MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ SPOLEČNOST SAFINA listopad 2013 FINANČNÍ MANAGEMENT: 2013: rok plný zlatých turbulencí 26. 11. 2013 Náklad: 6 700 Mgr. Libor Křapka Korekce cen zlata nepotvrdila předpovědi z konce loňského roku o pokoření dvoutisícové dolarové hranice troyskou uncí. Největším světovým dovozcem zlata se letos stane patrně Čína. Investoři by měli kupovat raději menší množství v delším období. Konec loňského a začátek letošního roku vypadaly pro investiční drahé kovy, potažmo samozřejmě hlavně pro zlato, které v této oblasti udává krok, velmi příznivě. Odborníci predikovali, že v roce 2013 už to určitě bude - že už ta cena zlata musí vyskočit na 2000 dolarů za troyskou unci. Nebylo se ostatně čemu divit. V říjnu 2012 dosáhlo zlato svého maxima za loňský rok, kdy se obchodovalo za 1791,75 dolaru za troyskou unci. Významným pomocníkem byl v tomto ohledu FED, který svou politikou nahrával ceně zlata. Uvolněná měnová politika FEDu - masivní nákupy dluhopisů, oslabila dolar, v němž se obchoduje právě zlato, a vyvolala obavy z růstu inflace. Pro americké investory se zdálo proto být výhodnější investovat do zlata, jako tradičního uchovatele hodnoty a pojistce právě proti znehodnocení papírových peněz inflací. Ostatně FED byl nezanedbatelným hráčem i v roce letošním. Kromě FEDu jsme pozorovali silný vliv i dalších centrálních bank - ceny drahých kovů v prvním čtvrtletí výrazně ovlivňovaly obavy z vývoje v Evropě vyvolané spekulacemi o možných stimulech centrálních bank a z uvolnění měnové politiky. Například britská Bank of England oznámila, že je připravena zasáhnout, aby napomohla oživení britského průmyslu. Průmyslová produkce na ostrovech zaznamenala 1,5% propad. Evropská centrální banka potvrdila svůj závazek nakupovat dluhopisy předlužených států na sekundárních trzích tak dlouho, jak to bude potřeba. Přílišný optimismus nevyvolalo ani snížení ratingu Itálie o jeden stupeň agenturou Fitch Ratings. Ekonomikou také zahýbaly dluhové problémy eurozóny včetně opatření navrhovaných na záchranu Kypru. Ani svatební šílenství pád zlata neodvrátilo Velké oblibě se těší celý rok fyzické zlato, v první polovině roku bylo možné zaznamenat nárůst poptávky v Číně, kde se dokonce stály dlouhé fronty, svoje zásoby si rozšířila jihokorejská centrální banka, když nakoupila dvacet tun této komodity. V dubnu navíc začalo v Indii období svateb, při nichž je zlato taktéž velmi žádaným artiklem. Nevěsta musí přinést do manželství věno, které její rodiče mnohdy shromažďují již od jejího narození. Často však chtějí na poslední chvíli zlepšit její ekonomické postavení, které je právě definované výší finanční částky přinesené do společného svazku. Dle indické tradice se drží zlato v rodině, neprodává se, slouží maximálně jako zástava. Proto je pro indickou kulturu tak důležité. Ani indické svatební šílenství však nemohlo ovlivnit dramatický pád ceny zlata, který přišel již v polovině dubna, a to na hranici 1321,35 dolaru za troyskou unci. Na konci druhého čtvrtletí šla však cena znovu dolů, spadla až na 1192 USD/oz. To je cena, za kterou se zlato nakupovalo naposledy v srpnu 2010. Příčinou bylo to, že se od této komodity odklonili

investoři, kteří drželi své podíly v tzv. papírovém zlatu, jindy označovaném také jako computer gold - tzn. v cenných papírech vázaných na zlato (ETF). Na začátku pádu ceny, což nastalo 12. dubna 2013, bylo na trh velkými hráči vrženo velké množství těchto cenných papírů. Podle odhadů šlo o množství až kolem 500 tun, což je skoro 25 % celosvětové roční těžby zlata. To mělo za příčinu velký pokles ceny a další automatické výprodeje. Důvodem odklonu investorů jsou především úvahy a následná sdělení FEDu ohledně změny monetární politiky, především plán ukončit tzv. kvantitativní uvolňování, kdy bylo každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 mld. dolarů. Podobně se zachovala Bank of Japan, která tiskla jeny jako formu podpory pro japonskou ekonomiku. Situace v Evropě byla v tomto ohledu obdobná, množily se spekulace ohledně další pomoci ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor. Poslední týden června byla průměrná cena 1245,35 USD/oz. V porovnání se stejným obdobím loňského roku šlo o 20% pokles. Sny o rekordních cenách skončily probuzením Předpovědi staré šest měsíců o rekordních cenách se tedy rozplynuly a ještě víc se rozevřely nůžky mezi tzv. papírovým zlatem - již zmíněné ETF, a fyzickým zlatem - většinou ve formě investičního zlata. Ovšem i nadále platilo, že je zlato výhodným investičním prostředkem, a to hlavně v dlouhodobém časovém horizontu tří a více let. Naopak fyzické zlato se stále těšilo velké oblibě. Investoři si nákupem drahých kovů posilovali portfolio. Poptávka po fyzickém zlatě z globálního pohledu trhala ve druhém čtvrtletí rekordy a svět prožíval další zlatou horečku. Významných výsledků zaznamenalo fyzické zlato především v Číně, kde místní obyvatelé masivně skupovali fyzické zlato, a to i v podobě šperků a dalších zlatých předmětů. Nárůst poptávky byl znatelný i v USA. V květnu byla poptávka dokonce tak vysoká, že americké mincovny nestíhaly pokrývat poptávku po stříbrných a zlatých mincích. Ani v polovině roku tak nebylo jasné, jaký bude závěrečný účet zlata pro tento rok. Jaký vliv bude mít vysoká volatilita, která bývala ještě před deseti měsíci tak typická pro další drahé kovy, především stříbro, spíše než pro zlato? Bylo možné pozorovat i výrazné cenové výkyvy, a to až v rozmezí 50 dolarů za troyskou unci během 24 hodin. Vzhledem k nejistému vývoji ohledně ekonomické situace administrativy Spojených států amerických hledali odborníci a investoři jen obtížně jednotnou vizi na zbytek roku či dokonce na další rok. Jejich předpovědi mířily všemi směry, od napravení ceny zlata a postupného nárůstu až po pád na další dno. Výjimkou nejsou predikce ceny kolem 3000 USD/oz během nadcházejících dvou let, ale také předpovědi, že cena spadne až na hranici 1000 USD/oz. Dalším výrazným faktorem, který bude určující pro vývoj situace na trhu s drahými kovy, bude jmenování a nástup nového předsedy rady guvernérů FEDu. S platností od 1. 2. 2014 se jí pravděpodobně stane Janet Yellenová, kterou na pozici nominoval Barack Obama. Pokud bude její jmenování potvrzeno Senátem, bude to příznivá zpráva pro trh se zlatem. Paní Yellenová je totiž známá svou výraznou podporou stimulace ekonomiky. Je přesvědčena, že mírná inflace prospívá ekonomice a že pomáhá předcházet krizím, což je obchodníky s drahými kovy hodnoceno pozitivně. Kromě aktivit britské či jihokorejské centrální banky ze začátku roku se tyto instituce výrazně zapojily do obchodování se zlatem v průběhu léta a podzimu. V červenci nakoupilo zlato do svých rezerv celkem 15 centrálních nebo národních bank. Nejvýrazněji se na nákupech zlata podílely centrální banky Ruské federace, Turecka, Jižní Koreje a Ázerbájdžánu. Další menší nákupy provedly například národní banky Francie, Mosambiku, Kazachstánu nebo Guatemaly. Turecké banky zvýšily zlaté rezervy V případě Turecka šlo o situaci, kdy místní centrální banka dovolila komerčním bankám držet část rezerv denominovaných v tureckých lirách ve formě zlata. Došlo tak k navýšení o přibližně 22 tun. Podle tiskového prohlášení turecké vlády došlo ke zvýšení horní hranice z 25 na 30 %. Turecko tak je

