Obsah 1 Úvod...1 2 Cíl práce...2 3 Materiál a metodika...2 4 Popis a zhodnocení současného stavu...3 4.1 Popis domu...3 4.2 Interiér...4 4.

Obsah 1 Úvod...1 2 Cíl práce...2 3 Materiál a metodika...2 4 Popis a zhodnocení současného stavu...3 4.1 Popis domu...3 4.2 Interiér...4 4.3 Popis kuchyně...7 4.4 Popis obývacího pokoje...9 4.5 Popis komunikačních zón...12 5 Požadavky uživatelů...15 6 Návrh interiéru...16 6.1 Původní představa:...17 6.2 Probourání kuchyně s obývacím pokojem...18 6.2.1 Částečné probourání...18 6.2.2 Úplné probourání...19 6.3 Obývací pokoj...20 6.4 kuchyně...23 6.5 Výběr sedací soupravy...24 6.6 Půdorysná řešení a komunikační zóny...30 6.7 3D znázornění...51 7 Návrh nábytku...55 8 Ekonomické hledisko...64 9 Diskuze...65 10 Závěr...67 11 Summary...68 12 Použité zdroje:...69 12.1 Literatura...69 12.2 Internet...70 13 Seznam obrázků a tabulek:...71 14 Přílohy:...72

1 Úvod Bydlení jako takové je důležitou životní součástí každého člověka, jedince. V bytě, či domě trávíme podstatnou část svého života a proto je potřeba se o něj starat a zařizovat s určitou opatrností a vědomím správného zdravotního, ekologického a ergonomického hlediska. V dalším pohledu je potřeba si uvědomit požadavky a možnosti uživatele, který, nebo kteří daný interiér užívají. Ne každý interiér vyhovuje každému uživateli. Jsou zde hlediska, podle kterých se dají jisté předpoklady očekávat, jako například věk, zdraví, majetnost uživatele. V nemalé míře ovšem tyto požadavky uživatelů na interiér tvoří jejich vlastní představy, vkus, nebo cit pro detail. Dalším pohledem na problematiku vybavování interiéru jsou možnosti interiéru samotného, především tedy jeho půdorysná plocha a členění místností. V současné době se lidé, především ti známí a majetní předhánějí v extravagantnosti a snaží se interiér zařídit co možná nejmoderněji na úkor hlavního účelu, kterým je zdravé a příjemné bydlení. Je to v nemalé míře dáno spoustou možností dnešní doby. Rozmanitost materiálů, nápaditost designérů a konkurence jiných známých celebrit tlačí současné trendy k návrhům interiérů, které jsou obyvatelně nevhodné a mnohdy i nebezpečné. V této diplomové práci se budu zabývat návrhem realizace úprav obývacího pokoje a kuchyně v rodinném domě. Jde o sloučení těchto dvou místností probouráním stěny mezi těmito dvěmi místnostmi, návrh dispozic jednotlivých stávajících předmětů a návrh nových předmětů jež nahradí některé stávající, nevyhovující předměty. Dispozice místností budou řešeny s ohledem na funkčnost, pohodlí, reprezentaci a ergonomii. Celý projekt bude kromě stanovených cílů a požadavků zákazníka brát v úvahu i otázku ekonomiky, jakožto jeden z hlavních faktorů ovlivňující realizovatelnost celkového návrhu. 1

2 Cíl práce Cílem této práce je příprava k rekonstrukci interiéru kuchyně a obývacího pokoje. Seznámení současných uživatelů s možnostmi a variantami návrhů, které splní jejich požadavky. Cílem této realizace je prosvětlení kuchyně, která se nachází v severní části domu a okno ze severu nenabízí příliš světla. Dalším cílem je umožnit sledování televize z prostor kuchyně. V neposlední řadě vytvořit příjemnou atmosféru pro účely nejen rodinného pohodlí, ale i reprezentace rodiny při přijímání návštěv. Dalším dílčím cílem je zhodnocení stávajícího stavu, popis místností a komunikačních zón. Dále pak diskuze a závěr. Výstupem této diplomové práce boudou půdorysná řešení s popisem výhod, nevýhod a porovnání se současným stavem interiéru, doporučení použití vhodného nábytku a 3D zobrazení vybraného návrhu. Jako cíl lze také brát výběr nábytkových kusů a jejich popis pro účel inspirace uživatelů. Rekonstrukce samotná bude realizována uživateli interiéru, kteří mají k dispozici plně vybavenou stolařskou dílnu a celý dům postavili více méně vlastními silami. 3 Materiál a metodika Tato diplomová práce je zpracována jako podklad pro realizaci projektu. Podklady z kterých bylo čerpáno jsou skripta, knihy a internet. Nemalou, lze říci podstatnou část této práce tvoří vlastní popisy, návrhy, nápady a názory autora. Teoretické části a části týkající se vlastní práce nejsou odděleny, naopak jsou spojeny v každé kapitole této práce, kde je považováno za přínosné seznámit uživatele s teoretickými fakty a následně se současným stavem a možnostmi, které interiér poskytuje. Půdorysná řešení i 3D znázornění jsou rýsována v programu TurboCAD Professional. Pro zobrazení zón červenou barvou je použit program malování. 3D znázornění je modelováno v programu TurboCAD Professional a rendrováno v programu 3D Studio MAX. 2

