Postupy optimalizace aktiv a pasiv v podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Postupy optimalizace aktiv a pasiv v podniku Autor: Pavel Šebesta studijní obor Finance Vedoucí práce: ing. Tomáš Marek Praha červen 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Hluboké nad Vltavou dne 24. 6. 2014 Pavel Šebesta

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Markovi za jeho metodické vedení, cenné rady a připomínky k mé práci, zvláště potom za jeho trpělivost a ochotu, se kterou k naší spolupráci přistupoval. Pavel Šebesta

Anotace Tato práce je zaměřena na postupy optimalizace aktiv a pasiv. První část pojednává o aktivech a pasivech podniku a jejich významu obecně, jakož i o jejich vzájemných vazbách a obecně uznávaných zásadách jejich struktury. Vysvětluje základní ukazatele a zásady optimalizace, jak jsou následně použity v analýze konkrétního podniku, a uvádí faktory, jež strukturu aktiv a pasiv ovlivňují, náklady pasiv a související rizika. Ve druhé, analytické části jsou aplikovány teoretické poznatky na konkrétní podnik. Výsledky výzkumu jsou konfrontovány s vyslovenými hypotézami. Praktický výstup práce představují návrhy konkrétních optimalizačních opatření ve vybraném podniku. Nedílnou součástí je závěrečné zhodnocení výsledků a dosažení cíle práce. Klíčová slova: Optimalizace aktiv a pasiv, náklady kapitálu, majetková struktura, kapitálová struktura, riziko, ekonomická přidaná hodnota, rentabilita vlastního kapitálu Annotation This thesis aims at assets, equity and liabilities optimization procedures. First part deals with corporate assets, equity and liabilities, and their avail in general, as well as their interrelations and the principles generally accepted in respect of their structure in a company. It explains basic indicators and optimization principles as subsequently applied in the analysis of a particular company, and sets out factors affecting the balance sheet structure, the expenses related to equity and liabilities and associated risks. Second, analytical part applies the given theoretical knowledge to a particular company. The research outcomes are confronted with initially set hypotheses. The work s outcomes are practicable proposals of optimizing measures in that particular company. As an inherent section, it contains the final evaluation of results and level of goal attainment. Key words: Optimization of Assets, Equity and Liabilities, Cost of Capital, Assets Structure, Capital Structure, Risks, Economic Value Added, Return on Equity

Obsah Úvod... 6 1 Aktiva a pasiva, jejich význam... 8 1.1 Aktiva definice, základní členění... 9 1.1.1 Pohledávky za upsaný základní kapitál... 10 1.1.2 Dlouhodobý majetek... 10 1.1.3 Oběžná aktiva... 13 1.2 Pasiva definice, základní členění... 16 1.2.1 Kapitál vlastní... 17 1.2.2 Dlouhodobé závazky... 21 1.2.3 Krátkodobé závazky... 23 1.2.4 Bankovní úvěry a výpomoci... 24 1.2.5 Časové rozlišení... 25 1.3 Pozice aktiv a pasiv v hospodaření podniku... 26 1.3.1 Pozice aktiv v hospodaření podniku... 26 1.3.2 Pozice pasiv v hospodaření podniku... 26 2 Zásady optimalizace aktiv a pasiv... 27 2.1 Vliv nákladovosti a využití aktiv na produkt podniku... 27 2.2 Faktory ovlivňující majetkovou strukturu... 28 2.2.1 Typ podniku... 28 2.2.2 Likvidnost a likvidita... 28 2.2.3 Optimální výše oběžného majetku... 29 2.3 Faktory ovlivňující kapitálovou strukturu... 30 2.3.1 Nákladovost různých druhů kapitálu... 35 2.3.2 Rizikovost vlastního a cizího kapitálu... 40 2.4 Procesy a rizika optimalizace struktury aktiv a pasiv... 42 2.4.1 Analýza a optimalizace majetkové a kapitálové struktury podniku... 42 2.4.2 EVA a další ukazatele vyhodnocující proces optimalizace... 43 4

3 Vývoj aktiv a pasiv ve vybraném podniku... 47 3.1 Základní údaje... 47 Klasifikace ekonomických činností - CZ-NACE... 47 3.2 Analýza majetkové struktury podniku... 48 3.3 Analýza struktury zdrojů podniku... 51 4 Analýza míry efektivnosti využití majetku i zdrojů financování... 53 4.1 Analýza majetku SALMON GASTRO z hlediska jeho efektivního využití... 53 4.1.1 Dlouhodobý majetek... 53 4.1.2 Oběžná aktiva... 53 4.1.3 Řízení a optimalizace zásob... 54 4.1.4 Řízení a optimalizace pohledávek... 55 4.1.5 Řízení krátkodobého finančního majetku... 55 4.2 Analýza míry efektivnosti využívání pasiv, možnosti optimalizace... 59 4.2.1 Stanovení nákladů vlastního kapitálu... 59 4.2.2 Stanovení nákladů cizího kapitálu... 63 4.2.3 Stanovení potřeby dlouhodobého a krátkodobého kapitálu... 64 4.2.4 Rozhodnutí o poměru vlastního a cizího kapitálu... 64 4.2.5 Rozhodnutí o struktuře vlastního kapitálu... 65 4.2.6 Rozhodnutí o struktuře cizího kapitálu... 65 4.2.7 Výpočet ukazatelů EVA podniku SALMON GASTRO... 65 4.2.8 Hypotézy:... 69 5 Návrh racionalizačních opatření... 70 Závěr... 73 Seznam použité literatury a zdrojů... 76 Seznam zkratek... 78 Seznam tabulek... 79 Seznam grafů... 80 Přílohy... 81 5

