Slovo úvodem Předkládaná publikace je určena těm, kteří se zajímají o stav stavebnictví v kontextu vývoje české ekonomiky. Růst ekonomiky je podmíněn i růstem produkce stavebnictví. Situace rozvoje stavební výroby je od roku 2000 trvale příznivá. Na otázku jak by se měla vyvíjet do roku 2015 se pokusili najít odpověď autoři publikace. Kolektiv autorů byl tvořen specialisty různých profesí a specializací jako jsou manageři, stavební inženýři, architekti, ekonomové, specialisté z oblasti ekologie, techniky, technology a řady dalších oborů. Nebyla to jednoduchá úloha, protože v období permanentních změn vnějšího prostředí nelze s jistotou prognózovat vývoj v poměrně dlouhém časovém úseku. Je mnoho faktorů, které budou působit na českou ekonomiku a jejich dopady budou ovlivňovat stavebnictví. Stojíme na prahu ekonomických reforem, připravujeme se na vstup do eurozóny, skončí přechodné období omezující volný pohyb pracovní síly, budou se postupně vyrovnávat ceny vstupů do stavebnictví s úrovní starých zemí EU. Dojde ke změně struktury finančních zdrojů především u veřejných zakázek. Prostředky z privatizace budou muset být nahrazeny jinými. Předpokladem pro budoucnost je osvojení si způsobu realizace PPP projektů a účelné čerpání fondů EU. Dopad budou mít i rozhodnutí Evropské komise v oblasti ekologie, legislativy, norem a dalších. Jedním z nejrizikovějších faktorů bude kapacita kvalifikované pracovní síly. Obor budou významnou měrou ovlivňovat inovace, věda a výzkum. Strategie vychází z analýzy odvětví v jeho jednotlivých sektorech, z vývoje podnikatelského prostředí, a to i v kontextu evropského stavebnictví. Vytyčuje tendence v profilujících směrech výstavby, perspektivy odvětví a jeho rozvojové šance. Bilancuje rozsáhlou poptávku, která představuje velký zásobník práce, shrnuje možná rizika vývoje a stanovuje priority a cíle strategického rozvoje stavebnictví. Věříme, že publikace Strategie vize stavebnictví do roku 2015 má dobré předpoklady stát se zdrojem informací o možnostech a předpokladech úspěšného rozvoje českého stavebnictví a základním východiskem diskuse odborné veřejnosti k dalšímu vývoji celého stavebnictví. Ing. Václav Matyáš prezident Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR Ing. František Glazar ředitel ÚRS PRAHA, a.s.
Obsah 1. ÚVOD 5 2. Analytická východiska strategie 8 2. a) Postavení a úloha stavebnictví v ekonomice 8 2. b) Základní charakteristiky vývoje odvětví stavebnictví 9 Produkce 9 Zaměstnanost 10 Organizační struktura 11 Zahraniční kapitál 12 Struktura stavební produkce v letech 1993-2006 13 Veřejné zakázky 14 Stavebnictví v regionech 14 Ceny stavebních prací 16 2. c) Trh nemovitostí 18 2. d) Výroba stavebních hmot vazba na stavebnictví 20 Struktura průmyslu výroby stavebních hmot 20 Surovinová základna vybraných oborů 22 Perspektivy a nové směry 23 2. e) Segmenty stavební produkce a jejich vývoj v letech 1993 2006 24 Bytová výstavba 25 Kvalita bytů 26 Domovní a bytový fond 27 Skladba rodin, domácností a bytů 28 Socioekonomická problematika bydlení 28 Obsluha území a jeho technická vybavenost 28 Dopravní infrastruktura 29 Památkové objekty 31 2. f) České stavebnictví v kontextu evropského stavebnictví 32 2. g) Podnikatelské prostředí 35 Kultivace podnikatelského prostředí 35 Legislativní prostředí v oblasti výstavby a stavebnictví 36 Příprava průmyslových zón 40 Investiční pobídky 40 Technická normalizace, jakost a zkušebnictví 41 Pojištění ve stavebnictví 42 3. Faktory dynamiky stavebnictví v dalším období (10-15 let), perspektivy odvětví, rozvojové šance 44 3. a) Faktory společenské objednávky a poptávky po stavební produkci 44 Demografický vývoj 44 Interakce klimatických změn a stavební výroby 44 Životní styl a stavebnictví 46 3. b) Tendence v profilujících směrech výstavby 47 Bytová výstavba 48 Dopravní infrastruktura 51 Inženýrské stavby 54 Památkové objekty 57 Práce v zahraničí 58
3. c) Trh práce - lidský činitel 59 Pracovní síly a jejich kvalifikace 59 Cena pracovní síly a migrace 61 Motivace 62 3. d) Problémové okruhy stavebního podnikání 63 3. e) Služby ve stavebnictví 64 Služby zákazníkovi 64 Nové formy financování a realizace staveb 65 Projektování a konzultační činnosti 67 Výkon funkce architekta 68 3. f) Organizační struktura 69 Orientace a specializace podnikatelských subjektů 69 Malé a střední podniky (MSP) v českém stavebnictví 70 3. g) Vstupy do stavebnictví 71 Materiály, doprava, energie a paliva 71 Ceny nemovitostí a dostupnost pozemků 72 3. h) Fondy Evropské unie 73 3. i) Informační a komunikační technologie ve stavebnictví (ICT) 74 Uplatnění ICT ve stavebnictví 74 Klasifikace a číselníky v ICT ve stavebnictví 77 3. j) Inovace výzkum vývoj 79 Strategie výzkumu 79 Řízení a organizace výzkumu 80 Priority pro vědu a výzkum 82 Vývojové tendence ve stavebním procesu 83 3. k) Architektura a urbanismus 86 4. strategie, vize stavebnictví pro další období 89 4. a) Východiska pro strategii 89 Makroekonomický rámec 89 Hlavní souvislosti vývoje stavebnictví 89 Stav a možnosti použití potřebných finančních zdrojů 90 Analýza pro budoucnost SWOT 91 4. b) Kvantifikace poptávky ve vybraných oborech 92 Bilanční úvaha 96 4. c) Rizika a omezení rozvoje 97 4. d) Priority a cíle strategického rozvoje stavebnictví 98 4. e) Vize stavebnictví 102 Podkladové materiály pro Strategii stavebnictví 105 Seznam spolupodílejících se organizací 107 4
