Chateau Herálec a Resort sv. Kateřina udržitelnost provozu hotelových resortů

Chateau Herálec a Resort sv. Kateřina udržitelnost provozu hotelových resortů Diplomová práce Bc. Veronika Šnajdrová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 2013-6-13 Datum obhajoby diplomové práce: Email: snajdrovaveronika@seznam.cz Praha 2013

Master s Dissertation Chateau Herálec and Resort sv.kateřina - sustainability of operation of hotel resorts Bc. Veronika Šnajdrová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2012-6-13 Date of Thesis Defense: E-mail: snajdrovaveronika@seznam.com Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Chateau Herálec a Resort sv. Kateřina udržitelnost provozu hotelových resortů zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1988 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne. Jméno a příjmení autora

Abstrakt ŠNAJDROVÁ, Veronika. Chateau Herálec a Resort sv. Kateřina udržitelnost provozu hotelových resortů. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 78 stran. Cílem diplomové práce je analýza dvou ubytovacích zařízení, Chateau Herálec Boutique Hotel & Club Resort ***** a Resortu Svatá Kateřina ****, nacházejících se v Kraji Vysočina. První část práce je teoretická a je zaměřena na základní pojmy souvisejícím s cestovním ruchem. Seznamuje s předpoklady, které souvisí s jeho vznikem, typy cestovního ruchu. Dále je zaměřena na způsob fungování trhu turismu, faktory a trendy, které ho ovlivňují. Jsou zde charakterizovány ubytovací služby a jejich rozdělení. Druhá polovina teoretické části je věnována destinačnímu managementu, jeho destinacím cestovního ruchu a jejich pojetí. První polovina analytické části se zabývá analýzou řízení cestovního ruchu v České republice a řízením cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Dále podrobněji popisuje Vysočinu jako turistický region a oblast. K této analýze použiji odbornou literaturu, elektronické publikace a zdroje. Druhá polovina je zaměřena na konkrétní ubytovací zařízení. Je zde provedena analýza jejich služeb, na základě vlastních zkušeností, informačních materiálů jednotlivých resortů, internetových stránek a recenzí hostů. Jako poslední je uvedena analýza konkurence v Kraji Vysočina. Ve třetí části jsou na základě zjištěných poznatků z předchozích analýz navrženy změny a inovace pro Chateau Herálec i pro Resort Svatá Kateřina. Mezi hlavní body při zlepšování nabízených služeb v Chateau Herálec patří lepší spolupráce s obcí Herálec, zaměření restaurace na zdravý životní styl, zavedení zábavných večerů s živou hudbou, rozšíření wellness služeb a zlepšení kvality bezdrátového připojení k internetu. Mezi doporučení pro udržitelnost Resortu Svatá Kateřina patří zdokonalení kartového systému, zajištění lepšího pokrytí signálu pro mobilní telefony, vybudování bazénu, rozšíření prostorů wellness, vybudování bezbariérových pokojů a umožnění ubytování rodinám s dětmi. Cíl práce byl naplněn. Analýzy prokázaly, že oba zkoumané resorty nabízejí kvalitní služby. Klíčová slova: cestovní ruch, destinační managament, stravovací služby, volnočasové aktivity, řízení cestovního ruchu, ubytovací služby, wellness služby

Abstract The aim of the thesis is an analysis of two accommodation facilities, Chateau Herálec Boutique Hotel & Club Resort ***** and Svatá Kateřina Resort ****, located in Vysočina. The first part is theoretical-methodological and focuses on the basic concepts related to tourism introduces the assumptions related to the emergence of what types of tourism there. It is focused on the way the tourism market, factors and trends that affect it. They are characterized accommodation services and their distribution. The second half of the theoretical and methodological part is devoted to destination management, its tourism destinations and their concept. The first half of the analytical part analyzes the management of tourism in the Czech Republic and management of tourism in the Shire Highlands. It describes Vysočina in more detail as a tourist region and area. This analysis used literature, electronic publications and resources. The second half focuses on a particular property is also an analysis of their services, based on their experience, information materials, individual departments, websites and guest reviews. The last is an analysis of competition in the. The third part is based on the findings of previous analyzes proposed changes and innovations for Chateau Resort Herálec for Svatá Kateřina. The main points in improving the services offered at Chateau Herálec include better cooperation with municipalities Herálec, restaurants focus on a healthy lifestyle, introducing evening entertainment with live music, expanding wellness services and improve the quality of the wireless connection provides internet. Among the recommendations for the sustainability of the St. Katherine Resort include improvement of the card system, ensuring better signal coverage for mobile phones, building a swimming pool, wellness more space, build a barrier-free rooms and allowing accommodation for families with children. This objective has been achieved. Analyses showed that both investigated resorts offer quality services. Keywords: tourism, destination management, catering, leisure, tourism management, accommodation services, wellness services

Ráda bych zde poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Petru Studničkovi za jeho cenné rady podněty a připomínky, které mi poskytoval v průběhu psaní mé diplomové práce.

Obsah Úvod... 1 1. Teoretická část... 3 1.1 Cestovní ruch... 3 1.1.1 Předpoklady cestovního ruchu... 4 1.1.2 Typologie cestovního ruchu.... 5 1.2 Trh cestovního ruchu... 7 1.2.1 Faktory ovlivňující trh cestovního ruchu.... 8 1.3 Ubytovací služby... 11 1.4 Destinace cestovního ruchu... 15 1.4.1 Destinační management... 15 1.4.2 Pojetí destinace cestovního ruchu... 16 2. Analytická část... 21 2.1 Řízení cestovního ruchu v České republice... 23 2.2 Řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina... 25 2.3 Turistický region a oblast Vysočina... 29 3. Analýza resortů... 34 3.1 Charakteristika ubytovacích zařízení... 35 3.1.1 Chateau Herálec Boutique Hotel & Club Resort... 35 3.1.2 Resort Svatá Kateřina... 36 3.2 Charakteristika obcí... 39 3.2.1 Počátky... 39 3.2.2 Herálec... 40 3.2.3 Vlastní hodnocení lokality... 41 3.3 Historie a architektura... 42 3.3.1 Historie a architektura Chateau Herálec... 42 3.3.2 Historie resortu Svatá Kateřina... 43 3.4 Ubytovací služby... 44 3.4.1 Ubytovací služby resort Chateau Herálec... 44 3.4.2 Ubytovací služby resortu Svatá Kateřina... 46 3.4.3 Vlastní hodnocení ubytovacích služeb... 49 3.5 Stravovací služby... 51

