Strojaři: Kanál Dunaj - Odra - Labe dá práci 70 tisícům lidí

Strojaři: Kanál Dunaj - Odra - Labe dá práci 70 tisícům lidí Národní strojírenský klastr (NSK) podporuje vypracování studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe, na niž by podle ministerstva dopravy měla být vypsána soutěž do konce roku. Spočítal, že stavba kanálu by přinesla na desítky let 60 tisíc pracovních míst spojených přímo s výstavbou díla a dalších nejméně 10 tisíc míst souvisejících s průmyslovým růstem Ostravska. Ministerstvo dopravy pro E15.cz uvedlo, že studie bude, a levnější než plánovaných 25 milionů korun. 25.7.2014 17:24 "Největší investice do dopravní cesty na území Česka by přinesla zakázky tuzemskému stavebnictví, vyvolala růst poptávky po strojírenských zařízeních a konstrukcích a změnila poměr mezi poptávkou po práci a počtem volných pracovních míst. Raketově by vystřelila atraktivita regionu a pozitivní injekci by postupně dostala i konkurenceschopnost českého strojírenství," uvedl prezident NSK Jan Světlík. Evropa peníze našla Výstavba 380 kilometrů dlouhého plavebního kanálu by přišla na zhruba 400 miliard korun. "Jsme si vědomi, že se musí vyjednat financování projektu a shoda spolupracujících států, kterých se kanál týká, ale západní Evropa v minulosti podobné zadání vyřešila a mnohé evropské průplavy přinesly dotčeným zemím nemalý prospěch - ekonomický a také v oblasti životního prostředí," uvedl Ladislav Mravec, generální manažer klastru. Jste pro výstavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe? Ano 30%

Ne 70% V anketě hlasovalo 727 čtenářů. další ankety Podle NSK, jehož členské firmy z velké části sídlí v moravskoslezském regionu, by měla vláda co nejdříve vypsat soutěž na studii proveditelnosti, která bez předsudků a s odbornou garancí posoudí výhodnost průplavu, případně vyvrátí mýty, které projekt opřádají, a vrátí jej do systému transevropské dopravní sítě TEN-T. "Ministerstvo dopravy předpokládá, že soutěž na studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe bude vypsána do konce roku 2014. Náklady na zpracování této studie předpokládáme nižší než bylo navrhovaných 25 milionů korun bez DPH. Chceme maximálně využít výsledky dílčích studií, které už resort k tomuto projektu v minulosti zpracoval," řekl na dotaz E15.cz mluvčí misterstva dopravy Tomáš Neřold. Zastánci i odpůrci Dlouhodobým zastáncem stavby průplavu je prezident Miloš Zeman. Toho určitě potěšilo, že se s ním ministr Antonín Prachař nakonec dohodl, že bude urychleně zpracována studie proveditelnosti kanálu Dunaj - Odra - Labe. S tím ještě letos v březnu Prachař nesouhlasil, ale změnil názor. Stavba má i řadu odpůrců. Například podle komise Akademie věd ČR pro životní prostředí projekt nyní nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Projekt počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a prohrábkami řeky na německé straně. Dunaj s Odrou by se mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe.

Čtěte také: Kanál Dunaj - Odra - Labe: stavba za stovky miliard by mohla být dokončená v roce 2039 Ropáka roku získal Zeman, za kanál Dunaj-Odra-Labe Kanál Dunaj - Odra - Labe? Nesmysl za stovky miliard, odmítli Autor článku: Miroslav Tryner Byli lidé, kteří mě přesvědčovali, že na to, abychom si postavili pořádnou silnici středem státu, není peněz. Že není peněz na systém kanálů, na budování železniční páteře, na nic. Že jsme zkrátka malý národ, který musí vařit z vody, přikrčit se, atd. To bylo ovšem předtím, než jsme za krátký čas sehnali takové miliardy na vyzbrojení, že jen za jejich část bychom to postavili všechno. Jan Antonín Baťa - Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, 1937 Když vidím, že se takové vodní dílo postavilo v třicátých letech skoro ručně, tak uvažované spojení Baltu se Středozemním mořem se s moderní technologií možná podaří také zvládnout. Prezident České republiky Václav Klaus při návštěvě Baťova kanálu, 9. června 2009 Průplav Seina-severní Evropa