1. ÚVOD Strategie stavebnictví srpen 2007 Formulace odvětvové strategie představuje stanovení cílů a cest vedoucích k jejich dosažení ve složitém a dynamickém prostředí politickém, ekonomickém a sociokulturním, které působí mnoha vlivy na jeho výkonnost a efektivnost. Musí vycházet nejen ze stávajícího stavu, ale i z analýzy dlouhodobých časových řad, tedy z uplynulého vývoje hledat příčiny úspěchů i nedostatků. Součástí strategie odvětví je také analýza citlivosti odvětví na vývoj národního hospodářství (a při prohlubujícím se zapojení do mezinárodní spolupráce a nadnárodních seskupení také na vývoj EU a dalších relevantních aktérů světového trhu). Musí reagovat na vývoj těch vědeckých a technických poznatků, které mohou významným způsobem dlouhodobě ovlivnit fungování a chod stavebnictví. Podstatný je také vliv výrobních i nevýrobních činitelů (v dané etapě a z toho plynoucích změn v žádoucím objemu a struktuře prací) na možnou orientaci odvětví, jeho výkonnost a konkurenceschopnost pracovních sil, kapitálu, know how, ale také měnící se objem a struktura poptávky v důsledku rostoucích/klesajících příjmů či zadluženosti obyvatelstva/územních celků/státu. Na stavebnictví působí i změny ekonomických faktorů (daňové soustavy, očekávaného vývoje cen pozemků, úvěrů, cen vstupů, růst/pokles nákladů i cen výsledného produktu). Rostoucí vliv mají omezení způsobená vyčerpáním zdrojů, ekologickými důsledky výrobní činnosti apod. Vzhledem k obslužnému charakteru odvětví stavebnictví je třeba vycházet ze strategií vyšších stupňů (národního hospodářství dané země, ale i jiných zemí, s nimiž je hospodářsky propojeno, EU, a pod), které reflektují regionální, kontinentální nebo i celoplanetární limity, zlomy či potřeby změn. Kvalita stavebních fondů, stejně jako potřeba dosažení srovnatelné úrovně vybavenosti stavebními fondy s vyspělými zeměmi, patří rovněž mezi parametry, jež významně ovlivňují volbu strategie. Pro evropské stavebnictví jsou významnou orientací především vytýčené cíle, ale i cesty, obsažené ve strategických dokumentech obecných (Lisabonská strategie) i speciálních (Evropská technologická platforma pro odvětví stavebnictví do r.2030). Strategie není pouze lineární prodloužení vývoje za období několika posledních let. Proces přípravy, aktualizace programových záměrů a stanovení cílů Strategie vychází především z podnětu podnikatelské sféry, reprezentované Svazem podnikatelů ve stavebnictví za plné podpory a součinnosti dalších orgánů a organizací zainteresovaných do problematiky stavebnictví, ať již jde o orgány státní správy, představitele teoretické fronty, výzkumných pracovišť, vysokých škol, poradenských a dalších organizací. Snahou je vytvoření konsensuálně pojímaného dokumentu na bázi širokého partnerství. Subjekty angažované při zpracování Strategie si uvědomují význam vzniku a uplatnění vizí ve stavebnictví, tj. poznání a vymezení příčin, trendů a možného budoucího vývoje odvětví, vytýčení jeho cílů, priorit a nástrojů při jejich promítání do praktické politiky, ale i rizika a možná ohrožení. Podnětem jsou i strategické dokumenty Evropské unie, ke kterým se Česká republika připojila, i příklady řady zemí Evropské unie, kde strategie a strategické řízení mají významnou úlohu v systému správy země. Stavebnictví je možno zařadit mezi pilíře rozvoje české ekonomiky. Vytváří díla dlouhodobé životnosti a zajišťuje tak kromě hmotného výrobního procesu i přínos kulturní a architektonický, který je významnou součástí národního duševního výkonu s velkým estetickým, sociálním a ekologickým dopadem. Proto je pro stavebnictví nastolení strategických problémů a volby jejich řešení včetně vytýčení priorit nezbytným úkolem. Vyplývá to i z jeho vazby na řadu dalších odvětví a multiplikačních účinků, které jsou v předkládané Strategii souhrnně vyhodnoceny. 5
Strategie stavebnictví je dokument, který formuje pro delší časový horizont přístup k rozvoji oboru. Využívá poznatků základních koncepčních dokumentů ČR i EU zpracovaných do roku 2006. Zpracování takto široce pojatého dokumentu vychází rovněž z informační základny a z poznatků, které byly shromážděny v průběhu více jak 10 let v rámci činnosti MPO v této oblasti. Jedná se jak o koncepční materiály, tak rozsáhlé datové soubory z oblasti výstavby a stavebnictví. Strategie předpokládá, že v souvislosti se začátkem programového období Evropské unie na léta 2007 2013 budou základní rozvojové programové dokumenty aktualizovány zejména pro přístup k čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů. Předkládaný dokument vychází z analýzy vývoje a stavu hospodářského a technického rozvoje odvětví a charakteristik jeho slabých a silných stránek. Stavebnictví přitom chápe a prezentuje v jeho širších souvislostech a návaznostech, zejména potom ve vazbě na urbanistiku a výstavbu. Stanovuje hlavní priority, z nichž vyplývají úkoly zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti odvětví v podmínkách tuzemského a evropského stavebního trhu, přeměnu ve znalostní odvětví, respektující zásady udržitelného rozvoje. Smyslem je, aby Strategie byla nejen zdrojem potřebných informací, ale byla i podnětem pro odbornou diskusi a vznik dalších námětů při hledání způsobů realizace vytýčených cílů i odvrácení možných rizik. Kolektiv autorů předkládá formulaci jednotlivých složek ovlivňujících faktory dalšího rozvoje stavebnictví, které budou zdrojem námětů i pro upřesnění dalšího zaměření aktivit odvětví jakožto celku i jeho jednotlivých dílčích částí. Naznačuje cesty k dosažení strategických cílů a poskytuje východiska a základní rámce pro vypracování programů a způsobů jejich naplnění. Strategie není plánování budoucnosti, jejím smyslem je nacházení optimálních způsobů realizace rozvoje odvětví při využití nabízejících se rozvojových příležitostí, ale i uvědomění si možných rizik a omezení. Nezabývá se všemi problémy či nedostatky. Z provedené analýzy vyvozuje faktory ovlivňující postavení a rozvoj odvětví. Strategie počítá se synergií prioritních oblastí konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterými jsou institucionální prostředí, zdroje financování, infrastruktura, lidské zdroje, výzkum, vývoj, inovace. Rozvoj stavebnictví se musí zaměřit na prorůstová opatření směřující k oborům a službám s vysokou přidanou hodnotou, při aktivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Strategie sleduje využití stávajících konkurenčních výhod a jejich dalšího prohloubení při naplňování strategických cílů a vizí ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. 6
