Stanovení hodnoty podniku a vliv na účetní výkazy podniku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Stanovení hodnoty podniku a vliv na účetní výkazy podniku Diplomová práce Autor: Bc. Josef Jíra Finance Vedoucí práce: Ing. Pavlína Mazancová Praha Červen, S t r a n a

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Ústí nad Labem dne Bc. Josef Jíra 2 S t r a n a

3 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych v prvé řadě rád poděkoval vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Pavlíně Mazancové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval majiteli společnosti INSKY spol. s r.o. panu Ing. Jaroslavu Štráchalovi, který mi umožnil zpracování mé práce a poskytl potřebné informace o společnosti a v neposlední řadě také ekonomické ředitelce paní Karin Vršínské za podnětné připomínky a konzultace ke sledovanému tématu. Bc. Josef Jíra 3 S t r a n a

4 ANOTACE PRÁCE A KLÍČOVÁ SLOVA Anotace Diplomová práce Stanovení hodnoty firmy a její vliv na účetní výkazy analyzuje vzájemný vztah a propojení standardizovaných finančních výkazů společnosti, jejichž struktura je zákonem stanovena a metody stanovení hodnoty firmy, které z velké části právě z těchto výkazů vycházejí. V první části se zaměřuji na vymezení sledovaného tématu po teoretické stránce. Definuji v praxi nejčastěji používané a aplikované modely, přibližuji přístup ke komplexnějšímu pojetí analýzy s ohledem na standardizované účetní výkazy a jejich vypovídající schopnost. Sleduji vzájemné propojení mezi samotnou hodnotou společnosti a finančními výkazy. Ve druhé části následně aplikuji teorii na konkrétním případě a pomocí finanční analýzy a vybraných modelů oceňování stanovuji hodnotu zvolené společnosti. V závěru zdůrazňuji a poukazuji na jistá rizika, která se mohou v interpretaci zjištěných hodnot skrývat, a která jsou zachytitelná pouze při komplexnějším pohledu na celé téma. Klíčová slova Podnik, finanční analýza, hodnota podniku, účetní výkazy Annotation Diploma thesis Determination of the value company and the impact on the financial statements analyzes the interactions and connections standardized financial statements of the company and methods of determining the value of the company. In the first part I focuse on the topic in theory. I define the most commonly used models. I analyze the approach to a more complex concept analysis with regard to standardized financial statements. I watch the interrelations between the value of the company and financial statements. In the second part of thesis I apply the theory to the specific case. With financial analysis and specific models I determinate the value of the company. In conclusion I define the risks, which may mean the hidden values. Their are detectable only with more complex view of the whole topic. Key words Company, financial analysis, value of the company, financial statements. 4 S t r a n a

5 OBSAH PROHLÁŠENÍ... 2 PODĚKOVÁNÍ... 3 ANOTACE PRÁCE A KLÍČOVÁ SLOVA... 4 OBSAH... 5 ÚVOD METODY STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU Podnik Oceňování podniku Finanční oceňování aktiv a ohodnocování podniku Hodnota podniku Právní úprava oceňování podniku Proč oceňovat podnik Postup při ohodnocování podniku Přístupy k oceňování podniku Nákladový přístup Výnosový přístup Kombinované metody Finanční analýza Agentury VLIV OCENĚNÍ PODNIKU NA ÚČETNÍ VÝKAZY Účtování - kupující Účtování - prodávající STANOVENÍ HODNOTY VYBRANÉ SPOLEČNOSTI POMOCÍ POUŽITÝCH METOD Výběr společnosti a její představení Analýza odvětví Pozice společnosti na trhu a konkurence Finanční analýza Rozvaha Analýza poměrových ukazatelů Stanovení hodnoty společnosti INSKY Metoda sumární hodnoty aktiv Výnosové metody ocenění DCF Entity, EVA, KČV Dvoufázová metoda DCF Entity (FCFF) Dvoufázová metoda DCF Entity Metoda EVA Metoda kapitalizovaných čistých výnosů (KČV) S t r a n a

6 3.3.7 Shrnutí oceňovacích metod a stanovení finální hodnoty společnosti INSKY spol. s r.o ZÁVĚR ANALÝZA DOPADŮ ZJIŠTĚNÝCH HODNOT NA ÚČETNÍ VÝKAZY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK S t r a n a

7 ÚVOD Maximalizace obratu, zvýšení podílu na trhu, maximalizace zisku eventuálně navyšování zisku na akcii. Všechny tyto cíle byly, dříve s různou intenzitou, ať už ze strany vlastníků, či finančních manažerů firem, vytyčeny v rámci jednotlivých vlastních strategických plánů společností. Ačkoliv jsou tyto ukazatele jistě opodstatněné a v rámci monitoringu mají své stálé místo, je v rámci stávajících strategií definováno sledování lehce odlišného a specifického cíle. Je jím maximalizace tržní hodnoty firmy. Totiž hodnoty jakožto celkové sumy, za kterou by mohl být majetek prodán. Dnešní turbulentní doba, množství změn kolem nás, rychlost s jakou se dnešní svět mění, nebo konkurence, která nikdy nespí. Všechny tyto aspekty působí na naše každodenní rozhodování. Snaha absolutně ovládnout trh. Rezignace a chuť se vším skoncovat prodejem dlouho tvořených hodnot. Vize zlepšení obchodních podmínek vzniklých spojením s novým strategickým partnerem, nebo vstup nového společníka do firmy. To vše jsou důvody, které vždy vedly k tomu zajímat se o aktuální stav věcí a nalézt odpovědi na otázky typu: Kolik stojí padesátiprocentní podíl ve firmě, kolik dostanu za svou společnost, pokud jí prodám konkurenci, případně o kolik mohu přijít postoupením svého podílu. Všechny tyto otázky mě vedly právě ke zvolení tématu mé diplomové práce Stanovení hodnoty firmy a vliv na finanční výkazy. V první polovině práce se v rámci teoretického vymezení finanční analýzy a způsobu zjišťování hodnoty společnosti věnuji zároveň i vazbám mezi metodami stanovení hodnoty podniku a finančními výkazy a naopak. Bez těchto informací a znalostí by totiž reálný obraz společnosti nemohl být kompletní. Druhá část je zaměřena na praktickou ukázku využití propojení dostupných informací pomocí synergického efektu na mnou zvolenou společnost. Na jedné straně vycházím z analýzy sektoru, ve kterém se mnou sledovaná společnost pohybuje. Vedle toho přidávám detaily z finanční analýzy, která vychází z účetních výkazů společnosti se zaměřením na vybrané ukazatele. To vše následně podtrhuji aplikací zvolených metod stanovení hodnoty společnosti. Závěr je opřen o samotnou interpretaci provedených analýz a výpočtů, jejich vzájemné vazby a jejich vypovídající schopnost, včetně toho, jakým způsobem by se některé tyto informace měly promítnout do účetních výkazů. 7 S t r a n a

8 1 METODY STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU 1.1 Podnik Stejně jako v kterékoliv jiné oblasti lidské společnosti je i podnikatelské prostředí determinováno příslušnými zákony, které vytváří pomyslné hřiště s jasně stanovenými mantinely, které více či méně přesně vymezují prostor, v rámci kterého je možné realizovat příslušný typ činnosti. Pokud se tedy i ve své práci odrazím od tohoto základního předpokladu, nezbývá nic jiného, než se poohlédnout po jednoznačně stanovených mantinelech v českém právním řádě. Dle 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) se podnikem pro účely rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. 1 Pro lepší představu jednotlivých složek uvedu, že podnik tvoří: - hmotné (materiální) složky např. auta, výrobní haly, administrativní budovy, strojní zařízení, nakoupený materiál a zboží apod.; - nehmotné složky např. patenty, licence, SW, vědecko-technické poznatky; - osobní složky např. kvalifikace zaměstnanců, úroveň managementu atd. V odborné literatuře zabývající se samotnou ekonomikou, financemi a podnikáním, je potom podnik definován, dle mého názoru, poněkud jednoznačněji a srozumitelněji. Jde o obecné označení pro ekonomicko-právní subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání každé ekonomiky. Podniky jsou založeny buď na výrobě zboží, nebo na poskytování služeb za úplatu. Samotným smyslem podniku potom je systematické organizování lidské činnosti za účelem uspokojování cizích potřeb tak, aby byly uspokojeny i potřeby samotného podnikatele Oceňování podniku Bez ohledu na jednotlivé specifické znaky je podnik především tržní statek. Oceňování se zabývá podnikem jako předmětem směny mezi kupujícím a prodávajícím. Cena podniku potom závisí na schopnosti nabízet služby a vyrábět zboží se ziskem. Podniku se ocenění 1 Webový portál. ČR. Businesscenter. Dostupné z 8 S t r a n a

9 může týkat v různých obdobích jeho existence od založení až po jeho likvidaci. Nejčastěji je potřeba ocenění podniku spojena s převodem vlastnictví, ať už celého majetku podniku, nebo jeho určité části. V některých případech je možné přistoupit dokonce jen k částečnému ocenění podniku. Podmínkou je v tomto případě jasná identifikovatelnost a izolovanost od celku Finanční oceňování aktiv a ohodnocování podniku Z hlediska teorie oceňování podniku lze považovat aplikaci finanční teorie za jeden z jejich konceptů. Často tyto dvě disciplíny nejsou odlišovány, což vede k aplikaci metod finančního oceňování i na podniky, a to často nepřiměřeně účelu ocenění, bez toho, aby bylo možné výsledek interpretovat v souladu s účelem. Finanční oceňování aktiv Vychází z neoklasické teorie dokonalého fungování kapitálového trhu a z předpokladu racionálního investora. Za těchto základních předpokladů můžeme modelovat způsob dosažení rovnováhy a zjistit rovnovážnou cenu, kdyby se aktivum definovaných vlastností obchodovalo při splnění ostatních předpokladů na tomto teoretickém trhu. Nejčastějšími modely jsou známé varianty DCF a opční modely. Vzhledem k tomu, že se jedná o modely hypotetické rovnováhy trhu, bývá tento koncept také označován jako tzv. tržní koncepce oceňování podniku. Pozor však na záměnu metod tržních oceňování podniku (metoda srovnatelných transakcí, metoda srovnatelných podniků) a tržní koncepce. Teorie ohodnocování (oceňování podniku) Vychází proti tomu z teorie investování v podmínkách reálného trhu a světa. Lidé se v konečném důsledku samostatně rozhodují o výši cen a o podmínkách tržních transakcí. Cílem modelu tedy není zjištění objektivní a tudíž obecně platné částky (nejčastěji označované jako tržní hodnota), ale subjektivní hraniční ceny, která je relevantní pro daný oceňovaný subjekt, či která je v souladu s účelem ohodnocení. Koupě a prodej podniku jsou investicemi a dezinvesticemi. Subjekty transakce se samy rozhodují, jestli vlastnické právo držet, nebo úplatně převést. Rozhodnutí je potom otázkou toho, co je z jejich pohledu výhodnější. Jednak ve vztahu k ostatním disponibilním možnostem alokace svých finančních prostředků, tak i k času a ostatním preferencím. 9 S t r a n a