4 Popis a zhodnocení současného stavu 4.1 Popis domu Jedná se o dvoupatrový dům, bydlí zde jedna čtyřčlenná rodina se psem, rodiče 47 let a dvě dospělé děti 25 a 21 let. V prvním podlaží se nachází kuchyň, obývací pokoj, pracovna, kde je umístěna postel pro případného hosta, koupelna, samostatná toaleta a chodba. Ve druhém podlaží je ložnice, dva dětské pokoje, toaleta, chodba a balkón, na který je přístup z chodby. Kromě dvou obývaných podlaží ještě dům obsahuje sklep, kde jsou umístěny dva kotle, jeden plynový a jeden na tuhá paliva. A také půdní prostor, který je využívám pro uskladnění nepoužívaných věcí. Dům se začal stavět v roce 1992 a o pět let později byl vybaven, zkolaudován a obydlen. Žádných razantnějších změn se od té doby neudálo a v dnešní době je daný interiér zastaralý a volá po renovaci. Stěna, která odděluje kuchyň od obývacího pokoje je jen příčkou z dutých cihel skládaných na sebe menší boční plochou tak zvaně na kant. Příčka neslouží jako nosná pro žádnou další konstrukci. Celková šířka příčky i s omítkou je 100 mm. V příčce se nachází rozvod elektrické energie, která je pouze ve vrstvě omítky a při realizaci je nutné s ní počítat. Kromě elektrické zásuvky se na stěně nachází také nástěnný lustr. Plocha obou řešených místností je 36,9 m 2, z toho kuchyně 16 m 2, obývací pokoj 20,9 m 2. Výška místností je standardních 2550 mm. 3

4.2 Interiér Podle Hály (2009) většina lidí cítí potřebu mít kolem sebe svůj osobní prostor, s tímto tvrzením souhlasím, stejně jako s dalšími v publikaci Interiér tvorba obytného prostoru. Například s tím, že člověk ne všechny činnosti chce vykonávat o samotě, ale často vyhledává společnost lidí, kteří jsou mu blízcí a nimiž bydlení sdílí. Dále Hála (2009) píše, že interiér je vnitřní prostor stavebního objektu a že je to vyhrazený prostor pro činnosti lidí, pro které je určen a navržen i stavební objekt. Rozeznává interiér na privátní a veřejný. Definice privátního interiéru podle Hály (2009) zní: Interiér privátní je určen pro pobyt a činnosti konkrétního člověka, nebo jasně definované skupiny osob (např. rodina) a jejich potřeby. 1 Privátní interiér můžeme řešit dvěma způsoby. a) tvorbou tohoto typu interiéru sledujeme naplnění osobních potřeb konkrétního klienta b) interiér je zpracován jako typová nabídka pro obecně marketingově vytipovanou skupinu budoucích obyvatel bytů Náš konkrétní interiér, respektive jeho rekonstrukce podle tohoto rozdělení spadá jednoznačně pod variantu a). Byt je základní instituce společnosti, jejíž struktura byla určena existenčními potřebami člověka bezpečností, obživou, reprodukcí a prvními sociálními vztahy. 2 Brunecký (1998) dále píše o pojmu struktura bydlení, který může být chápán z různých hledisek a posuzován podle různých kritérií. 1 Ing. Arch. Hála Boris, Interiér tvorba obytného prostoru 2009, strana 11 2 Ing. Dr. Brunecký Petr, Domiciologie, 1998, strana 109 4

Bydlení je jednou ze základních potřeb člověka. Střecha nad hlavou primárně zajišťuje ochranu před povětrnostními vlivy, ale poskytuje současně prostor pro regeneraci organismu tak, aby byl opět schopen vykonávat práci, vedoucí k jeho obživě. Toto jednoduché schéma platí již dlouhá století. 3 Takto líčí bydlení Kanická (2008) ve svém skriptu Bydlení. Obecně se domnívám, že pojmem bydlení, jež zajišťuje ochranu člověka a poskytuje prostor pro jeho činnosti je míněn pobyt v interiéru. Kanická (2008) dále uvádí, že bydlení je dynamický proces, do kterého vstupuje: člověk jako živá bytost se svými návyky a potřebami neživé věci (nábytek, bytové doplňky), které mu umožňují tyto potřeby uspokojovat prostor, ve kterém se všechno odehrává (technická a stavební východiska problematiky) Opět Kanická: Budování dobrého bydlení se neobejde bez teoretických znalostí a není vždy jen otázkou finančních možností. 4, Kanická (2008) se také zabývá otázkou podlah. Rozděluje je na teplé podlahy a studené podlahy. Píše, že podlaha je největší souvislá plocha v bytě a je v bezprostředním kontaktu s uživatelem/uživateli. Měla by vzbuzovat pocit stability, bezpečí. Pří jejím výběru by měly být zohledněna hlediska zdraví, užitnosti a estetičnosti. V této souvislosti také uvádí, že požadavky na podlahu v kuchyni budou jiné, než požadavky na podlahu v ložnici. Z čehož usuzuji, že požadavky na kuchyň a obývací pokoj také nebudou totožné. 3 Ing. Arch. Kanická Ludvika, CSc, Bydlení, 2008, strana 3 4 tamtéž, strana 4 5

V našem konkrétním rekonstruovaném bytě se nachází v obou řešených místnostech plovoucí podlaha dezénu světlého dubu. V obývacím pokoji je podlaha, i díky koberci ve středové části místnosti, zachovalá, ovšem podlaha v kuchyni jeví známky opotřebovanosti, a to především v místech přípravy jídla vaření. Místa spojení jednotlivých bloků plovoucí podlahy jsou prodřena a lze místně vidět bílé proužky. Řešením tohoto problému by byla výměna podlahy za podlahu stejného druhu, především tedy stejné tloušťky, a to z důvodu výškového lícování s dlažbou na chodbě a samozřejmě i s výškou podlahy v obývacím pokoji při spojení těchto dvou místností probouráním, nebo úplným vybouráním dělící příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem. Možností je také položení linolea, či jiných méně či více kvalitních materiálů, na současnou podlahu a dostatečným způsobem zajistit ukončení podlahy a vyrovnání výškových rozdílů pomocí například přechodných lišt mezi různými výškami podlah. Z hlediska hodnocení současného interiéru lze v souvislosti s řešením podlah také uvést, že barevnost a styl podlah obou místností je sice stejného dezénu, ale textura je orientována opačným směrem, přesněji řečeno textura podlahy v kuchyni je o 90 otočena vůči textuře podlahy obývacího pokoje. Při řešení spojení obou podlah obou místností v případě probourání či vybourání středové příčky je nutno počítat s vyplněním pásu, který vznikne v místě příčky. Nejlepším řešením by byla výměna podlah v obou místnostech. V případě výměny podlahy pouze v kuchyni by napojením na podlahu obývacího pokoje vznikl jeden spoj, který by bylo potřeba překrýt spojovací lištou. V případě rozhodnutí uživatelů neměnit podlahu ani v jedné z místností bude nutné přidat pás podlahy o šířce příčky a tím tedy vzniknou dva spoje, které bude nutno překrýt spojovacími lištami. Tyto spojovací lišty, ať už jen jedna, nebo dvě, a také rozdíl směru textury podlahy budou vytvářet jakési optické rozdělení obou místností. Prostorově však bude místnost po probourání příčky otevřená. 6

