VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Nezaměstnanost a vzdělávání nezaměstnaných

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení Nezaměstnanost a vzdělávání nezaměstnaných bakalářská práce Autor: Martina Kovářová Vedoucí práce: Ing. Lenka Křížková Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá problémem nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Zkoumá a hodnotí aktivní politiku zaměstnanosti Úřadu práce ČR v působnosti krajské pobočky v Jihlavě. Je zaměřena na konkurenceschopnost nezaměstnaných formou dalšího vzdělávání. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje druhy nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti, aktuální stav na trhu práce. Současně vysvětluje pojmy vzdělávání dospělých, kvalifikace, rekvalifikace. Praktická část seznamuje s výsledky výzkumu zaměřeného na aktuální projekty (projekt Nový směr, projekt Klíč ke kariéře) realizované v Jihlavě, které dávají uchazečům o zaměstnání možnost účastnit se rekvalifikačních kurzů. Vlastní výzkum je zaměřen na skupinu nezaměstnaných, kteří mají zájem o další vzdělávání prostřednictvím rekvalifikací. Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, úřad práce, vzdělávání dospělých, Evropský sociální fond ČR, vzdělávací projekty, kvalifikace, rekvalifikace, uchazeč o zaměstnání, frekventant. Abstract The bachelor thesis deals with the problem of unemployment in the region Vysočina. It analyzes and evaluates the employment policy of the Public Employment Office performed by the regional office in Jihlava. It is focused on the competitiveness of the unemployed persons in terms of additional education. The thesis is divided into the theoretical and the practical part. In the theoretical part there are described the types of unemployment, the causes of unemployment and the current labour market situation. And at the same time there are explained terms such as: adult education, qualification, retraining. The practical part presents the results of research which has been performed in Jihlava and focused on the currently realized projects (New Direction project, Key to Career project). These projects enable job applicants to participace in retraining courses. Self research is focused on a sort of unemployed people, who are interested in additional retraining education. Keywords Unemployment, labour market, employment office, adult education, the European Social Fund in the Czech republic, educational projects, competence, retraining, job applicants, trainee.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní Ing. Lence Křížkové za její cenné rady, připomínky a trpělivost během celého průběhu zpracovávání této práce. Také děkuji paní Mgr. Miladě Schebestové za poskytnuté materiály, které mi pomohly ke zpracování výzkumu. Zároveň bych chtěla poděkovat všem respondentům za jejich ochotu a spolupráci při realizaci dotazníkového šetření. V neposlední řadě také děkuji svým nejbližším, kteří mě po celou dobu vzniku práce podporovali.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah Obsah... 6 Úvod... 8 Teoretická část... 9 1 Nezaměstnanost... 9 1.1 Měření nezaměstnanosti... 9 1.2 Příčiny nezaměstnanosti a její formy... 10 1.2.1 Frikční nezaměstnanost... 10 1.2.2 Strukturální nezaměstnanost... 11 1.2.3 Cyklická nezaměstnanost... 11 1.3 Další druhy nezaměstnanosti... 12 1.3.1 Dobrovolná nezaměstnanost... 12 1.3.2 Nedobrovolná nezaměstnanost... 12 2 Trh práce... 13 3 Vzdělávání... 14 3.1 Vzdělávání dospělých... 15 3.1.1 Profesní vzdělávání dospělých... 15 3.1.2 Zájmové vzdělávání dospělých... 15 3.2 Kvalifikace... 16 3.2.1 Kvalifikační vzdělávání... 16 3.3 Rekvalifikace... 16 3.3.1 Rekvalifikační vzdělávání... 17 3.3.2 Podmínky pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu... 19 3.3.3 Realizace rekvalifikace... 19 3.3.4 Výběr a zařazování uchazečů o zaměstnání do rekvalifikace... 19 3.3.5 Současný stav rekvalifikačního vzdělávání v České republice... 20 4 Evropský sociální fond České republiky... 21 4.1 Cíle Evropského sociálního fondu... 21 4.2 Operační programy Evropského sociálního fondu... 21 4.2.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnatelnost... 22 Praktická část... 23 5 Výzkum... 23 6 Projekty realizované Úřadem práce v Jihlavě... 24 6.1 Projekt Nový směr... 24 6.1.1 Cíl projektu... 24 6.1.2 Cílové skupiny projektu... 25 6.1.3 Rekvalifikace obecné... 28 6.1.4 Rekvalifikace profesní... 29 6.1.5 Vyhodnocení projektu... 30 6.2 Projekt Klíč ke kariéře... 30 6.2.1 Rekvalifikace obecná... 33 6.2.2 Rekvalifikace profesní... 34 6.2.3 Vyhodnocení projektu... 36 6.3 Porovnání projektů... 37 7 Výsledky dotazníkového šetření... 38 8 Optimální přístupy při volbě rekvalifikace... 45 Závěr... 47 6

Seznam zdrojů... 49 Seznam obrázků... 51 Seznam tabulek... 52 Seznam příloh... 52 7

Úvod V bakalářské práci jsem se zaměřila na problém nezaměstnanosti. Téma nezaměstnanost je v současné době velmi aktuální. Z ekonomických důvodů je dnes míra nezaměstnanosti velmi vysoká. Aby se tato míra snížila, mají nezaměstnaní možnost účastnit se dalšího vzdělávání. Pro svoji práci jsem si vybrala aktivní politiku zaměstnanosti, oblast vzdělávání formou rekvalifikací. Cílem práce je navrhnout optimální řešení při volbě rekvalifikace se zřetelem na posílení konkurenceschopnosti frekventantů. Rekvalifikace jsou realizovány pouze krajskými pobočkami Úřadu práce ČR. Jelikož jsem vykonávala závěrečnou semestrální praxi na Úřadu práce ČR v působnosti krajské pobočky v Jihlavě, zaměřila jsem výzkum pouze na město Jihlava. V průběhu praxe jsem získávala potřebné informace, které jsem využila v mé práci. V celém kraji Vysočina provádí rekvalifikace krajská pobočka úřadu práce Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje druhy nezaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti a situaci na trhu práce. Dále také vysvětluje pojmy vzdělávání, kvalifikace a rekvalifikace. Praktická část je zaměřena na projekty, které umožňují uchazečům o zaměstnání zúčastnit se rekvalifikačních kurzů a získat tak další vzdělání. Součástí praktické části je výzkum. Výzkum je zaměřen na tu část nezaměstnaných, kteří mají zájem o další vzdělávání prostřednictvím rekvalifikací. Na základě výsledků z dotazníkového šetření hodnotím, z jakých důvodu si uchazeči o zaměstnání volí konkrétní druh rekvalifikačního kurzu. 8

