VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv (bakalářská práce) Autor: Jan Volný Vedoucí práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D. i

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta ii

Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, jímţ je pan Ilya Bolotov, za jeho čas, trpělivost a cenné rady, které mi v průběhu psaní velmi pomohly. Poděkovat bych chtěl také své rodině za morální a finanční podporu během celého studia i během psaní této práce. iii

Obsah Úvod.1 1 Světový trh s pivem... 3 1.1 Historie vaření piva ve světě... 3 1.2 Současná situace na světovém trhu s pivem... 4 1.2.1 Světová produkce piva... 4 1.2.2 Světová spotřeba piva... 7 1.2.3 Největší subjekty na světovém trhu piva... 10 1.3 Evropský trh piva... 11 1.4 Americký trh piva... 12 1.5 Asijský trh piva... 13 2 Trh s pivem v České republice... 15 2.1 Historie vaření piva v Čechách a na Moravě... 15 2.2 Současná situace na trhu s pivem v ČR... 16 2.2.1 Produkce piva v ČR... 17 2.2.2 Spotřeba piva v ČR... 19 2.2.1 Vývoj ceny piva... 20 2.2.2 Největší subjekty na českém trhu piva... 22 3 Česká republika a zahraniční obchod s pivem... 24 3.1 Vývoz piva z České republiky... 24 3.1.1 Export piva podle cílových zemí... 25 3.1.2 Export piva podle druhů piva a obalů... 28 3.1.3 Export piva podle společností... 31 3.1.4 Export pivovaru Budějovický Budvar... 33 3.2 Dovoz piva do České republiky... 35 iv

3.2.1 Import piva podle zemí... 37 3.2.2 Subjekty importující pivo do České republiky... 39 Závěr......40 Seznam pouţité literatury..43 Seznam grafů.47 Seznam tabulek..47 Přílohy 49 v

Seznam zkratek BESIP ČNB ČR ČSPS ČSÚ EU PET SRN USA Bezpečnost silniční přepravy (samostatné oddělení spadající pod Ministerstvo dopravy České republiky) Česká národní banka Česká republika Český svaz pivovarů a sladoven Český statistický úřad Evropská unie Polyethylentereftalát (ve spojení s obalem produktu je touto zkratkou obecně označován plastový obal) Spolková republika Německo Spojené státy americké vi

Abstrakt Cílem této bakalářské práce je charakterizovat český a celosvětový trhu s pivem, čehoţ je dosaţeno analýzou obou trhů a popsáním zahraničního obchodu České republiky s pivem. Práce se skládá ze tří na sebe navazujících kapitol. V první kapitole je rozebrán celosvětový trh s pivem. Kapitola druhá pojednává jiţ o trhu českém a zaměřuje se na analýzu ukazatelů rozebíraných v předešlé části práce, coţ umoţňuje komparaci českého pivního trhu s celosvětovým trhem. Poslední kapitola se pak věnuje zahraničnímu obchodu České republiky s pivem. Větší část kapitoly zabírá rozbor exportu a zbytek je věnován importu piva do České republiky. Abstract The aim of this bachelor thesis is to define the Czech and world beer market. That is achieved by analyzing both of these markets and describing foreign trade of the Czech Republic with beer. This thesis consists of three connected chapters. The global beer market is analyzed in the first chapter. The second chapter deals with the Czech beer market and focuses on the analysis of the indicators which were examined in the previous chapter. This allows comparing the Czech market with the world market. The last chapter examines the foreign trade of the Czech Republic with beer. The extensive part of the chapter is composed of the export analysis and the remaining part is dedicated to the import of beer to the Czech Republic. vii

Úvod Téma bakalářské práce Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv jsem si zvolil především z důvodu toho, ţe pivovarnický průmysl neodmyslitelně patří k českému hospodářství a ve světě má velice dobré jméno. Cílem této práce je analyzovat situaci na českém a světovém trhu, a charakterizovat zahraniční obchod České republiky s pivem. Jedná se o komoditu, která má v České republice velice silnou tradici a bohatou historii. Díky vývoji chmelařství a pivovarnictví na tomto středoevropském území byl celosvětový trh značně obohacen. Nechť je příkladem celosvětově proslulý a ţádaný ţatecký chmel nebo typ piva pils, prvně uvařený ve městě Plzeň v západních Čechách. Pro toto téma jsem se rozhodl také proto, ţe se o český pivovarnický průmysl dlouhodobě zajímám a psaním práce jsem si chtěl rozšířit své vědomosti o situaci na zahraničních trzích, včetně propojení s tuzemským pivním trhem. Ač je pivovarnictví povaţováno za důleţité odvětví české ekonomiky, ve skutečnosti neexistuje mnoho tištěné literatury, zabývající se tímto tématem, coţ mimo jiné také vyzývalo k sepsání podobně zaměřené práce. Kromě důleţité situační a výhledové zprávy o komoditě pivo vydanou Ministerstvem zemědělství, publikace o vývoji českého pivovarnictví v minulém století a článku z magazínu jsem čerpal z internetových zdrojů. Pro část světového pivního trhu jsem vycházel například z informací poskytnutých japonským institutem Kirin, který poskytoval kombinaci nejucelenějších a nejaktuálnějších dat, která byla v době psaní práce k dispozici. V kapitole o českém trhu s pivem jsem vyuţil komplexnosti a širokého objemu zpráv a analýz nabízených internetovými stránkami ČSPS. První kapitola bakalářské práce pojednává o světovém trhu piva a pohledu na pivovarnictví z globálního hlediska. Nejprve jsem chtěl zmínit vznik pivovarnictví ve světě a předestřít jeho vývoj. Následně jsem se věnoval analýze produkce piva na začátku 21. století. Podobně jsem postupoval v analýze spotřeby absolutní a přepočtené na osobu. V kapitole je obsaţen také výčet pěti největších subjektů na světovém trhu s pivem, z nichţ některé mají vlastnický podíl v pivovarech v České republice. Na závěr kapitoly jsem se rozhodl zmínit a stručně popsat oblasti světa, ve kterých hraje pivní průmysl důleţitou roli. Evropský trh jsem zařadil, jelikoţ se jedná o historicky důleţitou oblast výroby piva, přičemţ její součástí je právě Česká republika, americký, neboť je trhem druhým největším a lze zde pozorovat neobvykle vysokou míru koncentrace producentů piva jak v Severní tak v Latinské Americe, a v neposlední 1

řadě trh asijský, který je trhem ze všech největším a nejperspektivnějším. Teprve se základními poznatky a trendy na světovém trhu jsem se chtěl zabývat situací na trhu českém. Ve druhé kapitole jsem se rozhodl popsat pivovarnictví v České republice jak v současné době, tak z pohledu na minulost. První část je tedy věnována vývoji piva na našem území spolu s vytyčením základních časových mezníků, ve kterých došlo k zásadním proměnám tuzemského pivního trhu. K popsání aktuální situace jsem zvolil analýzu produkce a spotřeby pivního moku v novém tisíciletí podobně jako v předešlé kapitole, čímţ byla umoţněna komparace České republiky se světem. Dle mého názoru k pochopení stavu českého pivovarnictví v kapitole nesměl chybět ani výčet největších podniků podle výstavu a zmínění zahraničních vlastníků některých z nich. Jako poslední měřící nástroj jsem se rozhodl vyuţít vývoj ceny piva na zdejším trhu, který by měl potvrdit zásadní změny v ceně českého piva, ke kterým došlo po otevření hranic na počátku 90. let. Proto jsem cenu piva zkoumal v delším časovém horizontu. Poslední kapitola pojednává o zahraničním obchodě České republiky s pivem. Zprvu jsem se chtěl podobnou část kapitoly věnovat exportu a importu, avšak o dovozu piva lze nalézt pouze minimální rozsah informací ve srovnání s exportem. Vývoz piva jsem nejprve zanalyzoval celkově v desetiletém období, načeţ jsem se věnoval exportu do šesti zemí, do kterých Česká republika ročně vyveze nejvíce piva v kratším období a to z důvodu omezených zdrojů. Export jsem se snaţil také charakterizovat z hlediska typu a obalu piva, přičemţ jako metodu jsem zvolil komparaci údajů v pětiletém rozpětí. Dále jsem se zaměřil na jednotlivé největší české exportní společnosti, poté vybral nejvýznamnějšího vývozce bez zahraničního kapitálu, pivovar Budějovický Budvar n.p., a věnoval se jeho exportní politice podrobněji. Import jsem v práci analyzoval v rovině celkového dovozu a dovozu podle jednotlivých zemí ve stejném časovém období jako u exportu. Třebaţe do České republiky dováţí mnoho subjektů, nelze dohledat dostatek informací o jednom importérovi, abych jimi obsáhl celou podkapitolu a proto jsem se rozhodl popsat spektrum dovozců jako celek. 2