Úvod Podnikání v české ekonomice Podnikání je základním kamenem každé tržní ekonomiky. V České republice byla kontinuita tržního podnikání přerušena čtyřiceti lety totalitního režimu, kdy podniky nemusely sledovat svou konkurenceschopnost a neměly volnou ruku při řízení svých vlastních výrobních a obchodních činností. Po roce 1989 došlo k velice obtížné transformaci direktivní ekonomiky ve svobodnou, kdy se trh teprve vyvíjel a podniky trpěly nedostatkem finančních zdrojů, poučených úředníků i moderních technologií. Na druhé straně nebyl dostatečně nasycený trh zboží a služeb a nebylo tedy tak nutné hledět na náklady, se kterými byly produkty či služby poskytovány. Během následujících let se trh vyvinul na úroveň, která téměř dosahuje standardu trhů v rozvinutém demokratickém světě. Tato úroveň se týká i rozvinuté konkurence na trhu a trh zboží a služeb je nasycen. Podniky se snaží dosáhnout konkurenční výhody a zajistit si zisky jednak skutečně či fiktivně zlepšenými vlastnostmi svých produktů a služeb a také minimalizací svých nákladů. Minimalizace nákladů lze potom dosáhnout následnými kroky, kdy nejprve optimalizujeme strukturu a objem využívaných aktiv a důsledně je budeme řídit. V následujícím kroku stanovíme potřebný objem pasiv, zoptimalizujeme jejich strukturu s ohledem na náklady a riziko spojené s jejich pořízením a držbou. Správnou volbou struktury pasiv je možné výrazně snížit náklady se zdroji souvisejícími a tím dosáhnout vyššího zisku. Zisk nám ovlivní ukazatele rentability. Právě postupy optimalizace aktiv a pasiv se zabývá tato diplomová práce. Postup zpracování V teoretické části se zaměřím na strukturu aktiv podniku, jejich členění a poslání, následované analýzou jednotlivých složek. V návaznosti na strukturu aktiv prověřím odpovídající strukturu pasiv a provedu analýzu používaných kapitálových zdrojů a související náklady na zdroje pro podnik. V další části použiji teoretická východiska pro analýzu skutečného ekonomického subjektu v porovnání se statistickými hodnotami pro dané odvětví. Primárním těžištěm analýzy bude stav a vývoj majetkové struktury daného podniku. Metodou zvolenou pro stanovení rentability je ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA. Výsledkem tohoto porovnání bude identifikace oblastí neefektivnosti a 6

možnosti zlepšení. Na základě výsledků analýzy vypracuji návrh na optimalizaci jednotlivých oblastí aktiv a pasiv. Z důvodu omezeného rozsahu se tato práce nezabývá podniky ve skupině a jejich vzájemnými vztahy, umožňujícími optimalizovat rizika a majetkovou i kapitálovou strukturu. Zabývá se pouze samostatnými podniky, které nejsou pod rozhodujícím ani podstatným vlivem jiné společnosti a samy takový vliv v jiných společnostech nemají. Analyzovaná konkrétní společnost není součástí skupiny, ani nevlastní podíly v jiných jednotkách. Zvolené metody zpracování Pro předkládanou diplomovou práci jsem zvolil metodu výzkumu od stolu, přičemž pro teoretickou část jsem použil své vlastní praktické znalosti a monografie uvedené v seznamu literatury. Pro praktickou část jsem použil finanční výkazy analyzované společnosti Salmon Gastro z let 2007-2012 a pro porovnání hodnot analyzovaného podniku se statistickými daty příslušného odvětví jsem využil statistická data Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za roky 2011 a 2012. 1 Pro tabulkové výpočty jsem použil software společnosti Microsoft, Microsoft Office Excel. Hypotézy: 1. Rentabilita tržeb ve zvoleném podniku nedosahuje průměrné rentability tržeb v příslušném odvětví a existuje tedy výrazný prostor pro její zvýšení 2. Likvidita daného podniku je vysoká, což snižuje rentabilitu vlastního kapitálu 3. Rentabilita vlastního kapitálu je nižší než průměrné hodnoty v příslušném odvětví a lze ji optimalizací aktiv a pasiv zvýšit. Cíl práce Cílem práce je navrhnout postupy optimalizace aktiv a pasiv v již existujícím podniku za účelem zvýšení jeho rentability tržeb, likvidity a rentability vlastního kapitálu. 1 Zdroj: http://mpo.cz 7

1 Aktiva a pasiva, jejich význam Podnik je hodnotový řetězec, ve kterém jsou vstupy v podobě hmotných a nehmotných aktiv transformovány ve výstupní produkt, s cílem jeho realizace na trhu 2. Zjednodušeně řečeno, že podnik pro svou činnost, pro tvorbu finálního produktu potřebuje aktiva v různých podobách. Všechny aktiva podniku jsou profinancována pasivy. Průřezové zobrazení podnikových aktiv neboli majetku podniku a pasiv neboli zdrojů jejich finančního krytí nám dává ROZVAHA, také nazývaná bilance. Položky rozvahy jsou stanoveny obecně platným předpisem, v případě českého účetnictví pro daňové účely dokonce předpisem zákonným (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Ačkoli finanční řízení podniku není upraveno zákonnými předpisy a každý podnik si sám může definovat výkazy a jejich položky, které bude k vyhodnocování a řízení používat, z čistě praktických důvodů používají podniky v České republice účetnictví, které vedou pro daňové účely, nebo podniky účtující dle IFRS mohou používat výkazy dle těchto mezinárodních předpisů. Mezi českými účetními předpisy pro daňové účely a mezinárodními účetními standardy existují určité rozdíly, které činí převod účtování dle IFRS na hospodářský výsledek pro účely zdanění v ČR poměrně složitý. V důsledku této smutné skutečnosti většina českých podniků účtujících dle IFRS vede souběžně i systém účtování dle výše zmíněného zákona o účetnictví a může si tedy zvolit, které ukazatele bude pro finanční účetnictví považovat za výchozí. Hodnota majetku podniku je v každém okamžiku rovna zdrojům, které daný majetek financují. Statické znázornění znamená, že je platné k určitému rozvahovému dni, který je v době vyhotovení bilance již minulostí. Rozvahu se tedy vyhotovuje nejen k poslednímu dni kalendářního roku či účetního období jako povinná příloha pro podání daňového přiznání, ale pravidelně jako stavový výkaz v např. měsíčních či dokonce častějších periodách. Představuje jeden ze základních účetních výkazů pro manažery při jejich řízení podniku. Slouží jako výchozí hodnoty pro aktualizaci finančních plánů a hodnocení dosažených výsledků. Časový vývoj ukazatelů, tj. průběžné vyhodnocování rozdílu dvou nebo více po sobě následujících výkazů slouží k analýze trendů, vyhodnocení provedených racionalizačních opatření, přínosů z nových investic. 2 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, str.194 8