Teoretická část 1 Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Ztráta zaměstnání znamená pro jedince pokles životní úrovně [2]. Je to společenská situace, kdy existuje skupina lidí, kteří by chtěli a mohli pracovat, ale situace na trhu práce jim to neumožní. A to z toho důvodu, že je přebytek nabídky pracovních sil. Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a na druhé straně také ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Nezaměstnanost neznamená nemít práci. Jde o to nemít placené zaměstnání a tedy nemít ani příjem ze zaměstnání [3]. 1.1 Měření nezaměstnanosti Obrázek 1: Struktura obyvatelstva České republiky (zdroj: [10]) Obyvatelstvo České republiky se dělí do dvou základních skupin. První skupinou je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tzv. pracovní síla. Druhá skupina je ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dále členíme na zaměstnané a nezaměstnané. 9

Zaměstnaní jsou takové osoby, které jsou staří patnácti let a mají placené zaměstnání, nebo jsou zaměstnány ve vlastním podniku. Nezaměstnaní jsou takové osoby, které jsou starší patnácti let a splňují následující tři podmínky: nejsou zaměstnané nebo sebezaměstnané, aktivně si hledají práci - k tomu využívají úřady práce, zprostředkovatelny práce, inzeráty, jsou schopny nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů. Ty osoby, které kritériu zaměstnaných nebo nezaměstnaných nevyhovují, tvoří skupinu ekonomicky neaktivních obyvatel. Do této skupiny patří zejména děti (osoby mladší patnáct let, studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené atd.) [10]. 1.2 Příčiny nezaměstnanosti a její formy Podle ekonomické teorie rozlišujeme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které je vyvolávají: frikční, strukturální, cyklickou. 1.2.1 Frikční nezaměstnanost Je způsobena neustálým pohybem lidí mezi místy či pracovními příležitostmi. Vždy existují na trhu ti, kteří byli propuštěni v důsledku skutečnosti, že firmy vznikají a zanikají, dochází k technologickým změnám, organizačním změnám, které mohou vést k likvidaci pracovišť. Do této skupiny patří i ti, kteří dobrovolně opustili pracovní místo a hledají jinou, zpravidla lépe placenou práci. Lidé opouštějí místo i z důvodu stěhování a hledají pracovní příležitost v novém bydlišti. Do této skupiny je možno zařadit i ty, kteří hledají první zaměstnání. Z výše uvedených důvodů však také vznikají nová pracovní místa. Svou roli zde hraje i nedostatečná informovanost osob hledajících práci o nabídce vhodných pracovních příležitostí [2]. 10

Frikční nezaměstnanost je spojena s fluktuacemi pracovníků na trhu práce. I kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, tyto fluktuace způsobí, že je určitá skupina lidí nezaměstnána vždy. Někteří lidé jsou dočasně nezaměstnaní z důvodu změny zaměstnání. Absolventům škol nebo ženám, kterým končí mateřská dovolená, určitou dobu trvá, než najdou vhodné pracovní místo. Do frikční nezaměstnanosti se řadí sezónní nezaměstnanost (např. práce v zemědělství nebo ve stavebnictví) [6]. Je způsobena různou poptávkou po práci v jednotlivých ročních obdobích [13]. 1.2.2 Strukturální nezaměstnanost Již samotný název napovídá, strukturální nezaměstnanost vzniká z důvodu strukturálních změn v ekonomice. Co vlastně znamenají strukturální změny? V ekonomice neustále dochází k útlumu nebo expanzi jednotlivých odvětví. Zatímco v některých odvětvích dochází k útlumu, jiná naopak expandují. Dochází tím k situaci, že pracovníci ze zanikajících odvětví mohou mít jinou kvalifikaci, než by bylo potřeba v expandujících odvětvích. Z takového pracovníka se stává strukturálně nezaměstnaný a je potřeba změnit jeho kvalifikaci, např. rekvalifikacemi, což však může trvat delší dobu. Může se také stát, že v jedné části země je vysoká nezaměstnanost, zatímco v jiné části jsou volná pracovní místa. Důvodem vzniku strukturální nezaměstnanosti je kvalifikační nebo místní nesoulad mezi poptávkou a nabídkou práce [13]. Strukturální nezaměstnanost může být podmíněna existencí bariér v pohybu pracovní síly (dopravní omezení, bydlení atd.) a je hlavním faktorem ovlivňujícím regionální rozdíly míry nezaměstnanosti na trhu práce [2]. 1.2.3 Cyklická nezaměstnanost Je spojena s cyklickým vývojem ekonomiky. V období hospodářských poklesů cyklická nezaměstnanost narůstá, naopak při růstu výkonnosti ekonomiky je potlačována [2]. 11

Vzniká v důsledku krátkodobých cyklických fluktuací. V případě, kdy nastává cyklická nezaměstnanost, je celkový trh práce v nerovnováze, protože celková nabídka práce převyšuje celkovou poptávku po práci [6]. 1.3 Další druhy nezaměstnanosti Další pojmy, které je v nezaměstnanosti důležité rozlišit, jsou dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. 1.3.1 Dobrovolná nezaměstnanost Nastává v případě, jestliže pracovníci nejsou ochotni pracovat při dané mzdové sazbě. Dobrovolně nezaměstnaní mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně hledají jiné, např. lépe placené místo. To znamená, že nezaměstnaný odmítá přijmout takovou mzdovou sazbu, která na trhu převládá. Dobrovolná nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. 1.3.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Je tvořena pracovníky, kteří by při dané mzdové sazbě byli ochotni pracovat, ale nemohou. Pokud jsou mzdy nepružné nebo působí jiné překážky, která brání jejich poklesu, vzniká nedobrovolná nezaměstnanost. Obecně lze tedy říci, že pokud se udrží mzdy nad rovnovážnou úrovní, výsledkem je nedobrovolná nezaměstnanost [6]. 12