podle přehledu World Official Gold Holdings datovaného k říjnu 2013 na třináctém místě (jedenáctém mezi státy) v množství drženého zlata. Rusko nakoupilo cca 6,2 tuny a je na osmé pozici (sedmé mezi státy). Zlaté rezervy Ruské federace kontinuálně stoupají již deset měsíců. Ázerbájdžán zvýšil svoje rezervy přibližně o dvě tuny. Podle tohoto žebříčku jsou na prvním místě Spojené státy americké, které drží přes 8 tisíc tun zlata, pro porovnání druhé Německo má cca 3,4 tisíce tuny. Česká republika je na 69. pozici s necelými jedenácti tunami zlata. Zlato tak tvoří v naší republice jen něco přes 1 % celkových rezerv. Největší část svých rezerv drží ve zlatě Portugalsko, a to 85,8 %. Výrazný podíl svých rezerv ve zlatě mají ještě Řecko, USA, Venezuela, Kypr, Německo, Itálie a Francie. Rozhoduje čínská a indická poptávka Mimo centrální banky je situace dva měsíce před koncem roku následovná: ve zbytku sektoru je určující poptávka z Číny a Indie. Čína se pravděpodobně v tomto roce dostane na první místo v dovozu zlata. Dovoz do Číny se meziročně skoro zdvojnásobil, ke konci září dosáhl 864 tun. Podle mnohých odhadů navíc do konce roku stoupne až na 1000 tun. Dojde tak k situaci, že se největší těžař stane zároveň největším importérem. V současné době je naše doporučení pro investory, kteří chtějí do zlata a drahých kovů investovat, jednoznačné - nákupy spíše rozložit do delšího časového období a do menších gramáží, aby se tak vyhnuli riziku nákupu v nevhodnou dobu, což hrozí právě v současném období vysoké volatility ceny. Jsem přesvědčen, že i přes současné vysoké výkyvy a úvahy, kam se cena zlata může vydat, stále trvá axiom, že investice do drahých kovů - především zlata, je bezpečná pojistka před nepředvídatelnými situacemi a ekonomickými i politickými krizemi. Velké oblibě se těší celý rok fyzické zlato, v první polovině roku bylo možné zaznamenat nárůst poptávky v Číně, kde se dokonce stály dlouhé fronty, svoje zásoby si rozšířila jihokorejská centrální banka, když nakoupila dvacet tun této komodity. MGR. LIBOR KŘAPKA Od roku 2010 působí ve společnosti SAFINA, a. s. na pozici manažera linie investičních kovů. Zde má na starost prodej zlata a stříbra v podobě investičních slitků a dalšího zboží zejména z rafinérie PAMP, se kterou SAFINA, a. s. úzce spolupracuje. Většinu svého profesního života strávil ve společnosti Česká mincovna, kde začal v roce 1998 jako referent prodeje, posléze od roku 2004 jako obchodní ředitel. V České mincovně se zabýval především odbytem pamětních mincí a medailí. Díky zavedení tzv. investičních medailí v roce 2005 a vybudování sítě kvalitních prodejců se mu podařilo navýšit obrat České mincovny v tomto segmentu z 50 mil. Kč v roce 2004 na 500 mil. Kč v roce 2009. Vytvářel také základy emisních plánů České mincovny a následně se podílel na jejich realizaci. Vysokoškolský titul získal na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, obor Ekonomická teorie. Mezi jeho volnočasové aktivity patří rodina, knihy a rocková hudba.

TECHNIKA A TRH NEWS (Výběr aktuálních zpráv): Roční výroba stříbrného prášku v SAFINĚ dosahuje 15 tun 27. 11. 2013 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svoji výrobu na poli práškové metalurgie. Zavedla do výroby vlastní atomizér a díky investicím do vývoje a nových technologií patří v tomto oboru ke špičce stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyrobí přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek. Kromě stříbrných a měděných prášků vyvíjí a testuje prášky různých kovů dle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou drahokovové prášky využívány v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. TECHNIKAATRH.CZ: Roční výroba stříbrného prášku v SAFINĚ dosahuje 15 tun 25. 11. 2013 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svoji výrobu na poli práškové metalurgie. Zavedla do výroby vlastní atomizér a díky investicím do vývoje a nových technologií patří v tomto oboru ke špičce stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyrobí přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek. Kromě stříbrných a měděných prášků vyvíjí a testuje prášky různých kovů dle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou drahokovové prášky využívány v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 miliard dolarů. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a vojenském průmyslu, průmyslu alternativních energií, lékařství, dále u abraziv, svařování, spojování, pro dekorativní účely a u povrchových úprav (nástřiků). Jejich zpracování do podoby finálního výrobku je realizováno nejrůznějšími technologickými procesy.

Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku do podoby výrobku pomocí tzv. žárových nástřiků. V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiků prášku za studena a používá se pro výrobu tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky," uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, i proto jsme se v roce 2010 rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom tak zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům našich zákazníků." Atomizér SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda výroby probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak i obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. SAFINA investovala do této části výroby zhruba 20 milionů korun a od začátku roku 2013 má jako jediná výrobní společnost v ČR k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 litrů, což při vsázce stříbra ve formě granálií představuje zhruba 100 kg. V peci je možné roztavit kovy s teplotou tavení až do 2 000 C, což umožňuje také výrobu kovových prášků ze skupiny platinových kovů. Tavenina je poté Lavalovou tryskou prostřednictvím dusíku rozstříknuta do prostoru atomizační komory. Dusík slouží jako nosné médium a rozprašuje proud taveniny na jemné kapičky kovu a zároveň odebírá z taveniny teplo, což vede k tuhnutí na prášek. Ten následně padá do sběrného koše umístněného ve spodní části atomizéru. Z něj je možné prášek odebírat i v průběhu atomizace. 99,5% vstupního matriálu je přeměněno na finální výrobek. Zbývajících 0,5 % zůstane na stěnách atomizéru a ve filtrech. Ale ani tento kov nepřijde nazmar, po vyčištění zařízení je odpad recyklován a výsledný ryzí kov je opět zařazen do výrobního procesu," vysvětlil Pavel Hryzák, technolog zodpovědný za výrobu kovových prášků ve společnosti SAFINA. Materiál je po atomizaci roztříděn na sítovacím stroji dle konkrétních požadavků na minimální a maximální velikost částic. Nedílnou součástí výrobního procesu je i analýza, kterou jsou kontrolovány fyzikální a chemické vlastnosti prášku obsah kyslíku a nečistot nebo velikost povrchu prášku. Průměrná velikost částic se pohybuje v rozmezí 20 až 150 μm. Finální velikost prášku lze běžně ovlivnit pomocí nastavení procesních parametrů, jako je např. tlak dusíku a průměr trysky. Prášky vzniklé v atomizéru SAFINA sama zpracovává v technologii Cold Spray při výrobě trubkových targetů, nebo je dále prodává do elektrotechnického průmyslu, na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. V současné době máme nejvíce zákazníků v České republice, Francii a Itálii. Naše prášky ovšem testují také třeba v Německu, Polsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Očekáváme tedy brzké rozšíření portfolia o další klienty. Naše vývojové oddělení je navíc schopno vyvinout na základě požadavků zákazníků i jiné typy prášků," dodal Tomáš Plachý. Chemická precipitace v reaktoru Druhou metodou je tzv. chemická precipitace v reaktoru. Vstupní materiál, kterým je v tomto případě dusičnan stříbrný, reaguje v reaktoru s redukčním činidlem v zásaditém prostředí. Meziproduktem reakce je oxid stříbrný, jenž je okamžitě redukován na stříbro v kovové formě, které se vylučuje z roztoku, a vytváří tak suspenzi. Ta je následně filtrována, prášek je vysušen a rozsítován. V tomto případě se částice pohybují v rozmezí 10 až 200 μm. Na závěr čeká prášek ještě analýza a poté balení. Touto metodou SAFINA vyrábí pouze stříbrný prášek, jeho nejčastější využití je v elektrotechnickém průmyslu na výrobu kontaktů a na řezné nástroje a EMI shielding (stínění před vlivem elektromagnetického záření). Obecně jsou hlavními výhodami práškové metalurgie vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Díky technologiím využívaných ve společnosti SAFINA je navíc možné vyrobit slitiny z navzájem jinak

nemísitelných kovů, tzv. pseudoslitiny. Lze dosáhnout velmi složitých tvarů, vše je závislé na tvaru formy, a to jak v kusové, tak sériové výrobě. http://www.technikaatrh.cz/komponenty/rocni-vyroba-stribrneho-prasku-v-safine-dosahuje-15-tun TECHNICKYTYDENIK.CZ: SAFINA posiluje výrobu vlastním atomizérem 23. 11. 2013 SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svou produkci práškové metalurgie. Do výroby zavedla vlastní atomizér. Díky investicím do vývoje a nových technologií patří v oboru ke špičce: stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyprodukuje cca 15 t stříbrných prášků. Ty využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů, anebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek a testuje prášky různých kovů podle individuálních požadavků. Nejčastěji to jsou drahokovové prášky využívané v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 mld. USD. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a armádním průmyslu, při rozvoji AZE, v medicíně, při produkci abraziv, ve svařování, spojování a u povrchových úprav. Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku pomocí tzv. žárových nástřiků. V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiky prášku za studena a používá se pro výrobu tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky," uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, V roce 2010 jsme se rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům zákazníků." SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda výroby probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. SAFINA investovala do této výroby zhruba 20 mil. Kč a od začátku roku 2013 má (jako jediná výrobní společnost v ČR) k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 l. V peci lze roztavit kovy s teplotou tavení až 2 000 C, což umožňuje také produkci kovových prášků ze skupiny platinových kovů. http://www.technickytydenik.cz/rubriky/zpravodajstvi-tt/safina-posiluje-vyrobu-vlastnimatomizerem_23334.html Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na portálu: NEWSSERVIS.COM 23. 11. 2013 http://www.newsservis.com/articles/index/template:4/loc:cz/lang:cs/category:24/term:safina/int:y/ ind:y

