných výrobků. Po proběhlých restrukturalizačních a vlastnických změnách je odvětví stabilizováno a je reálný předpoklad příznivého vývoje v budoucím období. Výjimkou je obor 28.3 Parní kotle. Tento obor nemá prozatím dostatek zakázek. Firmám se však znovu daří postupně získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím získávat dobré reference. Celé odvětví je charakterizováno využíváním materiálů a surovin, pocházejících převážně z tuzemských zdrojů a zhodnocuje tuzemské suroviny a polotovary do finálních výrobků. To však neznamená, že je odvětví imunní vůči možným kursovým vlivům a růstu cen surovin na světových trzích. Tyto vlivy jsou následně, a i s přidanou hodnotou, zahrnuty do cen výrobků a polotovarů a plně se promítají do materiálových nákladů výrobců v odvětví. Přesto, že je odvětví energeticky málo náročné (podíl energií činí přibližně 5 nákladů), je cena vstupních materiálů ovlivněna i zhmotnělou energií a její cenový vývoj na světových trzích se tak nepřímo promítá do nákladových složek výrobců v odvětví. 233

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b. c. a ve s. c. v letech 2000 2004 (tis. Kč/pracovníka) b. c.. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 260,1 312,3 312,3 316,1 338,9 OKEČ 28.2 345,3 332,3 363,0 419,0 453,7 OKEČ 28.3 370,3 422,3 388,4 449,1 231,9 OKEČ 28.4 282,5 349,9 337,5 364,2 408,5 OKEČ 28.5 298,8 286,6 337,4 347,3 420,8 OKEČ 28.6 247,9 261,9 359,4 314,2 345,4 OKEČ 28.7 300,1 361,6 349,9 395,9 458,1 OKEČ 28 284,9 306,7 345,6 347,8 385,2 meziroční index (b. c.) x 107,7 112,7 100,6 110,8 kumulovaný index (b. c.) 100,0 107,7 121,3 122,1 135,2 (tis. Kč/pracovníka) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 260,1 300,6 285,4 286,1 294,6 OKEČ 28.2 345,3 319,6 332,9 402,3 472,2 OKEČ 28.3 370,3 401,7 329,8 366,7 152,0 OKEČ 28.4 282,5 340,8 339,6 387,2 409,7 OKEČ 28.5 298,8 272,9 307,0 325,1 388,5 OKEČ 28.6 247,9 251,5 334,7 285,3 298,6 OKEČ 28.7 300,1 336,9 311,3 353,5 354,8 OKEČ 28 284,9 292,7 317,1 320,1 340,1 meziroční index (s. c.) x 102,7 108,3 100,9 106,2 kumulovaný index (s. c.) 100,0 102,7 111,3 112,4 119,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 13.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 2000 2004 ( ) 2000 2001 2002 2003 2004* OKEČ 28.1 0,735 0,686 0,717 0,730 0,802 OKEČ 28.2 0,601 0,659 0,620 0,592 0,650 OKEČ 28.3 0,682 0,570 0,761 0,696 1,172 OKEČ 28.4 0,668 0,600 0,683 0,682 0,637 OKEČ 28.5 0,575 0,613 0,563 0,551 0,482 OKEČ 28.6 0,550 0,465 0,364 0,400 0,378 OKEČ 28.7 0,627 0,578 0,631 0,585 0,520 OKEČ 28 0,619 0,579 0,551 0,557 0,537 * předběžná hodnota 130 120 110 100 110 100 90 90 2000 2001 2002 2003 2004* 80 2000 2001 2002 2003 2004* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 28 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 28 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota 234 Graf 13.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 2004

