NÁVRH WWW STRÁNEK PRO PODPORU ŘÍZENÍ FIRMY DESIGN WWW PAGES FOR ENTERPRISE MANAGEMENT SUPPORT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMATIZACE A INFORMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMATION AND COMPUTER SCIENCE NÁVRH WWW STRÁNEK PRO PODPORU ŘÍZENÍ FIRMY DESIGN WWW PAGES FOR ENTERPRISE MANAGEMENT SUPPORT DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR BC. JAROSLAV HÁBL VEDOUCÍ PRÁCE DOC. ING. BRANISLAV LACKO, CSC SUPERVISOR

BRNO 2007

Strana 5 ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Strana 6 Zadání závěrečné práce

LICENČNÍ SMLOUVA Strana 7

Strana 8 Licenční smlouva

Strana 9 ABSTRAKT Jedním z hlavních úkolů této diplomové práce je navržení využití www stránek s dynamickým obsahem pro podporu řízení konkrétní strojírenské firmy pro vybrané aplikace. Dále pojednává o navržení a zavedení nové struktury řízení dané firmy. Na základě této nové struktury žízení jsou uvedené stránky navrženy. Dále tato diplomová práce popisuje návrh postupu zavedení navržených www stránek s dynamickým obsahem podle zásad projektového řízení. ABSTRACT One of hte key objektivesof this diploma thesis is a projekts of utilisation of www site with dynamic content to support management of particular engineering company for chosen applications. Futher, it deals with designing and implementation of new structure of this company s management. New www sites is designet based on this neww management structure. This diploma thesisi also describes procedure desing of implementation of created www site with dynamic content according toproject management fundamentals. KLÍČOVÁ SLOVA Informační systém pro podporu řízení, řízení podniku, projektové řízení. KEYWORDS Information systém for management support, management of the compeny, project management.

Strana 11 PODĚKOVÁNÍ PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. Ing. Branislavu Lackovi, CSc za jeho cenné zady a připomínky, které mi udělil při vypracovávání této práce. Děkuji také celé své rodině za její pochopení a podporu při mém studiu při zaměstnání.

Strana 13 Obsah: Zadání závěrečné práce...5 Licenční smlouva...7 Abstrakt...9 Poděkování...11 1 Úvod...15 2 Operativní řízení výroby...17 2.1 Základní charakteristika pojmu nákup...17 2.2 Základní charakteristika pojmu výroba...18 2.3 Základní charakteristika pojmu odbyt...18 2.4 Integrované řízení (princip operativního řízení výroby)...18 2.5 Operativní řízení, vnitropodnikové řízení...20 2.6 Organizace a řízení malých a středních firem...20 2.7 Přijetí marketingové koncepce řízení...21 3 Teoretické základy informačních systémů...23 3.1 Teorie projekování informačních systémů (IS)...23 3.2 Databázové systémy...32 4 Projektové řízení...39 4.1 Teorie projektového řízení...39 5 Zavedení IS Teoretické základy...47 5.1 Rozvojový plán...47 5.2 Faktory úspěchu zavedení IS...48 5.3 Formulace projektu...48 5.4 Řízení projektu...48 5.5 Zajištění podmínek řešení projektu...49 5.6 Kontrolní činnost...49 5.7 Architektura a topologie systému...50 6 Popis problému...51 6.1 Stav před zahájením změn v řízení...51 6.2 Hlavní nedostatky stávajícího stavu...52 6.3 Požadovaný cílový stav...53 6.4 Vytyčení jednotlivých etap projektu...53 7 Analýza systémů nabízených na trhu...55 7.1 Teoretické předpoklady pro analýzu IS...55 7.2 Informační systémy doporučené vedení firmy...56 8 Výběr vhodných prostředků k realizaci nových www stránek...59 8.1 Prostředky pro tvorbu statického webu...59 8.1.1 HTML...59 8.1.2 CSS...59 8.1.3 Apache HTTP Server...59 8.2 Prostředky pro tvorbu dynamického webu...60 8.2.1 MySQL...60 8.2.2 PHP...60 8.3 Prostředky pro tvorbu dynamického webu...60 8.3.1 DBDesigner...60 9 Funkční a datová analýza...61 9.1 Funkční analýza...61 9.2 Datová analýza...63