Výrobci a obchod stavebních materiálů výrobků Technické, technologic. normy Požadavky EU, směrnice -zkušebnictví Trh s realitami, develop. Profesní, podnikatelské svazy, sdružení, komory Trh práce, vzdělávání ve stavebnictví + motivace Demograf. vývoj obyvatelstva Věda výzkum, inovace ICT, komunikační a informační technologie Stavebnictví -stavební firmy -živnosti -obyvatelstvo Finance -Státní rozpočet - Fondy EU Stát -Strategie ekonomiky ČR - inform. společnost, - znalostní ekonomika - ekologie - energetika, úspory - legislativa - veřejné zakázky - bytová politika - dopravní politika - exportní strategie - podpora -zahr. investic - financ. st. zakázek Investoři -veřejní - PPP - soukromí - zahraniční Služby pro stavebnictví - leasing, - pojištění, -architekti, - projekce Dodavatelé, obchodníci, leasing. firmy stavebních strojů, mechanizmů, technol. zařízení 7
2. Analytická východiska strategie Strategie si klade za cíl analyzovat uplynulý vývoj odvětví v kontextu politických a hospodářských trendů, ale i změn či zlomů, k nimž ve vývoji země docházelo v uplynulých desetiletích, a které mnohdy rozhodujícím způsobem ovlivnily současný stav, velikost, výkonnost a charakter tohoto odvětví Každá strategie stanoví vždy cíle cesty jejich dosažení, avšak s přihlédnutím k existujícím a neustále se měnícím podmínkám okolí, pro něž činnost odvětví představuje finální službu.hodnotově jde o vztahy, charakterizované odvětvovými údaji input-output v rámci národního hospodářství, ty však představují jen souhrnné ekonomické charakteristiky, které jsou peněžním výsledkem aktivit daného období. Věcně se jedná o tisíce staveb různé velikosti, charakteru, délky výstavby, významu, nároků na jejich životnost, estetické a funkční vlastnosti a ekonomickou efektivnost jejich dlouholetého užívání. Výsledky odvětví jsou dosahovány nesmírně komplikovaným systémem hmotných, energetických, informačních, finančních, technických, obchodních, ale také lidských a dalších vztahů a procesů - v dynamicky se vyvíjejících podmínkách, s trvale se měnícími potřebami národního hospodářství, jednotlivých odvětví, regionů, měst i individuálních investorů. O úspěchu rozhoduje trh, který nezná budoucí požadavky na stavební práce, ale jehož funkcí je hodnotit v daném okamžiku výsledný výkon/produkt. Většina operací se odehrává na tisících staveb a ve stovkách výroben. Materiálové a finanční toky stejně jako potřebné lidské a informační zdroje i výsledný produkt se realizují na příslušných trzích. Výsledný produkt odvětví vytváří tisíce podniků různé velikosti a desetitisíce drobných individuálních řemeslných firem.. 2. a) Postavení a úloha stavebnictví v ekonomice Stavebnictví v České republice patří mezi hlavní národohospodářská odvětví a je možno je zahrnout mezi hlavní pilíře zajišťující ekonomický rozvoj s výrazným dynamizujícím faktorem ekonomiky. V současné době vytváří 7 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnává kolem 9 % osob pracujících v civilním sektoru. Stavebnictví je významným spotřebitelem energií, materiálů a výrobků. Důsledkem jeho činnosti jsou i dopady na životní prostředí, a proto má pro toto odvětví mimořádný význam dodržování zásad udržitelného rozvoje. Stavebnictví má do značné míry národní a regionální charakter, v národním měřítku je převážně soběstačné a jako odvětví je značně diverzifikované. Po věcné stránce je hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou jednou z hlavních součástí investic v celé ekonomice. V průběhu transformace centrálně plánované ekonomiky na moderní tržní ekonomiku prokázalo české stavebnictví rychlou adaptací na měnící se poptávku svoji životaschopnost. Pružně reagovalo na nároky na vyšší kvalitu stavebních prací, stejně jako na náročnější architektonické řešení staveb. Důkazem je překonání krize, která nastala v prvních letech transformace. České stavebnictví si po transformaci našlo podobnou strukturu, jakou má v zahraničí. Vytvořila se přirozená hierarchie malých, středních a velkých firem, odpovídající struktuře poptávky. Každá z nich si našla své místo na stavebním trhu. Stavební podniky v ČR si osvojily nejnovější technologie a disponují nejmodernější technikou, kromě jiného i díky tomu, že zejména v největších z nich mají významné majetkové podíly zahraniční subjekty. České stavebnictví je schopné vytvářet stavební fondy vysoké kvality. Stavebnictví je rovněž odvětvím s výrazným vlivem na zaměstnanost v celé ekonomice. 8
Ukazatel M.j. 2002 2003 2004 2005 2006 Stavební práce S mld.kč b.c 311,2 346,8 394,3 422,7 463,1 Index (předchozí rok=100) % s.c. 102,60 108,90 109,7 104,2 106,6 Podíl stavebnictví na tvorbě HDP % 6,2 6,4 6,5 6,6 6,2 Zaměstnanost ve stavebnictví tis.osob 425,2 438,7 435,6 458,5 438,9 Podíl na celkovém počtu prac.nh % 9,10 9,30 9,2 9,6 9,1 Index cen staveb.prací % předch. rok=100 102,70 102,20 103,7 103,0 102,0 Stavebnictví má ve své produkční činnosti řadu vazeb na jiná odvětví, jakožto na dodavatele potřebných surovin, výrobků, energií, služeb a pod. Podle rozsahu těchto vazeb, tj. konkrétní poptávky a také rozsahu své vnitroodvětvové kooperace, dochází v produkci stavebnictví k větším či menším vyvolaným zakázkám vůči dodavatelům a při růstu produkce subdodavatelů k významnému multiplikačnímu efektu. Kvantifikace multiplikátorů vychází z údajů Národních účtů ČSÚ. Příslušný multiplikátor je vyjádřen ve vztahu k jednotce dané produkce a pro odvětví stavebnictví se dlouhodobě pohybuje v úrovni 3,2 3,3. Znamená to konkrétně, že každá realizovaná 1 mld. Kč stavební produkce, např. v podobě stavebních investic, vyvolávala v daných letech (včetně transformační role zahraničního obchodu) i celkový nárůst produkce (hrubého obratu) v národním hospodářství ve výši 3,2 3,3 mld. Kč. To lze pak ze širšího národohospodářského hlediska brát jako určitou informaci o tom, k jakému zvýšení celkové produkce v národním hospodářství dojde, zvýší-li se v určitém větším rozsahu i stavební investice. Prostřednictvím veřejných stavebních zakázek lze výrazně ovlivnit ekonomický růst a zaměstnanost a tato role stavebnictví může být v rámci hospodářské politiky spolehlivě využívána. Konkrétně se mezi sledovanými odvětvími české ekonomiky z tohoto celkového multiplikačního, resp. konjunkturně-stimulačního pohledu, nachází stavebnictví na 9. 