2 Trh práce Trh práce je takové místo, kde se střetává poptávka po práci a nabídka práce. Poptávku po práci zajišťují firmy a stát. Firmy mají zájem najímat pracovní sílu s cílem maximalizovat svůj zisk. Na straně nabídky stojí domácnosti, které na daný pracovní trh přicházejí nabízet své schopnosti, dovednosti a znalosti s cílem maximalizovat svůj užitek [6]. Tabulka 1: Míra nezaměstnanosti podle krajů údaje k 31. 3. 2012 (zdroj: [19]) Celkem (%) Ženy (%) Muži (%) Česká republika 8,9 10,0 8,1 Hlavní město Praha 4,0 4,6 3,6 Středočeský kraj 7,3 8,6 6,4 Jihočeský kraj 8,0 9,0 7,2 Plzeňský kraj 6,9 8,1 6,1 Karlovarský kraj 10,2 10,9 9,7 Ústecký kraj 13,7 15,9 12,1 Liberecký kraj 9,8 11,5 8,6 Královéhradecký kraj 7,8 8,5 7,3 Pardubický kraj 8,6 9,4 8,0 Vysočina 9,6 10,9 8,6 Jihomoravský kraj 10,1 11,2 9,3 Olomoucký kraj 11,6 12,7 10,7 Zlínský kraj 9,7 10,7 8,9 Moravskoslezský kraj 11,7 12,8 10,9 13

3 Vzdělávání Proces uvědomělého a cílevědomého zprostředkování a aktivního utváření a osvojování soustavy vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností a lidských zkušeností, utváření morálních rysů a osobitých zájmů. Působení na člověka nebo skupinu za účelem utváření osobnosti, individualizace společenského vědomí; je tedy součástí socializace. Prakticky lze tento proces diferencovat na vzdělávání jako činnost lektora a vzdělávání se jako činnost účastníka vzdělávacího procesu [9, str. 237]. Pojem vzdělávání lze vysvětlit jako záměrné, organizované učení. Bývá primárně zaměřeno na rozšíření znalostí či dovedností. Při učení a vzdělávání se setkáváme se čtyřmi znaky: dynamika, užitečnost, efektivita a stabilita. užitečnost je reprezentována vhodným účelem a obsahem vzdělávání, efektivita bývá ovlivněna vhodnou formou a strukturou vzdělávání, především použitými metodami a jejich kombinováním, stabilita o té rozhoduje schopnost učitele pečovat o jistotu, koncentraci a pohodlí účastníků a přizpůsobit vzdělávání aktuálním změnám situace. dynamika o zvládnutí dynamiky vypovídá nejen schopnost předvídat a ovlivňovat vývoj vzdělávacího procesu, ale také schopnost vyvolat a udržet aktivitu a spontánní zájem účastníků o vzdělání [11]. 14

3.1 Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých lze rozdělit na dvě skupiny. A to na profesní vzdělávání dospělých a na zájmové vzdělávání dospělých. 3.1.1 Profesní vzdělávání dospělých Pojem profesní vzdělávání dospělých lze vymezit jako učení se a vzdělávání dospělých spojené s pracovištěm, náplní práce, povoláním či profesí vykonávanou aktuálně, v budoucnu a dokonce i v minulosti. Součástmi učení se a vzdělávání v profesním a pracovním kontextu jsou např.: podnikové vzdělávání, tzn. vzdělávání pracovníků v rámci organizací ve všech ekonomických sektorech, rekvalifikační vzdělávání, odborně zaměřené studium při zaměstnání. Výše uvedené oblasti spadají především do kategorie formálního a neformálního vzdělávání. 3.1.2 Zájmové vzdělávání dospělých Zájmové vzdělávání je cenné samo o sobě, protože naplňuje mimoprofesní vzdělávací potřeby. Může plnit ve vztahu ke vzdělávání dospělých pozitivní funkce [8]. Tabulka 2: Situace zájmového vzdělávání dospělých v ČR (zdroj: [14]) Silné stránky Otevřenost pro širokou veřejnost Dynamický rozvoj Flexibilita cílů i realizace Mnohotvárnost přístupů Pestrost nabídky Využití netradičních forem a metod Slabé stránky Orientace na určité cílové skupiny Podfinancování systému Nedostatek informačních zdrojů Neexistující legislativa Kolísavá úroveň realizovaných aktivit Proměnlivá obsahová a organizační kvalita Do zájmového vzdělávání dospělých lze zahrnout vzdělávání prostřednictvím Univerzity 3. věku. Tento způsob je určen pro seniory. Univerzita 3. věku umožňuje 15

seniorům získat nové poznatky, vědomosti a dovednosti, které mohou využít pro svůj osobní rozvoj. Výhoda tohoto způsobu vzdělávání je možnost sociálního kontaktu s podobně smýšlejícími a věkově blízkými lidmi. Lidé navazují nové kontakty, překonávají pocit osamělosti a udržují se v psychické svěžesti. Tato forma vzdělávání neslouží ke zvyšování odborné profesní kvalifikace. Získané vědomosti slouží ke zlepšení života seniorů, nikoli k uplatnění v zaměstnání [20]. 3.2 Kvalifikace Pod pojmem kvalifikace se rozumí soustava schopností získaných během života (zkušeností, vědomostí, dovedností, návyků) potřebných k získání oficiálně potvrzené způsobilosti (většinou uznávané státem) k výkonu určité činnosti (povolání, funkce). Současná tendence v této oblasti spěje od úzké specializace k získání širšího profesního základu. Kvalifikace se získává přípravou na povolání nebo absolvováním školy a následnou praxí, popřípadě i v dalším profesním vzdělávání nebo rekvalifikačním vzděláváním. Běžná kvalifikace dnes k uplatnění na trhu nestačí. Požadují se tzv. klíčové kompetence. Mezi ně patří schopnosti, dovednosti a znalosti. K lepšímu uplatnění na trhu práce slouží i tzv. druhá kvalifikace. To znamená získání kvalifikace v několika příbuzných profesích [9]. 3.2.1 Kvalifikační vzdělávání Pojem vyjadřuje obecné označení dynamického rozvoje všech strukturních složek kvalifikace žádoucím směrem. Kvalifikační vzdělávání vede k získání nebo udržení kvalifikace. Je významnou složkou dalšího profesního vzdělávání (spolu s rekvalifikačním vzděláváním a periodickým školením) [9]. 3.3 Rekvalifikace Cílem rekvalifikací je změnit či rozšířit dosavadní kvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zvýšit jejich šance nalézt si nové zaměstnání. V případě, kdy je potřeba kvalifikaci uchazeče pouze rozšířit či doplnit, mluvíme o rekvalifikaci ve formě krátkodobějších odborných kurzů. Pokud je nezbytné kvalifikaci zásadně změnit, jde o relativně dlouhé přípravy. Praktický výcvik i teoretickou výuku provádějí vzdělávací zařízení, státní 16

