Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS Únor 2007 Strana 1
1. Strategický rámec Strategie rozvoje Mikroregionu Hranicko byla zpracována jako střednědobý dokument, zejména s ohledem na možnost čerpání mimořádných finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-13. Strategie tedy určuje směry rozvoje regionu v oblasti cestovního ruchu obecně a konkrétní aktivity, popř. projektové náměty, do roku 2015 (ukončení realizace projektů financovaných z tohoto zdroje). Pro další směrování potom bude nezbytné v závěru řešeného období zpracovat závěrečnou hodnotící zprávu a s ohledem na budoucí směrování regionální politiky EU, poté také stanovit nové aktivity a projektové náměty pro následující období. Vzhledem ke změně přístupu v podpoře veřejných projektů, kdy zejména v oblasti občanské vybavenosti skýtá programové období 2007-13 pro obce a města Olomouckého kraje nové, doposud nedostupné oblasti podpory, snažili se zpracovatelé této studie reflektovat tuto novou situaci. Vzhledem k této skutečnosti nemusí být tento dokument vždy v souladu se stávajícími strategickými dokumenty Mikroregionu Hranicko. Autoři této studie se snažili o vytvoření nové dimenze pojetí rozvoje CR v mikroregionu s tím, že aktualizace straších dokumentů, zejména Strategie rozvoje regionu Hranicko (rozvojová oblast Cestovní ruch), by měla být aktualizována a uvedena do souladu s novým členěním oblastí podpory, které je reflektováno jednotlivými operačními programy, které v listopadu 2006 na období 2007 13 schválila vláda ČR. Jedná se o odstranění, v době jejich zpracování logických, avšak z dnešního úhlu pohledu nepřípustných překryvů, a to hlavně u plánovaných projektů a aktivit v oblasti turismu a občanské vybavenosti regionu. Základním cílem je zvýšení využití potenciálu cestovního ruchu mikroregionu, posilování jeho atraktivity pro návštěvníky a zdokonalování a rozšiřování turistické infrastruktury. Díky nárůstu návštěvnosti a zvýšené poptávce po službách cestovního ruchu dojde k posílení ekonomického rozvoje regionu a zvýšení zaměstnanosti jeho obyvatel. Nejvyšší potenciál vykazuje mikroregion pro většinu cílových skupin jako klidné, pro odpočinek a relaxaci vhodné místo. Mezi nosnými produkty budou i nadále převládat lázeňské a rekreační pobyty, spojené s wellnessovými a sportovními aktivitami. Významné přírodní pamětihodnosti a kulturní (církevní) památky společně s příznivými podmínkami pro pěší turistiku a cykloturistiku tak mohou přilákat příslušníky všech cílových skupin návštěvníků. Část lokalit nabízí vynikající možnosti pro myslivost, rybolov a adrenalinové a extrémní sportovní aktivity. Velký důraz bude kladen na rozvoj venkovské turistiky, s akcentem na místní produkty, ekologické potraviny a hippoturistiku. Důležitým a neodmyslitelným faktorem cestovního ruchu v mikroregionu je bohatý společenský život. Pravidelné kulturní festivaly, sezónní jarmarky a tradiční poutě jsou již dnes předmětem zvýšeného zájmu návštěvníků. V návaznosti na vizi a základní cíle bylo určeno pět dílčích rozvojových oblastí sektoru cestovního ruchu: 1. Infrastruktura pro cestovní ruch 2. Produktová nabídka a služby v cestovním ruchu 3. Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu 4. Marketing a marketingová komunikace 5. Informační plán a systém řízení cestovního ruchu První tři z uvedených oblastí jsou dále rozpracovány formou střednědobého plánu v rámci jednotlivých prioritních tématických os vždy v daném členění. Zbylé dvě oblasti rozvoje jsou již vlastním aplikačním nástinem pro dosažení stanovených cílů a mají povahu samostatných dokumentů. Strana 2
2. Cílové skupiny V rámci analýzy potenciálu cestovního ruchu Mikroregionu Hranicko byly identifikovány jednotlivé cílové skupiny návštěvníků (klientů služeb CR), jejichž rozčlenění je možné provést ve dvou hlavních kritériích podle věku a podle zaměření. Dále uvedené členění je pak významné z důvodů optimální produktové nabídky a vhodné volby propagace a distribuce (komunikační kanály) směrem k těmto skupinám. 2.1. Členění dle věku Cestovní ruch se nachází ve stadiu převratných změn. Tento stav lze pozorovat nejen na změnách v sociální a věkové struktuře turistů, ale také na změnách v přístupu k využití volného času a změnách zasahujících ekonomickou strukturu. Tento vývoj má dopad na pohyb turistů a ovlivňuje celý průmysl cestovního ruchu. Ten musí, na základě širokého spektra určujících činitelů, vyjít vstříc budoucím požadavkům zákazníků a dlouhodobě plánovat nabídku svých produktů. Schopnost průmyslu cestovního ruchu vyřešit tyto problémy a odhadnout vyhlídky závisí především na rozpoznání relevantních trendů a jejich včasné zařazení do nabídky. Některé z klíčových trendů, které zasáhnou v nejbližších letech také cestovní ruch v Mikroregionu Hranicko jsou následující: Demografické změny V nejbližších 20 letech podstatně vzroste počet obyvatel ve věku 55-75 let. Tito lidé budou mít dostatek volného času, příjmy, se kterými mohou nakládat podle vlastního uvážení a chuť cestovat. Světové trhy stárnou. S nimi se vytváří nová série potřeb týkajících se dovolené a zážitků a vznikají cenové struktury, které lépe odpovídají potřebám trhu tvořenému těmito lidmi, kteří jsou zdravější, majetnější a dříve odcházejí do důchodu. Trh tvořený seniory zároveň přispívá k rozvoji poptávky po vzdělávacích zájezdech a dovolených. Ty lákají hlavně zákazníky s vyšším vzděláním a zcestovalé osoby (tzv. úspěšné stárnutí). Změny v chování konzumentů (klientů) Tvoří se takzvaný únikový, neboli "getaway" trh (krátkodobá dovolená). Je odrazem společnosti, která je neustále v časovém presu a hledá oddech a únik, kdykoliv je to možné. Požaduje proto častější, ale kratší volno (tzv. break-a-tions). Není proto divu, že se zvyšuje počet kombinovaných cest (cross-over trips), které spojují pracovní povinnosti s příjemným odpočinkem. Zatímco donedávna bylo snahou zkracovat dlouhé vzdálenosti, současný trend ukazuje, že lidé jsou ochotni cestovat daleko na krátkou dobu, pokud jim tato cesta přinese jedinečný zážitek. Rostoucí flexibilita práce a volného času, z níž vyplývá možná změna pracovního života jako takového, trendy v příjmech zákazníků, aspekty související s rozdílem mezi pohlavími, měnící se žebříček hodnot a nové potřeby obyvatel. Je třeba brát v úvahu i takové trendy jako např. poptávku po zvláštní formě dovolené (dobrodružství, Strana 3
