âíslo 8 ROâNÍK 13 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 31. ÍJNA 2002 Nûkolik neváïn ch slov k váïn m vûcem Setkáváme se spolu po urãité odmlce, i po váïn ch událostech minul ch dnû a mûsícû. UÏ probûhly volby, byla utvofiena nová vláda, máme jiï po první vládní krizi. Zemi postihly kruté povodnû a pfiíroda nám zle naznaãila, Ïe si nenechá v echno líbit, nedostaneme-li vãas rozum. Pfied námi a moïná za námi jsou dal í volby, a moïná dal í krize, vyvolaná pûlprocentní men inou parlamentu, pfiesnû jedním hlasem. Otevfiela se nám cesta do Unie, hlasem jedno- ho malého státu Irska. Po více neï deseti letech se na i páni poslanci rozhodli, Ïe nenechají na sobû rozhodnutí o vstupu do EU, a odhlasovali nám referendum. Abychom jim pfiíli nezdivoãeli, jiné referendum nám zakázali. Nakonec bychom chtûli hlasovat i o nich, boïe chraà! Taky hledáme nového prezidenta a nemû- Ïeme se dohodnout. MoÏná, Ïe by pomohlo referendum, jenïe to nesmíme pro to zdivoãení. MoÏná by taky pomohlo vysvûtlit, jestli se nemûïeme dohodnout my v ichni, nebo jen ti vyvolení na volení. KdyÏ mi dovolíte, rád bych nûco fiekl k nûãemu tak malichernému, jako je jeden den v roce, jeden svátek, jedno volné pondûlí - 28. fiíjen. Je to svátek, do kterého se nám nûjak nechce. UÏ jsme vymysleli za nûj náhradní, pfiipadl tentokráte na sobotu, a tak jsme si ho zvlá È ani neuïili. JenÏe je to svátek zatracen, nûjak se nedá vyvrátit, ani nahradit. Trvalo to 300 sta let, neï pfii- el na svût. Po staletích vlády carû, mocnáfiû se zemû koruny ãeské dobrovolnû staly republikou - res publicum (vûcí vefiejnou), jejich principem se stala demokracie - vláda lidu - a v jejich ãele stanul myslitel a státník T. G. Masaryk. Po kruté a niãivé svûtové válce, po obrovské revoluci sociální na v chodû, v drásav ch rozporech národnostních a sociálních doma i v sousedství se lidé tûchto zemí rozhodli vyfie it v echny problémy cestou demokracie, humanity a hledáním konsenzu a spoleãného dobra. Myslím, Ïe uï to by staãilo, abychom nezapomínali. Nezapomínali na dobré i zlé, co pfiinesl tento den roku 1918. Stát, kter na nûm vyrostl, jsme uï staãili rozdûlit. Trochu jsme odstrãili demokratické rozhodování lidu o tak nároãné vûci, tro ku jsme se vyka lali na humanitu a spoleãné dobro, hledání konsenzu. (Pokraãování na str. 2) Dal í z nejvy ích vrcholû ãesk ch a moravsk ch hor je zdolán. Dobrá zpráva - osmá v tomto roce Kromû jin ch akcí, o nichï jsme informovali v záfiijovém ãísle ãasopisu Servis, poskytl ná svaz po srpnové katastrofû finanãní pfiíspûvek Odborovému svazu hasiãû, aby sám rozhodl, komu ze sv ch ãlenû postiïen ch povodnûmi ho rozdûlí. VÏdyÈ právû hasiãi byli jedni z tûch, ktefií s krajním vypûtím zachraàovali Ïivoty a majetek ostatních, a pfiitom sami o nûj v mnoha pfiípadech pfii li. Tû í nás, Ïe na e pomoc byla rychlá a adresná. Svûdãí o tom podûkování po kozen ch rodin. V â Í S L E : Cíle pro kolektivní vyjednávání v roce 2003 (str. 3) Seznamujeme se s novelou zákoníku práce (str. 4) Pfiehled stfiedisek regionálního právního poradenství (pfiíloha) Nevyãerpávající zpráva z celosvûtového rokování odboráfiû vefiejn ch sluïeb ve dnech 1. - 6. 9. 2002 v Ottawû aneb 27. kongres PSI Kvalitní vefiejné sluïby na e právo Na kongresu bylo 612 delegáty a 168 pozorovateli zastoupeno 367 organizací ze 122 zemí. Mezi nimi bylo i deset zástupcû esti odborov ch svazû z âeské republiky. Den pfiedprvní - nedûle 1. 9. 2002 Vlastnímu kongresovému jednání pfiedcházelo Setkání Ïen. Na nûm byly projednány nûkteré specifické otázky t kající se Ïen a jejich zastoupení v orgánech PSI. Debata o tom, ke kter m rezolucím a s ãím konkrétnû Ïeny vystoupí (dopad globalizace na Ïeny, Ïenám odpíraná odborová a lidská práva, nerovnost ve mzdách, diskriminace Ïen ve vzdûlávání, problematika AIDS, rovnoprávnost a rovnosti v rûznorodosti), byla vcelku poklidná. Velik m, neúmûrnû dlouho projednávan m a zcela nefie iteln m bodem se ukázal b t návrh severoevropsk ch afilací na zmûnu názvu v boru Ïen na v bor pro rovnost pohlaví, kter nakonec nepro el. Den první - pondûlí 2. 9. 2002 Po úvodním kulturním vystoupení, v nûmï zaznûl i nesmírnû zajímav vokální projev dvou dívek pfiedvádûjících hudební tvorbu pûvodních kanadsk ch domorodcû - InuitÛ, byl prezidentem PSI Williamem Lucym Ïádostí o minutu ticha za v echny odboráfie, ktefií zemfieli v období od minulého kongresu kdekoliv ve svûtû, zvlá tû pak tûch, ktefií zahynuli násilnou smrtí aè uï jako obûti místního násilnického politického reïimu, nebo v dûsledku teroristick ch akcí, 27. kongres PSI zahájen. V úvodním projevu W. Lucy zdûraznil dûle- Ïitost a úspûchy PSI v boji za lep í Ïivot pro v echny zamûstnance vefiejn ch sluïeb. PSI zmûnila svou vnitfiní strukturu a pfiiblíïila se ke své ãlenské základnû. Aktivnûji zapojuje afilace do ve keré své ãinnosti. V souãasné dobû je PSI nejsilnûj í nevládní organizací v oblasti vefiejn ch sluïeb. Pfii postupující globalizaci fiízené nadnárodními finanãními organizacemi je nutné bojovat stále dûraznûji za to, aby vefiejné sluïby zûstaly vefiejn mi, proti jejich privatizaci, která znamená sniïování jejich kvality a zhor ování pracovních a mzdov ch podmínek pro jejich zamûstnance. Souãasná doba je dobou velk ch zmûn pod vlivem deregulací, privatizace, bankrotû atd. Stále více je vidût, Ïe liberální trïní ekonomika sama narûstající problémy svûta nevyfie í, jistá regulace ze strany státu je nezbytná. PSI zaujímá pragmatick postoj k fie ení problémû, má jasnou vizi o nutnosti zachování vefiejn ch sluïeb jakoïto sluïeb opravdu vefiejn ch a za touto vizí kráãí. Je nepfiípustné, aby z vefiejn ch slu- Ïeb plynuly zisky do soukrom ch rukou. Odborové svazy vefiejn ch sluïeb mají v fiadû zemí znaãnû omezená práva, coï ohroïuje demokracii. Proto priority odborû spoãívají v boji za obãanská a odborová práva, za sociální spravedlnost, rovnoprávnost, svobodu a Ïivotní jistoty, proti chudobû a diskriminaci. (Pokraãování na str. 7) Upozornûní na zmûnu tel. ãísla Po uzávûrce minulého ãísla do lo ke zmûnû telefonního ãísla kontaktního místa Uherské Hradi tû, proto je uvefiejàujeme znovu. Kontaktní místo Uherské Hradi tû E-mail: krsicka@raz-dva.cz tel/fax: 572 579 771 Vladislav KRSIâKA mobil: 777 310 506