4.3 Popis kuchyně Jak už bylo výše zmíněno podlaha v kuchyni je dezénu světlého dubu. Jedná se o plovoucí laminátovou podlahu tloušťky 9 mm a její vzhled působí opotřebovaně. Kuchyňská linka (obr. 1) je z laminované dřevotřískové desky dezénu taktéž dubu, ovšem o něco tmavšího v porovnání s podlahou, obchodně se tento dezén nazývá dub rustikál. Kuchyňská dvířka jsou z masivního dubu a povrchově upravená transparentním syntetickým lakem. Barevnost bych posoudil jako vyhovující jak k podlaze, tak i ke korpusu kuchyňské linky, i když ani s jedním dezénem není totožná. Dvířka jsou tvarově zdobená frézováním a v horní části je vytvořen oblouček jako estetický prvek. Kuchyňská linka má tvar písmene G, jak je vidno na obrázku níže (obr. 1). Pracovní deska kuchyňské linky je laminovaná dřevotřísková deska světlé barvy. Spotřebiče jako lednička, sporák, digestoř, mikrovlnná trouba, nebo varná konvice jsou bílé barvy. V pracovní desce kuchyňské linky je zabudován nerezový dřez s odkládací plochou na pravé straně. Výška kuchyňské linky, respektive pracovní plochy je ve všech částech linky stejná, a to 860 mm, hloubka pracovní plochy je tradičních 600 mm. Horní skříňky jsou ve výšce 1300 mm od podlahy a 440 mm od pracovní plochy. Výška horních skříněk je 900 mm, přičemž spodních 200 mm jsou otevřené poličky sloužící pro odkládání hrnků, kořenek a estetických předmětů. Výška kuchyňských dvířek je tedy 700 mm. Některá dvířka jsou celodřevěná, v některých případech tvoří výplň čiré sklo s leptaným povrchem, to znamená, že přes něj nejde zcela vidět. Jsou vidět pouze barvy a základní tvary předmětů, které jsou bezprostředně za sklem. Dalšími prvky v kuchyni jsou potravinová skříň, jídelní stůl, rohová lavice, dvě židle, odkládací skříňka a poličky (kromě potravinové skříně obr. 2). Všechny tyto prvky jsou dubového dezénu. Potravinová skříň a odkládací skříňka jsou z laminované dřevotřískové desky a s masivními dubovými dvířky stejného stylu jako kuchyňská dvířka. Rohová lavice je taktéž z laminované dřevotřískové desky opatřena částečným čalouněním na sedací i opěradlové části. Židle jsou z ohýbaného masivního dubu. I když dub není právě dřevinou často využívanou pro výrobu ohýbaného nábytku, v tomto případě je použitelný, ohyby nejsou malých poloměrů, tudíž oblouky jsou mírné a i na těžce ohybatelném dubu proveditelné. Čalounění sedáku židlí je totožné s čalouněním rohové sedačky. Jídelní stůl je z masivního dubu, jeho průměr je 900 mm 7

a výška 750 mm. Poličky jsou opět z laminované dřevotřískové desky dezénu dub rustikál. Kuchyňská linka, dvířka, spižní skříň, jídelní stůl, odkládací skříňka i poličky byly zhotoveny uživateli samotnými. Jedinými koupenými předměty jsou rohová lavice a dvě židle. Osvětlení kuchyně je přírodní i umělé. Přírodní osvětlení oknem umístěným na sever je nedostatečné vzhledem k obecně vysokým nárokům osvětlení kuchyní. Velikost okna je 1800 x 1400 mm. Umělé osvětlení je řešeno v prostoru přípravy jídla dvěmi zářivkami a bodovým světlem zabudovaným v digestoři nad sporákem. V prostoru konzumace jídla je umístěn lustr s úspornou žárovkou nad jídelním stolem. V plánu je realizace zabudování bodových světel na obou stranách kuchyňské linky na spodních dílcích horních skříněk. A to z důvodu lepšího osvětlení pracovní plochy, kdy aktuálním problémem je stínění zářivek při práci. Zářivky jsou umístěny na stropě uprostřed kuchyně. Obr. 1. Kuchyně pracovní prostor 8

Obr. 2. Kuchyně jídelní kout 4.4 Popis obývacího pokoje Opět začnu podlahou. Jedná se o plovoucí podlahu dubového dezénu, stejnou jako je v kuchyni. Na rozdíl od kuchyně je však zachovalá, nejsou na ní patrné stopy od používání. Ve středové části obývacího pokoje je koberec snad všech barev, červeno černo hnědo modro bílé kombinace. Tento koberec je bohatě ornamentován a na jeho kratších stranách jsou bílé třásně. Obývací stěna (obr. 3 a 6) zaujímá prostor proti vstupním dveřím a její rozloha je téměř shodná s rozlohou stěny, pouze od stropu je 350 mm prostor mezi obývací stěnou a stropem. Tato stěna je produktem Stavbytu Kroměříž, kde jeden z uživatelů interiéru před dlouhými lety pracoval. Je vyrobena z dřevotřískové desky dýhované masivní dýhou, pravděpodobně jasanovou. Dvířka rámové konstrukce jsou z masivního pravděpodobně jasanu. Povrchově je celá stěna upravena černým mořidlem a transparentním lakem. Stejného typu a výroby jsou i odkládací skříňky a konferenční stolek (obr. 4). 9