Bez aktiv a pasiv nemůže žádný podnik existovat. Osoby samostatně výdělečně činné využívající daňovou evidenci formálně nesestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty, přesto musí ke svému podnikání vlastnit potřebné prostředky (majetek) a tyto prostředky musí z nějakých zdrojů nakoupit buď z vlastních peněz (vlastní zdroje) anebo na úvěr (cizí zdroje). Pro osobní společnosti však existuje jiný režim a proto se tato práce bude zabývat společnostmi kapitálovými. Jenom pro doplnění uvádím, že do českého práva nově zavedený zákon č. 90/2012 Sb., mezi kapitálové společnosti řadí pouze společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Bez aktiv a pasiv tedy nelze podnikat. Je tedy potřebné jejich bližšímu určení i jednotlivým položkám věnovat značnou pozornost. 1.1 Aktiva definice, základní členění Mezinárodní účetní standardy např. definují aktiva takto: Aktivum je ekonomickým zdrojem kontrolovaným (řízeným) podnikem, který je výsledkem minulých událostí a očekává se od něj budoucí ekonomický prospěch plynoucí do společnosti. 3 Definice vůbec nereflektuje vlastnický vztah k danému aktivu a tak je za aktivum považován např. i majetek v pronájmu, je-li pod kontrolou podniku (např. leasing). Naproti tomu vlastněné prostředky, které podniku nepřináší a nelze od nich očekávat žádný budoucí ekonomický prospěch např. znehodnocené stroje) za aktivum považovat nelze. Podobnou definici má mimo jiné i US GAAP, což jsou standardy obdobné jako IFRS, avšak užívané v Severní Americe a některých dalších zemích. Ty definují aktiva takto: Aktiva představují pravděpodobný budoucí ekonomický užitek získaný nebo kontrolovaný konkrétní společností, jako výsledek minulých transakcí nebo událostí. 4 Naproti tomu české účetnictví (již zmíněný zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví) aktiva jako taková vůbec nedefinuje, ale rovnou hovoří o jejich složkách (upravuje např. oceňování zásob). Jeho prováděcí vyhláška., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, rovnou vymezuje uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv 3 IFRS a české účetní předpisy podrobnosti a rozdíly. 4 IFRS a české účetní předpisy podrobnosti a rozdíly. 9

v účetní závěrce, uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce. V praktické části této práce se budu věnovat analýze aktiv a pasiv malého podniku, který účtuje výhradně dle českých účetních předpisů. Proto se dále omezím na české pojetí a vymezení jednotlivých položek dle těchto předpisů. Vyhláška 500/2002 Sb., v Příloze 1 rozděluje aktiva v základním dělení takto: Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (v praxi také nazývaný fixní aktiva), který se dále dělí na: - dlouhodobý nehmotný majetek - dlouhodobý hmotný majetek, a - dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva (v praxi také nazývaná krátkodobý majetek, likvidní aktiva či provozní aktiva), která se dále dělí na: - zásoby - dlouhodobé pohledávky - krátkodobé pohledávky - krátkodobý finanční majetek, a - časové rozlišení 1.1.1 Pohledávky za upsaný základní kapitál Charakteristika: Položka Pohledávky za upsaný základní kapitál obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. Objevuje se tedy u firem, u jejichž založení nejsou vklady ještě plně splacené. 1.1.2 Dlouhodobý majetek Tento majetek zahrnuje aktiva, které podnik vlastní s cílem dlouhodobě generovat očekávaný výnos. Dlouhodobě znamená po dobu delší než jeden rok. Očekávaný výnos může mít formu produkce, dividend, úroků nebo i zhodnocení v důsledku růstu tržních cen či jinak. Charakteristickým rysem je také cena pořízení, pro niž jsou stanoveny dolní hranice. Z tohoto pravidla existují výjimky; Určité druhy majetku jsou vždy považovány za majetek dlouhodobý a to bez ohledu na cenu pořízení. 10

Dlouhodobý majetek se dělí na odpisovaný a neodpisovaný. (Odpisování je postupné přenášení ceny majetku do nákladů). Odpisy se dělí na účetní a daňové. U účetních odpisů si jednotka stanoví odpisový plán tak, aby reflektoval plánovanou životnost daného aktiva a výše odpisů co nejlépe odpovídala použití a výnosům daným aktivem generovaným. Daňové odpisy jsou pevně stanoveny zákonem o dani z příjmů a ovlivňují hospodářský výsledek přiznaný ke zdanění. Odpisuje se dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Finanční majetek se neodepisuje. Z daňového odpisování jsou vyloučeny pozemky, umělecká díla a sbírky, neboť se předpokládá, že nedochází k jejich opotřebování a ztrátě hodnoty. Dlouhodobý nehmotný majetek Charakteristika: Paragraf 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Dlouhodobý nehmotný majetek stanoví:...obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku... Vyhláška dále stanoví vymezení jednotlivých položek (např. co jsou to zřizovací výdaje) a co jednotlivé položky obsahují. Zde je rozdíl mezi účetními standardy a zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, který dlouhodobý nehmotný majetek uznává od spodní hranice ceny pořízení ve výši 60 000 Kč. Mnoho účetních jednotek proto používá pro zařazení aktiva do dlouhodobého nehmotného majetku stejnou hranici. Konkrétně mohou být dlouhodobým nehmotným majetkem předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení (software) a jiné poskytované technické nebo hospodářsky využitelné znalosti. Dlouhodobý nehmotný majetek ve vlastnictví společnosti sebou obvykle buď nenese žádné dodatečné náklady s výjimkou nákladů na licenční poplatky a aktualizace, případně technickou kapacitu jeho nosičů. Optimalizace dlouhodobého nehmotného majetku tedy obvykle spočívá v porovnání investičních nákladů oproti užitku, který podniku přinese, v porovnání s alternativními produkty či projekty. 11

Dlouhodobý hmotný majetek Charakteristika: Paragraf 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb. stanoví, že dlouhodobý hmotný majetek obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti obsahuje také stavby a podobné instalace (důlní díla, vodní díla, apod.), předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění, samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Také zde zákon o daních z příjmu uznává dlouhodobý hmotný majetek až ceny pořízení 40 000 Kč a i zde účetní jednotky toto pravidlo používají pro zařazení daného aktiva. S pořízením a užíváním dlouhodobého hmotného majetku jsou obvykle spojeny náklady. Budovy a stroje obvykle nejen představují pro podnik významnou investici, která umožňuje podniku jeho činnost, ale během své životnosti generuje také náklady. U dlouhodobého hmotného majetku tedy jde nejen o rozhodování ohledně investičních nákladů a ceny vynaložených prostředků, ale řízení souvisejících nákladů v průběhu jeho životnosti. Z tohoto hlediska by měl být dlouhodobý hmotný majetek předmětem řízení a optimalizace. Významný faktor, který se odrazí v ukazateli rentability aktiv ROA je samozřejmě účelné využití majetku, zejména dlouhodobého. Pokud majetek není využit účelně, generuje pouze náklady spojené s provozem a údržbou a jeho držba je pro podnik ztrátová. Dlouhodobý finanční majetek Charakteristika: Dlouhodobý finanční majetek představuje taková aktiva, která podnik nakupuje, vlastní, případně půjčuje s cílem investovat volné peněžní prostředky na dobu delší než 1 rok za účelem získání očekávaného výnosu (dividendy, úroky, spekulace na růst hodnoty) anebo také za účelem zajištění životně důležitých obchodních vztahů (např. majetkové podíly v podniku klíčového dodavatele nebo podniku v zahraničí za účelem lepší orientace na zahraničním trhu a jako druh kursového zajištění). Tato aktiva tedy nejsou primárně určena k využití v běžném provozu podniku, ale jsou spojena spíše s jeho strategickým rozhodováním. Položka dlouhodobý finanční majetek zahrnuje zejména podíly v ovládaných a řízených osobách, podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, ostatní dlouhodobé cenné 12