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Dynamika vývoje v letech 2000 2004 je příznivá jak v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty, tak i v ukazateli podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Z uvedených grafů je zřejmé i příznivé postavení odvětví v rámci celého zpracovatelského průmyslu. O stabilitě oboru po proběhlých restrukturalizačních změnách svědčí i poměrně nízký počet proběhlých konkurzů a likvidací v letech 2000 2004. Za hodnocené období proběhlo 247 konkurzů a likvidací, týkajících se 15 488 zaměstnaných osob. Tento vývoj je však charakterizován sestupným trendem, nebo v roce 2003 bylo z celkového počtu zaznamenáno 33 a v roce 2004 již pouze 14 konkurzů, týkajících se 731 pracovníků. Za stejné období se však o 16 799 zvýšil počet zaměstnaných osob v odvětví. Převážně byly konkurzy a likvidace vyhlášeny u výrobců v oborech 28.1 Kovové konstrukce, 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery a 28.7 Ostatní kovové výrobky. 13.6. Zahraniční obchod 13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v letech 2000 2004 v odvětví kovodělných výrobků je charakterizován vysokými tempy růstu vývozu i dovozu. Pozitivně lze hodnotit předstih tempa růstu vývozu před tempem růstu dovozu o 3,2 procentních bodů. Tento vývoj příznivě ovlivnil obchodní bilanci a tím i kladné saldo zahraničního obchodu. Výrazný je meziroční nárůst mezi léty 2004/2003, na němž se rovněž podílely i změny vývozních a dovozních cen. Do cen produkce se, spolu s pohybem kurzu CZK vůči EUR a USD, promítl v roce 2004 vývoj cen na světovém trhu, zejména pak rostoucí ceny surovin a paliv (např. dle údajů z ČSÚ světové ceny u kovů meziročně vzrostly o 31,2, u ropy Brent o 21,5 nejvyšší meziroční nárůst se projevil v říjnu 70,3 ). Růst cen vstupních materiálů a energií však tuzemští výrobci převážně zohlednili v cenách svých výrobků. Obor 28.7 Ostatní kovové výrobky vykazuje neustále se zvyšující dovoz (především širokého sortimentu spojovacích materiálů, řetězů a pružin, s uplatněním hlavně v automobilovém průmyslu), přesto zvyšující se vývoz tohoto oboru současně s oborem 28.1 Kovové konstrukce zaznamenal nejvyšší podíl na vykázaném kladném obchodním saldu celého odvětví. Velká dovozní náročnost, spojená navíc se záporným saldem ze zahraničního obchodu, je trvale vykazovaná v oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky. Je to dáno různorodostí sortimentu tohoto oboru, kdy na trhu je velké množství konkurujících zahraničních osvědčených výrobků. Přesto zde dochází k postupnému snižování záporného salda. S dalším rozvojem zejména automobilového a elektrotechnického průmyslu lze však předpokládat zvyšování dovozů v tomto oboru, přičemž kladné saldo bude vykazováno v jiném odvětví, produkujícím finální výrobky. Příslibem pro budoucí úspěšný vývoj zahraničního obchodu odvětví je poznatek, že po vstupu do EU se výsledky zahraničního obchodu dále vylepšily. 235

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 2000 2004 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 28.1 17 975,6 18 574,6 16 447,5 17 166,3 20 748,7 SKP 28.2 6 256,2 6 899,7 6 532,4 8 391,8 10 150,1 SKP 28.3 2 384,9 2 567,6 2 773,5 2 589,2 2 123,1 SKP 28.4 x x x x x SKP 28.5 x x x x x SKP 28.6 12 775,8 16 387,7 16 021,6 17 865,5 21 761,2 SKP 28.7 41 136,1 43 155,9 39 968,8 45 255,3 58 937,2 SKP 28 80 528,6 87 585,5 81 743,8 91 268,1 113 720,3 meziroční index x 108,8 93,3 111,7 124,6 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 28.1 5 041,6 5 137,5 5 056,8 6 062,4 7 380,0 SKP 28.2 2 754,3 2 696,0 2 833,3 2 782,9 3 410,4 SKP 28.3 789,1 588,1 501,5 542,6 379,7 SKP 28.4 x x x x x SKP 28.5 x x x x x SKP 28.6 14 627,7 17 252,9 17 129,7 19 195,5 22 401,4 SKP 28.7 28 585,4 32 827,6 33 440,0 36 526,5 45 502,4 SKP 28 51 798,1 58 502,1 58 961,3 65 109,9 79 073,9 meziroční index x 112,9 100,8 110,4 121,4 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 28.1 12 934,0 13 437,1 11 390,7 11 103,9 13 368,7 SKP 28.2 3 501,9 4 203,7 3 699,1 5 608,9 6 739,7 SKP 28.3 1 595,8 1 979,5 2 272,0 2 046,6 1 743,4 SKP 28.4 x x x x x SKP 28.5 x x x x x SKP 28.6 1 851,9 865,2 1 108,1 1 330,0 640,2 SKP 28.7 12 550,7 10 328,3 6 528,8 8 728,8 13 434,8 SKP 28 28 730,5 29 083,4 22 782,5 26 158,2 34 646,4 Pramen: ČSÚ 13.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Dle teritoriálního rozdělení zahraničního obchodu v roce 2004 u SKP 28 je zřejmé, že významnými obchodními partnery jsou především odběratelé a dodavatelé v Německu. Zahraniční obchod ve výrobcích SKP 28 s tímto naším sousedem má navíc vyrovnanou bilanci (46 dovoz i vývoz). 236