10 1.1.3 Hodnota podniku 2 V ekonomickém slova smyslu je hodnota chápána jako vztah mezi objektem a subjektem za předpokladu racionality jejich chování. V případě takovéhoto pojetí hodnoty lze hovořit o dvou základních typech hodnot. Užitná hodnota (Use Value) a směnná hodnota (Value in Exchange). Dle obecné ekonomické teorie je hlavním cílem jakékoliv činnosti maximalizace užitku. V případě podnikatelského prostředí je hlavním cílem, který podniky a jejich vlastníci sledují, maximalizace zisku. A to zejména z provozní činnosti podniku. Samotná hodnota podniku je tedy zcela pochopitelně determinována jeho očekávanými budoucími příjmy upravenými (diskontovanými) na jejich současnou hodnotu. Z uvedené úvahy, která předurčuje orientaci zejména na budoucí vývoj podniku je patrná orientace na výnosový princip oceňování. Tento princip je obecně doporučován ve střední Evropě Hladina hodnot podniku S ohledem na míru započitatelnosti jednotlivých položek a z hlediska objemu a vlastnictví vloženého oceňovaného kapitálu lze hodnotu podniku diferencovat na hodnotu netto a brutto. Brutto hodnota Je hodnota podnikatelské jednotky jako celku jak pro věřitele, tak pro vlastníky. Při aplikaci výnosových metod je nazývána jako metoda Entity. Dle obchodního zákoníku je označena jako obchodní majetek. Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouží nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek. 3 Netto hodnota Jedná se o stanovení hodnoty na úrovni majitelů podniku. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ocenění vlastního kapitálu podniku, na který se lze dívat z několika pohledů. Při aplikaci výnosových metod bývá označována jako metoda Equity. 2 SABOLOVIČ Mojmír. Stanovení hodnoty podniku. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN Webový portál. ČR. Businesscenter. Dostupné z 10 S t r a n a

11 Dle obchodního zákoníku je označena jako čistý obchodní majetek. Jako čistý obchodní majetek je u fyzické osoby označován obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých v souvislosti s jeho podnikáním. V případě právnické osoby po odečtení veškerých závazků. Podle obchodního zákoníku ( 6 odst. 4) je pojem netto hodnota vymezen jako vlastní kapitál, coby vlastní zdroje financování. Vlastní kapitál tvoří vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje na straně pasiv. 4 Rád bych současně upozornil na rozdílný výklad pojmů čistý obchodní majetek a vlastní kapitál. Nuance tkví ve způsobu oceňování a položkách, které jsou pro tyto účely brány v úvahu. Čistý obchodní majetek je nutné chápat v souvislosti s reálnou hodnotu podniku. V ČR se jedná o obvyklý cíl při oceňování netto. Vlastní kapitál je postaven je oceňován dle účetních pravidel a kde klíčovou roli hrají zejména ceny historické. V účetním systému lze konkrétní obsahové rozdíly, kde se majetek nezahrnuje v celé jeho reálné hodnotě, vysledovat zejména u rezerv, pohledávek, dlouhodobého nehmotného majetku a goodwillu Právní úprava oceňování podniku Dle mého mínění je oceňování podniku v české legislativě upraveno poměrně nesystematicky a nepřehledně. Základním odrazovým můstkem je dle mého názoru vedle nového Občanského zákoníku (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění) i samotný obchodní zákoník. Vedle těchto zákonů jsou některé otázky řešeny samozřejmě v Zákoně č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o oceňování majetku a na tento zákon navazující Oceňovací vyhlášce Ministerstva financí č. 456/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto prameny se však zabývají spíše otázkou obecného oceňování majetku. Další právní předpisy, které s oceňováním podniku souvisí jsou například: - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; - Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů; - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů; - Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 4 Webový portál. ČR. Businesscenter. Dostupné z 11 S t r a n a

12 1.1.5 Proč oceňovat podnik Stanovení hodnoty podniku má své opodstatnění zejména v případech, dochází-li ze změnám ve vlastnické struktuře podniku. V těchto situacích je žádoucí mít přesně stanovenou hodnotu podniku, která je dále předmětem ostatních jednání. Jednoduché rozdělení, které můžeme proto použít je podle toho, zda dochází ke změnám ve vlastnictví nebo ne. V prvním případě, kdy dochází k vlastnickým změnám, můžeme oceňovat vybranou společnost za těchto okolností: - V případě nepeněžitého vkladu do společnosti; - V souvislosti s prodejem a koupí podniku; - Pokud se jedná o rozdělení podniku nebo fúzi s jinou společností; - Při stanovení daňového základu dle příslušných zákonů (daň z převodu nemovitosti, dědická a darovací daň). Ve druhém případě, kdy ke změnám vlastníků nebo podílů nedochází, lze ocenění sestavovat pro tyto účely: - Pro zjištění hodnoty majetku společnosti; - Pro účely auditu; - Při úpadku společnosti; - Při změně právní formy podniku; - Pro stanovení pojistné hodnoty Postup při ohodnocování podniku Každé oceňování podniku, je svým způsobem jedinečné. V první řadě záleží na důvodu, proč jsme se rozhodli podnik ocenit. Samotný výběr metod je pak podřízen funkcím, které ocenění plní. Jedno s obecných schémat, jak přistoupit k samotnému procesu ocenění, by mohl vypadat následovně: 1. Definice úkolu stanovení cíle ocení; 2. Znalost podniku informace o podniku, seznámení se s dokumentací; 3. Obecná diagnóza Ekonomická a obchodní diagnóza, technická a řídící diagnóza, sociální, právní a majetková diagnóza; 4. Účetní a finanční diagnóza finanční analýza; 5. Prognózy podniku perspektivy podniku, předpokládané výsledky; 6. Výběr metody - Výběr metody oceňování a parametrů v souvislosti s cílem ocenění; 12 S t r a n a

13 7. Analýza ocenění - aplikace nejvhodnější metody ocenění podniku; 8. Závěrečný výrok - závěrečný výrok o tržní hodnotě v kontextu s kompletní analýzou společnosti Přístupy k oceňování podniku - Nákladový přístup - Výnosový přístup - Kombinované metody Nákladový přístup 6 Odhad hodnoty majetku na základě jeho analýzy je definován jako součet jednotlivých ocenění položek majetku podniku. Tyto položky tvoří majetkovou podstatu podniku, kterou označujeme jak substanční hodnotu (Intrinsic Value, Substantive Value). Od tohoto souboru položek majetku je odečten součet individuálně oceněných závazků. Tato hodnota by měla zahrnovat všechny položky majetku, se kterými měl podnik spojené výdaje a od kterých lze očekávat přispění k výsledkům hospodaření podniku. Označení substanční hodnota je používán pro celou skupinu metod založených na analýze nákladů. Nejedná se však o pouhou analýzu nákladů, které byly vynaloženy. Jedny z hlavních metod pro stanovení substanční hodnoty jsou: - likvidační hodnota; - ocenění na principu historických cen; - ocenění na principu reprodukčních cen; - náklady nahrazení; - princip úspory nákladů Likvidační hodnota Jedná se o metodu zjišťovanou z důvodu odprodeje, rozdělení nebo likvidace určitého typu majetku. Jedná se o typ ocenění, které je založeno na předpokladu, že trh je schopen v určitém čase absorbovat podnikový majetek. Jedná se zpravidla o nejnižší hodnotu podniku, která nezahrnuje potenciální příjmy z jednotlivých složek majetku podniku plynoucí. 5 SABOLOVIČ Mojmír. Oceňování podniku. Brno: Rašínova vysoká škola s.r.o., ISBN MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., ISBN S t r a n a

14 Tato hodnota by měla sloužit zejména k odhadu dolní hrance ocenění podniku, rozhodnutí mezi sankcí a likvidací podniku a případnému měření jistoty, s jakou se investorům vrátí jejich kapitál, který vložili do podniku. Samotný výpočet likvidační hodnoty je dán následovně: Příjmy z prodeje majetku výdaje na vyrovnání dluhů náklady na vyrovnání nákladů likvidace +/- běžné podnikové příjmy a výdaje pro překlenutí nezbytně nutné pokračující doby činnosti Princip reprodukčních cen (Reproduction Costs) Tento princip je založen na poměrně jednoduché myšlence. Totiž: Za jakou částku by se dalo opětovně vybudovat znovu celý podnik. Její význam je však přijímán pouze v omezené míře. Výsledkem této úvahy je potom stanovení aktualizované pořizovací ceny, nebo čistých nákladů nezbytných pro vybudování obdobného podniku. V rámci tohoto ocenění je abstrahováno od nehmotných složek majetku jako je goodwill, vytvořené obchodní sítě, zkušenosti managementu a zaměstnanců apod Báze nákladů nahrazení Tato metoda je založena na myšlence: vybudovat stejně využitelný majetek při aktuálních cenách k datu ocenění a za využití moderních technologií, materiálů, apod. Společně s metodou reprodukčních cen je tato metoda obecně přijímána a akceptována i v rámci mezinárodních účetních standardů Princip úspory nákladů Zjednodušeně řečeno se jedná o kvantifikaci substitučního efektu existujícího majetku podniku. Hodnota majetku je tak dána schopností nahradit plánované investiční výdaje se započtením provozních nákladů. Celý princip je tak založen na cash flow, které je spojeno s jednotlivými položkami majetku Výnosový přístup 7 Jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického, se jedná o nejvhodnější přístup k oceňování. Bez ohledu na typ majetku (popřípadě aktiva, eventuálně dle ekonomické teorie uváděného výrobního faktoru) je hlavním faktorem, který do tohoto ocenění vstupuje, příjem z daného aktiva. Základním předpokladem je fakt, že příjem z poskytnutí tohoto aktiva 7 MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., ISBN S t r a n a