1 Světový trh s pivem 1.1 Historie vaření piva ve světě Není pochyb o tom, ţe se pivo stalo nedílnou součástí ţivota lidí jiţ od svého objevení. Neexistují přesné informace o tom, kdy bylo pivo poprvé uvařeno a konzumováno, ale předpokládá se, ţe se s ním do kontaktu lidstvo prvně dostalo jiţ ve Starověké Mezopotámii. 1 Jak článek dále popisuje, jeví se jako nejpravděpodobnější, ţe bylo pivo objeveno náhodně, a to tak, ţe se jiţ tehdy hojně pěstované obilí dostalo do styku s vodou, coţ způsobilo kvasící proces, jeţ vedl k vzniku tekutiny s alkoholem. Tento mok se tak stal oblíbeným nápojem a začal se produkovat cíleně. Další civilizací, jeţ se zabývala výrobou kvašeného obilí, byla civilizace egyptská. Ta bývá někdy taktéţ povaţována za kolébku piva. V Egyptě k ječmenu, ze kterého dělali slad, například přidávali různé typy pšenice k úpravě chuti. Nezávisle na těchto civilizacích se podobně předchůdce piva těšil velké oblibě ve starověké Číně nebo Americe, kde však namísto ječmene vyuţívali kukuřice. 2 V Evropě byl jedinou hlavní surovinou ječmen, kterému se dařilo i v chladnějších oblastech. Zatímco jiţanským zemím jako je Francie, Itálie či Španělsko nic nebránilo v pěstování vinné révy, severní státy (sever Německa, Anglie, Dánsko) měli moţnost orientovat se na výrobu piva. Výroba piva má v uvedených oblastech hluboce zakořeněnou tradici, a pivo tam stále patří mezi důleţité produkty. Jak uvádí European Food Information Council, slad z ječmene, voda a kvasinky tvořily základ piva aţ do začátku 15. století. 2 První pouţití chmele při výrobě piva je připisován obchodníkům z Flander a Holandska. Chmel se pro svou hořkost stal neodmyslitelnou součástí výroby piva a v 18. století se jiţ přidával do všech vyráběných piv. V průběhu vývoje piv se pivovary také pokoušely o originální metody výroby piva, včetně přidávání nevšedních přísad. Například některé pivovary v Belgii jsou dosud známé pro svou specializaci na třešňové pivo, jiné vyvinuly výrobu tzv. bílého piva, jeţ je vyrobeno z pšenice a dochuceno koriandrem a pomerančovými slupkami. 1 Historie piva ve světě. Pivotéka. [on-line]. [cit. 2013-1-15] http://www.pivoteka.eu/historie-piva.html 2 Dlouhá historie piva. European Food Information Council. [on-line]. [cit. 2013-1-15] http://www.eufic.org/article/cs/artid/piva/ 3

Produkce piva (v miliónech hl) 1.2 Současná situace na světovém trhu s pivem 1.2.1 Světová produkce piva Celková světová produkce piva má v posledním desetiletí aţ na jednu výjimku stoupající tendenci, jak je zřejmé z grafu č. 1. Tou výjimkou jest rok 2009, tedy rok, kdy se mohutně projevila světová krize. Prvotně finanční krize zapříčinila zhoršení u mnoha odvětví ekonomiky a tak zhoršení produkce v pivařském průmyslu nebylo jevem nepředvídatelným. Vlivem zvýšení nákladů na výrobu piva a sníţení celkové světové poptávky po pivě se sníţila logicky i produkce tohoto moku. Na druhou stranu je nutné poukázat na fakt, ţe pivovarský průmysl nebyl zasaţen tak tvrdě jako jiné spotřební zboţí. Je třeba si totiţ uvědomit, ţe pivo, díky podílu alkoholu, patří mezi drogy, ač si to mnoho konzumentů nepřipouští. Spotřebitelé tak mají potřebu tento produkt nakupovat ovšem v menším mnoţství, neţ si mohli dovolit před krizí. Paradoxně je také moţné se domnívat, ţe počet konzumentů v době krize by mohl naopak růst, neboť lze předpokládat, ţe se alkoholem budou snaţit utéci z nepříznivé reality. Graf 1: Světová produkce piva mezi roky 2000 a 2013 v miliónech hl 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 Světová produkce piva roky Vlastní zpracování. Zdroj dat: Hopsteiner. 2012 Guidelines for Hop Buying. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.hopsteiner.com/html/pdf/guidelines_2012.pdf 4

Nelze přesně určit, jakou hodnotu vyprodukují všechny pivovary na světě např. Kirin Institut of Food and Lifestyle 3 uvádí 1927 miliónů hektolitrů, zatímco společnost Hopsteiner 4 spočetla celkovou produkci na 1905 miliónů hektolitrů piva (tedy pro představu 381 miliard půllitrových lahví). Na čem se však společnosti shodují je fakt, ţe v roce 2011 překročila světová produkce piva poprvé v historii hranici 1900 miliónů hektolitrů. Je téţ jisté, ţe se produkce zvýšila o více neţ 3,5 procenta, oproti necelému procentu růstu v roce 2010, coţ svědčí o odpoutání se od důsledků celosvětové krize. Jelikoţ se očekává rostoucí tendence i v dalších letech, lze předpokládat, ţe v roce 2013 můţe světové produkci chybět pouze 50 miliónů hektolitrů do doposud nepřekonaných dvou tisíc. První místo ve světové produkci piva při členění na kontinenty zaujímá asijský kontinent, coţ lze vyčíst z tabulky č. 1. Se svým více neţ třetinovým podílem předčil v roce 2011 kontinent evropský, který na vyrovnání se produkci asijského kontinentu ztrácel necelých 120 milionů hektolitrů piva za rok. Přesto se na evropském kontinentu dokázala v roce 2011 uvařit čtvrtina celkové světové produkce piva. Latinská Amerika a Severní Amerika (tvořena pouze Spojenými státy a Kanadou) obsadili příčku třetí a čtvrtou. I Africký kontinent poukázal na zálibu v pivním moku, kdyţ se zde uvařilo na 115 milionů hektolitrů piva. Zajímavé je podotknout, ţe největší změnu v produkci oproti roku 2010 zaznamenala oblast Středního Východu. 3 Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 4 Hopsteiner. 2012 Guidelines for Hop Buying. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.hopsteiner.com/html/pdf/guidelines_2012.pdf 5

Tabulka 1: Světová produkce piva dle větších územních celků v roce 2011 v tis. litrech Podíl na Objem produkce piva Změna světové Svět celkem v roce 2011 (v tis. oproti roku produkci piva litrech) 2010 (%) (%) Asie 66 563 066 8,6 34,5 Evropa 54 751 700 0,2 28,4 Severní Amerika 24 497 317-1,5 12,7 Latinská Amerika 31 748 800 3,1 16,5 Afrika 11 530 600 7,5 6,0 Střední východ 1 448 100 11,0 0,8 Oceán 2 172 700 0,3 1,1 Celkem 192 712 284 3,7 100 Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 Jak je zřejmé z tabulky č. 2, světovou velmocí ve výrobě piva je bezesporu Čína. Ta v roce 2011 se svou výrobou podílela na čtvrtině celosvětové produkce piva. Za Čínou se s méně neţ poloviční produkcí drţeli Spojené státy americké. Brazílie s pozicí na třetím místě ztrácela na vedoucí Čínu více neţ 250 milionů hektolitrů a na druhé Spojené státy 90 milionů hektolitrů piva vyrobených za jeden rok. Pětici největších světových producentů uzavírá Rusko spolu s Německem, přičemţ kaţdá země vyrobila přes 90 milionů hektolitrů piva za rok. Spolu s Mexikem, Japonskem, Velkou Británií, Polskem a Španělskem tvořili všechny uvedené státy Top 10 zemí s největší produkcí piva na světě. V roce 2011 společně vyprodukovali více neţ 1290 milionů hektolitrů piva, coţ představuje téměř 67 % celkové výroby piva. Neméně zajímavý je fakt, ţe první desítce se pozice producentů ve srovnání roků 2010 a 2011 nezměnily. Změny je moţno pozorovat aţ od 11. místa, kdy se například Jiţní Afrika (v roce 2010 dvanáctá) dostala před Ukrajinu na místo jedenácté a vlastně si s ní vyměnila pozice. 6

Tabulka 2: Světová produkce piva podle zemí v letech 2010 a 2011 v tis. litrech Pořadí 2011 Pořadí 2010 Země Objem produkce piva v roce 2011 (v tis. litrech) Změna oproti roku 2010 (%) Objem produkce piva v roce 2010 (v tis. litrech) Změna oproti roku 2009 (%) 1 1 Čína 48 988 000 10,7 44 252 936 4,9 2 2 USA 22 545 817-1,5 22 898 177-0,8 3 3 Brazílie 13 200 000 3,4 12 769 662 18,2 4 4 Rusko 9 810 000-4,2 10 240 000-6,2 5 5 Německo 9 554 500-0,1 9 568 300-2,4 6 6 Mexiko 8 150 000 2,0 7 988 900-3,0 7 7 Japonsko 5 629 566-3,8 5 850 450-2,4 8 8 Velká Británie 4 569 400 1,5 4 499 700-3,2 9 9 Polsko 3 785 000 5,1 3 600 000 11,8 10 10 Španělsko 3 360 000 0,7 3 337 500-1,3 Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [online]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 1.2.2 Světová spotřeba piva V roce 2011 se spotřebovalo téměř 1888 milionů hektolitrů piva, přičemţ spotřeba oproti roku 2010 vzrostla o 3,8 %, čímţ bylo navázáno na 25letý nepřetrţitě rostoucí trend spotřeby piva. 5 Podobně jako u světové produkce vévodí Asie také ţebříčku spotřeby piva s více neţ 35 % z celosvětové spotřeby, coţ je zřejmé z grafu č. 2. V Evropě se spotřebuje více neţ čtvrtina světové produkce piva. Latinská Amerika zaujímá místo třetí s 16 %, přičemţ se zde spotřebuje o více neţ dva procentní body piva více, neţ je tomu v Severní Americe. 5 Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html 7