(Francie) Průplav Seina-severní Evropa Průplav Seina-severní Evropa je velkokapacitní vodocestný transportní systém, který se nyní realizuje ve Francii. Průplav je projektován z řeky Oise v Janville, severně od Compiègne, k vodní cestě Dunkirk-Escaut, východně od Arleux. Celková délka nového průplavu bude 105 km. Průplav Seina-severní Evropa nahradí vodní cestu Canal de Saint Quentin a současně Canal du Nord, jejichž kapacita je hluboko pod současnými evropskými standarty. Oficiální video o projektu Seina-severní Evropa Průplav propojí řeky Seinu a Šeldu a umožní transport zboží vodními cestami. Jakmile bude nové spojení Seina-Sever zprovozněno, umožní velkým plavidlům transport zboží mezi řekou Seinou (Pařížskou aglomerací) a přístavy Dunkerque, Antverpy, a Rotterdam, ale díky evropské síti vnitrozemských vodních cest také se všemi částmi Evropy. Hlavním efektem bude výrazné rozšíření obchodních toků energeticky účinným a ekologicky šetrným způsobem dopravy a připojení francouzských vodních cest do okolních zemí Evropy, jako je Belgie, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko. Průplav se bude skládat z několika velkých staveb, mezi nimi i 7 plavebních komor. Rozpočet projektu je 2,6 miliardy (asi 70 miliard Kč) s financováním prostřednictvím vlády (Evropské Unie, Franzouzské vlády a Francouzských regionů), projekt je Partnerstvím veřejného a soukromého sektoru. Pohled na průplav Seine-Nord Europe (vizualizace). Zdroj: Voies Navigables de France

Základní parametry průplavu Vodní cesta je navrhována s následujícími rozměry: Třída vodní cesty : Vb Přípustná délka tlačných souprav (m) : 185 Přípustná délka motor. náklad. lodí (m): 135 Přípustná šířka plavidel (m): 11,4 Přípustný ponor (m): 2,8 Maximální nosnost souprav (t): 4 000 Maximální nosnost motor. nákl. lodí (t): 2 700 Délka plavebních komor (m): 190 Šířka plavebních komor (m): 12,5 Šířka plavební dráhy (m): 40,0 Šířka lichoběžníkového profilu průplavu v hladině (m): 54,0 Hloubka lichoběžníkového profilu průplavu (m): 4,0 5,0 Minimální poloměr oblouků Rmin (m): 800 Výjimečně přípustný poloměr oblouků Rmin min (m): 650 Podjezdná výška mostů (m): 7,0 106 km dlouhý Včetně 34 km trasy v oblasti Oise, 46 km na Somme a 26 km v Pas-de-Calais bude vybudováno na převážně zemědělské půdě. Prvních 18 km projektu se nachází v údolí řeky Oise a spočívají především v úpravách a rozšíření stávající vodní cesty. Od Noyon až po vodní cestu DUNKERQUE-Escaut bude průplav Seine-Severní Evropa postaven na svazích nebo polích, aby byly ochráněny údolní nivy. 54 m široký je samotný průplav. Celkový rozsah stavby, s hrázemi, náspy, silnicemi a přístavy se v průměru pohybuje mezi 100 až 150 metrů. Celková plocha projektu (včetně multimodálních platforem, vodních nádrží a míst pro uložení přebytečného materiálu) je 2 450 ha. 4,5 m hluboký Lodě budou mít zaručený ponor 3 metry po celý rok.

55 milionů m3 zeminy bude přemístěno Z toho bude 30 milionů m3 přebytečné zeminy uloženo na pozemcích v blízkosti průplavu a použito jako součást projektu na rekultivace a zalesňování. Vizualizace dvojitých plavebních komor s úspornými nádržemi na průplavu Seina-severní Evropa u města Noyon. Zdroj: Voies Navigables de France Průplav se bude skládat z těchto staveb: 7 plavebních komor: včetně 1 v údolí řeky Oise (rozdíl hladin 6,41 m) a 6ti v Noyon Canal Dunkerque-Šelda s rozdílem hladin v rozmezí 15 až 30m. 3 průplavní mosty: 2 přes dálnice A29 a A26 a jeden rekordní 1 330 metrů dlouhý průplavní most přes údolí a přírodní rezervaci řeky Somme. 57 silničních mostů: Průměrně 1 most každé 2 km pro kvalitní spojení pozemní dopravou přes průplav ve směru východ-západ. 2 železniční mosty: Umožní provoz železnic Jeumont- Creil (v Pont-L Evêque) a Amiens - Laon (na Nesle) k překročení průplavu Seine-Nord. 4 průmyslové zóny vázané na přístavy: Cambrai-Marquion, Péronne-Haute Picardie, Nesle, Noyonnais, každá o rozloze 360 ha. Budou poskytovat přístavní služby pro regionální firmy až v 6 přístavech spojením s námořními přístavy Le Havre, Rotterdam a dalších. Budou vytvářeny další nové průmyslové zóny, zlepšovány logistické služby, což přispěje k hospodářskému rozvoji a vytváření pracovních míst. 5 obilných přístavů: Graincourt-na-Havrincourt, Moislains, Clery-sur-Somme, Languevoisin a Noyon, obilná sila na okraji průplavu Canal du Nord, které budou sloužit ke skladování obilí a budou umožňovat nakládku na lodě. 2 překladové přístavy: Thourotte a Ribécourt umožní přístup k řece pro logistiku a průmysl v údolí řeky Oise.