15 nebude nikdy nulový. Základní vztah pro ocenění výnosovou metodou vychází předpokladu nekonečných plateb v budoucnu (tzv. perpetuity) a ze vztahu: H = r / i r i H vyjadřuje výši věčné, pravidelné platby za jedno období; míra zhodnocení za jedno období; současná hodnota perpetuity Historický fokus 8 Při oceňování pomocí variant výnosových metod je hodnota aktiva dána současnou hodnotou budoucích výnosů. Přepočet budoucí hodnoty na současnou se potom realizuje pomocí kalkulované úrokové míry, která vyjadřuje náklady na kapitál a rizikovost budoucích výnosů a cash flow. Základy aplikace současné hodnoty jako jednoho z oceňovacích přístupů, lze najít již počátkem 20. století. Za hlavní představitele dvou základních odlišných přístupů v neoklasické ekonomii lze považovat Alfreda Marshalla (představitele cambridgské školy) a Eugena von Böhm-Bawerka (rakouská škola). Moderní principy oceňování pak vycházejí z prací amerického marginalisty a spoluzakladatele moderní ekonometrie Irvinga Fischera (The Rate of Interest, 1907, The Theory of Interest,1930). Zde představil čtyři alternativní přístupy vhodné pro analýzu investic, které současně vedly ke stejným výsledkům. Princip byl založen vždy na porovnání dvou investic. Preferovaná varianta potom byla charakterizována: - Vyšší současnou hodnotou při stejné tržní sazbě; - Největším přesahem současné hodnoty přínosů nad současnou hodnotou nákladů; - Největším přesahem míry návratnosti nad tržní úrokovou mírou; - Při porovnání s další nejvíce nákladnou investicí by výnosy přesahující míru návratnosti nákladů měly přesáhnout tržní úrokovou míru. Tyto základní předpoklady hodnocení ekonomické efektivnosti investic dodnes představují základní kritéria investičního rozhodování. První dva body demonstrují princip čisté současné hodnoty, třetí bod vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return). Poslední potom míru návratnosti. 9 8 SABOLOVIČ Mojmír. Stanovení hodnoty podniku. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN KRABEC Tomáš. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: GRADA Publishing, a.s., ISBN S t r a n a

16 Později v roce 1939 podle J. M. Keynese byla mezní efektivnost kapitálu počítána jako diskontní míra, která současnou hodnotu rentability aktiv (ROA Return of Assets) vyrovnává se současnou hodnotou. V 50. letech 20. století se pokročilo zejména k modelům, založených na cash fow na akciové trhy a oceňování podniků. V dnešní době je dle Mezinárodních oceňovacích standardů (IVS International Valuation Standards) za základní oceňovací metodu pokládána metoda Diskontovaného cash flow (DCF Discounted Cash Flow) Typy výnosových metod 10 - Metoda DCF Entity - Metoda DCF Equity - Metoda DCF APV - Metoda EVA Metoda DCF Entity: Je v současnosti metoda, která je jak v praxi tak i v odborné teorii nejčastěji používána. Jedná se o způsob ocenění, který je využíván v případech, kdy není cílem ocenit čistý obchodní majetek (vlastní kapitál), ale zejména investovaný kapitál. Vymezení volných peněžních toků (Free Cash Flow to Firm) Jedná se o variantu, která je konstruována z pohledu jak vlastníků, tak úročených věřitelů. Tzn. z pohledu všech investorů, kteří podniku poskytují zpoplatněný kapitál. Nejčastěji se tyto toky označují jako FCFF (Free Cash Flow to Firm). Při stanovování v tomto případě pracujeme s brutto investicemi do dlouhodobého majetku a nutného provozního kapitálu. Případně se dají použít i čisté investice (tj. snížené o odpisy tzv. netto investice), které lze získat jednoduchým meziročním rozdílem provozně nutně investovaného kapitálu. FCFF lze stanovit následujícím způsobem: Korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani (KPVH) - Odpisy + ostatní náklady, které nejsou výdaji v daném období (např. změna nákladových rezerv) 10 MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, ISBN S t r a n a

17 - Investice do provozně nutného pracovního kapitálu - Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku = Volné peněžní toky do firmy (FCFF) KPVH = výsledek hospodaření, který je vytvořen hlavní činností podniku a očištěn o jednorázové položky před rozdělením mezi vlastníky a úročené věřitele. FCFF v sobě tedy zahrnují podíly na zisku (dividendy) a platby věřitelům (splátky úvěrů vč. nákladových úroků) Zároveň platí následující vztah (M. Mařík): FCFF(t) = KPVH(t) In(t) = KPVH(t) (K(t) K(t-1)) kde: FCFF(t) volný peněžní tok do firmy v roce t; KPVH(t) korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani v roce t; In(t) netto investice do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu v roce t; K(t) provozně nutný investovaný kapitál ke konci roku t. Diskontní míra V tomto případě je diskontní míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC wighted average capital cost), která není ničím jiným než váženým průměrem. WACC =. (1 d) + WACC d CK VK K průměrné vážené náklady kapitálu; náklady vlastního kapitálu při konkrétním zadlužení; náklady cizího kapitálu; sazba daně z příjmů; cizí úročený kapitál (v tržní hodnotě); vlastní kapitál (v tržní hodnotě); investovaný kapitál (K = CK + VK). Obecný výraz pro stanovení hodnoty podniku metodou DCF Entity, kde WACC = diskontní míra : = 17 S t r a n a

18 volné cash flow do podniku v roce t; n Brutto hodnota podniku celkem; diskontní míra (kalkulovaná úroková míra); počet let předpokládané existence. Vzhledem k předpokladu existence firmy je nemožné naplánovat peněžní toky na jednotlivá léta. V praxi oceňování je tento problém řešen buď standardní dvoufázovou metodou, nebo metodami založenými na odhadu průměrných temp růstu. Standardní řešení plánu predikce peněžních toků je rozdělení předpovídaného období do částí, které jsou odlišeny mírou podrobnosti vypracovaných plánů, tempem růstu a délkou předpovídaného období. Dvoufázová metoda DCF Entity = + PH T PH délka první fáze v letech; pokračující hodnota; diskontní míra (kalkulovaná úroková míra na úrovni WACC). Výpočet pokračující hodnoty PH Pokračující hodnota zásadním způsobem ovlivňuje finální odhad hodnoty podniku. Při kratším období první fáze, ta se obvykle stanovuje na 3 6 let, může tvořit cca 80% výsledné hodnoty. Pro odhad pokračující hodnoty vzhledem k její významnosti platí stejně striktní požadavky jako na celé ocenění. Pro výpočet pokračující hodnoty se v praxi používá jedna ze dvou metod: 1) Gordonův vzorec Za předpokladu stabilního a trvalého růstu FCFF pak pokračující hodnota představuje současnou hodnotu: T =FCFF T+1 / - g T g FCFF T+1 poslední rok předpovídaného období; kalkulovaná úroková míra; předpokládané tempo růstu FCFF během druhé fáze; volný peněžní tok pro první rok pokračující fáze. 18 S t r a n a

19 2) Parametrický vzorec Do výpočtu pomocí této metody vstupují dva hlavní faktory: a) Tempo růstu korigovaných provozních výsledků hospodaření (upravených o daně ); b) Očekávaná rentabilita čistých investic. g PH = FCFF T+1 / (i k g) tempo růstu (v dlouhodobé perspektivě lze tempo růstu podniků přibližně stanovit na úrovni tempa růstu národního hospodářství). Třífázová metoda DCF Entity Jedná se o metodu, kde jsou zpřesněny předpovědi předpokládaných výnosů realizované podnikem v budoucím období. Základním krokem je rozdělení budoucnosti na tři fáze: 1. Fáze rychlého růstu jedná se o období, pro které má společnost kompletně zpracované finanční plány, z hlediska jak očekávaných nákladů, tak z hlediska předpokládaných výsledků hospodaření; 2. Přechodná fáze v této fázi je již potřeba jistý typ predikce ročního tempa růstu. Dochází ke stabilizaci parametrů a ke zpomalování růstu; 3. Fáze stability v této fázi jsou již parametry stabilní a je tak možné stanovení věčné anuity. Tento model je vhodný zejména pro podniky, které se vyznačují rychlým tempem růstu. Čisté investice se během snižování výkonnosti budou zmenšovat až do období třetí fáze. Do doby, kdy se čisté investice dostanou na úroveň výše odpisů. Metoda DCF Equity: 11 V tomto případě se jedná o metodu, která je opřena výhradně o vlastní kapitál podniku, se kterým přímo pracuje. Přímo počítá jednotlivé změny zadlužení a úroky. Jedná se o metodu, která je typická zejména pro oceňování různých finančních institucí, zejména bank, výnosovou metodou. Cizí kapitál má v těchto podnicích odlišné postavení než v případě nefinančních podniků. Tento způsob ocenění není vhodný zejména pro oceňování dílčích částí podniku. 11 MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., ISBN S t r a n a

20 Vymezení volných peněžních toků (Free Cash Flow to Equity) Volné peněžní toky jsou v tomto případě vymezeny pro samotné vlastníky. K jeho stanovení lze dojít dvěma způsoby. Vzhledem k tomu, že jsem v předchozí části již odvodil výpočet FCFF budu demonstrovat jako první variantu způsob, který vychází právě z volných peněžních toků do firmy. Volné peněžní taky do firmy (FCFF) 12 - Nákladové úroky * (1 daňová sazba) - Splátky úročeného cizího kapitálu + Přijetí nového úročeného cizího kapitálu Volné peněžní toky pro vlastníky (FCFE) Úplný model potom představuje následující způsob výpočtu: Korigovaný provozní výsledek hospodaření před daní - Nákladové úroky = Korigovaný výsledek hospodaření před daní - Upravená daň připadající na korigovaný výsledek hospodaření = Korigovaný výsledek hospodaření po dani (pro vlastníky) + Odpisy + Ostatní náklady, které nejsou výdaji v daném období (např. změna nákladových rezerv) - Investice do provozně nutného pracovního kapitálu - Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku - Splátky úročeného cizího kapitálu + Přijetí nového úročeného cizího kapitálu = Volné peněžní toky pro vlastníky FCFE Diskontní míra V tomto případě na rozdíl od předešlé metody musí být stanovena diskontní míra na úrovni nákladů vlastního kapitálu. Tyto náklady odrážejí rizika spojená s peněžními toky jak ve finanční oblasti tak v provozní. Jedná se o kalkulovanou diskontní míru při konkrétní úrovni zadlužení podniku: 12 MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., ISBN S t r a n a