vzdělání, kultura, pobyt v přírodě, virtuální dovolená). Požadavek bezpečného cestování by se mohl stát zvláště důležitým aspektem. Turisté dnes hledají jedinečné a rozmanité zážitky, které se autenticky pojí k místu, jenž navštívili. Lidé stále více uznávají hodnotu jiných kultur, a to znatelně rozšiřuje možnost nabídky turistických zařízení, událostí a atrakcí, které by mohly vzbudit zájem turistů. Rozrůstající se sférou cestovního ruchu na mnoha místech budou také organizované cesty poskytující ochranu před zločinem, ochranu zdraví a bezpečí. Zvyšuje se důraz na zájmově zaměřený cestovní ruch jako jsou kulturní, či vzdělávací zájezdy, nebo cesty umožňující profesní růst mohou velmi posílit a obohatit smysl cesty a zážitky. Preference pro trávení dovolené dle věkových skupin Z hlediska věkové struktury lze turisty rozdělit do několika skupin. Nutno předeslat, že dvě skupiny turistů se v tomto dělení částečně překrývají. Tento fakt je dán skutečností, že se poněkud liší z hlediska zájmů a potřeb rodiny s dětmi věku předškolního a rodiny s dětmi většími. Dělení a charakteristika skupin vychází z průzkumu, který uskutečnila agentura STEM/MAKR v roce 2003 1. Mladí, svobodní (15-25 let) Často se nejedná o klasickou dovolenou, ale prázdniny, které jsou typicky rozdělené na části: zahraničí s rodiči nebo přáteli (partnery), chata, chalupa u příbuzných, rodičů, s přáteli, brigády (jen u některých, ojediněle). Nejfrekventovanější je ubytování na chatě, chalupě, také u známých či doma. Častější než v jiných skupinách je ubytování pod stanem či v přívěsu, naopak méně častý je hotel. Při plánování jsou nejdůležitější aktivity na dovolené/prázdninách, častější je aktivní dovolená sport, cykloturistika, orientace na akci. Obvykle neplánují příliš daleko dopředu, neshánějí tak často informace. Častěji než jiné skupiny se stravují z vlastních zdrojů. Cena dovolené pro ně není tak důležitá zřejmě proto, že ji často financují rodiče. Největší část (40 %) byla letos pouze v ČR, častější než v jiných segmentech byla dovolená v zahraničí (31 %). Preferují zahraničí (jako jediní dávají častěji přednost zahraničí před ČR). nejsou příliš lokální patrioti a mají zájem o cestování, poznávání a učení se cizích jazyků. Snaží se osamostatnit: dovolená s rodiči co nejkratší, spíše pasivní přijímání aktivit, dovolená s přáteli výrazně dávají přednost. 1 CzechTourism: Domácí cestovní ruch v České republice. Praha, duben 2004. Strana 4
Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené. častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají. Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou. Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR než vyrazí za hranice a kvůli malým dětem. Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %). Častý model rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to). Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku Děti už ocení změnu prostředí, je možné cestovat na delší vzdálenosti, ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami. Větší možnost aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody či výlety k vodě. Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR (44 %) - na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky). Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená). Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí rády si odpočinou a využijí volný čas jenom pro sebe, muži mohou být s dětmi více). Strana 5
Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. prázdné hnízdo ) Děti jsou již samostatné, a proto mají rodiče více času pro sebe a větší nezávislost. Splnění snů, mohou se pouštět do nových aktivit a mají konečně možnost cestovat. Celkově silnější jsou vytvořené stereotypy trávení volného času na stále stejném místě (klidná dovolená, zahrádka, chalupa + vnoučata, děti). Silně preferují ČR (47 %) (stejně jako senioři), výlety do přírody. Nejčastěji cestují pouze s partnerem/partnerkou a často také s celou rodinou. Omezení jsou někdy finanční někteří jsou již v důchodu a objevují se i zdravotní obtíže:občas se mezi oblíbenými místy objevují také lázně (hlavně tuzemské), častěji než v jiných skupinách spadá dovolená do jara nebo podzimu, větší důraz na způsob dopravy na dovolenou rychlý a pohodlný. Senioři (60 a více let) Nejedná se o klasickou dovolenou, spíš vybočení z běžného stereotypu; častěji dovolenou vůbec nemají zřejmě proto, že nerozlišují období práce a dovolených. Důchod = horší finanční situace. Typické trávení dovolené: silné stereotypy ověřená místa, nejčastěji jezdí na chaty a chalupy, pokud senioři cestují, tak spíše s CK, kluby turistů či kluby důchodců, způsob trávení dovolené už není tak důležitý, aktivně jen zřídka, důraz na pohodlí častěji v hotelu, stravování formou polopenze, silně preferují ČR (42 %). Cestují nejčastěji s manželem/manželkou, ale často už nemají partnery (zejména ženy zůstávají samy), potom jezdí s přáteli nebo s kluby (ale méně často než v jiných skupinách). Občas také širší rodina, vnuci (zejména v období školních prázdnin). Omezením jsou především zdravotní potíže: často jezdí do lázní, v tuzemsku celkově převažují letní dovolené, zahraniční dovolené naopak mimo hlavní sezónu (květen/červen, září), cestování do vzdálených lokalit je obtížné a nepohodlné, důraz na způsob dopravy rychlý a pohodlný (ale finančně limitovaný), častější autobus (skupiny) či vlak (individuálně), méně častý automobil. Strana 6
2.2. Členění dle zaměření 1. Návštěvníci mikroregionu přijíždějící s konkrétním cílem (rodinné výlety, návštěvy příbuzných) Jedná se o jednotlivce, většinou však rodiny, přijíždějící do regionu za jedním, předem daným účelem. Jejich místní znalost je povětšinou zaměřena na konkrétní navštívené místo, povědomí o možnostech regionu je malá. Tato skupina by se ráda seznámila s nabídkou alternativního vyžití, zejména při vícedenních pobytech. Skupinu může oslovit místní obyvatelstvo (příbuzní, známí), bude-li o těchto možnostech dostatečně poučeno. Významnou roli v tomto případě sehrává kvalita poskytovaných informací v podnicích místní infrastruktury (restaurace, penziony, benzinové čerpací stanice, dopravní uzly, apod.). Jsou potenciálními aktéry jednodenních výletů a návštěvníky místních kulturních akcí v místě pobytu a okolních obcích. Současně jsou vysoce pravděpodobnými klienty nově budovaného sportovního areálu v Hranicích. 