Graf 2: Celková konzumace piva dle větších územních celků v roce 2011 v %. Světová konzumace piva dle větších územních celků mezi roky 2002 a 2011 v tis. kilolitrech Zdroj: Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html Jak se lze přesvědčit v grafu č. 3, nejperspektivnějším trhem podle nejvýraznějšího růstu spotřeby je jednoznačně trh asijský, na kterém z necelých 400 milionů hektolitrů v roce 2002 zvýšila konzumace piva na více neţ 650 milionů hektolitrů. Dalším regionem, kde bylo moţné pozorovat rostoucí trend je Latinská Amerika. Nejedná se sice o takový nárůst jako u asijského regionu, ovšem zvýšení spotřeby o téměř 100 milionů hektolitrů lze brát jako pozitivní jev pro světový trh s pivem. Také v Africe byl pozorovatelný rostoucí trend. Na druhou stranu Severní Amerika a Evropa zaznamenává od roku 2008 pokles konzumace pivního moku, coţ je podle mého názoru zapříčiněno dvěma faktory - jednak nasycením trhu, kdy pivovarnické společnosti nemohou přimět ke konzumaci piva o mnoho více potencionálních zákazníků a jednak jako doznívající dopad finanční krize. V Asii a Jiţní Americe se pivovarům daří nacházet stále nové konzumenty a současní spotřebitelé pro narůstající popularitu piva jej konzumují ve stále větším mnoţství. Proto lze v těchto regionech očekávat i v budoucnosti nárůst spotřeby piva. 8

Pořadí států z pohledu absolutní spotřeby piva je identické s pořadím států podle produkce piva, viz výsledky japonského institutu Kirin. 6 Jako zajímavější se bezesporu můţe zdát seřazení států podle spotřeby na obyvatele. Nutno podotknout, ţe existuje nespočet zdrojů, které sestavily ţebříček států dle konzumace piva na osobu, a jejichţ data se podstatně liší. V této práci jsem se rozhodl pro tabulku sestavenou institutem Kirin (viz tabulka č. 3), který se publikováním svých výzkumů zabývá jiţ několik let a nabízí téţ nejucelenější přehled o zemích s nejvyšší spotřebou na obyvatele. První místo zaujímá Česká republika se spotřebou přes120 litrů na osobu na rok, ač v absolutní spotřebě se nachází aţ na 23. místě se spotřebou téměř 18 milionů hektolitrů (tzn. asi 27krát méně neţ je spotřeba Číny). Hranici 100 litrů piva překročili v roce 2011 ještě státy Rakousko, Německo a Irsko. Do sedmého místa v první desítce nedošlo ke změně pořadí mezi roky 2010 a 2011, ovšem na osmé místo se o pět příček posunulo Chorvatsko. Austrálie naopak z osmého místa v roce 2010 klesla na desáté místo v konzumaci piva na jednu osobu. Tabulka 3: Spotřeba piva na obyvatele v letech 2010 a 2011 v litrech Pořadí 2010 Pořadí 2011 Země Spotřeba piva na osobu (v litrech) Celková produkce piva (v litrech) 1 1 Česká republika 122,8 1 799 2 2 Rakousko 108,2 911 3 3 Německo 107,6 8 766 4 4 Irsko 101,1 472 5 5 Estonsko 99,6 128 6 6 Polsko 93,6 3 600 7 7 Finsko 91,5 481 8 8 Chorvatsko 86,5 350 9 9 Slovensko 84,3 169 10 10 Austrálie 81,9 1 780 Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html 6 Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html 9

1.2.3 Největší subjekty na světovém trhu piva Pivní trh je poměrně nediverzifikovaný. Nejsilnější pětice pivovarů, které vlastní největší podíly na pivním trhu, dohromady ovládají 48 procent celého trhu (viz graf č. 3). Jedná se tedy o oligopolní trh se stále se koncentrující tendencí. Například největší pivovarnická společnost na trhu, Anheuser-Busch InBev, v červnu 2012 odkoupila druhou polovinu společnosti Grupo Modelo (výrobce např. značky Corona), kterou dosud nevlastnila, čímţ si ještě značně vylepšila svou pozici na pivovarnickém trhu. 7 Koupí za 20 miliard dolarů tak získala 56% podíl na mexickém trhu, který před prodejem ovládala právě společnost Grupo Modelo. Graf 3: Rozdělení světového trhu s pivem v roce 2011 v % Rozdělení světového trhu s pivem (2011) 52% 19% 5% 6% 9% 9% Anheuser-Bush Inbev SABMiller Heineken Carlsberg China Resource Br. Ostatní společnosti Vlastní zpracování. Zdroj dat: Testosteronepit. Beer, A Reflection Of The World Economy? [cit. 2013-1-19] http://www.testosteronepit.com/home/2012/7/29/beer-a-reflection-of-the-world-economy.html Největší pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev vlastní přes 200 pivních značek. 8 Mezi její nejznámější produkty patří americký Budweiser, Bud Light, Stella Artois, Leffe, Hoegaarden, Beck s nebo jiţ jmenovaná Corona. Sídlo této společnosti se nachází v Belgii. Dle svých stránek vytváří společnost pracovní příleţitosti přibliţně pro 116 tisíc lidí ve 23 zemích. 7 USA Today. Anheuser-Busch InBev buys all of Grupo Modelo for $20.1B. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://usatoday30.usatoday.com/money/industries/food/story/2012-06-29/ab-inbev-buys-grupo-modelo/55909992/1 8 ABInBev. Anheuser-Busch InBev Company Profile. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.abinbev.com/go/media/company_information/ab_inbev_company_profile.cfm 10

SAB Miller, se sídlem v Londýně, vlastní druhý největší podíl na pivovarnickém trhu. Mezi jeho bohatou skladbu pivních značek patří mj. český Pilsner Urquell, Miller či Coors Light, oblíbený ve Spojených Státech. Společnost zaměstnává 70 tisíc zaměstnanců ve více neţ 75 zemích světa. 9 Mimoto působí SAB Miller i v sektoru nealkoholických nápojů, přičemţ patří k největším výrobcům lahví pro Coca-Colu. Společnost Heineken působí v 71 zemích a zaměstnává přibliţně 70 tisíc lidí. 10 Do jejího portfolia patří více neţ 250 značek piv, např. Amstel Beer, Strongbow, Tiger či české Krušovice, Starobrno nebo Zlatopramen. Zajímavostí je bezesporu také fakt, ţe se Heineken na svých stránkách označuje za největšího výrobce cideru, coţ je alkoholický nápoj ze zkvašeného moštu. Dánský pivovarnický gigant Carlsberg měl v roce 2011 čtvrtý největší podíl na trhu s pivem. Mezi pivní produkty tohoto podniku patří Carlsberg, Kronenbourgh 1664 nebo Baltika. 11 Dle stránek firmy zaměstnává Carlsberg na 41 tisíc lidí a orientuje se na Evropu a Asii. Společnost si například koupí ruského největšího producenta piva, Baltika Brewery, pojistila přibliţně 40% podíl na ruském trhu, tedy na trhu čtvrtém největším dle výroby i spotřeby piva. Posledním z pěti největších podniků na trhu piva je čínská společnost China Resources Snow Breweries, od roku 1994 vlastněna z 51% podnikem China Resources Enterprise a ze 49% společností SABMiller, 12 Většinovým vlastníkem je tedy stále původní společnost. Tato pivovarnická společnost v roce 2010 sdruţovala 70 pivovarů po celé Číně a vyrobila 92 milionů hektolitrů, coţ bylo v porovnání s celkovou produkcí piva v Číně pro rok 2010 téměř 21 % z celkového objemu. 1.3 Evropský trh piva Evropský trh s pivem sice není největším trhem, co se produkce týče, ale dle mého názoru je stále povaţován za střed pivního průmyslu ať z pohledu historického, tak současněekonomického. V Evropě vznikly nejznámější a nejoblíbenější druhy piv jako pivo typu Pils v Plzni, Ale, který se byl prvně uvařen a rozšířen v severní Evropě, nebo bílé pivo (jehoţ 9 SABMiller. Overview. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=180 10 Heineken. Company & Strategy. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.heinekeninternational.com/ companystrategyprofile.aspx 11 Carlsberg Group. Carlsberg at a glance. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.carlsberggroup.com/ Company/Strategy/Pages/Facts.aspx 12 SABMiller. SABMiller launches China trial for Miller Genuine Draft. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid=1808 11