10. místě. Jestliže se však příslušné propočty provádí jen ve vztahu k tuzemským dodávkám pro výrobní spotřebu (tzn. po vyloučení mezispotřeby z dovozu), pak je stavebnictví ve vyvolávaném efektu v porovnání s ostatními obory hospodářství jednoznačně na prvním místě, má největší přímý a bezprostřední vliv na tuzemskou produkci. 2. b) Základní charakteristiky vývoje odvětví stavebnictví Produkce Objem stavební produkce v prvních letech ekonomické transformace národního hospodářství dramaticky poklesl jako důsledek rozpadu dřívějšího systému centrálně řízeného investičního rozvoje a systému centrálně řízených dodavatelsko odběratelských vztahů a zasáhl i období vzniku samostatné České republiky: v roce 1993 objem produkce dosáhl dna poklesu, když se proti roku 1990 snížil téměř o -20 %, resp. proti roku 1992 téměř o -10 %, 9
další období, do konce roku 1999, lze označit za období postupného oživování investičního a stavebního trhu, v němž se střídala léta růstu, 1994 až 1996, s léty stagnace, resp. poklesu, 1997 až 1999, objem produkce však nedosáhl ani tehdy úrovně roku 1990, rokem 2000 začalo období prosperity odvětví, která se projevila setrvalým reálným růstem objemu produkce, který, včetně letošního roku, trvá v nepřetržité řadě již sedmý rok a jehož tempa růstu předstihují tempa dosažená v řadě členských zemí Evropské unie i průměr unie jako celku. Reálný nárůst objemu produkce za dobu trvání České republiky dosáhl 40 až 54 % a vzhledem k tomu, že počet osob činných ve stavebnictví se v podstatě nezměnil byla hlavním faktorem růstu objemu produkce produktivita práce. Stavební produkce a její vývoj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 BĚŽNÉ CENY objem v mld. Kč meziroční změna v % 259,7 +9,3 295,7 +13,8 311,2 +5,2 346,8 +11,4 394,3 +13,7 422,7 +7,2 463,1 +9,5 SROVNATELNÉ CENY meziroční reálná změna v % +5,3 +9,6 +2,5 +8,9 +9,7 +4,2 +6,6 Na celkovém objemu stavebních prací se většinou podílely stavební podniky s 20 a více zaměstnanci, a to přes klesající tendenci jejich podílu: na konci předchozí dekády, tj. v roce 2000, byl na úrovni tří čtvrtin, v dalších letech se snížil na cca 70 %, v roce 2005 pod tuto hranici a za rok 2006 dosáhl cca dvou třetin. Stavební produkce podle velikosti podniků 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Podíl na produkci v % podniky s 19 a méně zaměstnanci podniky s 20 a více zaměstnanci 25,7 74,3 26,4 73,6 27,3 72,7 29,0 71,0 29,4 70,6 31,2 68,8 30,7 69,3 Zaměstnanost Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví překračoval od 70. let 400 tisíc osob. V období dosavadního trvání samostatné České republiky, tj. v letech 1993 až 2006, nedoznal podstatnějších změn. S výkyvy se pohyboval mezi cca 430 až 480 tisíci osobami: k nárůstu došlo přibližně po polovině 90. let, následoval pokles zejména v roce 1999 na úroveň cca 430 tis. osob až do roku 2004, aby v roce 2005 došlo ke zvýšení o cca 23 tis. osob na 458,5 tisíc, tj. přibližně na úroveň roku 1995. V roce 2006 pak počet pracujících ve stavebnictví koncem roku dosáhl úrovně 437,9 tis. osob. V těchto číslech není vyjádřen vliv šedé ekonomiky a problémem je rovněž vyjádření zaměstnanosti v malých firmách. Počet dělníků na stavebních pracích se pohybuje v současné době přibližně na dvou třetinách celkového počtu zaměstnanců. Ve stavebnictví působí 20 40 tisíc zahraničních pracovníků, kteří ne vždy jsou vykazováni v počtech zaměstnanců sledovaných statistkou. 10
Na celkovém počtu pracovníků v národním hospodářství se počet osob působících ve stavebnictví pohyboval kolem 9 %, což je významný podíl. Počet pracovníků ve stavebnictví 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet osob pracujících ve stavebnictví v tisících 455,4 9,2 468 9,0 481 8,8 Podíl z osob pracujících v národním hospodářství v % 472 443,2 439,0 428,4 435,6 438,6 435,6 8,8 Pro zaměstnanost ve stavebnictví jsou charakteristická tři specifika: 9,3 9,3 9,0 9,1 9,3 9,2 457,5 9,6 437,9 nízký podíl pracovníků se statutem zaměstnance, přibližně 64 %, což je výrazně nejméně ze všech odvětví a výrazně pod celkovým průměrem vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných, tj. podnikatelů ( sebezaměstnaných ); nízký silně podprůměrný podíl žen, přibližně 8,4 %. Organizační struktura Změny v organizační struktuře lze považovat za nejvýznamnější změny, ke kterým v odvětví stavebnictví v období trvání samostatné České republiky došlo. Mezi podstatné změny organizační struktury patří skutečnost, že oproti roku 1993 se na konci roku 2006: zvýšil se počet registrovaných ekonomických subjektů s převažující stavební činností o 60 %, více než trojnásobně se zvýšil počet registrovaných obchodních společností, převážně společností s ručením omezeným a v případě největších firem akciových společností. Ekonomické subjekty zapsané v Registru organizací k 31. 12. 1993 k 31. 12. 2006 počet % počet % Subjekty s převažující stavební činnosti (OKEČ 45) 13,7* 11,6* 171 760 100,0 277 286 100,0 Soukromé podnikající osoby ** - zapsaní v obchodním rejstříku Obchodní společnosti - akciové společnosti Družstevní organizace Státní podniky 165 207. 5 644 410 442 258 96,2. 3,3 0,2 0,3 0,1 235 040 2 817 16 633 846 600 53 83,2 1,0 6,7 0,3 0,2 0,6 Vysvětlivky k tabulace: * procento z registrovaných subjektů všech činností ** osoby podnikající podle živnostenského zákona Další zásadní změnou byla změna typu vlastnictví podniků a jejich sektorová příslušnost. Dominantního postavení dosáhly soukromé podniky, které během 1. poloviny 90. let (především v letech 1991 a 1992) nahradily dominantní postavení státních podniků. 9,1 11
