Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Jan Brouček 2013
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotních služeb Diplomová práce Bc. Jan Brouček 2013
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotních služeb Analýza účetních výkazů vybrané lékárny Vypracoval: Bc. Jan Brouček Vedoucí diplomové práce: Ing. Jitka Čočková Praha 2013
P r o h l á š e n í Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Analýza účetních výkazů vybrané lékárny jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Praha, prosinec 2013 Podpis studenta
A n o t a c e Analýza účetních výkazů vybrané lékárny Tato diplomová práce se zabývá finanční analýzou podniku. Klade si za cíl, nejprve teoreticky, popsat prostředí oboru v něž společnost podniká. Poté se zaměřuje na teoretický popis finančních analýz, jejich typů, metod a přístupů. V praktické části jsou následně tyto metody aplikovány na Lékárnu Čech. s.r.o. Přínosem práce má být komplexní zhodnocení finanční situace společnosti a případné navrhnutí opatření pro její zlepšení či další směřování pomocí nástrojů, které slouží při plánování finanční strategie. Klíčová slova: Lékárenství, finanční analýza, elementární metody, účetní uzávěrka, rozvaha, výkaz zisků a ztrát, rentabilita, zadluženost, likvidita, analýza soustavy ukazatelů A b s t r a c t Analysis of financial statements of selected pharmacy This thesis deals with financial analysis. It aims to theoretically describe the environment in which the company operates. Then she focuses on the theoretical description of the financial analyzes, their types, methods and approaches. In the practical part, these methods are applied to Lékárna Čech s.r.o. Contribution of this thesis is to be a comprehensive assessment of the financial situation of the company and propose possible measures for its improvement or further direction using the tools that are used in planning financial strategy. Key words: Pharmacy, financial analysis, elementary methods, financial statements, balance sheet, profit and loss report, profitability, leverage, liquidity, analysis system indicators
Prosinec 2013 P o d ě k o v á n í Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěl poděkovat své vedoucí diplomové práce Ing. Jitce Čočkové, nejen za její odbornou pomoc a rady, ale i za trpělivost a obětování svého osobního času. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Taťáně Hajdíkové za odborná doporučení ke kompletaci při psaní diplomové práce. Následně bych rád vyjádřil vděčnost za podporu a trpělivost všem svým blízkým, kteří mě při jejím vypracování podporovali.
Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra managementu Fakulta managementu Akademický rok: 2013/2014 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zpracovatel : Bc. Jan Brouček Studijní program: Ekonomika a management Obor: Management Název tématu: Analýza účetních výkazů vybrané lékárny Zásady pro vypracování: 1. Tato diplomová práce se zabývá finanční analýzou podniku. Klade si za cíl, nejprve teoreticky, popsat prostředí oboru v němž společnost podniká. Poté se zaměřuje na teoretický popis finančních analýz, jejich typů, metod a přístupů. V praktické části jsou tyto metody aplikovány na Lékárnu Čech. s.r.o. Přínosem práce má být komplexní zhodnocení finanční situace společnosti za použití popsané metodiky. Rozsah práce: 60 70 stran Datum zadání diplomové práce: květen 2012 Termín odevzdání diplomové práce: prosinec 2013 Bc. Jan Brouček Řešitel Ing. Jitka Čočková Vedoucí práce Ing. Jiří Dvořák, Ph.D. Vedoucí ústavu prof. Radim Jiroušek, DrSc. Děkan FMJH VŠE
Obsah Úvod... 1 Hypotézy... 2 1. Lékárenství v České republice... 3 1.1. Legislativní rámec... 4 1.2. Typy lékáren... 6 1.3. Provozní řád lékárny... 7 1.4. Zásobování lékárenských zařízení a péče o zásoby... 8 1.5. Česká lékárnická komora... 9 2. Faktory ovlivňující fungování firmy... 11 2.1. Dodavatelé... 12 2.2. Konkurence... 13 2.3. Zákazníci... 13 2.4. Majetková struktura... 14 2.5. Finanční struktura... 14 2.6. Ekonomický vývoj (cenová regulace léčiv a cenotvorba léčivých přípravků)... 15 2.7. Demografický vývoj... 16 3. Základní účetní výkazy... 17 3.1. Účetní závěrka... 17 3.2. Rozvaha (bilance)... 18 3.2.1. Majetek (aktiva)... 19 3.2.2. Kapitál (pasiva)... 19 3.3. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)... 20 3.4 Příloha účetní závěrky a přehled o peněžních tocích... 21 4. Nástroje finanční analýzy... 22 4.2. Určení finančních analýz... 23 4.3. Dělení finančních analýz... 24 4.4. Přístupy k analýze... 25 4.5. Typy ukazatelů... 26 4.6. Metody... 26 4.6.1. Elementární analýzy... 26 4.6.2. Analýza soustav ukazatelů... 33 4.6.2.1 Grünwaldův bonitní model... 35 4.6.2.2 Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy... 38 4.6.3. Vyšší metody finanční analýzy... 40 5. Lékárna Čech, s.r.o.... 42 5.1 Základní data... 42 5.2 Podnikatelská činnost a majetková a finanční struktura... 43 5.3 Konkurenční prostředí... 44 5.4 SWOT analýza... 46 6. Analýza účetních výkazů... 47 6.1. Rozvaha... 47 6.2. Poměrové ukazatele... 54 7. Syntetické ukazatele... 60 7.1. Grünwaldův bonitní model... 60 7.2. Bilanční analýza podle Rudolfa Douchy... 64 7.3. Porovnání výstupů modelů... 66 Hypotézy... 67
Hodnocení... 71 Závěr... 73 Seznam použité literatury... 74 Přílohy... 80