papíry a podíly, půjčky a úvěry ve vztahu vůči ovládající a řídící osobě a jiný dlouhodobý finanční majetek (např. dlouhodobé termínované vklady). Optimalizace dlouhodobého finančního majetku se vysokou měrou odvíjí od strategie daného podniku a druhu jeho podnikatelských aktivit. Ze své podstaty se obvykle týká větších podnikatelských uskupení a korporací, nikoli malých podniků jako je dále analyzovaná konkrétní společnost. Z tohoto důvodu se optimalizací dlouhodobého finančního majetku tato práce dále nezabývá. 1.1.3 Oběžná aktiva Oběžná aktiva se nazývají také běžná aktiva, krátkodobý majetek či oběžné prostředky. Všechny tyto názvy ukazují na jejich krátkodobý, proměnlivý charakter. Neustále se přeměňují z jedné formy do jiné a zpět na peníze v neustále se opakujícím cyklu. Výrobní podnik například nakoupí materiál potřebný k výrobě polotovaru, zaplatí za něj převodem svých finančních prostředků z běžného bankovního účtu. Tyto zásoby použije k výrobě polotovaru, polotovar k výrobě finálního výrobku, který prodá odběrateli na fakturu. Tím mu vznikne krátkodobá pohledávka, kterou odběratel uhradí tím, že podniku zašle bezhotovostně finanční prostředky na jeho běžný účet. Z běžného účtu podnik zaplatí zaměstnancům za jejich odvedenou práci, nájem, další materiál a jiné provozní výlohy. Jeden cyklus byl dokončen a ihned nebo ještě v jeho průběhu začal další. Objem kapitálu potřebného k financování oběžných aktiv je úměrný délce peněžního cyklu. Oběžná aktiva se z účetního hlediska dále dělí takto: zásoby dlouhodobé pohledávky krátkodobé pohledávky krátkodobý finanční majetek, a časové rozlišení Zásoby Charakteristika: Pod položku zásoby patří zejména materiál, nedokončená výroba a polotovary, výrobky, zboží a poskytnuté zálohy na zásoby. Zásoby mohou být značně různorodého charakteru v závislosti na typu podniku. Jiný druh a výše zásob bude u výrobního podniku než u podniku poskytujícího poradenské služby. 13

Zásoby mohou u výrobních podniků představovat velmi vysoké objem vázaných kapitálových zdrojů. Mohou poskytovat také velice zavádějící informace o finanční situaci podniku v případě, že podnik drží ve stavu zásoby morálně zastaralé, nepoužitelné a neprodejné. Takové zásoby pouze generují náklady a snižují sledovanou rentabilitu. Dlouhodobé pohledávky 5 Charakteristika: Pod položku dlouhodobých pohledávek patří pohledávkové vztahy se splatností delší než jeden rok v následujícím dělení: pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky k ovládaným nebo ovládajícím osobám, pohledávky vůči osobám kde jednotka vlastní podstatný vliv, anebo které vlastní podstatný vliv v jednotce, pohledávky za společníky, dlouhodobé poskytnuté zálohy, dohadné účty aktivní, jiné pohledávky a odložená daňová pohledávka. Ve vztahu k samostatným podnikům a optimalizaci majetkové struktury jsou důležité: Dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů (tedy pohledávky s dobou splatnosti delší než jeden rok) vyžadují dodatečnou kapitálovou angažovanost, neboť výrazně prodlužují obratový cyklus peněz. Může na ně přistoupit pouze kapitálově silný a prosperující podnik. Podniky k poskytování tohoto druhu obchodních úvěru přistupují, aby získaly konkurenční výhodu na zcela nasyceném či klesajícím trhu. Krátkodobé pohledávky Charakteristika: Pod položku krátkodobé pohledávky patří pohledávkové vztahy se splatností do jednoho roku Ve vztahu k samostatným podnikům a optimalizaci majetkové struktury jsou důležité: 1. Krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů (tj. běžné doby splatnosti faktur do jednoho roku). 2. Krátkodobé pohledávky za společníky krátkodobé zápůjčky a úvěry společníkům, případně pohledávky za společníky při povinnosti úhrady ztráty. 3. Krátkodobě poskytnuté zálohy jedná se o poskytnuté zálohy dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele. 5 Dlouhodobé pohledávky jsou krátkodobým majetkem viz. paragraf 70 příloha 1 Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance), vyhl.500 2002Sb. 14

Stejně jako u dlouhodobých pohledávek i krátkodobé pohledávky a jejich doba obratu hrají důležitou roli v celkovém řízení pohledávek a jejich optimalizaci. Řízení pohledávek je běžná součást finančního řízení. Eviduje pohledávky do a po splatnosti. Při nedodržení splatnosti je využíván patřičný nástroj vedoucí k proplacení pohledávky. Krátkodobý finanční majetek Charakteristika: Pro krátkodobý finanční majetek je typická vysoká likvidnost (tj. snadná přeměna majetku na peníze) a bezprostřední obchodovatelnost. Krátkodobý finanční majetek tvoří: peníze v hotovosti v pokladně šeky a poukázky k zúčtování ceniny (poštovní známky, kolky, stravenky) účty v bankách (běžný účet, termínovaný vkladový účet) cenné papíry a podíly určené k prodeji, držené do jednoho roku dluhové cenné papíry splatné do jednoho roku Aktiva jsou v rozvaze členěna od nejméně po nejvíce likvidní. Podnik neustále potřebuje finanční prostředky k úhradě svých splatných závazků, proto je nucen udržovat potřebný objem aktiv v krátkodobém finančním majetku. Vysoká likvidita je však vykoupena minimálním zhodnocením, kdy peníze na běžném účtu dosahují záporného výnosu (poplatky jsou vyšší než vyplacené úroky). Hotovost a ceniny nenesou žádný úrok a nejsou s nimi spojeny žádné poplatky, ale vyžadují zabezpečení před odcizením a citelně zvyšují riziko nezvané návštěvy v kanceláři. Podniky proto svůj krátkodobý finanční majetek řídí a optimalizují dle stanovených kritérií prostřednictvím investic převážně do portfolia krátkodobých likvidních cenných papírů. Časové rozlišení Charakteristika: Časové rozlišení pouze vyjadřuje rozdíly vznikající z časového nesouladu mezi výnosy a příjmy a náklady a výdaji v účetnictví na akruálním principu. Jedná se např. o dobu mezi poskytnutím záloh dodavateli elektrické energie a přijetím faktury za spotřebovanou energii. Jedná se víceméně o technický účet, který není předmětem optimalizace a řízení. 15

