Moderní metody v dopravě a přepravě pro 21. století LOGISTIKA V SILNIČNÍ DOPRAVĚ

Moderní metody v dopravě a přepravě pro 21. století LOGISTIKA V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Určeno pro potřeby dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků středních odborných škol Autor Ing. Karel Kubeša Název a sídlo školy Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Opavská 49, 794 01 Krnov Rok vytvoření vzdělávacího programu 2012

Obsah 1 Vznik a vývoj logistiky... 5 1.1 Souhrnné závěry... 6 1.2 Současný stav logistiky... 7 1.3 Úroveň logistiky v některých vyspělých zemích... 8 1.4 Logistika v ČR a SR... 8 2 Základy logistiky... 11 2.1 Předmět logistiky... 11 2.2 Tok materiálu... 12 2.3 Přepravní řetězec... 21 2.4 Logistický řetězec... 21 2.5 Cíl logistiky... 21 3 Organizace materiálového toku... 23 3.1 Balení... 23 3.2 Náklady na obaly... 24 3.3 Rozměrová unifikace obalů... 25 3.4 Označení recyklovatelných obalů... 25 3.5 Obalové materiály... 31 4 Manipulační jednotky... 39 4.1 Manipulační jednotky prvého řádu... 39 4.2 Manipulační jednotky druhého řádu... 39 4.2.1 Palety... 42 5 Manipulační prostředky... 46 5.1 Roltejnery... 46 6 Přepravní jednotky... 48 6.1 Kontejnery ISO... 48 6.1.1 Univerzální kontejnery... 49 6.1.2 Valivé kontejnery... 51 6.1.3 Kontejnery Awilog... 52 6.1.4 Letecké kontejnery... 53 6.1.5 Letecké palety... 54 6.1.6 Člunové kontejnery... 54 6.1.7 Výměnné nástavby... 55

7 Informační tok v logistice... 57 7.1 Informace a její hodnota... 57 7.2 Získávání informací... 58 7.3 Optická identifikace (OCR)... 59 7.3.1 Čárové kódy... 59 7.3.2 Snímače čárových kódů... 61 7.4 Radiofrekvenční technologie (RFID)... 63 7.5 Indukční technologie... 63 7.6 Magnetické technologie... 63 7.7 Přenos informací... 64 8 Zásah logistiky do jiných oblastí... 65 Závěr... 66 Seznam použité literatury... 67 Seznam obrázků... 68 Seznam tabulek... 70 Posudek odborného garanta... 71

Pro koho je studijní opora určena je určen učitelům odborných předmětů, odborného výcviku a praktického vyučování a vedoucím školních týmů středních odborných škol. Studijní opora se dělí na kapitoly, které odpovídají logickému dělení probírané látky, ale nejsou stejně obsáhlé a předpokládaná doba studia se může výrazně lišit, proto jsou velké kapitoly dále děleny na očíslované podkapitoly, kterým odpovídá následující struktura. Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat, definovat a vyřešit Výklad Následuje vlastní výklad probírané látky, zavedení nových pojmů vše doprovázeno tabulkami, obrázky. Klíčová slova Zde jsou vybrány technické výrazy, které se nacházejí v probírané kapitole studijní opory a mají klíčový význam pro širší pochopení problematiky. Kontrolní otázky Pro ověření, zda jste dobře a úplně látku zvládli, je připraveno několik teoretických otázek. Seznam použité literatury Citovaná leteratura s odkazem na stranu citace ve studijní opoře. Seznam obrázků a tabulek Číslovaný seznam obrázků a použitých tabulek je pro přehlednost umístěn na závěr studijní opory. 4

1 Vznik a vývoj logistiky Cílem kapitoly je seznámení se s počátky vzniku logistiky a její uplatnění v jednotlivých oblastech. Zaměření na současný stav logistiky v ČR Klíčová slova: logistika, hospodářská logistika Logistika byla odvozena od řeckého základu logos", což v překladu znamená slovo - rozum, počítání. Rozšíření tohoto pojmu pro označení praktického počítání nastalo v 15. - 16. století. Později se logistikou označovala formální, resp. matematická logistika. (1) Široké praktické uplatnění našla logistika ve vojenské oblasti, kde např. byzantský císař Leontos (886-911) charakterizoval logistiku jako aktivitu spojenou s všestrannou přípravou vojsk: žold, výzbroj, zásobování, příprava polního tažení, ubytování, ohodnocení terénu z hlediska pohybu vojsk, možnosti protivníka atd. (1) Podrobněji rozpracoval logistiku švýcarský generál A. H. Jomini v Náčrtech vojenského umění" (z r. 1837), kde se uvádí i vojenské funkce major generál de logis". (1) Z uvedených dokumentů vyplývá, že logistika v tehdejším vojenství znamenala propočty a zvláštní odbornou přípravu pro přesné načasování setkání a propojení jednotlivých tvarů, přísun munice, proviantu a dalšího materiálního zajištění včetně určování pochodových směrů vojsk při přesunech apod. (1) Logistika v tomto pojetí dosáhla širokého uplatnění v oblasti vojenského námořnictva ve II. světové válce, zejména v americké armádě. Pomoc spojencům válčícím v Evropě (ohromná kvanta materiálu - zbraně, munice, výstroj, proviant atd.) si vyžadovala vytvoření řetězců a dalších aktivit s tím spojených. (1) Pro řízení vojenských operací využívalo např. britské námořnictvo operační analýzy (v r. 1940). (1) Po II. světové válce matematické metody začaly pronikat i do hospodářské sféry. Zejména v USA došlo k uplatnění řady metod operační analýzy (strukturní analýza, matematické programování, dynamické programování, teorie her, síťové grafy, metody hromadné obsluhy, metody teorie zásob a další). Rozvinuly se vědy jako je kybernetika a s ní výpočetní technika, systémová teorie. Všechny tyto disciplíny přispěly ke zdokonalení systémů logistiky, zaměřené v té době v USA na překonávání značných vzdáleností v oblasti přesunu surovin, materiálu a zásobování vůbec. (1) Za počáteční období rozvoje logistiky je považováno období do roku 1950, kdy docházelo k uplatňování dílčích prvků logistiky, bez náležitého propojení. (1) 5