Úvod Lékárenství provází lidstvo už od pradávna. Jeho podoba se však v průběhu času značně změnila. Koneckonců lékárenství prošlo významnými změnami i v poslední době. Z původně pouze veřejnosti prospěšné služby se stalo komerčním oborem, který podléhá přísné regulaci. Provozování lékárny je v současnosti větší výzvou než v minulosti, neboť kromě provozních a legislativních záležitostí se nyní majitelé musí potýkat i s finančním zdravím svého podniku. Proto se tato práce zaměřuje na finanční analýzu, která představuje hlavní nástroj finančního managementu společnosti. Pomocí finanční analýzy vedení zjišťuje skutečný stav podniku, jeho odchylky od předpokladů a očekávání. I když se finanční analýza nezaměřuje na příčiny vedoucí k případným neuspokojivým výsledkům, přes to je velice účinným nástrojem finančního řízení. Pokud s ní management dokáže správně pracovat, zajišťuje mu včasné a relevantní informace. Ty pak mohou sloužit k tomu, aby se strategie firmy zaměřila na silné stránky firmy a v co největší míře využila příležitostí, které se firmě naskýtají, nebo účinně řešila slabé stránky a čelila identifikovaným hrozbám. Cílem práce je posoudit finanční situaci společnosti Lékárna Čech s.r.o. K tomuto účelu byl vybrán dostatečně dlouhý časový úsek, který se stal předmětem analýzy. Účetní výkazy posledních pěti let už umožňují zaznamenat změny, jimiž podnik prošel a vyvodit z nich vývojové trendy. Současně lze posoudit i schopnost managementu reagovat na vlivy vnějšího prostředí, jakož i jeho schopnost zajistit dostatečnou výnosnost kapitálu, kterou do podniku vložil jeho vlastník. V případě nepříznivých hodnot některých ukazatelů budou navržena opatření, která by měla vést ke zlepšení situace. 1
Hypotézy 1) Pokud hodnota ukazatele rentability roste, ukazatel likvidity klesá Obecně lze říci, že pokud hodnota aktiv se snižuje, pak by za neměnných ostatních ukazatelů se měla zvyšovat jejich rentabilita. Naopak, jejich vyšší hodnota způsobuje vyšší hodnoty ukazatele likvidity. Z toho logicky vyplývá, že by zde měla fungovat negativní korelace. 2) Podnik má kvalitní a zkušený management, a tudíž není třeba uvažovat o jeho změně. 2
1. Lékárenství v České republice Změny, které nastaly v tehdejším Československu po roce 1989, zasáhly i lékárenství. Jeho transformace vedla jak ke sbližování legislativy naší a Evropské unie, tak také ke zvýšení kvality a šíře služeb a nároků na bezpečnost léků. Hlavní změny nastaly především v oblasti vlastnictví, typizaci lékáren, sortimentu, finančních aspektů poskytovaných léčiv, informačních technologií, garancí odbornosti profese a ve změně celé koncepce lékárenství. Privatizace a restituce měly za následek, že 99% lékáren přešlo do soukromých rukou, a to jak farmaceutů, tak také laiků. Projevilo se konkurenční prostředí a lékárny začaly být provozovány tržním způsobem, bez jakékoliv koordinace. Ztráta monopolu na léčiva a snaha o maximalizaci zisku vedla k rozšíření sortimentu, zejména o doplňkové zboží a odlišný přístup k zásobám. Od časových a kusových norem se přešlo na co nejnižší stav skladu a je kladen důraz na rychlé obstarání požadovaného léčiva. 1 Do vzniku zdravotního pojištění (1997) byla veškerá léčiva hrazena Státní zdravotní správou, tj. ze státního rozpočtu. Zprvu nebyl systém úhrady jednotný, což bylo příliš komplikované, a to vedlo k jeho sjednocení. Za posledních 15 let prošla i cenotvorba řadou obměn, což je pro všechny zúčastněné značně matoucí. Rozšíření sortimentu lékáren, jejich vlastnění laiky a schválením vyhlášky č. 52/1998 Sb. upravující prodej vyhrazených léčiv mimo lékárny, má za následek oddělení lékáren v povědomí veřejnosti od zdravotnictví a vnímání spíš jako další formu obchodu, což i samy lékárny reflektují komerčnějším pojetím. 1 BRONCOVÁ D., Historie farmacie v českých zemích, 2.vyd. Praha: MILPO, 2003, 174 s., ISBN 80-86098-30-3 3
V současné době je nejmarkantnější boj s lékárenskými řetězci. O jejich omezení se snaží řada farmaceutů. A to dvěma způsoby: Snaží se prosadit pevné ceny léků, což by mělo za následek odstranění cenové konkurence, kde logicky řetězce mají převahu. Zasazují se o jisté omezení lékáren na profesní kvalifikaci, jak je tomu v různých formách v rámci EU. 2 1.1. Legislativní rámec Legislativní rámec patří k významným faktorům ovlivňujícím činnost lékáren. Málokterý resort je tak regulován jako právě zdravotnictví, od toho se také odvíjí diskuze kolem něj. Jako členský stát Evropské unie musíme některé jejich modely přenést do našich ekonomických podmínek tak, aby fungovaly. Lékárník to má v dnešní době velmi těžké, neboť krom značné odborné způsobilosti musí naplňovat spousty jiných na něj kladených požadavků, aby svou činnost provozoval v souladu se všemi vyhláškami a zákony. V současné době je lékárník vnímán spíše jako tzv. poradce ve zdraví, nikoliv jak tomu bylo v dobách minulých, kdy bylo toto řemeslo velice vážené a uznávané. A dále je vnímán také jako tzv. kontrolor předepsaného léku po lékaři. V posledních letech lze vypozorovat nepříznivý vývoj pro lékárny, a to snižování marže a přijímání nových změn, vyhlášek a opatření. Právní předpisy jsou rozděleny do několika oblastí, mezi které patří zdravotnictví, léčiva a přípravky zdravotní techniky užívané pro provoz lékárny, pracovníci ve zdravotnictví a zdravotní pojištění. Mezi nejdůležitější předpisy regulující provoz lékáren patří: zákon č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) tento zákon současně zrušil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a zákon č.160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních 2 MACEŠKOVÁ, B., SMEJKALOVÁ, L., KOLÁŘ, J., Provoz lékáren, 1.vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2010, 130-132s., ISBN 8073051273 4
zákon č. 258/2012 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 106/2011 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 274/2003 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů (v červenci 2013 předložen nový zákon, který byl přijat a v lednu 2014 by měl nabýt účinnosti) zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských povoláních), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění vyhláška č. 184/1998 Sb., kterou se mění vyhláška č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení vyhláška č. 254/2013 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků vyhláška č. 86/2008 Sb., o stanovení zásad správné laboratorní praxe v oblasti léčiv 5