Strukturální změny tohoto druhu v posledních letech proto rozlišují změny ve skladbě podniků podle institucionálních sektorů (zahrnuty jsou stavební podniky s 20 a více zaměstnanci): Skladba podniků s 20 a více zaměstnanci podle institucionálních sektorů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2005 2006 počet % Nef.veř. p. 12 10 7 5 6 7 6 0,3 0,2 Nef.soukr.p. Pod zahr. k. Domácnosti 12 1 884 51 369 1 860 89 251 1 920 96 219 1 921 Vysvětlivky zkratek: Nef. veř. p. nefinanční veřejné podniky Nef. soukr. p. nefinanční soukromé podniky Pod zahr. k. nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou 97 224 2 058 114 226 2 193 133 196 2 228 Změny, které přinesla transformace české ekonomiky a privatizace, se promítly i do velikostní struktury podniků. Došlo k velmi výraznému zvýšení počtu malých a středně velkých podniků a ke snížení počtu největších podniků a ke snížení počtu jejich zaměstnanců. Velké podniky, i při malém počtu a nízkém podílu, však mají podstatný význam pro svůj relativně vysoký podíl na produkci, tržbách, a zaměstnanosti. Z vyššího podílu na produkci, resp. na tržbách, proti podílu na zaměstnanosti, také vyplývá nadprůměrná produktivita větších podniků s 250 a více zaměstnanci. Struktura stavebních podniků podle velikosti v roce 2006 Podniky s počtem zaměstnanců Počet Tržby Zaměstnanci procenta 19 a méně 20 až 99 100 až 249 250 a více z toho s 500 a více 97,5 2,2 0,2 0,07 0,026 26,5 25,8 13,4 34,3 26,4 27,8 37,0 14,3 20,9 14,2 Zahraniční kapitál Přímé zahraniční investice jsou považovány za jeden z nejefektivnějších faktorů působících pozitivně na rozvoj české ekonomiky. Stavebnictví jako odvětví se nejeví pro zahraniční investory jako příliš atraktivní. Do stavebnictví bylo z celkového objemu přímých zahraničních investic vloženo 23,4 mld. Kč, tj. 1,8 %. Přesto znamenají zahraniční investice do českého stavebnictví významný přínos. Zahraniční kapitál ve stavebnictví pochází především z členských zemí Evropské unie. Zahraniční investice do stavebnictví jsou umístěny především do největších stavebních společností se sídlem v ČR a lze konstatovat, že v průběhu privatizace a dalšího formování nabídky ze strany českého stavebnictví získaly zahraniční investorské subjekty majoritní většinu ve všech největších českých stavebních společnostech. Významné jsou stavební podniky pod zahraniční kontrolou z hlediska jejich rostoucího počtu a podílu na produkci i zaměstnanosti (136 podniků s cca 60 mld. stavební produkce) vyšší produktivity práce, která přesahuje celkový průměr podniků s 20 a více zaměstnanci o cca 60 % 138 185 86,7 5,3 7,8 87,1 5,4 7,2
vyšší průměrné měsíční mzdy, která přesahuje celkový průměr o cca 40 %. Strategie stavebnictví srpen 2007 Podniky se zahraniční účastí jsou nejvýznamnějším nositelem inovačních změn a progrese. Struktura stavební produkce v letech 1993-2006 Dominantní podíl na provedených stavebních pracích mají práce v tuzemsku. Jejich podíl se soustavně pohybuje na úrovni cca 98 až 99 procent s meziročními výkyvy v řádu desetin procentního bodu. Podíl prací provedených v zahraničí se tedy pohybuje na úrovni 1 až 2 procent. Výraznější trend se v podstatě neprojevil a vzhledem k absolutně malému rozsahu jsou výkyvy spíše ovlivněny realizací individuálních projektů. V porovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie je podíl prací prováděných v zahraničí podniky se sídlem v České republice spíše nižší, je ale třeba brát v úvahu, že velcí evropští exportéři stavebních prací realizují svou zahraniční produkci převážně prostřednictvím svých dceřiných společností se sídlem v dané zemi. Nelze předpokládat, že by strategickým záměrem zahraničních většinových vlastníků byl vývoz stavebních prací do třetích zemí prostřednictvím stavebních společností se sídlem v ČR, a proto nelze ani předpokládat, že by v nejbližších letech došlo v tomto směru k výraznějšímu posunu v relaci mezi objemem prací provedených v tuzemsku a v zahraničí. České stavebnictví bude prioritně zaměřeno na tuzemský trh. Stavební práce 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 procenta (celková produkce = 100) T 97,3 98,6 98,1 98,4 99,0 99,2 98,9 98,5 98,0 98,7 98,9 98,6 98,6 97,7 Z 2,7 1,4 1,9 1,6 1,0 0,8 1,1 1,5 2,0 1,3 1,1 1,4 1,4 2,2 Vysvětlivky: T stavební práce v tuzemsku Z stavební práce v zahraničí Vysokou převahu v tuzemské výstavbě má nová výstavba, včetně rekonstrukcí a modernizací (dále jen nová výstavba). Její podíl se pohyboval v druhé polovině 90. let těsně pod 80 procenty, v posledních sedmi letech, tj. od roku 2000, se snížil na úroveň kolem 75 procent. Zbývající část tuzemské produkce představovaly především opravy a údržba, jejichž podíl vzrostl z cca 20 % v druhé polovině 90. let na cca 25 procent v posledních letech. V porovnání se zahraničím je podíl oprav a údržby nižší, v některých případech výrazně. Nízký je i s ohledem na potřebný rozsah zlepšit zanedbanou údržbu existujících stavebních fondů, např. panelových bytových domů, zastaralé vybavení obytných domů, nedobrý stav pozemních komunikací, zejména silnic nižší třídy, mostů, historických památek ad. Podíl ostatních prací je dlouhodobě málo významný. Stavební práce struktura podle druhu výstavby 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 procenta (práce v tuzemsku = 100) NV OÚ OP 70,7 27,4 1,8 72,8 24,8 1,1 78,3 20,0 1,7 78,3 20,3 1,4 79,8 19,1 1,1 78,3 20,8 0,9 78,5 20,9 0,6 75,6 23,7 0,7 75,6 23,7 0,7 74,4 24,6 1,0 73,5 25,5 1,0 73,7 25,2 1,1 74,0 24,7 1,2 76,5 23,0 0,6 Vysvětlivky zkratek: NV Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace OÚ Opravy a údržba OP Ostatní práce 13