1.2 Pasiva definice, základní členění Aktiva popsaná v kapitole 1.1 může podnik získat buď nákupem za peníze anebo také bezúplatným převodem, vkladem, darem apod. Zdroje použité k získání aktiv se nazývají pasiva. Nakoupí-li podnik stroje, zařízení a budovy za peníze, které do něj vložili jeho majitelé při zakládání společnosti jako svůj vklad (bez ohledu na skutečnost, zda se jedná vklady společníků do společnosti s ručením omezeným nebo vklady členů družstva při jeho založení anebo úhradu za upsané akcie v akciové společnosti), je jejich zdrojem základní kapitál. Nakupuje-li společnost auta na úvěr, je tento majetek kryt zdroji zapůjčenými od někoho jiného a je tedy kryt kapitálem cizím. Nakupuje-li zásoby na fakturu se splatností jednoho měsíce, jsou tyto zásoby po dobu jednoho měsíce kryty závazkem vůči dodavateli a společnost je povinna tento dluh včas vyrovnat (tj. zaplatit fakturu). Zásoby by v takovém případě byly do doby jejich zaplacení kryty kapitálem cizím. Prostředky, za které majetek získáme, představují pasiva. V důsledku toho je naprosto zřejmé, že aktiva a pasiva se musí vždy rovnat. Základním členěním pasiv je dělení na vlastní a cizí kapitál (neboli závazky). Stejně jako tomu bylo u aktiv, české zákony sice upravují, co jsou to pasiva a poměrně přísně vymezují jejich složky, avšak celkový rámec definicí nestanoví. Mezinárodní účetní standardy opět koncepční rámec, tedy definici, stanoví. Avšak nikoli pro pasiva jako taková. V angličtině jako hlavním mezinárodním jazyce totiž ani neexistuje souhrnný název pro pasiva. Angličtina rovnou odkazuje na jejich základní dělení a pasivní stranu rozvahy nazývá Equity and Liabilities, tedy Vlastní kapitál a závazky. V souladu s tím potom definuje: Závazky jsou současné povinnosti, které vznikly na základě minulých události, a je pravděpodobné, že vyústí v odliv zdrojů podniku. Vlastní kapitál je zbytkový podíl na aktivech podniku po odečtení jeho závazků. IFRS tedy mimo jiné zcela jasně stanoví přednostní povinnost vypořádání závazků před vlastním kapitálem. Závazky jsou buď dluhy, které budeme muset v budoucnosti zaplatit, nebo jsou to povinnosti dodávky či služby, ke kterým jsme se zavázali (např. přijetím zálohové úhrady). 16

Vlastní kapitál neboli čistá aktiva je zbytkový podíl na aktivech jednotky po odečtení závazků. V obchodních společnostech je vlastní kapitál vlastnickým podílem. (Analýza struktury základního účetního výkazu - rozvahy rozvahy podle US GAAP a IAS) Mohlo by se zdát, že je zbytečné věnovat až takovou pozornost vlastnímu a cizímu kapitálu. Správné pochopení celkového konceptu a vymezení pasiv (i aktiv) je však nezbytné pro jejich správnou klasifikaci, stanovení jejich nákladovosti a tedy jejich optimalizaci a správné řízení. Důležitým hlediskem při minimalizaci nákladů struktury pasiv je riziko. Základní členění kapitálu je na kapitál vlastní a kapitál cizí. Další důležité členění je členění na pasiva dlouhodobá a krátkodobá (neboli dlouhodobý a krátkodobý kapitál). Vlastní kapitál je vždy považován za dlouhodobý. Následující kapitoly popisují pasiva v souladu s prováděcí vyhláškou č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví. 1.2.1 Kapitál vlastní Výše uvedené definice závazků a vlastního kapitálu dle IFRS i US GAAP v podstatě neříkají nic jiného, než že pokud podnik utrpí ztrátu, jde tato ztráta nejdříve ze všeho na vrub vlastního kapitálu. Dostatečná výše vlastního kapitálu tedy pro ostatní investory představuje určitou záruku, že jim bude jejich investice v pořádku vyplacena zpět. Domnívám se, že vlastní kapitál je nejdražší, neboť si investoři nechají podstoupené riziko zaplatit. Rizikové prémie jsou přesně specifikovány ve výpočtu nákladů vlastního kapitálu. Vlastní kapitál se skládá z následujících položek: 1. Základní kapitál 2. Kapitálové fondy 3. Fondy ze zisku, a 4. Výsledek hospodaření minulých let 5. Hospodářský výsledek účetního období Základní kapitál Charakteristika: Základní kapitál tvoří peněžní i nepeněžní vklady společníků (akcionářů, podílníků družstva či obdobných vlastníků kapitálové společnosti). Vzhledem k jeho funkci jako určité jistotě pro ostatní investory se u všech obchodních společností a družstev vytváří povinně v minimálně stanovené výši a zapisuje se do Obchodního rejstříku. Pro akciové společnosti je tato minimální povinná výše 2 mil. Kč pro veřejně 17

neobchodovatelné akciové společnosti a 20 mil. Kč pro veřejně obchodovatelné akciové společnosti. Pro společnost s ručením omezeným bývala stanovena ve výši 200 tis. Kč, avšak nově zavedený zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích tuto výši změnil na 1 Kč. Hlavním kritériem řízení a optimalizace základního kapitálu bude rozhodnutí o jeho potřebné výši při založení podniku a poté rozhodnutí o jeho případném navyšování ze zisku nebo snižování za účelem úhrady ztráty, případně navyšování dodatečným vkladem vlastníků za účelem pořízení potřebné investice. Výše základního kapitálu je jedním kritérií pro stanovení věrohodnosti podniku. V současné době je možné ze zveřejňovaných běžně dostupných zdrojů získat o konkrétním podniku více ukazatelů než pouze výši základního kapitálu. Kapitálové fondy Charakteristika: Mezi kapitálové fondy patří: Emisní ážio které je tvořeno rozdílem mezi nominální a tržní cenou při jejich emisi (tedy jsou-li akcie upisovány za vyšší než nominální hodnotu). Ostatní kapitálové fondy tyto fondy jsou nejčastěji tvořeny ostatními kapitálovými vklady vlastníků, a to peněžní i nepeněžní povahy, které nezvyšují základní kapitál (tedy nezapisují se do Obchodního rejstříku). Tento postup poskytnutí dodatečného kapitálového vkladu je jednodušší než zvýšení základního kapitálu. Nesmím zapomenout sem zahrnout ještě dary, subvence a dotace. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků, oceňovací rozdíly z přecenění na přeměnách obchodních korporací. Reagují na změny ocenění již stávající kapitálové a majetkové struktury. Fondy ze zisku Charakteristika: Fondy ze zisku jsou tvořeny rezervním fondem a statutárními a ostatními fondy. Rezervní fond byl dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, povinně vytvářen k jištění nepředvídaných rizik v podnikání a ke krytí ztrát. Byly stanoveny povinné příděly do tohoto fondu ve stanovené výši. Tento zákon byl zrušen a nahrazen zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který povinnost vytváření rezervního fondu již 18

