ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb

ÚVOD K PILOTNÍMU PROJEKTU v rámci publikace Panorama zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb Terciální sektor, tedy sektor služeb, je dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky a tento trend lze v posledních letech pozorovat i v podmínkách ČR. Přestože ekonomická struktura ČR svým složením stále ještě neodpovídá ekonomikám západního typu, dosahuje terciární sektor v rámci ekonomické struktury ČR stále významnějšího postavení. Odvětví služeb se podílí největší měrou jak na tvorbě HDP, tak na zaměstnanosti. I přes pozitivní trendy, které lze v sektoru služeb obecně pozorovat, zaostává ČR za vyspělými ekonomikami světa kromě výše zmiňované struktury sektorů v ekonomice také v celkové výkonnosti služeb. Mírnější tempo růstu sektoru služeb je způsobeno v ČR tradičně silnou pozicí průmyslové výroby. Nicméně průmyslová výroba dává také zároveň příležitost k rozvoji BRS (business related services), které Eurostat definuje jako podnikatelské služby (OKEČ 70 74), síťové služby (OKEČ 60 64) a distribuční služby (OKEČ 50 52) a které byly vybrány, aby se staly předmětem komentáře v oblasti služeb. Do publikace byly dále zahrnuty služby skrývající se pod OKEČ 55, tedy Ubytování a stravování. Ze skupiny tzv. BRS nejsou naopak do publikace zahrnuty finanční služby. Vzhledem k výše popsanému ekonomickému vývoji a také závislosti mezi terciárním a sekundárním sektorem byla v tomto roce poprvé realizována myšlenka, aby se součástí publikace Panorama zpracovatelského průmyslu stal také sektor služeb. V letošním roce tedy MPO historicky poprvé přistoupilo ke zpracování komentáře k vybraným odvětvím služeb. Vzhledem k výrazné diferenciaci a nehomogenitě sektoru služeb, která se projevuje zejména při jejich statistickém sledování, byly vybrány již dříve jmenované sektory. Současná podoba komentáře, který je zpracován obecně pro OKEČ G, H, I a K a pro dvoumístnou OKEČ G, H a K, představuje pilotní projekt, jehož záměrem je ukázat, v jaké podobě bude komentář v následujících letech v plné podobě realizován. Zveřejnění ukázkového komentáře k sektoru služeb si klade za cíl jednak informovat jednotlivé zájmové skupiny o záměru MPO zpracovat co nejucelenější informaci o ekonomickém vývoji v sektoru služeb, jednak dát široké veřejnosti možnost vyjádřit se k podobě osnovy a případně přispět svými náměty ke zkvalitnění této části. Datový soubor, na jehož základě jsou zpracovány prezentované komentáře, není verifikován ČSÚ. Z tohoto pohledu je třeba vnímat komentář zejména jako popis trendů, uváděné hodnoty a čísla mají pouze orientační charakter, nemají tak plnou vypovídací hodnotu. 1

1. Vybrané služby (OKEČ 50 52 a 55, 60 64 a 71 74) Sektor služeb je v obecné rovině globálně významná, dynamicky se rozvíjející oblast světové ekonomiky, která představuje největší sektor jak evropského, tak mezinárodního hospodářství ekonomicky vyspělých zemí. I v České republice představuje terciární sektor služeb nejvyšší podíl na tvorbě HDP a zaměstnanosti, přesto zatím nedosahujeme takových výsledků, aby mohla být struktura naší ekonomiky považována za ekonomickou strukturu západního typu. Česká republika zatím zaostává za vyspělými ekonomikami světa celkovou výkonností služeb, ale i postavením služeb ve struktuře ekonomických sektorů. Služby se v roce 2003 podílely na celkové hrubé přidané hodnotě ČR 67,4 % a na celkové zaměstnanosti pak 65,5 %. Celý sektor služeb se však vyznačuje značnou nehomogenitou a jeho statistické sledování tak často generuje velmi nesourodé údaje, které nelze vždy účelně srovnávat. 1.1 Charakteristika vybraných odvětví služeb Sektor vybraných služeb zasahuje dle OKEČ do 4 sekcí a do 15 oddílů. Sekce již nejsou do subsekcí dále členěny. Pro potřeby této publikace byla vybrána pouze ta odvětví služeb, které nazýváme BRS (tzv. business related services) a které jsou dle Eurostatu definovány jako podnikatelské služby (OKEČ 70 74), síťové služby (OKEČ 60 64) a distribuční služby (OKEČ 50 52). Do publikace byly dále zahrnuty služby skrývající se pod OKEČ 55 Ubytování a stravování. Ze skupiny tzv. BRS nejsou naopak do publikace zahrnuty finanční služby. Mezi nejvýznamnější skupiny služeb patří zejména OKEČ 74 Ostatní podnikatelské činnosti, jež kromě absolutní velikosti měřené tvorbou HDP a zaměstnaností vykazuje rovněž kontinuální potenciál růstu makroekonomických ukazatelů. Zejména pak skupiny OKEČ 74.1. a 74.2. jsou z tohoto pohledu hlavními představiteli významnosti skupiny. Velmi významnými skupinami jsou rovněž OKEČ 51 a 52, avšak z pohledu potenciálu růstu a zejména růstu produktivity a profitability dosahují výrazně horších výsledků. Nadprůměrné ukazatele dosahují dále vybrané skupiny v rámci odvětví OKEČ 45 (45.3 4), které svou velikostí patří mezi nejvýznamnější skupiny služeb, a to při relativně dobré úrovni růstových měřítek. Tento sektor je však popsán samostatně v publikaci věnované výhradně Stavebnictví. Tabulka č. 1 potvrzuje shora uvedené údaje. Nejstabilnějších výsledků ve všech ukazatelích dosahují OKEČ 74 a 51 a s výjimkou tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb také OKEČ 52 a ze síťových služeb pak OKEČ 60 a 64. 2