Dlouhodobě mají na nové výstavbě výrazný podíl inženýrské stavby; jejich podíl vzrostl z 25 % v roce 1993 na více než 38 % v roce 2006, tj. růst cca o 13 %. V růstu podílu sice došlo ke dvěma výkyvům, v roce 1999 a 2001, přesto jde o jednoznačný růst, který byl dosažen především díky velkým vládním investicím do dopravní infrastruktury (výstavba dálnic a modernizace železničních koridorů). Význam inženýrských staveb ve směrové struktuře nové výstavby vyjadřuje převaha jejich podílu nad podílem velikostí druhého směru výstavby, tj. výstavby nebytových výrobních budov, která v roce 2006 dosáhla 19 bodů. Růstový trend, i když pozvolnější, byl také zaznamenán v bytové výstavbě, jejíž jednociferné podíly v letech 1994 až 1996, resp. minimum cca 7 % v roce 1995, vzrostly do roku 2006 na 20 %. Přibližně na stejné úrovni jako v prvních letech existence České republiky je v současné době podíl výstavby nebytových výrobních budov. Výrazně klesající trend podílu na nové výstavbě byl zaznamenán především ve výstavbě nebytových nevýrobních budov, která byla v roce 1993 nejsilnějším směrem výstavby s podílem 37 %. Od roku 1993 se její podíl snížil o celých 18 %. Boom na začátku 90. let představovala výstavba kancelářských budov pro finanční sektor, po jehož nasycení došlo jen k částečné kompenzaci, především výstavbou hypermarketů pro zahraniční obchodní řetězce. Druhým směrem výstavby, jehož podíl na nové výstavbě zaznamenal ve sledovaném období jednoznačný pokles, je vodohospodářská výstavba. Pokles podílu od roku 1993 byl relativně značný, do roku 2001 na méně než třetinu. Objemem, a tedy i podílem, je vodohospodářská výstavba dlouhodobě výrazně nejslabším směrem výstavby s odstupem za ostatními směry o 15 % a více. Struktura nové výstavby podle směrů 93 94 95 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 procenta (nová výstavba = 100) Byt. bud. NbNv b. NbV b. Inž.stavby Vodoh.st. 12 37 22 25 4 8 33 28 28 3 7,2 25,0 33,3 32,2 2,3 13,3 21,1 26,3 36,3 3,0 15,5 18,7 28,5 35,1 2,2 15,3 19,7 28,7 33,9 2,4 15,4 19,4 27,5 35,6 2,1 15,0 16,4 33,7 33,7 1,2 15,5 17,0 30,4 35,8 1,3 17,3 16,2 29,5 35,4 1,6 18,6 18,5 22,5 38,9 1,5 18,7 17,0 21,6 41,2 1,5 20,1 18,9 21,2 38,5 1,5 Vysvětlivky: Nová výstavba včetně rekonstrukcí a modernizací NbNv b. nebytové nevýrobní budovy NbV b. nebytové výrobní budovy Veřejné zakázky V letech 2000 2005 bylo dle zákona č. 199/1994 Sb. a 40/2004 Sb. realizováno 51 364 veřejných zakázek. Stavebnictví se na jejich celkové ceně 299 mld. Kč podílelo 220 mld. Kč, tj. více než 73 %. Výše a struktura veřejných zakázek je pro podnikatelské stavební subjekty rozhodná. Profiluje a usměrňuje stavební kapacity jak po kvantitativní tak kvalitativní stránce. Stavebnictví v regionech Stavební díla jsou charakterizována tím, že jsou trvale vázána na místo, na němž se bezprostředně budují a kde jsou po dokončení používána, nelze je jako ucelené předměty přemísťovat. Uvedená skutečnost je hlavní příčinou rozdílů mezi místem realizace stavební produkce a místem sídla stavebního podniku, i když v podmínkách ČR nejde o výrazné vzdálenosti. 14
Stavební podniky, kromě toho, že realizují svojí produkci ve vzdálenějších regionech od sídla podniku, mají, a to zejména velké stavební podniky, řadu místních jednotek umístěných v regionech (krajích) mimo sídlo podniku, kde mají umístěnou svoji výrobní základnu a zaměstnávají osoby žijící v daném regionu. To vše zvýrazňuje regionální rozměr stavebnictví. Počet podniků působících v jednotlivých krajích má v období 1998 až 2004 rostoucí trend, v posledních dvou letech však jejich počet klesá s výjimkou Pardubického kraje a Vysočiny. Největší nárůst působících podniků byl zaznamenán v Praze a to o 162 podniků. Druhý nejvyšší nárůst působících podniků byl v Jihomoravském kraji o 102 podniků, následuje Vysočina a Královéhradecký kraj s nárůstem o 93 a 92 podniků. Nejmenší nárůst byl zaznamenán v Ústeckém kraji o 7 podniků a v Karlovarském kraji působil v roce 2006 stejný počet podniků jako v roce 1998. Uvedené počty neukazují na nárůst počtu podniků celkem, nýbrž na zvětšení akčního rádiusu a počtu zakázek jednotlivých podniků. Počty podniků působících v jednotlivých krajích Kraj 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Hl. město Praha 644 672 791 782 771 818 902 894 806 Středočeský 746 739 719 722 723 771 821 808 776 Jihočeský 360 356 356 355 387 402 432 451 401 Plzeňský 307 320 347 352 359 382 395 389 383 Karlovarský 226 259 247 256 257 247 239 296 226 Ústecký 418 423 412 448 455 452 459 472 425 Liberecký 258 262 245 267 265 269 286 327 290 Královéhradecký 297 313 345 357 338 330 364 413 389 Pardubický 323 307 305 329 343 345 363 323 386 Vysočina 324 347 332 349 348 339 384 388 417 Jihomoravský 479 477 483 520 532 542 577 617 581 Olomoucký 385 386 384 405 404 389 435 460 424 Zlínský 304 306 306 315 322 314 352 382 363 Moravskoslezský 432 430 423 448 449 446 498 495 492 * podniky s 20 a více zaměstnanci Podíl stavebních prací, které realizovaly podniky mimo kraj svého sídla, je v jednotlivých regionech (krajích) odlišný. Relativně nejvíce uzavřeným krajem je kraj Jihomoravský, jehož místní podniky pokryly 74,1 % objemu S. Podniky z jiných krajů se zde podílejí na objemu S cca 8,7 mld.kč z 33,6 mld. Kč. Druhým nejvíce uzavřeným krajem je hl. m. Praha, kde místní podniky realizovaly 71,9 % objemu S (49,0 mld.kč z 68,1 mld.kč). Přesto ale tento kraj poskytuje dost prostoru pro podniky z ostatních regionů, v Praze staví podniky ze všech krajů ČR. Dalším velmi uzavřeným krajem je Moravskoslezský a Zlínský kraj, kde 66,6 %, resp. 58 % stavebního trhu, obhospodařují domácí firmy. Největší objem stavebních prací byl v posledním období realizován na území hlavního města Prahy 22,9 % celkového objemu stavebních prací v ČR. Nejvyšší zastoupení v Praze v roce 2006 má občanská výstavba (nebytové nevýrobní budovy) s 31,7 %, bytová výstavba s 29,5 % a inženýrské stavby s 24,1 %. Praha má nejnižší podíl prací na opravách a údržbě ze všech krajů opravy a údržba představují v Praze 5,6 % stavebních prací realizovaných v kraji, celostátní průměr je 9,7 %. Podíl prací pro veřejné zadavatele v roce 2006 činil 32,4%. 15