a soukromé včetně zahraničních. Za rekvalifikaci se nedá považovat studium na středních a vysokých školách, ani nástavbové formy studia [7]. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Rekvalifikace není řádné studium na středních nebo vysokých školách. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání [18]. Rekvalifikace není určena pouze pro nezaměstnané. Mohou se jí účastnit i lidé, kteří jsou ohroženi v nejbližší době ztrátou zaměstnání. Rekvalifikace slouží také k tomu, aby si zaměstnaní jedinci udrželi stávající pracovní pozici nebo mohli postoupit na pozici vyšší. Za rekvalifikaci by měla být považovaná každá, byť i jenom elementární změna dosavadní kvalifikace, která bezprostředně reaguje na potřeby trhu práce. Za rekvalifikaci se taktéž považuje změna, která umožní další nebo nové pracovní uplatnění pracovníka nebo občana. Význam rekvalifikace spočívá v tom, že umožňuje okamžitě přizpůsobovat profesní a kvalifikační strukturu neustále měnícím se potřebám [1]. 3.3.1 Rekvalifikační vzdělávání Rekvalifikační vzdělávání je součástí systému celoživotního vzdělávání a učení. Zároveň jde i o jeden z nástrojů státní aktivní politiky zaměstnanosti České republiky. Účastníci rekvalifikačního vzdělávání jsou převážně nezaměstnaní. Rekvalifikace se ovšem nevztahuje pouze na nezaměstnané jedince. Zúčastnit se mohou rovněž jedinci zaměstnaní, které chce jejich zaměstnavatel přesunout na jinou práci, popřípadě propustit (tzv. potenciální uchazeči o zaměstnání). Účastníky mohou být i ti, kteří si chtějí z vlastní iniciativy zvýšit, rozšířit či prohloubit svoji dosavadní kvalifikaci. Hlavním zajišťovatelem rekvalifikačního vzdělávání jsou úřady práce a provádět je mohou na základě písemné dohody mezi rekvalifikačním zařízením a úřadem práce 17

pouze státní nebo soukromá zařízení, které nabízejí vzdělávací programy akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy či Ministerstvem zdravotnictví. Rekvalifikace může být na základě dohody s úřadem práce prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rozeznáváme několik druhů rekvalifikačního vzdělávání podle cíle a zaměření: specifické (cílené): obvykle je zaměřeno na získání konkrétních dovedností a znalostí nutných pro výkon určitého, zpravidla již přislíbeného zaměstnání, nespecifické: smyslem je získat spíše obecnější předpoklady pro zlepšení celkového postavení uchazečů na trhu práce a rozvíjet takové dovednosti, které jim usnadní hledání zaměstnání (např. dovednost používat počítač, napsat životopis, komunikativní dovednosti, příprava na přijímací pohovor apod.), za nejčastější cílovou skupinou bývají považováni absolventi škol, předrekvalifikační: doplňují dovednosti a vědomosti ke splnění kvalifikačních předpokladů k zahájení příslušné požadované rekvalifikace, motivační: pomáhají k profesní orientaci s následnou rekvalifikací pro konkrétní pracovní uplatnění, mohou být realizovány jako vstupní část specifické rekvalifikace, obnovovací: obnovují dovednosti a vědomosti v oboru, ve kterém osoba po delší dobu (min. po dobu 5 let) nepracovala, čímž svou původní kvalifikaci dočasně zapomněla, rozšiřovací: rozšiřují dosavadní kvalifikaci z jiného oboru, doplňkové: na základě požadavku budoucího zaměstnavatele doplňují znalosti uchazeče o zaměstnání, zaměstnanecké: uskutečňuje zaměstnavatel v zájmu dalšího pracovního uplatnění zaměstnance (např. v případě chystané organizační změny), zpravidla v pracovní době [15]. 18

3.3.2 Podmínky pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu být v evidenci úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz a pro výkon profese, na kterou se rekvalifikuje (např. příslušný stupeň vzdělání, některé znalosti a dovednosti záleží na typu rekvalifikace), být zdravotně způsobilý pro absolvování rekvalifikačního kurzu a pro výkon nové profese, rekvalifikace musí být potřebná dosavadní kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání neumožňuje získání vhodného pracovního místa, rekvalifikace musí být účelná po ukončení rekvalifikace je reálná šance získat zaměstnání. 3.3.3 Realizace rekvalifikace Krajské pobočky Úřadu práce ČR zabezpečují rekvalifikaci na základě písemně uzavřené dohody o provedení rekvalifikace s rekvalifikačním zařízením (soukromé vzdělávací zařízení, podnikové zařízení, škola apod.). Rekvalifikace se provádí v rámci dalšího profesního vzdělávání, tj. mimo počáteční vzdělávání. Propojení rekvalifikací s Národní soustavou kvalifikací (zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání) umožňuje účastníkům rekvalifikačních kurzů získat nejen dílčí (profesní) kvalifikací, ale i úplnou kvalifikaci. Některé úplné kvalifikace se skládají z několika dílčích kvalifikací. Získá-li účastník rekvalifikace osvědčení o všech požadovaných dílčích kvalifikacích, bude moci na příslušné škole nebo učilišti složit zkoušku předepsanou pro příslušný obor vzdělání (tzn. závěrečnou učňovskou nebo maturitní zkoušku) a získat certifikát o dosažení odpovídajícího stupně vzdělání. 3.3.4 Výběr a zařazování uchazečů o zaměstnání do rekvalifikace Výběru zájemců o účast v rekvalifikaci předchází profesně-poradenský pohovor, který provádí útvar zaměstnanosti kontaktního pracoviště ÚP. Tento útvar také podává návrh na zařazení do rekvalifikace referátu zprostředkování a poradenství příslušné krajské pobočky ÚP. Konečné stanovisko k návrhu na zařazení do rekvalifikace má tento 19

referát. K podpisu dohod jsou uchazeči/zájemci o zaměstnání zařazení do rekvalifikačních kurzů zváni útvarem zaměstnanosti kontaktních pracovišť nebo referátem zprostředkování a poradenství krajské pobočky ÚP [18]. 3.3.5 Současný stav rekvalifikačního vzdělávání v České republice Problémem rekvalifikací v ČR je obecně malé zapojení nezaměstnaných osob a zároveň poměrně nízká efektivita. Z celkového počtu nezaměstnaných prochází systémem rekvalifikací pouhých 7,5 %, zatímco v rámci EU je to průměrně 45 %. Překvapivý je rovněž výrazný nezájem ze strany potenciálních účastníků (13,2 % oproti 31,8 % v EU). Zatímco ve vyspělých zemích je při ztrátě zaměstnání obvyklé řešit svou problémovou situaci profesním rozvojem reagujícím na aktuální požadavky trhu práce, v ČR spoléhají nezaměstnaní více na aktivity při shánění nového uplatnění v rámci své dosavadní kvalifikace. Celkové situaci neprospívá ani obecně malá úspěšnost rekvalifikovaných osob na trhu práce cca 45 %. Mezi důvody tohoto stavu můžeme zařadit některé kvalitativní a organizační aspekty rekvalifikačního vzdělávání v ČR (např. v průměru dosahujeme polovičního rozsahu kurzů ve srovnání s EU, nízkou spoluúčast sociálních partnerů, jakož i malou ochotu zaměstnavatelů uznávat kvalifikace získané tímto způsobem) [15]. 20