Nedílnou součástí obývacího pokoje je i pohovka a dvě křesla (obr. 4) s dvěmi podnožkami. Pohovka a křesla jsou stejného typu a stejných rozměrů. Výška sezení je přibližně 400 mm, hloubka sezení 600 mm, výška opěradlové části 600 mm, šířka sezení je u pohovky 500 mm na jedno místo, celkově tedy 1500 mm, u křesel je šířka sezení 550 mm. Barva pohovky a křesel by se dala označit jako hnědá, podnožky jsou oranžové s hnědým potahem. Osvětlení obývacího pokoje je jako v kuchyni a ve většině dalších místností dvojí přírodní a umělé. Okno obývacího pokoje je velké 2200 x 1500 mm (obr. 5), z hlediska orientace vůči světovým stranám směřuje na západ a nabízí dostatek slunečního svitu, nejvíce tedy v odpoledních a večerních hodinách. Umělé osvětlení je zajištěno stropním lustrem uprostřed místnosti s pěti žárovkami (obr. 3, 4, 5, 6), nástěnným lustrem s jednou žárovkou (obr. 4) nad pohovkou a lampičkou za televizorem pro pohodlnější sledování televize. Obr. 3. Obývací pokoj pohled z vstupu do místnosti 10

Obr. 4. Obývací pokoj - pohovka Obr. 5. Obývací pokoj pohled na okno 11

Obr. 6. Obývací pokoj pohled na obývací stěnu 4.5 Popis komunikačních zón Schématické zobrazení a následně půdorysné zobrazení a naznačení komunikačních zón v celém prvním patře můžeme vidět na následujících dvou obrázcích (obr. 7 a 8). Je možné pozorovat, že chodba tvoří jakýsi spojovací a propojovací element prostor všech místností v prvním patře domu. Jedinou výjimkou je trojúhelník chodba, jídelna, kuchyň, a to z důvodu, že jídelna a kuchyň jsou v jedné místnosti. 12

obývací pokoj jídelna zahrada chodba toaleta koupelna kuchyně předsíň schody pracovna Obr. 7. Schéma komunikačních zón mezi místnostmi 4400 4750 6 8 1. vstup do domu 2. předsíň 3. chodba 4. kuchyň 5. jídelna 6. obývací pokoj 7. schodiště 8. zahrada 9. toaleta 10. pracovna 11. koupelna 9280 5 3 7 9 11 4780 4 2 10 3050 3450 1 Obr. 8. Půdorys přízemí s popisem místností 13

Pro komunikaci mezi kuchyní a obývacím pokojem je nutné projít chodbou a použít dvoje dveře. V kuchyni je dostatek pracovní plochy a výborně vyřešená komunikace tvarem kuchyňské linky do písmene G. V podstatě je možné se v pracovním prostoru kuchyně dostat z jakékoliv pozice dvěma kroky na jakoukoliv jinou pozici. Prostor kolem jídelního stolu je mírně zužující. Do prostoru sezení na kratším ramenu lavice je nutné překonat překážku v podobě delšího ramene lavice, nebo z druhé strany židli. V případě obsazenosti obou míst musí jeden ze sedících přerušit svou činnost a pustit dalšího stolujícího. O možnosti stolování pro více jak čtyři osoby nemůže být ani řeč prostor tuto možnost nenabízí. Komunikace v obývacím pokoji představuje cestu od vstupu do místnosti k posazení se v pohovce, nebo křeslech, k televizoru a ke skříňkám. V mnoha případech vybavovací předměty překážejí komunikačním zónám. Obývací stěna je plně dostupná, ovšem skříňky naproti oknu jsou zastavěné pohovkou a křeslem. Další problém vidím v příliš blízko umístěných křeslech k pohovce, čímž je omezen přístup k ní. Při současném řešení a uspořádání se mnoho možností nenabízí, přesunutím křesla blíže k oknu by se znemožnilo používání nejvíce využívaného místa pro sledování televize. Pro usazení se do druhého křesla, vzdálenějšího od okna je nutné obejít celý obývací pokoj. Obr. 9. Komunikační zóny v kuchyni a obývacím pokoji 14

5 Požadavky uživatelů Tak jak jsem se na počátku domníval, tak se také v praxi běžně děje. Požadavky zákazníka se mění v průběhu času a také v důsledku postupných stádií návrhu. Designér s tímto musí počítat a měl by jednat se zákazníky ku spokojenosti všech. V zásadě jsou hlavními požadavky zákazníka zmodernizování interiéru a vytvoření ideálních podmínek a vytvoření pohodlí pro běžný, každodenní život s možnostmi pořádání společenských událostí. Konkrétně se jedná o: Prosvětlení kuchyně Modernizace interiéru Výměna starého nábytku Pořízení rohové rozkládací pohovky s křeslem Využití televize v obývacím pokoji jako kulisu při činnostech v kuchyni Umožnění pořádání rodinných sešlostí Reprezentativnost interiéru 15

6 Návrh interiéru Čtyři základní nástroje pro tvorbu bytového interiéru dle Hály (2009). Hála uvádí, že při řešení bytového interiéru a jeho tvorbě lze pracovat se čtyřmi základními pracovními nástroji, které má interiérový architekt, nebo designér k dispozici a jejichž pomocí lze uzpůsobit základní koncepci danou stavebním konceptem domu, požadavkům konkrétního klienta a tvůrčí myšlence autora interiéru. Těmito čtyřmi nástroji jsou: Prostorové řešení Stavební prvky ohraničující a dělící prostor bytu Zařizovací předměty Práce se světlem a vzduchem Neexistuje nikdy jen jedno řešení zadaného problému. Platí to i pro zdánlivě jednoznačná zadání. Architekt pracuje vždy ve variantách. Variantní řešení není znakem váhání a neschopnosti řešit problém, ale naopak je znakem péče, která je vyřešení zadaní věnována. 5 Otázky důležité před samotným návrhem Kdo je uživatelem? Jaké jsou požadavky uživatel? Jakým způsobem organizovat provoz v bytě? Jak rozestavit nábytek, aby co nejlépe plnil požadované funkce? Kolik nábytku je vůbec zapotřebí? 5 Ing. Arch. Hála Boris, Interiér tvorba obytného prostoru 2009, strana 136 16