Druhé období rozvoje logistiky v letech 1950-1970, které lze charakterizovat jako etapu formování logistické teorie a její aplikace v praxi. (1) Ve třetím období (po r. 1970) dochází k úspěšnému rozšiřování logistiky nejen v USA, ale i v Evropě. Základem aktivit logistiky zde byly distribuční systémy. Další vývoj ukázal, že součástí logistických systémů se musí stát i podsystémy informační a souhrnné ekonomické přístupy z aspektu prosperity podniku. (1) V období centrálně plánovitého řízení byla snaha uplatnit některé racionální prvky logistického řízení (i když logistika z aspektu ideologického byla odsuzována). Úspěšné bylo uplatňování tzv. TUL procesů (Transfer Uneschlag Lagerungs prozesse) v bývalé NDR, zaměřených na dopravu oběh a skladování materiálů a výrobků. Je nesporné, že v plném rozsahu se mohou úspěšně uplatnit logistické systémy v podmínkách tržního hospodářství. Koncem 80. let nastávají velké politické i hospodářské změny v zemích s centrálně plánovitým řízením, kde dochází ke transformaci směrem k tržnímu hospodářství. Nově formovaná logistika, integrovaná v celém svém systému, se začíná postupně rozšiřovat i do zemí bývalého východního bloku. (1) Logistika ve svém vývoji přechovala řadů postupů k jejímu formování a vymezení v rámci společenských aktivit. Dodnes není tento proces ukončen a definice logistiky nejsou jednoznačně vymezeny. Přesto má dnes logistika charakter vědní disciplíny, která svým systémovým přístupem přispívá k řešení řady problémů hospodářské praxe. Její význam spočívá právě v systémovém přístupu, tzn. že při analýze, formování strategie a taktiky a operativním řízení logistických procesů vždy respektuje funkční vztahy mezi jednotlivými prvky logistického systému jako celku. (1) 1.1 Souhrnné závěry Logistické myšlení a přístupy se prolínají celým systémem řízení podniku: od tvorby strategických cílů, taktiky jejich zabezpečení, operativního plánování, přípravy výroby, samotné výroby, distribuce hotových výrobků k zákazníkovi. (1) Jedná se zde nejen o myšlení, filozofii managementu, která je propojena s marketingem, inovacemi, TQM, ekologií i public relations, ale současně i o logistické aktivity, které se bezprostředně dotýkají procesu: hmotných, spojených s obstaráním a zpracováním surovin, materiálů a polotovarů, nedokončených výrobků, vyhotovením výrobků, skladováním, dopravou a aktivit spojených s dodáním výrobků zákazníkovi včetně servisu, informačních, souvisejících s uvedeným hmotným procesem. (1) Logisticky myslet a konat znamená hledat časové úspory, úspory v nákladech, usilovat o účinné propojení aktivit zásobovacích, výrobních a obchodních, uplatňovat pružnou organizační strukturu, v rámci které probíhá logisticky proces řízení. (1) 6

1.2 Současný stav logistiky Při sledování vývoje logistiky její intenzivnější rozvoj nastal v 80. letech v západní Evropě v důsledku rozvoje hospodářství a liberalizace trhu, rozvoje informační technologie (umožňující distribuované zpracování informací, simulování a optimalizaci materiálových toků) a rozvoje komunikační techniky. (1) Situace v Evropě byla do roku 1990 charakterizována prostorovou ohraničeností trhů, které začaly překonávat integrační tendence. Evropské státy byly rozděleny podle příslušnosti k politicko-hospodářským blokům. (1) Prostorová blízkost míst výroby a spotřeby se spojovala s přepravou na relativně krátké vzdálenosti, s velkým počtem manipulačních a skladových operací. (1) V západoevropských zemích se projevovala i tendence nasycování trhu, což podnítilo zvýšení aktivity marketingu. Nasycování trhu vedlo k úsilí zvětšování objemu prodeje uplatňováním výrobkové diferenciace, spojené se zvyšováním významu obalu, který převzal prodejní a informační funkci. Tyto funkce (určované marketingem) bylo nutné sladit s ochranou a manipulační funkcí obalu, a to vedlo ke komplexnímu řešení problémů balení, manipulace, přepravy, skladování a v konečném důsledku k propojení marketingových a logistických procesů. (1) V zemích s centrálně plánovitým řízením bylo možné aplikovat koncept materiálového hospodářství, protože byl spojený s plánováním materiálových zdrojů pro plány výroby. Uplatnění logistiky zde naráželo na odpor, protože logistika je spojená s tržním hospodářstvím. (1) V praxi podniků (po roce 1990 i v zemích bývalého východního bloku) se logistika ujala nejdříve jako nástroj podnikového řízení, využívaný na zdokonalení plánování a operativního řízení. Aplikuje se tak v klasickém - tradičním organizačním uspořádání podniků. Respektování tradičně předurčených hranic útvarů se stalo postupně překážkou, protože logistika má průřezový charakter překrývající základní podnikové funkce. (1) V současnosti dochází k etablování logistiky jako vědní disciplíny, zaměřené na zkoumání komplexního plánování, řízení, realizaci a kontrolu hmotných toků a informačních systémů, na zpracování a přípravu materiálů. (1) Ekonomické efekty z logistických řešení by se měly dosahovat hlavně celkovým snižováním vázanosti oběžných prostředků, zvýšením plynulosti výroby a zbožím uspokojujícím potřeby zákazníků. (1) V některých větších podnicích dochází k organizačnímu vyčlenění logistických aktivit do samostatného podnikového útvaru (v rámci maticové organizační struktury). Např. v Německu až 75 % podniků má samostatný útvar logistiky. (1) 7

V našich podmínkách je možné zatím očekávat tento progresivní vývojový trend. Je důležité, aby logistika měla dominantní postavení při tvorbě strategie podniku. Formování a změny ve strategii podniku by měly realizovat týmy specialistů ze zainteresovaných útvarů podniku včetně logistiky. Působnost těchto týmů spočívá nejen ve formování strategie podniku, ale i při taktice a hledání účinných nástrojů pro realizaci strategických cílů. (1) 1.3 Úroveň logistiky v některých vyspělých zemích Za kolébku hospodářské logistiky je možné považovat USA, kde její pojetí bylo zformulováno v 60. letech. Byl to Národní výbor pro řízení distribuce v USA v roce 1964, který definoval logistiku jako metodu řízení, zabývající se pohybem surovin od zdrojů k místu finální výroby a distribucí výrobků, a to z hlediska dopravy, zásobování, služeb spotřebitelům, skladování, manipulace, balení, ale i projektování výroby a rozmísťování kapacit. (1) V současné době je v USA logistika předmětem trvalého zájmu všech úspěšně fungujících firem, které si ověřily, že uplatnění logistiky jim poskytuje určité výhody v oblasti udržování, resp. růstu prosperity podniku. Logistika v USA je chápána jako komplexní disciplina, jejímž hlavním cílem je důsledné uspokojování potřeb zákazníka. (1) V tomto pojetí logistiky v USA je např. i marketing chápán jako součást logistiky. Úspěch podnikatele v současných tržních podmínkách USA si vyžaduje úspěšně předvídat a používat kombinace logistických praktik, které umožňují realizovat služby pro jednotlivé zákazníky lépe než konkurence. (1) Rozvoj logistiky úspěšně probíhá např. i v Německu. Téměř 3/4 německých podniků mělo v roce 1986 samostatné oddělení logistiky a předpokládá se, že do roku 2000 to bude až 95 % podniku SRN. Podle názorů německých logistických manažerů přísluší logistice tyto aktivity: materiálové hospodářství, zásobování, skladování, odbyt, vnitropodniková a vnější doprava, řízení výroby, informační systém, kontrola jakosti. V současnosti se usiluje o to, aby došlo v německých podnicích k propojení logistických aktivit v celém podniku. (1) K širšímu uplatnění logistiky přispěly i mezinárodní a národní instituce a asociace. Např. v Rakousku je to International Institut Applied Systems Analysis, ve Švýcarsku Institut International de Management pour la Logistique, v Holandsku European Logistics Association. (1) 1.4 Logistika v ČR a SR Česká a Slovenská republika, původně společná federace ČSFR, patřily do zemí s centrálně plánovitým řízením, kde problematika materiálně-technického zásobování, doprava, skladování, expedice atd. patřily mezi aktivity soustředění v obchodním úseku. Jejich plánovité řízení bylo součástí hospodářského plánu podniku, který navazoval na rozpis 8