3.5.1 Stravovací služby Chateau Herálec... 51 3.5.2 Stravovací služby resortu Svatá Kateřina... 52 3.5.3 Vlastní hodnocení stravovacích služeb... 53 3.6 Služby Wellness... 55 3.6.1 Služby wellness Chateau Herálec... 55 3.6.2 Služby wellness resortu Svatá Kateřina... 56 3.6.3 Vlastní hodnocení wellness služeb... 57 3.7 Volnočasové aktivity... 58 3.7.1 Volnočasové aktivity na Chateau Herálec... 58 3.7.2 Volnočasové aktivity resortu Svatá Kateřina... 60 3.7.3 Vlastní hodnocení volnočasových aktivit... 60 3.8 Nabídka organizovaných akcí... 61 3.8.1 Nabídka organizovaných akcí na Chateau Herálec... 61 3.8.2 Nabídka organizovaných akcí v resortu Svatá Kateřina... 62 3.9 Doprava a dostupnost... 62 3.9.1 Doprava a dostupnost Chateau Herálec... 62 3.9.2 Doprava a dostupnost resortu Svatá Kateřina... 63 3.9.3 Vlastní hodnocení dopravy a dostupnosti... 63 3.10 Ekologie... 64 3.10.1 Chateau Herálec a ekologie... 64 3.10.2 Resort Svatá Kateřina a ekologie... 64 3.11 Internetové stránky... 65 3.12 Konkurence... 65 4. Návrhová část... 68 Závěr... 74 Seznam použité literatury a zdrojů... 77

Seznam tabulek a grafů Graf č. 1 Forma návštěvy Graf č. 2 Druh ubytování Tabulka č. 1 - Ekonomie cestovního ruchu Tabulka č. 2 Ceník ubytování Chateau Herálec Tabulka č. 3 - Ceník ubytování od neděle do čtvrtka Tabulka č. 4 - Ceník ubytování od čtvrtka do neděle

Úvod Téma své diplomové práce jsem si vybrala z důvodu mého blízkého vztahu k tomuto typu hotelového zařízení. Pocházím z města Mariánské Lázně, které se proslavilo lázeňstvím, na jehož základech se v Mariánských Lázních vybudovala stávající síť wellnes zařízení, kde jsem získávala své první praktické zkušenosti s hotelnictvím. Zvolila jsem tedy hotelová zařízení se zaměřením na wellnes, jako na druh hotelových zařízení, které jsou středem mé pozornosti po značnou část mé praxe v oboru, nicméně jsem se rozhodla soustředit tuto práci tato zařízení v místě, kde wellnes není rozšířené ve velkém měřítku. Přesto, že Vysočina není krajem, který by se výrazně soustředil na wellness, nacházejí se zde dva výjimečné resorty, které jsou hodné velké pozornosti. Wellness a spa se stává moderním trendem, který se postupem času stane nedílnou součástí života všech, kterým nezáleží jen na tom, jak se cítí dnes, ale také jak se budou cítit ve stáří. Lidé by neměli být pouze závislý na péči doktorů, ale naučit se pečovat o své zdraví i jiným způsobem. Mezi největší trendy dnešního světa patří zdravotní životní styl, do kterého kromě wellness, zapadá zdravé stravování, aktivní sportování, ale i odpočinek a dobrá nálada, kterou ovlivňuje společenské a kulturní vyžití člověka. Hlavním cílem mé diplomové práce je zhodnocení nabídky dvou ubytovacích zařízení, Chateau Herálec a Resort Svatá Kateřina, nacházející se v Kraji Vysočina, které jsou jedinečné svou filosofií, koncepcí i historií. Po provedení analýzy všech produktů a služeb, které Chateau Herálec a Resort Svatá Kateřina nabízejí, se zaměřím na jejich konkurenci na daném území a vztah k životnímu prostředí obou zařízení. V poslední části své práce navrhnu opatření pro podporu udržitelnosti, zvýšení atraktivity a zlepšení pozici zkoumaných ubytovacích zařízení na trhu cestovního ruchu. V zájmu naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. První část je teoretická. Je zaměřena na základní pojmy související s cestovním ruchem. Seznamuje s předpoklady, které souvisí s jeho vznikem, jaké typy cestovního ruchu existují. Dále je zaměřena na způsob fungování trhu turismu, faktory a trendy, které ho ovlivňují. Jsou zde charakterizovány ubytovací služby a jejich rozdělení dané Oficiální jednotnou klasifikací ubytovacích zařízení České republiky vydávanou Asociací hotelů a restaurací České republiky. Detailnější popis je zde věnován wellness zařízením a butikovým hotelům. 1

Druhá polovina teoretické části je věnována destinačnímu managementu, jeho destinacím cestovního ruchu a jejich pojetí. Druhá část práce je analytická. V první polovině se budu zabývat analýzou řízení cestovního ruchu v České republice a řízením cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Dále podrobněji popíši Vysočinu jako turistický region a oblast. K této analýze použiji odbornou literaturu, elektronické publikace a zdroje. V druhé polovině se zaměřím na konkrétní ubytovací zařízení a provedu analýzu jejich služeb, na základě vlastních zkušeností, informačních materiálů jednotlivých resortů, internetových stránek a recenzí hostů. Jako poslední bude uvedena analýza konkurence v Kraji Vysočina. Bohužel žádný z resortů nebyl ochoten poskytnout interní materiály, proto při analýze budou použita pouze sekundární data. Po oslovení manažerů obou resortů, byla má žádost o spolupráci zamítnuta. Resort Svatá Kateřina se již podílel na mnoha bakalářských i diplomových pracích a proto již nemá zájem. Spolumajitelka resortu Chateau Herálec odmítla poskytnout materiály z důvodu nedostatku času. Podle jejích slov by mohla poskytnout jen rychlé informace a to by vedlo k nerelevantním závěrům mé práce. Třetí část je návrhová. Na základě zjištěných poznatků z předchozích analýz budu navrhovat změny a inovace pro Chateau Herálec i pro Resort Svatá Kateřina. Pro primární data budou použity mé vlastní zkušenosti, které jsem získala při návštěvě obou zkoumaných resortů. V měsíci březnu jsem oba resorty navštívila a strávila v každém z nich dvě noci. Hlavními zdroji sekundárních dat jsou oficiální webové stránky Chateau Herálec, Resortu Svatá Kateřina, obcí Počátky a Herálec. Dále byla použita data Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj a Kraje Vysočina. Velmi přínosným zdrojem budou také webové stránky Czech Tourism a Vysočina Tourism. Množství dalších využitých zdrojů je vypsáno v seznamu použité literatury. 2