neobsahuje. Společnosti jej mohou vytvářet dobrovolně rozhodnutím svých orgánů či ustanovením ve stanovách či obdobných společenských listinách. Statutární a ostatní fondy fondy tvořené ze zisku podle uzavřené společenské smlouvy nebo přijatých stanov či vnitřních směrnic. Výsledek hospodaření minulých let Charakteristika: Jedná se o nerozdělený zisk či neuhrazenou ztrátu minulých let. Jedná se o zisk nebo ztrátu, o způsobu jejichž vypořádání musí být teprve rozhodnuto. Výsledek hospodaření minulých let je dle mého názoru významným kritériem pro věrohodnost podniku. Jeho kladným výsledkem navyšuje podnik vlastní kapitál, výše ztráty udává sumu ztrátových výsledků hospodaření a snižuje vlastní kapitál. O jeho rozdělení může rozhodnout valná hromada, proto není pro cizího investora tato položka rozvahy rovnocenná základnímu kapitálu. Výsledek hospodaření běžného účetního období Charakteristika: Jedná se o specifickou účetní položku, která propojuje dva nejvýznamnější výkazy, a to rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Tato položka v rozvaze se musí rovnat stejné položce (v podstatě výsledku) výkazu zisku a ztráty. Zde mluvíme o zisku po zdanění (EAT). Výsledek hospodaření běžného účetního období je velice důležitý absolutní ukazatel výkonnosti podniku. Ve finanční analýze se velmi často používá jeho podoba upravená o nákladové úroky, tzv. EBIT (Earnings Before Interest and Taxes). Výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk nebo ztráta) má klíčový význam pro většinu ukazatelů výkonnosti podniku. Kapitál cizí (cizí zdroje) Cizí kapitál představují závazky podniku vůči jiným subjektům. Tyto závazky mohou mít podobu přijatých úvěrů (krátkodobých či dlouhodobých) a jiných danému podniku poskytnutých finančních prostředků (např. vklad tichého společníka zaznamenaný jako ostatní dlouhodobé závazky), nebo mohou být podobu poskytnutých záloh na služby či produkty, které je podnik povinen (má závazek) teprve poskytnout či dodat, anebo mohou 19

mít formu vytvořených rezerv na události, které s největší pravděpodobností nastanou a budou pro podnik představovat výrazné výdaje (např. rekonstrukce budovy sídla). Prováděcí vyhláška č. 500/2002 Sb., člení cizí zdroje následovně: 1. Rezervy 2. Dlouhodobé závazky 3. Krátkodobé závazky 4. Bankovní úvěry a výpomoci (opět v členění na dlouhodobé a krátkodobé) 5. Časové rozlišení Rezervy Charakteristika: Česká účetní legislativa ( 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb.) definuje rezervy jako účetní položku určenou k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Rezervy se dělí ze dvou základních hledisek: A) Rezervy podle zvláštních právních předpisů tyto rezervy mají vliv na daňový základ a jejich tvorba, vykazování i rozpouštění jsou regulovány zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu. (rezervy na kompenzaci neuhrazených pohledávek, na opravy hmotného majetku). Rezervy podle zvláštních právních předpisů se někdy používají k rozložení daňové povinnosti na delší období. B) Rezervy na důchody a podobné závazky jedná se o účetní, daňově neúčinnou rezervu. C) Rezerva na daň z příjmů opět účetní, daňově neúčinná rezerva. D) Ostatní rezervy účetní rezervy dle potřeb daného podniku. Může se jednat o rezervu na reklamace, restrukturalizaci a jiné). Podobně jako opravné položky jsou rezervy nástrojem pro dodržení zásady opatrnosti. Na rozdíl od opravných položek však nesnižují hodnotu majetku, ale zvyšují hodnotu závazků. V praxi některé malé podniky rezervy podle písmen B, C a D netvoří, neboť se domnívají, že v případě, že jim nepomohou se snížením daňového základu, je jejich tvorba zbytečná. 20

1.2.2 Dlouhodobé závazky Mezi dlouhodobé závazky patří závazky z obchodních vztahů, závazky vůči ovládané nebo ovládající osobě, závazky vůči osobám, které mají na podnik podstatný vliv, závazky ke společníkům, dlouhodobě přijaté zálohy, vydané dluhopisy, dlouhodobé směnky k úhradě, Dohadné účty pasivní, jiné závazky a odložený daňový závazek. Podniky ve skupině nejsou předmětem této práce, a proto se propojenými osobami nebudu zabývat. Závazky z obchodních vztahů Charakteristika: Závazky z obchodních vztahů obvykle vznikají přijetím faktury dodavatele za poskytnutou službu nebo dodané výrobky či zboží. Dlouhodobé závazky jsou závazky delší než 1 rok. Závazky z obchodních vztahů jsou velice důležitým zdrojem financování a jako takový podléhá analýzám a optimalizaci. Závazky ke společníkům Charakteristika: Jedná se o závazkové vztahy ke společníkům z titulu jejich vlastnického podílu (např. podíl na zisku ze splacených vkladů, resp. dividendy akcionářům), nebo např. půjčky od společníků poskytnuté společnosti. Výplata podílu ze zisku a dividend akcionářům jsou daňově neúčinné a neposkytují tak společnosti možnost uplatnit daňový štít (tj. snížit náklady na kapitál o úsporu na daních). Jedná se o zdroje poskytované či vyplácené na základě rozhodnutí majitelů společnosti. Z hlediska společnosti se jedná o cizí kapitál, avšak vykazuje vlastnosti kapitálu vlastního. Dlouhodobě přijaté zálohy Charakteristika: Jedná se o dlouhodobě přijaté zálohy a závdavky od odběratelů před plněním ze strany podniku, a to na dobu delší než jeden rok. Tento druh cizího kapitálu obvykle představuje bezplatný cizí kapitál, neboť přijaté zálohy obvykle nejsou úročeny. Požadování dlouhodobých záloh však může pro podnik představovat konkurenční nevýhodu oproti podnikům, které dlouhodobé zálohy nepožadují. 21