plánovaných ukazatelů centra. (1) Logistika v dnešním pojetí zde neměla místo, jelikož zde nepůsobily tržní vztahy. Po roce 1989, kdy došlo k transformaci tržního hospodářství i v ČSFR, začaly se naše podniky postupně seznamovat s pojmy jako je management, marketing, public relation atd. včetně logistiky, která však dodnes nenachází v ČR ani SR plné uplatnění. (1) Uplatnění logistiky v našich podmínkách si v prvé řadě vyžaduje náležitou informovanost (osvětu) pro široký okruh podnikatelů, aby se seznámili s účinnými přínosy logistiky v procesu podnikání: udržení se na trhu a dosahování trvalé prosperity. Logistické procesy v plném propojení s podnikatelskými aktivitami mají význam pro velké i malé a střední podniky. Uplatnění logistiky si v konkrétních podnicích bude vyžadovat: teoretickou přípravu zainteresovaných pracovníků, zejména managerů analýzu současného stavu, reorganizaci systému řízení podniku: změny v organizační struktuře a pravidlech procesu řízení za účelem začlenění logistických aktivit do příslušných útvarů, resp. týmu, za účelem jejich vzájemného propojení, resp. vybudování útvaru logistiky se začleněním příslušných podnikatelských aktivit, uplatnění metod TQM, JIT, EMAS v logistických procesech, vybudování informačního systému logistických procesů. (1) V souladu se zaměřením této výzkumné úlohy bude účelné na základě analýzy současného stavu uplatnění logistických prvků v procesu řízení podniků (zejména malých a středních) v Ostravsko-Karvinském regionu a zhodnocení infrastrukturních podmínek regionu: vymezit problémy v dané oblasti, navrhnout opatření pro postupné uplatnění logistických aktivit. (1) V současnosti mnohé podniky regionů jsou si vědomy toho, že rozvoj logistiky patří mezi významné faktory rozvoje podnikání, kterého úspěšnost řeší řadu problémů regionu (zejména nezaměstnanost) a stimulují ekonomiku regionu. Jsou zde problémy zejména v oblasti dopravy, skladování a distribuci, postrádá se strategie v uplatnění logistiky, využívání služeb logistických organizací apod. (1) Průmyslové podniky ve Slovenské republice, chtějí-li obstát ve stále zostřující se konkurenci, musí vyrábět co nejširší sortiment, v co nejkratších časových intervalech a při optimálních nákladech. Tyto skutečnosti tvoří i výzvu pro logistiku, protože i ona má významný podíl na optimalizaci dopravy, materiálu, výroby i informací, které s výkonem těchto činností souvisí. Podniky jsou konfrontovány s realitou trhu a ten si vyžaduje výrobky s komplexnější funkčností. Kratší životní cykly výrobků si vyžadují rychlejší osvojování a uplatňování nových technologií. (1) Aktiva slovenských podniků: vysoké technické znalosti, dobrý vzdělávací systém, průměrná pracovní disciplína. Pasíva: nedostatečná kvalita, nedostatečně rozvinuté sociální partnerské 9

vztahy, politická nestabilita, nedostatečně vyvinutá logistická infrastruktura, nedostatečný inovační potenciál, nedostatečné možnosti získání kapitálu a vysoké náklady. Samozřejmě, že zde existují podniky, pro které tato charakteristika v plné míře neplatí. Podniky budou muset změnit své chování, ale to si vyžaduje i vytváření vhodného prostředí, ve kterém působí. Bude nutné nastoupit cestu výrobního podniku budoucnosti, pro který jsou příznačné tyto priority: vysokou flexibilitu, nízké celkové náklady, krátké výrobní a dodavatelské cykly, krátký čas vývoje nového výrobku, nízká vázanost kapitálu. (1) Uvedené priority lze realizovat jedině cestou těchto kroků: informace a materiál dostat v celém podnikovém systému řízení do pohybu, a to si vyžaduje: zavedení rozsáhlého Computer-Ingerated Manufacturing (CIM), realizaci vysokého stupně automatizace, uplatnění JIT, uplatnění nových koncepcí v plánování a řízení výroby. (1) Uplatnění CIM si vyžaduje strategický management a strategické plánování logistiky. Koncepci CIM lze zabezpečit pomocí výpočetní a komunikační techniky a budovám Computer-Integrované logistiky (CIL). Zavedení CIL musí hrát centrální úlohu, protože zavedené automatizace na všech řídících stupních materiálového toku lze realizovat uplatněním mikroprocesorů a zodpovídající informační komunikace. Inovativní je použití dopravních automatů ve skladech, dopravě a komunikační oblasti. (1) Výroba zaměřená na odběratele si vyžaduje změny v systému řízení podniku. Cílem je co nejširší zavedení proudového principu v celém logistickém řetězci od vstupu až po výstupy. Úloha logistiky spočívá v optimálním sladění uvedených oblastí. Když se podaří podnikům stanovit správné priority, stanou se úspěšnějšími na domácím i mezinárodním trhu. (1) Kontrolní otázky kapitoly 1: 1. V kterém období můžeme hovořit o počátcích logistiky? 2. Proč logistika našla velké uplatnění ve vojenské oblasti? 3. Která země je považována za kolébku hospodářské logistiky, zdůvodněte proč? 4. Stručně zhodnoťte současný stav logistiky v ČR 10

2 Základy logistiky V této kapitole je cílem vymezení pojmu logistiky, řešení problematiky jednotlivých částí logistiky a ukázka jednoduchého logistického řetězce. Klíčová slova: materiálový tok, informační tok, přepravní řetězec, logistický řetězec, aktivní prvky logistiky, pasivní prvky logistiky, dodací lhůta, dodací spolehlivost, dodací pružnost, dodací kvalita Definice pojmu logistika jsou uvedeny v celé řadě publikací ať už domácích nebo zahraničních autorů a lze si je vyhledat. Tyto definice se v detailech od sebe liší. Podstatou všech definic je však vždy organizace toků od zdroje surovin ke spotřebiteli a uspokojení požadavků trhu. Zjednodušeně řečeno, organizování těchto toků tak, aby požadovaný materiál (zboží) v požadované kvalitě, v požadovaném množství byl dodán na dohodnuté místo v požadovaném čase s vynaložením vyhovujících (pokud možno optimálních) nákladů. (2) I když je logistika jedna, řešící toky od zdrojů surovin ke spotřebiteli, je z metodického hlediska vhodné ji členit na: zásobovací výrobní distribuční (2) 2.1 Předmět logistiky Předmětem zkoumání logistiky je naplnění obsahu definic a splnění cílů logistiky. Zkoumány a řešeny jsou tedy toky: materiálové informační energií obalové odpadů (2) S výše uvedenými toky úzce souvisí toky finanční, které však logistika bezprostředně neřeší. Základem jsou však toky materiálové, neboť jejich prostřednictvím lze uspokojit potřeby spotřebitelů (zákazníků). Organizace materiálových toků se děje v několika rovinách: tok materiálu přepravní řetězec logistický řetězec (2) 11