Jihomoravský kraj je s 11,3 % celkového objemu stavebních prací v tuzemsku na druhém místě. Nejvyšší podíl v kraji představují inženýrské stavby s 37,3 % a nebytové nevýrobní budovy s 25,9 %. Podíl prací pro veřejné zadavatele přesáhl 46 %. Ve Středočeském a Moravskoslezském kraji bylo realizováno 9,7 %, resp. 9,1 %, z celkového objemu stavebních prací v tuzemsku. Inženýrské stavby jsou ve Středočeském kraji zastoupeny 31,1 %, v Moravskoslezském kraji 36,9 %. Ve Středočeském kraji byl druhý nejvyšší objem prací realizován na výstavbě bytových budov (22,5 %). Podíl prací pro veřejné zadavatele činil 37,5 % stavebních prací v kraji. Největší podíl prací pro veřejné zadavatele v roce 2006 byl realizován v Karlovarském kraji 58,9 %, v Olomouckém kraji 55,6 % a v Pardubickém kraji 50,0 %. Sledování objemů stavební výroby z regionálního hlediska poskytuje informace o rozložení investic a dokumentuje tak rozvoj jednotlivých oblastí. Základní údaje 30 000 60,0 25 000 Rozloha, po et obyvatel,"s" 20 000 15 000 10 000 5 000 40,0 20,0 "S"/km2,"S"/obyv. 0 0,0 Hl. m sto Praha St edo eský Jiho eský Plze ský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vyso ina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Rozloha (tis.km2) Po et obyvatel v tisících Hodnota "S" v mil.k s.c. "S"/km2 mil.k s.c. "S"/obyv. tis.k s.c. Ceny stavebních prací Ceny stavebních prací výrazně ovlivnily především tyto faktory: liberalizace cen a daň z přidané hodnoty aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek a zákona o shodě osvojení zahraničních technologií a know-how zpřístupnění materiálů, výrobků a strojů ze zahraničí povýšení běžného standardu vybavení a kvality stavebních děl konkurence na stavebním trhu. Ceny stavebních prací v prvních letech transformace rostly pomaleji než ceny materiálů ve stavebnictví, ale i pomaleji než míra inflace celkem. S tímto rozdílem trendů z let 1991, 1992 se stavebnictví vyrovnalo v podstatě až v roce 1997. 16
Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let minulého století (v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových diskrepancí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky) se růstový trend sice zachoval, ale roční tempa růstu se postupně snižovala. Snižování probíhalo pozvolna s výjimkou skoků v letech 1994 a 1999. Rok 2004 přinesl v tomto směru změnu a to zvýšení růstového trendu. Tento trend se projevuje i v roce 2006. Ve sledování vývoje cen došlo k řadě metodických změn. Dlouhodobá řada je uvedena v následující tabulce: 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Indexy ročního růstu cen stavebních prací: předchozí rok = 100,0 110,9 111,3 111,3 109,3 104,5 104,0 104,0 102,7 102,2 103,7 103,0 102,9 Ke zvýšení temp růstu cen došlo v roce 2004 ve všech směrech výstavby, naopak v roce 2005 došlo ke snížení temp růstu ve všech směrech výstavby; nejmarkantněji se meziročně zpomalil růst cen nebytových výrobních budov o 1 %, naopak k nejmenšímu snížení, resp. ke stagnaci, došlo v případě cen vodohospodářských staveb a sice o 0,1 %. Roční tempa růstu v jednotlivých směrech výstavby se pohybovala v jednotlivých letech většinou v intervalu +2,6 až +3,1 %. V průběhu roku mělo tempo růstu snižující tendenci ve všech směrech výstavby. Nejvyšších hodnot dosáhlo v 1. čtvrtletí. indexy cen přesáhly 104,0 (rozsah 104,0-104,4), a naopak ve 4. čtvrtletí byly hodnoty nejnižší ( rozsah 102,3-103,2). Stejné období předch. r. = 100 2003 2004 2005 2006 Ceny stavebních prací (OKEČ 45) 102,2 103,7 103,0 102,9 Ceny stavebních děl (CC-CZ) - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby 102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7 103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7 102,9 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6 102,9 102,9 102,9 103,0 102,8 102,5 * rok 2003 Ceny stavebních děl (OKEČ 46)- Oborová klasifikace ekonomických činností Construct Clasification CZ Cenu stavebních prací a děl ovlivňují zejména složky přímých a nepřímých nákladů. Jsou to materiály a výrobky, přímé mzdy, nákladů strojů a režie. Nedílnou součástí ceny stavebních prací je i přiměřený zisk. Konečná cena je zatížena sazbou DPH. Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech v posledních letech byl tento: Hmoty Mzdy Stroje Režie Náklady celkem 59,1 13,9 8,2 18,8 100,0 Více než 50 % nákladů představují ceny, tedy náklady na použitý materiál a výrobky. Pohyb cen reprezentativních výrobků a materiálů i přes občasný cenový skok, například u oceli, neovlivnil celkové náklady stavebních prací výraznějším posunem. Sazba DPH pro stavební práce je 19 %. Výjimku představují práce na bytové výstavbě, kde daň činí 5 %. Snížená sazba pro stavební práce spojené s bydlením je předmětem jednání s EK a s konečnou podobou daňové reformy. Hodnota stavebních prací je vykazována bez DPH. Cena stavebního díla pro konečného uživatele je tedy o sazbu DPH vyšší. 17
Cenové indexy (prosinec 1999=100) 130,0 120,0 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Stavební díla Materiály a výrobky spot. ve stavebnictví celkem Inflace Je patrná vazba mezi vývojem cen stavební produkce a jejich dominantní součástí, kterou jsou materiály a výrobky a mezi vývojem spotřebitelských cen inflací. Tyto charakteristiky se ve vývoji vzájemně ovlivňují. 2. c) Trh nemovitostí Trh s nemovitostmi je jedním z faktorů, který významně ovlivňuje stavebnictví. Trh s nemovitostmi má širokou škálu segmentů s různou intenzitou ve vztahu ke stavební činnosti. Za významné segmenty z pohledu stavebnictví jsou považovány: trh s byty trh skladových nemovitostí trh průmyslových nemovitostí trh s nemovitostmi pro cestovní ruch trh s pozemky. Trh s nemovitostmi v rámci České republiky se po prvních letech zmatků dostal do relativně standardních podmínek a v posledních letech je většinou ovlivňován již standardními tržními mechanizmy. Situace není úplně ideální a je ovlivňována ještě některými deformacemi (například regulovaným nájemným). 18