zástupce je nyní například Hoegaarden), které pochází z Belgie. 13 Čtyři z pěti největších podniků vyrábějící pivo jsou s evropským trhem nějakým způsobem spjati. Všechny mají přinejmenším sídlo na území Evropy. Největší pivovarnická společnost Anhauser-Busch InBev je ovládána z hlavního sídla v Bruselu (a její akcie jsou kotované na Euronex Brussels). Ač je SAB Miller historicky spojován s Jihoafrickou republikou, své sídlo má v současnosti v Londýně. Centrály společností Heineken a Carlsberg jsou taktéţ situovány na evropském kontinentu; u prvního jmenovaného podniku to je v Amsterdamu, u druhého v Kodani. Obrovské oblibě, jinde ve světě pravděpodobně nevídané, se těší pivní mok ve Spolkové republice Německu. Pivo je zde hluboce zakořeněno v tradicích a zastává tak výsadní postavení při oslavách svátků a festivalech. Tradičně je konzumováno při slavnostech, jakou je například Frühlingsfest (Jarní festival), či na mnoha pivních festivalech, z nichţ nejznámější je Oktoberfest, který není nutno překládat, jelikoţ je pod tímto pojmem v mnoha jazycích, včetně českého, znám. Oktoberfest je největším pivním festivalem na světě. Během dvou týdnů, kdy událost probíhá, jej navštíví kaţdoročně miliony návštěvníků v roce 2012 jich bylo 6,4 milionů, coţ je o ½ milionu návštěvníků méně neţ v roce 2011. 14 Důvod poklesu návštěvnosti lze přičítat zvýšení cen podávaného piva. Při posledním festivalu roku 2012 stál jeden Mass, tedy sklenice s jedním litrem piva, 9,35, tedy v aktuálním kurzu (k 22. 2. 2013 dle ČNB) 238,43Kč. 15 Oproti minulému ročníku průměrná cena za pivo vzrostla o 35 euro centů, coţ činí 4%. Světoznámost a prestiţ této události přilákává kaţdým rokem masy pivních znalců i pivních turistů, jeţ chtějí ochutnat pivní speciály uvařené místními pivovary. České pivovar stejně jako ostatní zahraniční producenti nemají moţnost podávat na festivalu své pivo, na druhou stranu mohou očekávat, ţe turisté váţící cestu na festival do Mnichova, často přicestují také za nepříliš vzdálené české hranice poznávat tuzemské pivo. 1.4 Americký trh piva Severní Amerika společně s Latinskou Amerikou v roce 2011 vyrobili i spotřebovali více piva neţ v Evropě. Ačkoliv produkce i konzumace v Severní Americe má oproti předchozímu 13 VERHOEF, B.: Velká encyklopedie piva, Rebo Productions 2003. ISBN 80-7234-283-5 14 ZDNet. Oktoberfest 2012: This year's visitors even thirstier for beer - and mobile data. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.zdnet.com/oktoberfest-2012-this-years-visitors-even-thirstier-for-beer-and-mobile-data-7000005488 15 The Oktoberfest Website. The Beer-Prices for 2012 have been announced [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.oktoberfest.de/en/article/about+the+oktoberfest/about+the+oktoberfest/the+beer- Prices+for+2012+have+been+announed_-3-_/2738/ 12

roku klesající tendenci, Latinská Amerika v roce 2011 zaznamenala 3. největší nárůst v konzumaci (po Asii a Středním Východu) a v produkci dokonce 2. největší nárůst (po Asii). Na takovémto pozitivním růstu produkce se nejvíce zapříčinila Brazílie, ve které ve srovnání s rokem 2010 bylo vyrobeno téměř o 20 procent piva více. Ve Spojených státech amerických dominují trhu dva velcí hráči- světově největší Anhauser-Busch InBev a společný podnik MillerCoors firem SAB Miller a Molson Coors Brewing Company. Anhauser-Busch InBev, který je na severoamerickém trhu znám značkami Budweiser, Bud Light či nově pivem Corona díky poměrně nedávné akvizici (posledně zmíněné značky) získal přes 50 % podílu na trhu. 16 Jelikoţ MillerCoors ovládá 30% trhu ve Spojených státech, je tento trh silně koncentrovaný a ovlivňovaný těmito dvěma obrovskými subjekty, přičemţ prostor pro menší pivovary je minimální, a ti si tak stěţují, ţe nemají velkou vyjednávací sílu. Celkový podíl na trhu 80% ovládaný 2 pivovary je skutečně poměrně neobvyklý a je tedy s podivem proč americký antimonopolní úřad schvaluje další akvizice velkých hráčů. Na druhou stranu v Brazílii ovládá jediná firma AmBev (patřící do skupiny Anhauser- Busch InBev) celých 70 % trhu s pivem. 17 Jako druhý největší subjekt na brazilském trhu figuruje společnost Petrópolis, která není vlastněna ţádným z největších hráčů na světovém pivním trhu, a dosahuje podílu přes 10 %. Podobně jako ve Spojených Státech, tyto dva pivovary dohromady ovládají přes 80 % trhu, ovšem zde je konkurence ještě více koncentrovaná do jediné společnosti. 1.5 Asijský trh piva Asijský trh piva drţí prvenství hned v několika oblastech pivovarského průmyslu. Na asijském kontinentu se uvaří i spotřebuje více piva neţ v kterémkoliv jiném regionu světa, přičemţ oba tyto faktory mají v porovnání mezi roky 2010 a 2011 největší tempo růstu ze všech zkoumaných regionů, coţ jiţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole. V asijském regionu jasně 16 CNN. Don t let big brewers win beer wars. [on-line]. [cit. 2013-1-21] http://edition.cnn.com/2012/12/12/opinion/hindy-beer-wars 17 Brazilian Bubble. Brazil s beer market at a glance. [on-line]. [cit. 2013-3-1] http://brazilianbubble.com/overviewbrazils-beer-market-at-a-glance/ 13

dominuje trh čínský, následovaný trhem japonským. Mimo to je pivní průmysl poměrně rozvinut i v jihovýchodních zemích Asie jako například ve Vietnamu či Thajsku. 18 Stejně jako ekonomickým růstem, udivuje Čína také rychle se zvětšujícím pivním trhem. Meziročním růstem produkce a spotřeby přes 10 % byla Čína nejrychleji rostoucím trhem dle tabulky deseti zemí s největším výstavem a konzumací piva na světě. 17 Největším čínským pivovarnickým podnikem a také pátým největším na světě je společnost China Resources Snow Breweries, ve které má menšinový podíl také SAB Miller. V poslední době společnost odkoupila například konkurenční síť pivovarů Kingway, čímţ se výrobní kapacita CR Snow zvýší o 8,5%. 19 Japonsko, Vietnam a Thajsko jsou další asijské země, díky nimţ je asijský kontinent největším regionálním trhem. Ve Vietnamu i Thajsku se pivovary mezi lety 2010 a 2011 podobně jako v Číně těšily růstu trhu, kdeţto v Japonsku byl zřejmý pokles ve vývoji produkce a spotřeby. Důvodem poklesu byla pravděpodobně nemoţnost se plně odpoutat od důsledků krize, jeţ postihla Japonsko velice citelně. Sníţení produkce a tedy i spotřeby bylo tedy nejspíše zapříčiněno růstem cen surovin a pohonných hmot. 18 Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 19 Týden, 11. 2. 2013. SAB Miller řádí v Číně. 14

2 Trh s pivem v České republice 2.1 Historie vaření piva v Čechách a na Moravě Pivovarnictví na území České republiky má dlouhou tradici. Ačkoliv první písemná zmínka v této oblasti pochází z roku 1088 za vlády Vratislava II., předpokládá se, ţe se zde pivo vařilo jiţ daleko dříve. 20 V období kolem 13. století, kdy začaly vznikat královská města, se rozšířilo udělování různých výsad městům panovníkem. Pro pivovarnický vývoj mělo nejdůleţitější význam právo várečné a právo mílové. První ze jmenovaných umoţňovalo kaţdému ve městě vařit kvasný nápoj ve svém domě a případně jej nabízet ostatním. Právo mílové zase vylučovalo moţnost vařit pivo v okolí jedné středověké míle (přes 10 km) a přikazovalo poddaným v okolí této míle nakupovat pivo uvařené pouze za městskými hradbami. Zprvu si pivo vařil kaţdý pro svou osobní potřebu v domácnosti a stejně tak si vaření piva oblíbili mnichové v klášterech. Poté se však začali měšťané vařící pivo sdruţovat a zakládali společné pivovary, kde se pivo vařilo pro všechny přičleněné osoby, které jej pak vyuţili pro vlastní spotřebu či obchod. Tím se na vaření piva začalo pohlíţet stále více jako na řemeslnou výrobu neţ pouze jako na výrobu pro vlastní uţitek. Během 15. století se o výrobu piva začala zajímat také šlechta. 20 Ač o produkování pivního moku zprvu příliš neusilovala, svůj názor v průběhu desetiletí změnila, a to především díky vidině ekonomickému potenciálu výroby a prodeje piva. To se ovšem nezamlouvalo městům s právy várečnými a mílovými, které královskými výhodami měly zajištěny jakýsi monopol. Spory mezi šlechtou a královskými městy vyřešil aţ Ludvík Jagellonský Smlouvou svatováclavskou v roce 1517. 20 Smlouva zaručovala i šlechtě vařit své vlastní pivo. Datum nabytí platnosti smlouvy je důleţitým milníkem v historii vaření piva na území České země, neboť předání práv i šlechtě znamenalo rozvoj českého pivovarnictví investováním do varných technologií a inovací či vyuţití zdrojů patřících šlechtě (kvalitní voda nebo úrodná půda pro pěstování ječmene a chmele). Významnou roli pivovarů na českém území podtrhuje fakt, ţe v první polovině 19. století se zde nacházelo jiţ na 1000 pivovarů a pivovárků. 20 Dalším důleţitým milníkem v historii českého pivovarnictví je rok 1842, kdy v Plzni vznikl dnes dle produkce největší pivovar 20 KRATOCHVÍLE, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, 2005. ISBN 80-86576-16-7 15