2.2 Tok materiálu Tokem materiálu (materiálovým tokem) - rozumíme organizovaný pohyb materiálu od zdrojů surovin přes jejich prvotní zpracování, jejich zhodnocení ve výrobním procesu až po dodání hotového výrobku konečnému uživateli, resp. až ke zpracování odpadů. (2) Při organizaci materiálového toku využíváme: aktivní prvky pasivní prvky (2) Aktivními prvky logistického řetězce rozumíme takové prvky, jejichž působením jsou pasivní prvky ovlivňovány. Jsou to zejména manipulační zařízení a dopravní prostředky. (2) Příklady aktivních prvků: automobily balící stroje paletové vozíky jeřáby dopravníky počítače, počítačové sítě pracovníci Obrázek 1 - Ukázka aktivních prvků logistického řetězce 12

Pasivní prvky jsou naopak ty prvky logistického řetězce, které jsou ovlivňovány prvky aktivními. Jsou to zejména manipulační a přepravní jednotky. (2) Příklady pasivních prvků: výrobky obaly kontejnery objednávky informace odpad (např. použité obaly) Obrázek 2 - Ukázka pasivních prvků logistického řetězce Ukážeme si konkrétní příklad logistického řetězce od těžby dřeva až po dodání hotového výrobku (nábytku) zákazníkovi (4) Logistický řetězec začíná v lese těžbou dřeva Obrázek 3 - Logistický řetězec I. (4) 13

Obrázek 4 - Logistický řetězec II. (4) Obrázek 5 - Logistický řetězec III. (4) 14

Obrázek 7 - Logistický řetězec IV. (4) Obrázek 6 - Logistický řetězec V. (4) 15

Obrázek 8 - Logistický řetězec VI. (4) Obrázek 9 - Logistický řetězec VII. (4) 16

Obrázek 10 - Logistický řetězec VIII. (4) Obrázek 11 - Logistický řetězec IX. (4) 17

Obrázek 12 - Logistický řetězec X. (4) Obrázek 13 - Logistický řetězec XI. (4) 18

Obrázek 14 - Logistický řetězec XII. (4) Obrázek 15 - Logistický řetězec XIII. (4) 19

Obrázek 16 - Logistický řetězec XIV. (4) Tím náš nábytkový řetězec končí, ale logistika pokračuje dál. Po vybalení nábytku je nutné odvést použité obaly do kontejneru. 20

2.3 Přepravní řetězec Přepravní řetězec - je představován přemísťováním materiálu (ve všech jeho formách) mezi jednotlivými místy, v nichž se materiál zpracovává, jakož i přemístěním hotového výrobku ke konečnému uživateli, resp. ke zpracování odpadů. (2) Přeprava Přeprava 2.4 Logistický řetězec Logistický řetězec - zahrnuje kromě pohybu materiálu i veškeré činnosti, které s tím souvisí. To znamená, že zahrnuje organizaci materiálového toku, plánování, administrativní činnosti, pohyb informací apod. Zahrnuje i materiálový tok i přepravní řetězec. Je třeba znova poznamenat, že řešení finančních toků není předmětem logistiky! (2) 2.5 Cíl logistiky Obrázek 17 - Přepravní řetězec Koncepce logistiky musí být taková, aby zajistila systémově - teoretický komplexní způsob posuzování toků prostřednictvím synergických účinků. Musí umožnit posuzování nákladů jako celku. 1. Minimalizovat činnosti a s tím spojené náklady 2. Zabezpečit správnou funkci logistického řetězce (2) Správná funkce logistického řetězce se zabezpečí těmito činnostmi: a) dodací lhůtou b) dodací spolehlivostí c) dodací pružností d) dodací kvalitou (2) 21

Dodací lhůta Je čas, který uplyne od doručení zákaznické objednávky do dodání výrobku zákazníkovi. Liší se podle toho, zda se jedná o dodávku, která je na skladě, nebo je nutno objednaný výrobek vyrobit. (2) V prvním případě zahrnuje čas na: zpracování objednávky vyskladnění expedici přepravu (2) V druhém případě zahrnuje dodací lhůta kromě výše uvedených časů i průběžný čas výroby. Dodací spolehlivost Je chápána jako schopnost systému dodržovat dodací lhůty. Obvykle je vyjadřována v procentech nedodržení dodací lhůty nebo nedodání výrobků podle objednávky vůbec. (2) Dodací pružnost Je schopnost systému reagovat v potřebném čase na změny požadavků zákazníka z hlediska množství, výrobku. (2) Dodací kvalita Chápeme jako přesnost dodání nejen z pohledu množství ale také kvality, neporušenosti a času. (2) Kontrolní otázky kapitoly 2: 1. Vytvořte definici logistiky 2. Co je předmětem logistiky? 3. Co je to materiálový tok v logistice? 4. Uveďte některé příklady aktivních a pasivních prvků při organizaci materiálového toku. 5. Popište průběh logistického řetězce na konkrétním druhu výrobku. 6. Co je cílem logistiky? 7. Objasněte pojmy dodací lhůta, dodací spolehlivost, dodací pružnost, dodací kvalita. 22

3 Organizace materiálového toku Cílem kapitoly je vymezení významu obalů a jejich rozdělení, zaměření se na možnost snížení nákladů při balení a ukázky obalových značek a vymezení jejich významu. Klíčová slova: spotřebitelský obal, přepravní obal, skupinový obal, rozměrová unifikace, recyklovatelný obal, ekoznačka, obalový materiál Jedná se o pohyb prvotních surovin, pohyb komponentů a navazuje tok obalových materiálů k recyklaci a likvidaci. (2) Materiálový tok lze vyjadřovat v různých veličinách: kilogramy tuny litry m 3 ks Organizace materiálového toku zahrnuje: balení manipulaci přepravu 3.1 Balení Většina druhů materiálu se nepřemísťuje volně, nýbrž je vhodným způsobem chráněna proti vlivu okolí. Tuto ochranu tvoří obal. Ten je zapotřebí i z důvodu snadnější manipulace. Standardy pro balení stanovují ČSN řady 77 (např. ČSN 770054 - požadavky na vratné a spotřebitelské obaly, ČSN 771000 - rozměry obalů) a ČSN EN řady 13 (např. ČSN EN 13193 - obal a životní prostředí). (2) Obal plní funkci: ochrannou manipulační komerční Kritéria pro volbu obalu: povaha výrobku vliv prostředí požadavky obchodu v zájmu zákazníků podmínky přepravy 23

