Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon. 90/2012 Sb., o obchodních spolenostech a družstvech, a to pedevším v ustanovení 216 až 232 ZOK. Souvisejícími ustanoveními jsou dále zejména ustanovení 15, 17, 19 až 22, 25 odst. 2, 26 až 29, 142 až 144, 150 a 151, 171 až 173 a 190 odst. 2 písm. b) ZOK. Základní kapitál Základním kapitálem spolenosti s ruením omezeným se rozumí penžní vyjádení souhrnu všech vklad všech spoleník. Základní kapitál tedy není oznaením pro majetek vložený zakladateli pi založení nebo spoleníky (i budoucími spoleníky) pi zvýšení základního kapitálu do spolenosti, ale pouze penžní vyjádení hodnoty tohoto majetku. Základní kapitál musí být vždy vyjáden v jednotkách eské mny. Oproti úprav obsažené v obchodním zákoníku, bylo s úinností od 1. 1. 2014 upuštno od stanovení minimální hranice základního kapitálu. Nov je definována toliko minimální výše vkladu jednoho spoleníka, která iní, není-li v zakladatelském dokumentu uvedeno nco jiného, 1 K. Od výše vkladu se posléze odvíjí i výše základního kapitálu. Nov jsou tedy pipuštny i spolenosti se základním kapitálem ve výši 1 K. Horní hranice výše základního kapitálu stanovena není. Výše základního kapitálu, jakož i výše vkladu každého ze spoleník, vetn zpsobu a lhty stanovené pro splnní vkladové povinnosti, jsou obligatorními náležitostmi každé spoleenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny spolenosti s ruením omezeným. Proto také zvýšení základního kapitálu spolenosti pedstavuje souasn zmnu zakladatelského dokumentu spolenosti. Orgán oprávnný rozhodnout o zvýšení základního kapitálu V rámci organizaní struktury spolenosti s ruením omezeným je rozhodování o zmnách výše základního kapitálu, tedy i rozhodování o zvýšení základního kapitálu spolenosti sveno do výluné psobnosti nejvyššího orgánu spolenosti, tedy valné hromady. Rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu spadá do skupiny rozhodnutí, jejichž dsledkem je zmna spoleenské smlouvy ve smyslu ustanovení 171 odst. 1 písm. b) ZOK, proto se k pijetí takového rozhodnutí vyžaduje souhlas alespo dvoutetinové vtšiny hlas všech spoleník, nestanovíli spoleenská smlouva vyšší poet hlas. Souasn se takové rozhodnutí osvduje veejnou listinou, tedy notáským zápisem. Jednolenná spolenost Má-li spolenost pouze jediného spoleníka, nekoná se valná hromada a psobnost valné hromady vykonává tento jediný spoleník. Ten také zcela samostatn rozhoduje o zvýšení základního kapitálu spolenosti. Rozhodnutí jediného spoleníka o zvýšení základního kapitálu musí splovat stejné formální požadavky jako rozhodnutí valné hromady, tedy i takové rozhodnutí musí mít formu notáského zápisu. Úinky zvýšení základního kapitálu K zásadní zmn dochází, pokud jde o úinky zvýšení základního kapitálu. Ty se liší podle toho, zda jde o efektivní nebo nominální zpsob zvýšení základního kapitálu.