Vydané dluhopisy Charakteristika: Dluhopis má charakter cenného papíru vydaného společností. Funguje jako určitý úvěr poskytnutý společnosti majitelem dluhopisu za předem stanovenou úplatu a dobou splatnosti. Úroková sazba, kterou společnost platí investorům, je často nižší než ta, kterou by požadovala včetně různých poplatků banka. Úroky vyplácené investorům jsou daňově účinné. To znamená, že podnik získá část vyplacených úroků zpět formou daňového štítu, tj. úspory na daních. Emise dluhopisů je jedním z velmi využívaných způsobů financování podniků v zahraničí. V České republice bohužel zatím není příliš rozšířen, avšak domnívám se, že jeho význam jako zdroje financování podniku dále poroste jako alternativa k úvěrům od banky. Dlouhodobé směnky k úhradě Charakteristika: Jedná se o směnky vlastní nebo akceptované směnky cizí při jejich použití k uspokojení dluhů vůči dodavateli. Směnečný dluh je delší než 1 rok. Tento druh kapitálu je obdobný jako dlouhodobé pohledávky z obchodních vztahů, avšak jeho zajištění je pro věřitele výrazně vyšší než u běžných pohledávek a poskytuje věřiteli výhodnější procesní postavení při vymáhání. Financování prostřednictvím směnky je běžným způsobem zajištěného financování s odpovídající měrou rizika pro podnik a předem stanovenou výší ceny. Dlouhodobé směnky jsou součástí analýzy a optimalizace dlouhodobého kapitálu. Dohadné účty pasivní Charakteristika: O dohadných položkách se obecně účtuje v případě neznámé výše plnění. Může jít o nevyfakturované dodávky, závazek k úhradě zaviněné škody, aj. Jedná se o technický účetní účet, jehož položky jako takové nejsou předmětem optimalizace. Jiné závazky Charakteristika: Jedná se o dlouhodobé závazky nevykazované pod ostatními položkami. Důležité však je, že tato položka obsahuje závazky vyplývající z tichého společenství. Tichý společník se zavazuje poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku. Podíl tichého společníka na zisku je stejný jako jeho podíl na ztrátě. Jedná se o podíl na zisku, který není pro podnik daňově účinný a jeho výplata podléhá srážkové dani. 22

Kapitál vložený tichým společníkem patří mezi kapitál cizí, avšak vykazuje řadu charakteristik stejných jako kapitál vlastní (jako první v řadě kryje ztráty podniku). Odložený daňový závazek Charakteristika: Odložená daň vzniká z přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím účetních případů. Odložený daňový závazek představuje výši daně z příjmů, kterou bude muset účetní jednotka zaplatit v budoucích obdobích z titulu těchto přechodných rozdílů. Vykazování této položky souvisí s poskytováním věrné a pravdivé informace o finanční situaci podniku (obvykle velkého nebo jako součásti konsolidačního celku). 1.2.3 Krátkodobé závazky Krátkodobé závazky se sestávají z krátkodobých závazků z obchodních vztahů, závazků vůči ovládané či ovládající osobě, závazky vůči osobám s podstatným vlivem, závazků ke společníkům, zaměstnancům, institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, státu (daňové závazky dotace), krátkodobě přijatých záloh, vydaných dluhopisů, dohadných účtů pasivních a jiných závazků. Stejně jako u dlouhodobých závazků, nejsou podniky ve skupině předmětem této práce ani u krátkodobých závazků. U dohadných účtů pasivních, stejně jako u krátkodobých závazků, jde o technický účet, který není předmětem optimalizace. Závazky z obchodních vztahů Charakteristika: Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole, závazky z obchodních vztahů obvykle vznikají přijetím faktury dodavatele za poskytnutou službu nebo dodané výrobky či zboží. Než dojde k úhradě faktury, má podnik vůči dodavateli závazek ve výši fakturované částky. Jedná se o velmi důležitou součást krátkodobého, obvykle nezpoplatněného kapitálu. Ačkoli na faktuře není uveden úrok, může být doba splatnosti faktury (vlastně poskytnutý obchodní úvěr) již promítnuta do ceny zboží či služby. Avšak jako součást ceny může pro podnik znamenat konkurenční výhodu či nevýhodu oproti ostatním poskytovatelům na trhu. Závazky ke společníkům Krátkodobé závazky ke společníkům obdobné jako u dlouhodobých závazků. 23

Závazky k zaměstnancům, závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Charakteristika: Závazky k zaměstnancům představují především mzdy a jiné částky související se zaměstnáváním. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění se odvíjejí od mezd a náhrad vyplácených zaměstnancům. Výplatní termíny a podmínky zaměstnávání jsou do detailu stanoveny zákonem. Není možné je zákonně optimalizovat. Stát daňové závazky a dotace Charakteristika: Závazky ke státu z titulu daní přímých (např. daň z příjmů právnických osob, daň z věci nemovitých, silniční daň), nepřímých (daň z přidané hodnoty, jiné spotřební daně) a státem poskytnutých dotací. Daňové závazky a dotace jsou součástí optimalizačních procesů popsaných v této práci pouze ve formě používaného daňového štítu, tj. daňové úspory na základě možnosti odpočtu od základu daně. S dotacemi tato diplomová práce nepočítá. Krátkodobě přijaté zálohy Charakteristika: Obdobně jako u dlouhodobě přijatých záloh se jedná o zálohy a závdavky přijaté od odběratelů před plněním ze strany podniku, a to na dobu do jednoho roku. Vztah k meritu této práce: Tento druh kapitálu představuje levný cizí kapitál, neboť zálohy obvykle nejsou úročeny. Požadování záloh však může pro podnik znamenat konkurenční nevýhodu oproti dodavatelům, kteří zálohy nepožadují. Vydané dluhopisy a jiné závazky Obdoba dlouhodobých dluhopisů a jiných závazků jak jsou uvedeny u dlouhodobých závazků, pouze doba splatnosti je do jednoho roku - viz kapitola 1.2.2. 1.2.4 Bankovní úvěry a výpomoci Tato položka obsahuje bankovní úvěry dlouhodobé, krátkodobé a krátkodobé finanční výpomoci. Bankovní úvěry dlouhodobé a krátkodobé Charakteristika: Bankovní úvěry se rozdělují na dlouhodobé a krátkodobé podle doby své splatnosti. Splatnost dlouhodobých úvěrů je delší než jeden rok, ty se splatností do jednoho roku jsou bankovní úvěry krátkodobé. Existuje mnoho druhů úvěrů v členění podle účelu, 24