Strana 14 Poděkování 10 Bezpečnostní analýza...71 11 Zavedení navrženého IS podle zásad projektového řízení...73 11.1 Specifikace komunikační infrastruktury...73 11.2 Specifikace hardware a její náklady...74 11.3 Specifikace připojení k internetu a její náklady...74 11.4 Rekapitulace nákladů...75 11.5 Zakládací listina projektu...76 11.6 Logický rámec...77 11.7 Seznam činností...78 11.8 Časový harmonogram...78 12 Závěr...81 Seznam použité literatury...83

Strana 15 1 ÚVOD Podnik jako subjekt národního hospodářství je téměř vždy založen za účelem dosažení zisku prostřednictvím uspokojování neomezených lidských potřeb. Prostřednictvím uspokojení cizí potřeby uspokojuje potřeby své. Pokud se firma chce stát trvalou součástí trhu, musí obstát v permanentním konkurenční rivalitě a aktivně zvyšovat svou konkurenceschopnost prostřednictvím zvyšování produktivity. Produktivita, tedy efektivní míra využití výrobních faktorů ve výrobě, umožňuje nejen kvantitativně a kvalitativně vyjádřit výkonnost podniku, ale také slouží k porovnání efektivity výrobního procesu s ostatními podniky v odvětví, které jsou danému podniku přímými konkurenty. V nynější značně turbulentní době plné celospolečenských změn je neustále složitější práce manažerů, kteří rozhodují o řízení výroby v proměnlivých a nejistých podmínkách. Přesto i nadále jedním z hlavních a nejdůležitějších úkolů managementu zůstává zvyšování produktivity, jelikož s nastupující globalizací má pro pozici podniku rostoucí význam jeho schopnost reagovat na prudký růst produktivity vůdčích světových podniků, který se stává podmínkou pro dosažení a udržení schopnosti konkurovat nejlepším.

Strana 17 2 OPERATIVNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY Uplatnění tržní orientace firmy vyžaduje odstranění rozdílných přístupů či dokonce rozporů mezi základními účastníky hodnototvorného procesu. Že tuto část podnikového řetězce tvorby hodnot integrujemenejen z hlediska funkční činnosti, ale i z hlediska jednotlivých nástrojů managementu na úrovni operativního řízení, kde dochází k bezprosrřednému zajištění nově vytvářené hodnoty (produktu). Jde o společné řešení úkolů odbytem, výrobou a nákupem. Smyslem je zde dovést až do konce výrobu výsledného produktu, a to podle požadavků trhu, za předpokladu plnění ekonomických požadavků podnikání i splnění humínních cílů. Operativní řízení výroby představuje tedy další stavební kámen managementu výroby a nákupu, který obsahuje operativní plánováníodbytu, výroby, nákupu. Dále operativní evidenci výroby a nákupu a směrové řízení. Obecné principy těchto nástrojů operativního managementu výroba, nákupu, případně dalších souvisejících oblastí jsou pak předmětem rozpracování v konkrétních podmínkách dané firmy. Základním principem operativního řízení výroby je ekceptování myšlenky propojení trhu odběratele a trhu dodavatele na základě marketingové koncepce managementu.[1] 2.1 Základní charakteristika pojmu nákup Nákup má z hlediska teorie i praxe významný podíl na příspěvku k podnikovému úspěchu, a to z hlediska strategického i operativního. Představuje všechna opatření směřující k zajištění relevantních zdrojů a jejich dalšímu využití v rámci podniku. Na základě toho je možno chápat pojem nákup jako :[1] funkci jako významný úkol v rámci souboru podnikových aktivit proces jako průběh dispozice s dodávaným zbožím organizační jednotku pracovní místo, kterému je přidělena nákupní činnost Oblasti řízení nákupu jsou ve smyslu uvedených zásad vytváření potřebného potenciálu (nakupované produkty jako takové) a strategie přístupu k nákupu.nákup je v podstatě službou. Výsledek nákupu je podmíněn :[1] zdůvodněnými požadavky nositelů potřeb uvnitř podniku faktory určujícími realizaci nákupu výkony dodavatelů Cílem je vytvoření dlouhodobých vztahů k vnějším zdrojům. Firma očekává od nákupu efektivní řešení, dosažené při optimálních dopravních, transakčních a dalších nákladech, a to v nejkratším možném čase a při nejlepší kvalitě, spolu s neustálým vyhledáváním dalších možností kooperace, vzájemné koordinace atd. Výsledným řešením je uplatnění formy virtuálního podniku, která umožňuje všem účastníkům procesu zvyšování efektivnosti procesu. Všechny subjekty důležité pro vlastní výrobu se tak mohou synchronizovaně dostat na stejnou úroveň tnalostí. Tak může poptávající zprostředkovat všem nabízejícím své potřeby a využít zůzných kombinací zdrojů k uspokojení svých specifických potřeb. [1]