Druhy obalů: spotřebitelské obal je většinou součástí výrobku např. PET láhev, lahvička na parfém či léky, apod. přepravní bedny, palety, žoky, kovové kontejnery skupinové (distribuční) obaly tvoří menší manipulační celky pro skladování a distribuci např. smršťovací fólie (2) 3.2 Náklady na obaly V souvislosti s úvahami o vhodnosti obalového prostředku se naskýtá otázka, jaké náklady si obal vyžádá. Obal tvoří důležitou součást ceny výrobku, a proto je třeba zvážit, jaký obal zboží potřebuje. Řešení by mělo být výsledkem ekonomického kompromisu (optimalizace). Posoudit (optimalizovat) je třeba náklady na balení a škody, způsobené nedostatečným balením. (2) náklady na balení Obrázek 18 - Náklady na balení Rozhodování o obalu se zpravidla uskutečňuje v pěti krocích: 1. Průzkum prostředí (zejména stanovení namáhání během distribuce) 2. Specifikace výrobku (vymezení křehkosti ve vztahu k druhům namáhání) 3. Volba obalů (zkoumání variant, volba řešení) 4. Projekt a výroba prototypů 5. Ověřování v konkrétních podmínkách (balitelnost, dopravitelnost, křehkost, pevnost apod.). (2) MOŽNOSTI SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA OBALY Opatření ke snížení současných nákladů mohou být: krátkodobá - jednoduché změny obalových materiálů 24

- změna konstrukce výrobku - fixační a bariérové systémy - změna dopravního prostředku Střednědobá - úprava obalového prostředku - větší konstrukční změny výrobku - změny v manipulaci a přepravě dlouhodobá - koncepční změny v obalovém hospodářství - výzkum a vývoj obalů a manipulace (2) 3.3 Rozměrová unifikace obalů Rozměry obalových prostředků nemohou v současné době být náhodné. Pro racionální využití ploch a prostoru (což rovněž patří mezi úlohy logistiky) je nutno stanovit základní a odvozené moduly obalů. Základním modulem je modul 600 x 400 mm. Odvozenými moduly jsou jeho násobky nebo jeho podíly. (2) Podíly: 600 x400 600 x133 600 x 200 300 300 x 100 200 200 150 150 120 120 Násobky: 1200 x 1000 1200 x 800 1200 x 600 1200 x 400 800 x 600 Základní moduly obalů jsou odvozeny od základních půdorysných rozměrů manipulačních jednotek druhého řádu (palet), které jsou: 1200 x 1000 1200 x 800 1200 x 1200 3.4 Označení recyklovatelných obalů Důležitou otázkou pro organizaci obalových toků je skutečnost, zda obalový materiál (obal) je recyklovatelný, opět použitelný nebo určen k likvidaci. Požadavkem doby je co největší 25

recyklovatelnost obalů. Tato skutečnost musí být na obalu vyznačena. (2) Obrázek 19 - Ukázka označení recyklovatelných obalů 26

Příklady některých značek na obalech: Obrázek 20 Označení EKOKOM Velmi často se chápe jako ekoznačka, kterou ve skutečnosti není. Značka se vztahuje pouze k obalu, nikoli k výrobku, a říká, že výrobce obalů zaplatil servisní poplatek do národního systému za zpětný odběr obalu k recyklaci na území státu (u nás firmě EKOKOM, která zajišťuje sběr a využití obalů), pokud jsou ovšem odhozeny do zvláštních kontejnerů nebo odevzdány do sběrných dvorů. Úspěšnost záleží na spolupráci s obcemi a na tom, jak se konkrétně oddělený sběr obalů provádí. Bohužel ani tento systém nezaručuje recyklaci všech použitých obalů, velká část se skládkuje a spaluje. (3) Obrázek 21 - Značka CZECH MADE Při udělování této značky není ohled na životní prostředí rozhodující. Na výrobcích takto označených je pozitivní, že vznikly z větší části z tuzemských materiálů, což je pro přírodu obvykle lepší, než když jde o věci dovážené. I z tohoto pravidla existuje mnoho výjimek. Nejde tedy v žádném případě o ekoznačku. (3) Obrázek 22 Symbol nakládání s obalem 27

Toto v žádném případě není ekoznačka, ale symbol vztahující se na obal. Jde o upozornění, že ho máme odhodit do koše a ne na zem. Výrobce nás vlastně nabádá k něčemu samozřejmému; nemáme odpad pohazovat okolo sebe. Výrobce nám ale také nepřímo říká, že pro obal nezajistil žádné lepší využití, než je skládka, že nezajistil žádnou recyklaci. Jde tedy v podstatě o anti-ekoznačku. (3) Obrázek 23 - Ukázka značek používaných na výrobcích Tyto značky znamenají obě dvě něco jiného. Trojúhelník s nevyplněnými čarami označuje výrobky nebo obaly zhotovené z recyklovaných materiálů. Naproti tomu trojúhelník s černými čarami je pro výrobce povinností vyplývajících z normy ČSN 770052-2, podle které musí být na výrobku vyznačeno, ze kterého materiálu je vyroben. Číslo v trojúhelníku a písmena pod ním označují druh materiálu, přičemž různé materiály zatěžují životní prostředí různě. Z plastů je nejméně škodlivý polyetylén (PE, PE-HD, PE-LD), nejproblematičtější pak polyvinylchlorid (PVC). (3) Význam jednotlivých označení materiálů jsou uvedeny v následujícím přehledu Identifikační kódy - Plasty (3) Materiál Písmenný kód Číselný kód Polyethylentereftalát PET 1 Vysokohustotní (lineární) polyetylén HDPE 2 Polyvinylchlorid PVC 3 Nízkohustotní (rozvětvený) polyetylén LDPE 4 Polypropylén PP 5 Polystyren PS 6 Ostatní 7 28

Identifikační kódy - Papíry a lepenky Materiál Písmenný kód Číselný kód Vlnitá lepenka PAP 20 Hladká lepenka PAP 21 Papír PAP 22 Identifikační kódy - Kovy Materiál Písmenný kód Číselný kód Ocel FE 40 Hliník ALU 41 Identifikační kódy Dřevo Materiál Písmenný kód Číselný kód Dřevo FOR 50 Korek FOR 51 Identifikační kódy Textil Materiál Písmenný kód Číselný kód Bavlna TEX 60 Juta TEX 61 Identifikační kódy - Sklo Materiál Písmenný kód Číselný kód Bílé sklo GL 70 Zelené sklo GL 71 Hnědé sklo GL 72 Identifikační kódy - Kompozitní materiály U kompozitních materiálů písmenný identifikační kód sestává z písmene C, vyjadřujícího, že jde o obal z kompozitního materiálu a za lomenou čarou (/) z písmenného identifikačního kódu materiálu, jehož zastoupení v materiálovém složení (vyjádřeném plošnou hmotností) převažuje. Například písmenný identifikační kód obalů na nápoje je C/PAP, což odpovídá číselnému kódu 84, kde je převažujícím materiálem skládačková lepenka. (3) 29