21 H n = + ( /( )) * FCFF i k g T Hodnota podniku netto; Volný peněžní tok pro vlastníky; Kalkulovaná úroková míra na úrovni nákladů vlastního kapitálu při konkrétní míře zadlužení podniku; Předpokládané tempo růstu FCFE ve druhé fázi; Počet let první fáze. Metoda DCF APV (Adjusted Present Value upravená současná hodnota) Jedná se o zřídka používanou metodu, která je založena na dvou krocích. V první fázi se zjišťuje výnosová hodnota nezadlužené firmy. Jedná se o volné peněžní toky do firmy (FCFF), které jsou diskontovány náklady vlastního kapitálu, které nejsou zadluženy. Ve druhé fázi je nutné stanovení daňového štítu (daňových úspor), který plyne z nákladových úroků (pokud je společnost financována cizím kapitálem, který je úročen). Hodnota podniku brutto je potom dána součtem hodnoty podniku při nulovém zadlužení a současné hodnoty daňových úspor. Hodnota podniku netto se následně získá rozdílem hodnoty brutto a cizího kapitálu. Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA Economic Value Added) 13 Koncept EVA staví na platnosti teorie, podle které čistá současná hodnota získaná z hospodářských výsledků, je stejná jako čistá současná hodnota kalkulovaná z peněžních toků. Hospodářské výsledky je nezbytné ponížit o úroky z počátečních hodnot kapitálu v každém období. Jinými slovy, jedná se o kalkulování ekonomického zisku, který je dosahován při uhrazení běžných nákladů, nákladů na kapitál (vč. nákladů na vlastní kapitál). V případě aplikace této metody dochází ke spojení výsledku hospodaření souvztažně se zohledněním rizika, které je spojeno s jeho dosažením. V tomto případě se tak jedná o propojení dat získaných z účetnictví společnosti a informací z kapitálového trhu. Významnou přidanou hodnotou této metody a samotného ukazatele je možnost propojení s finanční analýzou a příležitost využít jej jak přímo k ocenění podniku, tak k řízení hodnoty podniku. 13 MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Proces ocenění základní metody a postupy. Praha: Ekopress s.r.o., ISBN S t r a n a

22 Ke stanovení EVA je nutné diferencovat dva typy zisku: Prvním z nich je zisk účetní. Finanční cíle jsou tak zpravidla determinovány účetními výkazy. Mám na mysli například různé formy výsledků hospodaření, jako je provozní výsledek hospodaření, výsledek hospodaření z běžné činnosti. Pomocí těchto dat je možné následně stanovit základní ukazatele rentability, jako jsou například rentabilita aktiv, nebo rentabilita vlastního kapitálu. V druhém případě se jedná o tzv. ekonomický zisk. Ten podnik generuje v případě, kdy jsou uhrazeny jak běžné náklady, tak i náklady na cizí i vlastní kapitál. V praxi znamená maximalizace ekonomického zisku maximalizaci akcionářské hodnoty (tzv. Shareholder Value). Základní a hlavní nevýhodou této metody je fakt, že se jedná ve své podstatě o výpočet jistého odhadu, který navíc platí jen s určitou pravděpodobností. V praxi je potom používáno několik formalizovaných typů výpočtu tohoto ukazatele: Výpočet EVA Pro samotné zjištění této hodnoty je třeba stanovit tři základní veličiny. Tento ukazatel je totiž chápán jako čistý výnos z provozní činnosti očištěný o náklady kapitálu (jak vlastního tak i cizího). Varianta Entity EVA = NOPAT Capital WACC NOPAT Capital WACC výsledek hospodaření z operační činnosti (Net Operating Profit After Taxes); kapitál vázaný v aktivech sloužících k operační činnosti podniku (aktivech potřebných k hlavnímu provozu podniku); průměrné vážené náklady kapitálu. Varianta podle nákladů EVA = NOPAT NOA t-1 WACC t NOA t-1 Čistá operační aktiva (Nett Operating Assets). 22 S t r a n a

23 Stanovení NOPAT (Net Operating Profit After Taxes): Jak již z doslovného anglického překladu vyplývá, je podstatou úpravou výsledku hospodaření z operační činnosti pro stanovení NOPAT jeho daňová úprava. Pro přesné stanovení lze použít například následující postup. Skutečnou daňovou sazbu zjistíme vydělením splatné daně účetním výsledkem hospodaření. Získáme tak efektivní daňovou sazbu. NOPAT potom touto sazbou vynásobíme. Úpravy výsledku hospodaření: Provozní výsledek z účetní výsledovky provozní výnosy z neoperačního majetku + finanční výnosy z finančního majetku zahrnutého do NOA + provozní náklady na neoperační majetek + odpisy goodwillu + původní náklady s investičním charakterem - odpisy nehmotného majetku vytvořeného aktivací + leasingová platba, příp. změna časového rozlišení (původní náklad na leasing) + původní účetní odpis z odkupní ceny v letech po skončení leasingu - nově kalkulované odpisy majetku pronajatého na leasing neobvyklé zisky + neobvyklé ztráty +/- eliminace tvorby a rozpuštění nákladových rezerv Úprava daní na úroveň NOPAT = NOPAT Stanovení NOA (Nett Operating Assets): Jedná se o aktiva, která jsou svou podstatou naprosto nezbytná k základnímu účelu podnikání. Ze stejného důvodu jako je z výsledovky nezbytné, vyloučit výnosy a náklady, které jsou vykázány jako provozní ačkoliv s běžnou činností podniku nesouvisejí, tak obdobným způsobem je nutné upravit položky aktiv, které nejsou spojeny s hlavní činností a z pasiv závazky, které nejsou úročeny. 23 S t r a n a

24 Úpravy v aktivech a pasivech 14 Hodnotu NOA v tomto případě představuje upravená bilanční suma. Pro lepší transparentnost uvedu i samotné úpravy výkazů vycházející z českých účetních standardů. Tab. 1 Úpravy v aktivech Dlouhodobá aktiva Dlouhodobá aktiva z účetní rozvahy - Neoperační (provozně nenutný) dlouhodobý majetek + Goodwill (v brutto hodnotě) + Zvýšení hodnoty dlouhodobého majetku z přecenění (tiché rezervy) - Zůstatková hodnota majetku odkoupeného po skončení leasingu + Hodnota pronajatého majetku (leasing) + Kumulované neobvyklé ztráty - Kumulované neobvyklé zisky Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, ISBN Tab. 2: Upravený pracovní kapitál Upravený pracovní kapitál Oběžná aktiva z účetní rozvahy - Neoperační (provozně nenutná) oběžná aktiva + Tiché rezervy z přecenění oběžných aktiv - Časové rozlišení související s nepravidelnými leasingovými platbami - neúročené krátkodobé závazky Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, ISBN MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, ISBN S t r a n a

25 Tab. 3 Úpravy v pasivech Vlastní kapitál Vlastní kapitál z účetní rozvahy Změny vyvolané úpravou aktiv - Neoperační aktiva (dlouhodobá i oběžná) + Goodwill (v brutto hodnotě) + Tiché rezervy z přecenění + aktivované náklady s investičním charakterem (nehmotná aktiva) +/- případná úprava VH o náklady spojené s leasingem (kumulovaně) + Kumulované neobvyklé ztráty - Kumulované neobvyklé zisky Změny ostatní + nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků Úročený cizí kapitál Cizí zdroje z účetní rozvahy Změny vyvolané úpravou aktiv - krátkodobé neúročené závazky (vč. časového rozlišení pasivního) + závazky z leasingu Změny ostatní - nákladové rezervy, které nemají charakter skutečných závazků (vyřazené z cizího kapitálu a přesunuté do vlastního kapitálu) Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv. Metody oceňování podniku pro pokročilé hlubší pohled na vybrané problémy. Praha: Ekopress, ISBN Ocenění podniku založené na EVA Metoda EVA, obdobně jako metody založené na DCF, se z hlediska času dá rozdělit na tři fáze. Lze tak hodnotu podniku sledovat na třech úrovních: Brutto hodnota, pro kterou lze použít metodu EVA Entity. Netto hodnotu, kterou získáme pomocí metody zvané EVA Equity. V poslední řadě, jako upravenou současnou hodnotu pomocí metody EVA APV. EVA /MVA V této části bych se rád zmínil o konceptu EVA/MVA. MVA - Market Value Added (trhem přidaná hodnota). MVA lze vyjádřit jako současnou hodnotu budoucích EVA. Svým způsobem se jedná o podnikový goodwill. Souhrnný pohled na princip EVA/MVA je tedy spojením jak jednoho minulého období (EVA), tak zohlednění budoucích očekávání (MVA). 25 S t r a n a

26 EVA v roce t; Kombinované metody MVA Hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto); Čistá operační aktiva k datu ocenění; Průměrné vážené náklady kapitálu; Cizí kapitál k datu ocenění; Neoperační aktiva k datu ocenění. Tyto metody lze někdy označovat také jako korigované výnosové metody. Vyvozují výslednou hodnotu podniku na základě dílčích výsledků získaných aplikací základních oceňovacích metod a jejich kombinací. Mezi tyto metody se řadí například : - Metoda ekonomického nadzisku; - Metoda střední hodnoty; Metoda kapitalizovaných nadzisků (Excess Earnings Method) Tento způsob stanovení hodnoty podniku vychází z předpokladu, že existuje jistý výnosový potenciál podniku, který se dá považovat za jistý. Podnik tedy vytváří jistou hodnotu právě tehdy, když výnosy přesahují cenu investovaného kapitálu. Na rozdíl od jiných metod umožňuje zachytit stav, kdy podnik negeneruje žádnou hodnotu, ale naopak ji spotřebovává. Tato metoda je nejefektivnější u typu podniků s vysokým technologickým potenciálem a značným podílem nehmotných aktiv. Zisk se v tomto případě skládá ze dvou fiktivních položek: - Úroků z hodnoty provozně nutného majetku; - Úroků z goodwillu (nadzisk). Samotná hodnota podniku je pak dána součtem věcné hodnoty podniku (upravené o majetek, který není provozně nutný) a hodnoty goodwillu. Ke zjištěné hodnotě je v konečné fázi nezbytné ještě připočíst likvidační hodnotu majetku podniku. 26 S t r a n a