vyhláška č. č. 106/2008 Sb., kterou se stanoví správná praxe prodejců vyhrazených léčivých přípravků a odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče vyhláška č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. 1.2. Typy lékáren Lékárny lze třídit podle vícero kritérií. Například Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS ) je dělí na lékárny základního typu a lékárny ústavní. Jako lékárny základního typu se chápou ty, které nejsou součástí jiného zdravotního zařízení. Naproti tomu jsou logicky lékárny ústavní takové, které jsou součástí zdravotnického zařízení ústavní péče. Je nasnadě, že jejich výdej v naprosté většině slouží onomu přidruženému zdravotnickému zařízení. 3 Další možné dělení lékáren lze učinit podle právní formy. V naší republice, vzhledem k poměrné benevolenci, co do vlastnických vztahů, je toto dělení asi nejrozmanitější. Právní formy lékáren: lékárny v osobním vlastnictví na základě živnostenského listu, lékárny ve vlastnictví právnické osoby (tato kategorie je v naší republice zdaleka nejpočetnější, kdy je zastoupena asi trojnásobným počtem než předchozí, na čemž se podílí hlavně lékárenské řetězce); tuto kategorii lze navíc dále třídit na osobní společnosti, kapitálové společnosti (a.s. a s.r.o., což je i případ zkoumaného subjektu) a družstva, 3 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR, Lékárny v roce 2012. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky, 1997- [vid. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/lekarny-roce-2012 6
státní lékárny. Lékárny lze také dělit podle zaměření a to na: lékárny základního typu určené pro širokou veřejnost, lékárny s odborným pracovištěm, odloučená oddělení výdeje léčiv (dále jen OOVL ), což jsou vlastně pouze výdejny, a vždy jsou spjaty s nějakým lékařským zařízením, jak je tomu i u popisovaného subjektu, který vlastní OOVL, nemocniční lékárny mající za úkol hlavně zajištění léčiv pro přidružený ústav. Poslední zmíněnou kategorizací je dělení na lékárny samostatné a ty v řetězci. Řetězcové lékárny lze dále dělit na ty v řetězci volném, kde se jedná o samostatné subjekty spolupracující na bázi jistých úmluv či smluv, či pevném, kdy veškeré pobočky spadají pod jednu právnickou osobu. 4 1.3. Provozní řád lékárny Součástí provozního řádu lékárny, odborných pracovišť či OOVL jsou především kontaktní a registrační údaje, otevírací doba a rozsah pohotovostní služby. Musí zde být i uvedeno o jaký typ zařízení se jedná. U provozovatele se data liší podle toho, zda jím je fyzická či právnická osoba. A od toho se pak odvíjí jednoznačně identifikující údaje, které jsou zakotveny v řádu. Součástí provozního řádu jsou i Hygienický a sanitační režim lékárny (podle LEK 4) a Záznam o seznámení pracovníků LZ s provozním řádem. V současné době již není provozní řád podřízen vzoru vydanému Českou lékárnickou komorou (dále jen ČLnK ). V současnosti podléhají provozní pravidla požadavkům příslušné krajské hygienické stanice. Od ní byl získán současný obecný vzor provozního řádu pro provoz lékárenského zařízení. Pravidla jsou relativně nezměněna. Jedinou překážkou pro aplikaci starého vzoru od ČlnK jsou dokazy na již neplatné vyhlášky. Proto jsou v textu uvedeny nové vyhlášky a zákony. 5 4 MACEŠKOVÁ, B., SMEJKALOVÁ, L., KOLÁŘ, J., Provoz lékáren, 1.vyd. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2010, 11-12s., ISBN 8073051273 5 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Vzorový řád pro provoz a organizaci činností zařízení lékárenské péče. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 7
Provoz lékárny musí odpovídat pravidlům stanoveným ČLnK ve Vzorovém řádu. Rozsah pracovní doby podléhá rozhodnutí registrujícího orgánu a místním podmínkám. Rozsah pracovních směn musí být v souladu se zákoníkem práce. Při střídání směn musí být zajištěno předání nutných informací a úkolů. Práce v LZ se řídí obecně platnými předpisy o hygieně práce, o ochraně a bezpečnosti zdraví při práci a podle Hygienického režimu LZ (závazný pokyn SÚKL LEK 4). Stranou zájmu nezůstává ani provozně technická úroveň LZ, jejíž vybavení musí odpovídat požadavkům platných právních předpisů (vyhláška č. 49/1993 Sb., v platném znění) a platného lékopisu. Dokonce i přístup osob do různých částí lékárenského zařízení je upraven. Obecně, krom personálu, mají ostatní osoby bez doprovodu přístup pouze do prodejních míst a i s doprovodem je pohyb těchto osob omezen na vyhrazená místa. 6 1.4. Zásobování lékárenských zařízení a péče o zásoby Do lékáren lze přijímat léčiva a zdravotnické potřeby pouze od oprávněných dodavatelů. Včasnou přejímkou po dodání zásob se ověří soulad s dodacími doklady a doba použitelnosti, popřípadě certifikát u léčivých látek a přípravků dodaných ve formě surovin. Reklamační řád poté upravuje způsob řešení případně zjištěných kvalitativních či kvantitativních nedostatků. Úschova zásob je posléze podřízena pokynům z lékopisu či požadavkům výrobce. Přechovávání hořlavin upravuje norma ČSN 650201. Po dobu úschovy je nutné sledovat dobu použitelnosti a platnosti certifikátu. Expirované zásoby se vyřadí a označí. To samé se učiní se zásobami, jejichž užívání bylo úředně zapovězeno. Lékárna má povinnost prošlé zásoby likvidovat a zajistit jejich uložení mimo dosah veřejnosti. Právní předpisy ukládají lékárně za povinnost oznamovat podezření nežádoucích účinků v důsledku poškozených léčiv či zdravotních pomůcek. Do dalšího rozhodnutí nesmí být tyto vydávány. S návykovými látkami uvedenými v příloze č. 1 a č. 5 zákona č. 167/1998 Sb. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/pro-cleny/otazky-a-odpovedi-3/pravniproblematika/legislativa/otazka-c---10730.aspx 6 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Vzorový řád pro provoz a organizaci činností zařízení lékárenské péče. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/pro-cleny/otazky-a-odpovedi-3/pravniproblematika/legislativa/otazka-c---10730.aspx 8