Tabulka č. 1: Pořadí OKEČ pro jednotlivé produkční charakteristiky / v mil. Kč Hospodářský pořadí Účetní pořadí Tržby pořadí OKEČ/2004 výsledek A přidaná hodnota B za prodej VVaS C 50 - Obchod, opravy a údržba motorových vozidel 7 161,5 6. 32 935,0 6. 51 017,4 9. 51 - Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu 43 658,0 1. 114 263,2 2. 115 332,1 5. 52 - Maloobchod (kromě motorových vozidel) 15 375,9 5. 86 597,1 3. 23 738,7 11. 55 - Služby v oblasti Ubytování a stravování 5 023,9 8. 32 416,1 8. 99 941,0 6. 60 - Pozemní a potrubní doprava 16 212,6 4. 80 853,7 4. 200 346,3 2. 61 - Vodní doprava 20,0 14. 178,4 14. 995,9 14. 62 - Letecká a kosmická doprava 284,0 13. 3 681,0 12. 23 759,2 10. 63 - Vedlejší pomocné činnosti v dopravě, činnosti cestovních kanceláří a agentur 4 171,2 9. 24 393,7 10. 120 725,1 4. 64 - Spoje 18 100,7 3. 77 981,4 5. 141 309,0 3. 70 - Činnosti v oblasti nemovitostí 4 015,2 10. 32 727,8 7. 91 268,0 7. 71 - Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 1 070,9 11. 6 320,9 11. 13 037,6 12. 72 - Publikování, dodávky a poradenství v oblasti hardwaru 6 310,6 7. 32 393,9 9. 63 663,0 8. 73 - Výzkum a vývoj 311,0 12. 2 081,3 13. 5 136,6 13. 74 - Ostatní podnikatelské činnosti 36 425,7 2. 133 229,5 1. 325 505,0 1. G_sum - obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu převážně pro domácnost (50 52) 66 195,4 1. 263 795,4 1. 190 088,2 3. H_sum - ubytování a stravování (55) 5 023,9 4. 32 416,1 4. 99 941,0 4. I_sum - doprava, skladování a spoje (60 64) 38 788,5 3. 187 088,3 3. 487 135,5 2. K_sum - činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu, podnikatelské činnosti (70 74) 48 113,3 2. 206 753,5 2. 498 610,1 1. 3

1.2 Hlavní produkční charakteristiky vybraných odvětví služeb V rámci hlavních produkčních charakteristik vybraných služeb vykázaly největší podíl přidané hodnoty ve sledovaném období opět odvětví OKEČ 74, 51 a 52. V kategorii tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) dosáhla v roce 2004 největšího podílu sekce K s 39 %, což představuje 498 610, 10 mil. Kč. Pouze s odstupem 1 p. b. se umístila sekce I a s daleko menšími podíly pak sekce G a konečně H, která generovala tržby ve výši 99 941 mil. Kč. Graf č. 1: Podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb dle vybraných sekcí v roce 2004 K 39 % G 15 % H 8 % I 38 % Z grafu č. 2 Tempo růstu tržeb ve službách (viz níže) je zřejmé, že služby v letech 2000 2004 dosahovaly trvalého růstu. Nejvyššího tempa růstu dosáhly ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2003, poté se tempo růstu mírně zpomalilo. Graf č. 2: Tempo růstu tržeb ve službách / Growth Rate of Service Sales % 118,0 114,0 110,0 106,0 102,0 98,0 IV/01 I/02 II/02 III/02 IV/02 I/03 II/03 III/03 IV/03 I/04 II/04 III/04 IV/04 čtvrtletí / quarter meziroční index, y-o-ychange meziroční index sezónně očištěno*, y-o-y change, SA* trend, 2000 = 100 * * každé čtvrtletí se provádí sezónní očištění celé časové řady, indexy v grafu se zpětně mění stálé ceny / constant prices the whole time series is seasonally adjusted every quarter and the indices shown in the chartare retroactively adjusted accordingly 4