27 Metoda střední hodnoty (Schmalenbachova metoda) Jak již samotný název napovídá, jedná se o kombinaci zjištěných středních hodnot pomocí nákladových a výnosových metod. Z matematického pohledu tvoří základní vztah aritmetický průměr výnosové a substanční metody: H SH VH hodnota podniku; substanční hodnota; výnosová hodnota. Základní myšlenkou je, že hodnota podniku je vytvářena jak vloženými prostředky do podnikání, tak i budoucím výnosem. Při aplikaci této metody je nejobtížnější zvolit a přiřadit optimální váhy každé z metod. Celkový výpočet je potom zpřesněn a výsledná hodnota je dána váženým aritmetickým průměrem:, zvolené váhy výnosové a substanční hodnoty Finanční analýza V prvé řadě je nutné podotknout, že finanční analýza je systémem, který není žádným způsobem právně upraven, kodifikován, či jakýmkoliv způsobem vymezen. Už samotný tento fakt tak komplikuje nejen její provádění, ale stejně tak nejednoznačnost výkladu, interpretace a komparace zjištěných výsledků. Ve vztahu ke konkrétním potřebám lze finanční analýzu účetních výkazů řešit z několika úhlů pohledu, s různou mírou detailnosti, a za pomoci několika metod. Vedle analýzy absolutních hodnot různých položek účetních výkazů se nejčastěji používají například rozdílové či poměrové ukazatele. Jak již z názvu vyplývá, finanční analýza se zaměřuje na finanční situaci firmy a podává tak informace o finanční situaci podniku, někdy též o finančním zdraví podniku. Posouzení finančního zdraví je založeno na analýze dat uvedených ve finančních výkazech. Skutečnou situaci podniku však nelze stanovit pouhým výpočtem sledovaných hodnot. Do reálného obrazu pak tato čísla přemění analytický rozbor založený na řadě zkušeností a úsudku analytiků. 27 S t r a n a

28 I přes absenci jakékoliv oficiální metody finanční analýzy jsou ale mezi analytikami postupy, které cílí na podání věrného obrazu o situaci v podniku. Jak z pohledu na majetek, tak s pohledu příjmů a výdajů společnosti Horizontální analýza 15 Jako výchozí pro rozbor účetních výkazů, považuji stejně jako celá řada expertů a analytiků, rozpad na horizontální a vertikální analýzu. V rámci horizontální analýzy sledujeme vývoj každé veličiny v čase. Nejvíce využívané je právě meziroční srovnání. Tato změna absolutních ukazatelů je potom nejčastěji vyjadřovaná procentuálně. Již v této části analýzy je možné vysledovat vývoj sledovaných položek a jejich případnou vzájemnou kolizi. Z uvedeného vyplývá, že proto, abychom mohli vůbec horizontální analýzu provádět, je nezbytné mít k dispozici údaje alespoň za dvě po sobě jdoucí období. Zjednodušeně řečeno, výsledkem horizontální analýzy je pro analytika odpověď na jednoducho otázku: O kolik?, přičemž vyjádření této změny je absolutní, nebo procentuální Vertikální analýza 16 Princip vertikální analýzy spočívá v pohledu na jednotlivé položky rozvahy a výsledovky ve vztahu k nějaké veličině. V případě rozvahy jsou často vyjadřovány jako procento z celkové bilanční sumy. V případě výsledovky se sledované položky poměřují nejčastěji k celkovým výnosům nebo tržbám. Díky vertikální analýze lze tak sledovat vliv individuálních činitelů na tvorbě zisku. Toto porovnání se děje ve vztahu k jedinému roku, nikoliv meziročně. Finanční analýza jako samostatná kapitola v rámci stanovení hodnoty firmy, je dle mého názoru zcela základní a výchozí metodou, která pomáhá vytvořit si poměrně rychlými kroky aktuální obrázek o hodnocené společnosti. Jedná se o rozbor založený především na základních účetních výkazech každého podniku. Rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu o peněžních tocích (Cash flow). Zkoumá a zjišťuje především finanční zdraví podniku a je nedílnou součástí systematického finančního řízení podniku. V jistém slova smyslu se dá hovořit o zpětné vazbě, kterou finanční analýza podává svým uživatelům. V tomto případě se může v neposlední řadě jednat i o totožné subjekty, které jsou zainteresované na stanovení hodnoty sledovaného podniku. Neocenitelným pomocníkem je zcela nepochybně finančním 15 KOVANICOVÁ Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, ISBN KOVANICOVÁ Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon, ISBN S t r a n a

29 manažerům a samotnému vedení. Díky unifikovanosti sledovaných dat a v některých případech i díky povinnosti tyto informace zveřejňovat, jde o velmi cenný a vypovídající podklad o aktuálním stavu hospodaření každé sledované společnosti. Tyto informace jsou potom bedlivě sledovány nejen interními uživateli pro chod podniku, ale i externími uživateli, jako jsou potenciální investoři, stávající věřitelé, auditoři, nebo případně státní orgány. Cílem finanční analýzy je určit co a s jakou intenzitou přispělo k aktuální finanční situaci sledovaného podniku. Zároveň jsou tato data nepostradatelným pomocníkem při stanovování budoucích kroků při finančním řízení. I přesto, že vstupní data pro finanční analýzu vychází ze samotného účetnictví, jehož vedení je nejen upraveno zákony, ale zároveň i opřeno o několik obecně závazných pravidel, lze se často v praxi setkat na straně podniků s jistými zásahy, které bychom mohli pracovně nazvat optimalizací. Nepovažuji za nezbytné a příliš vhodné ve své práci podrobně rozebírat strukturu hlavních účetní výkazů. Velice rád bych ale tuto podkapitolu ne zcela opomněl a rád bych poukázal na drobná překvapení, která se mohou za jednotlivými položkami skrývat Rozvaha Rozvaha (též bilance), jakožto jeden ze základních prvků účetních výkazů, podává stavové informace o majetku podniku (Aktivech), zdrojích (Pasivech), kterými je tento majetek financován. Z hlediska účetnictví je její hlavní a klíčovou charakteristikou tzv. bilanční princip, neboli zlaté Bilanční pravidlo: AKTIVA = PASIVA A skutečně. Pokud se například na webovém portále justice.cz, kde jsou zveřejňovány účetní závěrky společností, které tuto povinnost mají, náhodně porozhlédneme po dostupných výkazech, zjistíme, že je toto pravidlo s nebývalou přesností dodržováno a respektováno. O věrnosti a poctivosti zobrazených dat nás potom ve značné míře ubezpečují i samotní členové auditorské komory (KAČR), kteří některé z těchto výkazů posvěcují. Jsou však tyto výroky Bez výhrad opravdu směrodatné? Při pohledu na splnění bilančního pravidla a po posouzení jednotlivých položek v bilanci jistě ano, nicméně při bližším pohledu na některé z nich zůstávají zcela nepochybně viset ve vzduchu určité otazníky. Rád bych se tímto pozastavil nad některými vybranými položkami, napříč celou rozvahou. 29 S t r a n a

30 Aktiva Již první zastavení na AKTIVNÍ straně bilance nad dlouhodobým nehmotným majetkem nás zcela nepochybně zarazí položka s názvem Goodwill neboli dobré jméno, pověst podniku, výrobku nebo služby. Podle 6 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, definice následující: Goodwill je pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku, nebo jeho části ve smyslu obchodního zákoníku, nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky. Z tohoto pohledu je patrné, že goodwill je chápán jako aktivum nabyté druhotným způsobem (tj. např. vzniklý akvizicí jiné společnosti). Za tzv. prvotní goodwill lze potom považovat dobré jméno podniku skutečně nabyté jeho vlastní činností. Přesná a spolehlivá kalkulace je nicméně poměrně obtížná. Hodnota se totiž může v čase měnit významně rychle a to jak v důsledku ekonomických změn, tak příchodem konkurence, nebo pouhým špatným marketingem. Při sestavení účetní závěrky například k , tak skutečný stav goodwillu nemusí zcela odpovídat situaci, která nastane například pouhý týden poté. Obdobná, do jisté míry i subjektivní, je situace u Staveb v dlouhodobém hmotném majetku. Bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti sem patří stavby podle stavebního zákona vč. budov, důlních děl a důlních staveb pod povrchem, vodní díla apod. Vedle těchto také otvírky nových lomů, pískoven a v neposlední řadě byty a nebytové prostory. Do účetnictví potom vstupují na základě způsobu jistého ocenění. Pominu-li nejednotnost odborných znaleckých posudků a subjektivních přístupů samotných znalců, jsou i zvolené metody ocenění značně zavádějící. Tržní (příp. prodejní) hodnota je v nemálo případech výrazně odlišná od hodnot stanovených ve znaleckých posudcích. Samostatnou kapitolou u dlouhodobého hmotného majetku je potom možnost jeho odepisování a postupně snižovaná jeho účetní hodnota. Skutečná vypovídající hodnota této položky je tak v bilanci značně zkreslená a netransparentní. Obdobnou úvahu bychom potom mohli použít i u samostatných movitých věcí a jejich souborů. Z hlediska dlouhodobého finančního majetku jsou v účetnictví nepochybně spornými položkami podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem a půjčky a úvěry 30 S t r a n a