1. Teoretická část 1.1 Cestovní ruch Každý rok se na cesty vydávají miliony lidí. Cestovní ruch představuje pro moderní společnost neodmyslitelnou součást životního stylu. Lidé cestují za odpočinkem, za účelem seberealizace, navázaní nových kontaktů, za změnou životního stylu a prostředí či prací. Účast na cestovním ruchu odráží potřeby, zájmy, cíle, úmysly člověka. Cestovní ruch je také výrazným ekonomickým fenoménem. Dává práci miliónům lidí a je velkým zdrojem ekonomické prosperity stále většího počtu zemí. Je to důležitá oblast podnikatelských příležitostí od možností dopravy, přes ubytovací služby až po samotné využití volného času. 1 Definice cestovního ruchu není jednoznačná. Názory autorů na tuto problematiku se liší, avšak v některých bodech, vymezujících tento pojem, se shodují. World Tourism Oranization UNWTO je nejvýznamnější organizací, která se zabývá problematikou cestovního ruchu. Ta vymezuje cestovní ruch jako souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvykle prostředí pobývajících v těchto místech po dobu ne delší než jeden rok, za účelem tráveni volného času, podnikáni, či jiným účelem. 2 Z pohledu Nejdla je cestovní ruch složitá, vnitřně mnohočetná a bohatě strukturovaná sociálně-ekonomická kategorie. Jedná se o souhrn ekonomických a sociálních aktivit souvisejících s uspokojováním lidských potřeb. Sociální stránkou je myšleno chování jednotlivce, jeho potřeby, zájmy a úmysly. Jednotlivec rozhoduje o výsledcích cestovního ruchu, jeho dopadech na sociální, ekonomické, environmentální, kulturní prostředí. V sociálním pojetí cestovního ruchu vidíme množinu sestavenou z řady různých podmnožin aktivit volnočasových a několika pracovních. 3 1 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 7. ISBN 80-86578-37-2. 2 UNWTO, Understanding Tourism: Basic Glossary [online]. [cit. 2013-05-26]. WWW: http://media.unwto.org/en/content/understanding-tourism-basic-glossary 3 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 11. ISBN 978-80-7353-673- 8. 3

Dle Indrové se pod cestovním ruchem rozumí pohyb lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého stálého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvodů. Dále zmiňuje, že cestovní ruch se neustále vyvíjí a stal se již neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci celého světa se každoročně zvyšuje počet účastníků cestovního ruchu, je však ovlivněn veškerými ekonomickými, politickými i osobními okolnostmi, které na lidi působí. 4 Horner a Swarbrooke definují cestovní ruch jako krátkodobý přesun lidi na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Jde o propojení tří sektorů, a to cestovního ruchu, využití volného času a ubytovacích a stravovacích služeb. Průmysl cestovního ruchu je zde chápan jako samostatné odvětví, které se v poslední době stává jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. 5 Dle Mezinárodního sdružení vědeckých pracovníků cestovního ruchu (AIEST) se jedná o souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání. 6 Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě 7 1.1.1 Předpoklady cestovního ruchu Ke vzniku cestovního ruchu je třeba splnění základních předpokladů, které rozdělujeme na: Selektivní a) Demografické (hustota obyvatelstva, pohlaví, věk) b) Politické (válka, bezpečnostní situace, stabilita) c) Sociologické (vzdělání, sociální příslušnost, ekonomická aktivita) 4 INDROVÁ, Jarmila Cestovní ruch (základy). Praha: VŠE, 2007, s. 7-11. ISBN 978-80-245-1252-5. 5 HORNER, Susan. John: SWARBROOKE. Praha: Grada, 2003, s. 53. ISBN 80-247-0202-9. 6 HESKOVÁ, Marie. a kol. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2011. s. 7. ISBN 978-80-7373-107-6 7 WTO, Conference Resolutions. International Conference on Travel and Tourism Statistics. Madrid, 1991. 4

d) Urbanizační (velikost a hustota sídel) e) Ekologické (životní prostředí) f) Personální (odbornost vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu) g) Administrativní (vízová politika, možnost pohybu po území) Lokalizační a) Přírodní (vodstvo, fauna, flóra, klima, reliéf krajiny, přírodní atraktivity) b) Kulturně-municipální (atraktivity vytvořené lidmi materiální, společenské, programové) Realizační a) Komunikační (systém dopravy, komunikační sítě, dostupnost území) b) Infrastruktura cestovního ruchu (ubytovací a stravovací služby, sportovní, kulturní, zábavní zařízení) 8 1.1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch nabývá ve skutečnosti různé podoby, které jsou výrazem jak obecného (podstaty) tak jednotlivého (jevové formy). Odborná literatura rozděluje typy cestovního ruchu následovně. Dle místa realizace a) Domácí b) Výjezdový c) Příjezdový Dle vztahu k platební bilanci a) Aktivní (příjezdy zahraničních návštěvníků) b) Pasivní (výjezdy obyvatel určitého státu do zahraničí) 8 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 70. ISBN 80-86578-37-2. 5