Speciální nabídka pro ãleny OS UNIOS Zveme Vás do Hotelu Ol anka, s.r.o, Praha, kter Vám v období od 1. listopadu do 28. prosince 2002 a od 2. ledna do 1. bfiezna 2003 nabízí speciální sníïené ceny za ubytování v hotelu kategorie *** se snídaní formou védsk ch stolû, a to 450 Kã na noc a osobu. Protest skonãil Protest zamûstnancû rakouské Ïelezniãní spoleãnosti ÖBB, kter trval nûkolik dnû, skonãil. Vedení ÖBB a odbory se ve stfiedu veãer domluvily o zásadách fie ení sporu. Zamûstnanci zaãnou znovu pracovat v plném rozsahu tak, aby se co nejrychleji obnovila doprava podle jízdního fiádu. Oznámily to po jednání obû strany. (17. 10.) Stávka v Kanadû zaïehnána Odbory a vedení kanadské poboãky koncernu DaimlerChrysler se dohodly na rámcovém znûní nové tfiíleté kolektivní dohody. Odbory a vedení zb vajících dvou severoamerick ch automobilek uï dohody uzavfiely a odboráfii je schválili. Kolektivní smlouva se t ká jedenácti tisíc zamûstnancû DaimlerChrysler Canada. Kolektivní smlouvy v kanadsk ch divizích General Motors a Ford Motor odboráfii ratifikovali bez stávek. Základem dohody s DaimlerChryslerem je závazek, Ïe vedení bude v raznû investovat do závodu ve Windsoru v provincii Ontario. Má tak nahradit ztrátu 1100 míst, která pfií tí rok zaniknou zavfiením závodu Pillette Road. (16. 10.) Konkurs kody Holding by zpûsobil propou tûní Pokud by byl na zadluïenou kodu Holding vyhlá en konkurs, jehoï hrozba nad podnikem stále visí, o práci by pfii la polovina ze souãasn ch 8000 zamûstnancû. ekl to pfiedseda kodováck ch odborû Václav Doskoãil po jednání s plzeàsk m primátorem Jifiím nebergerem. Ten odboráfiûm slíbil, Ïe si v nejbliï ích dnech dohodne schûzku s premiérem Vladimírem pidlou a poïádá ho o dohled nad rychl m prodejem podniku strategickému partnerovi. Primátor nevûfií, Ïe podnik bude skuteãnû do konce listopadu prodán. UÏ v kvûtnu slibovali ministfii, Ïe bude holding prodán do konce ãervence. (16. 10.) Porostou rychleji? O zpûsobech, jak zajistit pracovníkûm ve zdravotnictví rychlej í rûst platû, budou jednat zástupci Lékafiského odborového klubu - Svazu ãesk ch lékafiû (LOK-SâL) s ministryní zdravotnictví Marií Souãkovou. Odboráfii chtûjí ministryni navrhnout napfiíklad nav ení tarifního pfiíplatku. Mluvit by se mûlo i o penûzích v systému zdravotního poji tûní, které by mohly b t uvolnûny na mzdy. Lékafiské odbory Ïádají, aby vláda dodrïela dohody z loàského roku, kdy lékafiûm slíbila aï tfiicetiprocentní zv ení mezd. (8. 10.) Nov odborov svaz? Stfiedo kolsk pedagog Radek Sárközi chce zaloïit nové odbory pro uãitele. Zdá se mu, Ïe je vláda vûãi státním zamûstnancûm nespravedlivá a souãasné odbory nejsou pfii prosazování poïadavkû uãitelû dost razantní. Pokud se to nezmûní, je zaloïení nov ch odborû nevyhnutelné, fiekl. K dispozici má právníka Lékafiského odborového klubu, kter jeho iniciativu podporuje. Zb vá jen domluvit, kdy odbory zaloïí. Jedin zpûsob, jak se zviditelnit, je podle nûj vyhlá ení stávky. (2. 10.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY V konn v bor v Praze Ve dnech 8. a 9. fiíjna zasedal v konn v bor na eho svazu. Jednání probíhalo tentokrát v Praze, v hotelu Ol anka, kter byl pozdûji ãleny VV vybrán jako místo konání III. sjezdu OS UNIOS v roce 2004. V rámci bûïn ch bodû programu byly informace o stavu ãlenské základny OS UNIOS k 30. 6. 2002, zpráva o plnûní usnesení VV, zprávy ze zahraniãních cest, písemná zpráva o sjednávání podnikov ch kolektivních smluv a anal za jejich obsahu, informace o vybran ch právních pfiedpisech za období od 1. 4. 2002 do 18. 9. 2002. Revizní komise pak ve své písemné zprávû zhodnotila ãinnost a v sledky kontrol v ZO/MO za období od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2002. V hlavních bodech programu VV projednal hospodafiení OS UNIOS za I. pololetí leto ního roku a po úpravách schválil zmûnu rozpoãtu a plánu investic OS UNIOS na rok 2002 a návrh rozpoãtu na rok 2003. Velká diskuse byla nad povodàovou situací. V konn v bor zmocnil Pfiedsednictvo OS UNIOS rozhodnout o poskytnutí podpory v tíïivé sociální situaci zpûsobené zniãením obydlí ãlena v dûsledku povodní, jehoï je vlastníkem, nad rámec ãl. 11 odst. 2 Zásad ã. 9/2001, v platném znûní, aï do celkové v e 35 000 Kã. Jako na kaïdém jednání, i tentokrát VV Semináfi Odbory a BOZP Za úãasti deseti posluchaãû se v záfií uskuteãnil jiï ãtvrt semináfi pofiádan OS UNIOS na téma Odbory a BOZP. Tento semináfi se jako tradiãnû organizoval ve kolicím stfiedisku ARZ Vr ov, s.r.o. Po celou dobu tfií dnû byli posluchaãi seznamováni s takov mi okruhy otázek v oblasti BOZP, které budou moci v rámci své ãinnosti zástupce zamûstnancû vyuïít v praxi. Cel semináfi, i pfies pomûrnû nízkou úãast, byl spojen s velk m zájmem na- ich funkcionáfiû o uvedenou oblast, coï bylo pro prûbûh semináfie velmi dûleïité. Je tedy tfieba na závûr podûkovat posluchaãûm za jejich pozitivní pfiístup a personálu kolicího stfiediska za dobré podmínky pro v uku a pfiíjemnû strávené tfii dny. projednal informaci o neplnûní povinnosti zprostfiedkování odvodu ãlensk ch pfiíspûvkû za období del í neï osm mûsícû a urãil likvidátory v pfiípadû nezaplacení do 30. 11. t. r. K materiálu Problematika profesionalizace v konu funkce v orgánech ZO/MO ustavil pracovní skupinu ve sloïení: J. Wolf, A. Zívala, Ing. D. Peterková, K. Sladkovsk, R. Pru- ák, Z. Patrná a Ing. J. Kotsch. âlenové se seznámili s materiálem moïné profesionalizace RROS, k nûmuï vyjádfiili své stanovisko, ve kterém mj. uvádûjí, Ïe rozhodování o profesionalizaci jednotliv ch funkcí RROS musí b t v koneãné podobû schvalováno Radou âmkos a profesionalizace musí probíhat pfii dûsledném respektování Statutu âmkos. V konn v bor v ak zásadnû nesouhlasí s financováním této profesionalizace RROS prostfiednictvím ZO/MO odborov ch svazû. Pfií tí, jarní zasedání v roce 2003, probûhne za úãasti nejen ãlenû VV a RK, ale jako kaïd m rokem budou pfiizváni náhradníci VV a RK a ãlenové RROS. Pradûd 2002 Tfietí záfiijov víkend pfiivítaly turisty z fiad ãlenû UNIOS nádherné Jeseníky. Jejich nejvy í horu Pradûd se chystalo dob t 27 druïstev, coï ãítalo 95 lidí. DruÏstva byla rozdûlena do dvou kategorií, do 30 a nad 30 let. Zaãátek nevypadal pfiíli optimisticky, protoïe hotel âervenohorské sedlo, kde jsme byli ubytováni, se schovával za provazy de tû. Na- tûstí se do sobotního rána poãasí umoudfiilo a úãastníky celou cestu provázelo sluníãko. Trasu dlouhou 19 km s pfiev ením 481 m dokázali nûktefií bûïci ujít za tfii hodiny a 34 minut. Vût ina lidí si v ak uïila pfiíjemnou procházku nádhernou pfiírodou - pastva pro oãi, balzám pro du i. Do cíle dorazili v ichni bez úhony. O nezdolnosti na ich ãlenû svûdãí i to, Ïe po veãerním vyhlá ení v sledkû zaplnili taneãní parket a navzdory nepfiíli povedené hudební produkci tancovali do pozdní noci. Dal í z nejvy ích vrcholû ãesk ch a moravsk ch hor je zdolán. Pfií tí rok nás ãeká Králick SnûÏník. Doufáme opûtv hojnou úãast. Na vidûnou na Králickém SnûÏníku se tû í v ichni ãlenové sportovní komise. Alena Leinweberová Nûkolik neváïn ch slov k váïn m vûcem (Dokonãení ze str. 1) ProtoÏe státy se udrïují idejemi, na kter ch vznikly (TGM), hledáme asi nûco jiného, co by vyrovnalo a nahradilo ideje 28. fiíjna 1918. Také nov svátek, nic proti nûmu, nic proti právu na nûj. Jen si musíme poctivû pfiiznat, Ïe jde o jin svátek, Ïe jde o jinou koncepci státu, o jiné ideje, na kter ch má b t budován, neï ideje 28. fiíjna 1918 a my lenky TGM. Îe tyto ideje chceme opustit, nebo pfietvofiit v jin obraz, a tak si lïeme, kdyï tvrdíme, Ïe plníme jeho odkaz. To se myslím t ká i na eho odstupujícího prezidenta. Zaãal budovat tento stát ve jménu TGM, chtûl jít v jeho lépûjích. Myslím, Ïe rozpadem státu a vznikem státu jiného zmûnil se i on. Jeho pfiístup k Masarykovi se stal pfiístupem pfies kohosi jiného, v kladem nûkoho jiného. Nejzfietelnûji se to projevilo postojem k prezidentu Bene ovi, ve vztahu k sudetonûmectví, ve vztahu k válce a jejímu ospravedlnûní. Je to jeho plné právo ãlovûka a obãana. Nakolik je to právo hlavy státu, kter má udrïovat na základû idejí, na kter ch vznikl, je velice o idné. Jsou to ideje 28. fiíjna 1918, TGM, nebo uï jiné? Na ím právem je se ptát a jen to ãiníme. Abych nezapomnûl, jsou tu zase volby, snad to nebudete ãíst aï