Materiál Písmenný kód Číselný kód Papír a lepenka/různé kovy C/* 80 Papír a lepenka/plast C/* 81 Papír a lepenka/hliník C/* 82 Papír a lepenka/ocelový pocínovaný plech C/* 83 Papír a lepenka/plast/hliník C/* 84 Papír a lepenka/plast/hliník/ocelový pocínovaný plech C/* 85 Plast/hliník C/* 90 Plast/ocelový pocínovaný plech C/* 91 Plast/různé kovy C/* 92 Sklo/plast C/* 95 Sklo/hliník C/* 96 Sklo/ocelový pocínovaný plech C/* 97 Sklo/různé kovy C/* 98 Tato značka upozorňuje na recyklovatelnost obalu Obrázek 24 - Značka recyklovatelnosti Tato značka upozorňuje na recyklovatelnost obalu Obrázek 25 - Značka Vyrobeno ze sběrového papíru 30

Obrázek 26 - Značka Ekologicky šetrná služba O značku Ekologicky šetrná služba, kterou uděluje také MŽP, mohou požádat úřady, instituce nebo firmy, jež splňují následující požadavky: omezují spotřebu vody a energie, neprodukují nadbytečné množství odpadu, využívají obnovitelných zdrojů a dalších prostředků, které příliš neohrožují životní prostředí, a vzdělávají se v oblasti životního prostředí. (3) 3.5 Obalové materiály Papírové Jsou nejrozšířenější, surovinově i cenově dostupné, hygienické a prodyšné 31

Obrázek 27 - Ukázka papírových obalů Plastové Jsou nejoblíbenějším materiálem širokého použití, cenově dostupné, ze zdravotních hledisek se PVC nepovoluje Obrázek 28 - Ukázka plastových obalů fólie 32

Balicí stroje Obrázek 29 - Ukázka balicích strojů 33

Obrázek 30 - Ukázka dalších plastových obalů 34

Rychlouzavírací sáčky Obrázek 31 - Ukázka rychlouzavíracích sáčků Pěnový polyethylén Obrázek 32 - Ukázka obalů z pěnového polyethylénu 35

Dřevěné snadno dostupné spotřební obaly bedny dřevitá vlna se používá jako výplňový materiál při balení křehkého zboží Obrázek 33 - Ukázka dřevěných obalů 36

Skleněné Po keramice nejstarší obalový materiál na tekutiny. Nejširší uplatnění nacházejí skleněné obaly v potravinářství a to hlavně v nápojovém průmyslu, ale využívají se také i pro farmaceutický a chemický průmysl. Skleněné obaly jsou totiž naprosto zdravotně nezávadné a nepropustné pro jiné látky. (2) Obrázek 34 - Ukázka skleněných obalů Výrobky ve skleněných obalech vypadají přirozeně, zdravě a kvalitně. Další nespornou výhodou pro skleněné obaly je ekologie. Sklo je 100% recyklovatelné. Staré sklo může být libovolně často a bez ztrát na kvalitě použito pro výrobu nových skleněných obalů. Recyklované sklo je zdravotně naprosto nezávadné. (2) Textilní obaly Obrázek 35 - Ukázka textilních obalů 37

Kontrolní otázky kapitoly 3: 1. Jakou funkci plní obal? 2. Jaké znáte druhy obalů? Uveďte na konkrétních příkladech. 3. Které faktory rozhodují o cenách obalů? 4. Jaké znáte možnosti pro snížení nákladů 5. Jaká je rozměrová unifikace obalů? 6. Od čeho je unifikace rozměrů obalů odvozeno? 7. Které značky na obalech upozorňují na jeho recyklovatelnost? 8. Proveďte zhodnocení jednotlivých druhů obalových materiálů 9. Které obalové materiály jsou nejpoužívanější a proč? 38

4 Manipulační jednotky V této kapitole se dozvíme o rozdělení manipulačních jednotek a možných způsobech manipulace s jednotkami, dále o rozdělení palet a ukázky možných způsobů jejich konstrukčního řešení. Klíčová slova: manipulační jednotka, manipulační jednotka prvého řádu, manipulační jednotka druhého řádu, palety, nízkozdvižný vozík, vysokozdvižný vozík, stohovací jeřáb, regálový zakladač, paleta Manipulační jednotkou rozumíme takovou úpravu přemísťovaného materiálu, která umožňuje, resp. usnadňuje manipulaci s ním, zejména pomocí manipulačních zařízení. (2) Manipulační jednotky dělíme na jednotky: prvého řádu druhého řádu 4.1 Manipulační jednotky prvého řádu Tvoří jednotky pro ruční manipulaci. Hmotnost základní manipulační jednotky se pohybuje zpravidla do hodnoty 15 kg. Patří sem zejména: krabice lepenkové bedny - lepenkové - plastové - plechové přepravky - plastové - plechové (2) 4.2 Manipulační jednotky druhého řádu Jsou to jednotky odvozené od rozměrů dopravních prostředků. Tyto jednotky mají různě upravené tvary tak, aby s nimi mohlo být snadno manipulováno pomocí manipulačních zařízení. (2) Patří sem především: balíky svazky palety (2) 39

Hmotnost manipulačních jednotek druhého řádu se pohybuje v rozmezí 250-1000 kg, popřípadě až do 5000 kg. Velikost manipulační jednotky druhého řádu je zpravidla tvořena 16 64 jednotkami prvého řádu. (2) Způsob manipulace Je závislý na charakteru manipulační jednotky a především na druhu použitého manipulačního zařízení. Manipulačními zařízeními jsou zpravidla nízkozdvižné vozíky nebo vysokozdvižné vozíky, stohovací jeřáby nebo regálové zakladače. (2) Nízkozdvižné vozíky Obrázek 36 - Nízkozdvižný vozík Vysokozdvižné vozíky Obrázek 37 - Vysokozdvižné vozíky 40

Stohovací jeřáby Obrázek 38 - Stohovací jeřáby Regálové zakladače 41

Obrázek 39 - Regálové zakladače 4.2.1 Palety Jsou manipulační jednotky, jejichž základním konstrukčním prvkem je plošina, na níž se manipulovaný materiál přemísťuje. Jsou určeny pro manipulaci zejména s větším množstvím materiálu. Jsou vhodně upraveny k manipulaci pomocí zejména nízkozdvižných nebo vysokozdvižných vozíků. Palety jsou normalizovány normami ČSN řady 26 9xxx (např. 26 9102 Palety a nadstavby palet). Základní rozměr palet činní 800 x 600 mm. (2) Rozdělení palet: 1. z hlediska rozměrů a pevnosti rozeznáváme: standardní nestandardní 2. z hlediska oběhu rozlišujeme: vratné nevratné 42

3. podle provedení (konstrukce) rozlišujeme: prosté sloupkové ohradové skříňové speciální (2) Některé druhy palet: 43