Dle plátce nákladů a) Komerční (hrazeno z disponibilního příjmu domácnosti) b) Sociální (zcela nebo částečně hrazeno jiným subjektem) Dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu a) Organizovaný (cesta a pobyt zajišťovány zprostředkovatelskými subjekty) b) Neorganizovaný Dle věku účastníků a) Dětí (organizovaný pobyt dětí do 15 let) b) Mládeže (turismus mladých lidí od 16 do 24 let) c) Rodin s dětmi d) Osob v produktivním věku bez účasti dítěte e) Seniorů Dle délky pobytu a) Jednodenní (doba trvání je v rámci 24 hodin bez přenocování) b) Krátkodobý (1 až 3 přenocování) c) Dlouhodobý (4 a více přenocování Dle charakteru cílového místa pobytu a) Městský b) Venkovský (vesnický turismus, agroturismus, ekoagroturismus, chataření a chalupaření) c) Ve střediscích turismu (lázeňské, sportovní, přímořské, zábavní resorty) Dle převažujícího motivu (důvodu cesty) a) Osobní - Dovolená, volný čas, rekreace - Návštěva příbuzných a známých - Vzdělávání a školení - Zdravotní turismus - Náboženský a poutní turismus 6

b) Obchodní a profesní - Pracovní setkání - Motivační pobyty - Kongresy a konference 9 1.2 Trh cestovního ruchu Trh jako obecná kategorie je místem, kde se střetává nabídka a poptávka, kde dochází ke změně zboží a služeb za účelem uspokojování lidských potřeb. 10 Nabídku a poptávku na trhu cestovního ruchu reprezentují: Domácnosti (účastnící cestovního ruchu) Firmy (poskytovatelé služeb) Stát (veřejná správa) Zprostředkovatelské subjekty (cestovní kanceláře a agentury) Středem zájmu těchto subjektů jsou hmotné a nehmotné statky. Tyto objekty jsou předmětem koupě a prodeje. Dělíme je na: Služby (rozhodující předmět směny na trhu) Zboží (doplňující předmět směny) Volné statky (přírodní statky) 11 Trh turismu je převážně trhem služeb. Hlavním cíle účastníků turismu jsou přírodní a kulturně-historické atraktivity. Turismus je tedy na nich závislý. Tyto atraktivity jsou místně vázány a proto je zde omezená možnost přesouvat podnikatelskou aktivitu do jiné destinace. Důležitou roli na trhu cestovního ruchu hraje sezónnost. Ta je daná klimatickými podmínkami a rozložením fondu volného času. Na trhu je žádoucí kooperace 9 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada, 2011, s. 21-27. ISBN 978-80-247-3748-5. 10 + 10 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 146-148. ISBN 80-86578-37-2. 7

jednotlivých subjektů, které zde působí, z důvodu zabezpečení komplexnosti služeb. Účastníci zde nevyhledávají jednotlivé služby, ale soubor více služeb. Výběr konečného produktu závisí na rozdíl od jiných trhů mnohem více na subjektivním vnímání zákazníka. Produkt je v mysli zákazníka dotvářen i nekonkrétními prvky jako je například image destinace nebo atmosféra restaurace. 1.2.1 Faktory ovlivňující trh cestovního ruchu Každý subjekt turismu, operuje ve složitém prostředí, které je utvářeno společenskými silami. Trh turismu je citlivý na faktory vnějšího prostředí, které je možné rozdělit do několika skupin. 12 Politické a bezpečnostní faktory Mezi důležité aspekty pro rozvoj turismu patří mírové uspořádání světa a volný pohyb osob. Naopak negativní vliv zde má nestabilita, válečné konflikty a terorismus, epidemie a přírodní katastrofy. Zákonodárci jednotlivých zemí mohou situaci napomoci finanční podporou aktivit spojené s turismem, podporou vzdělání nebo budování infrastruktury. Ekonomické faktory Nejdůležitějším faktorem ovlivňující turismus je ekonomický růst, který je měřen hrubým domácím produktem, který ovlivňuje výši disponibilního důchodu jedince. Dalším ekonomickým faktorem je rozdílná ekonomická úroveň zdrojové i cílové země, s čímž souvisí měnový kurz. Demografické faktory Mezi tyto faktory patří nárůst populace, který může mít za následek ztrátu přírodního bohatství, díky změnám urbanizace. Dalším významným demografickým faktorem je stárnutí populace. Na jedné straně lze v turismu orientovaném na seniory vidět příležitost na druhé je třeba zamyslet se nad rizikem důchodových reforem, které budou mít za následek dopady na disponibilní příjmy a volný čas u této skupiny obyvatelstva. Další demografické trendy mohou být měnící se role žen nebo změny tradiční struktury rodiny. 12 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada, 2011, s. 33. ISBN 978-80-247-3748-5. 8

Technicko-technologické faktory Mezi tyto faktory jistě patří pokrok v letecké dopravě. V oblasti dochází k liberalizaci a snižování cen, což má pozitivní vliv na dostupnost pro všechny vrstvy obyvatelstva. Velmi důležitou roli v cestovním ruchu získává vývoj informačně-komunikační technologie. Díky internetu jsou destinace cestovního ruchu virtuálně dostupné. Sociální faktory V posledních letech je věnována pozornost tzv. sociálnímu turismu. Jde o turismus, který je přizpůsoben sociálně, zdravotně či ekonomicky handicapovaných skupin obyvatelstva. Sociální turismus je nosným tématem Evropské unie. Celá řada odborníků v oblasti turismu považuje za důležité trendy poptávky v turismu následující výčet. Mezi nejdůležitější novinky patří globalizace. Rozvoj technologií urychluje změny v dopravě i v přenosu informací. V globálním měřítku nastává i teritoriální expanze. Mezi další trendy patří fragmentace. Zvyšující životní úroveň je důsledkem nárůstu dovolených. Důvodem může být také neustále se zvyšující pracovní tempo a vytížení. Lidé pak vyhledávají regeneraci při mimopracovních pobytech. Na důležitosti získává i ohleduplnost k životnímu prostředí. Turismus má negativní důsledky na životním prostředí a proto je důležitý určitý respekt k hodnotám cílové destinace. Je třeba udržet odklon od masového turismu k individuálnímu, který je mnohem šetrnější. Stoupá poptávka po ekologicky šetrných produktech a regionálních produktech využívajících zdroje dané destinace. Jako další významný trend řadíme zvýšené požadavky na kvalitu. Kvalita má subjektivní charakter, každý návštěvník ji vnímá jinak. Požadavky se mění spolu se vzděláním, zkušenostmi účastníků turismu a velikostí nabídky produktů. 13 13 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada, 2011, s. 32-47. ISBN 978-80-247-3748-5. 9