se zachází dle zvláštních předpisů a manipuluje s nimi pouze lékárník. Vyjma těchto se na doplnění zásob mohou podílet všichni pracovníci lékárenského zařízení. 7 1.5. Česká lékárnická komora Postoje a názory lékárníků reprezentuje lékárnická komora. Pro české farmaceuty pracující v lékárnách je členství povinné. Členy jsou všichni, kdo absolvovali obor farmacie na příslušné fakultě v tuzemsku nebo zahraničí. V současnosti má komora více než 8000 členů. Česká lékárnická komora byla zřízena zákonem 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Jedná se o samosprávnou organizaci sdružující lékárníky. Je právnickou osobou, která není politicky orientovaná. Pro vykonávání lékárenské praxe je členství v ČLnK povinné. 8 ČLnK plní tyto funkce: dbá na to, aby členové vykonávali své povolání odborně, v souladu s etikou, zákony a řády komory zaručuje odbornost svých členů a splnění podmínek pro vykonávání tohoto povolání posuzuje a hájí práva a profesní zájmy svých členů (také formou právní pomoci) vede seznam svých členů a chrání jejich profesní čest. 9 ČLnK, jako komora zřízená ze zákona, má také významná práva: účastní se cenotvorby léků, přípravků a služeb je přítomna výběrovým řízením na vedoucí místa ve zdravotnictví 7 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Vzorový řád pro provoz a organizaci činností zařízení lékárenské péče. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/pro-cleny/otazky-a-odpovedi-3/pravniproblematika/legislativa/otazka-c---10730.aspx 8 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Základní informace. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/o- CLnK/Kdo-je-CLK/Zakladni-informace.aspx 9 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Činnost České lékárnické komory.. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/o-clnk/ukoly-clnk/cinnost-clnk.aspx 9
stanoví podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů, k výkonu funkce odborných zástupců a vydává osvědčení o splnění těchto podmínek řeší stížnosti na výkon praxe svých členů uplatňuje disciplinární pravomoc požaduje doklady spojené s výkonem povolání po členech přispívá do diskuze o podmínkách a způsobu dalšího vzdělávání farmaceutů podílí se na specializačních zkouškách vydává závazná stanoviska k problémům poskytování zdravotní péče pro své členy v souladu se zákonem také řeší stížnosti na výkon lékárnického povolání 10 10 ČESKÁ LÉKÁRNICKÁ KOMORA, Oprávnění České lékárnické komory.. Česká lékárnická komora [online]. Praha: Česká lékárnická komora, 2013- [vid. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.lekarnici.cz/o-clnk/ukoly-clnk/opravneni.aspx 10
2. Faktory ovlivňující fungování firmy Podnik provozuje svou činnost zejména za účelem zisku. Krom legislativního rámce se chod podniku musí podřídit a přizpůsobit celé řadě dalších faktorů. Faktory ovlivňující fungování firmy v ekonomickém prostředí můžeme rozdělit do dvou skupin: Faktory kontrolovatelné z pohledu firmy ovlivnitelné Meziprostředí Zákazníci Dodavatelé/Distributoři Konkurence Mikroprostředí Majetková struktura Finanční struktura Faktory nekontrolovatelné z pohledu firmy jen velmi obtížně ovlivnitelné Makroprostředí Legislativa Ekonomický vývoj (cenová regulace a cenotvorba léčivých přípravků) Demografický vývoj Existují prvky v systému, které můžeme ovlivňovat částečně nebo zprostředkovaně, a tudíž je nemůžeme jednoznačně přiřadit ani k jedné ze skupin. Jsou to především faktory z meziprostředí. Můžeme je svým jednáním ovlivnit, ale ne vždy je můžeme zásadním způsobem změnit. 11 11 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008, s. 17., ISBN 978-80-247-2481-2 11
2.1. Dodavatelé Lékárna většinu zboží odebírá od jednoho distributora. Je to z důvodu zjednodušení administrativy a také osobních vztahů lékárny s obchodním zástupcem distribuce. Na českém trhu s léčivy mají rozhodující postavení velkodistributoři. Po roce 1989 se jejich počet počítal na desítky, v současnosti máme čtyři PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., Alliance Healthcare a.s., GEHE Pharma Praha spol. s r.o., Pharmos, a.s.. Je zde i řada malých distributorů, kteří se zaměřují na specifické skupiny sortimentu, který není k dispozici u velkodistributorů. Lékárna s distributorem komunikuje ve třech úrovních: příjem požadavku lékárny (telefonicky, modemem, přes zákaznickou zónu webových stránek distributora) vyskladnění dodávky, dovoz fakturace za dodané položky Distributoři disponují moderními skladovacími technologiemi a procesy, automatizovaným nebo poloautomatizovaným systémem chystání dodávek, propracovaným systémem kontrol a dokonalou logistikou. Mezi další subjekty zásobující lékárny patří prodejci doplňkového sortimentu. Do lékáren dodávají např. kosmetiku, zdravotní obuv, zubní pasty, kartáčky a mnoho dalších položek. Obchodní zástupci výrobních firem navštěvují lékárny, aby jim sdělili odborné informace o novinkách v sortimentu. Při jejich návštěvě může lékárník přímo provést objednávku nabízených přípravků, někdy za zvýhodněných podmínek tím, že reprezentant přímo zařídí dodání od vybraného distributora. 12 12 MACEŠKOVÁ, B., SMEJKALOVÁ, L., KOLÁŘ, J., Provoz lékáren, 1.vyd. Brno:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2010, 76 s., ISBN 8073051273 12
2.2. Konkurence Konkurence existuje ve všech oborech, a ani konkurenční boj mezi lékárnami není výjimkou. Obzvláště v době tzv. řetězcových lékáren jako jsou Dr. Max, Moje lékárna, Benu lékárny apod. Tyto mají samozřejmě velkou konkurenční moc a často svými praktikami likvidují nezávislé a malé lékárny. Jejich marketingová strategie je co nejvíce se zviditelnit, a nalákat klientelu na výhodnější ceny. Ty si mohou tyto řetězcové lékárny dovolit, neboť jejich velký obrat jim umožňuje nakupovat produkty za nižší cenu. Menší lékárny nemají moc šanci se zapojit do této cenové konkurence, a proto se většinou snaží trochu odlišit službami. Proto v tzv. rodinných menších lékárnách kladou lékárníci důraz především na služby s osobním přístupem a osobní vztahy. To není formou konkurenčního boje řetězcových lékáren, které jsou logicky zaměřeny na objemy. To může mít v důsledku negativní dopad na vnímání lékárenské profese. V povědomí veřejnosti totiž začínají být lékárníci vnímáni pouze jako prodejci a ne odborně vzdělaní specialisté na úrovni lékařů. To může samozřejmě poškodit celé odvětví, kdy bude klienty kladen nepřiměřený důraz pouze na cenu. 2.3. Zákazníci V lékárenství rozumíme pojmem zákazníci konzumenty léčivých přípravků a prostředků zdravotní techniky, a je na každém člověku, kterou lékárnu si vybere. Snahou všech lékáren je získání co největšího počtu nových zákazníků (v tomto případě pacientů) a udržení těch stávajících. Pacienti jsou si dobře vědomi toho, že lékárny mají různé ceny a snaží se vybrat tu nejlevnější z nich. 13 Návštěvníky lékáren můžeme rozdělit do následujících 4 skupin: 1. Lidé přicházející do lékárny s receptem. 