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Vývozní teritoria v roce 2004 Polsko 4 V. Británie Francie 3 4 Itálie Nizozemsko 3 4 Rakousko 7 Slovensko 8 Ostatní 21 Německo 46 Dovozní teritoria v roce 2004 Francie 5 Slovensko 5 Rakousko 6 Itálie 6 Čína 4 Japonsko 3 Polsko 3 Ostatní 22 Německo 46 Pramen:Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO Graf 13.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2003 SKP 28 13.6.3. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby v odvětví v letech 2000 2004 vykazuje celkově příznivé trendy a svědčí o konkurenční schopnosti výrobců v odvětví. Ukazuje se, že čeští výrobci i při silné zahraniční konkurenci dokázali výrazněji uplatnit svoji produkci na domácím trhu. Zvláště lze tento trend pozorovat u produkce oboru 28.7 Ostatní kovové výrobky; příznivý vývoj lze hodnotit i u oboru 28.6 Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky. Tabulka 13.11 Tuzemská spotřeba v b. c. výrobků SKP 28 v letech 2000 2004 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 28.1 12 827,8 15 103,5 13 254,7 16 992,4 17 894,2 SKP 28.2 5 455,1 5 206,8 4 435,5 4 830,3 3 856,4 SKP 28.3 3 096,9 1 511,3 3 310,6 2 676,5 1 361,7 SKP 28.4 x x x x x SKP 28.5 x x x x x SKP 28.6 19 538,5 22 753,4 20 864,9 25 197,0 28 502,9 SKP 28.7 45 798,6 45 652,6 49 021,7 47 175,9 58 281,2 SKP 28 86 716,9 90 227,5 90 887,5 96 872,2 109 896,3 meziroční index (b. c.) x 104,0 100,7 106,6 113,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 104,0 104,8 111,7 126,7, pozn. změna metodiky výpočtu 237

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Velmi příznivý nárůst mezi léty 2004/2003 je sice částečně ovlivněn cenovým vývojem, přesto i vývoj v oboru 28.1 Kovové konstrukce svědčí o zvýšené investiční aktivitě tuzemských odběratelů. Vývoj v oboru 28.2 Kovové nádrže, zásobníky a kontejnery, a zejména v oboru 28.3 Parní kotle je dlouhodobě ovlivněn menší investiční aktivitou v energetice a chemickém průmyslu v ČR. 13.7. Investice Rozvoj výrobní základny u producentů v odvětví kovodělného průmyslu umožňuje i systém investičních pobídek, upravených zákonem č.19/2004 Sb. Podmínky pro získání podpory jsou pro stávající výrobce ve sledovaném odvětví poměrně tvrdé (předpokládají minimální hodnotu investice 200 mil. Kč). Hlavním důvodem nevyužívání investičních pobídek je zřejmě dostatek stávajících výrobních kapacit v odvětví, navíc optimálně nevytížených. Návazně na rozvoj investic v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu (např. TPCA Kolín) však přeneseně budou investiční pobídky využívány v oborech 28.4 Kování, lisování a další tváření, 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů a 28.1 Kovové konstrukce. Stejný důvod vedl vlastníka nevyužívané části starého průmyslového závodu Škoda Plzeň k revitalizaci formou tzv. brown field projektu. K programu na podporu inovačních center, s cílem zvýšení technických a užitných hodnot výrobků a služeb, či zvyšujících efektivnost výrobních procesů, bylo v roce 2004 přijato od výrobců v odvětví 10 projektů s požadavkem na dotaci ve výši 149 mil. Kč. Pozitivním vývojovým tendencím sektoru malých a středních podnikatelů napomáhá postupná realizace opatření Politiky podpory malého a středního podnikání, kterou vláda ČR přijala usnesením vlády č. 1257/2000. Tato politika obsahuje dlouhodobé i střednědobé cíle rozvoje MSP. V odvětví bylo nejvíce využíváno příspěvků na získání certifikátů kvality podle norem řady ISO 9000, ISO 14000 a na zavedení programu EMAS. Účelně byly rovněž v odvětví 28 využívány finanční příspěvky na nová pracovní místa v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. 13.7.1. Přímé zahraniční investice I z vývoje hodnoty realizovaných přímých zahraničních investic v letech 2000 2003 lze pozorovat výrazné modernizační trendy v odvětví kovodělného průmyslu. Dynamika vývoje je však menší ve srovnání s vývojem v celém zpracovatelském průmyslu (vlivem masivních investic do automobilového průmyslu). Kovodělný průmysl se však zařazuje mezi odvětví s výrazným přílivem zahraničních investic, s trvale narůstajícími investičními objemy, přinášejícími nejen nové technologie, ale i nové odbytové možnosti. Menší investiční aktivita tuzemských výrobců v kovodělném průmyslu v zahraničí je ovlivňována, ve srovnání s vývojem ve zpracovatelském průmyslu, hlavně svou sortimentní skladbou a značnou diverzifikací podnikatelských subjektů. Do budoucna lze vidět prostor pro zahraniční expanzi hlavně u oborů 28.4 Kování, lisování a další tváření a 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů, a to do zemí s nižší cenou živé práce. Tabulka 13.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 28 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 Stav zahraničních investic v ČR 19 586,5 21 611,2 25 060,0 26 901,6 Stav tuzemských investic v zahraničí 491,0 437,7 516,6 298,2 Pramen: ČNB 238