Plzeňský Prazdroj. V druhé polovině devatenáctého století následně vznikaly pivovary v Praze a Českých Budějovicích, z kterých se staly jedny z nejdůleţitějších pivovarů v České republice- Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar. V tomto období také do výroby piva pronikaly technologie na základě nových vědeckých poznatků jako například L. Pasteura, jeţ dopomohl vysvětlit proces kvašení, a pivovarnický proces se změnil z výroby řemeslné na průmyslovou výrobu. Na druhou stranu třeba poukázat nynější na trend vzniku stále většího počtu malých pivovarů a minipivovarů, neboť různorodé chutě jsou konzumenty stále oblíbenější. Pakliţe se uváţí i zvětšující se záliba tzv. homebrewing, čili vaření piva v domácnosti, lze s nadsázkou tvrdit, ţe se pivovarnictví ubírá částečně cestou ke svým počátkům. 2.2 Současná situace na trhu s pivem v ČR V České republice se jako i jinde ve světě značně projevila celosvětová ekonomická krize. Tato krize se na českém prvním trhu podepsala především na sníţení produkce a konzumace, a také exportu a na zvýšení dovozu levného piva především vyráběného speciálně pro diskontní řetězce. Jednou z novinek, kterou podpořila právě krize, je plastový obal na přepravu piva. Tím, ţe konzumenti nechtěli své finance zanechávat v hospodách či restauracích, raději stále častěji investovali do objemnějších plastových lahví s pivem, které pak spotřebovali v domácnosti. I přes prvotní váhání společnost Heineken, která jako první plastové lahve na českém trhu implementovala na značky Starobrno a Zlatopramen, muţe být s pozitivním vývojem spokojena. Zatímco před rokem 2008 se v České republice prakticky tento typ obalu nepouţíval, nyní tvoří prodej v plastu téměř 6 % z celkového prodeje piva. 21 Zajímavostí můţe být, ţe ačkoli výrobci nejprve očekávali, ţe kvůli zvýšení prodeje piva v plastových lahvích se sníţí prodej v lahvích skleněných, ve skutečnosti ubylo prodeje piva sudového. Další změnou na českém pivním trhu je zvyšující se podíl různých druhů ochucených piv. Tzv. radler je název pro nápoj smíchaný z piva a limonády s některou příchutí. Stejně jako u plastových obalů, také radler byl povaţován za riskantní tah na poměrně konzervativním českém trhu, a který byl podobně vyuţit při ekonomické krizi, kdy bylo třeba nacházet stále nové 21 Hospodářské noviny- IHNED. Místo piva ze sudu pijeme z plastu. PET lahve pomáhají pivovarům srovnat výpadek z hospod. [on-line]. [cit. 2013-3-4] http://life.ihned.cz/c1-57176980-misto-piva-ze-sudu-pijeme-z-plastupet-lahve-pomahaji-pivovarum-srovnat-vypadek-z-hospod 16

zákazníky. I tento krok byl velice úspěšný, neboť radler se stal nejrychleji rostoucím segmentem na trhu s pivem. Mezi pivovary orientující se na ochucené druhy piv jsou například Staropramen, Gambrinus, Zlatopramen či Bernard. Jedním z trendů je také růst obliby nealkoholického piva. Řidiči se stávají stále více obezřetnými a zodpovědnými, čemuţ dopomáhají i reklamy BESIPu, které spadá pod Ministerstvo dopravy. Ministerstvo se zapříčinilo o zvýšení konzumace nealkoholického piva také zavedením bodového systému. Ve snaze zvýšit odbyt svého uvařeného piva vidí pivovary potenciál právě v nealkoholickém pivě, neboť se snaţí o změnu zákona, aby mohlo být nealkoholické pivo prodáváno mladistvým a dětem. Z reakce Miroslava Koberny z Potravinářské komory: Nemá logiku, že se v legislativě zachází s nealkoholickým nápojem, jako by alkohol obsahoval, 22 lze soudit, ţe o určité míře prosaditelnosti změny zákona lze skutečně uvaţovat. 2.2.1 Produkce piva v ČR Podle Českého Svazu Pivovarů a Sladoven v České republice vykazovala celková produkce piva mezi roky 2001 a 2007, podobně jako tomu bylo u světové produkce, rostoucí trend, přičemţ nejvyšší hodnoty dosáhla právě na konci tohoto období (viz graf 4). Oproti celosvětové produkci však v České republice nebyl nárůst mezi jednotlivými roky tak výrazný. 22 Hospodářské noviny- IHNED. Pivovary chtějí přeřadit nealko piva mezi limonády. [on-line]. [cit. 2013-3-6] http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-58705640-pivovary-chteji-preradit-nealko-piva-mezi-limonady 17

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 produkce piva (v tisících hl) Graf 4: Produkce piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v tisících hl Produkce piva v České republice 20000 19000 18000 17000 16000 15000 14000 13000 produkce piva v ČR roky Vlastní zpracování. Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven. Produkce piva v České republice. [on-line]. [cit. 2013-3-7] http://www.cspas.cz/index2.asp?katid=36&datid=1105&archiv= a Hospodářské noviny- IHNED. Jan Veselý: Jaká bude budoucnost českého pivovarství?. [on-line]. [cit. 2013-3-7] http://hn.ihned.cz/c1-21049260-jaka-bude-budoucnost-ceskeho-pivovarstvi Dalším rozdílem, který lze v porovnání s celosvětovou produkcí vypozorovat, je pokles produkce v České republice jiţ v roce 2008. Jednalo se sice o pokles nepatrného 0,5 %, který ale jasně pozorovatelům trhu poukazoval na potenciální větší propad produkce v budoucích letech. U výstavu piva poté opravdu došlo meziročně dvakrát k poklesu, přičemţ největší sníţení produkce ve srovnání s předešlým rokem bylo zaznamenáno v roce 2010. Příčin takovéhoto propadu je mnoho, z nichţ jednu lze spatřit ve světové ekonomické krizi, která zapříčinila sníţení poptávky obyvatelstva po pivu, načeţ reagovaly pivovarnické podniky omezením výroby. S krizí je také úzce spojeno sníţení počtu turistů, kteří se na tuzemské spotřebě značně podílejí. Faktorem, který v neposlední řadě silně přispěl k takovému propadu produkce, bylo zvýšení základní sazby spotřební daně na pivo o 8 korun. Orientace českých konzumentů na levné importované pivo jistě téţ ovlivnila negativně vývoj produkce. V roce 2011 po 3 letech následovalo oţivení produkce o 2,6 % (viz data pouţita k sestrojení grafu č. 5). Česká republika v tomto roce vyrobila přes 17 milionů litrů piva, čímţ obsadila 23. 18

místo na světě dle produkce za rok. 23 Pozitivem, který přispěl k takovému růstu, je podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala fakt, ţe: pivovary výrazně inovují svou nabídku piv, přicházejí s novými obaly, které konzumenti velmi rychle přijali, a v neposlední řadě se postupně navrací rovněž dynamika exportu českého piva. 24 Za další důvod můţe být povaţován obrovský úspěch a rychlé uchycení plastových lahví na českém trhu. 2.2.2 Spotřeba piva v ČR Jak jiţ bylo popsáno v předešlé kapitole, Česká republika nepatří mezi země s největší absolutní spotřebou piva. To je dáno niţším počtem obyvatel neţ v zemích, které ţebříčku figurují, i kdyţ některé nemají tak dlouhou pivovarnickou tradici jako Česká republika. Příkladem jsou některé země asijské či latinskoamerické, u kterých pivovarnictví nepatří mezi hlavní odvětví ekonomiky, přesto je počet spotřebitelů v dané ekonomice a především potenciál na pivním trhu z globálního hlediska zásadní. Je proto zřejmé, ţe se Česká republika v blízké době do ţebříčku deseti zemí, kde se absolutně zkonzumuje nejvíce piva, a který uzavírá Španělsko s více neţ 40 milióny obyvatel, nedostane. V současnosti se ale Česká republika nachází na špičce ţebříčku zemí s nejvyšší spotřebou piva na obyvatele. S tímto ţebříčkem se lze setkat častěji, neţ se srovnáním zemí dle absolutní spotřeby. Zajímavostí můţe být, ţe v tomto srovnání nedominují ţádné státy s vysokou populací. Tabulka č. 3 popisuje vývoj spotřeby piva v České republice v prvním desetiletí 21. století. Svého maxima dosáhla konzumace v roce 2005, kdy dosáhla 163,5 litru na osobu, coţ bylo i historické maximum České republiky. Tento výsledek byl pro producenty piva velmi pozitivní z pohledu celkové prosperity na trhu piva. Na druhou stranu nejniţší spotřeba byla dle Ministerstva zemědělství naměřena v roce 2010, kdy její hodnota klesla pod hranici 150 litrů na osobu za rok. Podle odhadu Ministerstva zemědělství se spotřeba v roce 2011 opět zvýšila, avšak nedosáhla hodnot, kterých nabývala před poklesem roku 2010. 23 Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 24 Česká televize. Výroba piva v Česku po tříletém poklesu rostla. [on-line]. [cit. 2013-3-8] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/169098-vyroba-piva-v-cesku-po-triletem-poklesu-rostla/ 19

Tabulka 4: Průměrná spotřeba piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v litrech na osobu Zdroj: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5 Je těţké si představit, ţe v České republice, kde se zkonzumovalo v posledních několika desítkách let vysoko přes sto litrů piva na osobu, se ještě roku 1945 spotřebovalo pouze něco málo přes 45 litrů piva. 25 Hranici 100 litrů piva na osobu spotřeba v České republice překonala v roce 1960 a od tohoto roku pod ni pak jiţ neklesla. Aţ do Sametové revoluce a svrţení komunistického reţimu bylo zdejší celkovou spotřebu moţné vypočítat jako rozdíl celkové produkce a vývozu piva. Do té doby byl totiţ dovoz prakticky zanedbatelný. Po otevření hranic a zapojení České republiky do světového obchodu je však samozřejmě nutno do kalkulací započítat i import této komodity. 2.2.1 Vývoj ceny piva Cena piva v České republice vţdy hrála důleţitou roli při kupním rozhodování spotřebitelů. Rozdíl vývoje ceny v centrálně plánované a trţní ekonomice je diametrální. Průměrná cena desetistupňového piva v České republice se za komunistického reţimu udrţovala na velice nízké hodnotě, která do roku 1993 nepřekročila 3 koruny (viz graf 5). 25 KRATOCHVÍLE, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, 2005. ISBN 80-86576-16-7 20