U efektivního zvýšení základního kapitálu (zvýšení prostednictvím pevzetí vkladové povinnosti ke zvýšení stávajících vklad nebo k novému vkladu) nastávají úinky zvýšení již okamžikem pevzetí vkladové povinnosti a vnesením, resp. splacením její pedepsané ásti, není-li v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu uvedeno pozdjší datum. Nejzazším datem však mže být toliko datum zápisu zmny výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. U nominálního zvýšení základního kapitálu (zvýšení z vlastních zdroj) a u kombinovaného zvýšení základního kapitálu (kombinace efektivního a nominálního zvýšení základního kapitálu) nastávají úinky zvýšení až zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. Kdy je a kdy není možné zvýšení základního kapitálu Základní kapitál spolenosti je možné zvýšit jak penžitými, tak nepenžitými vklady. Pro oba druhy vklad stanoví ZOK jistá omezení. Zvýšení základního kapitálu penžitými vklady je pípustné teprve v okamžiku, kdy jsou všechny dosavadní penžité vklady spoleník zcela splaceny, a to bez ohledu na to, je-li již jejich splacení zapsáno v obchodním rejstíku (nepenžité vklady musí být zcela splaceny ped zápisem spolenosti do obchodního rejstíku, pokud tímto zápisem spolenost vzniká, nebo ped zápisem samotného zvýšení základního kapitálu spolenosti do obchodního rejstíku, k nmuž dochází za trvání existence spolenosti, vždy), ledaže se pi zvýšení základního kapitálu vytváejí nové podíly. Zvýšit základní kapitál nepenžitými vklady je sice možné i v pípad, kdy penžité vklady zcela splaceny nejsou, ovšem v takovém pípad má jednatel povinnost zvýšení základního kapitálu nepenžitými vklady obhájit ped valnou hromadou. Jednatel totiž musí pedložit valné hromad písemnou zprávu, ve které uvede dvody pro zvýšení základního kapitálu nepenžitými vklady a odvodní ástku, která se zapoítává na emisní kursy. Zvýšit základní kapitál je možné pouze nepenžitými vklady, které schválila valná hromada spolenosti. Splacení vklad do základního kapitálu Penžité vklady ke zvýšení základního kapitálu spolenosti již nemusí být spláceny na zvláštní úet u banky nebo spoitelního a úvrního družstva, jako tomu bylo do konce roku 2013. Je to dáno tím, že ustanovení 23 odst. 1. ZOK, který upravuje povinnost splácet penžité vklady na úet banky i spoitelního a úvrního družstva pi založení spolenosti, se dle ustanovení 29 ZOK na zvyšování základního kapitálu nepoužije. Penžité vklady pi zvyšování základního kapitálu tak lze splácet jak na bžný podnikatelský úet spolenosti, tak i v hotovosti do pokladny (ovšem v takovém pípad je teba respektovat omezení plynoucí ze zákona. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti). ZOK rovnž v pípad penžitých vklad opustil stanovení minimálního rozsahu splacení vklad ped podáním návrhu na zápis zvýšení do obchodního rejstíku. Lhta pro splnní vkladové povinnosti se uvádí toliko v prohlášení o pevzetí vkladové povinnosti a její délka je zpravidla dána spoleenskou smlouvou (pípadn vyplývá z ustanovení 150 odst. 1 ZOK), piemž nesmí pekroit dobu pti let. To platí i v pípad, kdy má spolenost pouze jediného spoleníka a kdy tedy obchodní zákoník trval na úplném splacení všech vklad ped podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. U nepenžitých vklad k žádným zmnám nedošlo. Nepenžitým vkladem mže být jen majetek, jehož hospodáská hodnota je zjistitelná (tj. penzi ocenitelná). Vklady spoívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou i nadále zakázány. Obdobn nelze jako nepenžitý vklad poskytnout pohledávku vi spolenosti, tato pohledávka však mže být smluvn zapotena proti pohledávce spolenosti na splnní vkladové povinnosti, bude-li s tím valná hromada spolenosti souhlasit (ani v takovém pípad však nejde o nepenžitý vklad, nýbrž o splacení penžitého vkladu zapotením - pozn.). Jak se zjišuje hodnota nepenžitého vkladu Hodnota nepenžitého vkladu se primárn uruje na základ znaleckého posudku zpracovaného znalcem vybraným ze seznamu znalc vedeného podle zákona o znalcích a tlumonících. Do konce roku 2013 bylo nutné, aby znalce za tímto úelem jmenoval soud. ZOK tento požadavek opouští a znalce tak vybírá jednatel spolenosti.