EKONOM: Evropané jsou vizionáři a kreativci 07. 11. 2013 Náklad: 20 403 Eva Hníková Evropané jsou vizionáři a kreativci, říká Michael Oechsle, který vede strategické projekty ve firmě Safina. ROZHOVOR Česká firma Safina, která zpracovává drahé kovy, rozšířila svůj tým o Michaela Oechsleho (46). Rodilý Němec se stal vedoucím strategických projektů. Před nástupem do Safiny zastával pozici vedoucího výzkumu v německé technologické společnosti Centrotherm. Co pro vás bude v nové pozici největší výzvou? Vést tým lidí z různých oddělení ve firmě. Tvoří ho technici, technologové, ale i odborníci na finance či obchod. Navíc ani jeden člen týmu nekomunikuje ve svém rodném jazyce, hovoříme anglicky. Jak si vybíráte lidi do týmu? Cením si těch, kteří jsou otevření, flexibilní flexibilní v myšlení, mají zájem spolupracovat a sdílet úspěchy i neúspěchy. Nikdo se nerodí jako expert, ale pokud na sobě chce pracovat a je schopný přiznat, že potřebuje pomoc, je pro mě cenným členem týmu. Co je klíčové při motivaci podřízených? Nejdůležitější je, aby kolegové cítili, že si jejich práce někdo váží a respektuje je. Pak mohou být spokojení a hrdí na svoji práci. Máte pracovní zkušenosti z Evropy, USA i Asie. V čem vidíte největší odlišnosti? Rychlost práce je v asijském světě obecně výrazně vyšší. Evropané jsou spíše vizionáři, kreativci, mají nápady, ale jejich realizace je pomalejší. Máme totiž tendenci plánovat vše do detailů, opakovaně testovat a analyzovat. Asijci věc zkusí, a buď vyjde, nebo ne, poučí se a jsou schopni neuvěřitelně rychle se přizpůsobit. Takže ve výsledku jejich dva pokusy vyžadují stejné náklady jako jeden náš. Na co je třeba dávat si v Asii pozor? Asijci nemůžete otevřeně říci: Tohle jsi udělal špatně. Nikdy ho totiž nesmíte dostat do situace, kdy by mohl ztratit svoji tvář. Správné je ptát se: Myslíš, že by to šlo udělat lépe? Pak vám vyjde vstříc. Je to taková zvláštní, ale vážná hra, na kterou musíte přistoupit, i když vám připadá nesmyslná a absurdní.

UDRZBAPODNIKU.CZ: Roční výroba stříbrného prášku v SAFINĚ dosahuje 15 tun, nově bude prášková metalurgie zpracovávat i měď 22. 11. 2013 Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svoji výrobu na poli práškové metalurgie. Zavedla do výroby vlastní atomizér a díky investicím do vývoje a nových technologií patří v tomto oboru ke špičce stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyrobí přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek. Kromě stříbrných a měděných prášků vyvíjí a testuje prášky různých kovů dle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou drahokovové prášky využívány v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 miliard dolarů. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a vojenském průmyslu, průmyslu alternativních energií, lékařství, dále u abraziv, svařování, spojování, pro dekorativní účely a u povrchových úprav (nástřiků). Jejich zpracování do podoby finálního výrobku je realizováno nejrůznějšími technologickými procesy.

Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku do podoby výrobku pomocí tzv. žárových nástřiků. V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiků prášku za studena a používá se pro výrobu tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky, uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, i proto jsme se v roce 2010 rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom tak zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům našich zákazníků. Atomizér SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda výroby probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak i obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. SAFINA investovala do této části výroby zhruba 20 milionů korun a od začátku roku 2013 má jako jediná výrobní společnost v ČR k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 litrů, což při vsázce stříbra ve formě granálií představuje zhruba 100 kg. V peci je možné roztavit kovy s teplotou tavení až do 2 000 C, což umožňuje také výrobu kovových prášků ze skupiny platinových kovů. Tavenina je poté Lavalovou tryskou prostřednictvím dusíku rozstříknuta do prostoru atomizační komory. Dusík slouží jako nosné médium a rozprašuje proud taveniny na jemné kapičky kovu a zároveň odebírá z taveniny teplo, což vede k tuhnutí na prášek. Ten následně padá do sběrného koše umístněného ve spodní části atomizéru. Z něj je možné prášek odebírat i v průběhu atomizace. 99,5% vstupního matriálu je přeměněno na finální výrobek. Zbývajících 0,5 % zůstane na stěnách atomizéru a ve filtrech. Ale ani tento kov nepřijde nazmar, po vyčištění zařízení je odpad recyklován a výsledný ryzí kov je opět zařazen do výrobního procesu, vysvětlil Pavel Hryzák, technolog zodpovědný za výrobu kovových prášků ve společnosti SAFINA. Materiál je po atomizaci roztříděn na sítovacím stroji dle konkrétních požadavků na minimální a maximální velikost částic. Nedílnou součástí výrobního procesu je i analýza, kterou jsou kontrolovány fyzikální a chemické vlastnosti prášku obsah kyslíku a nečistot nebo velikost povrchu prášku. Průměrná velikost částic se pohybuje v rozmezí 20 až 150 μm. Finální velikost prášku lze běžně ovlivnit pomocí nastavení procesních parametrů, jako je např. tlak dusíku a průměr trysky. Prášky vzniklé v atomizéru SAFINA sama zpracovává v technologii Cold Spray při výrobě trubkových targetů, nebo je dále prodává do elektrotechnického průmyslu, na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. V současné době máme nejvíce zákazníků v České republice, Francii a Itálii. Naše prášky ovšem testují také třeba v Německu, Polsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Očekáváme tedy brzké rozšíření portfolia o další klienty. Naše vývojové oddělení je navíc schopno vyvinout na základě požadavků zákazníků i jiné typy prášků, dodal Tomáš Plachý. Chemická precipitace v reaktoru Druhou metodou je tzv. chemická precipitace v reaktoru. Vstupní materiál, kterým je v tomto případě dusičnan stříbrný, reaguje v reaktoru s redukčním činidlem v zásaditém prostředí. Meziproduktem reakce je oxid stříbrný, jenž je okamžitě redukován na stříbro v kovové formě, které se vylučuje z roztoku, a vytváří tak suspenzi. Ta je následně filtrována, prášek je vysušen a rozsítován. V tomto případě se částice pohybují v rozmezí 10 až 200 μm. Na závěr čeká prášek ještě analýza a poté balení. Touto metodou SAFINA vyrábí pouze stříbrný prášek, jeho nejčastější využití je v elektrotechnickém průmyslu na výrobu kontaktů a na řezné nástroje a EMI shielding (stínění před vlivem elektromagnetického záření). Obecně jsou hlavními výhodami práškové metalurgie vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Díky technologiím využívaných ve společnosti SAFINA je navíc možné vyrobit slitiny z navzájem jinak