1.3 Zaměstnanost v rámci vybraných odvětví služeb Služby významnou měrou přispívají k celkové zaměstnanosti v ČR. V roce 2004 bylo v ČR zaměstnáno kolem 31 % (bez sekce J) pracovníků v oblasti služeb. Obecně lze ČR charakterizovat vysokou zaměstnaností především v oblastech služeb sekcí G a K. Obě skupiny se na celkové zaměstnanosti ve službách podílejí téměř 73 %. Co se týče produktivity práce, pak ČR dosahuje, se zhruba stejným procentuálním rozložením mezi jednotlivými oblastmi odvětví OKEČ jako mají vyspělé státy EU, výrazně nižších hodnot produktivity. V porovnání s novými členskými státy dosahovala ČR v uplynulých letech mírně nadprůměrných hodnot u sekcí G, E, I a dokonce nadprůměrných hodnot u sekce K ostatní služby. 1.4 Investice Stejně jako u ostatních charakteristik je struktura investic v jednotlivých OKEČ v závislosti na předmětu činnosti velmi různorodá. Tabulka č. 2: Výše investic právnických a fyzických osob do pořízení HIM a NIM v mil. Kč OKEČ ROK 2000 ROK 2001 ROK 2002 ROK 2003 ROK 2004 let 50 52 46 586,0 49 723,0 53 010,0 51 874,0 50 838,0 252 031,0 55 5 408,0 4 512,0 6 970,0 9 689,0 6 524,0 33 103,0 60 63 37 186,0 43 783,0 45 391,0 36 921,0 40 860,0 204 141,0 64 52 588,0 63 576,0 30 881,0 18 758,0 16 935,0 182 738,0 70 39 315,0 39 110,0 48 219,0 31 372,0 44 636,0 202 652,0 71 2 716,0 4 282,0 6 385,0 5 947,0 8 657,0 27 987,0 72 2 963,0 3 073,0 4 097,0 3 380,0 7 145,0 20 658,0 73 623,0 503,0 524,0 412,0 600,0 2 662,0 74 15 597,0 11 831,0 13 349,0 15 821,0 16 297,0 72 895,0 60 64 89 774,0 107 359,0 76 272,0 55 679,0 57 795,0 386 879,0 70 74 61 214,0 58 799,0 72 574,0 56 932,0 77 335,0 326 854,0 celkem 202 982,0 220 393,0 208 826,0 174 173,0 192 492,0 998 866,0 Z tabulky č. 2 je patrné, že celkem bylo v roce 2004 investováno dle charakteristiky pořízení HIM a NIM ve všech sledovaných sektorech 192 492 mil. Kč. V průběhu let 2000 2004 dokonce 998 866 mil. Kč, přičemž investiční aktivita byla velmi nestálá. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2001, kdy právnické a fyzické osoby pořídily dlouhodobý HIM a NIM majetek v hodnotě 220 393 mil. Kč. Státní podpora pro jednotlivé OKEČ dosáhla ve sledovaném období následujících hodnot a byla realizována z níže uvedených programů podpory: Tabulka č. 3: Výše státní podpory v Kč pro jednotlivé OKEČ ve sledovaném období OKEČ ROK 2001 ROK 2002 ROK 2003 ROK 2004 50 52 289 630,0 651 366,0 638 500,0 1 388 184,0 55 246 740,0 127 500,0 398 000,0 60 64 121 840,0 318 750,0 70 74 841 507,5 1 577 414,0 1 259 750,0 2 118 800,0 5

Tabulka č. 4: Programy podpory MSP pro vybrané OKEČ realizované v letech 2000 2004 rok 2000 2001 2002 2003 2004 Program ZÁRUKA, KREDIT, TRH, SPECIÁL, KAPITÁL, POJÍZDNÁ PRODEJNA, KOOPERACE, PODPORA EXPORTU, PORADENSTVÍ, MALÉ PŮJČKY, DESIGN ZÁRUKA, KREDIT, TRH, KOOPERACE, START, MARKETING, MALÉ PŮJČKY, PORADENSTVÍ a DESIGN ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, SPECIÁL, PORADENSTVÍ a MALÉ PŮJČKY, MARKETING, DESIGN ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, SPECIÁL, PORADENSTVÍ, MALÉ PŮJČKY, MARKETING a DESIGN ZÁRUKA, KREDIT, TRH, START, KOOPERACE, VESNICE, REGENERACE, SPECIÁL, PORADENSTVÍ, MARKETING a DESIGN 1.5 Perspektivy vybraných odvětví služeb Z pohledu struktury ekonomiky je sektor služeb zcela jistě nejperspektivnějším sektorem. Přestože si průmysl i nadále udržuje velmi silnou a stabilní pozici v rámci ekonomické struktury České republiky, lze předpokládat, že terciární sektor i nadále poroste, a to na úkor sektoru primárního. 6