Strana 18 2 Operativní řízení výroby 2.2 Základní charakteristika pojmu výroba Pojem výroba můžeme chápat jako [1] : oblast řízení mezi nákupem a odbytem označení hmotného zboží označení oblasti hospodářství V této práci rozumíme výrobou podnikovou funkci, představovanou procesem, jehož cílem je transformace vstupních prvků na výsledný produkt. Jde o proces, který tvoří centrální oblast výrobního podniku. Je jádrem jeho existence. Výroba mění na základě předpokládaných výkonů objekty, které byly zajištěny nákupem a které jsou pomocí odbytu zprostředkovány odběrateli. Problematiku výroby nelze generalizovat pouze na základě produkčních faktorů. V konkrétních případech je třeba prověřit velmi různorodé znaky, které vytvářejí specifikum výroby podle produktu, výrobního procesu i podle různého vztahu k vstupním faktorům. Na těchto principech je založena typologie výroby. [1] 2.3 Základní charakteristika pojmu odbyt Odbyt představuje soubor pravidel a chování souvisejících s předáním zboží nabízejícím poptávajícímu za požadavku splnění určitých cílů. Pojem jako takový je možno charakterizovat opět z několika hledisek :[1] podnikovou funkci zajišťující obchodní činnost podniku proces cílený tok pohybu zboží organizační jednotku místo kam patří specifické odbytové úkoly firmy Odbyt je spojen s celkovou strukturou podniku. Je oblastí, která by měla zhodnotit produkty, které podnik vytváří pro zajištění své existence. Odbyt spojuje s odběrateli objekty, které se díky nákupu staly pro podnik použitelnými tak, aby byly ve výrobě podle požadavků změněny, a to vše podle očekávání (cíle) managementu. Odbyt dává k dispozici svůj potenciál k tomu, aby vyhověl pomoci vyrobeného zboží požadavkům odběratelů. Jde v podstatě o princip služby, která poskytuje zboží a oužití na základě potřeb trhu a vnitřních impulzů (odvádění hotové výroby a požadavky zákazníků). [1] 2.4 Integrované řízení (princip operativního řízení výroby) Pojem operativní řízení výroby definuje komplexní systémové řešení problematiky na úrovni operativního řízení základních činností podílejících se na vlastní tvorbě produktu a jeho hodnoty. [1]

2 Operativní řízení výroby Strana 19 Do systému operativního řízení výroby se zahrnují na základě získaných zkušeností a vlastních poznatků následující subsystémy :[1] operativní plánování operativní evidence výroby metody vlastního řízení výrobního procesu metody řízení nákupu a zásob kontroling výroby a nákupu změnové řízení Víše uváděné subsystémy probíhají v podnikové praxi paralelně, i když z hlediska výkladu jsou uváděny v logické posloupnosti. Z hlediska problematiky vztahů marketing výroba a obdobně z hlediska vztahu výroba nákup, event. výroba technická příprava výroby, představuje základ systémového pojetí operativního řízení výroby právě subsystém plánování. Je možno jej v rámci komplexního systémového přístupu charakterizovat tím, že jde o operativní plánování v základních oblastech podílejících se na tvorbě výsledného produktu, tj.:[1] operativní plánování odbytu operativní plánování výroby operativní plánování nákupu NORMATIVNÍ ZÁKLADNA PLÁNOVÁNÍ ŘÍZENÍ A KONTROLA OPERATIVNÍ EVIDENCE ŘÍZENÍ VÝROBY NÁKUPU OPERATIVNÍ OPERATIVNÍ OPERATIVNÍ KONTROLING PLÁN PLÁN PLÁN VÝROBY A ODBYTU VÝROBY NÁKUPU NÁKUPU ŘÍZENÍ VÝROBNÍHO ŘÍZENÍ PROCESU ZÁSOB PRŮBĚH VÝROBNÍHO PROCESU ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ Obr. 1 schéma činností tvořícich systém operativního řízení výroby [1]