nemísitelných kovů, tzv. pseudoslitiny. Lze dosáhnout velmi složitých tvarů, vše je závislé na tvaru formy, a to jak v kusové, tak sériové výrobě. SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 225 osob a její obrat v roce 2012 tvořil 4,7 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2012 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s. a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. http://www.udrzbapodniku.cz/hlavni-menu/artykuly/artykul/article/rocni-vyroba-stribrneho-praskuv-safine-dosahuje-15-tun-nove-bude-praskova-metalurgie/ BUSINESSLEADER.CZ: Safina posiluje výrobu vlastním atomizérem 22. 11. 2013 Společnost Safina, přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě se sídlem ve středočeském Vestci, rozšiřuje svoje aktivity na poli práškové metalurgie. Do výroby zavedla vlastní atomizér. Celý článek je dostupný pro předplatitele. http://www.businessleader.cz/ CIANEWS.CZ: Roční výroba stříbrného prášku v SAFINĚ dosahuje 15 tun, nově bude prášková metalurgie zpracovávat i měď 21. 11. 2013 Česká společnost SAFINA posiluje výrobu vlastním atomizérem 21. listopadu 2013 - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svoji výrobu na poli práškové metalurgie. Zavedla do výroby vlastní atomizér a díky investicím do vývoje a nových technologií patří v tomto oboru ke špičce stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyrobí přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek. Kromě stříbrných a měděných prášků vyvíjí a testuje prášky různých kovů dle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou drahokovové prášky využívány v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů.

Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 miliard dolarů. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a vojenském průmyslu, průmyslu alternativních energií, lékařství, dále u abraziv, svařování, spojování, pro dekorativní účely a u povrchových úprav (nástřiků). Jejich zpracování do podoby finálního výrobku je realizováno nejrůznějšími technologickými procesy. Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku do podoby výrobku pomocí tzv. žárových nástřiků. V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiků prášku za studena a používá se pro výrobu tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky, uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, i proto jsme se v roce 2010 rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom tak zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům našich zákazníků. Atomizér SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda výroby probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak i obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. SAFINA investovala do této části výroby zhruba 20 milionů korun a od začátku roku 2013 má jako jediná výrobní společnost v ČR k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 litrů, což při vsázce stříbra ve formě granálií představuje zhruba 100 kg. V peci je možné roztavit kovy s teplotou tavení až do 2 000 C, což umožňuje také výrobu kovových prášků ze skupiny platinových kovů. Tavenina je poté Lavalovou tryskou prostřednictvím dusíku rozstříknuta do prostoru atomizační komory. Dusík slouží jako nosné médium a rozprašuje proud taveniny na jemné kapičky kovu a zároveň odebírá z taveniny teplo, což vede k tuhnutí na prášek. Ten následně padá do sběrného koše umístněného ve spodní části atomizéru. Z něj je možné prášek odebírat i v průběhu atomizace. 99,5% vstupního matriálu je přeměněno na finální výrobek. Zbývajících 0,5 % zůstane na stěnách atomizéru a ve filtrech. Ale ani tento kov nepřijde nazmar, po vyčištění zařízení je odpad recyklován a výsledný ryzí kov je opět zařazen do výrobního procesu, vysvětlil Pavel Hryzák, technolog zodpovědný za výrobu kovových prášků ve společnosti SAFINA. Materiál je po atomizaci roztříděn na sítovacím stroji dle konkrétních požadavků na minimální a maximální velikost částic. Nedílnou součástí výrobního procesu je i analýza, kterou jsou kontrolovány fyzikální a chemické vlastnosti prášku obsah kyslíku a nečistot nebo velikost povrchu prášku. Průměrná velikost částic se pohybuje v rozmezí 20 až 150 μm. Finální velikost prášku lze běžně ovlivnit pomocí nastavení procesních parametrů, jako je např. tlak dusíku a průměr trysky. Prášky vzniklé v atomizéru SAFINA sama zpracovává v technologii Cold Spray při výrobě trubkových targetů, nebo je dále prodává do elektrotechnického průmyslu, na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. V současné době máme nejvíce zákazníků v České republice, Francii a Itálii. Naše prášky ovšem testují také třeba v Německu, Polsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Očekáváme tedy brzké rozšíření portfolia o další klienty. Naše vývojové oddělení je navíc schopno vyvinout na základě požadavků zákazníků i jiné typy prášků, dodal Tomáš Plachý. Chemická precipitace v reaktoru Druhou metodou je tzv. chemická precipitace v reaktoru. Vstupní materiál, kterým je v tomto případě dusičnan stříbrný, reaguje v reaktoru s redukčním činidlem v zásaditém prostředí. Meziproduktem reakce je oxid stříbrný, jenž je okamžitě redukován na stříbro v kovové formě, které se vylučuje z roztoku, a vytváří tak suspenzi. Ta je následně filtrována, prášek je vysušen a rozsítován. V tomto případě se částice pohybují v rozmezí 10 až 200 μm. Na závěr čeká prášek ještě analýza a poté balení. Touto metodou SAFINA vyrábí pouze stříbrný prášek, jeho nejčastější využití je v elektrotechnickém

průmyslu na výrobu kontaktů a na řezné nástroje a EMI shielding (stínění před vlivem elektromagnetického záření). Obecně jsou hlavními výhodami práškové metalurgie vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Díky technologiím využívaných ve společnosti SAFINA je navíc možné vyrobit slitiny z navzájem jinak nemísitelných kovů, tzv. pseudoslitiny. Lze dosáhnout velmi složitých tvarů, vše je závislé na tvaru formy, a to jak v kusové, tak sériové výrobě. SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 225 osob a její obrat v roce 2012 tvořil 4,7 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2012 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český PATRON 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s. a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/rocni-vyroba-stribrneho-prasku-v-safine-dosahuje-15- tun-nove-bude-praskova-metalurgie-zpracovavat-i-med-821508/ CZECH AM: Safina začala ve výrobě používat vlastní atomizér 21. 11. 2013 Společnost Safina rozšířila výrobu v oboru práškové metalurgie. Firma v této souvislosti informovala, že do výroby zavedla vlastní atomizér, do něhož investovala 20 mil. Kč. Prášky vzniklé v atomizéru Safina sama zpracovává nebo je dále prodává do elektrotechnického průmyslu, na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. Generální ředitel Tomáš Plachý uvedl, že firma má nejvíce zákazníků v ČR, Francii a Itálii, prášky ale testují i firmy v Německu, Polsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Safina proto očekává rozšíření portfolia o další klienty. Stejný článek byl publikován také v anglické verzi CZECH AM.