po nich. Tentokrát senátní a komunální. Vûfite, Ïe i mne unavuje vám to pfiipomínat, Ïe i mnû, kter si myslí, Ïe senát lze nahradit, Ïe prezidenta mají volit obãané, se pfiíãí jít tento senát zvolit, ale pûjdu. Jsem pfiesvûdãením demokrat a jsem si jist, Ïe vûci nevyfie ím tím, Ïe nejdu volit a nechám za sebe rozhodnout jiné jinak, neï chci já, ale jen tím, Ïe pûjdu volit a zvolím vût inu tûch, ktefií rozhodnou tak, jak ãekám. MoÏná, Ïe jednûmi volbami to nevyjde. To je v demokracii normální. Proto pûjdu volit znova, aby to koneãnû vy lo. Víte, manû si vzpomínám na pobyt ve v carsku. Kolikrát roãnû tam jdou volit, rozhodovat v referendu tfieba jen o silnici! Ptal jsem se jedné Ïeny (ty tam dlouho bojovaly o právo volit), zda to není únavné, zbyteãné, kdyï se mnoho vûcí rozhodne stejnû jinde jinak. Pamatuji si její udiven v raz, nepochopení otázky: Prosím Vás, jak to chcete jinak fie it, vïdyè to je jediná rozumná cesta. To je demokracie: buìto ji chci, pak chodím volit, i kdyï obãas nevyhraji, nebo ji nechci, a pak volby nepotfiebuji. Jen mi fieknûte, co vlastnû potom chcete? To je moje otázka pro vás, obãane voliãi. Budu hrub : chcete demokracii, nebo vûdce, führera, genialnovo voïda? Referendum o této otázce dobrovolnû odhlasujete znovu sv ma nohama. PhDr. Jan Ka par
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Podnikové kolektivní smlouvy v roce 2002 Tak jako kaïdoroãnû, byla i v leto ním roce provedena anal za uzavfien ch podnikov ch kolektivních smluv pro rok 2002. Z ní vypl vá, Ïe podnikovou kolektivní smlouvu sjednává vût ina na ich odborov ch organizací. DÛvody neuzavfiení kolektivní smlouvy jsou rûzné, nûkdy se jedná o sloïité vyjednávání se zamûstnavatelem a finanãní problémy zamûstnavatele, jindy je dûvodem nezájem samotn ch odboráfiû o uzavfiení kolektivní smlouvy jednat. Mnohdy se také stane, Ïe odboráfii pfiistoupí na ujednání, která nelze v pfiípadû neplnûní vymáhat, jsou ve své podstatû neplatná. Zamûstnavatel bez nich ale kolektivní smlouvu neuzavfie. Pro zpracování anal zy bylo k dispozici 58 smluv podnikatelsk ch a est rozpoãtov ch. Nûkolik poznatkû k jednotliv m oblastem kolektivních smluv: Oblast spolupráce smluvních stran Ujednání o poskytování ekonomick ch informací obsahuje vût ina smluv, ale pouze ojedinûle jsou sjednány konkrétní termíny, v nichï zamûstnavatel informace poskytuje. UvolÀování odborov ch funkcionáfiû je vût- inou sjednáno na dobu nezbytnû nutnou. Sjednání rozsahu poãtem hodin nebo dnû v mûsíci je spí e v jimeãné. SráÏení ãlensk ch pfiíspûvkû je sjednáno ve vût inû PKS. V nûkter ch smlouvách se vyskytuje ujednání o poskytování místnosti s potfiebn m vybavením za úplatu. Toto ujednání jiï nemá opodstatnûní, protoïe zamûstnavatel má povinnost v souladu s novelou zákoníku práce poskytnout toto vybavení a místnost bezplatnû. Pracovnûprávní nároky ProdlouÏení dovolené o dal í t den se vût inou dafií sjednat (93 % sledovan ch podnikatelsk ch smluv). Zkrácení pracovní doby pod rozsah stanoven zákoníkem práce je sjednáno pouze ve 24 PKS (41 %). Situace se nijak neli í od loàského roku, v nûmï ãinilo ujednání o pracovní dobû znaãné problémy. ProtoÏe nyní pfiestávka není nezahrnuta do pracovní doby, do lo v mnoh ch podnicích k faktickému prodlouïení pracovní doby. OdmûÀování zamûstnancû, mzdov v voj (podnikatelské) Pokud byl v kolektivní smlouvû sjednán mzdov nárûst v ãíselném vyjádfiení, pohyboval se v prûmûru okolo 5,3 %. OdmûÀování zamûstnancû je obsahem vût iny kolektivních smluv, jsou ale velké rozdíly, v jaké ífii je pfiedmûtná oblast v dané smlouvû fie ena. Velmi ãasto jsou ve smlouvách sjednány pouze pfiíplatky, popfiípadû mzdov nárûst. Smlouvy ale neobsahují systém zafiazování zamûstnancû, pouïívání mzdov ch forem, pouïívan tarifní systém, zji Èování prûmûrného v dûlku apod. Z uveden ch tarifních systémû vypl vá, Ïe jsou pouïívány tarifní systémy od sedmistup- Àového aï po dvanáctistupàov systém. Nepfiíznivé je, Ïe hodinové i mûsíãní mzdové tari- Cíle pro kolektivní vyjednávání v roce 2003 V konn v bor OS UNIOS schválil na svém zasedání ve dnech 8. - 9. fiíjna t. r. cíle pro vyjednávání o uzavfiení podnikové kolektivní smlouvy. Pro rok 2003 by mûly b t prosazeny tyto body: dal í zkrácení pracovní doby pod v mûru stanovenou zákoníkem práce, úprava dovolené pro v echny zamûstnance v délce nejménû pûti t dnû, sjednání mzdov ch tarifû nejménû ve v i platn ch minimálních mzdov ch tarifû, zaãlenûní pravidel pro odmûàování zamûstnancû do kolektivní smlouvy, mzdov nárûst (nejménû ve v i inflace) se zamûfiením na zv ení mzdov ch tarifû, popfiípadû mezd, jednotliv m zamûstnancûm, zv ení odstupného nad zákonnou úpravu, ujednání o zpûsobu provádûní a financování závodního stravování, pfiesné vymezení pravidel v rámci oprávnûní odborov ch orgánû v oblasti BOZP a ujednání o zabezpeãení kolení tûchto odborov ch orgánû, poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû, poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, popfiípadû poskytování pfiíspûvku na Ïivotní kapitálové pfiipoji tûní. Zmûna zákona o vefiejném zdravotním poji tûní Od 1. 7. 2002 nab vá úãinnosti zákon ã. 176/2002 Sb. Jak dopad má tento zákon na zamûstnance, kter zmûní zamûstnání v prûbûhu mûsíce? Bude muset zaplatit zdravotní poji tûní v minimální v i, tj. 770 Kã? Zákonem ã. 176/2002 Sb. byla provedena novela zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a zákona ã. 592/1992 Sb., o pojistném na v eobecné zdravotní poji tûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a to s úãinností od 1. ãervence 2002. Novelou je fie ena problematika, kdy zamûstnanec v prûbûhu mûsíce mûní zamûstnání. Mûní-li poji tûnec (zamûstnanec) pracovní místo, ãasto dochází k tomu, Ïe ukonãí zamûstnání u jednoho zamûstnavatele a k novému zamûstnavateli nastupuje hned následující den. V pfiípadû, Ïe je podle pracovní smlouvy uveden den vzniku pracovního pomûru první den v mûsíci, kter pfiipadl na sobotu, nedûli nebo svátek, vzniká úãast na nemocenském poji tûní, a tím na zdravotním poji tûní, aï dnem skuteãného nástupu do práce, tj. napfi. v pondûlí jako první pracovní den po dni pracovního klidu. Dosud platilo, Ïe na období mezi obûma pracovními pomûry, a to i kdyï trvalo jen jedin jak koli den (i sobota, nedûle nebo svátek), se poji tûnec stával tzv. osobou bez zdaniteln ch pfiíjmû. Z toho vypl vala povinnost i na jedin den se do této kategorie pfiihlásit a odvést za tento den pomûrnou ãást pojistného. Podle shora uvedené novely do lo s úãinností od 1. ãervence 2002 k doplnûní 5 písm. c) zákona ã. 48/1997 Sb. a poji tûnec je povaïován za osobu bez zdaniteln ch pfiíjmû jen v pfiípadû, Ïe v e uvedené skuteãnosti trvají po cel kalendáfiní mûsíc. Pfii krat í dobû nemá poji tûnec povinnost za pfiíslu nou ãást kalendáfiního mûsíce uhradit pomûrnou ãást pojistného. Pokud v ak od 1. ãervence 2002 osoba nemá po cel kalendáfiní mûsíc pfiíjmy ze zamûstnání, ze samostatné v dûleãné ãinnosti a není za ni plátcem pojistného stát, je povinna tuto skuteãnost oznámit pfiíslu né zdravotní poji Èovnû a do osmého dne následujícího mûsíce musí odvést pojistné za pfiíslu n mûsíc vypoãtené z minimálního vymûfiovacího základu, které od 1. 1. 