OKEČ G a H 2. Distribuční služby G a H (OKEČ 50 52 + 55) V hospodářském vývoji ČR převážily v prvním roce po vstupu do EU pozitivní ekonomické jevy. Hrubý domácí produkt rostl v roce 2004 zhruba 2x rychleji než v EU-25, a to především díky zahraničnímu obchodu. HDP vzrostl v EU-25 v roce 2004 o 2,4 %, zatímco v ČR dosáhl roční přírůstek HDP tempa 4,2 %. Inflace byla v roce 2004 mírná a trvale stoupaly zejména ceny pohonných hmot. Konečná spotřeba se v roce 2004 oproti roku 2003 zvýšila, i když rostla o něco pomalejším tempem, což bylo způsobeno zejména poklesem výdajů vládních institucí na spotřebu. Růst spotřeby domácností nedokázal pokles u výdajů vládních institucí na spotřebu kompenzovat. 2.1 Hlavní produkční charakteristiky Vývoj ekonomiky byl spojen s výkonností celého odvětví obchodu. Kromě zřejmého přínosu zahraničního obchodu a investičních aktivit se zvýšila též spotřeba domácností, i když méně než růst HDP. Obchod si zachoval svůj podíl na hrubé přidané hodnotě, zatímco podíl odvětví ubytování a stravování mírně poklesl. Tržby maloobchodu odrážely v relaci nominálních a reálných cen faktický růst spotřeby, a tím i životní úrovně. Vysoký výkon velkoobchodu byl spojen s dynamikou průmyslu a zahraničního obchodu a dalších oblastí ekonomiky včetně cestovního ruchu. Do výsledků hospodaření podniků v sekci H se promítla od května 2004 upravená harmonizovaná sazba DPH (19 %) ve stravovacích službách. Pro zdroje HDP, resp. HNP, je příznačné, že v roce 2004 sehrály v jejich růstu svoji roli vedle dynamického růstu průmyslu opět služby a v jejich rámci také obchod, zejména velkoobchod a maloobchod ve specializovaných prodejnách, především v obchodních řetězcích. Tvorba přidané hodnoty se meziročně, tedy v letech 2003 2004 zvýšila o 0,1 %. Lépe na tom byl pouze průmysl, který si meziročně polepšil o 0,6 %. Pro ilustraci stavebnictví dosáhlo růstu přidané hodnoty o 6,6 %. Celkový podíl sekcí G a H na hrubé přidané hodnotě v roce 2004 tvořil 14,8 %. 2.2 Zaměstnanost Údaje o nezaměstnanosti v odvětví obchodu a ubytování a stravování jsou v obecné rovině jen velmi obtížně vykazatelné. Platí ovšem, že v uplynulých letech absorbovalo odvětví obchodu a ubytování a stravování zaměstnance uvolněné z primárního a sekundárního sektoru. Podíl sekcí G a H na zaměstnanosti v rámci národního hospodářství, včetně podnikatelských subjektů, činil v roce 2004 18,2 %. To představuje oproti roku 2003 meziroční pokles o 0,6 %, přičemž zhruba 1/3 pracovníků zaměstnaných v sekcích G a H byly podnikatelské jednotky. Pracovníci v obchodě pobírali v roce 2004 podprůměrnou mzdu, přesněji 92,9 %, a v sektoru ubytování a stravování výrazně podprůměrné platy, a to 58,0 % k průměrné mzdě v národním hospodářství. Průměrné měsíční mzdy rostly v letech 2000 2004 poměrně diferencovaně podle jednotlivých odvětví a jejich částí. Nejvíce rostly mzdy ve velkých velkoobchodních podnicích. 2.3 Investice Příliv zahraničního kapitálu, zejména do velkoobchodu, a to formou rozšiřování sítí subjektů se zahraniční kontrolou, vedl k pokračující tržní a ekonomické koncentraci, kdy na český trh vstoupila řada retailových společností. Předpokládáme, že jejich příliv, také v důsledku rozšíření EU, není zdaleka konečný. Taková situace není z hlediska podnikatelských struktur, které představují jednu ze základních charakteristik obchodu, zcela žádoucí. Nicméně přesto jsou v poslední době podnikatelské struktury charakterizovány vyšší mírou stability. Přírůstky maloobchodního prodeje v relacích temp mezi velkými, především nadnárodními společnostmi a domácím obchodem pokračovaly v roce 2004 s tím, že velcí dosáhli podstatně rychlejšího růstu prodejů než malé a střední podniky. MSP se snaží překonávat svoji komparativní nevýhodu vytvářením kooperací a aliancí, které jim umožňují se na trhu výrazněji prosadit. V boji za vyšší efektivnost se ovšem již dnes ukazuje potřeba spojovat se také u velkých společností, které tento problém překonávají prostřednictvím fúzí. 7

OKEČ G a H Rok 2004 také ukázal, že při celkově pozitivním vývoji ekonomiky byl pro obchod dobrou zprávou dynamický růst spotřeby, hlavně spotřeby domácností, který je ovšem v porovnání s EU-15 přesto stále zhruba na 70 % průměru. Co se týče programů podpory, nebyly sekce G a H v systému podpory ze SF v uplynulých letech akcentovány. Tento handicap byl do jisté míry kompenzován dotačními tituly z programů na podporu MSP z prostředků Ministerstva průmyslu a obchodu. Tyto dotační tituly měly formu dotace, záruky, zvýhodněného úvěru a příspěvku na úhradu úroků. V operačním programu Podnikání a inovace a dalších OP na léta 2007 2013 již bude určitá možnost čerpat ze strukturálních fondů také pro podniky spadající do sekcí G a H otevřena. 2.4 Perspektivy odvětví První rok po vstupu ČR do EU byl doprovázen řadou pozitivních hospodářských charakteristik (viz výše uvedené). V krátkodobém horizontu let 2005 2006 lze pro vývoj obchodu konstatovat, že předpokládáme setrvalý stav, jenž bude jak důsledkem růstu HDP v roce 2005, který je odhadován na 6,0 %, tak v důsledku dalšího růstu spotřeby domácností. Co se týče odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování, lze předpokládat mírný růst většiny sledovaných charakteristik, resp. výsledků hospodaření podniků. 8

OKEČ 50 OBCHOD, OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDEL A VÝROBKŮ PRO OSOBNÍ POTŘEBU A PŘEVÁŽNĚ PRO DOMÁCNOST G 3. Obchod, opravy a údržba motorových vozidel OKEČ 50 Jako součást podnikatelských struktur a sítí se nadále rozvíjel v roce 2004 obchod spojený s motorismem, který se opírá o modernizovanou síť jednotek prodávajících motorová vozidla a příslušenství, včetně poskytování souvisejících služeb, a také o síť čerpacích stanic PHM. Tyto čerpací stanice rovněž ve velké míře poskytují obchodní a pohostinské služby (v podobě tzv. convenience jednotek). Strukturu provozovatelů čerpacích stanic tvoří zahraniční značkové petrolejářské společnosti (AGIP, OMV, ESSO, SLOVNAFT atd.). Síť čerpacích stanic je dále doplněna o obchodní řetězce jako AHOLD CZ, CARREFOUR ČR či GLOBUS ČR. Z tuzemských společností pak patří mezi nejznámější a největší BENZINA. 3.1 Hlavní produkční charakteristiky Co se týče struktury podnikatelských jednotek v obchodě, dosahuje OKEČ 50 Obchod v motorismu pouze 6 % podílu na všech podnikatelských jednotkách sekcí G a H. Obdobně je vyšší podíl na přidané hodnotě a naopak nižší u počtu pracovníků, což potvrzuje vyšší produktivitu práce velkých podniků. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 50 v letech 2000 2004 ve s. c. 160 150 140 Index 2000 = 100 130 120 110 100 2000 2001 2002 2003 2004 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 Z grafu č. 1 je možné vyčíst, že jedinou produkční charakteristikou se stabilním vývojem je počet pracovníků, kde byl za posledních 5 let zaznamenán trvalý růst. Ostatní tři produkční charakteristiky mají značně nestálý charakter. Účetní přidaná hodnota vykazuje právě v závislosti na struktuře obchodu kolísavé hodnoty, kdy růst v letech 2000 2004 byl v roce 2003 přerušen a přidaná hodnota poklesla dokonce pod úroveň roku 2002. Podniky s 0 99 zaměstnanci se podílejí na přidané hodnotě cca 70 % a cca 30 % zbývá na podniky se 100 a více zaměstnanci. Produktivita práce dle grafu č. 1 kopíruje hodnoty vztahující se k přidané hodnotě, tzn. s poklesem přidané hodnoty v roce 2003 byl zároveň zaznamenán i pokles produktivity práce. Z tabulky č. 1 je dále patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb rovněž nerostly rovnoměrně, např. v roce 2003 došlo k jejich poklesu. Celkové tržby však dosáhly trvalého růstu, a to vlivem položky tržby za zboží, která rostla po celé pětileté období. 9