2. Návštěvníci akcí kongresové turistiky (vzdělávací a školící akce) Cílová skupinu návštěvníků kongresů a vzdělávacích akcí tvoří většinou tuzemští odborníci a podnikatelé v aktivním věku, kteří se vyznačují vyšší inteligencí, zvídavostí a zájmem o celkovou společenskou situaci, kulturní dění apod. Tato cílová skupina se také aktivně zabývá relaxačními sportovními aktivitami a je potenciálně silným zákazníkem místních restauračních a gastronomických provozů. Tato skupina dnes má však možnosti k realizaci svých požadavků velmi omezené. Informovanost o aktuální nabídce je tak pro tuto skupinu méně významným prvkem, jelikož akce tohoto typu mají předem zajištěný program i veškerý informační servis ze strany jejích organizátorů a otázka individuální informovanosti je potlačena. Toto kritérium se však jeví jako významné v případě jejich rozhodování o dalších návštěvách jak pořádání či požadavku na zajištění vlastních akcí tohoto typu, tak v případě následné individuální (rodinné) dovolené. Produkt by měl být časově a místně nenáročný a dostupný, sestávající zde dvou navzájem doplňujících se modulů organizovaná prohlídka místa pobytu (představení zejména místních možností sportovního a kulturního vyžití a gastronomických provozů s důrazem na aktuální nabídku a dostupnost okamžitého využití) a okolí (ukázka regionálních pamětihodností a přírodních krás s akcentem na další možnostmi případného pobytu). 3. Podnikatelé a obchodní partneři místních firem Tato cílová skupinu sestává z tuzemských, ale i zahraničních (díky zvyšujícím se nadnárodním vazbám podnikatelů v regionu) odborníků a pracovníků v aktivním Strana 7
věku, kteří již mají díky častějším návštěvám určité povědomí o Mikroregionu Hranicko. Tato cílová skupina se opět zajímá ponejvíce o možnost sportovního vyžití a kvalitního servisu v pohostinství. Má základní povědomí o tradiční nabídce (avšak mnohdy časově již neaktuální) a vyhledává místní a krajové speciality. Primárním zájmem by tedy mělo být posilování jejich pozitivního vztahu k mikroregionu a prezentovat destinaci jednak jako území se stabilní nabídkou služeb navyklého standardu, tak jako nevyčerpatelný zdroj nového poznání a zábavy. Produktem by měla být neustále aktualizovaná nabídka dle jednotlivých oborů služeb, s akcentem na novinky a s případným upozorněním na lokální nedostupnost tradičních aktivit. Samozřejmostí by měla být nabídka individuálních, jazykově patřičně vybavených průvodců. Distribuce produktu by měla probíhat vedle standardních metod (web, informační centra, poskytovatelé ubytovacích a gastronomických služeb) také formou spolupráce s místními podniky a firmami. Pro tuto skupinu je významným kritériem dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, individuálně možnosti sportovního a kulturního vyžití (to však pouze ojediněle, vzhledem k mnohdy pevně stanovenému programu pobytu a minimu časových rezerv). Mnohem vyšší je dopad z hlediska kritéria kvality informačních služeb, neboť jejich návštěvy v regionu jsou povětšinou individuální a tato služba je tedy více než žádoucí. Paradoxem v této oblasti je, že přestože ve městě Hranice či ostatních obcích mikroregionu pobývají ponejvíce na pozvání svých partnerů, nejsou tito (vzhledem k velké migraci pracovníků v manažerských funkcích) často schopni požadované informace poskytnout a je pravděpodobné, že i oni se stanou klienty informačních center. 4. Turisté z okolních destinací a projíždějící či nahodilí návštěvníci Příslušníci této skupiny jsou většinou lidé středního věku, rodiny s malými dětmi a návštěvníci destinací zaměřených na sport a turistiku, zejména v době nepříznivých klimatických podmínek a odpočinkových dní. Tato cílová skupina požaduje jednak půl až jednodenní kulturně-poznávací náplň spojenou s obědem či večeří, případně celodenní sportovní a zábavní vyžití rodiny s malými dětmi. Do mikroregionu přijíždí s povrchní informací o možné nabídce, případně nahodile bez jakékoli informace o aktuálním stavu služeb turistického ruchu. Zájmem je tedy nejen kvalitně uspokojit akutní poptávku, ale zejména upozornit a informovat o celém spektru možností trávení volného času ve městech a obcích mikroregionu, a to s ambicí opakovaní krátkodobých, ideálně však vícedenních, pobytů. Produktem pro tuto skupinu je komplexní prezentace nejen všech dostupných památek, přírodních, technických a kulturních zajímavostí, ale také center pro aktivní využití dovolené či prázdnin. Samozřejmostí je typově odlišná nabídka dle různých věkových skupin a její variabilita s ohledem na dobu pobytu (jednodenní, nekolikadenní až týdenní tématická náplň). Forma distribuce produktu je v tomto případě klasická, tj. web a skládací brožury s jednotlivými turistickými cíli, které budou obsahovat mapky, základní historické a organizační údaje, telefonní a e-mailové kontakty, informace o dopravním spojení a ubytovacích kapacitách, samozřejmostí jsou vícejazyčné texty. Dostupnost těchto materiálů je žádoucí co nejširší, tj. ve všech místech, kde je možné návštěvy příslušníků této cílové skupiny očekávat. Tato skupina je tvořena povětšinou návštěvníky sousedních turistických destinací, konkrétně jde o Lipník nad Bečvou (resp. hrad Helfštýn), Olomouc, Beskydy a Hostýnsko vsetínské vrchy, případně region Poodří. Turisty, kteří pouze pobývají Strana 8
v těchto okolních lokalitách, aniž by mikroregion Hranicko navštívili, je nezbytné je o jeho možnostech informovat ve spolupráci (komplementární, nikoli konkurenční) s poskytovateli služeb CR v těchto destinacích. Návštěvníky, kteří předmětným regionem pouze projíždějí (automobilem, vlakem či na kole), je nezbytné během jejich cesty upoutat a vhodným způsobem přimět k zájmu o nabídku služeb Mikroregionu Hranicko (informační a vítací tabule, promo-projekce v nádražních halách společně s nonstop kiosky, kvalitní informační servis v informačních centrech). 5. Zájemci o ubytování z řad návštěvníků statutárního města Olomouc Již v dnešní době lze u největších českých měst (Praha, Brno) sledovat trend známý z celé Evropy, kdy návštěvníci velkých center vyhledávají cenově dostupnější možnosti ubytování mimo tyto destinace. Tato skutečnost se zcela jistě nevyhne statutárnímu městu Olomouc, jako jedné z nejvýznamnějších návštěvnických lokalit Olomouckého kraje. Město Hranice i ostatní obce mikroregionu (zejména Potštát) tak mohou díky své strategické poloze na důležité dopravní tepně I/47 (v budoucnu v blízkosti dálnice D47, resp. D1) a na železničním koridoru plnit tuto funkci alternativní ubytovací kapacity. Klientelu v tomto případě tvoří organizované skupiny školní mládeže, zájezdy seniorů, ale také jednotlivci z řad malých a středních podnikatelů a obchodních cestujících. 