2002 ãiní 770 Kã. JUDr. Jitka Kocianová fy jsou velmi ãasto sjednávány pod úrovní minimálních mzdov ch tarifû. Tfiináctá a ãtrnáctá mzda je sjednána u 62 % smluv. Péãe o zamûstnance Zabezpeãení závodního stravování pro zamûstnance bylo sjednáno v 97 % sledovan ch smluv. Ve smlouvách se vût inou fie í v e pfiíspûvku zamûstnavatele (v polovinû smluv sjednán ve v i 55 % ceny hlavního jídla) a v e pfiíspûvku ze sociálního fondu nebo FKSP (v e pfiíspûvku od 3,50 Kã do 21,50 Kã). Smlouvy by mûly obsahovat také dal í ujednání, a to vymezení okruhu zamûstnancû, stanovení délky pracovní smûny pro úãely závodního stravování, organizaci stravování. Sjednání pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní obsahuje 43 % PKS, oproti roku 2001 do lo k nav ení o 12 %. V e pfiíspûvku poskytovaného zamûstnavatelem z nákladû na penzijní pfiipoji tûní se pohybovala v rozpûtí 100 Kã aï 666 Kã za mûsíc. Nejãastûj í podmínkou pro poskytnutí pfiíspûvku je minimální poãet let odpracovan ch u zamûstnavatele. FKSP, sociální fond Tvorba sociálního fondu je sjednána v 60 % sledovan ch KS. Pravidla pro ãerpání, pfiípadnû právo spolurozhodovat o tvorbû a ãerpání prostfiedkû fondu je zakotveno pouze ve tfietinû tûchto smluv. Obdobná situace je i u fondu kulturních a sociálních potfieb. Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci Situace v této oblasti je srovnatelná s minul m rokem. Celkem 61 PKS obsahuje ujednání o ochranû zdraví pfii práci zamûstnancû. Ujednání o pouïití pfiedchozího kalendáfiního roku jako rozhodného období pro zji Èování prûmûrného v dûlku v pfiípadû zji Èování náhrady kody pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání bylo sjednáno ve tfietinû PKS. Sjednávání PKS pro rok 2003 Odborov m organizacím doporuãujeme vûnovat velkou pozornost tomu, aby kolektivní smlouva obsahovala v echny potfiebné náleïitosti smlouvy jako právního dokumentu, pfiedev ím správné a úplné uvedení smluvních stran a podpisy zástupcû odborové organizace, formulace ujednání v kolektivní smlouvû byly pfiesné a konkrétní, v pfiípadû, Ïe se sjednává dodatek ke kolektivní smlouvû, obsahoval rovnûï v e uvedené náleïitosti. Ing. Anna Kodlová Upozornûní Stále je tû jsou volná místa na semináfie pofiádané OS UNIOS v listopadu ve kolicím a rekreaãním zafiízení ARZ Vr ov s. r. o. Semináfi zamûfien na novelu zákoníku práce, urãen pro funkcionáfie základních a místních odborov ch organizací, a semináfi Postavení mlad chv pracovnûprávníchvztazích, kter je pfiipraven pro ãleny OS UNIOS do 30 let. Oba semináfie jsou tfiídenní v termínu od 18. do 20. listopadu 2002 a budou zaãínat i konãit obûdem. Úãastnick poplatek je v obou pfiípadech stejn, a to 250 Kã (cena zahrnuje ubytování, stravu a náklady na kolení). Tato cena se v ak vztahuje na kaïdého z maximálnû dvou úãastníkû z jedné ZO nebo MO. Dal í pfiípadní úãastníci jiï hradí nákladovou cenu 800 Kã. JelikoÏ je pro organizaci tûchto semináfiû nutné znát skladbu úãastníkû, Ïádáme zájemce o úãast, aby vyplnili návratku (naleznete ji v Servisu ã. 7) a zaslali ji co nejdfiíve faxem nebo emailem na OS UNIOS fax: 234 463 185, e-mail: unios@cmkos.cz. 3
CO VÁS ZAJÍMÁ Seznamujeme se s novelou zákoníku práce Bezpeãnostní znaãky a signály Dal í oblastí, která byla novelou zákoníku práce upravena, je oblast bezpeãnostních znaãek a signálû. S úãinností od 1. 1. 2001 je umísèování znaãek a signálû, jejich vzhled a tvar velmi úzce spojen s prevencí rizik, tedy s 132a ZP. Podle 133b ZP, nelze-li rizika moïného ohroïení Ïivota nebo zdraví zamûstnancû odstranit nebo dostateãnû omezit technick mi prostfiedky nebo opatfieními v oblasti organizace práce, je zamûstnavatel povinen umístit bezpeãnostní znaãky a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce t kající se bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, a seznámit s nimi zamûstnance. Bezpeãnostní znaãky a signály mohou b t zejména obrazové, zvukové nebo svûtelné. UmísÈování znaãek a signálû, stejnû jako poskytování prostfiedkû individuální ochrany, je tedy aï na konci pomyslné fiady opatfiení, která by mûl zamûstnavatel vzhledem k riziku vyskytujícímu se na pracovi tích pfiijmout. BliÏ í poïadavky na vzhled, umístûní a tvar bezpeãnostních znaãek a zavedení signálû jsou stanoveny v nafiízení vlády ã. 11/2002 Sb. Toto nafiízení vlády má zcela oprávnûnû posunutou úãinnost aï od 1. 1. 2003, neboè jeho uplatnûní bude pro zamûstnavatele znamenat nutnou úpravu stávajícího stavu. Napfiíklad bude zamûstnavatel muset v ude tam, kde bude nutné umístit informativní znaãky pro únik 4 a evakuaci osob a znaãky pfiekáïek na únikov ch cestách, mít tyto znaãky i pfii pfieru ení dodávky energie viditelné a rozpoznatelné minimálnû po dobu nezbytnû nutnou k bezpeãnému opu tûní objektu. To znamená, Ïe stávající bezpeãnostní tabulky budou v tûchto pfiípadech nedostaãující a budou muset b t pro naplnûní ustanovení tohoto nafiízení vlády vymûnûny. Pfii umístûní znaãek a zavedení signálû nesmí b t jejich úãinnost ovlivnûna nesprávnou volbou, nedostateãnou údrïbou, nedostateãn m poãtem nebo pfiítomností jin ch znaãek nebo zdrojû svûtla nebo zvukû stejného typu, které sniïují viditelnost nebo sly itelnost. Barvy znaãek a svûteln ch signálû jsou blí- Ïe stanoveny pfiílohou zmínûného nafiízení vlády ã. 11/2002 Sb. takto: âervená barva - znaãka zákazu, signalizace nebezpeãí, oznaãení vûcn ch prostfiedkû poïární ochrany a bezpeãnostnû poïárních zafiízení Îlutá nebo oranïová nebo zelenoïlutá barva - znaãka v strahy Modrá barva - znaãka pfiíkazu (urãité chování nebo postup, pouïij osobní ochranné pracovní prostfiedky) Zelená barva - znaãka nouzového v chodu, znaãka první pomoci, znaãka bezpeãí. Pro barevné vyznaãení znaãky oznaãující riziko stfietu osob s pfiekáïkami nebo pádu osob se budou pouïívat kontrastní barvy ãerná a Ïlutá, nebo ãervená a bílá. (Pfií tû povinnosti zamûstnavatele pfii pracovních úrazech a nemocech z povolání) Robert Kfiepinsk Nad zmûnami stanov (Pokraãování z minulého ãísla) S problematikou základních organizaãních jednotek na eho odborového svazu úzce souvisí i otázky spojené se zánikem základních nebo místních organizací (dále jen základní organizace ). Podle ãlánku 49 odst. 1 platn ch stanov zaniká základní organizace zru ením její evidence u odborového svazu. Toto rozhodnutí pak ãiní podle ãlánku 26 odst. 2 písm. o) stanov v konn v bor na eho svazu. Tomuto rozhodnutí povinnû pfiedchází rozhodnutí o ukonãení ãinnosti takovéto základní organizace, a není-li jejího právního nástupce, její likvidace, tj. vypofiádání jejího majetku. O ukonãení ãinnosti rozhoduje pfiedev ím základní organizaãní jednotka, tj. základní organizace sama. Ta v tom pfiípadû rozhoduje i o své likvidaci a urãení likvidátora, není-li Ïádn její právní nástupce. Je-li pak uãinûno rozhodnutí takovéto základní organizace o ukonãení ãinnosti, av ak s právním nástupcem (rozdûlení, splynutí, slouãení), likvidace se neprovádí, neboè dochází k pfiechodu majetku základní organizace na tento nov právní subjekt ãi subjekty. Pokud pfiijímá základní organizace rozhodnutí o ukonãení své ãinnosti a má-li mít právního nástupce, musí v rámci tohoto svého rozhodnutí také stanovit, zda se tak ãiní z dûvodu rozdûlení základní organizace na více subjektû, nebo slouãení ãi splynutí základních organizací. Z hlediska právního nástupnictví rozdûlením