OKEČ 50 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 50 v letech 2000 2004 ve s. c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004 Tržby za prodej zboží 50 247 503,0 250 116,0 266 771,0 291 880,0 312 616,0 Tržby za prodej VVaS 50 32 076,9 36 607,4 44 290,5 42 510,3 46 052,7 Meziroční index x 114,1 121,0 96,0 108,3 Kumulovaný index 100,0 114,1 138,1 132,5 143,6 Účetní přidaná hodnota 50 20 904,2 25 827,6 32 106,4 26 089,7 28 137,2 Meziroční index x 123,6 124,3 81,3 107,8 Kumulovaný index 100,0 123,6 153,6 124,8 134,6 Produktivita práce z PH 50 251,6 302,7 363,3 286,3 301,9 Meziroční index x 120,3 120,0 78,8 105,5 Kumulovaný index 100,0 120,3 144,4 113,8 120,0 Počet pracovníků 50 83 073 85 318 88 363 91 121 93 193 Meziroční index x 102,7 103,6 103,1 102,3 Kumulovaný index 100,0 102,7 106,4 109,7 112,2 Pozn.: Tržby za prodej zboží jsou uvedeny v běžných cenách Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 3.2 Zaměstnanost Podíl na tržbách OKEČ 50 v OKEČ G představuje 12,8 %, kde přes 75 % podílu na tržbách generují podniky s 0 49 zaměstnanci. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 50 v roce 2004 250 999 3 % 1000 a více 1 % 50 249 17 % 0 9 50 % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 10 49 29 % 3.3 Investice Investice do OKEČ 50, charakterizované pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, dosáhly v roce 2004 hodnotu 9 630 mil. Kč. To představovalo meziroční nárůst oproti roku 2003 o 1 171 mil. Kč, ale snížení oproti roku 2002, kdy ekonomické subjekty vykázaly v této položce hodnotu 10 959 mil. Kč. 10

OKEČ 50 3.4 Perspektivy odvětví V závislosti na výše uvedeném a dále na silné pozici českého automobilového průmyslu lze předpokládat, že v příštích letech bude trend růstu tržeb za OKEČ 50 pokračovat. Stejně tak dojde k nárůstu podnikatelských jednotek, zejména v oblasti čerpacích stanic, kde současný stav pokrývá 80 90 % reálné sítě. 11

OKEČ 51 4. Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu OKEČ 51 (kromě motorových vozidel) O vývoji velkoobchodní a zprostředkovatelské činnosti vypovídají údaje o tržbách a jejich struktuře v trojmístné OKEČ z časových řad ČSÚ za posledních pět let. Výrazný je podíl velkoobchodu s meziprodukty, ale i zprostředkování velkoobchodu a ostatní velkoobchod vykazují vysokou nadprůměrnou dynamiku. 4.1 Hlavní produkční charakteristiky Celkový výkon velkoobchodu, měřený souhrnně dosaženými tržbami v kontextu s účetní přidanou hodnotou a dalšími ukazateli, dosáhl v roce 2004 hodnoty 1 552 813 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty. Dynamika a objem tržeb bez DPH jsou výsledkem komerčního a ekonomického usilování, pro něž jsou dány hlavní předpoklady v kupní síle domácností a v podmínkách podnikatelské sféry v jejích obchodních vazbách a ve spotřebě. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 51 v letech 2000 2004 ve s. c. 115 110 Index 2000 = 100 105 100 95 2000 2001 2002 2003 2004 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 Za rok 2004 platí, že se naplnila výkonnost obchodu v oběhu a spotřebě v podnikatelských subjektech, včetně počínajícího růstu zahraničního obchodu. Z grafu č. 1 vidíme, že téměř všechny ekonomické ukazatele vykázaly dynamický růst, který se zvyšoval dle meziročního indexu u přidané hodnoty během roku 2004 o 119,9 % a u produktivity práce dokonce o 120,1 %. Tyto jednoznačně pozitivní efekty se promítly do růstu tržeb. Ty v roce 2004 přesáhly úroveň 100 000 mil. Kč, přesněji dosáhly na 104 937,7 mil. Kč. Pozitivní výsledky u ukazatelů produktivity práce, účetní přidané hodnoty a růstu tržeb byly ovšem dosaženy také s přispěním jen velice mírného snížení počtu zaměstnanců ve velkoobchodu. 12

