SVES Studijní návštěva Bodø, Norsko 2014 Jméno účastníka: Pavla Zdráhalová Název školy/instituce: DRING Consulting Funkce: projektový manažer Adresa instituce: Olomoucká 80, 618 00 Brno Telefon: +420 548 226 548 E-mail: zdrahalova@dringbrno.cz Číslo a název studijní návštěvy: 138, Worlds of education, training and work An Arctic approach to cooperation Místo konání - země: Bodø, Norsko Datum: 17. -21. 3. 2014 Organizátor: Nordland County Municipality, Educational Department (Tor Magne Andreassen) Název hostitelské instituce: Nordland County Council Adresa: Prinsens gate 100, Bodø, 8048 Telefon: +47-75 65 02 73 E-mail: tma@nfk.no Témata studijní návštěvy Hlavním tématem studijní návštěvy byla problematika předčasných odchodů žáků ze vzdělávání na úrovni středních škol. Přestože Norsko uvolňuje do oblasti školství významné finanční prostředky, procento dokončení střední školy není uspokojivé (70 %), stejně jako počet absolventů povinné školní docházky, kteří pro své další školní vzdělávání volí odborné vzdělávání (zejména učňovské). V těchto parametrech je region Nordland, kde se studijní návštěva konala, navíc pod průměrem celého Norska. Regionální úřady věří, že cesta ke zlepšení situace vede přes důslednou spolupráci mezi všemi dotčenými sektory politickým (regionální vláda a její instituce), vzdělávacím (školy a instituce neformálního vzdělávání) i soukromým sektorem (zaměstnavatelé). Přestože účastníci studijní návštěvy pocházeli z různých zemí, obtížně srovnatelných svou velikostí i ekonomickým výkonem, všichni se shodli na existenci problému spočívajícím v nezájmu žáků o odborné vzdělávání na úrovni učňovství a nízkém zájmu o technické vzdělávání obecně. Přestože ne všechny země si mohou dovolit používat finančně náročné nástroje podpory odborného vzdělávání, které byly v Norsku prezentovány, inspirace v podobě spolupráce hlavních aktérů je jistě přenositelná. Exkurze a ukázky aplikace řešení v praxi Studijní návštěva byla velmi vhodně složena z přednášek a terénních exkurzí, na kterých měli účastníci studijní návštěvy možnost hovořit přímo s učiteli a žáky. Představené politické vzdělávací iniciativy tak byly demonstrovány v praxi. Velkým přínosem byla možnost hovořit přímo se studenty a učni, kteří bezprostředně popsali svou motivaci pro volbu odborného vzdělávání a své životní příběhy odchodu a opětovného návratu do vzdělávacího systému. Je nutné podotknout, že předpokladem pro takovou možnost je znalost angličtiny, která byla u norských žáků ve věku 14-18 let z českého pohledu bezprecedentní.
Během studijní návštěvy jsme měli možnost navštívit vzdělávací instituce - střední školy, odpolední studentské kluby, knihovnu i firmy, ve kterých studenti vykonávají odbornou (praktickou) část výuky. Mezi nejzajímavější navštívená místa patřily následující instituce: Sídlo regionální samosprávy regionu Nordland, kde byla představena politická východiska a iniciativy. Střední škola Bodin, kde byly prezentovány způsoby řešení přechodů ze základní do střední školy (diskuze s učiteli a žáky) a způsoby prevence předčasného obchodu ze vzdělávání. Zařízení Hybelstua na podporu středoškoláků studujících mimo domov, kde bylo možné diskutovat s vedoucími pracovníky tohoto Domu mládeže i s jeho klienty (studenty). Velmi zajímavé byly exkurze do firem, kde byla řešená problematika rozšířena o názory zaměstnavatelů, kteří berou do svých provozů učně. V hydroelektrárně SKS Produskjon a na farmě pro odchov lososů Sundsfjord Smolt v blízkosti města Inndyr byly představeny nejen způsoby zapojení místních učňů do práce v navštívených provozech, ale díky rozhovorům s učni i způsoby motivace mladých k takové práci. Velkou inspirací byla návštěva střední školy MVG Gildeskal v Inndyru, kde byl představen způsob vzdělávání a náboru mladých rybářů. Toto povolání nebývá první volbou mladých studentů, a to nejen kvůli fyzické práce, ale i kvůli odloučeným lokalitám, kde je realizováno. Nábor nových učňů do tohoto oboru vzdělávání je tedy velkou výzvou a způsob, kterým to norská škola úspěšně realizuje, je dobrou praxí k využití. Za zmínku stojí například letní tábory (dotované regionální vládou) určené pouze pro dívky, kde se zábavnou formou včetně pobytu na lodi seznámí s realitou povolání rybáře. Zajímavé byly i exkurze na místa, kde vzdělavatelé a sociální pracovníci pracují na prevenci předčasného ukončení vzdělávání například Čtvrteční klub s volnočasovými aktivitami pro žáky ohrožené ztrátou motivace. Norský systém věnuje pozornost i těm, kteří již vzdělávací systém opustili a nabízí jim opětovné vzdělávání, což bylo prezentováno v organizaci pro vzdělávání dospělých OPUS. Rozdíly a podobnosti v Norsku a v zemích zapojených účastníků V České republice není problém předčasných