Výjimky z povinnosti oceovat nepenžitý vklad posudkem znalce Pi zvyšování základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným se mohou pimen použít i ustanovení 468 až 473 ZOK, které upravují výjimky z povinnosti oceovat nepenžitý vklad posudkem znalce. Splní-li spolenost zákonem stanovené podmínky, nemusí nutn za úelem stanovení hodnoty nepenžitého vkladu nechávat zpracovat znalecký posudek. Bude-li pedmtem nepenžitého vkladu investiní cenný papír nebo nástroj penžního trhu a rozhodne-li tak jednatel spolenosti, použije se pi urení jeho ceny vážený prmr z cen, za které byly uskutenny obchody na regulovaném trhu s tímto cenným papírem nebo nástrojem za posledních šest msíc. Bude-li pedmtem nepenžitého vkladu jakýkoli jiný majetek, než investiní cenný papír nebo nástroj penžního trhu, a rozhodne-li tak opt jednatel spolenosti, použije se pro urení jeho ceny jeho reálná hodnota stanovená obecn uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecn uznávaných standard a zásad oceování za posledních šest msíc ped vnesením vkladu. Takovým obecn uznávaným nezávislým odborníkem mže být napíklad renomovaná realitní kancelá s dlouhodobými zkušenostmi na realitním trhu. Dalším náhradním zpsobem ocenní je stanovení ceny podle reálné hodnoty majetku vykázané v úetní závrce za úetní období pedcházející rozhodnutí valné hromady o nepenžitém vkladu, pokud o takovém majetku spoleník i budoucí spoleník útuje a pokud taková úetní závrka byla ovena auditorem s výrokem bez výhrad. Zvolí-li spolenost nkterý z náhradních zpsob ocenní nepenžitého vkladu, je také povinna po pijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu zveejnit v Obchodním vstníku ped vnesením nepenžitého vkladu oznámení s následujícími údaji: popisem nepenžitého vkladu a datem pijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu, cenou nepenžitého vkladu, zpsobem jeho ocenní, popípad i použitými metodami a odvodnním, jak znalec k tomuto ocenní dospl, vyjádením, zda cena nepenžitého vkladu odpovídá hodnot podílu, který má být za tento nepenžitý vklad získán, sdlením, že nenastaly výjimené nebo nové okolnosti, které by mohly pvodní ocenní ovlivnit. Spolenost je dále povinna založit do sbírky listin ve lht jednoho msíce po vnesení nepenžitého vkladu prohlášení obsahující výše uvedené údaje. Vnášení (splácení) nepenžitých vklad Nepenžité vklady musí být vneseny (splaceny) ped podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. Zpsob vnášení se liší v závislosti na pedmtu nepenžitého vkladu. a) Je-li nepenžitým vkladem nemovitá vc, je pedmt vkladu vnesen tak, že vkladatel pedá spolenosti nemovitou vc a souasn písemné prohlášení o vnesení nemovité vci s úedn oveným podpisem. Vlastnické právo ke vkládané nemovité vci nabývá spolenost až vkladem práva do píslušného katastru nemovitostí na základ shora uvedeného písemného prohlášení vkladatele. V pípad, že na spolenost nepejde vlastnické právo k pedmtu nepenžitého vkladu, akoli je nepenžitý vklad považován za vnesený, je spoleník, který se k poskytnutí takového nepenžitého vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepenžitého vkladu v penzích. Naproti tomu spolenost je povinna spoleníkovi vrátit pedmt nepenžitého vkladu, který pevzala, s výjimkou pípadu, kdy je povinna pedmt nepenžitého vkladu vydat oprávnné osob (nap. v pípad odcizené vci jejímu skutenému vlastníkovi). b) V ostatních pípadech (nap. závod nebo jeho ást, pohledávka, movitá vc atp.) je pedmt vkladu vnesen úinností smlouvy o vkladu uzavírané vkladatelem se spoleností. Zpsoby zvýšení základního kapitálu
ZOK zachoval oba dva zpsoby zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným, a to efektivní zvýšení základního kapitálu a nominální zvýšení základního kapitálu. Efektivním zvýšením základního kapitálu se rozumí zvýšení základního kapitálu novými vklady (penžitými i nepenžitými), které se realizuje bu tím, že do spolenosti vstoupí nový spoleník, který pevezme vkladovou povinnost k novému vkladu, anebo tím, že stávající spoleníci spolenosti pevezmou vkladovou povinnost ke zvýšení svých dosavadních vklad nebo k novým vkladm (je-li umožnna pluralita podíl). Nominální zvýšení základního kapitálu spolenosti pedstavuje zvýšení základního kapitálu z vlastních zdroj spolenosti a jde o pouhou úetní operaci, v rámci které dochází k pesunu ástek mezi