31 ovládající a řídící osoba, podstatný vliv. Existují dnes reálně možnosti, jak tyto položky věrně a poctivě zobrazovat a evidovat? Určitě ano. V případě oběžných aktiv bych se dle obecně ustáleného pořadí zastavil až u pohledávek. Ačkoliv přeskočené stavy zásob a materiálu jistě nejsou nedotknutelnou a neovlivnitelnou složkou účetního výkazu Rozvaha. Bez rozdílu jejich krátkodobosti či dlouhodobosti bych dokonce abstrahoval i od položek typu Pohledávky ovládající a řídící osoba a Pohledávky podstatný vliv. Těžko totiž soudit morální kredit jednotlivých řídících osob například u společností s ručením omezeným, kde jediný společník je zároveň jednatelem. Nad reálnou vymahatelností a splatností těchto pohledávek se mi tak, možná snad právem, vznáší jeden velký otazník. Pohledávky z obchodních vztahů by však, alespoň dle mého názoru, neměli z hlediska interpretace být zase až tak zkreslené. Nicméně vřele doporučuji bližší seznámení s přílohou k účetní závěrce, kde je možné nabýt poněkud lepšího dojmu. Struktura pohledávek z hlediska jejich statutu do splatnosti/po splatnosti je již sama o sobě poměrně vypovídající. Jednak o portfoliu zákazníků účetní jednotky a tak i o případných problémech se samotnou likviditou a solventností sledované společnosti. V případě vymahatelnosti pohledávek po splatnosti nad 90 dnů bych již byl značně skeptický. Při zamyšlení se nad krátkodobým finančním majetkem bych se ještě rád zastavil nad položkou peníze a účty v bankách. V případě peněz na pokladně spatřuji problém v relevantních informacích při zpracovávání dat pro účetní závěrku. Pro jednoduchost uvedu, že není nijak zvlášť složitý převod hotovosti z peněženky do pokladny. Opačným směrem to nebude o moc těžší. Druhý problém v případě krátkodobého finančního majetku vidím na účtech v bankách. Zejména potom v případě, kdy společnosti využívají účty v různých měnách a tyto měny často konvertují mezi sebou. V systému plovoucích měnových kurzů mohou při větších objemech vznikat ze dne na den poměrně značné kurzovní rozdíly. Pokud bychom do hry zapojili i vstupující daň z přidané hodnoty stojíme před branami novodobého Babylonu. Doslova hrátky se pak dají realizovat v položkách časového rozlišení v položkách nákladů a příjmů příštích období. Zejména pak u případných spekulací stavebních firem, kde do hry vstupují reálné/nereálné rozpracované a dosud nevyfakturované zakázky, zádržné apod. 31 S t r a n a

32 Pasiva Pokud bychom se zaměřili na druhou, PASIVNÍ stranu bilance je třeba se nejprve podívat na její dvě složky, které již samy o sobě mnohé napovídají. Rozdělení pasiv na vlastní kapitál a cizí zdroje nám zcela jednoznačně a transparentně dokáže popsat ukazatel Equity ratio. Ten je dán poměrem vlastního kapitálu a celkové bilanční sumy, neboli celkovou hodnotou pasiv, příp. aktiv (zůstává totiž zachován bilanční princip, kdy suma aktiv = suma pasiv). Ne vždy však platí, že čím vyšší podíl vlastních prostředků na financování majetku, tím zdravější firma. V případě obchodních firem je tento ukazatel často realizován i na úrovni cca 20-30%. Vzhledem k výši pohledávek a struktuře splatnosti, často i přes 90 dnů, je nezbytné tento nedostatek likvidity kompenzovat provozními úvěry od různých bankovních institucí. Zcela logicky potom na straně pasiv dochází k nárůstu na straně cizích zdrojů a zhoršení sledovaného ukazatele. Bez ohledu na časovou strukturu potom za nejpodstatnější body k zamyšlení na straně pasiv považuji stranu závazků. Primárně je třeba zdůraznit, že závazky z obchodních vztahů nemusí být a priori indikátorem negativní situace v podniku. I v tomto případě, stejně jako u struktury pohledávek, je nezbytné prohlédnout si detailněji přílohu k účetní závěrce, kde je možné dozvědět se skutečný stav věci. I tak ale v případě závazků, kterým nebyl klient schopen dostát včas, nemusí být nutně oheň na střeše. Celá řada dodavatelů má totiž smluvně nastaveny natolik přísné podmínky, že ani při nejlepší vůli není pro společnost možné nedostat se do stavu do splatnosti. Současně je třeba brát i v potaz, že celá řada dodavatelskoodběratelských vztahů je nastavena na dlouhodobé spolupráci, vzájemné toleranci a důvěře. Ne zřídka se tak můžeme setkat se vzájemným uznáváním zápočtů a podobně. Kapitola sama o sobě jsou závazky ke společníkům, členům družstva k účastníkům sdružení. Těžko předvídat nakolik bude společník a jednatel v jedné osobě tolerantní vůči své vlastní firmě, pokud u ní bude mít nesplacený závazek. Z cizích zdrojů bych se závěrem zastavil u položky bankovní úvěry a výpomoci. Z hlediska účtování a dodržování základních pravidel by se měly i zůstatky dlouhodobých úvěrů splatné do jednoho roku připisovat na stranu krátkodobých bankovních úvěrů. Nicméně rozlišení těchto zůstatků a čerpaných provozních úvěrů je v případě samotné rozvahy zcela nemožné. Občas je možné vysledovat tuto strukturu opět právě v příloze k účetní závěrce. Poměrně důležitou informací z titulu ošetření rizika splácení těchto půjček a v souvislosti s předchozím odstavcem je podřízenost závazkům ke společníkům vůči 32 S t r a n a

33 bankovním úvěrům. Pokud by totiž tato subordinace neproběhla, mohlo by se to v některých případech bankám významně nevyplatit. Z výše uvedených postřehů je více než patrné, že samotný pohled na rozvahu je jen pouhou osnovou. Pro správnou interpretaci těchto čísel je do jisté míry možné použít přílohu k účetní závěrce. Ještě více důležité je dle mého názoru pro finančního analytika umění číst mezi řádky Výkaz zisku a ztrát Druhým ze základních výstupů, který podnik musí s ohledem na zákonnou úpravu vedení účetnictví sestavovat, je vedle rozvahy výkaz zisku a ztráty. I tento výkaz je povinnou součástí účetní závěrky. Z hlediska vypovídající schopnosti dat, které jsou zde obsaženy, je třeba hned na samotném počátku zdůraznit, že proti rozvaze, která zachycuje statický pohled na aktiva a pasiva podniku ke dni sestavení tohoto výkazu, se výkaz zisku a ztrát (též výsledovka) soustředí vždy na určitý časový interval. V rámci sledovaného období potom Výsledovka zachycuje náklady a výnosy. Nikoli výdaje a příjmy. Náklady a výnosy se účtují k okamžiku vzniku, což ve skutečnosti často neodpovídá skutečným peněžním výdajům a příjmům (ty zachycuje výkaz o peněžních tocích (Cash flow). Navíc zde v některých případech hrají významnou roli odpisy, které jsou sice nákladem, i přesto však neznamenají úbytek peněžních prostředků. Samotná struktura tohoto výkazu potom obsahuje dvě základní skupiny dat. V prvním případě se jedná o informace týkající se provozní činnosti podniku. Druhá, neprovozní (též mimořádná) část je zaměřena na ostatní činnosti, které nemají se samotnou hlavní činností podniku a jeho podstatou přímou souvislost. Odráží tak účetní výsledky všech ostatních aktivit. Stěžejními ukazateli v prvním případě jsou provozní výsledek hospodaření a finanční výsledek hospodaření. Provozní výsledek hospodaření odráží jádro sledované společnosti a lze jej tedy zcela oprávněně považovat za nejdůležitější. Schematické znázornění výpočtu provozního výsledku hospodaření: + tržby za prodej zboží náklady na prodané zboží = obchodní marže + výnosy z finančních činností náklady na finanční činnost = finanční výsledek hospodaření 33 S t r a n a

34 + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb náklady související s provozní činností = provozní výsledek hospodaření Při zcela základním pohledu na toto schéma je patrné, že podíl na celkovém provozním výsledku hospodaření bude zcela nepochybně záviset na typu sledované společnosti. Jinou strukturu uvidíme u obchodního podniku, jinou u výrobní firmy. Finanční výsledek hospodaření Odráží jednak způsob financování podniku (úroky z úvěrů) a jednak politiku v oblasti finančních investic a finančního majetku (výnosy z cenných papírů). Za finančními náklady lze v tomto případě vidět především již zmíněné nákladové úroky. Díky této položce lze tak zejména v průmyslových podnicích pozorovat zápornou výši finančního výsledku hospodaření. Tento stav je dán zejména nutností pravidelných investic do obnovy, inovací a nákupu nových technologií. Stejně tak je tato položka významně ovlivňována čerpáním různých typů provozních úvěrů od komerčních bank, bez kterých si dnes řada firem nedokáže své podnikání vůbec představit. Konkurenční situace snad na všech trzích, tlak na kvalitu, rychlost a objem produkce, nestandardní platební podmínky a zejména pak dlouhá splatnost faktur, si svým způsobem vynucují, aby společnosti tento výpadek v cash flow vykrývaly čerpáním právě zmíněných provozních úvěrů od bank. Mimořádný výsledek hospodaření Tvoří z hlediska tvorby celkového výsledku hospodaření jeho třetí složku. Stejně jako v předešlých případech se jedná o rozdíl mezi výnosy a náklady. Z hlediska jejich mimořádnosti se ale jedná o operace, které nejsou vzhledem k běžné činnosti podniku obvyklé. Jedna se například o nahodilé škody na majetku, výnosy a náklady plynoucí například ze změny oceňování majetku. V tomto případě je však pro uživatele těchto informací důležité zjistit, do jaké míry mohly být tyto výsledky manipulována a do jaké míry odpovídají skutečnému vývoji. EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization) 17 V souvislosti s modernějším a v praxi aktuálně mnohem používanějším přístupem, bych se v tuto chvíli rád zastavil nad trochu odlišnějším pojetím hospodářského výsledku. Je jím ukazatel EBITDA a jeho různé modifikace. Svým způsobem se jedná o tytéž informace, 17 Webový portál. ČR. EBITDA.CZ. Dostupné z 34 S t r a n a