2. Pacienti, kteří se snaží léčit sami, ti se ještě dělí na dvě podskupiny: a. kteří vědí, co si chtějí koupit a mají osvědčený přípravek, nebo chtějí na základě zhlédnutí reklamy nebo doporučení vyzkoušet nový, b. kteří nevědí, co zakoupí a spoléhají na radu lékárníka. 3. Pacienti, kteří jsou pravidelnými návštěvníky lékárny a kupují si osvědčený preparát. 13 METYŠ, K., BALOG, P. Marketing ve farmacii, 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, 2006, 187 s., ISBN 80-247-08-30-2 13
4. Skupina pacientů, která velice dobře zná chorobu s jejími důsledky a nenechá se jen tak přesvědčit o nákupu nabízeného produktu. Lékárník musí mít velice dobré znalosti o dané problematice. 2.4. Majetková struktura Majetkovou strukturou se rozumí poměr mezi jednotlivými složkami majetku (aktiva). Poskytuje nám základní informace o části aktiv podniku, které se nalézají ve vázané nebo likvidní formě. Množství i forma aktiv, které firma vlastní, závisí zejména na charakteru jeho činnosti a finanční politice firmy podíl dlouhodobých finančních aktiv a likvidních aktiv. Další z faktorů ovlivňující majetkovou strukturu firmy je technické vybavení, stanovená doba odepisování, předpokládaný růst objemu produkce, tempo inovací dlouhodobého majetku atd. Optimální majetková struktura je taková, kdy podnik drží pouze tolik aktiv, kolik jich potřebuje ke své činnosti. Pokud jich má méně nebo naopak více, že jsou nevyužita, přichází tím v obou případech o potencionální výhody. Z toho plyne, že optimální výše majetku je taková, které zabezpečí normální chod podniku s minimálními náklady. 14 2.5. Finanční struktura Finanční strukturou rozumíme strukturu celkového kapitálu firmy (pasiva), ze kterého se financuje celkový majetek. Informuje uživatele o druhu kapitálu, trvání kapitálu a stabilitě firmy. Ukazuje nám, zda se využívá kapitál optimálně z hlediska zadluženosti firmy a vázanosti kapitálu. Při vytváření kapitálové struktury se management firmy musí rozhodnout, zda použije vlastní nebo cizí kapitál. Cizí kapitál je pro firmu výhodnější a levnější, neboť nese menší riziko pro věřitele a úroky za jeho poskytnutí jsou daňově uznatelným nákladem. Avšak použití cizího kapitálu zvyšuje zadluženost firmy a roste riziko pro její vlastníky. Optimální finanční struktura je taková, při níž jsou celkové náklady na kapitál minimální. 15 14 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008, s. 24., ISBN 978-80-247-2481-2 15 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008, s. 28., ISBN 978-80-247-2481-2 14
2.6. Ekonomický vývoj (cenová regulace léčiv a cenotvorba léčivých přípravků) Cenové regulaci podléhají jen ty léčivé přípravky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Hrazený léčivý přípravek je ten, který má stanovenou výši úhrady ze zdravotního pojištění a není podstatné, zda v konkrétním případě pacient úhradu čerpá či si ho zaplatí sám. Mnohem větší skupinou jsou ale léčiva, která ze zdravotního pojištění hrazená nejsou (antikoncepce, některé podpůrné doplňkové léky, spousta levných léčiv, některé vakcíny, apod.) hradí si je pacienti sami. Léky, které ze zdravotního pojištění hrazeny nejsou, nepodléhají cenové regulaci. Ty tedy mohou výrobci léčiv uvádět na trh za libovolnou cenu a distributoři a lékárny mohou uplatnit libovolnou obchodní přirážku vše reguluje neviditelná ruka trhu. 16 Pravidla cenové regulace jsou stanovena v zákoně o cenách (č. 526/ 1990 Sb., v platném znění č. 403/2009 Sb.), a dále jsou konkrétní údaje aktualizovány cenovými předpisy. Konečná cena léčiva v lékárně se skládá z několika složek. A to z: ceny výrobce (tj. cena, za kterou výrobce uvede léčivý přípravek na trh kdekoliv v EU) obchodní přirážky (Částka vyjadřovaná v % podílu z ceny výrobce, o kterou může být cena výrobce navýšena. Představuje společnou přirážku všech distributorů, přes které je léčivý přípravek distribuován, včetně lékárny, která je posledním článkem dodavatelského řetězce. O obchodní přirážku se tedy musí všichni v tomto dodavatelském řetězci podělit). V České republice obecně regulujeme obě složky ceny jak cenu výrobce, tak i obchodní přirážku. Konečná cena léku = cena výrobce + obchodní přirážka + DPH Pokud v rámci jedné léčivé látky a cesty podání jsou nejméně 4 léčivé přípravky od nejméně 4 výrobců, pak trh dané léčivé látky je považován za dostatečně konkurenční a cena výrobce není regulována. 17 16 MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Léky Jak se regulují ceny léčiv. Ministerstvo zdravotnictví České republiky, [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví české republiky, 2008- [vid. 2013-10-10]. Dostupné z:://www.mzcr.cz/obsah/jak-se-reguluji-cenyleciv_2516_1.html 15
2.7. Demografický vývoj Stárnutí obyvatelstva nahrává lékárenskému odvětví, jelikož má na celkové tržby podstatný vliv. U lidí důchodového věku je větší morbidita než mladé populace. Potřebují více zdravotní péče, tudíž i léky, které spotřebovávají ve větší míře. V současné době je znatelný trend v cílení reklamy, kdy je zaměřena především na starší populaci, na dražší léky, které jsou schopny řadu nemocí pozitivně ovlivnit a prodloužit tak život, tudíž zde vzniká další prostor pro užívání a spotřebu dalších léků, z čehož plyne vyšší zisk výrobních firem, distributorů a lékáren. 17 MACEŠKOVÁ, B., SMEJKALOVÁ, L., KOLÁŘ, J., Provoz lékáren, 1.vyd. Brno:Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2010, 92 s., ISBN 8073051273 16