6. Turisté již pobývající ve městě Hranice či ostatních obcích mikroregionu Tato skupina návštěvníků je specifická v tom ohledu, že si mikroregion Hranicko již zvolila za místo svého pobytu, a vykazuje se hlubší znalostí této destinace i jejího okolí. Jejich volba však bývá většinou ovlivněna úzkou množinou parametrů (dobrá zkušenost, cenová výhodnost, rodinné nebo přátelské vazby, vyhraněná odborná či zájmová orientace), přičemž existuje znalostní deficit o ostatních možnostech a nabídce služeb turistického ruchu. Cílem je tedy seznámit tyto návštěvníky s celou škálou dostupných aktivit. Produkt má v tomto případě několik možných modulů, opět podle povahy jejich pobytu (zájezdy a skupinové pobyty, individuální dovolená) a také v závislosti na jejich věkové struktuře. V úvahu tak připadají vedle tématických informačních materiálů i organizované poznávací zájezdy do okolí (zejména v případě skupin), ideálně spojené s konzumací tradičních krajových specialit. Současně musí existovat možnost individuálních fakultativních výletů, a to jak ve variantě minimální (pouze doporučení a zpracovaného programu), přes možnost poskytnutí průvodce, až po tzv. full-service (komplexní zajištění včetně dopravy a případných rezervací). Samostatným modulem pro tuto cílovou skupinu je organizování tématických vzdělávacích seminářů a školení (v rámci celoživotního vzdělávání), nejlépe v oblastech či oborech majících souvislost s regionem. Ambicí tohoto modulu je následné opakování podobných akcí (vytváření cyklů), zejména v obdobích s nižším využitím ubytovacích kapacit regionu (mimosezónní programy). Strana 9
7. Lázeňští hosté v Teplicích nad Bečvou Jedná se velmi specifickou skupinu, která do regionu přijíždí s předem danou náplní a cílem rehabilitace při počínajících srdečně-cévních potížích s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a ozdravné lázeňské pobyty po kardiochirurgických a invazivních výkonech. Tito turisté se vyznačují minimální znalostí alternativní nabídky na trávení volného času v rámci svého pobytu. Produktem pro tuto skupinu je nabídka půl a jednodenních organizovaných poznávacích výletů, informování o individuálních možnostech vyžití a kulturních a společenských akcích konaných v rámci celého mikroregionu, včetně možností dopravy. Současně je nezbytné je během pobytu vhodnou formou (přednáška doplněné audiovizuální projekcí) informovat o historii a současnosti regionu jako ideálního místa pro trávení rodinné dovolené (jak následné, tak pro případ návštěv rodinnými příslušníky). Zájemci o specifické formy trávení volného času Následující skupiny, byť z hlediska programové náplně, preferují různorodé aktivity při trávení volného času a jsou z hlediska marketingové strategie unitární. Jedná se o jednotlivce, případně skupiny, kteří upřednostňují úzce specifické formy zábavy, které tvoří primární důvod pro výběr místa a způsobu trávení dovolené. Liší se pouze způsoby distribuce a propagace daného produktu. 8. Zájemci o rekreační a oddychové pobyty Fenomén wellness, resp. lázeňský wellness, nemá mnoho společného s tím, co se pod tímto názvem ukrývá v běžných hotelech. Lázeňské wellness jako nový produkt má za úkol navodit u hosta pocit pohody a osobního štěstí, přispět k lepší tělesné kondici a psychické relaxaci. Obnáší outdoor i indoor aktivity, relaxační aktivity, různě tématicky zaměřené kurzy a nabídky na změnu životního stylu. V každém případě musí zahrnovat širokou škálu kulturních aktivit, měl by být zasazen do pěkného prostředí apod. Wellness aktivity by se měly nabízet ve stejném lázeňském místě jako klasická lázeňská léčba, ovšem v jiných zařízeních. Tento předpoklad je v případě Mikroregionu Hranicko díky teritoriální návaznosti na Teplice nad Bečvou beze zbytku splněn. V této skupině se jedná zejména muže středního a vyššího věku, resp. ženy vystavené zvýšené psychické zátěži. Většinou jde o lidi trpící nedostatkem pohybu, nadměrnou konzumací potravin a vysokou stresovou zátěží. Perspektivními produkty jsou například masáže s duševní rehabilitací, produkty day spa zaměřené na odbourávání stresu, produkty zaměřené na hippoterapii, a také produkty s prvky východní filozofie. Hosté z této skupiny se chtějí cítit lépe, vypadat lépe, chtějí nové zážitky, relaxaci, upevnit si kondici, zbavit se stresu apod. Každopádně touží po pohodě, po požitcích, chtějí být rozmazlováni. Očekávají eleganci, nenucenost, pečlivý výběr, krásné prostředí atd. Strana 10
9. Zájemci a adrenalinové aktivity Adrenalinové trávení volného času zahrnuje konglomerát všemožných způsobů vyžití. Počínaje létáním (s motorem či bez), parašutismus, paragliding, horolezectví, rafting, potápění apod. Díky přítomnosti travnatého regionálního letiště v Hranicích či Skalního města v Potštátu a Hranické propasti jsou možnosti pro tento typ aktivit všem návštěvníkům mikroregionu k dispozici. Příslušníci cílové skupiny, kteří tento způsob trávení dovolené vyhledávají, jsou navíc povětšinou zdatnými turisty (lyžaři, vodáky). Jejich nároky na ubytování jsou spíše nižší, využívají nabídky kempů a tábořišť. Naproti tomu jsou potenciálně aktivními návštěvníky místních kulturněspolečenských akcí, zejména zábav a tradičních plesů. 10. Zájemci o eko/agro turistiku Venkovská turistika se těší stále vyšší oblibě turistů, a to především zahraničních. I když Česká republika leží ve vnitrozemí a nemá přístup k moři, nabízí značné možnosti pro rekreaci na venkově, která je v poslední době stále častěji vyhledávaná obyvateli větších měst pro své prostředí nezatížené průmyslem, zdravé ovzduší a přírodní krásy. Mikroregion Hranicko se svou malebnou přírodou a rozvinutým zemědělstvím na pomezí Hané a Valašska je ideální pro rozvoj této formy turistiky a nabízí možnosti pobytu přímo uprostřed přírody i mezi obyvateli venkovských sídel. Agroturistika je specializovaná část venkovské turistiky a spočívá ve velmi osobním, úzkém a přátelském vztahu turisty a farmáře. Skupina turistů vyhledávající tuto formu odpočinku není ničím specifická a nelze ji objektivně charakterizovat. Ze statistického hlediska se jedná spíše o mladší rodiny (s dětmi i bez nich) toužících po lepším a zdravějším životním stylu, resp. o větší skupinky mladých lidí, kteří si tuto formu pobytu spojují se svým úzkým vztahem k přírodě. Nikoli nepočetnou podskupinu potom tvoří rodiče s dětmi z větších městských aglomerací z důvodů ozdravných a poznávacích. Tato podskupina se oproti prvně uvedeným vyznačuje vyššími nároky na ubytovací a stravovací standardy. 11. Zájemci o cykloturistiku Cykloturistika umožňuje intenzivní prožívání volnosti pohybu. Kolo jako dopravní prostředek umožňuje dokonalejší kontakt s přírodou a stává se součástí moderního životního stylu. Jízdní kolo již není necháno jako sportovní nářadí, ale jako ideální dopravní prostředek, který umožňuje člověku vnímat okolní krajinu stejně bezprostředně jako při chůzi, avšak díky rychlejšímu pohybu lze s kolem obsáhnout mnohem více. Cyklotrasy, vedoucí přírodně i kulturně pozoruhodnými místy, odhalují skrytá zákoutí a vyhýbají se rušným silnicím. Navíc cestování na kolech s malými dětmi je především příležitost, jak lépe poznat sám sebe a prověřit hloubku svých rezerv. Pro tyto důvody se cykloturistika stává fenoménem moderní doby a jestliže bylo u předchozích cílových skupin možné definovat jejich určité charakteristiky, pak v tomto případě lze Strana 11