položkami pasiv rozvahy spolenosti (nap. uritá ástka z položky pasiv zisku se pesune do jiné položky pasiv základního kapitálu). Oba tyto zpsoby však nutn pedpokládají rozhodnutí valné hromady (resp. jediného spoleníka v psobnosti valné hromady) o zvýšení základního kapitálu spolenosti. Pednostní právo spoleník Dochází-li ke zvýšení základního kapitálu spolenosti penžitými vklady, mají ze zákona stávající spoleníci pednostní právo k pevzetí vkladové povinnosti. Vkladové povinnosti jsou spoleníci oprávnni pevzít v pomru podle výše svých podíl, ledaže si všichni spoleníci dohodnou jiný rozsah a podmínky využití pednostního práva. Odlišné podmínky využití pednostního práva mže stanovit rovnž spoleenská smlouva, která dokonce mže pednostní právo spoleník i zcela vylouit. Pokud si spoleník peje svého pednostního práva využít, musí tak uinit ve lht stanovené spoleenskou smlouvou, jinak do jednoho msíce ode dne, kdy se dovdl o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, resp. o rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu pijatém mimo valnou hromadu. Pokud si spoleník naopak nepeje participovat na zvýšení základního kapitálu spolenosti, zstane v této lht bu neinný, nebo se mže svého pednostního práva vzdát. Vzdání se pednostního práva lze uinit bu prohlášením pímo na jednání valné hromady, nebo písemn mimo valnou hromadu s úedn oveným podpisem. Nevyužije-li nkterý ze spoleník svého pednostního práva k pevzetí vkladové povinnosti nebo se tohoto práva vzdá, mže se souhlasem valné hromady pevzít vkladovou povinnost až do výše navrženého zvýšení základního kapitálu též kterýkoliv spoleník. Nepevezme-li vkladovou povinnost žádný ze spoleník spolenosti, mže se souhlasem valné hromady pevzít vkladovou povinnost kdokoli. Svolání valné hromady rozhodující o zvýšení základního kapitálu Prvním krokem zahajujícím proces zvýšení základního kapitálu není rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu (by je toto rozhodnutí v daném procesu nejdležitjší), nýbrž pozvánka na tuto valnou hromadu, která má spoleníky seznámit se zámrem spolenosti zvýšit základní kapitál. S píchodem ZOK se zpísnily požadavky na obsahové náležitosti pozvánky na valnou hromadu. Od 1. 1. 2014 musí totiž pozvánka na valnou hromadu vedle standardních údaj 2 obsahovat rovnž návrh usnesení valné hromady. Proto se obsah pozvánky bude de facto krýt s obsahem rozhodnutí valné hromady. Pozvánku na valnou hromadu s výše uvedeným obsahem je svolavatel (typicky jednatel spolenosti) povinen zaslat všem spoleníkm na adresu uvedenou v seznamu spoleník (pípadn oznámit jiným zpsobem uvedeným ve spoleenské smlouv), to vše ve lht alespo 15 dn ped konáním valné hromady. Spoleenská smlouva mže tuto lhtu upravit odlišn od zákona, tj. zkrátit nebo prodloužit. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu Obligatorními náležitostmi každého usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu pevzetím vkladové povinnosti jsou: ástka, o kterou má být základní kapitál spolenosti navyšován, lhta pro pevzetí vkladové povinnosti, urení druhu podíl, pipadá-li nový vklad spoleníka na nový podíl,
popis nepenžitého vkladu a ástka, která se zapoítává na emisní kurs spoleníka, urená na základ znaleckého posudku nebo náhradním zpsobem ocenní, lhta pro odevzdání kmenového listu nebo pro pevzetí kmenového listu, jsou-li podíly pedstavovány kmenovými listy. Valná hromada spolenosti rozhodující o zvýšení základního kapitálu je schopna se usnášet, jsou-li pítomni spoleníci, kteí mají alespo polovinu všech hlas, ledaže spoleenská smlouva uruje jiné kvorum. Rozhodnutí valné hromady se pak pijímá alespo dvoutetinovou vtšinou hlas všech spoleník a osvduje se notáským zápisem. Co je nutné k pevzetí vkladové povinnosti Vkladová povinnost se pebírá písemným prohlášením, které musí obsahovat: identifikaci obchodní spolenosti a zájemce o pevzetí vkladové povinnosti, výši vkladu pipadající na nový podíl a výši nového podílu, pípadn ástku zvýšení vkladu pipadající na dosavadní podíl a výši tohoto podílu a pípadné vkladové ážio, popis nepenžitého vkladu a ástku, která se zapoítává na emisní kurs spoleníka, urenou na základ znaleckého posudku (pípadn dle náhradního ocenní), lhtu pro splnní vkladové povinnosti, prohlášení budoucího spoleníka o tom, že pistupuje ke spoleenské smlouv spolenosti, nebo ustanovení 