základní organizace vzniká více základních organizací jako organizaãních jednotek svazu. OkamÏikem vzniku nov ch základních organizací souãasnû zaniká rozdûlující se pûvodní základní organizace. Souãástí rozhodnutí o ukonãení ãinnosti organizace z tohoto dûvodu musí b t i rozhodnutí o delimitaci majetku, kter pfiechází ze zanikající základní organizace na novû vznikající základní organizace. Slouãením základních organizací pak zûstává zachována ta základní organizace, s níï se dal í sluãuje (sluãují), a tím ukonãuje svoji ãinnost základní organizaãní jednotky svazu. Majetek zanikající základní organizace (organizací) v takovém pfiípadû pfiechází na základní organizaci, se kterou dochází ke slouãení. V pfiípadû splynutí základních organizací dochází ke vzniku nové základní organizace vznikající ze dvou ãi více organizací, které ukonãují ãinnost a zanikají. Pfii splynutí musí b t z dûvodu právního nástupnictví okamïik vzniku nové základní organizace shodn s okamïikem zániku spl vajících organizací. Pfii této formû ukonãení ãinnosti pfiechází majetek pûvodních základních organizací na novû vznikající základní organizaci. V naznaãen ch pfiípadech ukonãení ãinnosti a zániku základní organizace s právním nástupcem je dûleïité si uvûdomit, Ïe majetek zanikajícího subjektu pfiechází ze zákona na právního nástupce, není potfieba Ïádn ch pfievodních krokû tûchto subjektû. Otázky s tím spojené v ak vyïadují urãitou míru peãlivosti, pfiedev ím vlastní-li subjekty nemovit majetek. O ukonãení ãinnosti základní organizace a jejím zániku s právním nástupnictvím musí rozhodnout ãlenské schûze v ech zúãastnûn ch základních organizací. O ukonãení ãinnosti a zániku s právním nástupcem, jak bylo shora uvedeno, je nezbytné ohlednû nemovitého majetku postupovat tak, aby pfied pfiijetím takového rozhodnutí bylo vïdy dohodnuto, na jak subjekt pfiejde vlastnictví k nemovitosti, nebo zda delimitací vznikne podílové spoluvlastnictví. (Pokraãování v pfií tím ãísle) JUDr. Karel Horn ODPOVÍ DÁME DOTAZ: V zamûstnání se mnû ztratila penûïenka, kde jsem mûla vy í ãástku neï obvykle, protoïe ten den byla v plata mzdy. Jednalo se o 7500 Kã. Mûla jsem ji ve skfiíàce, kterou nûkdo vypáãil a penû- Ïenku sebral. Neprodlenû jsem to nahlásila svému vedoucímu. Byla pfiivolána policie. Dosud se peníze nena ly. Nyní samozfiejmû poïaduji celou ãástku. Podle názoru zamûstnavatele jsou povinni mi uhradit pouze 5000 Kã. Je jejich tvrzení správné? J.K., Hradecko ODPOVùë: Tvrzení zamûstnavatele není správné. Podle 204 zák. práce odpovídá zamûstnavatel zamûstnanci za vûci, které se obvykle do práce nenosí, napfi. vût í ãástky penûz jen do ãástky 5000 Kã. Pokud se v ak jednalo o den, kdy byla v plata mzdy, je zamûstnavatel povinen vám uhradit celou ãástku, neboè v tomto pfiípadû se nejedná o vûci, které se obvykle do práce nenosí. Doporuãujeme vám poïádat o pomoc odborovou organizaci. Vzhledem k v i poïadované ãástky se domnívám, Ïe tento spor vyfie íte mimosoudnû. Pokud byste musela spor fie it soudnû, je tfieba nárok na náhradu kody uplatnit u soudu ve dvouleté promlãení lhûtû. LhÛta poãne bûïet ode dne, kdy se zamûstnanec doví o tom, Ïe koda vznikla, a o tom, kdo za ní odpovídá. V závûru je tfieba zdûraznit, Ïe podle 204 odst. 3 zák. práce je nutné o této kodû uvûdomit bez zbyteãného odkladu nejpozdûji do 15 dnû ode dne, kdy se o kodû zamûstnanec dovûdûl, zamûstnavatele, jinak by mu nárok zanikl. Z va eho dotazu vypl vá, Ïe jste tuto oznamovací povinnost splnila vãas. DOTAZ: Zajímalo by mû, jak to je s prací pfiesãas v pfiípadû vyslání na pracovní cestu. Moje pracovní doba je od 6:00 hod. do 14:30 hod. Na pracovní cestû jsem pracovala do 17:00 hod. a do místa trvalého bydli tû jsem se vrátila v 19:00 hod. Zamûstnavatel mi nyní tvrdí, Ïe práce pfiesãas je jen práce skuteãnû vykonávaná, tj. do 17:00 hod. Podle mého názoru se o práci pfiesãas jedná aï do doby návratu z pracovní cesty, tj. do 19:00 hod. J.V., Semilsko ODPOVùë: Zamûstnavatel má pravdu. Ve va em pfiípadû se o práci pfiesãas jedná od 14:30 hod. do 17:00 hod. Prací pfiesãas není a nikdy nebyla doba strávená na cestû z místa pfiechodného pracovi tû, tj. místa, kde zamûstnanec na pracovní cestû plní pracovní úkoly, do místa trvalého bydli tû. Podle 83 odst. 6 zák. práce je prací pfiesãas práce konaná zamûstnancem na pfiíkaz zamûstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou t denní pracovní dobu vypl vající z pfiedem stanoveného rozvrïení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních smûn. O práci pfiesãas by se jednalo, kdybyste do 19:00 hod. vykonávala práci - plnila pracovní úkoly vypl vající z pracovní smlouvy. Napfiíklad v pracovní smlouvû byste mûla jako druh práce sjednáno - fiidiã. Dále je nutné upozornit, Ïe i na pracovní cestû musí b t zamûstnanci nejpozdûji po 4,5 hodinách nepfietrïité práce poskytnuta pfiestávka na jídlo a oddech v trvání minimálnû 30 minut, která se v ak od 1. 1. 2001 nezapoãítává do pracovní doby. Pro úãely poskytování cestovních náhrad se vám bude samozfiejmû poãítat celá doba trvání pracovní cesty, tj. aï do 19:00 hod. (Zr)
REGIONÁLNÍ PRÁVNÍ PORADNY âmkos Platí od 22. záfií 2002 Stfiedoãesk kraj stálé pracovi tû Pfiíbram (v jezd Beroun, Praha) adresa: ul. 28. fiíjna 184, 261 02 Pfiíbram VII e-mail: rppstregion@volny.cz JUDr. Vojancová Vûra St08:00-15:00 Pá 07:00-11:00 318 644 243 Po 09:00-15:00 JUDr. KoÏeluhová ZdeÀka Út14:00-16:00 318 644 243 ât06:00-08:30 Beroun (Dynastav, OS Stavba âr, PlzeÀská 27, 266 01 Beroun) JUDr. Vojancová Vûra 311 624 144 l. 45 Po 10:00-15:00 Praha (DOS, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3) JUDr. Vojancová Vûra Út09:00-15:00 224 462 038 ât09:00-15:00 Jihoãesk kraj stálé pracovi tû âeské Budûjovice (v jezd JindfiichÛv Hradec, Písek, Tábor) adresa: ÎiÏkova 12, 370 22 âeské Budûjovice e-mail: rppcbudejovice@volny.cz JUDr. tûpánek Alexandr St, ât 12:00-18:00 387 718 373 Pá 08:00-11:00 JindfiichÛv Hradec (Pravdova 1113/II, 377 01 JindfiichÛv Hradec) JUDr. tûpánek Alexandr 384 363 175 Po 10:15-16:15 Písek (NádraÏní 2234, 397 07 Písek) JUDr. tûpánek Alexandr 382 214 907 Po 10:00-16:00 Tábor (OROS kolství, nám. F. KfiiÏíka 2840, 390 01 Tábor) JUDr. tûpánek Alexandr prvé úter v mûsíci 381 252 643 Út09:00-15:00 PlzeÀsk kraj stálé pracovi tû PlzeÀ (v jezd DomaÏlice, Klatovy) adresa: PobfieÏní 8, 303 15 PlzeÀ e-mail: rppplzen@volny.cz JUDr. Hugrová Milu e St09:00-16:00 377 236 039 ât13:00-15:00 Út09:00-16:00 JUDr. Siegel Josef Út, St 09:00-16:00 377 236 039 ât13:00-15:00 La tovková Eva Po 07:00-15:00 377 220 134 Pá 08:00-13:00 DomaÏlice (Obvod. kanc. senátu âr, Nám. míru 51, 344 00 DomaÏlice) JUDr. Hugrová Milu e JUDr. Siegel Josef Út10:00-13:00 379 725 713 Klatovy (PV OS TOK, Kozak a.s., F. umavského 189, 339 01 Klatovy) JUDr. Hugrová Milu e Po 10:00-13:30 JUDr. Siegel Josef 376 321 031 Karlovarsk kraj stálé pracovi tû Karlovy Vary (v jezd Sokolov, Cheb) adresa: Var avská 13, 360 89 Karlovy Vary e-mail: rppkarlovyvary@volny.cz JUDr. Svoboda Josef Po 12:00-17:00 353 224 475 ât12:00-17:00 Sokolov (OS PHGN, 4.p., Mûst. dûm kultury, Nové nám. 655, 356 01 Sokolov) JUDr. Svoboda Josef Út12:00-16:00 352 602 372 Pá 08:00-12:00 Cheb (ÎiÏkova 10, 350 02 Cheb) JUDr. Svoboda Josef St09:00-16:00 354 434 581 