Strana 20 2 Operativní řízení výroby 2.5 Operativní řízení, vnitropodnikové řízení Operativní řízení výroby v uvedeném smyslu nelze ztotožňovat s ekonomickým řízením vnitropodnikových útvarů. Je nutné uvést vzájemné vazby. Vnitropodnikové nákladové řízení lze charakterizovat jako řízení vnitřní dělby a kooperace práce v hospodářské organizaci. Jako konkurenční výhoda platí podnikový výkon, který by měl dosáhnout vyšší hodnoty než výkon konkurence.[1] Model vnitropodnikového ekonomického řízení vytváří rámec specializace a kooperace, tj. vymezení činnosti jednotlivých podnikových útvarů včetně jejich odpovědnosti a vzájemných vztahů. Současně pak vytváří systém motivace vnitropodnikových kolektivů i jednotlivců k efektivnosti jejich práce. Systém vnitropodnikového řízení musí být z hlediska hospodářské organizace jednotný a musí být formalizován organizačními normami a směrnicemi. Systém vnitropodnikového řízení tak představuje významný integrační prvek z organizačního, metodického i motivačního hlediska.[1] 2.6 Organizace a řízení malých a středních firem Řada malých a středních podniků vyšla z původních živností, případně malého kolektivu lidí, kteří se navzájem velice dobře znali. Postupně, jak se podnik rozvíjel a rozšiřoval, začaly přibývat problémy s řízením firmy a ukázalo se, že původní způsob řízení je v současných podmínkách již nevyhovující. Bariéri jejich dalšího rozvoje V následujících bodech jsou vytipovány problémy, které významnou měrou brzdí nebo brání rozvoji malých a středních podniků: priorita výroby před ostatními činostmi absence strategického plánu (vize rozvoje podniku) nenxistence marketingových a informačních systémů nedostatečné vymezení rolí (kompetencí) vedoucích pracovníků podnikatel, manager, technik mistr, organizace podniku je postavena na osobnostech, nikoliv na funkcích model řízení firmy často je přejímána "špičatá" organizace po vzoru velkých firem absence řídící dokumentace plány, příručky, normy, provázaný systém řízení minimalizace kvalifikační úrovně zaměstnanců (malé firmy nemohou zaplatit vysoce kvalifikované odborníky) absence systému kvantifikace všech činností, které ve firmě probíhají a jejich hodnocení (co neměřím, neřídím) neznalost pracovního využití zaměstnanců, nevyužívání norem spotřeby práce, nemotivační systémy odměňování

2 Operativní řízení výroby Strana 21 2.7 Přijetí marketingové koncepce řízení Má-li být marketingová koncepce řízení přijata coby rozhodující princip řízení firmy, pak je nutné ji chápat jako integraci firmy s trhem. Výchozím a kontrolním bodem je vždy zákazník. Marketing přenáší hlas zákazníka napříč celým vnitropodnikovým hodnototvorným řetězcem i v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Tak vzniká mnoho uživatelských rozhraní vůči dalším vnitropodnikovým útvarům a funkcím, ale i vůči externím tržním subjektům, což vede jednak k otevřeným místům střetu s těmi, kteří se přímo podílí na tvorbě hodnot, jednak k nepřímým místům střetu s těmi, kteří tento proces určitým způsobem podporují.