35 které lze lze vysledovat i z výkazu zisku a ztrát, nicméně v praxi a v manažerském pojetí se s ním setkáme výrazně častěji. Česky se tento ukazatel dá přeložit jako zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace. amortizace Postupnými úpravami a očištěním můžeme z tohoto ukazatele dostat různé typy typy zisku sledované společnosti: EBITDA zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace amortizace;; EBITDA odpisy = zisk před úroky a daněmi ( EBIT) EBIT); EBIT úroky( nákladové) = zisk před zdaněním (EBT) (EBT); EBT daň z příjmu = zisk po zdanění ( EAT). EAT) Tab. 4 Grafické znázornění struktury zisků na různé úrovni Zdroj Webový portál. ČR. EBITDA.CZ. Dostupné z Zdroj: Agentury - Česká komora odhadců majetku - Ústavu pro oceňování majetku ČKOM, a.s. Česká komora odhadců majetku Byla založena jako profesní sdružení občanů ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, občanů ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o zájmové, nezávislé a neziskové sdružení podnikatelů (fyzických i právnických osob), podnikajících v oblasti oceňování majetku. Za stanovených podmínek mohou být členy Komory i fyzické nebo právnické osoby, které nepodnikají nepodnikají v oblasti oceňování majetku. Komora je členem mezinárodních organizací a institucí, jejichž cíle a všeobecné zásady uznává a ztotožňuje se s nimi. ČKOM je 35 S t r a n a

36 zakladatelskou organizací dvou dceřiných společností. Ústavu pro oceňování majetku ČKOM, a.s. a Společnosti pro personální certifikaci, o.p.s. Ústavu pro oceňování majetku (ČKOM, a.s). Ústav oceňování majetku ČKOM, a.s. byl založen v roce 1999 především na základě požadavků ze strany bankovních ústavů spolupracujících se členy České komory odhadců majetku. Podnět k této spolupráci vycházel i z dlouhodobé koncepce podložené profesními zkušenostmi jednotlivých členů komory, zejména v tržním oceňování majetku. V samém počátku byla společnost orientována především na poskytování služeb pro bankovní domy a státní orgány. V současnosti společnost i nadále spolupracuje s bankovními ústavy a státními orgány, ale nabízí služby všem klientům (institucím, právnickým i fyzickým osobám), kteří potřebují ocenit svůj majetek. Dále se rozvíjí i spolupráce se zahraničními investory, kteří mají zájem v ČR podnikat. Ústav oceňování majetku ČKOM a.s. je odborným výkonným pracovištěm, který současně centrálně organizuje činnost jednotlivých agenturních středisek. Ústav průběžně vyjadřuje kvalifikovaná stanoviska k problematice oceňování jednotlivých druhů majetku a poskytuje relevantní odborné služby. Odhadci majetku spolupracující s ÚOM ČKOM, a.s. působí dlouhodobě ve svých profesních specializacích, jsou eticky na potřebné úrovni a jsou schopni poskytovat klientům komplexní služby. 2 VLIV OCENĚNÍ PODNIKU NA ÚČETNÍ VÝKAZY Jak již bylo nastíněno v úvodu této práce, existuje celá řada důvodů, které manažery vedou k rozhodnutí zajímat se o stanovení hodnoty jejich společnosti. Nejčastěji mezi tyto důvody patří rozdělení obchodních podílů, likvidace společnosti, prodej části podílu nebo celé firmy. Jaký vliv má ale takto stanovená hodnota na samotný prodej a jaký je její dopad do účetních výkazů jak samotné firmy, tak kupujícího subjektu? Prodat, případně koupit jeho část může být pro jeho samotnou existenci ekonomicky optimálním rozhodnutím. Toto rozhodnutí má tak dopady jak do finančních výkazů prodávajícího, tak kupujícího. Podle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor nehmotných, hmotných a osobních složek podnikání. Při prodeji podniku převádíme na kupujícího všechny majetkové položky i závazky. Je nutné zdůraznit, že prodávající a kupující se v tomto případě nijak nepropojují. Nejedná se o prodej podílů, práv a povinností prodávajícího ve vztahu k podnikání kupujícího a na druhou stranu nedává možnost kupujícímu podílet se na podnikání prodávajícího. Rád bych stručně vystihl základní výhody prodeje nebo koupě celého podniku, případně jeho části. Primární výhodnou je rychlost. Právně i procesně se jedná o relativně jednoduchou transakci, kde kupující vstupuje přímo do kupovaného podniku a váže na sebe veškeré vztahy 36 S t r a n a

37 plynoucích např. z nájemních smluv a leasingů. Stejně tak nabývá možnost účastnit se i pracovně právních vztahů k zaměstnancům. Prodávající subjekt touto transakcí nepozbývá podnikatelská oprávnění a ani jinak nezaniká. Výsledkem je tak pouhá úprava bilance a její vyčištění za předem smluvenou cenu. Zůstávají mu také některé veřejnoprávní vztahy jako jsou dotační, pojistné, daňové, apod. Obchodní zákoník v tomto případě jasně definuje právní úpravu těchto transakcí smlouvou o prodeji podniku. 2.1 Účtování - kupující Oproti prodávajícímu nebude účtovat kupující o transakci výsledkově ale rozvahově. Prakticky to znamená, že bude účtovat na stejné účty, z nichž prodávající odúčtoval převáděné složky jmění. Jednotlivé účty se však mohou lišit. Tuto možnost kupujícímu dává směrná účtová osnova. Důležitým faktorem, který zaúčtování nabytého majetku ovlivňuje je jeho ocenění. Kupující má v tomto případě na rozdíl od prodávajícího poměrně volnou ruku. Zákon o účetnictví stanovuje tři metody, ze kterých si kupující má možnost vybrat: - V účetních cenách prodávajícího; - Ve skutečných dohodnutých cenách; - Individuelně dle znaleckého posudku. Případný rozdíl mezi přeceněným podnikem a kupní cenou je zaúčtován jako goodwill, resp. badwill. 2.2 Účtování - prodávající Účtování pro podobné transakce je blíže popsáno částí Českého účetního standardu pro podnikatele operace s podnikem. Vzhledem k souladu českých účetních standardů se zákonem o účetnictví je pro podobné operace jeho využití velice bezpečné. Tyto postupy lze rozdělit do následujících kroků: - Zrušení rezerv jak zákonných (podle zákona o rezervách), tak ostatních; - Zrušení opravných položek vztahujících se k prodávanému majetku; - Zrušení oceňovacího rozdílu k nabytému majetku z dřívějších transakcí aktivního i pasivního; - Zrušení goodwillu a badwillu; - Vypořádání časového rozlišení vztahujícího se k prodeji podniku, leasingy apod. lze převést na kupujícího jako pohledávku či závazek, v ostatních případech se toto vypořádání účtuje do výsledku hospodaření; - Vypořádání dohadných položek souvisejících s prodejem podniku, jak aktivních tak pasivních; 37 S t r a n a

38 - Jednotlivé složky majetku se převádějí na kupujícího (vyřazení majetku se provádí v účetních cenách); - Složky závazků převáděné na kupujícího (vyřazení závazků se provádí v účetních cenách); - Převod rezerv na kupujícího, které lze ze zákona takto převézt; - Zaúčtování sjednané prodejní ceny za podnik nebo jeho části. I v případě prodeje celého podniku nebo jeho části však nedojde k úplnému vynulování všech účtů. Převézt nelze například: - Veřejnoprávní pohledávky a závazky; - Zřizovací výdaje; - Vnitropodnikové účty; - Právně nezcizitelný majetek (licence); - Složky vlastního kapitálu; - Opravné položky a ostatní účty vztahující se k vlastnímu kapitálu; - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál; - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 3 STANOVENÍ HODNOTY VYBRANÉ SPOLEČNOSTI POMOCÍ POUŽITÝCH METOD 3.1 Výběr společnosti a její představení V této druhé stěžejní části své práce bych se rád zaměřil na konkrétní společnost, na níž provedu detailní finanční analýzu včetně aplikace některých z používaných modelů pro stanovení hodnoty společnosti. Vzhledem k aktuální ekonomické situaci ve světě, která byla nastartována splasknutím realitní bubliny ve Spojených státech amerických a s jejímiž následky se postupně museli potýkat nejen v zámoří, ale i v celé Evropě, budu svou pozornost upírat na odvětví, které se podle mého názoru s touto negativní turbulencí vyrovnává velmi pozvolna a s velkými problémy až doposud. Je to právě stavebnictví, které jak v profesním životě, tak osobním životě kříží cestu snad každému z nás. Vždyť s výstavbou nebo rekonstrukcí vlastní střechy nad hlavou, nebo revitalizací dopravních či inženýrských sítí apod. se potkáváme dnes a denně. Jak jsem již uvedl v samotném začátku své práce, v následující části se zaměřím na analýzu a ocenění mnou vybrané společnosti. Vzhledem k mému osobnímu vztahu k ústeckému regionu jsem zcela záměrně zůstal přímo v Ústí nad Labem a soustředil se na 38 S t r a n a

39 jednu z klíčových společností pocházející z tohoto města. Svou činností však, zejména díky své velikosti a dlouholetým zkušenostem, zcela pochopitelně působí v rámci celé České republiky. Zvolenou společností je stavební firma INSKY spol. s r.o. Základní informace 18 Obchodní firma: INSKY spol. s r.o. Sídlo: Ústí nad Labem, Nový svět 100, PSČ Identifikační číslo: Právní forma: Společnost s ručením omezeným Datum zápisu do obchodního rejstříku: 4. prosince 1990 Spisová značka: C 113 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem Základní kapitál: ,- Kč Kontakty: insky@insky.cz Předmět podnikání Projektová činnost ve výstavbě, hostinská činnost, zámečnictví, nástrojařství, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, provádění staveb, jejich změn a odstraňování, ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahujcící 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí Statutární orgán Jednatel: Společníci: Ing. Jaroslav Štráchal, dat. nar. 19. srpna 1960; Ústí nad Labem, Na zacházce 1230/18, PSČ (den vzniku funkce: 1. dubna 1993) 100% Ing. Jaroslav Štráchal, dat. nar. 19. srpna 1960; Ústí nad Labem, Na zacházce 1230/18, PSČ Webový portál. ČR. Ministerstvo spravedlnosti: JUSTICE.CZ. Dostupné z 39 S t r a n a