1960 1970 1980 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Cena v Kč Graf 5: Vývoj ceny lahvového piva na území ČR mezi roky 1960 a 2010 v českých korunách 12 Cena lahvového desetistupňového piva 10 8 6 4 2 0 Rok Zdroj: Český statistický úřad. Cena lahvového piva 1960-2010. [on-line]. [cit. 2013-3-9] http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/pivo_1960_ Jak dále popisuje graf sestavený ČSÚ, velice mírný a postupný růst ceny se při vzniku samostatné České republiky v roce 1993 změnil v růst zprvu značně strmý. Příčin tohoto růstu je mnoho, z nichţ nejdůleţitějším je jiţ zmiňovaná transformace z centrálně plánovaného na trţní hospodářství. Pivní producenti nyní cenu stanovují podle konkurence a poptávky. Tím, ţe se český trh plně otevřel mezinárodnímu obchodu, nadnárodní pivovarnické společnosti na něj měli moţnost vstoupit a přímo ovlivňovat cenu. Česká republika byla samozřejmě velice lákavým a perspektivním trhem z obchodního hlediska jak z pohledu historického, kdy je celosvětově známo, ţe zde mají původ proslulé pivo plzeňského či budějovického typu, tak z pohledu velice vysoké míry konzumace na obyvatele. Velké subjekty, jako je například Plzeňský Prazdroj, pak mohou do jisté míry na trhu určovat cenu. Dalším faktorem zvyšujícím cenu piva byly také rostoucí náklady např. energie, vody nebo sladu a chmele nebo pohonných hmot. Mezi roky 2003 a 2006 podle grafu došlo ke sníţení ceny piva a to z důvodu celkového pozitivního vývoje na trhu. Produkce v roce 2006 dosahovala druhé největší hodnoty v desetiletí, coţ se pozitivně promítlo do ceny piva. Také zvyšující se konkurence, jako například plné ovládnutí společnosti Plzeňský Prazdroj tehdy světovou trojkou SAB Miller v roce 2005, jistě dopomohla mírně klesající ceně. Po roce 2006 však cena průměrného desetistupňového piva opět 21

začala růst a to pravděpodobně z důvodu zvýšení nákladů na výrobu piva, tedy surovin nebo pohonných hmot. 2.2.2 Největší subjekty na českém trhu piva Plzeňský Prazdroj je dle produkce zdaleka největším a světově nejproslulejším pivovarem České republiky. Za rok 2012 vyrobil přes 7,5 milionů hektolitrů piva, coţ je více neţ dvojnásobné mnoţství vyprodukované druhou největší českou společností Pivovary Staropramen. 26 Prazdroj se můţe pyšnit širokou paletou značek, z nichţ všem z mezinárodního hlediska dominuje Pilsner Urquell. Právě tento druh piva dal základ všem pivům plzeňského typu po celém světě. Tento leţák patří mezi nejvíce vyváţené značky z České republiky. Druhou nejvýznamnější značkou Prazdroje je Gambrinus, který není cílený na mezinárodní trh, nýbrţ na trh domácí. Podle pivovaru se dokonce jedná o nejprodávanější a nejoblíbenější značku na českém trhu. 27 Jako další pivní značky patřící do společnosti Plzeňský Prazdroj lze uvést Velkopopovický Kozel, Radegast nebo Master a dále pak levnější značky Primus a Klasik nebo nealkoholický Birell. Celá společnost je vlastněna druhým největším světovým pivovarnickým podnikem SABMiller, který je na Prazdroj náleţitě hrdý a především Pilsner Urquell tvoří v jeho portfoliu důleţité postavení i vedle takových značek jako je Miller, Peroni či Grolsch. Druhým největším pivovarnickým podnikem v České republice jsou Pivovary Staropramen, jejichţ výstav v roce 2011 činil 3 miliony hektolitrů piva 26. Mimo dvě značky Staropramen a Braník vařené v Praze, vlastní Pivovary Staropramen také ostravský pivovar Ostravar, značky Měšťan či Velvet. Společnost Staropramen je velmi důleţitým vývozcem piva, neboť jak uvádí na svých stránkách, pivovar dováţí do tří desítek zemí světa. Zároveň je ale výhradním dodavatelem značky Stella Artois nebo belgických speciálů jako je Hoegaarden a Leffe. Své produkty pak nabízí kromě partnerských restaurací a hospod i ve vlastních specializovaných restaurací Potrefená husa. Jediným vlastníkem Pivovarů Staropramen je severoamerický Molson Coors Brewing Company. S výstavem přes 2,3 milionů hektolitrů v roce 2011 je společnost Heineken Česká republika dalším z pěti největších producentů, která uzavírá trojici pivovarů vlastněných 26 Aktuálně. Kdo ovládá pivní velmoc? Největší pivovary ČR podle Forbesu. [on-line]. [cit. 2013-3-11] http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebricek-nejvetsich-ceskych-pivovaru/#1 27 Plzeňský Prazdroj. Přehled značek. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehledznacek 22

zahraničním subjektem. 28 Pod tento pivovarnický podnik spadají přední pivní značky jako Královský pivovar Krušovice, Starobrno, Zlatopramen. Do jeho portfolia patří také pivovary regionálního zaměření jako například Louny Hostan či Březňák. Samozřejmostí je i dovoz piva značky Heineken, která je také výsadním produktem společnosti Heineken International B.V, tedy vlastníkem českého společnosti Heineken. Konečně ryze českou společností je národní podnik Budějovický Budvar. Jedná se o velmi významného vývozce českého piva, coţ dokazuje skutečnost, ţe z 1,3 milionu hektolitrů piva vyvezla společnost přes 600 tisíc hektolitrů za hranice České republiky. 29 Mimo značku Budweiser Budvar vyrábí budějovická pivovarnická firma také produkt pod názvem Pardál. Podobně jako Pivovary Staropramen, také Budvar vlastní několik restaurací pod jménem Budvarka, kde si návštěvník má moţnost objednat pivo vařené pro místní trh, ale také pivo určené pro export- Bud Premier Select. Velice známý a z globálního hlediska významný je spor Budějovického Budvaru s americkým Anheuser-Busch, dceřinou společností Anheuser-Busch InBev. Kvůli sporům musel například český podnik pro americký trh změnit svůj název na Czechvar. Debaty na téma prodeje Budvaru, které se otevřely opět roku 2012, ředitel podniku Jiří Boček hlasitě odmítal. Budvar dokonce přišel s novou mediální kampaní Ne z nás dělá to, čím jsme, v níţ mimo jiné konzumenty ujišťuje, ţe se nenechá odkoupit některou z nadnárodních korporací. Pětici nejvýznamnějších českých pivních společností uzavírají Pivovary Lobkowicz. Jak jiţ naznačují poslední dvě písmena názvu firmy, jedná se o český podnik, v němţ nemá vlastnický podíl ţádný nadnárodní pivovarnický gigant, podobně jako u Budějovického Budvaru. Pod Pivovary Lobkowicz patří jedno z nejširších portfolií regionálních značek jako například Rychtář, Klášter, Černá Hora, Platan, Jeţek či samozřejmě Lobkowicz. Dále se také snaţí konkurovat irskému pivu Guinness černým leţákem Merlin s chutí připomínající typ piva stout. V roce 2011 pivovary vystavily téměř milion hektolitrů piva. 28 28 Aktuálně. Kdo ovládá pivní velmoc? Největší pivovary ČR podle Forbesu. [on-line]. [cit. 2013-3-11] http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebricek-nejvetsich-ceskych-pivovaru/#1 29 Budějovický Budvar. Ekonomická fakta. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/ekonomicka-fakta.html 23

3 Česká republika a zahraniční obchod s pivem 3.1 Vývoz piva z České republiky Česká republika je svými pivními produkty velice dobře známá po celém světě. Cizinci si jsou vědomi vysoké kvality českého piva, přičemţ vycházejí také z toho, ţe Česká republika má ve vaření piva dlouhou tradici a historicky tak pivovary u této komodity mohly zlepšovat její vlastnosti. O pivo například typu pils vyrobeného v oblasti odkud pochází je tedy obrovský zájem. Čeští exportéři si tohoto faktu jsou samozřejmě vědomi a snaţí se tak poptávku ze zahraničí uspokojit i expandováním do nových zemí. V roce 2011 se pivo vyvezlo do více neţ 50 zemí. 30 České pivo si také vede dobře ve světových pivních soutěţích, čímţ si ve světě dělá dobré jméno. Například v prestiţní mezinárodní degustační soutěţi European Beer Star, získal v roce 2012 zlatou medaili Měšťanský pivovar z Havlíčkova Brodu. 31 Vývozu z České republiky dopomáhá také proslulost surovin, které se pro výrobu piva vyuţívají. Zdejší podnebí umoţňuje pěstovat například kvalitní chmel a ječmen. Pro jejich pěstování je vhodný také určitý typ zeminy, který se v České republice také v určitých oblastech nachází. Například Ţatecký chmel, jehoţ vyuţívá pro výrobu piva i Plzeňský Prazdroj, je také hojně vyváţenou komoditou, o kterou je ve světě zájem. V neposlední řadě nabízí lokace České republiky velice kvalitní zdroje vody, jejíţ tvrdost pak ovlivňuje charakter vyrobeného piva. Od vzniku samostatné České republiky vývoz piva kaţdým rokem rostl aţ do roku 2008. Jak je moţné vidět v grafu č. 6, v průběhu posledních deseti let se nejednalo o růst stabilní. Na více neţ 16% růst prvního roku nového tisíciletí navázaly roky s menším, jednociferným zvýšením exportu piva. Z hlediska vývozu byl významný rok 2004, kdy meziroční růst exportu přesáhl jednu pětinu předešlého roku. Po dalších dvou, pro exportéry poměrně zdařilých, letech růst vývozu značně zpomalil a vlivem krize se v letech 2009 a 2010 objem vyvezeného piva dokonce sníţil. Data pro rok 2011 a 2012 sice v grafu poskytnutého Českou asociací pivovarů a sladoven nejsou zaznamenána, dle Ministerstva zemědělství však v roce 2011 pokračoval klesající trend objemu exportu, kdy ve své situační a výhledové zprávě uvádí, ţe se v tomto sledovaném roce vyvezlo na 3,2 milionů litrů piva 25. Data pro rok 2012 ještě nebyly zveřejněny, 30 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5 31 Pivo, Bier, & Ale, listopad 2012. European Beer Star 2012 má také českého vítěze. 24