PREKON.CZ: Česká společnost SAFINA posiluje výrobu vlastním atomizérem 21. 11. 2013 Roční výroba stříbrného prášku v SAFINĚ dosahuje 15 tun, nově bude prášková metalurgie zpracovávat i měď. Praha, 21. listopadu 2013 - (PREKON) - Společnost SAFINA, a.s., přední zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, rozšiřuje svoji výrobu na poli práškové metalurgie. Zavedla do výroby vlastní atomizér a díky investicím do vývoje a nových technologií patří v tomto oboru ke špičce stříbrné a měděné prášky se stejnými parametry umí vyrobit jen 10 % firem z oboru na světě. Ročně SAFINA vyrobí přibližně 15 tun stříbrných prášků, které využívá jako polotovar k výrobě dalších produktů nebo k přímému prodeji. Nově SAFINA nabízí také měděný prášek. Kromě stříbrných a měděných prášků vyvíjí a testuje prášky různých kovů dle individuálních požadavků. Nejčastěji jsou drahokovové prášky využívány v elektrotechnickém průmyslu a při povrchových úpravách různých druhů materiálů. Prášková metalurgie v celosvětovém měřítku zaznamenává roční nárůst produkce přibližně o 11 %. Globální trh s výrobky práškové metalurgie dosáhl v loňském roce 30 miliard dolarů. Prášky z drahých kovů nacházejí nejčastější využití v elektrotechnickém a vojenském průmyslu, průmyslu alternativních energií, lékařství, dále u abraziv, svařování, spojování, pro dekorativní účely a u povrchových úprav (nástřiků). Jejich zpracování do podoby finálního výrobku je realizováno nejrůznějšími technologickými procesy. Jedním z posledních trendů v práškové metalurgii je zpracování prášku do podoby výrobku pomocí tzv. žárových nástřiků. V SAFINĚ máme technologii zvanou Cold Spray, která využívá nástřiků prášku za studena a používá se pro výrobu tzv. targetů. Mezi naše hlavní klienty patří světoví výrobci skla a elektrotechniky, uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, i proto jsme se v roce 2010 rozhodli, že si prášky budeme vyrábět sami, abychom tak zefektivnili výrobu a vyšli vstříc konkrétním požadavkům našich zákazníků. Atomizér SAFINA vyrábí kovové prášky dvěma způsoby. První metoda výroby probíhá v atomizéru, kde z roztaveného kovu (a to jak drahých, tak i obecných kovů a jejich slitin) vznikají částice se sférickým tvarem. SAFINA investovala do této části výroby zhruba 20 milionů korun a od začátku roku 2013 má jako jediná výrobní společnost v ČR k dispozici vlastní atomizér. Jeho součástí je indukční vakuová pec, v níž je umístěn kelímek podle typu kovu, který se bude aktuálně zpracovávat. Kelímek má objem až 18 litrů, což při vsázce stříbra ve formě granálií představuje zhruba 100 kg. V peci je možné roztavit kovy s teplotou tavení až do 2 000 C, což umožňuje také výrobu kovových prášků ze skupiny platinových kovů. Tavenina je poté Lavalovou tryskou prostřednictvím dusíku rozstříknuta do prostoru atomizační komory. Dusík slouží jako nosné médium a rozprašuje proud taveniny na jemné kapičky kovu a zároveň odebírá z taveniny teplo, což vede k tuhnutí na prášek. Ten následně padá do sběrného koše umístněného ve spodní části atomizéru. Z něj je možné prášek odebírat i v průběhu

atomizace. 99,5% vstupního matriálu je přeměněno na finální výrobek. Zbývajících 0,5 % zůstane na stěnách atomizéru a ve filtrech. Ale ani tento kov nepřijde nazmar, po vyčištění zařízení je odpad recyklován a výsledný ryzí kov je opět zařazen do výrobního procesu, vysvětlil Pavel Hryzák, technolog zodpovědný za výrobu kovových prášků ve společnosti SAFINA. Materiál je po atomizaci roztříděn na sítovacím stroji dle konkrétních požadavků na minimální a maximální velikost částic. Nedílnou součástí výrobního procesu je i analýza, kterou jsou kontrolovány fyzikální a chemické vlastnosti prášku obsah kyslíku a nečistot nebo velikost povrchu prášku. Průměrná velikost částic se pohybuje v rozmezí 20 až 150 μm. Finální velikost prášku lze běžně ovlivnit pomocí nastavení procesních parametrů, jako je např. tlak dusíku a průměr trysky. Prášky vzniklé v atomizéru SAFINA sama zpracovává v technologii Cold Spray při výrobě trubkových targetů, nebo je dále prodává do elektrotechnického průmyslu, na vodivé pasty, barvy, lepidla a povrchové úpravy. V současné době máme nejvíce zákazníků v České republice, Francii a Itálii. Naše prášky ovšem testují také třeba v Německu, Polsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Očekáváme tedy brzké rozšíření portfolia o další klienty. Naše vývojové oddělení je navíc schopno vyvinout na základě požadavků zákazníků i jiné typy prášků, dodal Tomáš Plachý. Chemická precipitace v reaktoru Druhou metodou je tzv. chemická precipitace v reaktoru. Vstupní materiál, kterým je v tomto případě dusičnan stříbrný, reaguje v reaktoru s redukčním činidlem v zásaditém prostředí. Meziproduktem reakce je oxid stříbrný, jenž je okamžitě redukován na stříbro v kovové formě, které se vylučuje z roztoku, a vytváří tak suspenzi. Ta je následně filtrována, prášek je vysušen a rozsítován. V tomto případě se částice pohybují v rozmezí 10 až 200 μm. Na závěr čeká prášek ještě analýza a poté balení. Touto metodou SAFINA vyrábí pouze stříbrný prášek, jeho nejčastější využití je v elektrotechnickém průmyslu na výrobu kontaktů a na řezné nástroje a EMI shielding (stínění před vlivem elektromagnetického záření). Obecně jsou hlavními výhodami práškové metalurgie vysoká přesnost výroby, téměř kompletní využití vstupního materiálu a možnost výroby pouze jediným technologickým krokem. Díky technologiím využívaných ve společnosti SAFINA je navíc možné vyrobit slitiny z navzájem jinak nemísitelných kovů, tzv. pseudoslitiny. Lze dosáhnout velmi složitých tvarů, vše je závislé na tvaru formy, a to jak v kusové, tak sériové výrobě. http://www.prekon.cz/1385055577/ceska-spolecnost-safina-posiluje-vyrobu-vlastnimatomizerem.html Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech. CTUSI.INFO 21. 11. 2013 http://www.ctusi.info/ekonomika/vseobecne/363/ceska_spolecnost_safina_posiluje_vyrobu_vlastni m_atomizerem/ LOADEER.COM 21. 11. 2013 http://www.loadeer.com/cz/zpravodajstvidomov/ceska_spolecnost_safina_posiluje_vyrobu_vlastnim_atomizerem/