odchodů, resp. nedokončení střední školy, takovým problémem jako v Norsku. Problémem, který se v ČR stává stále palčivějším je však kvalita absolventů a úroveň jejich znalostí. Společným problémem nejen v ČR a v Norsku, ale i v zemích dalších účastníků je nedostatečný zájem o technické a odborné směry vzdělávání a preference všeobecného a vyššího vzdělávání, které ovšem často nevede k uplatnění na trhu práce. Kromě odborné kvalifikace také všechny zúčastněné země usilují o posílení základních kompetencí u žáků (matematika, jazyky, ICT). Pro přenos do českého prostředí lze využít model spolupráce aktérů v rámci regionu. Regionální úroveň je výhodná díky specifikům oblasti (například v norském regionu Nordland se jedná o produkci ryb). V České republice je navíc střední školství organizováno právě na regionální úrovni krajů a krajská samospráva jako zřizovatel veřejných středních škol a učilišť je významným hráčem v této oblasti. Po vzoru Norska mohou být krajské politické reprezentace hybateli změn a iniciátory spolupráce, do které je třeba zahrnout nejen vzdělavatele, ale také zaměstnavatele, představitele úřadů práce nebo sociální pracovníky. Studijní návštěva ukázala nejen příkladem z Norska, ale také příkladem účastníků z Dánska a Lucemburska, že veliký význam má neformální část vzdělávání mimoškolní práce s mládeží. Žáci, kteří mají problém dokončit střední školu, většinou bojují se ztrátou motivace obecně, chybí jim pozitivní vzory a životní perspektiva. Pokud se jim dostane prvního impulzu ve formě individuálního přístupu a vzoru silné osobnosti (učitele, instruktora, trenéra) obrat ke kladnému pohledu na věc se promítne i na školních výsledcích.
Organizace studijní návštěvy Organizace studijní návštěvy byla na velmi dobré úrovni. Odborný program byl vyváženou kombinací přednášek a exkurzí, které všechny podle mého názoru souvisely s hlavním tématem studijní návštěvy. Někdy však podle ohlasů ostatních účastníků nebyla vazba na předmět návštěvy na první pohled jednoznačná a organizátoři tak možná mohli jednotlivé prvky programu uvést do celkového kontextu. Organizačně nelze studijní návštěvě nic vytknout, organizátoři zvládali bezchybně nejen náročný naplánovaný program včetně řady přesunů, ale byli schopni také pružně reagovat při počasím vynucené změně programu. Organizátoři byli ochotni se skupině věnovat i po ukončení oficiálního denního programu a jejich vstřícnost nám umožnila poznat norskou kulturu a mentalitu. Velkou zásluhu na výjimečném zážitku, kterým studijní návštěva v Bodø každopádně byla, měla samotná skupina účastníků. Přestože účastníci se velmi lišili svým povoláním a profesní kariérou, vytvořili velmi příjemnou a otevřenou atmosféru. Všichni účastníci byli nejen ochotni spolupracovat na úkolech v rámci studijní návštěvy, ale rádi sdíleli své zkušenosti mezi sebou během neformálních rozhovorů a vyjádřili ochotu k další spolupráci po skončení studijní návštěvy. Závěry a doporučení Studijní návštěva nabídla velké množství dobré praxe nejen z hostitelské země, ale i ze zemí ostatních účastníků. Dobrá praxe je podrobně popsána ve společné skupinové zprávě. Z mého pohledu je nejvýznamnější přenositelná dobrá praxe následující: - Kooperace všech relevantních aktérů při podpoře středního školství. - Spolupráce na regionální úrovni, například formou pilotních regionálních projektů, které mohou být později vzorem pro řešení na národní úrovni. - Individuální přístup k mladým lidem (kariérní poradenství, follow-up). - Pozornost neformálnímu vzdělávání a mimoškolním aktivitám. - Aktivní přístup k získávání studentů pro odborné a technické obory (propojení s univerzitami, vědeckými pracovišti, letní tábory s tematikou určitého povolání). - Podpora spolupráce starších a mladších žáků (doučování, společné aktivity). - Zvýšení informovanosti pro volbu povolání (informování studentů a jejich rodičů odděleně). Studijní návštěvu nemohu jinak než vřele doporučit. Srovnání s jinými zeměmi a jinými vzdělávacími systémy ukazuje problém vzdělávání v novém světle. Každý vzdělávací systém trápí určité problémy, které v některých případech nejsou řešitelné ani téměř neomezeným přísunem finančních prostředků. Naopak řadu problémů lze řešit poměrně levně a efektivně spoluprací, stačí jen překonat úzký pohled na věc a zajímat se o celkový kontext problému. Různorodost vzdělávacích systémů, které se liší i v rámci jednotlivých států (např. odlišný systém vzdělávání v Anglii a Walesu), dává tušit, jak obtížné bude sbližování vzdělávacích soustav na evropské úrovni. Na druhou stranu klíčové problémy nejen středního školství jsou celoevropské. Přestože celoevropské řešení nemusí být tím správným nástrojem, celoevropská debata (jejíž byl SVES součástí) má nepopiratelný význam.