Trh s byty V posledním období dochází k posilování a růstu objemu bytové výstavby. Rozvíjí se i tento segment trhu. V souvislosti s deregulací nájemného a předchozím poklesem komerčních pronájmů se očekává pozvolné zvyšování zájmu o nájemní formu bydlení, a to hlavně u klientů do 30 let. Statistika vykazuje zvyšující se rychlost výstavby. Ceny bytů se odvíjejí zejména od atraktivity lokality, ve které se nacházejí, a mají vzestupnou tendenci. Tento trend se může v budoucnu snižovat, protože jej bude ovlivňovat residenční trh s pronájmy a to zejména z titulu úpravy navazující legislativy a situace na trhu práce. Trh průmyslových a skladových nemovitostí Trh průmyslových a skladových nemovitostí dlouhodobě zaznamenával každoroční růst o 20%. Míra obsazenosti je vysoká, ačkoliv koncentrovaná konkurence nutí developery stavět stále častěji na spekulativní bázi, bez známých nájemců. Nedaří se regenerovat starší průmyslové areály, tzv. brownfieldy. Očekává se, že se sníží nabídka pozemků na zemědělských půdách a může nastat zvýšení poptávky po pozemcích se zástavbou ve starších průmyslových areálech. Potvrzuje to i skutečnost ve vyspělých evropských zemích, kde tyto areály prošly a procházejí nákladnou rekonstrukcí a výsledkem jsou komplexy se změněnou funkcí, např. zajišťující mnohostranné služby. Trh s nemovitostmi pro cestovní ruch V České republice, s ohledem na existující potenciál rozvoje odvětví cestovního ruchu, by jeho podíl mohl v dohledné budoucnosti - podle odhadů mezinárodních institucí - dosáhnout podílu na zaměstnanosti až 22 %. Cestovní ruch v České republice se zatímně podílí na tvorbě HDP 13,8 %, 12,9 % na zaměstnanosti a 13,3 % na exportu. Rýsuje se velký prostor v oblasti sportovního vyžití a rozvoje sportovně rekreační infrastruktury. Trh s pozemky Tento segment trhu je z pohledu stavebnictví prioritní. Pozemek je nezbytnou součástí dodávky stavebního díla. Jeho cena často představuje podstatnou část ceny stavebního díla. Specifikou stavebních pozemků je jejich omezená dostupnost, zejména v oblastech s koncentrací obyvatelstva a ekonomických aktivit. Ceny pozemků rostou. Vyplývá to z aktualizované cenové mapy. Důvodem tohoto růstu cen je nedostatek pozemků a také vývoj cen pozemků v Evropě. Nejvyšší ceny pozemků jsou dosahovány v Praze a dále v Brně a v Hradci Králové. Naopak nejnižší ceny jsou v Ústí nad Labem. Ceny stavebních pozemků pro stavbu rodinných domů v krajských městech v Kč za metr čtvereční: Praha* Č. Budějovice Plzeň Karlovy Vary 700-15000 500-1650 800-2600 500-1900 Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice 350-900 500-2200 900-3000 500-1900 Jihlava Brno Olomouc Zlín Ostrava 400-1350 1200-4200 900-2100 550-1700 400-1750 * Tržní ceny stavebních pozemků v Praze: Ceny v centru 26000-56000 Kč, stavební pozemky pro vícepodlažní bytové domy 1530-5800 Kč, stavební pozemky pro rodinné domy 1600-15000 Kč, komerční budovy a stavební pozemky, na nichž stojí administrativní budovy s obchody, 3500-56000 Kč. Maximální nabídka zatím činila 235 tis. Kč. Vývoj cen bude ovlivněn i zatím nedořešenou budoucností dosud platné snížené sazby DPH na výstavbu bytů a růst by naopak mohly zmírnit připravované územní plány, díky kterým by se pro výstavbu začala prodávat i zemědělská půda. 19
Indexy cen stavebních pozemků průměr 2000 = 100 rok 2001 rok 2005 čtvrtletí čtvrtletí 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. Celkem ČR 104,3 106,9 111,4 115,6 138,3 142,9 148,9 154,8 Hlavní město Praha 104,2 107,6 112,8 117,3 143,6 149,8 158,4 166,2 Celkem ČR mimo hl. m. Prahu: do 1 999 obyv. 111,9 113,4 115,8 120,6 150,8 154,8 157,3 158,0 velikost 2 000-9 999 obyv. 110,5 112,6 114,7 116,6 131,2 132,8 133,1 132,3 obcí: 10 000-49 999 obyv. 109,1 113,5 121,8 129,8 162,7 165,0 167,7 173,4 50 000 obyv. a více 101,5 102,4 104,8 107,5 117,2 118,7 121,0 125,1 2. d) Výroba stavebních hmot vazba na stavebnictví Průmysl stavebních hmot má velmi silnou vazbu na stavebnictví; tvoří podstatu materiálové základny tohoto odvětví. Obě odvětví se vzájemně výrazně ovlivňují. Často dochází k organizačnímu nebo jinému propojení firem obou odvětví v důsledku technických i ekonomických vazeb souvisejících s progresivními směry vývoje, ať již jde o zprůmyslnění stavebních činností nebo o rostoucí finalizaci výroby stavebních hmot (montáže průmyslově zhotovovaných stavebních prvků, výroba suchých betonových a maltových směsí, lehkých stavebních hmot, modernizace technologií rekonstrukcí a oprav budov, vznik zásobovacích základen s dodávkami materiálů pro stavby just in time a další). Hlavním cílem budoucího rozvoje odvětví výroby stavebních hmot je dosažení takového stupně konkurenceschopnosti ve všech oborech, který by v rámci zvýšení dynamiky celkového ekonomického růstu a s ním souvisejícího očekávaného růstu stavební výroby, umožnil plně využít multiplikačních účinků stavebnictví pokrytím jeho materiálových potřeb jak v množství, tak v sortimentním složení, kvalitě a užitné hodnotě. Postavení průmyslu stavebních hmot bude vždy ovlivněno celkovou situací ve stavebnictví a ekonomickými i legislativními podmínkami v ČR. Změny ve stavebnictví se odrážejí ve struktuře a v objemech produkce jednotlivých výrobků a materiálů. Postupně dochází ke koncentraci některých výrobních kapacit a český trh stavebních hmot tak z více než 80 % ovládají velké nadnárodní firmy, které obstojí v konkurenci na evropském trhu. Struktura průmyslu výroby stavebních hmot Průmysl stavebních hmot zahrnuje mimořádně široký sortiment výrobků, které jsou roztříděny do oborů: 141- těžba a úprava kamene 142- těžba a úprava písků 2626- výroba žárovzdorných materiálů 263- výroba keramických obkladaček a dlaždic 264- výroba pálených zdicích materiálů 265- výroba cementu, vápna a sádry 20