OKEČ 51 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 51 v letech 2000 2004 ve s. c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004 Tržby za prodej zboží 51 1 174 490 1 211 390 1 210 425 1 271 087 1 424 894 Tržby za prodej VVaS 51 93 308,0 88 988,7 93 873,4 97 326,7 104 937,7 Meziroční index x 95,4 105,5 103,7 107,8 Kumulovaný index 100,0 95,4 100,6 104,3 112,5 Účetní přidaná hodnota 51 112 198,2 116 404,6 113 573,6 102 256,9 122 601,3 Meziroční index x 103,7 97,6 90,0 119,9 Kumulovaný index 100,0 103,7 101,2 91,1 109,3 Produktivita práce z PH 51 469,9 460,0 468,5 443,6 532,9 Meziroční index x 97,9 101,9 94,7 120,1 Kumulovaný index 100,0 97,9 99,7 94,4 113,4 Počet pracovníků 51 238 781 253 075 242 430 230 519 230 046 Meziroční index x 106,0 95,8 95,1 99,8 Kumulovaný index 100,0 106,0 101,5 96,5 96,3 Pozn.: Tržby za prodej zboží jsou uvedeny v běžných cenách Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 4.2 Zaměstnanost Vývoj zaměstnanosti v roce 2004 byl, stejně jako v roce 2003, charakterizován růstem počtu zaměstnanců ve velkých podnicích a spíše stagnací v podnicích do 99 zaměstnanců. Tento stav lze považovat za další důkaz trvale probíhající koncentrace. Je zřejmé, že původní šance pro zapojení lidí do obchodního podnikání a zaměstnání se v závislosti s požadavky na růst kvalifikace, flexibility pracovní síly a s využíváním sofistikovanějších technologických prostředků významně mění. Produktivnější formáty obchodování snižují svoji potřebu zaměstnanců, na druhé straně vyvstávají nové příležitosti v nových kapacitách, např. v obchodních centrech. Z výše uvedeného vyplývá, proč služby velkoobchodního charakteru při své objemové expanzi vyžadují personální saturaci, kterou u maloobchodu nepozorujeme. V průběhu let 2000 2004 docházelo, s výjimkou roku 2001, k poklesu počtu pracovníků ve velkoobchodě. Výše zmíněný pokles se ovšem v průběhu let zmírňoval a v roce 2004 k poklesu počtu pracovníků téměř nedošlo. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 51 v roce 2004 50 249 21 % 250 999 5 % 1000 a více 3 % 0 9 40 % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 10 49 31 % 13

OKEČ 51 Z grafu č. 2 vidíme, že velikostní struktura zaměstnanosti je relativně rovnoměrná. Pouze skupina podniků do 9 zaměstnanců je oproti jiným obchodním OKEČ relativně nižší. Příčiny tohoto stavu jsou již výše popsány. Celkově zaujímá OKEČ velkoobchodu druhé místo v počtu pracovních míst v rámci sekcí G a H. Co se týče průměrných měsíčních mezd, rostly ve velkoobchodu v rámci sekcí G a H nejrychlejším tempem a také v roce 2004 dosahovaly nejvyšší hodnoty. Průměrná měsíční mzda v roce 2004 činila 20 881 Kč, což je oproti roku 2003 nárůst o 1 606 Kč, a také větší nárůst než nárůst průměrné mzdy v celé ekonomice, ten činil 1 136 Kč. 4.3 Investice Investice do OKEČ 51 jsou v závislosti na povaze velkoobchodní činnosti relativně nízké. Důvod je zřejmý, většinou se totiž jedná o investice do logistiky, resp. do IT systémů pro skladování zásob, vozového parku a stavebnictví, které jsou však především spojeny s počátečním stadiem podnikání. 4.4 Perspektivy odvětví V posledních letech zaznamenáváme trvale rostoucí význam velkých podniků, zvláště pak pod zahraniční kontrolou. Vzhledem ke skutečnosti, že struktura podnikatelských jednotek ve velkoobchodě převažuje spíše ke středním a větším podnikatelským subjektům, a to velmi často se zahraničním kapitálem, je velmi pravděpodobné, že pozitivní trendy, které jsou z časové řady 2000 2004 patrné, se budou rozvíjet i v dalších letech. 14

OKEČ 52 5. Maloobchod (kromě motorových vozidel) OKEČ 52 V rámci struktury podnikatelských jednotek v sekcích G a H zaujímá dle objemu podnikatelských jednotek nejvýraznější postavení OKEČ 52, které bylo v roce 2004 vyjádřeno cca 52% podílem. Přestože je celkový počet podnikatelských jednotek převážně stabilní, dochází k přesunům v rámci jednotlivých dvoumístných OKEČ v rámci sekce G a H u forem podnikání, resp. FO a PO s tím, že posiluje podnikatelská forma PO. Průměrný počet aktivních subjektů se meziročně, resp. v letech 2003 a 2004 prakticky nezměnil. Došlo pouze k minimálnímu poklesu ze 140 184 na 140 128 registrovaných a aktivních subjektů. Dosažený stupeň obchodní vybavenosti je hodnocen spotřebitelskou i odbornou veřejností převážně pozitivně. Nicméně hlavní maloobchodní ukazatele, jako prodejní plocha na jednoho obyvatele a obrat na 1 m 2 prodejní plochy, je stále pod průměrem EU-15. Pro zajímavost uvádíme dle pořadí skupinu firem s nejvyššími tržbami za rok 2004: Schwarz ČR (Kaufland a Lidl), Ahold Czech Republic, a.s. (Hypernova a Albert), REWE ČR (Penny market, Billa), Tesco Stores ČR, a.s. (Tesco Hypermarket a Tesco OD). 5.1 Hlavní produkční charakteristiky Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 52 v letech 2000 2004 ve s. c. 140 130 Index 2000 = 100 120 110 100 2000 2001 2002 2003 2004 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 Na konci roku 2004 zahrnovalo analyzované odvětví 140 128 registrovaných a aktivních subjektů, což je nejvíce ze všech odvětví v rámci sekce G. V podílu na tržbách v sekci G však obsadilo až druhé místo, když vykázalo podíl tržeb 27, 6 %. Nejvyšší podíly tržeb dosahují obory 52.1 Maloobchod v nespecializovaných prodejnách (supermarkety, hypermarkety a diskontní prodejny) a obor 52.4 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách. Z pohledu na vývoj produkčních charakteristik v letech 2000 2004 je patrné, že všechny sledované charakteristiky meziročně dosahovaly značně nevyvážených hodnot. Po růstu v roce 2002 lze v dalších letech sledovat stagnaci či mírný pokles opět u všech sledovaných charakteristik. Přestože spotřebitelský maloobchodní trh vykázal růst bez podstatných inflačních vlivů, byl trend u produkčních charakteristik značně nevyvážený. Důvody pro stagnaci odvětví maloobchodu byly spojeny s reformou veřejných financí a s některými dalšími dopady plynoucími z vývoje cen stěžejních surovin, zejména ropy a v některých případech také ze vstupu ČR do EU. 15