Tabulka č. 1 - Ekonomie cestovního ruchu 10

1.3 Ubytovací služby Dle Oriešky je úkolem těchto služeb umožnit účastníkům cestovního ruchu přenocování, nebo přechodné ubytování, mimo místo jejich trvalého bydliště. Zároveň by mělo uspokojovat i jiné potřeby, které s přenocováním nebo přechodným ubytováním souvisejí. Asociace hotelů a restaurací České republiky vydává Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky, která v souladu s platnou legislativou definuje jednotlivé kategorie ubytovacích zařízení. Hotel Je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací). Člení se do pěti tříd. Hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně) a člení se do čtyř tříd. Motel Je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojené zejména pro motoristy a člení se do čtyř tříd. Zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování. Recepce a restaurace může být mimo ubytovací část. Ubytovací zařízení jinak splňuje veškeré požadavky pro kategorii Hotel 1-4*. Penzion Je ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb a člení se do čtyř tříd. Omezené služby stravování spočívají v absenci restaurace. Penzion však musí disponovat minimálně místností pro stravování, která zároveň může sloužit k dennímu odpočinku hostů. Ostatní ubytovací zařízení Jsou to ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování. 11

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR rozšiřuje kategorie ubytovacích zařízení vymezené ve vyhlášce ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších novel takto: Hotel Motel Pension Botel Speciální hotelová zařízení: Lázeňský/Spa hotel Wellness hotel Resort/Golf resort hotel Depandance Na konci 19. stol. byla tato střediska cestovního ruchu rozdělena na základní 4 typy: Lázeňská Klimatická Alpin-ská Přímořská 14 14 ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea Servis, 2010, s. 116-125. ISBN 978-80-85970-68-5. 12

V práci budu analyzovat dvě ubytovací zařízení. V prvním případě jde RESORT SVÁTÁ KATEŘINA, který se soustředí na wellness a sportovní volnočasové aktivity. Druhým hotelem je CHATEAU HERÁLEC Boutique Hotel a Club Resort. Resortem se rozumí uzavřený objekt, komplexně zařízené středisko cestovního ruchu pro potřeby cestovního ruchu a obvykle zahrnující obchody, restaurace, ubytování, sportovní zařízení a zařízení pro volný čas. Typický je pro toto středisko plánovitý rozvoj, organizované a plánované sdílení infrastruktury a superstruktury cestovního ruchu. Význam Wellness je Českou asociací wellness charakterizován jako Pocit blahobytu, jež je maximálně orientovaný na individuální možnosti člověka - vlastní osoby. Je to dlouhotrvající - stupňující se proces přeměny Vaší psychické, intelektuální, emoční, sociální, duchovní a okolní pohody. Tyto parametry jsou nejdůležitější součástí wellness. 15 Wellness je také označení pro strukturu, zařízení a prostor, které jsou realizovány v konceptu s touto filozofií (architektura, design, barvy ) a pro programy, které nás k pocitům wellness vedou (procedury, balíčky, menu ). 16 Wellness je pozitivní přístup k životu - přístup, který klade důraz na celou osobnost. Jedná se o integraci těla, mysli a ducha, a uznání, že všechno, co dělají, myslí, cítí a věří, má vliv na váš zdravotní stav. 17 Wellness pobyty, jsou daleko kratší než klasické lázeňské pobyty. Tyto pobyty si klienti hradí sami. Jedná se o zdravé zákazníky, kteří, nemusí být pod dohledem lékařů. Velkým přínosem wellness je prodloužení turistické sezóny, protože wellness služby nejsou závislé na počasí. 15 ČESKÁ ASOCIACE WELLNESS. Význam slova Wellness [online]. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.spawellness.cz/ceska-asociace-wellness/vyznam-slova-wellness/ 16 ČESKÁ ASOCIACE WELLNESS. Význam slova Wellness [online]. [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.spawellness.cz/ceska-asociace-wellness/vyznam-slova-wellness/ 17 Definition of wellness [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://definitionofwellness.com/what-is-wellness.html 13

Lázeňské a wellness hotely jsou často rozděleny do několika budov. Vedle hlavní budovy, kde se nachází většina středisek, existují také dependance. Jedná se o vedlejší budovu bez vlastní recepce organizačně související s hotelem. Nesmí být vzdálena více než 300 m a poskytuje pouze ubytování. Výkladový slovník cestovního ruchu popisuje butik hotel jako menší hotel v soukromém vlastnictví, pro který je typický výborný design interiéru i exteriéru. Klade se zde velký důraz na pohodlí, výzdobu a hlavně vysokou kvalitu služeb a personálu. Často se jedná o zrekonstruované budovy, které nabízí hostům útulné prostředí a sofistikované vybavení. Díky menší kapacitě hotelu může personál věnovat zákazníkům mnohem více času poskytovat služby bez uniformní neosobnosti, která je nevýhodu větších ubytovacích zařízení. Základem je odlišit se od průměru. 18 Butikové hotely začínaly vznikat před dvaceti lety. Původně se šlo o hotely, kde výrobci a obchodníci s dekorativními propagovali své zboží hostům, kteří si je mohli koupit či objednat. Jsou oblíbené mezi business klientelou, mladými lidmi a zámožnějšími turisty. Butikové hotely se stávají módním, exkluzivním místem a proto jsou ceny ubytování a ostatních služeb vyšší. Jako boutique hotel může být označen t pouze hotel, který splňuje požadavky nejméně hotelu třídy ****. 19 18 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2002, s. 39. ISBN 978-80-7201-880-2. 19 CESTOVNÍ-RUCH.CZ. Butikové hotely [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.cestovniruch.cz/results/zobraz_prispevek.php?id_prispevek=556 14

1.4 Destinace cestovního ruchu 1.4.1 Destinační management Definice z výkladového slovníku Pásková Zelenka uvádí, že destinační management je soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. 20 Destinační management, neboli řízení destinace, je specifická forma řízení, která spočívá v procesu založeném na kooperaci mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty cestovního ruchu (poskytovateli služeb) a na koordinaci v oblasti plánování, organizování, a rozhodování v destinaci, přičemž klíčovým faktorem úspěšné realizace destinačního řízení je vzájemná komunikace 21 Bartl a Schmidt představují destinační management jako strategii a cestu pro silné regiony. Tyto regiony by měly mít odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej konkurenčních výhod. Výsledné destinace by pak měly nabízet řetězec služeb, který je perfektně zorganizovaný a měl by návštěvníkům destinace nabídnout všechny služby od příjezdu až po návrat domů. 22 Destinační management chápeme jako řídící proces, jehož základními body jsou komunikace, kooperace, koordinace a partnerství. Abychom tohoto cíle dosáhli, je třeba realizovat těchto šest základních prvků: Systém klíčových produktů Distribuční kanály a sítě Politika značky Systém řízení kvality Systém řízení znalostí Organizace řízení destinace (Turismus 132) 20 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2002, s. 60. ISBN 978-80-7201-880-2. 21 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 135. ISBN 978-80-7353-673-8. 22 15