6.1 Původní představa: Při samotném začátku vzniku této diplomové práce, jsem uvažoval nad tím, jestli může mít dané zadání a podmínky, které jsem byl schopen rozpoznat a identifikovat ze současného interiéru, reálné řešení a toto řešení může mít význam především ve splnění požadavků uživatelů. Jelikož jsem jeden z pěti trvalých uživatelů (pokud počítám i chlupatého miláčka rodiny, fenku Terezku), byl jsem schopný z konzultací s rodiči uživateli, z jejich a zároveň i z vlastních potřeb a představ vyhodnotit a určit závěry, tedy cílené požadavky a očekávání od daného problému s návrhem rekonstrukce aktuálního interiéru. Jak Hála (2009) píše, pokud designér nezíská od klienta zadání, které je realizovatelné, a dotváří si zadání podle svých představ, přebírá na sebe část zodpovědnosti, která mu nepřísluší. Výsledkem může být zásadní rozpor mezi očekáváními klienta a výsledkem procesu tvorby. Lze tomu zabránit dvěma způsoby. Odstoupením od zakázky, nebo přesvědčením klienta o správnosti svého řešení. Když jsem se tedy rozhodoval o realizovatelnosti rekonstrukce daného interiéru, bral jsem v úvahu, jestli je daný interiér a jeho možnosti schopné splnit požadavky současných uživatelů. Po několika komunikacích s uživateli - rodiči, vyslechnutí jejich požadavků, názorů a představ na eventuelní řešení a očekávání od něj a po začátku této práce, po vytvoření její struktury jsem se rozhodl popsat současný stav a navrhnout taková řešení, která budou současným uživatelům vyhovovat a boudou realizovatelná. Jak již bylo řečeno výše, požadavky na rekonstrukci interiéru z pohledu uživatelů jsou prosvětlení kuchyně, modernizace interiéru, výměna starého nábytku, pořízení rohové rozkládací pohovky s křeslem, využití televize jako kulisy při činnostech v kuchyni, umožnění pořádání rodinných sešlostí a reprezentativnost interiéru. 17

6.2 Probourání kuchyně s obývacím pokojem Trend propojování kuchyně a obytné části bytu je stále výraznější. Nejde však o nic nového, ale spíše znovuobjeveného, vždyť odedávna bylo zcela běžnou a přirozenou věcí, že lidé v jedné místnosti nejen vařili, ale také se zde scházela celá rodina a trávila tu svůj volný čas. Bydlení se mění. Funkce bytových prostor se začínají prolínat, měnit a kombinovat (kuchyň se posouvá směrem do obytné místnosti, velikost chodeb se eliminuje na nezbytné minimum ). Klasická propojení bytových prostor, tak jak jsme je dosud znali, jsou bořena. Ať už je to zapříčeněno změnami společenskými, technologickými či jinými. 6 6.2.1 Částečné probourání s možností uzavření průchodu mezi místnostmi tím jejich rozdělení. Výhody samostatné kuchyně a obývacího pokoje Soukromí při kuchyňských pracích. Soukromí při relaxační činnosti, nebo pracovní činnosti v obývacím pokoji. Osoby pohybující se v jednotlivých místnostech se vzájemně neruší, nedochází ke střetu zájmům osoba v kuchyni chce při umývání nádobí poslouchat rádio, osoba v obývacím pokoji chce sledovat oblíbený pořad v televizi. Ve spojeném prostoru je tento problém takřka neřešitelný. Dvě místnosti jsou možností pro dvě návštěvy v jeden čas, respektive rozdělení jedné návštěvy do dvou kruhů zajímajících se o různá témata manžel se švagrem můžou v obývacím pokoji probírat jim blízká témata jako aktuální sportovní zápasy, nebo nejnovější modely sportovních aut, manželka se švagrovou můžou v kuchyni vzpomínat na první lásky, nebo zkoušet realizovat nové recepty, vyprávět poslední neuvěřitelné historky z práce a podobně. 6 Procházka T. Byt pro multikulturní uživatele 2006, strana 18 18

Nevýhody samostatné kuchyně a obývacího pokoje Samostatná kuchyně jako taková vyložené nevýhody nemá, zápor se dá však vnímat jako omezení možností a výhod, jež nabízí kuchyně spojená s obývacím pokojem. Čímž je pestřejší kontakt mezi členy rodiny. V samostatné kuchyni je osoba pracující v kuchyni oddělena od běžného života rodiny, pokud se tento odehrává převážně v obývacím pokoji a může se částečně cítit jako služka, může vidět práce v kuchyni jako nutnost, kterou chce mít co nejdříve hotovou a teprve poté se může včlenit do skutečného rodinného života odehrávajícího se v obývacím pokoji. Společný prostor v novém pojetí klade větší nároky na vzájemnou ohleduplnost a toleranci, ale na druhé straně upevňuje sociální vazby mezi členy rodiny (pokud jsou zdravé, v opačném případě může urychlit definitivní rozpad, což bych osobně také považoval za kladnou vlastnost). 7 6.2.2 Úplné probourání Spojení kuchyně s jídelním koutem a obývacího pokoje do jedné místnosti skýtá výhody i záporné stránky. Výhody spojené kuchyně s obývacím pokojem Kuchyně, spojená s obývacím pokojem má mnoho výhod. Umožní opticky zvětšit malé prostory; z dlouhého a úzkého obývacího pokoje a stejně nevzhledné kuchyně se takto dá vytvořit jedna otevřená a prosvětlená místnost. Ten, kdo vaří, není izolován od zbytku rodiny a pokud přijde návštěva, může se jí věnovat a zároveň připravovat pohoštění. Výhodu propojení dvou místností ocení také rodiče malých dětí - zatímco si vaše ratolesti budou hrát v obývacím pokoji, vy můžete klidně vařit a přesto je budete mít stále na očích. Toto dispoziční řešení také umožní zřídit velkou kuchyni do tvaru písmene U nebo L i v menších prostorách panelákových bytů, kde by to jinak bylo nemožné. 7 Ing. Arch. Hála Boris, Interiér tvorba obytného prostoru 2009, strana 41 19