Obrázek 40 - Ukázka palet Paleta BiPP Heavy Obrázek 41 - Paleta BiPP Heavy Paleta BiPP Light Obrázek 42 - Paleta BiPP Light 44

Kontrolní otázky kapitoly 4: 1. Co je to manipulační jednotka, jak je rozdělujeme? 2. Uveďte příklady manipulačních jednotek 3. Jaké znáte druhy palet? 45

5 Manipulační prostředky Cílem této kapitoly je seznámení s využitím manipulačních prostředků při organizaci materiálového toku. Klíčová slova: roltejner, přepravní skříň Kromě manipulačních jednotek se při organizaci materiálového toku používají i manipulační prostředky. K nim patří: roltejnery přepravní skříně 5.1 Roltejnery Roltejnery jsou manipulační prostředky určené pro manipulaci s menším množstvím materiálu. Jejich charakteristickým rysem je skutečnost, že jsou opatřeny kolečky pro snadnou manipulaci. Používají se zejména v maloobchodní síti. Základní tvar je patrný z obrázků. (2) Obrázek 43 Roltejnery 46

PŘEPRAVNÍ SKŘÍNĚ Tento druh manipulačních prostředků je přechodem mezi manipulačními prostředky a přepravními jednotkami. Přepravní skříň je současně specifickou formou obalu, dobře chránící obsah a současně manipulačním prostředkem, který pro manipulaci v horizontálním směru nepotřebuje žádné mechanizační zařízení. Přepravní skříně se používají zejména v oblasti distribuce. Jedná se o pevný obal vyrobený buď z kovové kostry, jejíž stěny jsou vyplněny zpravidla odnímatelnými prkny (za účelem snazšího naplnění a vyprázdnění materiálem), nebo kovovými odnímatelnými díly. Kovové díly jsou vyrobeny zpravidla z lehkých kovů. Víko přepravní skříně je odnímatelné a zpravidla též dělené. Na spodní straně (dně) zahrnuje dvě neotočná kola o malém průměru a dvojici kol otočných pomocí oje. Kromě toho jsou na spodní straně dna na straně protilehlé neotočným kolům dvě podpěry sloužící ke stabilitě přepravní skříně v klidu. Při přemístění se sklopením oje nadzvedne ta část přepravní skříně, která je opatřena otočnými koly. Přepravní skříň je konstruována tak, že je ji možno uzamknout i plombovat. (2) S vývojem nových druhů palet se používání přepravních skříní postupně omezuje. Přepravní skříň je zobrazena na obrázku. Obrázek 44 - Přepravní skříň Kontrolní otázky kapitoly 5: 1. Co jsou to manipulační prostředky? 2. Co je typické pro roltejnery? 3. Čím je specifická přepravní skříň? 47

6 Přepravní jednotky Tato kapitola je zaměřena na specifické druhy obalů, které umožňují nakládku a vykládku mezi dopravními prostředky, rozdělení jednotlivých druhů kontejnerů, jejich uplatnění a způsoby manipulace. Klíčová slova: přepravní jednotka, kontejner, spreader, výměnná nástavba, návěs, podvojný návěs, jízdní souprava, letecký kontejner, letecká paleta, člunový kontejner Přepravní jednotkou rozumíme specifický druh obalu, který obsahuje manipulační jednotky většinou druhého řádu, ale i nebalené a sypké materiály. Může obsahovat i jednotlivé stroje, dopravní prostředky apod. Z názvu je také již patrno, že tento druh obalu slouží zejména pro přepravu vnější, dálkovou. Tento obal zůstává přepravní jednotkou, i když je prázdný. Pro manipulaci s přepravními jednotkami používáme různá manipulační zařízení. (2) Jak plyne z definice přepravní jednotky, její funkce spočívá v tom, že zboží v ní naložené nejenom chrání před poškozením a ztrátou, ale umožňuje jeho rychlou nakládku, vykládku nebo překládku mezi dopravními prostředky. (2) Podle toho, v jakých druzích dopravy nebo způsobech přemísťování přepravní jednotky používáme, je rozdělujeme následovně: kontejnery ISO valivé kontejnery (ACTS) kontejnery AWILOG výměnné nástavby návěsy podvojné návěsy jízdní soupravy letecké kontejnery letecké palety člunové kontejnery (lichíery). (2) 6.1 Kontejnery ISO Jak plyne z definice, je kontejner přepravní jednotkou, která umožňuje přepravu jakéhokoli druhu materiálu a jejíž rozměry jsou normalizovány. V podmínkách naší republiky a střední Evropy vůbec přicházejí v úvahu především rozměry stanovené normou ISO pro řadu l, případně 2. Základní rozdělení a základní rozměry pro řadu l jsou uvedeny v tabulce. (2) 48

Základní rozměry kontejnerů ISO l Jmenovitá délka Jmenovitá výška Méně než m stop 2 438 mm (8 '0") 2591mm(8'6") 2438mm(8'0") 12 40 1A 1 AA 1AX 9 30 1B 1BB 1BX 6 20 1C ICC 1CX 3 10 ID - 1DX Tabulka 1 - Základní rozměry kontejnerů ISO Všechny kontejnery mají jmenovitou šířku 2 438 mm (8'0") Podle druhu přepravovaného zboží, pro něž je kontejner určen, rozeznáváme celou řadu druhů kontejnerů. univerzální (kontejner pro všeobecné použití) kontejner s otevřeným vrchem opentop plošinový kontejner se sklopnými čely nejrozšířenější typ kontejner ISO 1 A, plně uzavřený kontejner splňující požadavky na vodotěsnost (použití na koberce, oděvy, prádlo, nábytek, dřevo, cukr, konzervy, nápoje, el. zařízení, jízdním kola, automobil) skladování sypkých nákladů, kusového zboží, zboží jež pro svou hmotnost je nutno nakládat vrchem pomocí jeřábů (motory, transformátory) určen pro skladování tyčoviny, panelů, automobily, zboží nepodléhající povětrnostním vlivům nádržkový kontejner chladící kontejner kontejner pro suchý sypký náklad (bulk) uhelný kontejner rozsah pracovní teploty -30 +70 C, objem 20 m 3, pro volně ložený sypký materiál jako je cement, mletý vápenec, vápno, kaolín, kapaliny - oleje, kosmetické přípravky, chemické látky, alkohol, atd. určen pro skladování předem zchlazeného nebo zmraženého zboží podléhající zkáze (potraviny, nápoje, ovoce, atd.) používá se buď rozpínací médium, led, suchý led, zkapalněné plyny, mechanické chlazení pomocí kompresoru a absorbční jednotky pro sypké materiály, jež je nutno chránit proti povětrnostním vlivům pro krátkodobé skladování zrnitých substrátů (uhlí, koks, škvára, písek, jablka, atd.) Tabulka 2 - Druhy kontejnerů 6.1.1 Univerzální kontejnery Kontejner pro všeobecné náklady (generál cargo container) - je všeobecně používaný název 49