3. Základní účetní výkazy I když činnost lékáren je vesměs veřejně prospěšná, vznikají za účelem jiným, a tím je tvoření zisku. Proto je velice důležitou součástí řízení takového podniku nejen kontrola výše zmíněných pravidel, ale i ekonomického prospěchu a zdraví firmy. Finanční analýza je tedy nedílnou součástí rozhodovacích procesů managementu. Tato analýza (na rozdíl např. od SWOT analýzy) se nezaměřuje na rozeznávání příčin a okolností. Reflektuje pouze důsledek jejich působení. Finanční analýza delšího časového úseku společnosti může rozkrýt její potencionální slabá a silná místa, a pomoci tak managementu s tvorbou strategie podniku. Cílem práce je tedy provést finanční analýzu daného podniku. Na základě dostatečně dlouhého období lze pak ohodnotit hospodaření podniku a případně navrhnut opatření pro její zlepšení či naopak doporučení dalšího směřování pomocí nástrojů, které slouží při plánování finanční strategie. Před tím, než budou vysvětleny metody, pojmy, přístupy, cílové skupiny a jiné teoretické náležitosti finančních analýz, je třeba vysvětlit jejich hlavní informační zdroj, kterým je účetní závěrka, respektive její součásti, tedy rozvaha a výkaz zisků a ztrát. 3.1. Účetní závěrka Hlavním zdrojem dat pro finanční analýzu je účetní závěrka. Účetní jednotka je povinna ji zveřejňovat nejméně jedenkrát ročně. Její obsah je dán zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jejími hlavními součástmi jsou rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Pokud společnost podléhá povinnosti auditu, je účetní závěrka součástí výroční zprávy společnosti. Tuto povinnost mají podle 20 zákona o účetnictví všechny společnosti s aktivy v hodnotě vyšší než 40 mil. Kč, nebo tržbami nad 80 mil. Kč, nebo pokud jejich průměrný přepočtený počet zaměstnanců přesáhl 50. 17
3.2. Rozvaha (bilance) Obrázek č.1: Rozdělení aktiv a pasiv Zdroj: vlastní zpracování Každá rozvaha je nedílnou součástí účetní závěrky, její podobu a obsah upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví ( 3 až 19). Získáváme z ní informace o aktivech (tzv. stav majetku účetní jednotky) a pasivech (zdrojích krytí majetku). Majetek přináší ekonomický prospěch přímo i nepřímo. Přímo se rozumí přeměnou aktiv na hotovost a nepřímo zapojením majetku do výrobního procesu, kdy se postupně přes hotové výrobky a následně pohledávky přemění na peníze. Výše a struktura aktiv je dána minulými investičními rozhodnutími, zatímco pasiva jsou výsledkem finančních rozhodnutí. Aktiva a pasiva musí být vždy v rovnováze, tzn. musí se rovnat. Účetní jednotka musí rozvahu sestavit k okamžiku jejího vzniku (zahajovací rozvaha) a na konci každého účetního období. 18 18 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008, s. 22., ISBN 978-80-247-2481-2 18
3.2.1. Majetek (aktiva) V rozvaze se člení dle doby jeho upotřebitelnosti, tedy dle likvidity. Rozlišujeme dlouhodobý majetek a oběžná aktiva. Dlouhodobý majetek, nebo-li fixní aktiva, se rozděluje na hmotný, nehmotný a finanční. Jeho charakteristikou je, že doba jeho užití je delší než 1 rok a spotřebovává se postupně. Opotřebení dlouhodobého majetku je v účetnictví zachyceno formou odpisů. Naproti tomu oběžný majetek se přeměňuje na peněžní prostředky zpravidla do jednoho roku. Tento koloběh se nazývá provozní cyklus. Mezi oběžný majetek řadíme krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, zásoby a finanční majetek. Obecně se u majetku analyzuje jeho struktura a výše, která je závislá na rozsahu podnikových výkonů, stupni využití a ceně majetku. 19 3.2.2. Kapitál (pasiva) Pasiva jsou z hlediska vlastnictví členěna na vlastní a cizí kapitál. Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem (jeho výši upravuje zákon o účetnictví a obchodní zákoník), dále kapitálovými a rezervními fondy, výsledkem hospodaření minulých let a výsledkem hospodaření běžného účetního období. Cizí kapitál, nebo-li cizí zdroje, představuje závazky vůči věřitelům a tvoří jej rezervy (vnitřní dluh), dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci. Nákladem cizího kapitálu je úrok, který bývá zpravidla nižší než náklady vlastního kapitálu. Ty představují podíly na zisku. Zvýšení zadluženosti přináší vyšší riziko a růst nákladů na kapitál. Ke stanovení optimální výše kapitálu se srovnávají výnosy a náklady, které by dodatečný kapitál přinesl. To by mělo minimalizovat celkové náklady na kapitál. U každé firmy se stanovení optimálního kapitálu liší, odvíjí se od majetkové struktury a celé řady dalších vnitřních a vnějších vlivů. 20 19 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 24., ISBN 978-80-247-2481-2 20 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 26., ISBN 978-80-247-2481-2 19
3.3. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Zachycuje výsledek hospodaření za účetní období, kdy se porovnávají dosažené výnosy a náklady. Analýza tokového výkazu umožňuje sledovat tvorbu hospodářského zisku, dává přehled o nákladech a výnosech jednotlivých činností a schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Rozlišujeme výsledek provozní, finanční a z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření, porovnání zisků a ztrát, není sestaven na hotovostní, ale na aktuální kumulativní bázi. Zachycuje tak náklady a výnosy dosažené za dané období, nikoliv skutečné výdaje a příjmy, které byly v daném období realizovány. Pro informační úplnost jsou vypsány i formy zisků, které nejsou přímo ve výkazu zisků a ztrát uváděny, avšak pro finanční analýzu se pak dále odvozují: Zadržený zisk (Retained Earnings) je zdaněný zisk (čistý zisk) po výplatě dividend akcionářům. Je to tedy výnos, který zůstává podniku. Čistý zisk (Earnings after Taxes - EAT), neboli zisk po zdanění. V účetních výkazech je označovaný jako výsledek hospodaření za běžné období. Je to zisk určený k rozdělení pro akcionáře a pro podnik. Zisk po zdanění zvýšený o zdaněné úroky (Net Operating Profit after Taxes - NOPAT) je v literatuře spojován s pojmem čistý provozní zisk z hlavní činnosti podniku. Zisk před zdaněním (Earnings before Taxes - EBT) je zachycen ve výkazu zisků a ztrát, nebo se dá vypočíst jako čistý zisk zvýšený o daně z příjmu za běžnou a mimořádnou činnost. Jeho význam je při analýze časových trendů, kdy došlo ke změně zdanění, případně při srovnání mezi podniky, kde se očekává zdanění odlišné. Zisk před zdaněním a úroky (Earnings before Interests and Taxes - EBIT) je vypočítán jako zisk před zdaněním zvýšený o nákladové úroky. Určuje, čeho je podnik schopen svou podnikatelskou činností dosáhnout. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (Earnings before Interests, Taxes, Depreciations and Amortization Charles - EBITDA) je zisk před zdaněním a úroky, zvýšený o odpisy. 21 21 KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance, 2. Přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H.Beck, 2007, 745 s., ISBN 978-80-7179-903-0 20
3.4 Příloha účetní závěrky a přehled o peněžních tocích Součástí jsou i příloha účetní závěrky a přehled o peněžních tocích, neboli cashflow. Příloha musí obsahovat nejprve obecné údaje, jako jsou popis účetní jednotky, spoluúčast podniku v jiných subjektech, zaměstnanci a personální náklady, poskytnutá plnění. Dále jsou v příloze uvedeny metodické postupy a účetní zásady. Významnou funkci zde plní i doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Zde se totiž mohou nacházet informace značně ovlivňující hodnocení finanční a majetkové situace podniku. Jsou zde i závazky po lhůtě splatnosti. Pro finanční analýzu je důležitou součástí výkaz cashflow znázorňující změny neboli toky (odtud cash-flow) peněžních prostředků v podniku. Dělí se zde finanční toky z provozní, finanční a investiční činnosti. 21
firmy. 24 K základním cílům finančního řízení firmy řadíme především dosahování finanční 4. Nástroje finanční analýzy Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek. 22 Historie finanční analýzy sahá až do doby vzniku peněz. V dřívějších dobách se jednalo pouze o teoretické práce, prakticky jsou analýzy využívány teprve po několik desetiletí. Významnou změnou prošla v době, kdy se začaly využívat počítače. Z počátku se vyznačovaly tím, že ukazovaly absolutní změny v účetních výsledcích. Až později se ukázalo, že rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou zdrojem kvalitních informací k zjištění úvěrové schopnosti firmy. Zdravě fungují pouze firmy, které dokonale ovládají jak obchodní stránku podnikatelské činnosti, tak stránku finanční. Účetnictví vypovídá ledacos o firmě jak uvnitř, tak navenek. Z účetnictví čerpají potřebné informace další ekonomické subjekty a používají je k dalším analýzám. Úspěšná firma se bez rozboru finanční situace firmy neobejde. 23 Hlavním smyslem je připravit podklady pro kvalitní rozhodování o fungování firmy. Existuje velice úzká spojitost mezi účetnictvím a rozhodováním o firmě. Účetnictví předkládá do určité míry přesné hodnoty peněžních údajů, avšak pouze k jednomu časovému okamžiku, a aby mohla být data využita k hodnocení zdraví firmy, musí být podrobena finanční analýze. Finanční analýza nabízí celou řadu metod, jak správně hodnotit zdraví firmy. Vybrané ukazatele finanční analýzy často tvoří součást hodnocení firmy, které jsou potřebné při získávání bankovních úvěrů a jiných finančních zdrojů zajišťující správné fungování stability, kterou hodnotíme pomocí dvou základních kritérií: 22 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 9., ISBN 978-80-247-2481-2 23 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 9., ISBN 978-80-247-2481-2 24 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 8., ISBN 978-80-247-2481-2 22
Schopnost vytvářet zisk, zajišťovat přírůstek majetku a zhodnocovat vložený kapitál toto kritérium je obecně považováno za nejdůležitější, neboť postihuje podstatu podnikání jako takového. Každý vstupuje do podnikání s myšlenkou zhodnocování peněz, respektive rozšíření vlastního bohatství. Zajištění platební schopnosti podniku je to sice na první pohled cíl druhotný, nicméně je potřeba si uvědomit, že bez platební schopnosti (a mnoho firem si to vyzkoušelo a vyzkouší) většinou neexistuje možnost nadále fungovat a předznamenává konec podnikatelské činnosti firmy. Finanční analýza je součástí i marketingové SWOT analýzy. Jedná se rozpoznání slabin ve firemním finančním zdraví, které by mohly vést k problémům a silných stránek souvisejících se zhodnocením majetku firmy. 25 4.2. Určení finančních analýz Finanční analýza slouží především vnitřním potřebám podniku. Přesto má významnou informační hodnotu také pro jiné zainteresované skupiny. Vlastníci: Jejich hlavním motivem pro vázání svých volných zdrojů do podniku je logicky jejich zhodnocení. Proto je pro jejich správné rozhodování o dalším investování velice důležitý popis finanční situace podniku. Management: Je to velice důležitý rozhodovací nástroj pro finanční řízení podniku. Na základě finanční analýzy je schopen přijímat kompetentní rozhodnutí vedoucí k dalšímu rozvoji či naopak záchraně podniku. Na jejím základě totiž lze určit silné i slabé stránky podniku, a tak do budoucna navrhnout vhodnou strategii. Obecně lze říci, že je to skupina, která by měla data finanční analýzy využívat ze všech nejkomplexněji. Zaměstnanci: Pro ně je podnik prostředkem zajištěních jejich potřeb, ale i prostředkem vlastní realizace. Proto by pro ně perspektiva podniku, 25 RŮČKOVÁ, P., Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008, s. 10., ISBN 978-80-247-2481-2 23