4 Evropský sociální fond České republiky Evropský sociální fond funguje již 50 let. Je nejstarší ze strukturálních fondů Evropské Unie. Česká republika využívá prostředky z toho fondu od roku 2004, kdy vstoupila do EU. Evropský sociální fond je finanční klíčový nástroj pro realizaci Evropské strategie zaměstnanosti [4]. Je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Objem finančních prostředků z ESF pro ČR na programovací období 2007-2013 činí 3,8 mld. EUR. Na období 2004-2006 bylo pro ČR přiděleno 456,98 milionu Euro. 4.1 Cíle Evropského sociálního fondu pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce, sociální začleňování, pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce, celoživotní vzdělávání, rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce, boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce [17]. Hlavním posláním je rozvíjení a snižování zaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob, rovné příležitosti se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů [4]. 4.2 Operační programy Evropského sociálního fondu Co je operační program? Základní strategický dokument finanční a technické podpory pro konkrétní tematickou oblast (např. zaměstnanost a sociální věci), nebo konkrétní region soudržnosti (např. Vysočina), který zpracovávají členské země EU. Operační program podrobně popisuje cíle a priority, kterých chce členská země dosáhnout 21

v aktuálním programovacím období. OP obsahuje popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky ze strukturálních fondů. Nechybí také výčet těch, kteří mohou o finanční prostředky požádat [5]. Programy, které umožňují čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 2007-2013 v České republice a hlavním městě Praze jsou: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) [17]. Pro mou práci je nejdůležitější operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Tento program financuje projekty, které popisuji v teoretické části. 4.2.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnatelnost Cílem programu pro období 2007 2013 je zvýšit zaměstnanost a zaměstnavatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Specifické cíle: zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšit přístup k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti, posílit integraci osob ohrožených sociálním vyloučením nebo již sociálně vyloučených, posílit institucionální kapacity a efektivnost veřejných služeb a veřejné správy, zintenzivnit mezinárodní spolupráci v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti [4]. Program je zaměřen na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti obyvatel České republiky. Zaměřuje se také na zkvalitnění a rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých forem školení a vzdělávání. Snaží se o začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu [5]. 22

Praktická část V praktické části své práce se zaměřím na optimální přístupy nezaměstnaných při volbě rekvalifikace. K navržení těchto optimálních přístupů jsem si zvolila metodu výzkumu, který byl realizován formou dotazníků. Součástí mého výzkumu jsou projekty, které realizovala krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. 5 Výzkum Žadatel, který má zájem o rekvalifikaci, kterou zajišťuje a hradí krajská pobočka ÚP ČR v Jihlavě, musí splnit několik podmínek: být v evidenci úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady (např. příslušný stupeň vzdělání, některé dovednosti, znalosti), mít osobnostní předpoklady pro úspěšné zvládnutí rekvalifikace a pro úspěšné uplatnění v nové profesi/pracovní činnosti, být zdravotně způsobilý pro výkon nové profese/ pracovní činnosti, rekvalifikace musí být potřebná to znamená, že dosavadní zprostředkování práce není úspěšné, současná dosažená kvalifikace uchazeče není na trhu práce žádaná nebo jsou jiné závažné důvody, pro které svou původní kvalifikaci nemůže uplatnit, rekvalifikace musí být účelná to znamená, že se jedná o rekvalifikaci na profesi/pracovní činnost, po které je na trhu práce poptávka nebo existuje reálný předpoklad takové potřeby [21]. 23

6 Projekty realizované Úřadem práce v Jihlavě 6.1 Projekt Nový směr 6.1.1 Cíl projektu Hlavním cílem projektu je posílení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči. Aktivity projektu jsou nastaveny tak, aby pomáhaly cílové skupině k opětovnému návratu na trh práce, ke zvýšení jejich motivace k hledání práce a k pochopení zaměstnání jako celoživotního zdroje příjmů. Absolvováním těchto aktivit dojde ke zvýšení jejich zaměstnatelnosti a vzrostou šance najít si vhodné zaměstnání. Dále dojde ke zvýšení motivace k hledání nového zaměstnání a tím k předcházení uvíznutí v pasti dlouhodobé nezaměstnanosti. Předpoklad, že se z nich stanou osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené, závislé na sociálních dávkách, se minimalizuje. Za pomoci všech aktivit projektu se sníží počet nezaměstnaných v kraji Vysočina. Výstupem projektu budou informované osoby, které budou schopné používat moderní nástroje komunikace a které budou mít nově získané nebo zdokonalené znalosti a praktické dovednosti preferované zaměstnavateli. Projekt Nový směr je určen pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci více než 1 rok. Postupy pro dosažení cíle: zdůrazňovat individuální přístup k účastníkům projektu poskytováním individuální podpory a poradenstvím při hledání zaměstnání, zvýšit všeobecné kvalifikační znalosti a dovednosti frekventantů, monitorovat skutečnou poptávku po profesích a další profesní požadavky zaměstnavatelů a ve vazbě na zjištěné skutečnosti poskytovat rekvalifikační kurzy a další vzdělávání, a tím získat důvěru zaměstnavatelů ve výstupu projektu Nový směr, 24

dbát na rovnoměrné zastoupení mužů a žen v kurzech, a stejně tak zastoupení všech cílových skupin. 6.1.2 Cílové skupiny projektu Cílové skupiny projektu jsou: fyzické osoby se zdravotním postižením (pouze osoby s nízkým stupněm postižení), fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobivé, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí. Rekvalifikační kurzy, které tento projekt nabízí, se dělí na dvě skupiny: rekvalifikační kurzy obecné a rekvalifikační kurzy profesní. Mezi obecné rekvalifikační kurzy patří: základy obsluhy osobního počítače, základy obsluhy osobního počítače (dle osnov ECDL Start), obsluha osobní počítače (dle osnov ECDL). 25