dle ředitele České asociace pivovarů a sladoven se ale v zemích, kam české pivovary pivo dováţejí, v roce 2012 situace po světové krizi zlepšila a lze tak očekávat zvýšení vývozu oproti předchozím rokům. 32 Graf 6: Vývoz piva v meziročním srovnání mezi roky 2001 a 2010 v % Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven. Pivovarství a sladařství v českých zemích. [on-line]. [cit. 2012-03-20] http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1 3.1.1 Export piva podle cílových zemí Největším odběratelem piva z České republiky je Spolková republika Německo. Kaţdým rokem je do této země vyvezena přibliţně 1/3 všeho piva určeného pro export. Tato země je tedy pro české exportní pivovary velice důleţitá a je proto logické, ţe pečlivě sledují situaci na tamějším trhu. Jak popisuje graf číslo 7, do Německa se v roce 2005 vyvezlo téměř 1,2 milionu hektolitrů, coţ tehdy činilo 6 % celkové české produkce. V porovnání s tím došlo v roce 2011 k poklesu vývozu o 14 %, a to vedlo i ke sníţení podílu vyvezeného zboţí do Německa z celkového objemu výroby v České republice. Své maximum zaznamenal ve sledovaném šestiletém intervalu export do SRN v roce 2006, kdy se oproti předchozímu roku vyvezlo o 250 tisíc litrů piva více. Zatímco však mezi roky 2005 a 2006 došlo k největší 32 Finanční noviny. Tuzemská produkce piva loni podle odhadu vzrostla o 1,5 pct. [cit. 2013-3-18] http://www.financninoviny.cz/zpravy/tuzemska-produkce-piva-loni-podle-odhadu-vzrostla-o-1-5-pct/884491 25

Objem v tis. hl pozitivní změně vyvezeného piva, od roku 2008 se velikost exportu rok od roku sniţuje. Pokles je pochopitelný vzhledem k recesi německé ekonomiky, kterou způsobila světová krize. Německo tak omezilo dovoz a soustředilo se na distribuci piva vyrobeného na vlastním území. Je ale nutné si uvědomit, ţe také Česká republika je z pohledu Německa velice důleţitým partnerem, jelikoţ patří do trojice zemí s největším objemem dovezeného piva. V roce 2012 bylo dokonce z České republiky dovezeno druhé největší mnoţství piva po Dánsku. 33 Graf 7: Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí v tis. hl mezi roky 2005 a 2011 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Německo Slovensko Spojené království Ruská federace Švédsko Usa Ostatní země Vlastní zpracování. Zdroj dat: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5 Druhým nejdůleţitějším partnerem z pohledu exportu piva je pro Českou republiku Slovensko. Ve sledovaném období si lze u vývozu na Slovensko všimnout rostoucí tendence. Vývoz piva směřující za slovenské hranice tedy vykazuje opačný vývoj neţ je tomu v obchodě s Německem. V roce 2005, kdy mezi těmito dvěma zeměmi činil rozdíl v dovozu z České republiky přibliţně 700 tisíc hektolitrů, o pět let později to bylo uţ jen 300 tisíc hektolitrů. Velmi zajímavý je vývoj exportu mezi roky 2006 a 2008 či mezi roky 2008 a 2010. Zatímco do Německa a ostatních zemí export v roce 2007 klesl a následně se opět zvýšil, do Slovenska se 33 European Beer Guide. German Beer Statistics. [on-line]. [cit. 2013-3-20] http://www.europeanbeerguide.net/gerstats.htm 26

nejprve vyvezlo piva více a poté se vývoz opět lehce sníţil. Podobně tomu bylo v roce 2009. Jako jeden z důvodů zvýšení poptávky po českém pivě v roce 2007 nabídl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, kdyţ tvrdil, ţe se od zavedení bodového systému v polovině roku 2006 dramaticky zvýšil zájem o nealkoholické pivo, které Budvar vyrábí pouze pro český a slovenský trh. 34 Nejvíce dovezeného piva na Slovensko pochází právě od českých pivovarů. Historie vývozu do Velké Británie se datuje uţ od 19. století, kdy do této země přepravoval své pivo například Pilsner Urquell. České pivo si ve Spojeném Království tedy vytvořilo silnou pozici a dobré jméno importované značky a proto také patří k zemím, které jsou pro České exportní pivovary velmi důleţité. I přes klesající objem vyvezeného mnoţství piva si ale Velká Británie udrţela 3. místo v ţebříčku zemí, do kterých české pivovary nejvíce exportují. Spojené Království je také velmi zajímavé z pohledu českého proexportního pivovaru Budějovického Budvaru. Tamní trh je totiţ jediným na světě, kde má český producent i jeho dlouholetý americký konkurent Anheuser-Busch právo pouţívat značku Budweiser pro označení svého piva. I zde oba rivalové vedou mnohé spory. Například poslední spor, ve kterém si Anheuser-Busch snaţil zajistit právo pouţívat označení pouze pro svůj produkt, vyhrál český podnik, kdyţ se anglický soud přiklonil na stranu tradičního dovozce piva do této země. 35 Export do Ruska se aţ do roku 2008 rapidně zvyšoval, kdy dosáhl svého maxima. Ač byla Ruská federace na počátku sledovaného období aţ na sedmé pozici, v roce 2008 jiţ byla zemí po Německu a Slovensku pro české exportéry nejdůleţitějším odbytištěm. Dalšího léta byl však znatelný propad v exportu do této země, coţ byl také jeden z důvodů poklesu celkového vývozu z České republiky. Důsledkem takového poklesu se Rusko propadlo aţ na pátou příčku. Jelikoţ dováţená piva z České republiky se na tamním trhu prodávají ve vyšší cenové kategorii, odradila krize tamní spotřebitele od jejich koupě a přinutila je vybírat si z levnějších místních značek. Českými pivovarskými podniky je do Ruska dovezeno nejvíce piva z celého světa- v roce 2008 to bylo necelých 300 tisíc hektolitrů, neboli přes 37 % celkového importu. 36 K nejprodávanějším dovezeným značkám patří Krušovice ze společnosti Heineken Česká republika. 34 MF Dnes- idnes. Český pivní export láme rekordy. [on-line]. [cit. 2013-3-28] http://ekonomika.idnes.cz/ceskypivni-export-lame-rekordy-dai-/ekonomika.aspx?c=a070427_080548_pivo_pal 35 Český rozhlas. Pivo z Budějovic se v Británii může definitivně prodávat jako Budweiser Budvar. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/pivo-z-budejovic-se-v-britanii-muzedefinitivne-prodavat-jako-budweiser-budvar--1162087 36 Hospodářské noviny- IHNED. Export piva do Ruska klesl na polovinu. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://hn.ihned.cz/c1-38376110-export-piva-do-ruska-klesl-na-polovinu 27

Vývoz piva z České republiky do Švédského království vykazoval ve sledovaném šestiletém období podobnou rostoucí tendenci, jako tomu bylo u exportu do Ruska. Od tohoto porovnaného trhu se však liší v tom, ţe objem exportu do Švédska začal klesat aţ o rok pozdějitedy od roku 2010 a to nikoliv tolik znatelně. Důvodem je nejspíše fakt, ţe importované české pivo není od švédských výrobků tak cenově rozdílné a proto světová krize poptávku po tomto dovezeném pivě příliš nesníţila. Zajímavostí se bezesporu můţe zdát skutečnost, ţe od prvního dubna 2008 do Švédska vyváţí Plzeňský Prazdroj část exportovaného piva po ţeleznici. 37 Po dvou letech dováţení piva ze západočeského pivovaru do Švédského království se vyvezlo pomocí ţelezniční dopravy na 45 tisíc hektolitrů. Společně s Řeckem vyvezl Prazdroj na vlakové soupravě za dva roky na 47 tisíc hektolitrů piva, coţ nahradilo jízdu 345 kamionů, neboli 490 tisíc kilometrů. Tento způsob dopravy má v pivním průmyslu jistě budoucnost pro svůj ekologický i ekonomický potenciál díky pohonu na elektrickou energii nebo převoz na dlouhé vzdálenosti. České pivovary by měli zváţit transport exportovaného piva s vyuţitím ţelezniční přepravy do více kontinentálních destinací jako například do Ruska. Do Spojených států amerických se v roce 2011 vyvezlo téměř o polovinu piva méně neţ v roce 2005. Jedním z důvodů klesajícího zájmu českých exportérů do USA mohou být škrty ve státních výdajích a zvyšování daní jako reakce na obrovské zadluţování země, coţ zřejmě povede ke zhoršení finanční situace tamějších spotřebitelů, kteří si tak nebudou moci dovolit investovat do importovaného piva. Zástupci českých pivovarů si jsou tedy vědomi sniţující se kupní síly amerických konzumentů. Ve Spojených státech českým pivovarům v konkurenčním boji pomáhá chráněné označení České pivo, které prokazuje vyuţití tradičních českých surovin a varných metod při výrobě piva na českém území. 3.1.2 Export piva podle druhů piva a obalů Export českých pivovarů z hlediska struktury vyváţených druhů piva a jejich obalů velice pěkně popisuje Situační a výhledová zpráva Ministerstva zahraničí, zabývající se komoditou pivem a chmelem. Pouţitá data ministerstvo pro tato srovnání čerpala od akciové společnosti 37 Plzeňský Prazdroj. Prazdroj rozšiřuje železniční export i na Řecko. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovych-zprav/tiskove-zpravy/799-prazdroj-rozsiruje-zeleznicni-export-ina-recko 28