Strana 23 3 TEORETICKÉ ZÁKLADY INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ 3.1 Teorie projekování informačních systémů (IS) Systém je účelově definovaný soubor komponent, mezi kterými existují určité vztahy a které splňují nějaký cíl. Systémová analýza se zabývá systémy vytvořenými lidmi, jež se skládají ze vstupů, procesů a výstupů. Systém se skládá z atributů (veličiny, jež charakterizují určitý prvek systému), událostí (změna atributu nebo změna konfigurace systému např. komponenty) a časových množin (hodnoty, vztažené k určitému okamžiku). Informační systémy (IS) jsou systémy pro sběr, uchování, vyhledání a zpracování dat za účelem poskytnutí informací. Data jsou údaje získané pozorováním nebo měřením. Informace jsou interpretací těchto dat a vztahů mezi nimi [2]. Informační systém Neautomatická část Automatická část Obr. 2 Informační systém [2] Automatizovaným informačním systémem (AIS) rozumíme soubor technických prostředků (Hardware), programových prostředků (Software) a organizačních prostředků (Orgware) vzájemně účelně vybraných a propojených pro automatizované získávání potřebných informací k rozhodování a řízení. V současné době, kterou je zvykem označovat jako éru informační společnosti (Information Society), jsou informační systémy budovány ponejvíce jako automatizované, takže se mnohdy označení automatizovaný vynechává a hovoříme jen o informačním systému (IS), i když v běžném hovoru myslíme automatizovaný informační systém [2].

Strana 24 3 Teoretické základy informačních systémů Obr. 3 Automatizovaný informační systém [2] Technické vybavení počítačů (Hardware) a programové vybavení počítačů (Software) patří mezi informační a komunikační technologie (ICT Information and Communication Technology). Obecně pod pojmem informační a komunikační technologie rozumíme souhrn všech rozličných technických, programových, organizačních a jiných prostředků, technik a služeb, které můžeme využívat při jednotlivých operacích s informacemi (zpracování informace, ukládání informace, přenášení informace, apod.) informační technologie představují podmnožinu technologií, kterými disponuje naše současná společnost (Information Society viz portál http://www.europa.eu.int) [2]. Všechny použitelné technologie v současné společnosti Informační technologie Obr. 4 Informační technologie [2]

3 Teoretické základy informačních systémů Strana 25 Komponenty, které obsahují AIS, můžeme rozdělit do následujících množin a podmnožin. Pro určitý AIS jsou pak naplněny konkrétními prostředky [2]: Technické prostředky:[2] počítače (osobní počítače, servery, pracovní stanice, specializované řídicí počítače, apod.) a jejich bezprostřední komponenty (operační paměti, přídavné procesory, rozhraní) periferní zařízení (tiskárny, souřadnicové zapisovače, digitizéry, snímače čárových kódů a čipových karet, speciální displeje, apod.) síťové komunikační prostředky (kabeláž sítě, komunikační počítače, rozbočovače v šítích, síťové karty do osobních počítačů, modemy, zesilovače signálu, apod.) doplňková a podpůrná zařízení (zálohovací zdroje síťového napětí, filtry před obrazovky, specializovaný nábytek, klimatizační zařízení, měřící a testovací zařízení) provozní materiál (papír do tiskáren, diskety, mýměnné optické disky, náplně do tiskáren) dokumentace technického vybavení Programové prostředky:[2] operační systémy (základní operační systémy, síťové operační systémy, operační systémy řízení reálného času) a jejich přídavné části systémové programy, které provádějí speciální řídicí a provozní funkce vývojové prostředky (programovací jazyky, knihovny programovacích jazyků, testovací prostředky, vývojová prostředí) databázové systémy a jejich součásti standardní aplikační programy (tabulkové procesory, textové editory, presentační programy, elektronická pošta, apod.) speciální aplikační programy, zhotovené podle individuálních požadavků Organizační prostředky:[2] pokyny pro obsluhu a návody k obsluze provozní pokyny AIS směrnice zajišťující dělbu a koordinaci prací kolem AIS směrnice stanovující zodpovědnost za správnost vkládaných dat směrnice vymezující oprávněnost přístupu k datům a oprávněnost manipulace s daty pokyny pro archivaci dat a pořizování bezpečnostních kopií pokyny k provádění antivirové ochrany a k zabezpečení dat před úmyslným zneužitím, zcizením nebo poškozením pokyny pro vyhodnocování a sledování činnosti AIS včetně evidence nákladů na AIS zásady pro údržbu a inovaci AIS pokyny a zásady pro zajišťování bezpečnosti AIS