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) 170 150 130 110 260 220 180 140 100 90 2000 2001 2002 2003 60 2000 2001 2002 2003 Přímé zahraniční investice OKEČ 28 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 28 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 13.7 Tuzemské a zahraniční investice 13.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj v kovodělném průmyslu v letech 2000 2004 zařazuje toto odvětví mezi významné obory zpracovatelského průmyslu. Přes rozdílnost vývoje jednotlivých oborů, daných značnou diverzifikací produkce, jsou za celé sledované období zaznamenány příznivé výsledky, provázené navíc žádoucí vývozní dynamikou. Meziroční trendy 2004/2003, zaznamenané ve vývoji exportu, svědčí o probíhající konjunktuře v odvětví a dokladují, že vstup ČR do EU znamenal pro odvětví přínos. I přes dosud trvající recesi ve vyspělých zemích je rozhodující část zahraničního obchodu realizována na teritoriu EU. Ke zvýšení konkurenceschopnosti tuzemských výrobců přispívá i dlouhodobější příliv zahraničních investic. Odvětví nepřímo participuje i na realizaci velkých investic, zvláště do automobilového průmyslu, přinášejících i do kovodělného průmyslu progresivní technologie a zvětšujících odbytové možnosti. Vývoj vývozu do zemí EU potvrzuje, že produkce odvětví splňuje certifikační, kvalitativní a cenové podmínky, nutné k úspěšné konkurenční schopnosti, i potřebnou flexibilitu na požadavky odběratelů. Tento vývoj svědčí o inovační schopnosti odvětví, i využívání a zavádění výsledků výzkumu a technologického vývoje. Tabulka 13.13 Vývoj exportu do zemí EU v letech 2000 2003 výrobků SKP 28 (tis. EUR, ) 2000 2001 2002 2003 z CEFTA 3 905 643 4 846 729 4 994 461 5 498 218 meziroční index x 124,1 103,0 110,1 z toho z ČR 1 443 935 1 818 549 1 841 029 2 033 285 meziroční index x 125,9 101,2 110,4 Pramen: EUROSTAT 13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Odvětví nepatří mezi výrazné znečiš ovatele životního prostředí a aplikace zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, vycházející z Evropské směrnice IPPC, je producenty naplňována bez výraznějších ekonomických dopadů. K významným faktorům, ovlivňujícím budoucí vývoj odvětví, lze zařadit časový plán realizace energetického programu ČR, s rozhodujícím dopadem na vývoj a perspektivu výrobního oboru 28.3 Parní kotle, patřícího v nedávné minulosti mezi nosné programy investičního strojírenství. Rovněž uvažované investiční aktivity ČEZ v Rumunsku a Bulharsku mohou dosavadní výsledky uvedeného oboru výrazně ovlivnit. 239

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Výsledky za období 2004/2003 ukazují, že vývoj cen surovin a energií se výrazně neprojevil na snížení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. V odvětví se může dlouhodoběji příznivě projevit vývoj prodeje automobilů, a to v obou směrech, zvláště v oborech 28.4 Kování, lisování a další tváření a 28.5 Povrchová úprava a zušlech ování kovů. Ani silný kurz koruny se na výsledcích zahraničního obchodu odvětví kovodělného průmyslu výrazně neprojevil, naopak příznivě tlumil zvyšování cen surovin a energií. 240