Ústeck kraj stálé pracovi tû Most (v jezd Chomutov, Louny) adresa: E. Basse 2280, 434 01 Most 1 e-mail: rppmost@volny.cz JUDr. Futera Stanislav Po 10:00-16:00 476 703 084 Út, ât 12:00-16:00 Pá 10:00-13:00 Chomutov (âs. svaz hasiãû, Riegerova 5379, 430 01 Chomutov) JUDr. Futera Stanislav 474 652 144 St12:00-16:00 Louny (Firma Radolská, Husova 1071, 440 01 Louny) JUDr. Futera Stanislav 415 654 955 St12:00-16:00 stálé pracovi tû Ústí nad Labem (v jezd Dûãín, Litomûfiice, Teplice, Rumburk) adresa: Velká Hradební 19, 400 01 Ústí nad Labem e-mail: rppustinadlab@volny.cz Mgr. Schofi Milan Po 07:30-16:00 475 209 168 Út07:30-15:00 Pá 07:30-12:30 Dûãín (KASS, Divi ova 8, 405 02 Dûãín IV) Mgr. Schofi Milan 412 532 227 ât09:00-15:00 Litomûfiice (Malá Dominikánská 8, 1.p., 412 14 Litomûfiice) Mgr. Schofi Milan 416 732 282 ât08:00-16:00 Teplice (Sev. vodovody, OS DLV, Pfiítkovská 1689, 415 01 Teplice) Mgr. Schofi Milan 417 808 215 St09:00-15:00 Rumburk (Akademie J.A.K., SNP 20, 408 01 Rumburk) Mgr. Schofi Milan 475 209 168 St09:00-15:00 Libereck kraj stálé pracovi tû Liberec (v jezd Jablonec n. N., Turnov) adresa: Vysoká 149, 460 10 Liberec 10 - Franti kov e-mail: rppliberec@volny.cz JUDr. Svoboda Miroslav Po 11:00-17:00 486 142 033 Út09:00-17:00 Jablonec n. N. (Palackého 28, 466 01 Jablonec n.n.) JUDr. Svoboda Miroslav St09:00-16:00 483 319 020 Turnov (Hotel Alfa, Palackého 211, 511 06 Turnov) JUDr. Svoboda Miroslav 486 142 033 ât09:30-14:30 Královéhradeck kraj stálé pracovi tû Hradec Králové (v jezd Jiãín, Náchod, Trutnov) adresa: Goãárova 1620, 501 01 Hradec Králové e-mail: rpphkralove@volny.cz JUDr. Kr ka Jifií ât08:00-15:30 495 523 811 Pá 08:00-12:00 Út08:00-15:30 Jiãín (Tylova 29, 506 23 Jiãín) JUDr. Kr ka Jifií 493 533 769 St08:30-14:00 Náchod (Okresní úfiad, Palachova 1303, 547 01 Náchod) JUDr. Kr ka Jifií 491 426 027 Út08:00-15:30 Trutnov (Lomní 357, 541 01 Trutnov) JUDr. Kr ka Jifií 499 819 049 St10:00-13:30
REGIONÁLNÍ PRÁVNÍ PORADNY âmkos Platí od 22. záfií 2002 Pardubick kraj Zlínsk kraj stálé pracovi tû Pardubice (v jezd Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí) adresa: Sukova 1556, 530 02 Pardubice e-mail: rpppardubice@volny.cz JUDr. âeliàák Ludvík Út09:00-15:30 466 511 272 ât09:00-15:30 odb. ref. Poláková Viera Po, Út08:00-14:00 466 511 272 Pá 08:00-11:00 Chrudim (DOS, V Hlinikách, 537 02 Chrudim) JUDr. âeliàák Ludvík 469 622 277 Po 08:30-14:30 Svitavy (T.G.M. 26, 568 02 Svitavy) JUDr. âeliàák Ludvík 461 533 432 St08:30-14:30 Ústí nad Orlicí (âs. armády 1181, 562 01 Ústí nad Orlicí) JUDr. âeliàák Ludvík 465 557 541 Po 08:30-14:30 Vysoãina stálé pracovi tû Jihlava (v jezd Tfiebíã, Îìár nad Sázavou, HavlíãkÛv Brod) adresa: Tolstého 2, 586 01 Jihlava e-mail: rppjihlava@volny.cz JUDr. Hrdinová Dana Út08:00-15:00 567 301 870 St08:00-16:00 Pá 08:00-12:00 odb. ref. Novotná Dagmar Po - ât 07:30-14:00 567 301 870 Pá 07:30-11:00 Tfiebíã (Mûst. kult. stfied. FORUM, Masarykova nám. 42, 674 17 Tfiebíã) JUDr. Hrdinová Dana 568 846 439 ât09:00-13:30 Îìár nad S. (Havlíãkovo nám. 152, 591 00 Îìár n.s.) JUDr. Hrdinová Dana Po 08:30-16:00 566 620 259 HavlíãkÛv Brod (ÎiÏkova 280, 580 01 Havl. Brod) JUDr. Hrdinová Dana 569 427 566 ât08:00-14:00 Jihomoravsk kraj stálé pracovi tû Brno (v jezd Znojmo, Bfieclav, Hodonín) adresa: Malinovského n. 4 (4. patro), 660 87 Brno e-mail: rppbrno@volny.cz JUDr. Heinzová árka Po, St09:00-16:00 542 212 015 JUDr. Smejkalová Ludmila St08:00-16:00 542 212 015 542 139 442 ât08:00-12:00 odb. ref. Nedorostek Jan Po-ât 08:00-14:00 542 139 443 Pá 08:00-12:00 Znojmo (nám. Svobody 7, 670 22 Znojmo) JUDr. Heinzová árka 515 221 380 ât09:30-14:00 Bfieclav (Národních hrdinû 5, 690 56 Bfieclav) JUDr. Smejkalová Ludmila Po 08:00-14:00 519 373 465 Hodonín (Palackého 52, 695 01 Hodonín) JUDr. Heinzová árka 518 351 014 ât08:30-14:00 stálé pracovi tû Zlín (v jezd KromûfiíÏ, Uherské Hradi tû, Vsetín) adresa: Interhotel Moskva, nám. Práce 2512, 760 01 Zlín e-mail: rppzlin@volny.cz JUDr. Kamarád Libor Po 07:30-15:30 577 219 278 St07:30-16:30 KromûfiíÏ (1. máje 3191, 767 01 KromûfiíÏ) JUDr. Kamarád Libor Út08:00-14:00 573 341 030 Uherské Hradi tû (Stojanova 484, 686 52 Uh. Hradi tû) JUDr. Kamarád Libor ât08:00-14:00 572 552 298 Vsetín (Dolní nám. 310 755 01 Vsetín) JUDr. Kamarád Libor 571 411 901 St08:00-14:00 Olomouck kraj stálé pracovi tû Olomouc (v jezd Prostûjov, Pfierov) adresa: Palackého 21, 771 35 Olomouc e-mail: rppolomouc@volny.cz JUDr. Melichar Josef Po 09:00-16:00 585 413 362 St09:00-17:00 Prostûjov (Kult. a spol. centr., Komenského 6, 796 40 Prostûjov) JUDr. Melichar Josef 582 333 001 Út11:00-15:00 Pfierov (MZDOFI, âechova 6, 750 02 Pfierov) JUDr. Melichar Josef 581 738 178 Út11:00-15:00 Moravskoslezsk kraj stálé pracovi tû Ostrava (v jezd Opava, Fr dek-místek, Karviná, Nov Jiãín) adresa: âeskobratrská 18, 702 00 Ostrava 2 e-mail: rppostrava@volny.cz JUDr. Wozniaková Jarmila St10:00-16:00 596 110 630 ât08:00-14:00 Po 09:00-15:00 Mgr. Brlohová Sonja Út, St 08:00-14:00 596 104 145 Po 09:00-15:00 odb. ref. Mertová Jana Po, St 08:00-15:00 596 104 229 Út, ât 08:00-14:00 Pá 08:00-12:00 Opava (Masarykovo nám. 27, 746 01 Opava) JUDr. Wozniaková Jarmila 553 621 680 Po 09:00-15:00 Fr dek-místek (Pion rû 1758, 738 01 F. M stek) Mgr. Brlohová Sonja ât08:00-16:00 558 434 851 Karviná (Fry tatská 1935/79, 733 01 Karviná) JUDr. Wozniaková Jarmila Út09:00-15:00 596 312 222 Nov Jiãín (Divadelní 21, 741 01 Nov Jiãín) Mgr. Brlohová Sonja 556 707 895 Po 07:30-15:00 stálé pracovi tû Bruntál (v jezd umperk, Jeseník, Krnov) adresa: Dukelská 2, 792 11 Bruntál e-mail: rppbruntal@volny.cz JUDr. Handl Libor Po 09:00-16:00 554 718 025 St09:00-16:00 umperk (Prof. Fialy 12a, 787 35 umperk) JUDr. Handl Libor Út09:00-14:00 583 213 725 Jeseník, Krnov v jezd na poïádání
27. KONGRES PSI (Dokonãení ze str. 1) Z pozvan ch ãlenû kanadské vlády se bohuïel nikdo nedostavil osobnû, ministrynû práce C. Bradshaw poslala dopis, ve kterém pozdravila delegáty z celého svûta. Sdûlila, Ïe Kanada má bohatou tradici v budování bezpeãn ch a zdrav ch pracovních míst a ve vzdûlávání pracujících. Je to zemû, kde je radost Ïít a pracovat. William Lucy pak pfiedstavil nové logo PSI a fiídil dal í ãást jednání, v níï byl schválen jednací fiád kongresu a sloïení pracovních v borû. Odpolední ãást jednání zahájil generální tajemník EI (Educational International) Fred van Leuven. ZdÛraznil, Ïe generální tajemník PSI Hans Engelberts pfiednesl komentáfi ke zprávám o ãinnosti PSI za jednotlivá léta od minulého kongresu, které byly pfiedem v písemné podobû zaslány v em afilacím. Mimo jiné zdûraznil, Ïe pfiestoïe se ãlenská základna PSI stále rozrûstá, platících ãlenû pfiib vá jen minimálnû. Deset nejvût ích afilací platí 50 % ve - ker ch pfiíspûvkû. Z toho plynou finanãní tûïkosti. Pfiesto PSI aktivnû pûsobí v celém svûtû, sleduje dûní ve vefiejn ch sluïbách a úãinnû zasahuje, kde je to jen moïné. Zatímco PSI usiluje o sjednocování a spolupráci odborû na mezinárodní úrovni, na národních úrovních dochází ãasto spí e ke tûpení odborov ch organizací, coï není pro dal í v voj dobré. Síla odborû je v jednotû a spolupráci, nikoli v rozdrobenosti a prosazování dílãích zájmû. V diskusi k návrhûm usnesení ã. 1 (Zmûny ve stanovách navrïené v konn m v borem), ã. 2 (Úprava stanov, aby se ru tina stala oficiálním jazykem PSI), ã. 3 (Prohlá ení o vizi PSI v Akãním programu v konného v boru), ã. 4 (o mezinárodní solidaritû a korporativní globalizaci) a ã. 5 (o HIV-AIDS) vystoupilo deset delegátû. Ocenili men í poãet priorit v novém akãním programu PSI, rozvíjení spolupráce s ostatními nevládními organizacemi, zdûraznili nutnost boje proti privatizaci vefiejn ch slu- Ïeb, proti diskriminaci a dûtské práci. V závûru odpoledního zasedání byla úãastníkûm pfiedstavena vzdûlávací nástûnka v boru Ïen, která byla s velk m úspûchem vyu- Ïita uï pfii nûkolika semináfiích v rûzn ch ãástech svûta (Stfiední Amerika, Japonsko atd.). Den druh - úter 3. 