Strana 26 3 Teoretické základy informačních systémů AIS můžeme rozdělovat podle různých hledisek. Rozdělení AIS nám umožňuje přesněji vymezit potřebné technické, programové a organizační vybavení a stanovit postupy pro návrh a realizaci AIS [2]. Rozdělení AIS podle umístění v pyramidě řízení: EIS Strategická úroveň řízení MIS Taktická úroveň řízení RTCS Operační úroveň řízení Obr. 5 Pyramida řízení [2] EIS (Executives Information System) automatizovaný informační systém pro vrcholové strategické řízení, podporující automatickou analýzu dat z hlediska dlouhodobých vývojových trendů (OLAP On Line Analysing Processing)[2] MIS (Management Information System) automatizovaný informační systém pro vedoucí pracovníky střední úrovně a referenty, podporující transakční zpracování firemních údajů ve fakturách, objednávkách, zakázkách, mzdách a platech, skladovaných položkách, apod.).[2] RTCS (Real Time Control System) automatizovaný řídící systém, který na operativní úrovni v reálném čase řídí provádění jednotlivých výrobních úkonů pro konkrétní operace ve výrobě.[2] Aby mohl být SW system prohlášen za prototyp, měl by splňovat následující požadavky:[2] od začátku musí být vyvíjen jako prototyp přizpůsobování se musí realizovat recionálním způsobem (parametrizace, makroinstrukce, přizpůsobování objektů) nikoliv přeprogramováváním koncepce prototypu musí být poměrně dosti blízká cílovým požadavkům finální dokumentace musí vznikat jako vedlejší efekt procesu přizpůsobování prototypu požadavkům uživatele a nikoliv jednotlivými zásahy do stávající dokumentace

3 Teoretické základy informačních systémů Strana 27 Z hlediska propojení počítačů s procesem, o kterém má poskytovat AIS informace je potřeba rozlišovat nepřímé (off line) propojení s procesem a přímé (on line) propojení procesu s počítačem.[2] Obr. 6 Propojení nepřímé (off line) [2] Obr. 7 Propojení přímé (on line) [2]

Strana 28 3 Teoretické základy informačních systémů V případě nepřímého propojení s procesem dochází:[2] ke zpožďování vkládaných dat ručním způsobem, který je pomalý a nemusí být proveden bezprostředně v okamžiku zpozorování potřeby data do počítače vložit (pracovník nevloží do počítače objednávku, kterou obdržel faxem, protože přerušil práci a je u zubního lékaře) ke zkreslování dat, které může být způsobeno omyly (překlep, přehlédnutí, opomenutí, apod.) nebo vědomým uváděním nepřesných údajů (pracovník vloží do počítače větší počet odpracovaných hodin, aby dostal více zaplaceno) Obojí negativně ovlivňuje jakost řízení. Proto by měl být vždy preferován přímý vstup do počítače prostřednictvím různých čidel: automatizovaná měření, čipové karty, čárové kódy, elektronická výměna dat, apod. Architekturou AIS rozumíme aplikaci různých koncepcí, které charakterizují řešení základních problémů při návrhu, realizaci a využívání AIS [2]. Koncepce struktury AIS Pod pojmem struktura AIS rozumíme rozdělení AIS do určitých částí, propojených navzájem. Nejčastěji definujeme strukturu AIS z hlediska jednotlivých funkčních modulů resp. subsystémů jejich prostým výčtem.[2] Účelem automatizovaného informačního systému firmy je poskytovat informace pro podporu rozhodování a řízení určité instituce, aby mohla dobře plnit svoje funkce. Poskytované informace proto musí být významné, přesné, včasné, dostatečné, úplné a srozumitelné [2]. Aby AIS poskytoval takové informace, musí mít následující vlastnosti [2]: poskytovat komplexně potřebné funkce, nutné pro zajištění všech činností, které se mají automatizovat mít vhodné provozní parametry, aby jeho využívání bylo jednoduché, chod spolehlivý, požadované provozní náklady co nejnižší a rychlost poskytování informací přiměřená požadavkům umožňovat relativně jednoduché a rychlé přizpůsobování svých funkcí a vlastností změněným požadavkům musí mít dobře vyřešeno zabezpečení proti zneužití a proti poškození a to jak sebe sama, tak informací, které jsou v něm uloženy vykazovat parametry vysoké jakosti a to jak v průběhu dodávky, tak návrhu a provozu jeho cena musí být přijatelná pro uživatele mělo by být pro něj charakteristické využívání dostupných progresivních informačních technologií, aby nebyl v krátké době zastaralý a překonaný jeho koncepce i provedení by měly využívat racionální a objektivně zdůvodněné principy