NEWS.SK 21. 11. 2013 http://www.news.sk/rss/clanok/2013/11/3128035/ceska-spolecnost-safina-posiluje-vyrobuvlastnim-atomizerem/ AKTUALNIZPRAVY.CZ 21. 11. 2013 http://aktualnizpravy.cz/index.php?news=technika PRAVEDNES.CZ 21. 11. 2013 http://pravednes.cz/search.page?q=safina NOVINA.CZ 21. 11. 2013 http://www.novina.cz/8065447/ceska-spolecnost-safina-posiluje-vyrobu-vlastnim-atomizerem.aspx E15 Weekly: Who s who 18. 11. 2013 Náklad: 15 000 Radim Římánek Michael Oechsle Head of Strategic Projects Precious metals processor Safina has extended its expert team with Michael Oechsle (46). His knowledge in the field of processing precious metals derives from work in his native Germany and in Belgium, Taiwan and the US. In the past, he has worked for German companies Centrotherm and GfE Fremat. From 1998 to 2009, he worked at Umicore and its overseas subsidiaries.

EURO: Lidé a podniky 18. 11. 2013 Náklad: 31 507 SAFINA Michael Oechsle vedoucí strategických projektů Společnost Safina, zpracovatel drahých kovů, rozšířila svůj expertní tým o Michaela Oechsleho (46), který se stal vedoucím strategických projektů. Oechsle dříve působil v zahraničí. Znalosti v oboru zpracování drahých kovů získal v rodném Německu, v Belgii, na Tchaj-wamonitor nu i ve Spojených státech amerických. V minulosti zastával pozici vedoucího výzkumu v německé firmě Centrotherm, poskytovateli řešení v oblasti fotovoltaiky. V obdobné funkci pracoval ve společnosti GfE Fremat, která se zaměřuje na metalurgická řešení pro energetický průmysl. V letech 1998 až 2009 působil ve společnosti Umicore a v jejích zahraničních pobočkách. Pro Michaela Oechsleho je práce v Safině první pracovní zkušeností v České republice. Vystudoval Technickou univerzitu v Mnichově, kde získal doktorský titul. Mezi jeho zájmy patří outdoorové aktivity, nejvíce jízda na horském kole, vysokohorská turistika a běh na lyžích. Stejný článek byl publikován také na portálu:

EURO.E15.CZ 18. 11. 2013 http://euro.e15.cz/archiv/lide-a-podniky-57-1038659 MUZEUM3000.NM.CZ: VIDEO: Tavba zlata pro výstavu Čas zámořských objevů 18. 11. 2013 Autorky výstavy Čas zámořských objevů chtěly zdokumentovat, jaké kulturní a historické hodnoty byly po objevení Nového světa zničeny conquistadory, kteří v touze po bohatství ničili zlaté šperky a obřadní předměty patřící původním obyvatelům Ameriky. Podivuhodná cesta Kryštofa Kolumba do Indií, na které objevil americký kontinent, bývá označována za první vlaštovku moderní doby. Evropa tehdy s úžasem shledala, že hranice světa se posunuly. Navštivte v Národním muzeu fascinující výstavu Čas zámořských objevů a vraťte se do doby, kdy svět byl ještě mladý a možnosti nekonečné! Výstavu Čas zámořských objevů z cyklu Peníze najdou návštěvníci od 15. listopadu 2013 do 14. září 2014 v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Motivace těch, kteří se vydali na zámořské cesty do Nového světa, byly různé. Vidina zbohatnutí byla zejména pro conquistadory a další dobrodruhy silným lákadlem. Do Evropy se začaly od počátku zámořských objevů ve velkém dovážet suroviny, plodiny, umělecké předměty, textilie, zvířata, lidé a drahé kovy. Především touha po zlatě byla obrovská. Kultury předkolumbovské Ameriky zlato používaly především k výrobě šperků a předmětů souvisejících s náboženskými obřady. "My jsme chtěli ve výstavě dokumentovat, jaké obrovské kulturní a historické hodnoty byly zničeny conquistadory, kteří, když dobyli Ameriku, tak toužili pouze po drahých kovech a speciálně po zlatě. Snažili se zlato odvézt pryč z Ameriky do Evropy, a aby měli co nejjednodušší práci, tak šperky a zlaté předměty původních obyvatel Ameriky tavili do zlatých ingotů, které se lépe převážely, " vysvětluje autorka výstavy Kateřina Klápšťová a dodává: "proces vlastního tavení zlata se nedochoval, neobjevuje se na ilustracích, takže jsme hledali způsob, jak jej ve výstavě prezentovat". Teplota tavení zlata je 1064 C a je nutné je natavit navíc ještě o 100 až 150 C, aby nezamrzlo při odlévání. Proto oslovilo Národní muzeum firmu SAFINA, která je ve střední a východní Evropě předním zpracovatelem a výrobcem produktů z drahých kovů. V jejích výrobních halách se taví krom jiných kovů i zlato. Dokumentační tým Národního muzea se vypravil do SAFINY zaznamenat tavení právě tohoto drahého kovu. Prezentaci, dokumentující zničení šperků a zlatých obřadních předmětů kultur předkolumbovské Ameriky, naleznou návštěvníci na výstavě Čas zámořských objevů. Výstava Čas zámořských objevů čerpá ze sbírek Národního muzea, ale i mnoha dalších českých i zahraničních institucí. Návštěvníci se proto mohou těšit na opravdu barevný obraz doby zámořských objevů. http://muzeum3000.nm.cz/videa/video-tavba-zlata-pro-vystavu-cas-zamorskych-objevu Video na toto téma bylo zveřejněno na: YOUTUBE.COM 18. 11. 2013 http://www.youtube.com/watch?v=qbayqswxyca