pro jakýkoliv typ kontejneru, který není určen pro použití v letecké dopravě a který není zamýšlen pro přepravu nákladů vyžadujících řízenou teplotu, kapalných nebo plynných nákladů, suchých sypkých materiálů anebo nákladů, jako jsou automobily a živá zvířata. Od něj jsou odvozeny všechny ostatní modifikace. (2) Obrázek 45- Univerzální kontejner Pro manipulaci s kontejnery je možno použít buď jeřáby vybavené příslušným závěsným zařízením, nebo vysokozdvižné a ramenové vozíky (vozy) s příslušným závěsným zařízením. Pro přepravu po železnici je možno použít bud' vozů běžné stavby nebo speciálních. Pro přepravu po silnici se používají speciální silniční vozidla. (2) Způsoby manipulace s kontejnery nemohou být libovolné a s ohledem na konstrukci jsou vymezeny normou ČSN ISO 3874. Důležitými částmi kontejneru jsou rohové prvky. Tyto prvky umožňují nejenom bezpečnou manipulaci s kontejnery, ale i jejich fixaci, zejména na dopravních prostředcích. (2) Nejčastěji používaným závěsným zařízením, které používají manipulační zařízení pro manipulaci s kontejnery je závěsný rám spreader. (2) rohový prvek spreader Obrázek 46 - Manipulační zařízení Spreader 50

Pro fixaci kontejnerů na silničních vozidlech a železničních vozech se používá následující fixační prvky: otočné zámky uzamknutý Obrázek 47 - Ukázka fixačních prvků otočné zámky odemknutý překlápěcí prvky s kolíkovým zámkem Obrázek 48 - Ukázka fixačních prvků překlápěcí prvky s kolíkovým zámkem fixační kužely s kolíkovými zámky Obrázek 49 - Fixační kužely s kolíkovými zámky 6.1.2 Valivé kontejnery Snaha o snížení nákladů na nakládku a vykládku přepravních jednotek, snaha o zkrácení ložných operací v koncových bodech i při překládce (při změně druhu dopravy) mezi silniční a železniční dopravou, vedla ke vzniku valivých kontejnerů. Ke snížení nákladů o zkrácení času dochází tím, že k manipulaci s nimi není třeba žádného samostatného mechanizačního zařízení. Manipulaci vykonává samo silniční vozidlo, které obsluhuje koncové úseky přepravy. Nejrozšířenější a v kombinované přepravě železnice silnice používané jsou valivé kontejnery v rámci systému ACTS (Abroll Container Transport System). Z původního jednoho typu - zakrytého se postupem času vyvinula celá řada typů. (2) 51

Obrázek 50 - Valivé kontejnery Valivé kontejnery, na rozdíl od běžných kontejnerů mají alespoň na jedné příčné spodní hraně kolečka nebo válce, umožňující po nadzvednutí protilehlé hrany snadný vodorovný pohyb kontejneru, resp. jeho hrany opatřené kolečky nebo válci. Naproti tomu zatím v současném stadiu vývoje tyto kontejnery neobsahují ve své konstrukci rohové prvky pro manipulaci jinými druhy manipulačních prostředků kromě speciálních silničních vozidel. Rovněž možnosti jejich stohování jsou omezeny. Nelze vyloučit, že budoucí vývoj přinese i úpravy konstrukce těchto kontejnerů v souladu s případnými požadavky praxe. (2) Přeprava po silnici se děje pomocí speciálních vozidel a po železnici na speciálních železničních vozech maximálně v počtu tří kusů. (2) 6.1.3 Kontejnery Awilog Dalším typem kontejnerů pro přepravu železnice silnice jsou kontejnery provozované v rámci systému AWILOG. Tyto kontejnery ke své manipulaci nepotřebují samostatný mechanizační prostředek. Manipulaci vykonává silniční vozidlo, které současně kontejner přemísťuje. Na rozdíl od kontejnerů ACTS nejsou tyto kontejnery opatřeny válci nebo kolečky a manipulace s nimi je tedy vertikální pomocí závěsného rámu, který je součástí vozidla. Přeprava po železnici se děje pomocí nízkostěnných vozů. Tyto kontejnery jsou menší než kontejnery ACTS a proto se mohou na nízkostěnné vozy umísťovat příčně. (2) Původně se jednalo o kontejnery otevřené, avšak s rozšiřováním systému a rozšiřováním nabídky se také rozšiřuje počet typů kontejnerů. Jejich nejčastější použití je v odpadovém hospodářství a ve stavebnictví. (2) Obrázek 51 - Kontejnery Awilog 52

6.1.4 Letecké kontejnery Letecké kontejnery jsou zcela zvláštním druhem přepravních jednotek, neboť jsou určeny především pro přepravu v letadlech, z čehož vyplývají jejich technické-parametry. Jen zřídka jsou převáženy silniční dopravou. Na rozdíl od dosud jmenovaných kontejnerů se vyznačují lehkou konstrukcí a celou řadou typů. Různost typuje dána skutečností, že nákladní prostory letadel nemají pravoúhlé tvary a tudíž je třeba těmto tvarům přizpůsobit kontejnery. (2) Tvar leteckých kontejnerů není jednotný. Podle IATA existuje 17 normalizovaných typů, neboť je třeba, aby ložný prostor letadla byl co nejvíce využit. Velikost musí odpovídat velikosti vstupních dveří letadla. (2) Některé typy leteckých kontejnerů: typ P1P typ AHK typ ALF typ AMJ typ DPE typ DQF 53

typ PGA typ PLA Obrázek 52 - Letecké kontejnery Materiálem pro výrobu leteckých kontejnerů je většinou hliník a dřevo, neboť jednou z důležitých vlastností leteckého kontejneru je jeho nízká hmotnost. Přitom konstrukce musí být dostatečně tuhá a pevná, aby se při manipulaci nedeformovala a dostatečně chránila přepravovaný obsah. (2) 6.1.5 Letecké palety Podobně jako letecké kontejnery, jsou zvláštními přepravními jednotkami i letecké palety. Jejich rozměry a tvar jsou determinovány možnostmi ložného prostorů letadel. Tyto palety se podstatně liší od běžných palet používaných pro manipulaci a skladování materiálu. Kromě rozměrů se od běžných palet liší i tím, že jsou opatřeny sítí nebo plachtou pro zajištění materiálu proti pohybu. Je to důležitý požadavek v letecké dopravě, neboť pohyb materiálu by mohl způsobit nerovnoměrné zatížení letadla a s tím spojené ohrožení bezpečnosti letu, ale i poškození přepravovaného materiálu nebo i konstrukce letadla. (2) Obrázek 53 - Letecké palety 6.1.6 Člunové kontejnery Takový druh přepravní jednotky vznikl ve snaze zkrátit překládkové manipulace v přístavech. Člunový kontejner se při přepravě (dopravě) po říčních tocích chová jako loď-člun (zpravidla tlačný) a po moři je přepravován pomocí speciální lodě jako přepravní jednotka. Tím se odstranila 54