209 odst. 1 ZOK se v pípad zvyšování základního kapitálu nepoužije. Podpis zájemce na prohlášení musí být úedn oven. Prohlášení nabývá úinnosti okamžikem jeho doruení spolenosti. Dochází-li ke splnní vkladové povinnosti zapotením vzájemných pohledávek upisovatele a spolenosti, musí být dohoda o zapotení uzavena ješt ped podáním návrhu na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. Kdy je nominální zvýšení základního kapitálu pípustné Valná hromada spolenosti mže rozhodnout o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdroj spolenosti vykázaných ve schválené ádné, mimoádné nebo mezitímní úetní závrce ve vlastním kapitálu spolenosti, nejsou-li tyto zdroje úelov vázány. Jak již bylo shora uvedeno, jedná se o pouhou úetní operaci, spoívající v pesunu ástek v rámci položek pasiv rozvahy spolenosti. Zvýšení základního kapitálu však nemže být vyšší, než kolik iní rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a výší základního kapitálu spolenosti. Dalším pedpokladem pro zvýšení základního kapitálu z vlastních zdroj je, aby ta ást úetní závrky, která slouží jako podklad pro rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, byla ovena auditorem s výrokem bez výhrad. Úetní závrka pak nesmí být sestavena z údaj, které jsou starší šesti msíc, poítáno ke dni rozhodování valné hromady o zvýšení základního kapitálu. Pokud by mlo dojít ke zvýšení základního kapitálu na základ mezitímní úetní závrky, nelze ke zvýšení použít istý zisk. Jak se nominální zvýšení projeví na vkladech dosavadních spoleník Zvýšením základního kapitálu z vlastních zdroj se zvýší výše vkladu každého spoleníka v pomru jejich dosavadních vklad, tedy zcela rovnomrn, ledaže je ve spoleenské smlouv pipuštna pluralita podíl a valná hromada rozhodne o vzniku nových podíl. Ovšem budou-li vznikat nové podíly, musí se tak dít opt rovnomrn, tj. všem spoleníkm, s výjimkou pípadu, kdy se spoleník práva na nový podíl vzdá zpsobem obdobným pro vzdání se pednostního práva na zvýšení základního kapitálu pevzetím vkladové povinnosti. Nebude-li chtít spoleník participovat na zvýšení základního kapitálu, rozdlí se jeho vklad pomrn mezi ostatní spoleníky. Jakákoli jiná dohoda spoleník není pipuštna.
Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdroj obsahuje: a) ástku, o kterou se základní kapitál zvyšuje, b) oznaení vlastního zdroje nebo zdroj, z nichž se základní kapitál zvyšuje, v lenní podle struktury vlastního kapitálu v úetní závrce, c) novou výši vkladu spoleníka nebo výši nového vkladu spoleníka, d) urení podíl, pipadá-li nový vklad na nový podíl, e) lhtu pro odevzdání kmenového listu nebo pro pevzetí kmenového listu, jsou-li podíly pedstavovány kmenovými listy. Zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku Bez zbyteného odkladu po pevzetí vkladové povinnosti spoleníky, pípadn budoucími spoleníky a po vnesení všech nepenžitých vklad (penžité vklady nemusí být v té dob splaceny), musí spolenost, resp. jednatel podat návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku. Soud je povinen o takovém návrhu rozhodnout ve lht pti pracovních dn od jeho doruení, resp. ode dne úplného odstranní jeho vad. Lhta 2 msíc na podání návrhu na zápis nové výše základního kapitálu Na tomto míst je nutno upozornit, že jednatel musí podat návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstíku nejpozdji do 2 msíc poté, co valná hromada rozhodla o zvýšení základního kapitálu, jinak dojde ex lege ke zrušení usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu a zániku vkladové povinnosti. Další dvody pro zrušení rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu a vkladové povinnosti jsou upraveny v 218 odst. 1 a 225 ZOK. Bude-li zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstíku, je vkladatel povinen splnit svou vkladovou povinnost, i kdyby se ukázalo, že usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu nebo prohlášení o pevzetí vkladové povinnosti je neplatné nebo neúinné. To neplatí, pokud neplatnost usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu prohlásí soud. Copyright 2000-2015 by Dashöfer Holding, Ltd. a VERLAG DASHÖFER, nakladatelství, spol. s r.o. e-mail: info@infoportal.cz Tento text pochází z on-line databáze Firma profi. Více informací vetn možnosti objednání naleznete na adrese http://www.dashofer.cz/firmaprofi/