1.4.2 Pojetí destinace cestovního ruchu Aby se cestovní ruch mohl rozvíjet, je třeba najít vhodný potenciál, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Destinací cestovního ruchu rozumíme jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. 23 Destinace je chápána mezinárodní organizací UNWTO jako místo s atraktivitami, které nabízí i služby cestovního ruchu. Obě dvě složky jsou důvodem, proč si účastnici cestovního ruchu dané místo vybírají. Podle Páskové a Zelenky je destinace cestovního ruchu chápána jako cílová oblast v daném regionu, kde je významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V širším slova smyslu lze destinaci chápat jako zemi, regiony, lidská sídla a další oblasti, která jsou typická svou velkou koncentraci atraktivit cestovního ruchu, širokou nabídkou služeb a další infrastruktury. Pro mezinárodní návštěvníky je destinace chápána jako celá navštívená země, nebo pouze některý region či město. 24 Bartl a Schmidt označují destinace cestovního ruchu za vzájemně si konkurující jednotky, jejichž společným cílem je prodej služeb v destinaci a jež plní řadu funkcí. Rozeznávají zde funkci marketingovou, nabídkovou, plánovací a funkci zastoupení různých zájmových skupin. 25 Dle Biegera je destinace cestovního ruchu relativně uzavřené území, které nabízí široký vějíř zařízení a služeb, zvláště pro odpočinek, uvolnění, rozptýlení a zábavu, poznání a zdraví. 26 Podle D. Buhalise má destinace cestovního ruchu šest charakteristických komponentů 23 KIRÁĹOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003, s. 15. ISBN 80-86119-56-4. 24 PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2002, s. 60. ISBN 978-80-7201-880-2. 25 PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Praha: Grada, 2011, s. 16. ISBN 978-80-247-3748-5. 26 BIEGER, Thomas. Managament von Destinationen. Wien: Oldenbourg, 2005, s. 55. ISBN 978-3-486-586-282. 16

( Šest A ): Attractions (primární nabídka cestovního ruchu) Accessibility a ancillary services (všeobecná infrastruktura přístup a pohyb v destinaci a také služby, které využívají i stálí obyvatelé) Amenities (suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci) Available packages (balíčky služeb a produktů) Activities (rozmanité aktivity) 27 Nejdl uvádí neopomenutelné a nezastupitelné znaky, jež tvoří podstatu destinace takto: 1. Destinace je definována z pohledu návštěvníka, který si území vybírá. 2. Destinace je geografickým ohraničeným prostorem (stát, region, místo, resort). DESTINACE Resort Místo Region Země Kontinent Návštěvník Destinace je prostorově relativní struktura. 3. Destinace musí být vybavena atraktivitami a službami, které komplexně uspokojí potřeby účastníků cestovního ruchu. 28 27 KIRÁĹOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003, s. 16. ISBN 80-86119-56-4. 28 NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer, 2011, s. 53. ISBN 978-80-7353-673- 8. 17

Aby, návštěvníci jednotlivých destinací uspokojili své potřeby a požadavky je důležité rozvíjet v destinaci cestovního ruchu nabídku. Nabídka cestovního ruchu se dělí na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace, struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu. 29 V současné době máme v České republice 17 turistických regionů - Praha, Střední Čechy, Jižní Čechy, Šumava, Plzeňsko a Český les, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší, Královéhradecko, Východní Čechy, Vysočina, Jižní Morava, Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko, Východní Morava. Zdroj: Czech Tourism Krajů na území České republiky najdeme v současné době 14 Praha, Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj. 30 29 29 KIRÁĹOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003, s. 16. ISBN 80-86119-56-4. 30 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Turistické oblasti a regiony [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/0207005 18

Zdroj: Czech Tourism Evropská unie dělí území cestovního ruchu na tzv. regiony soudržnosti - NUTS (nomenklaturní jednotka teritoriální statistiky). Spojuje se většinou více krajů do jedné NUTS II. Tyto regiony by měly splňovat určitá kritéria. Klasifikace NUTS: NUTS 0 = stát (ČR) - 1 NUTS 1 = území (ČR) - 1 NUTS 2 = oblast (regiony soudržnosti) - 8 NUTS 3 = kraj (vyšší územní samosprávné celky) - 14 LAU 1 = okres - 77 LAU 2 = obec (základní územní jednotka) - 6 254 31 V práci se zabývám ubytovacími zařízeními, která se nachází v kraji a regionu Vysočina. Při průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu v obcích ČR byla použita typologizace destinací podle atraktivit i aktivit. V práci se zabývám následujícími typy: 31 NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ. Klasifikace jednotek NUTS [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klasifikace-jednotek-nuts 19

a) Destinace lázeňského typu Nachází se nejčastěji v přírodně hodnotné krajině. Hlavní atraktivitou jsou přírodní léčivé zdroje a zdravotně příznivé klima. (Zdravotně cestovní ruch, kulturně-poznávací cestovní ruch) b) Destinace turistiky v přírodně hodnotných oblastech Atraktivitami jsou zajímavé a vzácné přírodní útvary, chráněné oblasti. (Ekoturismus, cykloturistika, pěší turistika, jezdecký cestovní ruch, vodní turistika, speleoturistika, rybářský cestovní ruch) c) Destinace ve vesnických oblastech Účastníky cestovního ruchu přivádí do těchto míst dochovaná lidová architektura, místní tradice a produkty, kulturní krajina. (Agroturismus, venkovský cestovní ruch, cykloturistika, etnografický cestovní ruch, vinařský cestovní ruch) d) Destinace historického typu Atraktivitami jsou historické objekty (zámky, hrady, zříceniny) v zajímavém krajinném rámci. (Kulturně poznávací cestovní ruch, romantizující cestovní ruch) e) Destinace typu komplexů uměle vytvořených atraktivit a služeb cestovního ruchu Atraktivity představují tematické parky, sportovní areály, turistické komplexy, nákupní a zábavní komplexy. (Zážitkový cestovní ruch, nákupní cestovní ruch) 32 32 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Životní cyklus destinace [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/documents/koncept_zivotniho_cyklu_destinace/text/zivcykltext.pdf 20