PROGRAM STUDIJNÍ NÁVŠTĚVY Datum Program Pondělí 17.3. Oficiální zahájení a přednášky Tom V. Karlsen, předseda regionálního vzdělávacího výboru - informace o regionu - politické iniciativy ve vzdělávání Mirjam Engelskjøn: Úvod do norského vzdělávacího systému Kari Mette Aas: Ne/dokončení středního vzdělání, přechod ze základního do středního vzdělávání Prezentace vzdělávacích systémů zemí účastníků Úterý 18.3. Přednášky M. Engelskjøn: Iniciativy pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávacího systému pro věkovou skupinu 12-17 let - vyučování a učení se přírodním vědám - proč, kdo, jak - projekt vesmírného střediska NAROM: popularizace fyziky Exkurze Střední škola Bodin - informace o škole - způsob řešení přechodů ze základní do střední školy (diskuze s učiteli a žáky) - způsoby prevence předčasného obchodu ze vzdělávání - význam školní knihovny, zapojení žáků do provozu a popularizace knihovny Hybelstua - prezentace programu na podporu středoškoláků studujících mimo domov Středa 19.3. Exkurze Hydroelektrárna SKS Produskjon Farma na odchov lososů Sundsfjord Smolt - na navštívených místech v blízkosti města Inndyr byly představeny způsoby zapojení místních učňů do práce v navštívených provozech Střední škola MVG Gildeskal, Inndyr - představení způsobu vzdělávání a náboru mladých rybářů Čtvrtek 20.3. Exkurze Nordland Kultursenter - prezentace vzdělávacích systémů zemí účastníků Pátek 21.3. Přednášky Jan M. Sørensen Vzdělávání dospělých opětovné vzdělávání těch, kteří předčasně opustili vzdělávací systém Ståle Abelsen - The Thursday Club - volnočasové aktivity pro žáky ohrožené ztrátou motivace Dokončení skupinové zprávy Mezinárodní iniciativy do budoucna NHO/Liv Hov: Přemostění odborného vzdělávání a práce
SEZNAM A PROFILY ÚČASTNÍKŮ Reka Makray (Maďarsko) Patrick MATHIAS (Lucembursko) Diana Richert (Německo) Andrew Dean (Velká Británie, Anglie) Elisabeth Thomas (Velká Británie, Wales) Michela Vaccaro (Itálie) HR manažerka společnosti Schaeffler Group (Ina, LUK, FAG), dodavatel automobilového průmyslu s 1500 zaměstnanci a zároveň prezidentka výboru pro vzdělávání a rozvoj Regionální komory průmyslu a obchodu. Sociální pracovník pro služby poradenství a koučinku mladých lidí, především těch, co se připravují na střední školu nebo jim hrozí předčasný odchod ze školy. Ředitelka vzdělávací instituce "Handelsakademie", která je dceřinou společností obchodní firmy. Odborný pracovník observatoře trhu práce při Univerzitě v Exeteru, který se zabývá výzkumem a projektovým managementem včetně realizace EU projektů. Úřednice pro podporu a pomoc uprchlíkům a žadatelům o azyl (zejména ženám), kterým je nabízena pomoc při přístupu ke vzdělání a zaměstnání. Ředitelka dvou škol (základní a střední) v oblasti Milána. Andrea Carvallo (Německo) Kim Lintrup (Dánsko) Clodagh Gorman(Irsko) Dorota Wróbel (Polsko) Ana Inés (Španělsko) Ladislav Mravec(Slovakia) Jean Frendo (Malta) Politoložka a pracovnice Německé konfederace odborových svazů, tajemnice pro práci s mládeží. Předseda dobrovolného hasičského sdružení FireAID-Denmark, které usiluje o vzdělávání a trénink v oblasti prevence. Sdružení úzce spolupracuje se školami a věnuje se mimoškolní činnosti v rámci prevence negativních společenských jevů. Pracovnice programu Schools Business Partnership, který je financován vládou (Department of Education) a zapojenými firmami. Program je zaměřen na propojení středoškolských studentů s nízkou motivací ke studiu s profesionály z byznysu. Program podporuje také spolupráci učitelů a ředitelů škol s managementem firem. Úřednice magistrátu města Lublin. Jako představitel města (zřizovatele veřejných škol) má na starosti vzdělávací projekty. Pracovnice katedry pedagogiky na univerzitě Rovira i Virgili v Tarragoně. Úředník Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR, oddělení sportu a mládeže. Pracovnice vládního úřadu Ředitelství pro restaurování památek, v rámci kterého probíhá kromě jiných činností také odborné vzdělávání studentů a mladých restaurátorů. V Brně 14. 4. 2014, Pavla Zdráhalová