Nevýhody spojené kuchyně s obývacím pokojem Jedna velká místnost, která slouží k vaření, odpočinku, zábavě i práci má také svá negativa. Hluk, přicházející z kuchyňské části, může rušit ty, kteří právě sledují televizi, proto se při výběru spotřebičů do kuchyně soustřeďte mimo jiné také na míru hlučnosti, a to zejména u myčky nádobí a digestoře, eventuálně také pračky. Zápach může být příjemným, nebo nepříjemným následkem vaření. Tento problém by měla vyřešit kvalitní digestoř nad sporákem. Nebylo by jistě příjemné sledovat televizi, nebo vítat hosty do prostor kde je cítit spálený olej, nebo aroma smažené cibule. Navíc pára, stoupající z hrnců, může po čase poškodit materiál skříněk, umístěných nad varnou deskou, i proto je digestoř výhodou v každé kuchyni, nejen v kuchyni spojené s jídelnou a obývacím pokojem. Hluk z obývacího pokoje může naopak rušit osoby v kuchyni, které mohou při činnostech jako je vaření, umývání nádobí, nebo třeba škrábání brambor být zvyklé poslouchat rádio, nebo tyto činnosti vykonávat v absolutním tichu. Soukromí při práci ať už v kuchyňské části, nebo v části obývacího pokoje bude rušeno činností druhé osoby v druhé části místnosti. 6.3 Obývací pokoj Obývací pokoje vždy sloužili především jako tzv. reprezentační místnosti, kde se scházejí členové rodiny a návštěvy. V obývacím pokoji se řeší veškeré problémy, organizuje se chod domácnosti a při odpolední relaxaci se tvoří rodinná pohoda. Tímto už se dostáváme k další důležité funkci obýváku a tou je prostor pro relaxaci a ten vyžaduje především kvalitní estetické vlastnosti, které jsou však individuální. Barevnost: Barevný projekt interiéru je nedílnou součástí celkového řešení, proto není vhodné při návrhu vycházet pouze z estetických kritérií. Z hlediska psychofyziologického působení barev bychom měli v pokoji preferovat spíše teplejší škálu barev, tzn. odstíny žlutých, okrových, oranžových a červenohnědých barev. Z 20

hlediska celku by však tyto odstíny měly být mírněny neutrálními nebo chladnějšími barvami. Dnes už možná příliš konzervativní zásadou barevného komponování každého interiéru je známá věta: Čím brilantnější a ohnivější barva, tím menší plochu by měla zaujímat. Tuto všeobecně známou zásadu čas od času vyvrací extravagantní designéři, kteří dovedou křiklavými módními výstřelky vcelku zajímavě poznamenat design interiéru, na druhou stranu tento postup si těžko dovedeme představit v případě běžné čtyřčlenné rodiny. Závěrem je tedy nutné podotknout, že barevné řešení obývacího pokoje je především záležitostí vkusu jednotlivců, ale je užitečné předem pečlivě promyslet jak náš návrh bude působit na všechny uživatele pokoje a učinit náležité kompromisy. 8 V tomto krátkém článku je zaznamenáno několik informací, s kterými je možno souhlasit. Především vhodnost používání teplých barev jako jsou žlutá, okrová, oranžová a červenohnědá je problémem aktuálního obývacího pokoje. Těchto barev je v současném řešeném interiéru poskromnu a převahu tvoří barva černá, která je nejen celou stěnou obývacího pokoje, ale i doplňujícími skříňkami a konferenčním stolkem. Trojčlenná sedačka a dvě křesla jsou světle hnědé barvy, která se jako decentní a neutrální barva hodí takřka ke všemu. Mým návrhem je, v této otázce barevnosti, odstranění všeho černého vybavení a nahrazení nábytkem s dubovým vzhledem a texturou a povrchové upravení transparentním lakem. Dle ekonomických možností z masivního dřeva, dýhovaných velkoplošných materiálů, nebo laminovaných dřevotřískových desek. Dubový dezén je zde zcela vhodný z důvodu kombinace z kuchyňskou linkou a plovoucími podlahami v obou místnostech. Kuchyňská linka je zhotovena z dubu rustikálu a dvířka jsou z masivního dubu povrchově upravená transparentním lakem. Plovoucí podlaha je taktéž dubová. 8 Vše pro interiér [online] citováno 8. března 2010. Dostupné na World Wide Web: http://www.obyvacipokoj.info/navrhy/ 21

Osvětlení obývajícího pokoje: Jak píše internetový magazín Vše pro interiér, doby, kdy stačil k osvětlení obývacího pokoje jen jeden středový lustr jsou nenávratně pryč. Prostor obývacího pokoje musí vyhovovat všem jeho uživatelům konajícím zde různé činnosti i z hlediska osvětlení. Většina obývacích pokojů bývá osvětlována denním i umělým světlem. Oba dva druhy osvětlení vytvářejí v daném prostoru světelná pole, které nám umožňují zrakový vjem. Kvalita denního světla je proměnlivá a neovlivnitelná. Umělé světlo má ve srovnání s denním světlem nedostatky především v kvalitě a intenzitě, má však i několik nezanedbatelných výhod. Umělé světlo můžeme kromě náhrady denního světla chápat jako samostatný funkční i výtvarný prvek interiéru s následujícími přednostmi. Umělé světlo je ovladatelné ve všech parametrech a můžeme jej použít na libovolném místě. Nejdůležitějšími parametry jsou intenzita osvětlení a jas. Mezi nejpoužívanější zdroje světla patří klasické reflektorové žárovky, lineární zářivky a halogenová svítidla. Vzhledem k individualitě lidského vkusu nelze jednoznačně doporučit jediný typ zdrojů světla, často bývá využívána kombinace žárovek a zářivek ve formě lustru resp. bodových světel. Velice oblíbené a poměrně kvalitní zdroje světla jsou také tzv. úsporné zářivky, jejichž hlavní výhoda spočívá v nízké spotřebě energie, při zachování dostatečné intenzity. 9 9 Vše pro interiér [online] citováno 8. března 2010. Dostupné na World Wide Web: http://www.obyvacipokoj.info/navrhy/ 22