konstatovat, že jejími příslušníky jsou téměř všichni, kdo do regionu zavítají. Tato skupina je tak v rámci strategie řešena samostatně z důvodu ideálních podmínek v mikroregionu pro tuto formu trávení volného času, kdy nabídka služeb v tomto sektoru je nadále rozšiřována (půjčovny kol, zavádění cyklobusů, apod.) a představitelé mikroregionu oprávněně považují tento segment pro rozvoj služeb CR za klíčový. 2.3. Segmentace do jednotlivých skupin Základem určování cílových trhů je pečlivá segmentace. Pojmem tržní segmentace se rozumí rozdělení trhu do skupin, které se liší potřebami, spotřebním chováním a reakcemi na marketingové nástroje. V podstatě se jedná o určení vazeb mezi potenciálem trhu a klíčovými cílovými skupinami. Výchozí otázkou je, jaká kritéria zvolit pro nejvhodnější rozdělení. Tržní segmentace pro cyklistický zájezd pro mladé bezdětné páry bude odlišná od odpočinkového pobytu pro skupinu seniorů. V praxi se používá víceúrovňová segmentace, kdy jsou zákazníci rozděleni alespoň podle geografického a demografického hlediska. Pro segmentaci lze použít několik následujících kritérií: geografické bydliště, státní příslušnost, region, území; sociodemografické věk, vzdělání, velikost rodiny, příjmy; psychografické životní styl, hodnoty, zájmy. Strana 12
Rozsah budoucí nabídky služeb Mikroregionu Hranicko je konstantní a předem definovaný. Vzhledem k provedené analýze doprovodné nabídky služeb cestovního ruchu ve všech obcích regionu a jejich okolí, skýtá tato množina dostatečný prostor pro tvorbu budoucích produktů pro všechny identifikované segmenty trhu. Z pohledu cílových skupin bude nutno u všech provést jejich rozklad do dílčích sub-skupin, a to zejména s ohledem na odlišná sociodemografická a psychografická kritéria. Při vyloučení vlivu kritérií geografických posuzovaná destinace nemá ambici nadregionálního významu roste počet takovýchto sub-skupin v každé cílové skupině kvadraticky s počtem kategorií (za předpokladu existence více než jedné kategorie v daném kritériu) a není tudíž na tomto místě žádoucí ani účelné provádět jejich výčet (vybrané kombinace připadající v úvahu budou aplikovány při sestavování produktových balíčků). Každá taková subskupina je pak definována minimálně třemi parametry (cílová skupina, kategorie sociodemografická a kategorie psychografická) od jejichž hodnoty se bude odvíjet specifikace konkrétních produktů, resp. jejich konglomerátů. Všechny budoucí produkty pak mají vzhledem k těmto parametrům ještě navíc i hledisko časové sezónnost, kdy v každém ročním období dominuje zájem jiné cílové skupiny. Proto budou v kapitole zabírající se tvorbou produktových balíčků uvedené cílové skupiny uvažovány vždy v kombinaci parametrů relevantních pro danou aktivitu, resp. naopak definovány jednotlivé balíčky konkrétně pro parametricky přesně zadanou cílovou skupinu klientů služeb CR. V průběhu analýzy potenciálu CR byly identifikovány jako nejvýznamnější následující cílové skupiny: Senioři jednotlivci či páry individuální návštěvníci bydliště: ČR/kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský cíl pobytu: odpočinek, poznání, nenáročná turistika, délka pobytu: jednodenní návštěva, víkendový pobyt Senioři skupiny organizované zájezdy bydliště: ČR, Polsko, Slovensko, Nizozemí, Německo cíl pobytu: odpočinek, poznání, nenáročná turistika délka pobytu: 2-3 denní návštěva, týdenní pobyt Rodiny s dětmi školního věku individuální návštěvníci bydliště: ČR, Polsko, Slovensko cíl pobytu: odpočinek, poznání, nenáročná turistika, agroturistika, zimní sporty délka pobytu: jednodenní návštěva, víkendový pobyt Mladé bezdětné páry individuální návštěvníci bydliště: ČR, Slovensko cíl pobytu: poznání, turistika, zimní sporty, zábava délka pobytu: víkendový pobyt, týdenní pobyt Mladí lidé bez dětí skupiny individuální návštěvníci bydliště: ČR, Slovensko, Polsko Strana 13
cíl pobytu: poznání, turistika, outdoorové aktivity, zimní sporty, zábava délka pobytu: víkendový pobyt Lidé se zvýšenou psychickou/fyzickou zátěži individuální návštěvníci bydliště: ČR/kraje Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský cíl pobytu: odpočinek, poznání, turistika, zimní sporty, zábava délka pobytu: 2-3 denní návštěva, týdenní pobyt Účastníci vzdělávacích akcí organizované skupiny bydliště: ČR/kraje Olomoucký (okr. PR, OL, PV), Moravskoslezský (okr. NJ, FM, OV) a Zlínský (okr. VS, KM) cíl pobytu: kongresová turistika, poznání, zábava délka pobytu: 2-5 denní návštěva Strana 14
3. Strategické cíle prioritní osy rozvoje Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS Každý produkt destinace se sestává z jednoho nebo více produktů místní nabídky. Do tohoto produktu se navíc zapojují i další nadstavbové služby, které kombinují cílové místo s přesunem a další nabídkou. Můžeme se dotázat, proč by měli zákazníci upřednostňovat produkt destinace vytvořený z místní nabídky před jednotlivými službami v mnoha konkurujících si turistických destinacích. Jednoduchá odpověď, vzhledem k přidané hodnotě v produktu, je neúplná. Hlavním důvod je, že potenciální zákazníci mohou stěží znát v libovolnou chvíli celou místní nabídku, atraktivity a vybavení. Jednou ze slabin destinací cestovního ruchu v České republice, a na Střední Moravě obzvláště, je absence produktově orientovaného přístupu k cestovnímu ruchu. Destinace jsou až na výjimky nabízeny opět jako destinace. Vynakládají se poměrně vysoké výdaje na propagaci měst a okresů na nejrůznějších veletrzích, kdy zákazníci nejsou osloveni nabídkou města či regionu samotného se všemi atraktivitami v okolí. Typickým jevem je nepochopení toho, že upřednostňují služby sestavené na míru a s konkrétním programem. Jestliže nebude nabízen žádoucí produkt, destinace bude mít problémy s prodejem spotřebitelům a zprostředkovatelům v cestovním ruchu. A naopak, pokud produkt destinace vysoce uspokojí zákazníkovo očekávání, lze předpokládat opakované návštěvy nebo přinejmenším spokojený návštěvník doporučí destinaci přátelům a známým. I když produkt destinace splní návštěvníkovo očekávání, nelze však destinaci zaručit opakovanou koupi, jelikož někteří návštěvníci tráví dovolenou pokaždé raději na novém místě. Může se také stát, že zákazník byl nespokojen s částí produktu, která nepatří do působnosti destinace (např. zpožděné spoje, komplikace v dopravě, klimatické vlivy, apod.). Jestliže však produkt návštěvníka zklame, žádná reklama nebo slevy ho nepřimějí zopakovat pobyt. Zlatým pravidlem v obchodu je spokojený spotřebitel, a proto je úkolem společností spravujících destinace představit správné produkty správným cílovým trhům. Hlavním strategickým cílem Mikroregionu Hranicko v oblasti rozvoje cestovního ruchu je systematická a ucelená produktová nabídka ve stanovených tématických okruzích orientovaná na klíčové cílové skupiny a podpořená dobudovanou doprovodnou infrastrukturou pro sportovní, odpočinkové a kulturní vyžití a kvalitními službami. Strana 15