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, jeţ své výsledky volně neposkytuje. Jelikoţ však se srovnání druhů vyvezeného piva prvně objevilo ve výhledové zprávě roku 2005 a poslední v roce 2010, lze soudit, ţe ústav s ministerstvem spolupracoval pouze omezenou dobu a srovnání lze tak sledovat pouze s rozpětím pěti let. Jak je zřejmé z tabulky číslo 5, pivo se do zahraničí dováţí nejvíce v lahvích a ve sledovaném pětiletém období se tento zvyk téměř nezměnil. Nejedná se pouze o v česku převládající půllitrové lahve, nýbrţ i lahve s jinými rozměry, na které se čeští exportéři musejí přeorientovat, aby se jejich výrobky na trhu uchytili. Ve Spojených státech či Švédsku je například běţnější 330ml lahev, často prodávaná po šesti kusech, coţ se pak nazývá 6-pack. V jiných zemích lze narazit na lahve obsahující 660ml piva- takové exportuje Staropramen do Velké Británie. Tabulka 5: Vývoz piva z České republiky podle obalu v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % Obal piva Pivo určené pro vývoz 2004 2009 tis. hl % tis. hl % Lahev 1650,4 62,6 1856.8 61,1 Plechovka 361,4 13,7 269.6 8,9 PET lahev 3,2 0,1 7.9 0,3 Minisoudek 0,8 0 5.3 0,2 Sud 541,8 20,5 761.5 25,1 Cisterna 80,6 3,1 138.7 4,6 Celkem 2638,2 100,0 3039.8 100,0 Vlastní zpracování. Zdroj č. 1: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, ISBN 978-80-7084-901-9. Zdroj č. 2: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel - pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2005, ISBN 80-7084-434-5. Vývoz piva v sudech mezi roky 2004 a 2005 se zvýšil o 5 % a zaujímá tak více jak čtvrtinový podíl na exportu piva dle obalu. Zvýšení vývozu bylo téţ zaznamenáno u minisoudků, PET lahví a cisteren převáţející pivo. Export PET lahví je orientován spíše na východ, kde je poptávka po plastových obalech piva ještě větší neţ v České republice. Zvýšení exportu piva 29

však bylo přisouzeno výše jmenovaným obalům na úkor plechovkového piva. Tento způsob obalu v pětiletém období poklesl na jednocifernou číslici procentního podílu všeho vyvezeného pivního moku. Při zkoumání exportu podle druhu vyrobeného piva lze zpozorovat ještě silnější koncentraci neţ je tomu u rozdělení dle obalu piva, coţ dokazuje tabulka číslo 6. Ve vývozu piva z České republiky výrazně dominují leţáky, ač na domácím trhu zaujímají aţ druhou pozici po výčepním pivu. V roce 2004 se jich vyvezlo necelých 73 %, o pět let později překročil vývoz leţáků jiţ tři čtvrtiny celkového exportovaného mnoţství. Jelikoţ leţáky obsahují více procent původní mladiny, jsou také silnější a proto draţší. Tento fakt samozřejmě české exportéry motivuje k jejich preferenci při vývozu a zahraniční spotřebitelé si stále častěji raději připlatí za draţší variantu s výraznější a plnější chutí. Tabulka 6: Vývoz piva z ČR podle druhů piva v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % Druh piva Pivo určené pro vývoz 2004 2009 tis. hl % tis. hl % Leţák 1922,7 72,9 2285,5 75,2 Výčepní pivo 550,2 20,9 638,8 21,0 Nealkoholické pivo 32,7 1,2 77,0 2,5 Speciální pivo 62,9 2,4 12,7 0,4 Lehké pivo 67,8 2,6 16,5 0,5 Pivo se sníţeným obsahem cukru 0,0-8,2 0,3 Ochucené pivo 1,6 0,1 1,0 0,0 Svrchně kvašené pivo 0,3 0,0 0,0 - Celkem 2638,2 100,0 3039,8 100,0 Vlastní zpracování. Zdroj č. 1: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, ISBN 978-80-7084-901-9. Zdroj č. 2: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel - pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2005, ISBN 80-7084-434-5. Na konci zkoumaného šestiletého období se výčepního piva sice vyvezlo téměř o 100 tisíc litrů více neţ v roce 2004, avšak procentní podíl zůstává téměř nezměněn, a stále tedy platí, ţe kaţdé páté exportované pivo je druhem výčepní. Zato podíl vyváţeného nealkoholického piva 30

se více neţ zdvojnásobil. Jeden z důvodů byl jiţ zmíněn v podkapitole 3.1, tedy zavedení bodového systému v České republice, coţ vedlo ke zvýšení produkce nealkoholického piva a hledání odbytiště v zahraničí. Se stoupající kvalitou se pak české nealkoholické pivo stalo oblíbeným především na Slovensku, ale i jinde ve světě. Piva se sníţeným obsahem cukru, které v roce 2004 pro export nebylo vůbec vyčleněno, se v roce 2009 vyvezlo jiţ přes 8 tisíc hektolitrů. Zájem o nízkokalorická piva vykazují v zahraničí ti spotřebitelé, kteří si chtějí vychutnat pivo, ale jsou si vědomy vysokých energetických hodnot tradičního piva. Na druhou stranu se však sníţil export pivních speciálů, lehkých a ochucených piv a svrchně kvašených piv. 3.1.3 Export piva podle společností Jak je vidět v grafu číslo 8, největším exportérem piva z českých pivovarů je společnost Plzeňský Prazdroj. V roce 2011 ze své produkce vyvezl téměř 890 tisíc hektolitrů piva, coţ činí 27 % z celkového objemu exportu. 38 Z největší obliby v zahraničí se těší značka Pilsner Urquell, která je po celém světě známá pro svůj geografický a historický původ, a jejíţ jméno bylo základem pro pojmenování pivního typu pils. Jelikoţ je Plzeňský Prazdroj ve vlastnictví druhé největší pivní korporace, ve vývozu mu pomáhá s uchycením se na nových trzích či zlepšením pozice ve stávající zemi zkušenostmi z nadnárodního prostředí. Prazdroj exportuje do více neţ padesátky zemí světa. V roce 2011 vstoupil Prazdroj nově na trh Brazílie, Makedonie, Nizozemských Antil a Tchaj-wanu 33. 38 Aktuálně. Plzeňský Prazdroj. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://wiki.aktualne.centrum.cz/plzensky-prazdroj/ 31

Graf 8: Vývoz piva z České republiky podle podílů pivovarů v roce 2011 v % Export piva z ČR podle podílů pivovarů 18% 28% Plzeňský Prazdroj 15% 19% 20% Budějovický Budvar Pivovary Staropramen Heineken ČR Ostatní Vlastní zpracování. Zdroj Aktuálně. Plzeňský Prazdroj. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://wiki.aktualne.centrum.cz/plzensky-prazdroj/, Finanční Noviny. Budějovický Budvar výrazně zvýšil zisk, export byl rekordní. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.financninoviny.cz/zpravy/budejovickybudvar-vyrazne-zvysil-zisk-export-byl-rekordni/787103, Pivovary Staropramen. Výroční zpráva. [online]. [cit. 2013-3-30] http://www.vyrocnizprava.cz/fotky/1_499_pivovary%20staropramen_vz_09_cz.pdf a CIAnews. Značky Krušovice, Březňák a Zlatopramen chutnají i v cizině. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/znacky-krusovice-breznak-a-zlatopramen-chutnaji-i-vcizine-vyvazi-se-do-celeho-sveta-590680/ Druhým největším exportérem piva z České republiky je státní podnik Budějovický Budvar. Jedná se o velmi proexportně orientovaný pivovar, coţ ostatně dokládá fakt, ţe v roce 2011 vyvezl téměř 652 tisíc hektolitrů piva. 39 Vývoz Budvaru tedy činí téměř 40 % z celkové produkce. Dle svých stránek Budějovický Budvar exportuje téměř do šedesátky zemí světa na pěti kontinentech. 40 Mezi jeho nejdůleţitějšího cílové trhy patří Německo, Slovensko, Velká Británie či Rakousko. Ve Spolkové republice Německo zaujímá Budweiser druhého nejprodávanějšího dováţeného piva a v Rakousku obsadil dokonce místo první. 39 Finanční Noviny. Budějovický Budvar výrazně zvýšil zisk, export byl rekordní. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.financninoviny.cz/zpravy/budejovicky-budvar-vyrazne-zvysil-zisk-export-byl-rekordni/787103 40 Budějovický Budvar. Budvar ve světě. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.budejovickybudvar.cz/obchod/budvar-ve-svete.html 32