6.4 kuchyně Kuchyň jako místo pro vaření, přípravu pokrmů a místo, kde členové rodiny tráví hodně času by měla vyhovovat jejich požadavkům. Především funkčnost, bezpečnost a dostatečné osvětlení by měly být základními podmínkami pro návrh kuchyně. V našem případě zůstává kuchyň původní a svým vzhledem nám udává design, především co se barevnosti a dezénu týče, pro ostatní vybavení kuchyně, jídelny a obývacího pokoje. Tvar této kuchyně připomíná tvar písmene G. Výhodu tohoto tvaru vidím především v jedné pracovní ploše směřující směrem do prostoru jídelního koutu a části obývacího pokoje, a také v dostupnosti a krátkých vzdálenostech v oblasti pracovního kuchyňského prostoru. Především se snažte kuchyňský nábytek uspořádat tak, aby alespoň jedna z jeho pracovních ploch byla obrácena směrem do místnosti. Ať už budete připravovat např. salát nebo jenom otvírat láhev vína, vždy můžete stát čelem k obývacímu pokoji a tím být v kontaktu s ostatními přítomnými. Takovou službu vám poskytne tzv. ostrůvek tedy část kuchyňského zařízení, stojící v prostoru. 10 My sice v našem řešeném interiéru nemáme možnost umístění ostrůvku do kuchyňské části místnosti, ale tvar kuchyně do písmene G tuto výhodu také poskytuje. Co ovšem můžeme, je navrhnout zvýšení této pracovní plochy o takový jakoby bar, postavit za něj barové stoličky, na strop umístit částečné snížení stropu v rozsahu několika centimetrů, zabudovat do něj bodová světla a tímto vytvořit takový pomyslný přechod mezi kuchyní a ostatními prostory, přičemž lehkost a otevřenost celého prostoru bude zachována. 10 nadop [online] citováno 10. března 2010. Dostupné na World Wide Web: http://www.nadop.cz/rs/kuchyne-kuchynske-linky- R1.html 23

6.5 Výběr sedací soupravy Každá kvalitní sedací souprava, která má uspokojit požadavky i těch nejnáročnějších zákazníků, vyžaduje kromě pevné konstrukce s dlouhou životností použití těch nejkvalitnějších čalounických materiálů. Mezi nejžádanější potahové materiály patří žinylka, žakár, kůže a mikroplyš. Obliba těchto materiálů je dána především dlouhou trvanlivostí, snadným čištěním a dobrými estetickými vlastnostmi. Kůže, která z těchto materiálů mírně vybočuje, má nejvíce výhod v oblasti trvanlivosti a údržby, na druhé straně však někomu může vadit její neprodyšnost a především v horkém letním počasí se ne každý bude cítit v kožené sedací soupravě příjemně. Důležitou estetickou vlastností je také zvolený materiál konstrukce, mezi nejpoužívanější patří dřevo a dřevotřísková deska. Sedací soupravy se mohou vyrábět jako hotové kusy, které jsou zpravidla produkovány v sériové výrobě a jsou levnější. Zajímavější jsou možnosti tzv. skladbového programu, kde má zákazník možnost si sestavit vlastní soupravu z jednotlivých komponentů dle vlastních funkčních a estetických nároků. Při výběru je zapotřebí rozhodnout, zda má být sedací souprava rozkládací, což se může v budoucnu např. při nutnosti zajistit nocleh příbuzným při rodinné oslavě hodit. Neméně důležitou vlastností je přítomnost úložného prostoru. Nabídka výrobců je velice rozmanitá a v této oblasti se často vyplatí dát přednost před levnější sériovou výrobou zakázkové výrobě na míru, kde má každý zákazník možnost volby rozměrů a potahových látek dle vlastního uvážení. K pohovce musí ladit i křesla. Ideálně dvě křesla k trojdílné pohovce. Možností je i jedno křeslo ke čtyřdílné pohovce, pokud to dovolí možnost interiéru a navržená dispozice. Jedním z požadavků uživatelů je pohovka rohová a rozkládací. Proč rohová? Reprezentace v očích mých a mé rodiny je to o třídu vyšší pohled na pohovky, je to něco nového, moderního a něco, co má z pohledu uživatelů váhu důvod k obdivu ze strany návštěv, a prvek zaručující dosažení modernizace interiéru. Proč rozkládací? Možnost příležitostného přespání pro návštěvy spojitost s cílem pořádání rodinných sešlostí. 24

Ukázky sedacích souprav Rohová čalouněná pohovka Leon Obr. 10. Pohovka Leon světlá sedací část Obr. 11. Pohovka Leon tmavá sedací část Rohová čalouněná pohovka Leon je pohovka zhotovená z moderní kombinace materiálů, s velkou sedací plochou. Obsahuje osm volných polštářů. Nabízí možnost lůžkové úpravy a velký úložný prostor. Lůžkové úprava je jednoduše proveditelná povytáhnutím sedací části dopředu a zaklopením opěrky. Úložný prostor se nachází v rohové části pohovky. Kovové nožky ve vzhledu chromu upevňují moderní vzhled. Možnost levé i pravé úpravy. Stabilní dřevěná konstrukce. Cena této sedačky se pohybuje v rozmezí 13.000-15.000 Kč. Vhodné je i umístění pohovky do prostoru, ze všech stran korpusu je potahová látka vzhledu kůže. Sedací plocha a opěradlové polštáře jsou potaženy kvalitní strukturovanou látkou odolnou proti oděru. Rozměry: výška 86 cm včetně polštářů, hloubka 106 cm, výška sedu 41 cm, hloubka sedu 70 cm. Plocha lůžka 210 x 150 cm. 25

Rohová čalouněná pohovka, rozkládací Riga Obr. 12. Pohovka Riga hnědá Obr. 13. Pohovka Riga černá Obr. 14. Pohovka Riga béžová Obr. 15. Pohovka Riga rozložená Rohová čalouněná pohovka Riga se sedmi volnými polštáři stojí na atraktivních kovových nožkách v barvě chromu. Obsahuje kvalitní pružinové jádro a čalounění z polyeterové pěny. Lůžkové úprava je jednoduše proveditelná povytáhnutím sedací části dopředu a zaklopením opěrky. Úložný prostor se nachází v rohové části pohovky. Pohovka je vhodná i pro umístění do prostoru. Cena pohovky se pohybuje v rozmezí 15.000 17.000 Kč. Rozměry: výška 90 cm včetně polštářů, hloubka 96 cm, výška sedu 45 cm, hloubka sedu 60 cm.. Plocha lůžka 222 x130 cm. 26