3.1. Teritoriální osy rozvoje CR V rámci analýzy bylo v rámci mikroregionu Hranicko identifikováno pět prioritních teritoriálních os rozvoje CR: 1. Hranice vlastní město, centrum mikroregionu 2. Hranice Hustopeče nad Bečvou (Černotín, Špičky, Ústí, Horní Těšice, Skalička, Zámrsky, Milotice nad Bečvou) 3. Hranice Potštát (Klokočí, Radíkov, Partutovice, Střítež nad Ludinou) 4. Hranice Bělotín (Polom, Střítež nad Ludinou) 5. Hranice Všechovice (Malhotice, Opatovice, Býškovice, Horní Újezd, Rouské, Provodovice) 3 4 1 2 5 Teritoriální osy rozvoje mají charakter jedné pobytové destinace (osa č.1) a třech okružních (po propojení os č.4 a č.2) tras. Jejich význam a náplň je různorodá vzhledem k vyhodnocenému potenciálu pro tématicky odlišné sektory cestovního ruchu. Zaměření a směry rozvoje v těchto osách tak korespondují s identifikovanými příležitostmi a místními atraktivitami a jsou dále rozpracovány v rámci tématických okruhů. Strana 16
3.2.Tématické osy rozvoje CR 1. Cyklo/pěší turistika 2. Eko/agro turistika 3. Relaxační a odpočinkové aktivity, wellness 4. Zimní sporty 5. Rekreační a sportovní rybolov 6. Kongresová turistika V hodnost zacílení jednotlivých témat v rámci Mikroregionu Hranicko vychází z intenzity potenciálu CR pro jednotlivé členské obce. Jejich orientaci zobrazuje následující tabulka. Hranice Potštát Klokočí Radíkov Partutovice Střítež n.l. Bělotín Polom Černotín Milotice n.b. Hustopeče n.b. Skalička Špičky Zámrskky Dolní Těšice Horní Těšice Ústí Opatovice Býškovice Horní Újezd Provodovice Všechovice Malhotice Rouské Cykloturistika Eko/agro turistika Relaxační aktivity, wellness Zimní sporty Rekreační a sportovní rybolov Kongresová turistika Z doposud provedených závěrů je tedy patrné, že Mikroregion Hranicko je vhodným místem pro rodinnou dovolenou, cykloturistiku, agroturistiku, nenáročné zimní sporty, lázeňské a wellnessové pobyty a pro outdoorové aktivity. Je také dobrou lokalitou pro pořádání akcí kongresové turistiky menšího rozsahu. V rámci rodinných dovolených připadají v úvahu letní nenáročné turistické túry a klidné vyjížďky na kole spojené s poznáváním krajiny a místních památek (všechny teritoriální osy rozvoje). Vhodná je také kombinace rybolov/rekreace pro rodiny s dětmi. Významný potenciál představuje rozvoj agroturistiky včetně rozvíjející se hippoturistiky, a to jednak coby samostatného sektoru a jednak jako doplněk ostatních pobytů. Velký důraz by měl být kladen na rozvoj lázeňských wellnessových služeb, pro které existuje v mikroregionu vysoký potenciál, ale dosavadní úroveň sektoru je velmi nízká. Samostatným sektorem jsou zimní lyžařské sporty (Potštát a Partutovice sjezdové lyžování a v osách 3 a 5 běžecké lyžování). V rámci doprovodné infrastruktury jsou nejvýznamnějšími aktivitami dobudování golfového areálu v Radíkově, podpora dalšího rozvoje největšího sportovního areálu mikroregionu v Hranicích (aquapark, koupaliště, atd.). V rámci služeb se jedná o podporu a zkvalitňování stávajících ubytovacích a stravovacích kapacit (zejména v Hranicích směrem k lázeňským a wellnessovým službám a ke kongresové turistice) a rekonstrukci či dobudování nových kapacit, zejména v Potštátu, Hustopečích nad Bečvou a Bělotíně, či ubytovacích a školících středisek v Ústí, Radíkově, Hranicích Středolesí a v Rouském. Strana 17
3.3. Strategické rozvojové oblasti sektoru CR V souladu se stanovenou metodikou jsou prioritní tématické osy rozvoje rozpracovány ve třech dílčích oblastech strategického rozvoje (1. Infrastruktura, 2. Produktová nabídka a služby, 3. Rozvoj lidských zdrojů). 3.3.1. Cykloturistika Vzhledem k vyhodnocenému potenciálu je toto téma relevantní pro všechny obce mikroregionu. Jedná se o jeden z klíčových směrů rozvoje turismu celého svazku. Dnešní teritoriální osa č. 5 má povahu pouze průjezdní trasy (ve směru na Hostýnské vrchy Podhradní Lhota, resp. Rajnochovice, či ve směru na Helfštýn Týn nad Bečvou) bez možnosti atraktivní zastávky a občerstvení. Obdobná situace existuje v teritoriální ose č. 4 (směr Poodří Jakubčovice, Klokočůvek) i v rámci osy č.2. (Hustopeče nad Bečvou). Jediným dnes funkčním okruhem tak zůstává osa č. 3 (nejčastěji trasa Potštát Partutovice Olšovec, resp. Potštát Radíkov Kunzov). Cílovým stavem je vytvoření dvou dalších okruhů, a to v rámci osy č. 5 a propojením os č. 2 a č. 4. Cíl 1a: Cíl 1b: Cíl 2a: Cíl 2b: Ucelená síť cyklotras a cyklostezek v místech souběhu či křížení s vozidlovou dopravou a v místech velkého výskytu cyklistů, zajištění provozu CYKLObusu. (ukazatele: km cyklotras, km cyklostezek, počet tématických tras, počet přepravených osob v CYKLObusu) Vytvořená síť stanic technické pomoci, funkční půjčovny kol s vhodnou otevírací dobou, realizované odpočívky s možností občerstvení v každém okruhu doplněné o úschovny kol v místech turistických atraktivit. (ukazatele: počet stanic technické pomoci, počet odpočívek s občerstvením, počet úschoven kol) Organizování pravidelných masových tématických akcí Okolo Hranicka, vždy v termínech jaro, léto, podzim. (ukazatele: počet organizovaných akcí) Interaktivní webová aplikace nástroj pro plánování vlastních tras dle zadaných parametrů (náročnost, délka, atraktivity, služby). (ukazatele: počet aktivních návštěv na webové aplikaci) 1. V rámci rozvoje infrastruktury je tak nezbytné rozvíjet cyklotrasy v teritoriální ose č. 5 (dnes budované cyklotrasy svazku obcí Záhoran), propojení a rozvoj cyklotras v rámci osy č. 2 a č. 4 (zejména značené propojení Hustopeče nad Bečvou Polom) a další alternativní trasy v okruhu osy č. 3. Systém cyklotras se tak stane dostačujícím a v dalším období by měl být kladen důraz pouze na zvyšování jejich kvality. V úseku Skalička Milotice nad Bečvou Hustopeče nad Bečvou zbudovat propojení se systémem tras mikroregionu Valašskomeziříčsko-Kelečsko novou cyklostezkou podél řeky Bečvy a dobudování cyklostezky směr Lipník nad Bečvou (propojení greenway Bečva ) a průběžné budování cyklostezek pro vedení cyklotras mimo frekventované vozidlové komunikace. Budované cyklotrasy dále doplnit naučnými stezkami Strana 18