5 rekreačních zařízení: V Hermies, Allaines, Biaches/pont-canal, Saint-Christ-Briost, Ercheu budou umístěny přístavy pro rekreační plavidla individuální nebo kolektivní (kajutové lodi, jachty, plachetnice, rekreační plavidla), které budou také centry místní zábavy. 2 vodní nádrže: Allain-Bouchavesnes-Bergen (Louette) a Etricourt-Manancourt-Equancourt (Tarteron) budou vodní nádrže o objemu 16 mil. m3 pro zajištění provozu průplavu při nízkém stavu vody v řece Oise (např. při kritickém suchu). Architektonická představa přístavu-multimodálního centra na průplavu Seina-Severní Evropa. Zdroj: Voies Navigables de France Jaké přínosy od projektu Francie očekává? Projekt průplavu Seine-severní Evropa je součástí komplexního rozvoje pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, snížení vlivu dopravy na životní prostředí a zvýšení všestrannosti vodní dopravy. Průplav bude procházet mnoha ekonomickými zónami, kterým nabídne nové možnosti rozvoje. Projekt vytvoří 25 000 pracovních míst do roku 2030 a až 45 000 do roku 2050. 7 Klíčových bodů projektu: 1 - Chybějící spojení mezi povodím Seiny a severem Pas de Calais Odstraněním úzkého místa na jedné z nejdůležitějších evropských vodních cest bude vytvořen důležitý koridor pro nákladní lodě velkých rozměrů (4400 tun) spojující povodí řeky Seiny s přístavy v oblasti Dunkerque a Le Havre v Beneluxu. Až 3-násobný nárůst říční dopravy na trase sever-jih do roku 2020. 2 - Nové řešení v oblasti logistiky Pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím mnoha spolehlivých vodních cest: nižší náklady díky kvantitě, spolehlivost, včasnost dodání, bezpečnost Multimodální možnosti činnosti (zemědělství, průmysl, cestovní ruch, stavebnictví, logistika, chemikálie, recyklace ) budou skutečným impulsem k rozvoji logistiky a obchodu regionů. Snížení nákladů na dopravu o 15% až 50%. 3 - Přispěje k rozvoji území Pařížské metropole a Nord-Pas de Calais díky napojení Seiny. Průplav Seine-Severní Evropa nabídne mimořádné spojení s přístavy severní Evropy Le Havre- Rotterdam všem dopravcům, kteří se pohybují po vodních cestách Seine-Scheldt, Haute-Normandie,

Ile de France, Picardie a Nord-Pas de Calais. Růst výkonů vodní dopravy mezi 6 a 7 miliard tun-km na evropských vodních cestách v roce 2020. 4 - Rozvoj francouzských vnitrozemských přístavů Vodní cestou Seine-Severní Evropa budou napojeny na síť vnitrozemských vodních cest námořní přístavy Le Havre, Rouen a Dunkerque a tím i na síť vnitrozemských přístavů, čímž podpoří jejich rozvoj. Trimodalita je budoucností logistického řetězce využívajícího průplavu, jehož přístavy jsou napojeny na železniční a silniční sít a jejich umístění umožní vytvoření strategické spolupráce. Zvýšení podílu francouzských přístavů na evropském trhu. 5 - Dostupnost zboží v centru velkých měst Schopnost dodávat zboží do center ekonomických aglomerací bez obtěžování a bez konfliktů s osobní dopravou. Vnitrozemské vodní cesty pomáhají snížit dopravní zácpy. Dodání zboží na určené místo se zárukou bezpečnosti a spolehlivosti. 4,5 miliardy tun-km silniční nákladní dopravy převezmou vodní cesty do roku 2020. 6 - Začlenění udržitelné dopravní politiky Vodní cesty jsou bezpečné, energeticky účinné, a pomáhají bojovat proti znečišťování ovzduší skleníkovými plyny a proti dopravním zácpám. Nízké emise CO2 při budoucím provozu na průplavu Seine-Severní Evropa přispěje ke splnění závazků Francie v rámci Kjótského protokolu. Zvláště pak díky projektům typu Zemships, lodím nové generace poháněných vodíkem (první pluje od 29. srpna 2008 v Hamburgu). Úspory 280 000 tun emisí CO2 v roce 2020 a 570 000 tun v roce 2050. 7 - Vodohospodářský a turistický potenciál Vodní cesty nabízí mnoho možností nad rámec své dopravní funkce. Prostřednictvím své kapacity pro přenos vody je možné poskytnout průmyslovou nebo pitnou vodu, regulovat průtoky řek, aby se omezily dopady povodní řeky Somme a Oise. Rozvoj rekrační plavby, návštěva vodních děl, cyklostezky podél vodních cest Průplav Seine-Severní Evropa bude rozvíjet rekreaci a trávení volného času, otevře atraktivní oblasti cestovnímu ruchu. Zlepší také situaci v době povodní na řece Oise pro více než 500 domovů. Vytvoří pracovní místa v turistickém ruchu a zvýší atraktivitu celé oblasti.