Věřitelé: Konkurence: Stát - úřad: kde jsou zaměstnáni, měla být důležitá. Pro ně je velice zajímavý ukazatel solventnosti podniku. Mají za podnikem pohledávky, a tak je pro ně stěžejní zhodnocení schopnosti podniku těmto závazkům dostát. Jako věřitele nesmíme chápat jen ty finanční (jako jsou fondy a investoři, kteří mají obdobný zájem jako skupina vlastníků), ale i dodavatele. Pro podnik je tento efekt ne zcela kladný, avšak i konkurence samozřejmě může těžit ze zveřejněných analýz. Stát využívá tyto informace prostřednictvím svých institucí (finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, ČSÚ atd.). Využívají se nejen pro určení zdanění, ale i kvůli různým statistikám a kontrole podniku. 26 4.3. Dělení finančních analýz Finanční analýzy dělíme podle zdrojů dat. Když byli již zmíněni uživatelé analýzy, pak je třeba také zmínit rozdělení analýz, neboť lze logicky předpokládat, že management či vlastníci společnosti budou mít k dispozici jiný přístup k informacím, než ostatní zainteresované skupiny. Externí analýzy: Interní analýzy: Jsou vypracovány z veřejně dostupných dat, jako jsou účetní výkazy, statistiky či jiné veřejně dostupné informační zdroje. Je nasnadě, že takovouto analýzu si může nechat vyhotovit o společnosti i konkurence. Navíc krom dat pro externí analýzu využívá neveřejné interní zdroje. Těmi mohou být data z informačních systémů, účetnictví, ale i různé nekvantifikovatelné údaje, které se těžko ekonomicky vyjadřují, a přesto mohou mít vliv na ekonomický výstup firmy. Pro vypracování takové analýzy pak je potřeba logicky využít vyšší 26 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd.praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628 24
metody finanční analýzy (viz Metody). Dále lze dělit analýzy dle způsobu srovnávání hodnot na analýzu: prostorovou - srovnává hodnoty ukazatelů s konkurenčními podniky trendovou porovnává hodnoty ukazatelů v čase a je nejčastějším způsobem hodnocení. srovnávací porovnává dosažené hodnoty s hodnotami z odhadů. 27 4.4. Přístupy k analýze Obecně lze najít dva způsoby, jak přistoupit k tvorbě finanční analýzy. Prvním je technický a druhým je fundamentální. Technický přístup tvorby analýzy se zakládá na zhodnocení kvantifikovaných ekonomických údajů, a to za využití matematických či statistických algoritmů. Výsledkem je ekonomické posouzení výsledků. Z důvodů její relativní menší náročnosti z pohledu zkušenosti zhotovitele a i lehčí práci s ní, neboť se kvantitativními hodnotami snáze dále pracuje, je tato metoda v praxi velice oblíbená. K vypracování fundamentální analýzy je třeba mít značný přehled a zkušenost o interakcích a korelacích ekonomických a neekonomických jevů. Proto musí mít zhotovitel takové analýzy značné zkušenosti, neboť není lehké správně interpretovat popis dějů a jejich dopadu, který lze někdy vyjádřit kvantitativně, ale jindy pouze kvalitativně. Ač neexistuje přesná linie mezi těmito dvěma přístupy, lze snadno odhadnout, jaký přístup byl při analýze zvolen. I v této práci, právě z důvodu mizivé empirické zkušenosti s takovýmto projektem, autor zvolil technický přístup. 28 27 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd.praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628 28 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd.praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628 25
4.5. Typy ukazatelů Z důvodu značně omezené výpovědní schopnosti účetních dat se používají tzv. ukazatele. Jejich základem jsou účetní data, kterým dávají vyšší vypovídací hodnotu. Přinášejí odpovědi na různé otázky související s finančním zdravím firmy. Jelikož existuje veliké množství ukazatelů, dělí se tyto na ukazatele: absolutní - vyjadřují stav majetku a zdrojů v daném momentě rozdílové - představují rozdíl stavu některých sobě odpovídajících skupin aktiv a pasiv (celkem logicky se neporovnávají např. krátkodobá pasiva s dlouhodobými aktivy) poměrové - vyjadřují podíl položek účetní uzávěrky, a to jako ukazatel procentní, rentability či vztahový. 29 4.6. Metody Metody lze zcela triviálně dělit na elementární a vyšší, a ty se pak dále dělí na další třídy a podtřídy. 30 4.6.1. Elementární analýzy 4.6.1.1 Analýza absolutních ukazatelů Pro její vypracování se využívají především údaje z finančních výkazů. Sledují se změny jak absolutní, tak změny procentní. Jejím hlavním přínosem je predikce vývojových trendů. 4.6.1.2 Analýza trendů - horizontální analýza Tato analýza je zaměřena na sledování vývoje hodnot v čase. Porovnávají se položky výkazů po řádcích (proto název horizontální analýza). Proto je nutné mít data za delší období, aby se dal sledovat jejich vývoj. Obecně se předpokládá, že by měla být porovnávána 29 KOVANICOVÁ, D, KOVANIC, P., Poklady skryté v účetnictví : Díl II. Finanční analýza účetních výkazů, 3. aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 1997, 47 s., ISBN 8085967561 30 SEDLÁČEK, J.: Účetní data v rukou manažera: Finanční analýza v řízení firmy. 2. dopl. vyd.praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 8072265628 26
minimálně čtyři účetní období. Analýza slouží k identifikaci změn nastalých v podniku a dokáže nastínit trend vývoje firmy. U této analýzy lze použít absolutní a poměrové vyjádření, kdy se sleduje rozdíl dvou po sobě jdoucích účetních období, a první z nich se bere jako výchozí hodnota. Vzorec: t (t-1) = (hodnota t hodnota (t-1)) / hodnota (t-1) Jako nevýhoda této analýzy se jeví její opomenutí okolních podmínek podniku, které logicky silně působí na výsledky společnosti. 4.6.1.3 Procentní analýza - vertikální analýza Tato metoda se zaměřuje na procentuální rozbor finančních výkazů, přičemž vyčísluje procentuální podíl jednotlivých položek na celku. 31 4.6.1.4 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílovými ukazateli se většinou v analýze chápou fondy finančních prostředků. Ty jsou prvotně směřovány na likviditu. Čistý pracovní kapitál Jedná se o jednu z často používaných hodnot. Vyjadřuje rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy, což jsou závazky neboli dluhy. Za krátkodobé závazky se považují závazky se splatností do jednoho roku. Vztah těchto dvou veličin významně určuje likviditu podniku. ČPK = oběžná aktiva krátkodobá pasiva (závazky) Čisté pohotové prostředky 31 SYNEK, M., Manažerská ekonomika, 3 přeprac. a akt. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003, 466 s., ISBN 802470515X 27