způsobu poskytnutí, zajištění, atp. Může se jednat např. o úvěry provozní, investiční či kontokorentní nebo běžné či eskontní, atd. Úroky placené z bankovních úvěrů jsou daňově účinnou nákladovou položkou. Obvykle se účtují přímo do nákladů, avšak v případě, že je bankovní úvěr přijat k pořízení dlouhodobého majetku, může se účetní jednotka rozhodnout, že bankovní úroky naběhlé do doby zařazení takového dlouhodobého majetku do užívání budou součástí pořizovací ceny a k jejich přenosu do nákladů tudíž dojde prostřednictvím odpisů. V Českém prostředí jsou bankovní úvěry jedním z nejužívanějších instrumentů získání cizího kapitálu. Úroková sazba jednotlivých druhů úvěrů se může v závislosti na poskytnutém zajištění, vyhodnocení rizikovosti daného podniku a poskytovateli pohybovat od jednotek až v řádu desítek procent. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o velmi důležitý zdroj k pořizování aktiv a rozdíl mezi náklady na různé druhy bankovních úvěrů může dosahovat násobků, je nezbytné věnovat tomuto druhu financování a jeho optimalizaci vysokou pozornost. Krátkodobé finanční výpomoci Charakteristika: Krátkodobé finanční výpomoci jsou krátkodobé půjčky od jiných subjektů než bank a společníky obchodních společností. Takové výpomoci nejsou v mnoha případech ani úročeny. Obvykle jsou určeny k překlenutí krátkodobého nedostatku finančních zdrojů. Nejedná se o běžný zdroj financování, se kterým by měla jednotka, která správně řídí své zdroje, v kalkulacích počítat. 1.2.5 Časové rozlišení Charakteristika: Časové rozlišení u závazků souvisí s akruálním charakterem českého účetnictví, kdy je o účetních případech účtováno do období, s nímž věcně a časově souvisí a nikoli do období, kdy došlo k jejich úhradě. Právě rozdíl mezi úhradou a okamžikem vzniku případu je zohledněn na účtech časového rozlišení. Jedná se pouze o technický účet, který uvádí do souladu časové rozdíly v průběhu hospodářských a účetních operací. 25

1.3 Pozice aktiv a pasiv v hospodaření podniku 1.3.1 Pozice aktiv v hospodaření podniku Aktiva využívá podnik pro svou činnost - tvorbu svého produktu. Výsledný produkt podniku ještě nepřináší žádné výnosy. Trh je místo, kde se střetává poptávka po produktu a jeho nabídka. Aby byl produkt podniku předmětem poptávky zákazníků, musí kromě ostatních vlastností, které uspokojí poptávku kupujících splnit očekávání ceny. Jinak řečeno, produkt srovnatelný s konkurencí musí být srovnatelný cenou, nebo celkově ekonomicky výhodnější. Aktiva generují náklady. Náklady souvisí s využíváním aktiv, ale také s nevyužíváním aktiv. Z hlediska hospodaření se snažíme tyto náklady minimalizovat. Výsledná rentabilita podniku je přímosměrná ukazateli EBIT respektive EAT nebo NOPAT. Tyto ukazatele ovlivňují náklady nepřímosměrně. Cílem práce je optimalizovat velikost objemu aktiv, jejich strukturu, snížit náklady související s aktivy. Snížení nákladů povede k dosažení vyššího zisku a následně k vyšší rentabilitě tržeb. Náklady tvoří opravy a údržba aktiv, související osobní náklady, ostraha, evidence, provozní náklady zejména u nemovitostí, daně majetkové, silniční, pojistné, náklady na skladování, mechanizaci, atd. Velikost objemu aktiv váže odpovídající kapitálové zdroje. 1.3.2 Pozice pasiv v hospodaření podniku Pasiva podniku odpovídají objemu využívaných aktiv. Pasiva tvoří všechny kapitálové zdroje profinancování aktiv, vlastní i cizí. Tyto zdroje do podniku poskytli vlastníci vlastní zdroje nebo věřitelé cizí zdroje. Obě skupiny investorů poskytly své peníze s cílem je zhodnotit. Investice do podniku s sebou nese rizika, která investoři vyčíslí do rizikové přirážky. Ta se projeví v nákladech kapitálu. Při jejich kalkulaci je významná také struktura pasiv z hlediska vlastního a cizího kapitálu. Tato struktura se projeví jednak v objektivním riziku pro investory a následně v hodnotě WACC viz str. 41. 26

2 Zásady optimalizace aktiv a pasiv Každé rozhodování o aktivech sebou přináší i rozhodování o pasivech. Rozhoduji-li se o pořízení dalších aktiv, rozhoduji zároveň o tom, z čeho budu nová aktiva financovat a jak se v důsledku změní struktura pasiv (neboli kapitálová struktura podniku). Obecně se uvádí, že každý podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik jej potřebuje. Máli jej více, je to sice dobrá zpráva pro věřitele, avšak jeho využití je nehospodárné. O takovém podniku se říká, že je překapitalizován. Mnohem horší situace nastává v případě, že má kapitálu málo a je takzvaně podkapitalizován. Podkapitalizování může způsobovat poruchy v chodu podniku. 6 Tato kapitola pojednává o vztahu aktiv a pasiv, jakož i faktorech, které je ovlivňují a finančních ukazatelích, jimiž se dané vztahy měří. 2.1 Vliv nákladovosti a využití aktiv na produkt podniku Do tržní ceny produktu podniku jsou mimo jiné zakalkulovány náklady na materiál nebo polotovary, amortizace strojního vybavení, náklady na skladování, dopravu, ostrahu hotových produktů před jejich prodejem. Výše těchto nákladů významně ovlivňuje výslednou cenu produktu a poptávku po něm. Tržní prostředí vytváří tlak na jakost produktu a zároveň jeho cenu. Aby podnik prosperoval, musí produkovat konkurenceschopný produkt s dostatečným ziskovým potenciálem. Podnik musí sledovat cestu inovací produktu a minimalizace nákladů na jeho tvorbu. Je proto nesporné, že objem a struktura aktiv mají rozhodující vliv na náklady produktu, a to jak fixní, tak variabilní. 7 Optimalizace aktiv s akcentem na jejich maximální efektivní využití vyústí ve snížení nákladovosti a zpravidla i objemu podnikových aktiv pakliže se zjistí, že majetek podniku není pro vytváření produktu a jeho umisťování na trhu využíván v potřebné míře. 6 VOCHOZKA, Marek a Petr MULAČ. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, str.59 7 MAREK, Tomáš. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium v kombinované formě Praha: BIVŠ 2012,str.100 27