OKEČ 52 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 52 v letech 2000 2004 ve s. c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004 Tržby za prodej zboží 52 506 385,0 544 768,0 597 269,0 641 683,0 660 076,0 Tržby za prodej VVaS 52 19 685,0 25 347,7 21 565,0 22 929,0 21 292,0 Meziroční index x 75,8 119,7 76,4 93,0 Kumulovaný index 100,0 75,8 90,7 69,3 64,5 Účetní přidaná hodnota 52 67 025,7 57 808,6 82 462,2 79 834,7 77 278,0 Meziroční index x 86,2 142,6 96,8 96,8 Kumulovaný index 100,0 86,2 123,0 119,1 115,3 Produktivita práce z PH 52 161,7 140,5 217,1 216,2 213,8 Meziroční index x 86,9 154,5 99,6 98,9 Kumulovaný index 100,0 86,9 134,2 133,7 132,2 Počet pracovníků 52 414 496 411 415 379 891 369 248 361 513 Meziroční index x 99,3 92,3 97,2 97,9 Kumulovaný index 100,0 99,3 91,7 89,1 87,2 Pozn.: Tržby za prodej zboží jsou uvedeny v běžných cenách Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 5.2 Zaměstnanost V rámci sekce G dochází k přesunu pracovních kapacit z maloobchodu do velkoobchodu. Tento trend je spojen s využíváním sofistikovanějších metod prodeje, resp. dosahování produktivity a efektivnosti práce. V průběhu let 2000 2004 došlo k největšímu poklesu počtu pracovníků v roce 2002, od té doby je situace více méně stabilní. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 52 v roce 2004 250 999 8 % 50 249 7 % 1000 a více 14 % 0 9 56 % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 10 49 15 % Z velikostní struktury maloobchodu je logické, že největší objem zaujímají na koláčovém grafu podnikatelské jednotky s 0 9 zaměstnanci a dále jednotky s 10 49 zaměstnanci. Průměrná mzda v maloobchodě v roce 2004 dosahovala hodnoty 11 618, což oproti roku 2003 znamenalo zvýšení o 593 Kč. Nárůst průměrné mzdy v maloobchodě byl tedy nižší než nárůst průměrné mzdy v odvětvích OKEČ 50 a 51. 16

OKEČ 52 5.3 Investice Investice pro OKEČ 52 charakterizované pořízením HIM a NIM nevykazují stejně jako v předchozích případech žádných významných hodnot. V roce 2004 došlo k poklesu investic tohoto druhu oproti roku 2003 o 2 160 mil. Kč. Investice do oblasti maloobchodu se vyznačují stejnou charakteristikou jako u velkoobchodu s tou výjimkou, že nezahrnují v takové míře logistické služby. 5.4 Perspektivy odvětví Přestože stupeň obchodní vybavenosti a diverzifikace obchodní sítě jsou hodnoceny pozitivně, bude i nadále pokračovat jejich optimalizace, a to zejména v souvislosti s nalezením rovnováhy mezi nadnárodními řetězci a sítěmi národních firem včetně maloobchodních aliancí. Za zmínku rovněž stojí stoupající podíl obchodu e-business, kde se v závislosti na trendu předchozích let počítá s dalším růstem. 17