9. 2002 V první ãásti dopoledního jednání pokraãovala diskuse k návrhûm usnesení ã. 3 aï 5, v níï v ichni diskutující podpofiili návrh akãního programu PSI, a v echny pfiedloïené návrhy byly pfiijaty. Jednání dále pokraãovalo diskusí k návrhûm usnesení ã. 6 (Usnesení VV o získávání práv pro pracující), ã. 7 (o základních pracovních právech pro zamûstnance vefiejného sektoru v Japonsku), ã. 8 (o míru a spravedlnosti v Kolumbii), ã. 9 (proti dûtské práci), ã. 10 (o právech pracujících a demokracii v globální ekonomice), ã. 11 (o ãetn ch problémech v Guayanû). Diskutující zdûrazàovali, Ïe postupující privatizace a liberalizace pfiiná ejí sníïení sociálních jistot, zhor ování pracovních podmínek, sniïování mezd i poãtu pracovních míst. Touto situací jsou nejvíce postihovány Ïeny, jejich podmínky jsou je tû hor í neï podmínky muïû. Stephen Lewis, vyslanec OSN pro HIV/AIDS v Africe, vystoupil s del ím pfiíspûvkem k tomuto tématu. Seznámil úãastníky kongresu s dramatiãností a tragiãností dopadû pandemie HIV/AIDS nejen v Africe, ale prakticky dnes uï ve v ech zemích svûta. AIDS padlo uï nyní za obûè více lidí neï stfiedovûkému moru. V Subsaharské Africe je nakaïeno více neï 70 % práceschopného obyvatelstva. Oãekávaná délka Ïivota pfii narození je 35-38 let. 85 % mládeïe ve vûku 16-25 let nakaïen ch virem HIV jsou dívky. Do 15 let hrozí vymfiení cel ch národû. UÏ dnes je v Africe zoufal nedostatek uãitelû, zdravotníkû a dal ích profesí zaji Èujících vefiejné sluïby. Oãekává se, Ïe do roku 2010 zemfie na AIDS aï 60 % tûch, kdo zatím pracují. V diskusi o HIV/AIDS pak vystoupila je tû fiada dal ích fieãníkû, ktefií potvrzovali slova S. Lewise. Lidé ve vyspûl ch zemích si zatím dostateãnû neuvûdomují hloubku problému HIV/AIDS, a proto je nutná vût í osvûta, aby ãlenové odborû pochopili nutnost projevû solidarity ve skuteãnû globálním mûfiítku. V odpolední ãásti jednání diskuse k usnesení ã. 6 aï 11 pokraãovala. V závûru druhého dne jednání probûhlo hlasování o projednávan ch návrzích usnesení. V echny pfiedloïené návrhy usnesení byly pfiijaty. Den tfietí - stfieda 4. 9. 2002 V úvodu dal ího jednacího dne bylo pfiedstaveno zvlá tní vydání kanadské po tovní známky na poãest 27. svûtového kongresu PSI. Poté zaãala diskuse k bodu akãního programu PSI, kter se t ká kampanû za kvalitní vefiejné sluïby. KampaÀ uvedl prezident PSI Bill Lucy a hned poté vystoupila na její podporu zástupkynû MOP Sally Paxton. Ve svém vystoupení zdûraznila dûleïitost sociálního dialogu ve vefiejn ch sluïbách, dodrïování konvencí MOP, celoïivotního vzdûlávání a boje za rovnoprávné postavení Ïen. V echny tyto záleïitosti jsou dûleïité pro zvy ování kvality vefiejn ch sluïeb, kterou MOP vfiele podporuje. Vrcholn pfiedstavitel MOP Juan Somavía se bohuïel nemohl kongresu zúãastnit osobnû, ale jeho zdravici kongresu mohli úãastníci sledovat z videozáznamu. V diskusi vystupující delegáti se shodli na tom, Ïe je tfieba prosazovat na i pfiedstavu kvalitních vefiejn ch sluïeb pro v echny obyvatele. V eobecn pfiístup ke kvalitní vodû, zdravotnick m sluïbám, vzdûlávání atd. je právem kaïdého ãlovûka. Vysoce kvalitní sluïby mohou ov em poskytovat jen zamûstnanci, ktefií jsou sami dostateãnû vzdûlaní ve svém oboru a pracují v pfiízniv ch pracovních i platov ch podmínkách, bez zbyteãného stresu a bez jakékoliv diskriminace. Kvalitní vefiejné sluïby nejsou moïné ani bez ohledu na kvalitu Ïivotního prostfiedí, proto i jeho ochrana musí b t souãástí odborové kampanû za kvalitní vefiejné sluïby. Osvûdãuje se i iroká spolupráce s dal ími nevládními organizacemi. Delegát z Nového Zélandu Cochrane formuloval dûleïitost sociálního dialogu ve vefiejn ch sluïbách tak, Ïe fiízení je pfiíli dûleïité, neï aby mohlo b t ponecháno pouze na manaïerech. V diskusním bloku k návrhu usnesení ã. 12 (globální kampaà PSI za kvalitní vefiejné sluïby) dále byly projednány návrhy ã. 13 (o korupci a etice ve vefiejn ch sluïbách) a ã. 14 (o vefiejn ch sluïbách). Argumentace na podporu v ech tûchto návrhû byla podobná, v ichni diskutující se shodli na dûleïitosti jejich prosazování v kaïdodenní praxi. Kvalitní vefiejné sluïby - zdravotnictví, vzdûlávání, dodávky vody, elektfiiny, plynu - jsou právem kaïdého ãlovûka a jejich dal í komercionalizace a privatizace je nepfiijatelná. Vede ke zhor ování podmínek pro zamûstnance, a tím i ke zhor ování sluïeb samotn ch. V závûru tohoto bloku byly v echny pfiedlo- Ïené návrhy usnesení pfiijaty. V dal ím diskusním bloku byly projednávány návrhy usnesení ã. 15 (o zamûstnancích vefiejného sektoru a jejich práci), ã. 16 (o globalizaci a obchodu), ã. 17 (o privatizaci vody), ã. 18 (o penzijních fondech), ã. 19 (o spravedlivém a etickém obchodû), ã. 20 (o pfienosu dovedností) a ã. 21 (o zdravotnictví, pracovním prostfiedí a vedoucím postavení ve vefiejném sektoru). Japonsk delegát Atachi uvedl, Ïe na svûtû je 1,5 miliardy lidí, ktefií nemají pfiístup ke kvalitní pitné vodû. Roãnû umírají na svûtû ãtyfii miliony lidí Ïízní nebo nákazou z kontaminované vody. Je to otfiesná statistika. Voda jako zdroj a nezbytná podmínka Ïivota lidí musí b t dostupná v em. Není to zboïí, na kterém by se mûlo vydûlávat. Pfiístup k vodû je základním právem kaïdého ãlovûka, voda je pfiíli vzácná, neï aby mohla b t soukromá. Chilsk delegát upozornil na nebezpeãí ir ího zavádûní chilského modelu, kter má velmi daleko k dokonalosti. V závûru jednacího dne byly v echny pfiedloïené návrhy usnesení pfiijaty. Den ãtvrt - ãtvrtek 5. 9. 2002 První ãást jednacího dne byla vûnována návrhu usnesení ã. 22 (o rovnosti ve mzdách a rovnoprávnosti Ïen). Hlavním fieãníkem tohoto bloku byla Francois Davisová, dlouholetá funkcionáfika Ïensk ch organizací v provincii Quebeck. Konstatovala, Ïe svûtové bohatství není vytváfieno neoliberálním kapitalismem, ale tvrdou prací obyãejn ch lidí. Ti v ak z v sledkû své práce mají jen tu nejmen í ãást zisku. Z ekonomického rûstu zdaleka nemají prospûch v ichni, a Ïeny jsou obvykle vûbec aï na posledním místû. Tvofií nejvût í ãást chudé svûtové populace, je mezi nimi daleko více negramotn ch, trpí i v raznû muïsky orientovanou kulturou a filozofií prakticky ve v ech zemích svûta. Po diskusi, jíï se úãastnilo 16 delegátû, bylo usnesení pfiijato hlasováním. Odpolední jednání pokraãovalo diskusí k návrhûm usnesení ã. 23 (o prostituci), ã. 24 (o terorismu, rasismu, intoleranci a lidsk ch právech), ã. 25 (o rozvoji odborû a mezinárodní solidaritû) a ã. 26 (o pfiijímání nov ch ãlenû). Je hrozné, Ïe v moderní dobû s vyspûlou ekonomikou a technologiemi nemá lidstvo dostatek respektu pro lidskou osobnost a její dûstojnost. Prostituce je ostuda lidstva vyvolaná chudobou a je nutné proti ní nekompromisnû bojovat. V ichni diskutující se shodli v tom, Ïe intolerance, nedûvûra a násilí se stále více stávají normou chování nejen jednotlivcû, ale i institucí. Jsou tak po lapávána základní lidská práva a je na odborech, aby proti tomuto zápornému rysu souãasnosti tvrdû vystupovaly a budovaly mosty porozumûní, dûvûry a spolupráce. V echny návrhy usnesení kongres pfiijal. V úplném závûru byli úãastníci seznámeni se statistick mi údaji o diskusi. Celkem v ní vystoupilo 180 delegátû, z toho 104 muïi a 76 Ïen. Den pát - pátek 6. 