Profesní rekvalifikační kurzy nabízejí celkem 36 kurzů. řidičské oprávnění C, E, D, T, profesní způsobilost řidiče, zdvojený kurz Strojník zemních a stavebních strojů, administrativní pracovník, účetnictví s využitím výpočetní techniky, obchodní zástupce, skladník, obsluha vysokozdvižného vozíku, úřední kurz svařování, seřizovač pneumatických systémů, seřizovač hydraulických systémů, programátor CNC strojů, kovoobráběčské práce, pracovník v sociálních službách se zaměřením na přímou obslužnou péči, všeobecný sanitář, vazba a aranžování květin, holičské a kadeřnické práce, kosmetické služby, zahradnické práce údržba zeleně, truhlářské práce, malířské práce, zednické práce, 26

prodavačské práce, kuchařské a číšnické práce, tesařské práce, vodoinstalatérské a topenářské práce, zámečnické práce, masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví, montáž suchých staveb, mechanik elektroinstalatérského zařízení, obsluha motorové řetězové pily a křovinořezu, základy podnikání, manikúra a pedikúra včetně nehtové modeláže. Ještě před začátkem samotné rekvalifikace musí zájemci o rekvalifikaci projít motivačním kurzem. V motivačním kurzu jsou připravováni na vlastní působení na trhu práce. V rámci motivačního kurzu je každému klientu sestaven individuální plán rozvoje. V souladu s tímto plánem se klienti rozdělují do jednotlivých rekvalifikačních kurzů. Projekt Nový směr byl realizován na Vysočině, konkrétně ve městech Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou. Na projekt bylo pozváno celkem 791 klientů. Tento počet klientů se také zúčastnil informační schůzky. Na informační schůzce jsou klienti seznámeni s podrobnými informacemi o projektu. Ale dohodu podepsalo722 klientů celkem za všechna uvedená města. Z toho 431 žen a 291 mužů. 69 klientů tedy po účasti na informační schůzce z účasti na projektu odstoupilo. Ve své bakalářské práci se zaměřím pouze na město Jihlava. Na krajské pracoviště ÚP ČR v Jihlavě se na projekt přihlásilo 148 klientů. Stejný počet se také zúčastnil informační schůzky. Dohodu podepsalo 138 klientů, tedy frekventantů. 44 % frekventantů tvořily ženy (celkem 61 žen) a muži tvořili 56 % frekventantů (celkem 77 mužů). I když v počátcích měly o projekt zájem více ženy, v Jihlavě převažovala účast mužů. 27

6.1.3 Rekvalifikace obecné Rekvalifikace obecné jsou zaměřené pouze na oblast výuky počítačového směru. Obecných rekvalifikací se zúčastnilo celkem 32 frekventantů. Z toho 19 žen a 13 mužů. Nejvíce lidí se přihlásilo na kurz Základy obsluhy PC. Menší zájem byl o kurz Výuka k testovacímu modulu ECDL Start. Na kurz Výuka k testovacímu modulu ECDL se nepřihlásil žádný klient. Tabulka 3: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace obecné v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) kurz počet účastníků Základy obsluhy PC Výuka k testovacímu modulu ECDL Start Výuka k testovacímu modulu ECDL 25 7 0 Obrázek 2: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace obecné v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) 28

6.1.4 Rekvalifikace profesní O profesní rekvalifikace byl větší zájem než o rekvalifikace obecné. Klienti se mohou rekvalifikovat na různé profese. Tento program nabízí více rekvalifikačních kurzů než rekvalifikace obecné. Největší zájem byl o profesní způsobilost řidiče. Na tento kurz se přihlásilo 13 frekventantů. O řidičský průkaz skupiny C mělo zájem 12 frekventantů. 10 účastníků absolvovalo kurz sociální pracovník. Tabulka 4: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace profesní v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) Kurz Počet účastníků ŘP skupiny C 12 ŘP skupiny D 3 ŘP skupiny E 2 Profesní způsobilost řidiče Zemní a stavební stroje 13 Účetnictví 5 Obsluha VZV 8 Sociální pracovník 10 Aranžování a vazba květin Kadeřník 2 Masér 6 8 4 29

Obrázek 3:Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace profesní v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) Rekvalifikační kurzy jako svařování, kosmetička, zahradník, kuchař, absolvoval vždy jeden účastník. Tyto hodnoty jsem do grafu ani do tabulky nezadávala. Na zbylé rekvalifikační kurzy se nikdo nepřihlásil. 6.1.5 Vyhodnocení projektu Za celý kraj Vysočina projekt dokončilo všech 722 klientů. Nová pracovní místa získalo 256 účastníků projektu. Úspěšnost nově si najít práci tak činí 35,4 %. V Jihlavě projekt ukončilo 138 účastníků. Do zaměstnání nastoupilo 47 klientů. Celková úspěšnost projektu ve městě Jihlava najít si práci je 34 %. 6.2 Projekt Klíč ke kariéře Hlavním cílem projektu je prevence a snížení dlouhodobé nezaměstnanosti v kraji Vysočina. V rámci projektu si klienti zvýší svou původní kvalifikaci, dle požadavků trhu práce. Tím vzroste jejich zaměstnatelnost a šance najít si vhodné zaměstnání. Dojde ke zvýšení jejich motivace k hledání nového zaměstnání a zabrání se tomu, aby uvízli v pasti nezaměstnanosti a stali se z nich osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené, závislé na sociálních dávkách. Důležité je, aby se klienti po zaevidování na úřadech práce co nejrychleji vrátili zpět na trh práce, dříve než ztratí 30

svoje pracovní návyky. Projekt bude pomáhat také zájemcům o zaměstnání, kteří jsou ohrožení ztrátou zaměstnání z důvodu nevhodné nebo zastaralé kvalifikace. Výstupem projektu budou informované osoby, které budou schopné používat moderní nástroje komunikace a které budou mít nově získané nebo zdokonalené znalosti a praktické dovednosti preferované zaměstnavateli. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v evidenci méně než 12 měsíců a na zájemce o zaměstnání. Tím se liší od projektu Nový směr. Projekt Nový směr je určen pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci více než 1 rok. Postupy pro dosažení cíle: zdůrazňovat individuální přístup k účastníkům programu poskytováním individuální podpory a poradenstvím při hledání zaměstnání, zvýšit všeobecné kvalifikační znalosti a dovednosti frekventantů, monitorovat skutečnou poptávku po profesích a další profesní požadavky zaměstnavatelů a ve vazbě na zjištěné skutečnosti poskytovat rekvalifikační kurzy a další vzdělávání, a tím získat důvěru zaměstnavatelů ve výstupy projektu Klíč ke kariéře, dbát na rovnoměrné zastoupení mužů i žen v kurzech, a stejně tak zastoupení všech cílových skupin. Cílové skupiny zájemci o zaměstnání, uchazeči o zaměstnání. Stejně jako u projektu Nový směr, i v tomto projektu se rekvalifikační kurzy dělí na dvě skupiny. Na rekvalifikace obecné a na rekvalifikace profesní. Z rekvalifikačních kurzů lze poskytnou každému klientovi pouze jeden z kurzů. 31