2. Analytická část V první části mé analytické částí své práce se zabývám analýzou řízení cestovního ruchu v České republice a řízením cestovního ruchu v Kraji Vysočina. Dále podrobněji popisuji Vysočinu jako turistický region a oblast. K této analýze jsem použila odbornou literaturu, elektronické publikace a zdroje. V druhé části se zaměřuji na konkrétní ubytovací zařízení a provádím analýzu jejich služeb, na základě vlastních zkušeností, informačních materiálů jednotlivých resortů, internetových stránek a recenzí hostů. Jako poslední je uvedena analýza konkurence v Kraji Vysočina. Bohužel žádný z resortů nebyl ochoten poskytnout interní materiály, proto jsem při analýze použila pouze sekundární data. Po oslovení manažerů obou resortů, byla má žádost o spolupráci zamítnuta. Resort Svatá Kateřina se již podílel na mnoha bakalářských i diplomových pracích a proto již nemá zájem. Spolumajitelka resortu Chateau Herálec odmítla poskytnout materiály z důvodu nedostatku času. Podle jejích slov by mohla poskytnout jen rychlé informace a to by vedlo k nerelevantním závěrům mé práce. Během měsíce března jsem navštívila s přáteli oba zkoumané resorty. Vždy byl zvolen víkendový termín od pátku do neděle, pokaždé se tedy jednalo o dvě noci. V případě Svaté Kateřiny byl zvolen balíček Dny plné odpočinku, který obsahoval ubytování dvě noci se snídaní, volný vstup do spa, posilovny, 1x akupresurní masáž mušlemi a 1x hydromasážní koupel ve vaně pod širým nebem. Celková cena pobytu se stravováním pro 5 osob činila 25 000 Kč, tedy 5 000 Kč na osobu. V Chateau Herálec bylo předem objednáno pouze ubytování na dvě noci. V ceně byla snídaně, volný vstup do spa a posilovny. Celková cena pobytu se stravováním a masážemi činila 33 000 Kč, tedy 11 000 Kč na osobu. 21

Na základě zjištěných informaci a teoretických poznatků byly stanoveny hypotézy: 1) Na Vysočině není konkurence pro tyto dva resorty. 2) Cenová hladina Chateau Herálec se spíše zaměřuje na movitější klientelu, zatímco Resort Svatá Kateřina se orientuje na vrstvu střední. 22

2.1 Řízení cestovního ruchu v České republice Mezi nejvýznamnější instituce pro organizaci a podporu cestovního ruchu v České republice patří: Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Hlavní činnosti: Metodická a koordinační činnost pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu Vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice pomocí legislativy Dosáhnutí lepší ochrany spotřebitele Stanovení pravidel pro provoz cestovních kanceláří a agentur Zapojování do aktivit mezinárodních organizací v oblasti cestovního ruchu Realizace projektů financovaných ze strukturálních fondů EU, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v České republice Nezbytným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. 33 Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) Hlavní činnosti: Podpora příjezdového domácího cestovního ruchu Koordinace státní propagace cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty Rozvoj střednědobé a aktuální strategie pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničím trhu Propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v ČR 34 33 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Cestovní ruch [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/podpora-regionu-a-cestovni-ruch/cestovni-ruch 34 CZECH TOURISM. O agentuře Czech Tourism [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ 23

Kraje Hlavní činnosti: Schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje Zajišťování realizace a kontrola jejich plnění Podpora cestovního ruchu v regionech ve formě grantů a dotací Podpora budování turistické infrastruktury, kulturních aktivit, vydávání propagačních materiálů, podpora sítě turistických informačních center atd. Obce a města Hlavní činnosti: Rozvoje a budování turistické infrastruktury Provozování turistických informačních center, turistického značení atd. Rozhodující část veřejných investic do rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu pochází z rozpočtu obcí Mezi další instituce, které se podílejí na řízení cestovního ruchu, patří: Správa chráněné krajinné oblasti Národní parky Národní památkový ústav Regionální rozvojové agentury Profesní organizace (např. České dědictví UNESCO, Svaz měst a obcí ČR, Asociace turistických informačních center, Asociace cestovních kanceláří ČR, Sdružení lázeňských míst) 24

2.2 Řízení cestovního ruchu v Kraji Vysočina Krajský úřad Kraje Vysočina Cestovní ruch spadá na Krajském úřadu Kraje Vysočina pod odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Odbor má 14 zaměstnanců, dělí se na oddělení kultury a oddělení památkové péče. Oddělení cestovního ruchu zde neexistuje, a proto Kraj Vysočina, vytvořil příspěvkovou organizaci Vysočina Tourism, která se stará o rozvoj cestovního ruchu v kraji. 25

Mezi činnosti tohoto odboru patří: Provádění analýz rozvoje odvětví cestovního ruchu v kraji Koordinace vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu Provádění konzultační a poradenské činnosti a poskytování informační podpory subjektům kraje v oblasti cestovního ruchu Realizace projektů na podporu cestovního ruchu, vyhledávání a administrace finančních zdrojů pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Zajištění finančního managementu pro oblast čerpání prostředků ze strukturálních fondů a dalších dotačních programů EU Zajištění tvorby koncepčních a strategických materiálů ve svěřené oblasti Zajištění úkolů při plnění funkce zřizovatele k organizaci Vysočina Tourism Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu a vymezení hlavních územních problémů a priorit 35 Vysočina Tourism Vysočina Tourism je příspěvková organizace cestovního ruchu a její zřízení bylo schváleno v roce 2007 zastupitelstvem kraje Vysočina. Organizace sídlí v Jihlavě a svou činnost zahájila 2. ledna 2008. Financování organizace je momentálně na 100 % zajišťováno krajem Vysočina a jako další možnost financování v budoucnu jsou zde fondy EU. Cílem této organizace je vytvořit z kraje Vysočina silného konkurenta mezi ostatními regiony na trhu cestovního ruchu v České republice. Svou činností se organizace snaží o koordinaci dlouhodobě udržitelného rozvoje sektoru cestovního ruchu. Priority Vysočina tourism: Koordinace činnosti všech aktivních subjektů v kraji směřující k přípravě turistických produktů, pomoc při přípravě produktů a balíčků služeb a zajištění 35 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. Praha: Czech Tourism, 2011, s. 71-73. ISBN 978-80-87560-01-3. 26