9. 2002 Poslední den kongresového jednání byl vûnován projednávání finanãní zprávy a afilaãních poplatkû pro nadcházející období. S úvodní informací vystoupil generální tajemník PSI Hans Engelberts. Vzhledem k tomu, Ïe PSI sice roste poãetnû, nikoli v ak finanãnû (noví ãlenové jsou pfiedev ím z chud ích zemí, které neplatí plnou v i pfiíspûvkû, ale naopak pfiijímají finanãní pomoc z ústfiedí PSI), a také vzhledem ke stálému zvy ování nákladû na ve keré aktivity PSI bude nutné zv it ãlenské pfiíspûvky. Poãítá se se zjednodu ením agendy a zavedením minimálního poplatku povinného pro v echny afilace. V e tohoto poplatku by mûla nûkteré malé svazy motivovat ke sluãování, a tím i ke sdruïování prostfiedkû. Finanãní zprávu i v echny navrïené úpravy do budoucna kongres schválil. V závûru pracovní ãásti kongresu probûhly volby nejvy ích funkcionáfiû PSI pro dal í období. Dosavadní prezident PSI William Lucy uï pro dal í období nekandidoval. Jedinou kandidátkou a novû zvolenou prezidentkou PSI se pak stala Ylva Thörn ze védska. Generálním tajemníkem byl opût zvolen Hans Engleberts. Toto volební období v ak povaïuje za své definitivnû poslední v této funkci. Pfií tí kongres v roce 2007 bude probíhat ve Vídni. Karel Sladkovsk 7
PRO VOLNOU CHVILKU Neoãekávejte, Ïe tomu, co se dá pfiedvídat, se dá také zabránit. Skládaãka Raffael Narodil se na Velk pátek 1483 v Urbinu v italsk ch Markách italskému malífii Giovanni Santimu. V jedenácti letech ztratil otce a matku dokonce je tû dfiíve. Byl proto vychováván u pfiíbuzn ch. Dostalo se mu malífiského vzdûlání. Koncem roku 1500 pfiijal sedmnáctilet Raffael zakázku fragmentárnû dochovan ch oltáfiních maleb a dokonãil je pfií tího roku. Roku 1504 ode el do Florencie. Zde znatelnû zmûnil a natolik zlep il svûj styl, Ïe uï nemûl nic spoleãného s jeho stylem pfiedchozím. Ve Florencii nezískal tolik zakázek kromû podobizen, ale dokonãoval tam práce pro oltáfi Collona. ZároveÀ maloval také madony. Ve Florencii se stal malífiem madon. Vytváfiel nové, stále líbeznûj í variace tohoto námûtu. Na podzim 1507 se vydal do Urbinu a odtud na cestu do íma. Podílel se na v zdobû pokojû papeïe Julia. Dostalo se mu zde velkého uznání a stal se papeïov m dvorním malífiem. K malbû pouïíval fiídké, skoro akvarelové tempery. Nejen rostoucí sláva, ale i odmûny dovolily Raffaelovi postavit si palác. Teprve poslední pûtiletí Raffaelova Ïivota bylo v ak dobou, kdy zaji tûn a na vrcholu uznání mohl se Tajenka: Kupon 08/02 Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:.............................. ZO/MO:.............................. Správná odpovûì z ã. 7/2002: Raffael Tfii vylosovaní v herci jsou: Bílek Karel, individuální ãlen Krejãíková Kvûta, AMBA Malín Hradeck Tomá, individuální ãlen Slosovány budou odpovûdi do lé do 15. listopadu 2002. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Tip do kina Doba ledová nakrátko vûnovat sv m zájmûm, pfiátelûm a láskám. V té dobû vznikla krásná podobizna je tû neznámé Ïeny se závojem. Je to pravdûpodobnû portrét Ïeny, kterou Raffael miloval aï do své smrti. Na jafie 1514 byl Raffael, pfies svou malou architektonickou praxi, jmenován prov i z o r n û a hned v létû fiádnû ustanoven stavitelem vatikánského Svatopetrského chrámu. Raffaelovi se tak v jednatfiiceti letech d o s t a l o funkce, na kterou Michelangelo ãekal je tû celá desetiletí. Hned v roce 1516 zaãala jiná stavba, jeï se mûla stát nejvût í svûtskou Raffaelovou architekturou Villa Madama. Konec Raffelova Ïivota nastal neãekanû na Velk pátek 6. dubna 1520, nejspí e v den jeho sedmatfiicát ch narozenin. Slavn moravsk rodák se narodil v roce 1873. Byl spí e kreslífiem neï malífiem a mezi nejznámûj í obrazy z poãátku jeho tvorby patfií portrét Maminka v hanáckém átku. Vytvofiil obrazy pro Zemskou banku a proslavil se mozaikou v Národním památníku na Vítkovû. Vytvofiil i malbu na oknech v kfiestní kapli katedrály svatého Víta. Byl také ãlenem Svazu v tvarn ch umûlcû Mánes. DoÏil se skoro devadesáti let a zemfiel v roce 1962. A my se jako vïdy ptáme na jeho jméno.? Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 194, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, 110 00 Praha 1, telefon: 224 224 429. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Po Shrekovi ãi Pfií erkách s.r.o. je tu dal í film, kter jistû v bornû pobaví nejen dûti, ale i dospûlé diváky. Právû ti totiï docení skvûlé dialogy a spoustu dokonal ch animaãních nápadû, jaké nabízí okouzlující snímek Doba ledová. Bylo nebylo. Ne tak dávno, sotva pfied 20 000 lety, v prehistorickém svûtû, kdy mrzne, aï pra tí, zaãíná pfiíbûh o mi-mi-migraci. Jak má jeden ale poznat, Ïe jde o Dobu ledovou, a ne tfieba o Mrazivé ãasy nebo Velk chlad? No, tak se na na e hrdiny podívejte! Obliãeje mají vyloïenû ledové. A s tím pfiesunem je docela honiãka, zvlá È kdyï zvífiecí t m - mamut, tygr a lenochod - najdou lidské mládû, moc roztomilého ãlovíãka a usmyslí si, Ïe prcka vrátí rodiãûm. Bûhem dobrodruïné cesty mají zvífiata spoustu starostí, jak se uïivit. Mamut musí dávat pozor, aby mu vûãnû nûkdo ne lapal na chobot. A musí hájit svou tûlnatost. Není pfiece tlust, to ty chlupy dûlají, Ïe tak vypadá. Tygr zase potfiebuje uchovat svou tygfií váïnost. A je tû musí vyfie it spoustu problémû se vztahy. A jak je to pofiádek, kdyï lenochod stfiídá partnerky jako ponoïky? Paneãku, mamut, ten je vûrn. Na konec by to chtûlo nûjakou zmûnu. CoÏ takhle globální oteplení? Dialogy k popukání a nápaditou digitální animaci filmu Doba ledová pfiiná í na plátna kin Chris Wedge, nositel Oscara za nejlep í krátk animovan film, kter m se stal jeho Bunny. Film USA 2002, animovan, 83 minut ReÏie: Chris Wedge V ãeském znûní: Jifií Lábus, Ota Jirák, Zdenûk Mahdal, Karel Chromík, Petr Rychl, Jan Pohan, Pavel Rimsk Recept pro vás JABLKOV ZÁVIN Pfiísady: 550 g hladké mouky, 1 prá ek do peãiva, 250 g másla nebo kvalitního rostlinného tuku, 2 Ïloutky, 1 bíl jogurt, 1,5 kg jablek, 150-200 g mouãkového cukru, mletá skofiice, 80 g ãerstvé skofiice, 50 g pfiedem namoãen ch rozinek, 1/2 Ïloutku a trochu mléka na potfiení Postup pfiípravy: Mouku smícháme s prá kem do peãiva, pfiidáme zmûklé máslo a vypracujeme hladké tûsto. Pfiidáme jogurt, Ïloutky a opût vypracujeme hladké tûsto, které odloïíme nejménû na hodinu do ledniãky. Potom ho rozdûlíme na dvû ãásti. Tûsto vyválíme na pomouãeném prknû, pokryjeme nastrouhan mi jablky, posypeme cukrem, skofiicí, strouhankou, hrozinkami a svineme. Záviny uloïíme na vyma tûn plech, povrch potfieme roz lehan m Ïloutkem s trochou mléka a dozlatova upeãeme v pfiedehfiáté troubû. ( el)