Výstavba nové evropské vodní cesty Seina-severní Evropa (Šelda) - 2007. Foto: Ing. Josef Podzimek Vliv na životní prostředí Podle Nicolase Bouryho, vedoucího mise Seina-Severní Evropa, "1500 kontejnerů vyložených v námořním přístavu potřebuje k převozu 1000 nákladních automobilů na silnici nebo 25-plně naložených nákladních vlaků, ale pouze 5 vnitrozemských plavidel." Ke splnění tohoto požadavku pro přepravu zboží a eliminaci dopravních zácp a snížení emisí CO2 je využití hromadného a ekologického druhu dopravy - vnitrozemské vodní dopravy a rozvoj intermodality absolutní nutností. Vizualizace nejdelšího průplavního mostu na světě přes údolí řeky Sommy o délce 1,3 km. Zdroj: Voies Navigables de France Více informací o projektu je možno získat zde: Oficiální stránky projektu průplavu Seina-severní Evropa Časopis Vodní cesty a plavba č.2/2009 - Sarkozyho politika pro vodní dopravu (str. 18-19), Život není takový - je úplně jiný (34) + barevná příloha (Nejdelší akvadukt na světě) Průplav Saôna-Mosela (Francie) Průplav Saôna-Mosela Dalším vodocestným projektem připravovaným ve Francii je průplav Saôna-Mosela. Tento projekt je připravován od roku 2001 Sdružením Seina-Mosela-Rhôna, jehož členy jsou regionální vlády (Languedoc Roussillon, Lorraine, Provence-Alpes-Côte d'azur, Rhône Alpes), říční komise, města, obce a přístavy (Le Havre / Rouen, Marseille, Paris, Strasbourg, Epinal, Macon, Metz, Grand Nancy, Nogent sur Seine, Thionville), hospodářské a zemědělské komory, vládní (Voies Navigables de France - správce vodních cest ve Francii) i nevládní organizace. Spojení mezi řekou Rhônou a Moselou je hlavním problémem v rozvoji říční dopravy ve Francii poté, co bylo v roce 1998 upuštěno od návrhu spojení Rýn- Rhôna. Průplav bude důležitým prostředkem pro odlehčení Severo-jižního dopravního koridoru v roce 2025, a to bez ohledu na výši investic do silnic a železnic, a přispěje ke zvýšení zisku průmyslových a zemědělských uživatelů tohoto spojení. Propojením povodí Rhôny a Rýnu se rozšíří veškerý provoz od této osy díky tomu, že říční doprava rozšíří své možnosti. S tím souvisí i posílení atraktivity této osy a tím i konkurenceschopnosti regionálních ekonomik, které leží v regionech Rhône-Alpes a Lorraine.

Typická tlačná souprava určená pro průplav Saôna-Mosela o rozměrech 185 x 11,4 m a tonáži do 4000 tun Rozvoj vodních cest přispěje k tomu, že přístav Marseille získá evropský rozměr a jeho pozice mu umožní stát se vstupní branou do jižní Evropy pro globální obchod. Při příležitosti inaugurace Centre Pompidou v Metz 11.05.2010 podpořil spojení Saôna- Mosela prezident francouzské republiky Nicolas Sarkozy. Ve svém projevu řekl: "Podporuji vznik veřejné diskuse o zcela novém vodním spojení mezi povodím Mosely a Saôny, protože přináší obrovské možnosti pro multimodální dopravu, kterou otevře celému regionu. Víte, to jsou stránky, na které bude mít daleko větší váhu fakt, že jsem prezidentem, ale nemůžeme rozvíjet infrastrukturu stylem Paříž-provincie a jen občas provincie-paříž. Musíme si představit, že tento region tak blízko našich přátel v Lucembursku a v Německu, může těžit z veškerého rozvoje v Evropě." Mapa francouzských vodních cest a jejich spojení s Evropou. Průplav Saôna-Mosela umožní spojení říčně-námořními loděmi mezi Středomořím a severem a východem Evropy. Zdroj: Euromapping

Lodě mezi Saônou a Moselou plují již nyní po starých francouzských průplavech, nový průplav budou moci využívat i moderní říčně-námořní lodě o nosnosti až 4000 tun. Na obr. klasické nákladní lodě Peniche o nosnosti 700 tun spolu s rekreačními plavidly v plavební komoře Ecuelle na řece Saôně. Zdroj: Panoramio, rrncc Více informací o projektu je možno získat zde: Sdružení Seina-Mosela-Rhôna