jejich externího marketingu - prezentace nabídek, produkce reklamních prostředků, práce s veřejností, podpora prodeje Vyhodnocování statistických dat Sestavování a pravidelná aktualizace databází cestovního ruchu Koordinace činnosti turistických informačních center Kompletní správa webového turistického portálu Zřízení nových webových stránek příspěvkové organizace s nabídkami ke spolupráci Poradenství pro subjekty v cestovním ruchu Koordinace vzdělávání pro subjekty v cestovním ruchu Řízení vlastních projektů Spolupráce na celorepublikových projektech agentury CzechTourism Prezentace a propagace turistické nabídky (produkce propagačních materiálů, inzerce, veletrhy, workshopy, specializované akce) Spolupráce se zřizovatelem Spolupráce s agenturou CzechTourism Spolupráce s profesními a dalšími organizacemi působícími v cestovním ruchu (A.T.I.C., AHRČR, Svaz venkovské turistiky atd.) 36 Instituce cestovního ruchu na Vysočině Sdružení obcí Vysočiny (SOV) Zástupci obcí prostřednictvím SOV komunikují s krajem o tom, co je pro obce a jejich obyvatelstvo potřebné. Technickou asistenci pro SOV vykonává Regionální rozvojová agentura Vysočina. SOV sdružuje nyní již 101 členů. 36 VYSOČINA TOURISM. O organizaci [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1 27

Hlavní cíle SOV se týkají prosazování společných zájmů obcí, především v těchto oblastech: Rozvoj průmyslu, služeb a technické infrastruktury Rozvoj zemědělství a venkovských oblastí Rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit Rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury Zkvalitnění péče o životní prostředí Zlepšení dopravní dostupnosti Zajištění majoritního vlivu a hmotné podpory RRA Vysočina Rozvoj péče o přírodní a kulturní dědictví 37 Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. Agentura podporuje rozvoj mikroregionů, měst a obcí v kraji Vysočina. Napomáhá regionálním subjektům zvládnout nástroje podpůrné politiky EU i ČR. Poskytuje komplexní poradenskou a projektovou činnost pro obce, podnikatele a jiné subjekty ve věci přípravy, rozvoje a koordinace projektů. Mezi zakladatele agentury patří Sdružení obcí Vysočiny (SOV), Sdružení hospodářských komor kraje Vysočina, Kraj Vysočina. Rámcové cíle a poslání: Poskytování komplexních služeb pro podporu a koordinaci hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje území v souladu se strategií rozvoje kraje. Mobilizace všech hlavních aktérů kraje a sdružování jejich lidských, materiálních a finančních zdrojů ke společnému rozvoji kraje. Optimální využití silných stránek a příležitostí kraje a jejich komerční zužitkování 38 37 SDRUŽENÍ OBCÍ VYSOČINY. Hlavní cíle Sdružení obcí Vysočiny [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.obcevysociny.cz/cinnost.html 38 REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA VYSOČINA, z.s.p.o. Základní informace [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.ecpm.cz/cz/firma/47-regionalni-rozvojova-agentura-vysocina-z-s-p-o-jihlava 28

2.3 Turistický region a oblast Vysočina Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina Kraj Vysočina ležící na pomezí historických zemí Čech a Moravy se rozkládá na podstatné části Českomoravské é vrchoviny, která se nachází v nadmořské výšce přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Území Vysočiny je jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km 2, celkový počet obyvatel je 513 195. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským eským krajem. Na Vysočině se nachází 5 okresů (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč č a Žďár nad Sázavou). V kraji je evidováno celkem 704 obcí (z toho je 34 měst a 33 městysů). Žije zde přes 50 9900 obyvatel. Hustota osídlení je tedy cca 75 obyvatel na km2. Sídlem kraje je město Jihlava. Vysočina je velice členitý kraj plný lesů, malých sídel a rybníků. Nachází se zde dvě chráněné né krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory a také národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step (světově proslulá lokalita s výskytem trpasličích forem rostlin i živočichů, vázaná na horninu hadec). 29

Vesnice, které se nacházejí v krátkých vzdálenostech od menších měst, jsou pro Vysočinu charakteristické a umožňují klidný život na venkově. Krajem prochází dálnice D1. Na Vysočině se nachází tři kulturní památky, které jsou zařazeny na seznamu světového dědictví UNESCO. Patří sem historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Vysočina je jedním z nejčistších krajů v České republice, nachází se zde velké množství lesů,které nejsou zasaženy emisemi. Je známá jako zdravý ostrov mezi třemi aglomeracemi pražskou, brněnskou a vídeňskou. To hraje důležitou roli pro dlouhodobou poptávku domácí návštěvnosti. V kraji je také nejnižší kriminalita v České republice. Vysočina má z hlediska cestovního ruchu potenciál celoročního turistického využití. Nachází se zde řada historických měst a pozoruhodných památek i množství možností sportovního vyžití. Cestovní ruch na Vysočině nemá výraznější zaměření. Nejrozšířenější formu městský a kulturně-poznávací cestovní ruch. Poměrně velkou roli zde hraje horská turistika a letní rekreace a turistika u vody. Kongresový cestovní ruch zastupují jen některá střediska (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou) s regionálním významem. 39 Hlavní atraktivity Vysočiny jsou: Pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika Běžecké lyžování, jezdecké lyžování, adrenalinové sporty Wellness turistika Golfová turistika Kulturní a poznávací cestovní ruch Regionální gastronomie Venkovská turistika, agroturistika, ekoturistika 40 39 KRAJ VYSOČINA. Vítejte na Vysočině [online]. [cit. 2013-06-09]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-navysocine/d-4000086/p1=1205 40 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, Vysočina Tourism, Masarykova univerzita Brno. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2008-2013. 2008. vyd. Dostupné z: www.vysocinatourism.cz/files/prilohy/strategie_m.pdf 30