(obdobně jako v případě Po stopách využívání vodní a větrné energie), a to vždy pro jednotlivé téma v rámci teritoriální osy, resp. okruhu (např. Tradiční řemesla a výroby v ose č. 2 a č. 4). Stávající i nově budované trasy budou osazeny odpovídajícím mobiliářem, každoročně - před zahájením hlavní sezóny - bude probíhat jeho kontrola (včetně značení) a případné opravy. 2. Z hlediska produktové nabídky je nezbytné akcentovat stávající potenciál obcí, jimiž jsou jednotlivé trasy vedeny. Tvorba nových produktů by měla být zaměřena na pořádání pravidelných masových akcí (v každé teritoriální ose jedenkrát ročně) ponejvíce orientovaných na cílovou skupinu rodiny s dětmi a aktivní seniory s doprovodným kulturním programem a nabídkou místních produktů, resp. mimořádných exkurzí (cihelna, pekárna, apod.). Pro úspěšný rozvoj cykloturistiky je nutné rozšířit nabídku doprovodných služeb v oblasti stravování a občerstvení. Je třeba řešit nedostačující stav v rámci prioritní osy č. 5, kdy dnes tato možnost téměř neexistuje a turisté tak regionem pouze projíždějí. Obdobná situace existuje v rámci osy č. 4 a č. 2. V případě těchto kapacit je lépe - vzhledem ke značné sezónnosti tohoto odvětví - navázat spolupráci se stávajícími poskytovateli služeb (podpora a společné projekty veřejného a soukromého sektoru směrem ke zvýšení atraktivity otevírací doba, nabídka specialit, kolostavy, zahradní posezení). Zajímavou se jeví myšlenka společného projektu Města Hranice a přerovského pivovaru Zubr na distribuci speciálního nealkoholického piva pro cykloturisty. Důležité bude také podpořit sezónní provoz firem pro zajištění technické pomoci. Ze stávajících kapacit se tato možnost jeví jako nejvhodnější v obcích Hustopeče nad Bečvou, Horní Těšice a Býškovice. Z hlediska potřeb by bylo výhodné zajistit tuto službu ve Stříteži nad Ludinou. V budoucnu je také možno uvažovat s nákupem vlastního terénního automobilu pro zajišťování údržby systému cyklotras a pro případný výkon technické pomoci. Pro rozvoj cykloturismu je stěžejní pořízení a zajištění provozu cyklobusu (zejména v rámci teritoriálních os č. 3 a č. 5, dále dle aktuálního zájmu). Ubytovací kapacity nejsou pro relativně malou rozlehlost předmětného regionu v rámci tohoto sektoru relevantní. Tuto funkci mohou plnit menší penziony či ubytování v soukromí, jenž budou případně vznikat na základě konkrétní poptávky. Významná je podpora stávajících půjčoven kol zejména ve městě Hranice a případně také v rámci větších ubytovacích zařízení. Dále je možno uvažovat o zřízení letní úschovny kol v Hranicích (co nejblíže lázeňského areálu Teplice n.b., resp. Hranické propasti), stejně jako na štěrkopískových jezerech v Hustopečích nad Bečvou a potenciálně také v Potštátském skalním městě. Významnou službou v rámci cykloturistiky je (vzhledem k vysoké rozmanitosti a velké míře flexibility) vytvoření a spuštění internetového plánovače vlastních cyklotras na míru. Klidné a nenáročné trasy je možno doporučit po dohodě s lékaři a odborníky také klientům lázeňských léčeben v Teplicích nad Bečvou. 3. Cykloturistika nevyžaduje zvláštní pozornost z hlediska rozvoje lidských zdrojů. 3.3.2. Eko/agroturistika Mikroregion Hranicko je díky své poloze na pomezí Hané a Beskyd, resp. Hostýnskovsetínských vrchů ideální destinací pro toto nově se rozvíjející odvětví turismu. Existuje zde tedy vysoký potenciál, avšak jeho využití je dnes minimální. Jako nejvýznamnější střediska pro rozvoj tohoto sektoru byly identifikovány obce Hustopeče nad Bečvou, Bělotín, Rouské Strana 19
a Hranice Středoletí, okrajově také Potštát a Střítež na Ludinou. V těchto ohniscích je také potřeba tuto formu turistiky dále rozvíjet. Cíl 1a: Cíl 1b: Cíl 2: Cíl 3: Vybudování sítě dostupných penziónů a farem. (ukazatele:počet lůžek v penzionech či farmách) Vybudování a následný rozvoj páteřní hippostezky mikroregionu. (ukazatele: km hippostezek, počet tématických okruhů) Rozvoj a podpora tradičních způsobů hospodaření, řemesel a výroby místních produktů, organizování každoročních akcí neregionálního významu. (ukazatele: počet návštěvnických míst, počet organizovaných akcí) Vyškolení provozovatelů zařízení a poskytovatelů služeb v oblasti projektové přípravy v oblasti čerpání investičních i neinvestičních dotací a zavedení jejich vzdělávání formou příkladů dobré praxe. (ukazatele: počet zpracovaných projektových námětů, počet realizovaných projektů) 1. Vlastní veřejná infrastruktura není pro tuto oblast kritická, vždy je nezbytná spolupráce se soukromým sektorem, který v tomto teritoriu vyvíjí své aktivity. Z pohledu dotčených obcí je tak možné realizovat pouze doprovodné infrastrukturální investice směřující ke zpřístupnění atraktivit, resp. sídel poskytovatelů (vždy po dohodě a společně). Velmi silným prvkem musí být podpora hippoturistiky v lokalitách Hranice - Středolesí, Bělotín, Hluzov a Rouské, kdy projektem celého svazku obcí by mělo být vytvoření páteřní hippostezky mikroregionu s odpočívkami a vyhlídkami. Ve střednědobé horizontu je možno uvažovat o intervenci veřejného sektoru při vybudování westernového městečka (podle stupně rozvoje hisppoturistiky a typu chovu koní bude zvolena nejvhodnější lokalita). Požadavky na ubytování se odlišují s jednotlivými cílovými podskupinami. Podpora typického ubytovacího standardu statek, venkovské chalupy, ubytovny je tak relevantní pouze pro jednu cílovou podskupinu (druhá preferuje v místě samém pouze krátkodobé jednodenní poznávací a ozdravné pobyty), nicméně je pro rozvoj tohoto segmentu stěžejní. Bude podporováno vybudování a provoz bezbariérové rozhledny s ubytovací kapacitou v Rouském, provoz soukromých ubytovacích a stravovacích kapacit na statcích ve všech vhodných lokalitách, zejména v Bělotíně, Hustopečích nad Bečvou, Radíkově a Hranicích - Středolesí. V případě zájmu soukromých vlastníků je možno pro ubytování využít také starých mlýnů u Všechovic a Provodovic. 2. Pro eko/agroturistiku jsou stěžejní ukázky tradičního způsobu života, hospodaření či řemesel (případně spojené s možností aktivního vstupu ze strany turistů). Poskytovaná nabídka je jednotná pro všechny potenciální cílové skupiny a sama o sobě vytváří podstatu tohoto odvětví turismu. Možný přístup k produktové nabídce je v tomto případě dvojí. Základní nabídku vytvářejí sami poskytovatelé. Druhou možností veřejného sektoru pro přímý produktový vstup do tohoto odvětví je tvorba doprovodné nabídky - pořádání tématických výstav, rozvoj stálých expozic (např. Horní Újezd) a organizování pravidelných akcí (např. každoroční několikadenní celostátní setkání reprezentantů místních produktů v Hustopečích nad Bečvou ve spolupráci s PROAGRITOUR). Strana 20