Rekvalifikační kurzy obecné: základy obsluhy osobního počítače, základy obsluhy osobního počítače podle osnov ECDL Start, výuka k testovacímu modulu ECDL. Rekvalifikační kurzy profesní: počítačový grafik, správce počítačové sítě, webdesigner/tvorba www stránek, pracovník grafického studia, čtení a kreslení grafické dokumentace se zaměřením na AutoCAD, řidičské oprávnění skupiny C, D, E, T profesní způsobilost řidiče, zdvojený kurz Strojník zemních a stavebních strojů, asistentka, účetnictví s využitím výpočetní techniky, základy podnikání, daňové evidence, obchodní zástupce, skladník, obsluha vysokozdvižného vozíku, pracovník v sociálních službách se zaměřením na přímou obslužnou péči, pracovník v sociálních službách, všeobecný sanitář, 32

programátor CNC strojů, kovoobráběčské práce, zahradnické práce údržba zeleně kuchařské práce, číšnické práce, vazba a aranžování květin, holičské a kadeřnické práce, kosmetické služby, úřední kurz svařování, vyhláška 50/1978 Sb., masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví, provoz solárií (pro nezdravotnické pracovníky), mzdová účetní (s využitím výpočetní techniky), katastr nemovitostí v praktických činnostech. Na projekt Klíč ke kariéře bylo pozváno za celý kraj Vysočina 923 klientů. Účast na informační schůzce byla však pouze 878 klientů. Po účasti na schůzce dohodu podepsalo 815 klientů. Z toho 507 žen a 308 mužů. Ve městě Jihlava bylo na projekt pozváno 226 klientů. Informační schůzky se zúčastnilo 210 klientů. Z tohoto počtu dohodu podepsalo 198 klientů. Z toho 103 žen a 95 mužů. 6.2.1 Rekvalifikace obecná Projekt nabízel stejné rekvalifikační kurzy v programu Rekvalifikace obecné jako projekt Nový směr. Za celý kraj Vysočina se obecných rekvalifikací v projektu Klíč ke kariéře zúčastnilo 363 frekventantů. 261 účastníků tvořily ženy a 102 účastníků byli muži. 33

Ve městě Jihlava mělo zájem o rekvalifikace obecné 62 frekventantů. Z toho 41 žen a 21 mužů. Nejvíce žádaný byl kurz Základy obsluhy PC. Na kurz se přihlásilo 40 účastníků. Na kurz Základy obsluhy osobního počítače dle osnov ECDL Start se přihlásilo 21 účastníků. Nejmenší zájem byl o kurz Výuka k testovacímu modulu ECDL. O tento kurz měl zájem pouze jeden frekventant. Tabulka 5: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace obecné v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) Základy kurz obsluhy PC Základy 40 obsluhy PC Výuka k testovacímu 21 modulu ECDL START Výuka k testovacímu 1 modulu ECDL Obrázek 4: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace obecné v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) 6.2.2 Rekvalifikace profesní Na profesní rekvalifikace se v Jihlavě přihlásilo celkem 95 frekventantů. 44 účastníků byly ženy a 51 účastníků tvořili muži. Největší zájem byl o rekvalifikační kurz Účetnictví s využitím výpočetní techniky. Počet zájemců činil 24 klientů. Velká 34

poptávka byla také po kurzu Profesní způsobilost řidiče. Tohoto kurzu se zúčastnilo 19 klientů. Tabulka 6: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace profesní v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) Kurz Počet účastníků Počítačový grafik 9 Webdesigner 2 ŘP skupiny D 3 Profesní způsobilost řidiče 19 Strojník zemních a stavebních strojů Účetnictví s využitím výpočetní techniky 3 24 Obsluha VZV 5 Pracovník v sociálních službách 5 Vazba a aranžování květin 6 Úřední kurz svařování 2 Vyhláška 50/1978 Sb. 2 Masér pro sportovní a rekondiční masáže 4 35

Obrázek 5: Počet účastníků v jednotlivých kurzech programu Rekvalifikace profesní v Jihlavě (zdroj: statistické údaje úřadu práce) Nejmenší zájem zaznamenaly kurzy Čtení a kreslení grafické dokumentace se zaměřením na AutoCAD, ŘP skupiny E, programátor CNC strojů, zahradnické práce, dále kuchařské práce, kosmetické služby. Na tyto kurzy byl vždy zapsán pouze jeden frekventant. O zbývající rekvalifikační kurzy klienti neprojevili žádný zájem. 6.2.3 Vyhodnocení projektu Projekt ukončil stejný počet frekventantů, kolik se do projektu přihlásilo. Tento počet činil 815. Pracovní uplatnění našlo 259 účastníků. Celková úspěšnost za celý kraj Vysočina tvoří 32 %. V Jihlavě projekt dokončili všichni účastníci, žádný účastník rekvalifikační kurz nepřerušil. 76 účastníků ze všech přihlášených našlo uplatnění na trhu práce, což znamená, že úspěšnost projektu ve městě Jihlava činí 38 %. 36

6.3 Porovnání projektů Oba projekty nabízely velmi širokou škálu rekvalifikačních kurzů. Projekty začínaly i končily ve stejnou dobu, a to od 1. 7. 2009 do 31. 8. 2011. Měly i velmi podobné rekvalifikační kurzy. V programu Rekvalifikace obecné byly rekvalifikační kurzy totožné. V programu Rekvalifikace profesní byl rozšířený výběr rekvalifikačních kurzů. Stejných kurzů za oba projekty bylo celkem 22. Ještě před začátkem samotné rekvalifikace procházejí klienti motivačním kurzem. Motivační kurz připravuje účastníky projektu na vlastní působení na trhu práce. V rámci motivačního kurzu je každému frekventantovi sestaven individuální plán rozvoje. V souladu s tímto plánem se zájemci rozdělují do jednotlivých rekvalifikačních kurzů. Projekt Klíč ke kariéře byl určen pro větší počet osob. Podmínkou pro naplnění cíle projektu bylo, aby se alespoň 700 osob zúčastnilo motivačního kurzu. Tato podmínka byla splněna. Další podmínkou pro naplnění cíle bylo zařazení minimálně 300 osob do obecných rekvalifikací a minimálně 400 osob do profesních rekvalifikací. I tyto podmínky byly splněny. U projektu Nový směr byly podmínky nastaveny jinak. Byla požadována účast na motivačním kurzu v rozsahu minimálně 600 osob. Do obecných rekvalifikací muselo být zařazeno minimálně 300 osob. Poslední podmínkou projektu Nový směr bylo, aby se profesních rekvalifikací zúčastnilo alespoň 300 osob. Jelikož stanovené podmínky byly dodrženy, naplnil se cíl u každého z projektu. V obou projektech byla zaznamenána větší náklonnost k dalšímu vzdělání u žen než u mužů (celkově za všechny krajské pobočky úřady práce v kraji Vysočina). Takto je tomu i v projektu Klíč ke kariéře. Ale do projektu Nový směr se zapojilo do vzdělání více mužů než žen. Celková úspěšnost nástupu do zaměstnání v projektu Nový směr za krajskou pobočku úřadu práce v Jihlavě činí 34 %. Projekt Klíč ke kariéře byl úspěšnější. Práci si díky němu našlo 38 % frekventantů, kteří se projektu zúčastnili. U obou projektů byl největší zájem o rekvalifikační kurz Profesní způsobilost řidiče. 37