40 Založení Společnost INSKY byla založena v Ústí nad Labem v roce Svou činnost rozvíjela postupně, tak jak se dařilo zvládat rostoucí počet zakázek a zaměstnanců. K původnímu oboru, provozování kolejových vleček, se během několika málo počátečních let přidaly další. Ze skromných počátků se společnost v devadesátých letech rozrostla ve firmu střední velikosti se širokou škálou specializací. V současné době zaměstnává společnost kolem 130 zaměstnanců, kteří se věnují hlavně silnicím, mostům, budovám, ocelovým konstrukcím a činnostem v oboru investičním, realit a developmentu. Práce jsou prováděny na odpovídající technické úrovni a kvalitě, převážná většina podle závazné metodiky ISO. Významným pozitivem firmy je od jejích počátků rozpracovaný a mnohokrát ověřený systém vysoce racionálního a úsporného managementu materiálových zdrojů a lidské práce. Struktura společnosti je nastavena tak, aby byla schopna úspěšně realizovat zakázky velkého i malého rozsahu. V roce 2007 byla střediska v zájmu zvýšení efektivity řízení rozčleněna do 3. divizí. 1. září 2009 byl započat proces štěpení společnosti, jejímž výsledkem byl vznik nové nástupnické společnosti k Společnost INSKY spol. s r.o. byla rozdělena formou odštěpení se vznikem jedné nové společnosti Raeder & Falge s.r.o., se sídlem v Lovosicích, Přívozní 114/2, IČ Na novou společnost Raeder & Falge s.r.o., přešla část jmění rozdělované společnosti včetně práv a povinností plynoucích ze smluvních vztahů v rozsahu a za podmínek stanovených projektem rozdělení odštěpením ze dne Profil: 19 Stavební firma INSKY je stavební firmou s dlouholetými zkušenostmi a praxí v oboru stavebnictví a pozemních staveb. Firma byla založena v roce 1990 v Ústí nad Labem. Jedná se o firmu střední velikosti s širokým spektrem specializací zejména na následující obory: Provádění dopravních staveb V rámci tohoto oboru se společnost INSKY zaměřuje jak na rekonstrukce stávajících staveb, tak na výstavbu nových. V této oblasti se soustředí na kompletní škálu dopravních staveb od výstavby mostů, silničních i železničních propustů, výstavbu komunikací či parkovacích ploch, nástupišť, protihlukových či a opěrných zdí a podobně. 19 Webový portál. ČR. INSKY s.r.o. Dostupné z 40 S t r a n a

41 Provádění pozemních staveb Zde se, obdobně jako u celé řady stavebních firem, jedná zejména o průmyslové či občanské a bytové objekty, skladové haly, sportovní a kulturní objekty a v neposlední řadě realizace rodinných domů a rekreační objekty. Výroba a montáž ocelových konstrukcí V tomto případě se jedná o zaměření na výrobu ocelových konstrukcí v rozsahu platnosti prvního stupně způsobilosti (Velkého průkazu způsobilosti) dle ČSN Z2 s rozšířením dle čl. 205: písmeno a),j), k). Nejčastěji se jedná o příhradové konstrukce hal, ložiska mostů, schodiště, obslužné lávky, zábradlí apod. Dále pak o výstavbu ocelových montovaných hal včetně zajištění dodávky jeřábových drah a jeřábů Reference Jako generální dodavatel a stejně tak i jako subdodavatel se společnost INSKY podílí na celé řadě klíčových projektů v rámci celého severočeského regionu. Pro lepší představu uvádím výběr z úspěšných projektů, které nejlépe demonstrují široké spektrum realizací společnosti INSKY. Zámek Děčín - Kulturně společenské centrum Investor: Statutární město Děčín Doba plnění: Objem: cca 149,6 mil Kč Předmětem stavební zakázky byla rekonstrukce části historického objektu zámku v Děčíně, který je zapsanou nemovitou kulturní památkou starší 200 let. Součástí provádění bylo kromě realizace běžných bouracích a stavebních prací také zajištění odborné restaurátorské práce na interiérech a venkovních fasádách budovy, statické zajištění části objektu, obnova historických a kamenných prvků, obnova střešního pláště, provedení izolací proti vlhkosti a izolací tepelných, částečná obnova interiéru a provedení prací ve všech odbornostech inženýrských sítí a to jak vnitřních tak venkovních. 41 S t r a n a

42 Rekonstrukce muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra Česko-Německých studií Collegium Bohemicum Investor: Magistrát města Ústí nad Labem Doba plnění: Objem: cca 262,46 mil Kč Předmětem stavební zakázky byla kompletní rekonstrukce objektu Muzea města Ústí nad Labem, která je zapsanou nemovitou kulturní památkou. Součástí provádění bylo kromě realizace klasických stavebních prací také zajištění odborné restaurátorské práce na interiérech a venkovních fasádách budovy. Domov důchodců v areálu seniorů Investor: Městský úřad Litoměřice Doba plnění: 06/ /2009 Objem: cca 149,9 mil. Kč bez DPH Centrum sportu a volného času zimní stadion Chomutov Zadavatel: Statutární město Chomutov Doba plnění: 04/ /2011 Objem: cca 399,1 mil Kč 42 S t r a n a

43 Stavební úpravy komunikace Malá hradební v Ústí nad Labem Investor: Statutární město Ústí nad Labem Doba plnění: Objem: cca 163,07 mil. Kč bez DPH Předmětem stavby bylo vyvýšení a rekonstrukce stávající komunikace Malá Hradební v délce 412 m včetně realizace 2 mostních železobetonových objektů o rozpětí 12 a 8 m (v ceně 17,97 mil. Kč a 14,372 mil. Kč bez DPH). Součástí stavby byla dále výstavba ŽB monolitické zdi o délce 163 m a výšce 1,2-6,5 m a dále přeložky inženýrských sítí - vodovodů DN , kanalizace DN 500, STL plynu DN 300 a přeložky kabelů Analýza odvětví. 20 Rok 2013 byl již pátým rokem pokračujícího poklesu českého stavebnictví. Stavební produkce za rok 2013 klesla o 8,3% a ve srovnání se svým vrcholem v roce 2008 pokleslo stavebnictví až o čtvrtinu. S výjimkou zlomového roku 2008, kdy rozsah blížící se krize ještě nebyl patrný, a roku 2009, kdy naopak v sektoru vypukla panika ohledně reálně nastoupivší krize, predikce ředitelů stavebních firem v následujících čtyřech letech již opět velice přesně odpovídaly číslům, které následně na konci každého roku publikoval Český statistický úřad. Graf č. 1 Vývoj českého stavebnictví v % ( ) Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z 20 Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z 43 S t r a n a

44 Jak ukazují nejnovější predikce týkající se vývoje v roce 2014, ani letošní rok nebude ještě rokem růstu, spíše se očekává stagnace celého sektoru. První velice mírný růst českého stavebnictví by měl přijít až v roce 2015, a to za předpokladu že vláda zrealizuje proinvestiční politiku a zároveň dojde ke zlepšení vývoje ekonomiky, čímž by se odstranily obavy privátních investorů, kteří by přestali odsouvat své plánované investice. Pokud se podíváme na situaci v oblasti stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci z pohledu počtu jejich nových zakázek, poklesl v roce 2013 počet zakázek meziročně jen velice mírně (cca o 0,8%), a dle dostupných informací podniky v tuzemsku uzavřely zakázek. Jejich hodnota poklesla o něco více - meziročně o 2,6% a činila 145,2 mld. CZK. V pozemním stavitelství se jednalo o 63,9 mld. CZK (pokles o 18,1%), v inženýrském stavitelství o 81,3 mld CZK, tj. naopak nárůst o 14,3%. Průměrná hodnota nově uzavřené stavební zakázky činila 3,6 mil. CZK a byla meziročně o 1,8% nižší. Z pohledu naplněnosti zásobníků práce stavebních firem, měly ke konci roku 2013 stavební podniky s 50 a více zaměstnanci celkem smluvně uzavřeno 9,4 tisíc zakázek, což znamenalo meziroční růst o 1,4 %. Z pohledu hodnoty se ale jednalo o další pokles objemu zesmluvněných zakázek ve srovnání se stavem na konci roku 2012 došlo ke snížení o 5,7 % (celková hodnota zakázek v zásobnících těchto firem byla 132,4 mld. Kč). Hodnota nasmlouvaných stavebních zakázek se snižuje již od počátku roku 2009 a nyní se jejich objem ve finančním vyjádření pohybuje na úrovni roku Stagnaci českého stavebnictví v tomto roce (a velice omezený prostor pro jakýkoliv růst) rovněž potvrzuje konstantně klesající počet i hodnota stavebních povolení, které jsou předindikátorem blížících se realizací do stavebnictví. Jedním z klíčových indikátorů dalšího vývoje objemu zakázek pro stavební firmy je aktuální stav a míra rozpracovanosti projektů v projektových společnostech. Jak tedy vypadá situace a objem realizovaných zakázek v těchto firmách? Výsledky aktuálního výzkumu ukazují na stále složitou situaci, která se ale pozvolna začíná zlepšovat. V projektové přípravě zaměřené na inženýrské stavitelství již představitelé firem v letošním roce očekávají mírný růst (o 2,5%), který by se ke konci roku 2014, a zejména v roce 2015, již mohl přenést i do zakázek připravených k realizaci pro stavební firmy. Výhled na rok 2015 ukazuje na první velice mírný růst v sektoru projektových prací jako celku. České stavebnictví v tomto roce měla čekat stagnace (-0,6%), což s velice malými odchylkami potvrzují představitelé jak největších, tak i středních a malých stavebních společností. Neočekává se tak pokračování 44 S t r a n a

45 výrazných propadů z předchozích let. V roce 2015 by mělo dojít prvnímu mírnému růstu (o 1,8%) Graf č. 2 Očekávaný vývoj stavebnictví v jednotlivých segmentech Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z Tab.č. 5 Podíl společností, které mají méně zakázek než před rokem v jednotlivých segmentech Zdroj: Webový portál. ČR. CEEC. Dostupné z I přes očekávané zastavení rychlých propadů českého stavebnictví z minulých let zůstává situace na trhu náročná. Krize sebou přinesla problémy, se kterými se trh dříve nepotýkal, případně ne v takovém měřítku, jako dnes. Jedním z nových problémů, který se na trhu objevil a který před krizí nebyl příliš obvyklý, je problém s kvalitou projektové dokumentace u některých staveb, a v důsledku toho vznikající složité diskuse mezi stavební firmou a investorem v průběhu samotné stavební realizace. Dále také došlo ke znatelnému 45 S t r a n a