3. Vzhledem k nedostatku zkušeností a mnohdy i finančních zdrojů ze strany privátních poskytovatelů bude ze strany destinačního managementu zajištěno jejich metodickém vedení, organizování školení a stáží (i ve spolupráci se zahraničními partnery) a podpora společné přípravy projektů pro zajišťování investičních prostředků (na principu partnerství). 3.3.3. Relaxační a odpočinkové aktivity, wellness Toto odvětví turismu zaznamenává v celé ČR nejdynamičtější rozvoj. Potenciální klientela, zejména tuzemská, začíná klást při svých pobytech důraz nejen na poznávání a objevování nových atraktivit, ale i na standard ubytovacích zařízení a doprovodných služeb. Mnohdy je tato nabídka dokonce primárním faktorem pro volbu destinace pro trávení volného času (samostatná cílová skupina turistů). Vzhledem k poměrně vysoké infrastrukturální náročnosti tohoto sektoru byly identifikovány v rámci mikroregionu pouze dvě centra vhodná pro tuto formu turismu Hranice a Hustopeče nad Bečvou, jako lokalita s vysokým potenciálem také obec Radíkov (s návazností na Hranice Středolesí). Cíl 1a: Cíl 1b: Cíl 2: Cíl 3a: Cíl 3b: Rekonstrukce stávajících a budování nových ubytovacích kapacit s kvalitní výbavou pro odpočinkové a relaxační aktivity. (ukazatele: počet lůžek v hotelích a penzionech podle standardu, počet wellnessových zařízení v rámci ubytovacích zařízení, kapacita samostatných wellnessových zařízení) Dobudování základní volnočasové infrastruktury, zejména v oblasti kultury a sportu, rozvoj stávajících kapacit. (ukazatele: počet realizovaných projektů) Propojená síť zařízení poskytujících wellnessové služby, vytvoření rozšiřování systému jednotné vstupenky. (ukazatele: počet zařízení zapojených do systému jednotné vstupenky) Vyškolení provozovatelů zařízení a poskytovatelů služeb v oblasti projektové přípravy v oblasti čerpání investičních i neinvestičních dotací. (ukazatele: počet zpracovaných projektových námětů, počet realizovaných projektů) Vyškolení zaměstnanců provozovatelů zařízení a poskytovatelů služeb směrem k profesionalitě poskytovaných služeb a kvalitní jazykové vybavenosti. (ukazatele: počet proškolených osob) 1. Z hlediska potřebné infrastruktury se jedná o oblast s nejvyšším podílem budoucích projektů na bázi partnerství veřejného a privátního sektoru, tedy obcí (případně celého svazku) a jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu. S ohledem na provedenou analýzu potenciálu se tak bude jednat o podporu poskytovatelů ubytovacích kapacit v Hranicích a Hustopečích nad Bečvou a o budování zařízení pro volnočasové a rekreační aktivity. V Hranicích se tak jedná o pokračování ve výstavbě sportovních areálů (v návaznosti na současné investiční akce - zejména aquapark Strana 21
a koupaliště) stejně jako vytváření podmínek pro konání kulturních a společenských akcí, zejména většího rozsahu. V Hustopečích nad Bečvou bude revitalizován prostor štěrkopískových jezer pro potřeby rekreace a vodních sportů. V obou těchto obcích se tyto aktivity mohou částečně překrývat s investiční činností v oblasti občanské vybavenosti (ROP NUTS II Střední Morava Integrovaný rozvoj měst a PRV ČR), což však samo o sobě nevylučuje pozitivní přesahy do sektoru cestovního ruchu. Samozřejmostí bude dopravní infrastrukturální podpora stávajících i budoucích poskytovatelů služeb turismu. V obci Radíkov byla identifikována potřeba vybudování ubytovací kapacity (s přesahem do kongresové turistiky) a dobudování golfového hřiště. Zde je vzhledem k relativně malým investičním možnostem obce možný model PPP projektu stejně jako partnerský projekt více veřejných subjektů (společná aktivita svazku obcí či přímá intervence města Hranice). Na straně privátních poskytovatelů ubytovacích kapacit je nezbytné doplňovat stávající nabídku u wellnessových služeb, primárně v návaznosti na stávající lázeňské programy v Teplicích nad Bečvou (personální a zkušenostní základna). 2. Základní produktové spektrum tohoto sektoru spočívá v ucelené nabídce sportovních a volnočasových aktivit, minimálně obvyklého standardu. Ve městě Hranice je navíc nezbytné tato zařízení doplnit o atraktivity nadregionálního významu (výjimečné, v okolních destinacích nedostupné) z důvodu vyšší konkurenceschopnosti. Dalším, pro tuto oblast stěžejním prvkem je nabídka wellnesových a relaxačních aktivit přímo v místech ubytování s akcentem na vysokou míru profesionality jejich zajištění. Ve fázi její dostatečné saturace nabídky je možno uvažovat se zavedením systému jednotné vstupenky, a to jak v rámci veřejné a soukromé infrastruktury, tak mezi privátními poskytovateli navzájem. 3. Oblast rozvoje lidských zdrojů je v rámci této tématické osy nejvýznamnější. Stávající úroveň poskytovatelů služeb je v tomto případě nedostačující a jejich obecné povědomí o tomto sektoru je mnohdy nulové. Postup v této oblasti tak má několik fází. První etapou je aktivní informační kampaň pro provozovatele vhodných ubytovacích kapacit o výhodách a vysokém potenciálu této oblasti turismu. Ve druhé fázi je pak nezbytná spolupráce s těmito poskytovateli při přípravě investičních záměrů a pomoc při zajišťování finančních zdrojů (zejména ROP NUTS II Střední Morava - oblast podpory Cestovní ruch podnikatelská infrastruktura a služby). Účast veřejného sektoru v této fázi je nezbytná nejen pro metodickou pomoc při přípravě projektů, ale také pro vyloučení případných duplicit a správné stanovení potřeb budovaných kapacit z hlediska kvalitativního i kvantitativního. Ve třetí fázi průběžné, provozní je pak nezbytné neustále dbát na udržení a zvyšování standardu poskytovaných služeb, a to jak z hlediska odborného zajištění jednotlivých procedur, tak také v oblasti jazykové vybavenosti. 3.3.4. Zimní sporty Posuzovaný mikroregion vykazuje s pohledu zimních sportů oblast se středně vhodnými podmínkami. Vzhledem k rozmanité nadmořské výšce se však jedná pouze o dvě specifické oblasti v rámci teritoriálních os č. 3 a č. 5. Prvně uvedená vykazuje potenciál pro běžecké lyžování a zimní turistiku, druhá pak navíc i pro lyžování sjezdové. Ambicí mikroregionu není konkurence tradičním lyžařským areálům v okolních destinacích (Jeseníky a Beskydy), ale Strana 22