3 Teoretické základy informačních systémů Strana 29 AIS s výše uvedenými vlastnostmi může firma dosáhnout jen za následujících podmínek, které představují kritické faktory úspěchu (Critical Success Factors) [2] : realizace AIS je řízený a cílevědomý proces, který je nedílnou součástí dění v celé firmě všechny činnosti, které se týkají jeho realizace jsou prováděny jakostně vrcholové vedení firmy, vedoucí na všech dílčích řídicích úrovních a pracovníci firmy věnují realizaci a provozování AIS systematickou pozornost při návrhu a realizaci jsou využity progresivní poznatky vědy a techniky z takových oblastí jako kybernetika, softwarové inženýrství, rizikové inženýrství, projekt management, apod. Podmínky úspěšného zavedení AIS schematicky zachycuje Ishikawův diagram: Obr. 8 Ishikawův diagram [2] Poznamenejme, že v poslední době do popředí vystupují ty informace, které představují znalosti. Proto se často hovoří o skutečnosti, že současná informační společnost přechází do podoby znalostní společnosti (Knowledge Society) [2]. Požadavky na AIS Správná specifikace požadavků na informační systém je klíčovým faktorem pro úspěšný návrh a realizaci AIS. Měl by být sestaven reprezentativní soubor požadavků na AIS. U každého požadavku musí být jasně uvedeno [2]: co se konkrétně požaduje proč se takový požadavek vznáší a co realizace požadavku přinese kdo jej předkládá jaká je jeho priorita

Strana 30 3 Teoretické základy informačních systémů Vzniklý soubor požadavků musí být zkontrolován na úplnost, bezrozpornost, musí být zamezeno duplicitám a odstraněny zbytečné požadavky. Je třeba si uvědomit rozdíly mezi následujícími pojmy:[2] Požadavek je přímo vznesená žádost, podložená schopností zákazníka její splnění uhradit (pokud její plnění nevyplývá z jiného, bezplatného nároku). Problém je představován situací, se kterou si zákazník neví rady, a proto se obrací na dodavatele s prosbou o její řešení (žádost na řešení na základě oboustranné dohody pak přechází v požadavek). Potřeba je objektivní skutečnost, vyplývající z určitých okolností. Pokud však není podložena požadavkem, je často na dodavateli, zda se rozhodne ji splnit. (Neřešená, naléhavá potřeba často přechází v problém). Přání je projevená představa zákazníka, o které se zákazník domnívá (často mylně), že by ho její uskutečnění mělo velmi dobře uspokojit [2]. Evidenci a správě požadavků při tvorbě AIS je v současné době věnována stále větší pozornost. Tato problematika je označována odborným termínem Software Requirement Management SRM. Využívá se specializovaných produktů (např. Requisite Pro) a zvláštních postupů, protože řada zákazníků nedovede specifikovat své informační požadavky, ale dovede se vyjádřit např. k nabídnutým vzorům obrazovek [2]. Návrh AISŘ Pod pojmem návrh AISŘ se obvykle zahrnuje [2]: analýza současného stavu informačních a firemních procesů ve vymezené předmětné oblasti příslušné firmy/instituce rozbor požadavků uživatele na požadovaný AISŘ specifikace potřebných technických prostředků specifikace potřebných programových komponent s návrhem, které je potřeba zakoupit a které je potřeba vyvinout doporučení příslušných organizačních změn doporučení pro fázi provozu AISŘ včetně návrhu potřebného organizačního zajištění AISŘ a školení obslužného personálu a školení uživatelů specifikace vyvolaných investic doporučení pro postup realizace navrhovaného AISŘ jiné (řešení problematiky záruk, poskytování poradenství, návrh způsobu servisu apod.) Rozhodně bychom neměli přistupovat k návrhu dříve, než jsme analyzovali stávající stav (Current Status Analysis) a důkladnou analýzu požadavků na požadovaný IS [2].. Tvorba software Postupy životní cykly, které popisují základní představu o tvorbě SW nazýváme v softwarovém inřenýrství konceptuálními modely tvorby SW. Rozeznáváme jich celou řadu, některé jsou zde uvedeny [2]:

3 Teoretické základy informačních systémů Strana 31 Vodopádový životní cyklus (The Waterfall Life Cycle) Vodopádový model neodráží známou skutečnost zpětných kroků při tvorbě SW a nutnost důkladného prověřování výsledků každé etapy.[2] Obr. 9 Vodopádový životní cyklus [2] Obr. 10 V model [2]

Strana 32 3 Teoretické základy informačních systémů 3.2 Databázové systémy Databázové systémy mají následující vlastnosti [3]: struktury datových souborů jsou odděleny od aplikačních (uživatelských) programů přístup k datům je možný jen prostřednictvím programů databázového systému data je možné vyhodnotit jakýmkoliv způsobem je umožněn přístup vice uživatelů současně a vyřešena ochrana dat před zneužitím Data již nejsou organizována v izolovaných souborech, ale v komplikovanější centrálně zpracovávané struktuře dat, zvané databáze DB (database) nebo také báze dat, pro kterou je vytvořena jediná interní organizace dat, společná pro všechny oblasti a způsoby využití těchto dat. Centrální správa database, tzn. všechny implementační programy, jsou realizovány prostřednictvím specializovaného programového vybavení, které se nazývá systém řízení báze dat SŘBD (database management system, DBMS). Ten spolu s databází tvoří databázový systém DBS (database system) [3]. Obr. 11 Databázový systém SŘBD zahrnuje [3]: prostředky pro popis dat, které se někdy označují jako jazyk typu DDL (data definition language jazyk pro definici dat), slouží k vytvoření všech definic uživatelských dat potřebných v aplikaci prostředky pro popis algoritmu, označované jako jazyk typu DML (data manipulation language jazyk pro manipulaci s daty), používá se jednak k aktualizaci dat (tj. změnám dat v databázi, přidávání a rušení), jednak k výběru dat z databáze podle daných požadavků. Část DML určená pro výběr dat se nazývá dotazovací jazyk (query language) Obr. 12 Systém řízení báze dat

3 Teoretické základy informačních systémů Strana 33 Lze rozlišit tři úrovně architektury DBS [3]: Externí úroveň (external level) je reprezentována daty z pohledu uživatele. Pohled uživatele na data se též nazývá externí schéma. Mohou je představovat např. výstupní tiskové sestavy, formuláře pro vstup dat, popř. jiná data, která obsahují informaci užitečnou pro uživatele systému. Různí uživatelů mohou vidět různě vymezené části informačního obsahu databáze. Konceptuální úroveň (conceptual level) je integrovaným pohledem nebo schématem celé databáze. Popis databáze na konceptuální úrovni se nazývá logické schéma databáze (logical database scheme). Interní úroveň (internal level) koresponduje s vlastním fyzickým uložením dat na vnějších paměťových médiích a metodami přístupu k datům. Popis databáze na této úrovni se nazývá fyzické schéma databáze (physical database scheme). Obr. 13 Architektura databáze ; Nezávislostí dat se v databázových systémech rozumí možnost změnit definice dat na nižší úrovni abstrakce, aniž by se tím ovlivnila definice na vyšší úrovni abstrakce. Mluvíme o dvou úrovních nezávislosti dat [3]: Fyzická nezávislost dat umožňuje změnit fyzické schéma a přitom nedojde ke změně logického schématu ani uživatelských aplikačních programů. Logická nezávislost dat umožňuje změnit konceptuální úroveň popisu dat, aniž by bylo třeba přepisovat aplikační programy. Na externí úrovni se přitom nemění pohled těch uživatelů, jichž se změna logického schématu přímo netýká. Sdílení dat Na rozdíl od klasického zpracování je při databázovém zpracování konceptuální úroveň prostřednictvím externí úrovně přístupná všem aplikačním programům a je zaručena její stabilita v čase i při změnách fyzického schématu na interní úrovni. Proto není nutné získávat redundantní údaje a celkový objem dat se sníží. Skutečnost, že se data sdílejí všemi aplikačními programy má kromě snížení redundance příznivý vliv i na celkovou integrovanost IS. Nedochází k náhodným rozdílům v hodnotách sdílených dat, které se používají na různé účely. Centralizací dat do sdílené databáze se však odpovědnost za správu dat přenesla z jednotlivých agend na DBS. V rámci uživatelské organizace se předpokládá, že jeho provoz