Měnová a fiskáln lní autorita a jejich reakce v hospodářsk ském m cyklu Diskusní panel BIVŠ Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 20. října 2009
Hospodářská politika hospodářsko-politické instituce (HPI) neprovádí svoji politiku ve vakuu jejich počínání má významný dopad na ekonomické procesy a veličiny HPI na sebe svými opatřeními působí navzájem tato interakce a soulad či nesoulad jednotlivých hospodářsko-politických opatření vyvolává různé dopady na reálnou ekonomiku HPI využívají svých instrumentů měnově-politická instituce (MI) fiskální instituce (FI) HPI mohou působit procyklicky či proticyklicky jaký dopad mohou mít politiky, když HPI nahlížejí na pozici ekonomiky v rámci cyklu stejným nebo rozdílným způsobem (využití odhadů potenciálního produktu a mezery výstupu) 2
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Sociální politika Důchodová politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 3
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika Hospodářská politika Monetární politika - cenová stabilita, cílování inflace Sociální politika finanční stabilita, finanční trhy Fiskální politika Důchodová politika - fiskální expanze/restrikce Mikroekonomická oblast Strukturální politika Vztah fiskální a monetární politiky? zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti - kooperativní x nekooperativní Politika zaměřená na veř. sektor vůdce x následovník nezávislost Enviromentální politika Ochrana hosp. soutěže 4
Makroekonomická oblast ekonomický cyklus sestupná fáze cyklu není pro nikoho příjemná, ale cyklické chování ekonomik je přirozené názor, že jakákoliv vláda či centrální banka cyklické chování odstraní je nejen utopický, ale i z hlediska zdravého fungování ekonomiky zhoubný aplikace hospodářských politik je sice anticyklická, ale ne ve smyslu odstranění cyklu, ale ve smyslu vytváření stabilnějšího prostředí v rámci ekonomického cyklu viz např. cílování inflace 5
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích turbulence na světových finančních trzích šlo vypozorovat již dříve... data USA (pád stavebnictví a cen již přelom 2005/6) spíše koncentrace médií na tzv. po-lehmanovskou fázi důvody vzniku: bezprecedentní růst peněžní zásoby (nejen v USA) přeregulovaný a zbytečně subvencovaný segment oblasti bydlení podpora státu, tlaky na poskytování půjček neprůhlednost garancí (hypotéční agentury FM/FM) neúměrně rostoucí zadlužení většiny zemí (i obyvatelstva) v období ekonomické prosperity a rostoucího blahobytu, který již neumožňoval umístění finančních prostředků do oblastí s udržitelným růstem a nechal vzniknout bublinu především v oblasti finančních inovací přemíra regulace, roztříštěnost regulatorních autorit s omezenou vzájemnou komunikací 6
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích světová finanční krize, měla na finanční trh v ČR omezený dopad důvody vyšší odolnosti českého finančního trhu: existence suverénní měnové politiky existence české měny (+ plovoucí kurzový režim) malá angažovanost domácích finančních institucí v problémových toxických aktivech dobrá bilanční likvidita bankovního sektoru tendence českých bank neposkytovat ve významné míře úvěry na bydlení v cizích měnách poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině zemí EU a bankovní sektor má dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí využívat ve větším rozsahu zdroje na zahraničním trhu integrovaný dohled ČNB (=> lekce do budoucna?, De Larosière report) 7
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích poměr primárních vkladů a klientských úvěrů je v ČR příznivější než ve většině nových a zejména původních zemích EU Financování úvěrů prostřednictvím klientských vkladů (v %) 180 150 120 90 60 30 0 Pramen: ECB CZ HU PL SK EU Nové členské Vklady/úvěry 2005 země Vklady/úvěry 2006 Vklady/úvěry 2007 banky mají dostatek primárních zdrojů pro poskytování úvěrů a nemusí hledat ve velkém rozsahu zdroje na trhu nebo v zahraničí 8
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích a jejich přenos do reálné ekonomiky Světová ekonomika Česká ekonomika Krize důvěry Finanční sektor Přímé dopady (držba CDO,...) Vyvádění zisku či likvidity z ČR Expozice vůči zahr. bankám Finanční sektor Zabrzdění rozvoje fin. trhu Ekonomický vývoj Zahraniční poptávka Investice Úrokové sazby Ekonomický vývoj Investice Vládní výdaje Spotřeba Export Kurzový vývoj Import 9
Makroekonomická oblast turbulence na finančních trzích a jejich přenos do reálné ekonomiky Růst úvěrů privátnímu sektoru v ČR (meziroční růst v %, ze stavů úvěrů) 35 30 25 20 15 10 5 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pramen: ČNB Bankovní sektor Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo Ceny bytů - ceny převodů a nabídkové ceny (meziroční indexy) Úvěry v selhání (v % celkových úvěrů v segmentu) 7 6 5 4 3 2 1 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pramen: ČNB Bankovní sektor Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo Vývoj výše oběživa od 1.1.2002 do 30.9.2009 140 135 130 125 120 115 110 105 100 95 90 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Praha (ČSÚ převody) Praha (IRI nabídkové) Praha (ČSÚ nab.) Zbytek ČR (ČSÚ převod.) Zbytek ČR (ČSÚ nab.) Pramen: ČSÚ, IRI Miliardy Kč 420,00 400,00 380,00 360,00 340,00 320,00 300,00 280,00 260,00 240,00 220,00 200,00 10 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Vývoj kurzu 45 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) 13/10/09 40 35 30 25 20 15 10 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE 11 Source: Thomson Datastream
Dopady do reálné ekonomiky rok 2009 Data 2009, Eurostat 12
Reakce monetární a fiskální autority Makroekonomická opatření v době krize makroekonomické politiky (monetární + fiskální, pozor na mezinárodní prostředí protekcionismus, nerovnováhy, populismus...) monetární politika použití standardních nástrojů měnové politiky účinnost transmisního mechanismu použití nestandardních nástrojů quantitative easing fiskální politika účinnost fiskálních balíčků neustálé legislativní změny pro podnikatele 13
6.0 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 Vývoj úrokových sazeb Měnověpolitická sazba a tržní sazby! 14 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09 07/09 Repo sazba ČNB 3M 1Y 10y vládní dluhopis 01/07 Měnověpolitická sazba a tržní sazby (% p.a.)
Regulace a dohled Opatření na finančních trzích správná a racionální aplikace již existujících regulatorních opatření na finančních trzích regulační a dohledové funkce institucí by měly být jasné a čitelné a měly vytvářet minimální bariéry v rámci ekonomického prostředí mezinárodní účetní standardy (IAS) BASEL anticyklický přístup HTM 15
Budoucí ekonomický vývoj Data 2010, Eurostat 16
Zadlužení v USA Růst zadlužení v USA podle sektorů (domácnosti, firmy, vláda) 17
Fiskální politika Evropa Data 2008, Eurostat 18
Závěr Jaká by měla tedy být role hospodářsko-politických institucí? uvážlivá, rozumná, nesvazující, motivační,... zejména stabilní, transparentní a efektivní ekonomické prostředí, které nekomplikuje a nesvazuje život jednotlivým ekonomickým subjektům má předpoklady vytvořit dlouhodobě pozitivní a stabilní klima podněcující rozvoj individuálních schopností a občanských a ekonomických svobod 19
Děkuji za pozornost Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 20. října 2009