ODPADY: Společnost 12. 11. 2013 Společnost SAFINA, a.s., rozšířila svůj expertní tým o Michaela Oechsleho (46), který se stal vedoucím strategických projektů. V minulosti zastával pozici vedoucího výzkumu v německé společnosti Centrotherm, významném globálním technologickém poskytovateli řešení v oblasti fotovoltaiky, polovodičů a mikroelektroniky. KOMORA.CZ: Vítězem soutěže Český Patron 2012 se stala společnost Aero Vodochody 11. 11. 2013 Prestižní soutěž pro domácí podnikatele Český PATRON za rok 2012 zná své vítěze. V soutěži, kterou v květnu letošního roku vyhlásila Hospodářská komora České republiky, byly oceněny vždy tři nejlepší společnosti ve čtyřech kategoriích. Absolutním vítězem se stala společnost Aero Vodochody. Budu se opakovat, ale jsou to právě podnikatelé, kteří produkují bohatství této země, zajišťují chod státu a výplaty zaměstnanců. To je fakt, který je nutné stále zdůrazňovat. HK ČR začala před třemi lety projekt, který má na řadu vynikajících českých firem upozornit. Myslím, že se to daří a soutěž už má mezi podnikateli svou váhu, řekl krátce po vyhlášení výsledků soutěže prezident HK ČR Petr Kužel. Porotu v čele s předsedou Jiřím Moserem z Price Waterhouse Coopers ČR tvořili odborníci, významné osobnosti podnikatelské sféry v ČR a zástupci vyhlašovatele. Z přihlášených společností vybrala v každé ze čtyř kategorií - Ekologický přínos, Služby retailu, Nejlepší zaměstnavatel a Z naší země - tři nejlepší. Jsem hrdý na skutečnost, že se k projektu Český Patron významně připojila i Rusko-česká smíšená obchodní komora, která udělila v rámci slavnostního večera zvláštní cenu společnosti T Machinery díky úspěchům na náročném trhu Ruské federace, dodal prezident Kužel.

Další zvláštní cenu předal i zástupce Hospodářské komory hl. m. Prahy, která ocenila originálního českého výrobce zámkové techniky Witte Automotive. Výsledky soutěže ČESKÝ PATRON 2012 Kategorie - Ekologický přínos Žatecká teplárenská, a. s. Je výrobcem a dodavatelem tepla pro město Žatec za použití špičkových a ekologicky šetrných technologií. Společnost zavedla a používá systém managementu kvality v oboru příjem, skladování a analýza dřevní štěpky dle požadavků normy ČSN EN ISO 9001:2009. Ing. František Veverka, Agro*bio Ing. Veverka drží vlastní patenty na výrobu pesticidů k ochraně rostlin. Pesticidy z jeho produkce nejsou toxické. Unikátní výroba výhradně z přírodních potravinářských surovin domácí produkce patří k jedinečným v rámci celé EU. Infraclima, a. s. Nízkopotenciální systém INFRACLIMA určený pro plnoplošnou aplikaci umožňuje kontrolované udržování celoroční tepelné pohody. Kapilárními rohožemi instalovanými do podlahy, stěn a stropu místnosti proudí teplonosná látka o teplotě 22 +/-1 C po celý rok, která nahřívá (v zimě) / chladí (v létě) povrch stavebních konstrukcí. Kategorie - Služby retailu M & M Reality holding, a. s. Společnost zajišťuje prodej, nákup nemovitostí a veškeré právní i finanční poradenství spojené s oblastí realit. Během 7 let se kancelář vypracovala k respektovaným a informačně otevřeným zástupcům svého oboru s širokou sítí poboček a služeb. Prezent. CZ, s. r. o. Firma se sídlem v Blansku vznikla v roce 2005. Během následujících let se stala dodavatelem velkých obchodních řetězců nejen v České republice, ale také na Slovensku, Polsku a Maďarsku. Za dobu cca 4 let se ve všech těchto řetězcích stala jedním z největších dodavatelů segmentu svítidel a osvětlení. Aukční poradenské centrum, s. r. o. Společnost vznikla na základě zkušeností s využíváním elektronických aukcí. Zákazníkům nabízí komplexní služby spojené s nákupem a prodejem majetku včetně možnosti e-aukcí bez nutnosti hlubších analýz a zakoupení softwarového vybavení. Kategorie - Nejlepší zaměstnavatel AERO Vodochody, a. s. Je největším výrobcem letecké techniky v České republice. Zaměřuje se především na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních kooperačních projektů - např. Sikorsky Aircraft Corporation (vrtulník S-76C), Latecoere (podsestavy Embraer 170/190), Saab (závěsníky JAS-39 Gripen), Spirit Aerosystems (díly a podsestavy B767), EADS (podsestavy A320/340) atd. V rámci svého vojenského programu je Aero historicky největším výrobcem proudových cvičných letadel na světě. ABY servis, s. r. o. Na trhu bezpečnostních služeb a facility managementu se pohybuje od roku 2009. Dodržuje a uplatňuje systém managementu kvality ve shodě s požadavky normy ČSN EN ISO 9001. Je dceřinou společností ryze české firmy SaJ, a. s., která patří k největším úklidovým firmám v ČR. SAFINA, a. s. Zpracování drahých a neželezných kovů s následnou výrobou širokého sortimentu zboží. Kovy získávané rafinováním z odpadního materiálu obsahujícím především zlato, stříbro, platinu, palladium