OKEČ 55 6. Služby v oblasti ubytování a stravování OKEČ 55 V odvětví ubytování a stravování jsou charakteristiky zcela odlišné od obchodu, projevuje se v nich zřejmá závislost i na celkovém vývoji cestovního ruchu, zvláště zahraničního. Odvětví služeb OKEČ 55 Ubytování a stravování se na tvorbě hrubého domácího produktu podílí spíše menší měrou, přesto má tendenci dosahovat v závislosti na růstu životní úrovně obyvatel ČR a také právě na zvyšování počtu návštěvníků ČR, a to zejména hlavního města Prahy, stále vyšších hodnot. 6.1 Hlavní produkční charakteristiky V průběhu uplynulých 5 let docházelo, s výjimkou roku 2003, k pozvolnému růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v tomto odvětví a také k růstu za prodej zboží. Od května roku 2004 naopak došlo ke změně trendu, tedy k trvalém poklesu tržeb v důsledku zvýšení DPH ve stravovacích službách na 19 %. U ubytovacích služeb byla zachována 5% sazba DPH. Nicméně výsledek hospodaření podniků se jeví jako velmi kolísavý, a to v závislosti na rozdílné dynamice výkonnosti, která je dosahována malými podniky a velkými podniky, zpravidla pod zahraniční kontrolou. Graf č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 55 v letech 2000 2004 ve s. c. 170 160 150 Index 2000 = 100 140 130 120 110 100 2000 2001 2002 2003 2004 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VVaS Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 Odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování nepatří k těm, která by růstu tržeb dosahovala prostřednictvím zvýšení produktivity práce a generováním vyšší přidané hodnoty, což je z grafu č. 1 jasně patrné. Důvodem pro tento stav je skutečnost, že zařízení jako hotely a jiná ubytovací zařízení, kempy a krátkodobá ubytovací zařízení, restaurace, výčepy a bary a také společnosti zajišťující stravování i účelové dodávky hotových jídel, jsou charakteristická vysokým podílem manuální práce. Tuto zatím nelze lehce nahradit účinnějšími pracovními nástroji. Nejvyšší zisky tak dosahují restaurace a hotely, které poskytují rozšířený zákaznický servis a zavádějí moderní pracovní postupy a metody řízení, což se samozřejmě odráží také na cenách poskytovaných služeb. Dokladem toho, že zákazník volí raději komplexní či specializovanou službu, je dramatický pokles tržeb v oboru 55.4 Výčepy a bary. 18

OKEČ 55 Tabulka č. 1: Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 55 v letech 2000 2004 ve s. c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004 Tržby za prodej zboží 55 5 551 6 589 10 481 9 574 7 557 Tržby za prodej VVaS 55 77 517,3 87 810,0 92 132,0 91 476,8 95 593,8 Meziroční index x 113,3 104,9 99,3 104,5 Kumulovaný index 100,0 113,3 118,9 118,0 123,3 Účetní přidaná hodnota 55 21 955,4 28 749,9 34 829,5 31 955,8 32 767,6 Meziroční index x 130,9 121,1 91,7 102,5 Kumulovaný index 100,0 130,9 158,6 145,5 149,2 Produktivita práce z PH 55 129,2 178,0 201,8 194,1 197,4 Meziroční index x 137,8 113,3 96,2 101,7 Kumulovaný index 100,0 137,8 156,2 150,3 152,9 Počet pracovníků 55 169 992 161 487 172 617 164 620 165 974 Meziroční index x 95,0 106,9 95,4 100,8 Kumulovaný index 100,0 95,0 101,5 96,8 97,6 Pozn.: Tržby za prodej zboží jsou uvedeny v běžných cenách Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, s. c. roku 2000 6.2 Zaměstnanost Vývoj zaměstnanosti byl obdobně jako v roce 2003 příznačný růstem ve velkých podnicích a spíše stagnací v podnicích do 99 zaměstnanců. Tento jev lze považovat za další odraz trvale probíhající koncentrace, i když v posledních letech o něco pomalejší a nesoucí nové znaky spojené se změnami v dislokaci obchodních sítí a rovněž tak s uplatňováním nových technologií. Předmětem podnikatelského zájmu zůstává růst produktivity a efektivnost práce a současně je vyžadován růst kvalifikace a flexibilita pracovní síly podle potřeb provozu podnikání. Produktivnější formáty pak vedou k nižší potřebě nekvalifikovaných zaměstnanců. Z tabulky č. 1 je patrné, že počet pracovních míst v odvětví OKEČ 55 mírně kolísá a budoucí trend ukazuje spíše na stagnaci, kdy počet zaměstnanců v tomto odvětví jako by konvergoval k počtu cca 166 000 pracovníků. Vzhledem k tomu, že produktivita práce a účetní přidaná hodnota více méně stagnují, tržby přesto mírně rostou. Jejich růstu bylo v roce 2003 dosaženo snížením počtu pracovních míst v tomto odvětví. Nicméně osobní náklady v průběhu let 2000 2005 kontinuálně rostly, a to zhruba o 1/3. Graf č. 2: Velikostní struktura podle počtu zaměstnanců odvětví OKEČ 55 v roce 2004 50 249 10 % 250 999 3 % 1000 a více 4 % 0 9 61 % 10 49 22 % Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 19

OKEČ 55 Z grafu velikostní struktury zaměstnanosti lze vyčíst, že nejvíce osob je zaměstnáno v kategorii firem od 0 9 zaměstnanců, a to celých 61 %. Následují podniky s počtem zaměstnanců od 10 49, které zabezpečují 22 % pracovních míst. Naopak nejméně jsou zastoupeny firmy s počtem od 250 do 999 zaměstnanců. V odvětví ubytování a stravování tak zůstává stále dominantní role malého a středního podnikání. 6.3 Investice Z pohledu dosahované přidané hodnoty nepředstavují investice základní hnací motor, tím je spíše již několikrát zmiňovaná spotřeba, zejména domácností. Ovšem je zřejmé, že i do odvětví OKEČ 55 Ubytování a stravování již proniká trend dosahování růstu produktivity a efektivnosti práce. Tato skutečnost by v budoucnu mohla implikovat nárůst investic jak do HIM, tak do NIM. 6.4 Perspektivy odvětví Trendy všech výše uvedených ukazatelů naznačují, že v krátkodobém horizontu rozhodně nedojde k dramatickým změnám v rámci tohoto sektoru, jeho stav se jeví spíše jako setrvalý. Vzhledem k nárůstu cestovního ruchu v ČR očekáváme rovněž mírný nárůst provozních jednotek, který je zejména v tomto odvětví předpokladem pro generování vyšších tržeb. 20