7 Výsledky dotazníkového šetření Dotazníková metoda umožňuje získat informace od mnoha respondentů a zdála se mi jako nejvhodnější. Zpracování a vyhodnocení výsledků je jednodušší kvantifikovat než výsledky jiných výzkumných metod. Dotazník byl zaměřen na otázky ohledně rekvalifikací. Hlavním účelem dotazníků bylo zjistit, z jakého důvodu si zájemci o rekvalifikaci volí různé rekvalifikační kurzy a co od nich očekávají. Dále mne také zajímalo, jak se nezaměstnaní dozvídají o nových rekvalifikačních kurzech, které úřad práce nabízí. Jelikož jsem vykonávala semestrální praxi na Úřadu práce ČR v působnosti krajské pobočky v Jihlavě, zaměřila jsem se pouze na uchazeče, kteří jsou evidováni na úřadu práce v Jihlavě. Dotazník jsem rozdala za pomocí paní Schebestové mezi 100 respondentů. Návratnost dotazníků byla 100%. Dotazník byl zcela anonymní, tudíž respondenti neměli důvod neodpovídat zcela pravdivě. Dotazník uvádím v seznamu příloh. 38

Otázka č. 1 Pohlaví Obrázek 6: Pohlaví (zdroj: vlastní výzkum) Výzkumu se zúčastnilo 41 % žen a 59 % můžu. Z výsledků vyplývá, že o rekvalifikace mají větší zájem muži než ženy. I když jsem uvedla, že o realizované projekty v kraji Vysočina měly celkově vyšší zájem ženy, výsledek dotazníkového šetření vypovídá jinak. Tento nesoulad může být spojený s nedostatečně velkým zkušebním vzorkem dotazovaných. Otázka č. 2 Věk Obrázek 7: Věk (zdroj: vlastní výzkum) Nejvíce nezaměstnaných lidí je ve věku 26 35 let. Z grafu lze vyčíst, že rekvalifikací se zúčastňují všechny věkové skupiny. Ale lidé starší jak 65 let nemají o rekvalifikační vzdělání zájem. A to z důvodu, že tato populace již pobírá starobní důchod a je pro ni zcela zbytečné zúčastňovat se nějakého rekvalifikačního kurzu. 39

Otázka č. 3 Měl/a jste již dříve pracovně-právní vztah? Obrázek 8: Měl/a jste již dříve pracovně-právní vztah? (zdroj:vlastní výzkum) 72 % oslovených lidí již mělo uzavřenou pracovní smlouvu. Část dotazovaných, kteří ještě neměli uzavřený pracovní poměr, ani nepracovali na dohodu o pracovní činnosti, ani na dohodu o provedení práce, tvoří 16 %. Mezi uchazeči se našli i tací, kteří dříve pracovali na dohodu o pracovní činnosti či na dohodu o provedení práce. 40

Otázka č. 4 Doba trvání Vaší nezaměstnanosti? Obrázek 9: Doba trvání vaší nezaměstnanosti (zdroj: vlastní výzkum) Doba trvání nezaměstnanosti u většiny respondentů netrvá déle než 6 měsíců. Nejméně nezaměstnaných, tedy 10 %, je nezaměstnaná v rozmezí 7 měsíců až 1 rok. 29 % oslovených respondentů jsou nezaměstnaní více než rok. Otázka č. 5 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Obrázek 10: Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání? (zdroj: vlastní výzkum) Nejvíce uchazečů o zaměstnání dosáhlo nejvyššího vzdělání vyučení bez maturity. Střední odborné vzdělání vlastní 32 % dotazovaných. 9 % uchazečů dosáhlo vyučení s maturitou. Stejný počet uchazečů vystudovalo gymnázium. 4 % respondentů má pouze 41

základní vzdělání. Lidé, kteří dosáhli vysokoškolského titulu, se v mém šetření mezi oslovenými neobjevili. Otázka č. 6 O jaký rekvalifikační kurz máte zájem? Obrázek 11: O jaký rekvalifikační kurz máte zájem? (zdroj: vlastní výzkum) Z šetření vyplývá, že největší zájem byl o rekvalifikační kurz Obsluha osobního počítače. O tento kurz projevilo zájem 21 % respondentů. Velký zájem je také o rekvalifikační kurzy Sociální pracovník a kurz Sváření. Podíl respondentů, kteří by chtěli tento kurz absolvovat, je 14 %. Celkem 12 % uchazečů má zájem o jiné rekvalifikační kurzy, než které jsem v dotazníku nabídla. Jde převážně o kurz Obsluha CNC strojů, kurz podnikání, truhlářský kurz, tvorba webových stránek. Velmi malý zájem byl o kurzy kosmetické práce, kadeřnické práce, manikúra a pedikúra. 42

Otázka č. 7 Co od rekvalifikace očekáváte? Obrázek 12: Co od rekvalifikace očekáváte? (zdroj: vlastní výzkum) 47 % dotazovaných o rekvalifikace očekává lepší uplatnění na trhu. Rozšíření dosavadních znalostí si přeje dosáhnout 34 % dotázaných. 3% uchazečů si prostřednictvím rekvalifikace chce obnovit dosavadní znalosti. 12 % respondentů chce změnit svou kvalifikaci. 2 % respondentů se zúčastní kvalifikace z důvodu pobírání podpory při rekvalifikaci. 2 % uchazečů podstoupí rekvalifikaci z důvodu pravidelného stýkání se společností. 43