Moderní rohová pohovka Obr. 16. Moderní rohová pohovka béžová Obr. 17. Moderní rohová pohovka hnědá Obr. 18. Moderní rohová pohovka rozložená Moderní rohová pohovka. Rozkládací s úložným prostorem. Otoman může být namontován vlevo nebo vpravo. Pohovka obsahuje tří opěradlové a dva područkové polštáře. Nožky jsou plastové chromového vzhledu. Lůžková úprava funguje stejně jako u předchozích dvou typů jednoduchým povytáhnutím sedací části dopředu a zaklopením opěrky. Cena této pohovky se pohybuje kolem 8.000 10.000 Kč. Rozměry: výška 82 cm včetně polštářů, hloubka 82 cm. Výška sedu 40 cm, hloubka sedu 68 cm. Plocha lůžka 135 x 200 cm. 27

Rozkládací pohovka Manstad Obr. 19. Pohovka Manstad Obr. 20. Pohovka Manstad rozložená Rohová rozkládací pohovka s úložným prostorem. Dle výrobce je to pohovka, lenoška a dvojlůžko v jednom. Samostatný úložný prostor v rohové, okrajové části pro uložení např. ložního prádla. Výsuvný díl má potah ze stejné látky jako pohovka, vysunutím vytvoříte pohodlnou lenošku. Na konstrukci jsou použity materiály: masivní borovice, masivní smrk, masivní buk, dřevotřísková deska a překližka, melaminová fólie. Cena této pohovky se pohybuje v rozmězí 8.000 9.000 Kč. Rozměry výrobku: výška 73 cm včetně polštářů, hloubka 90 cm, šířka 240 cm, hloubka sedu 60 cm, výška sedu 45 cm, plocha lůžka 140 x 204 cm. 28

Rohová rozkládací pohovka Amor Obr. 21. Pohovka Amor Ladná rohová sedací souprava, rozkládací, s úložným prostorem. Tato pohovka je celočalouněná, neobsahuje volné polštáře. Cena pohovky se pohybuje v rozmezí 10.000 12.000 Kč. Možnost dokoupení křesla. Rozměry: cca v85 x 95, výška sedu 45 cm, hloubka sedu 65 cm, šířka 230 cm, hloubka otomanu 180 cm. Rozhodnutí o konkrétním typu sedací soupravy Rozhodování o konkrétním typu sedačky a křesel bude řešeno po fázi rozhodování uživatelů o typu a rozsáhlosti rekonstrukce interiéru a bude řešeno s uživateli osobně. Proces realizace rekonstrukce není jednoduchý a důležitost výběru konkrétního nábytkového vybavení patří až k jeho konci. Z požadavků uživatelů je již nyní jisté, že se bude jednat o pohovku rohovou a rozkládací, čemuž je podřízen tento přehled možných variant. Důvody proč tomu tak jsou popsány a vysvětleny výše. 29

6.6 Půdorysná řešení a komunikační zóny Komunikační zóny Při úvahách o rozmístění nábytku musíme zcela logicky vycházet z předpokládaného provozu, jaký je pro danou místnost určen. Dost časté prohřešky proti dobrému provozu a tedy i dobré funkci bytu způsobuje nevhodně umístěný nábytek např. u oken a tím ztěžující jejich čištění a větrání místnosti. Nábytek špatně umístěný v prostoru může dokonce způsobit naše zranění. Jelikož obývací pokoj plní většinou také shromažďovací funkci, je třeba dbát na dostatečný prostor např. pro malé děti, přemíra nábytku tuto funkci zcela jistě znesnadní. Může zde platit známé heslo: méně někdy znamená více. Příklady správně a špatně uspořádaného nábytku Obr. 22. Správné a špatné řešení uspořádání nábytku 30

Hála (2009) dělí interiér do tří zón: zóna komunikační zóna činností zóna úložná Komunikační zóna je prostorem, který potřebujeme pro pohyb v bytě a v místnosti, prochází celým obytným prostorem. Je to prostor, jež by měl zůstat volný a nekolidovat se zařizovacími předměty. Bez respektování pravidel pro jeho tvorbu se stává dispoziční řešení chaotickým a hlavně nefunkčním. V běžné praxi navrhování dispozičního řešení je práce s touto zónou většinou intuitivní, ale ne vždy správná. 11 Pravidla pro práci s komunikační zónou: tato zóna je vždy ohraničená vstupy a výstupy z místností, pokud má místnost okno, je nutné k němu zajistit přístup pro jeho otevření a čištění šířka zóny musí být minimálně stejné šířky jako dveře, aby bylo možné v případě požáru opustit místnost šířka zóny musí být uzpůsobena pohybu osob nesoucích předměty a osob pohybujících se pomocí berlí komunikační zóna musí umožnit přístup ke všem zařizovacím předmětům a neomezovat jejich funkční využití komunikační zóna musí umožňovat pohyb v místnosti i pro více osob najednou v komunikační zóně musí být umístěny všechny potřebné prvky řídící technologie v místnosti vypínače, ovladače topení, vzduchotechniku a musí počítat s jejich případnou opravou, nebo výměnou nejfrekventovanější oblasti by měly být u hlavního vstupu do místnosti komunikační zóna slouží nejen pro pohyb osob, ale i pro manipulaci s předměty komunikační zóna musí v případech styku s úložnou zónou umožňovat dostatečný prostor pro manipulaci s ukládanými předměty. 11 Ing. Arch. Hála Boris, Interiér tvorba obytného prostoru 2009, strana 116 31

Půdorys současné dispozice 4750 4780 9280 4400 3050 3450 Obr. 23. Půdorys současné dispozice řešeného interiéru 32

Půdorysná řešení Předpokladem pro dobrou komunikaci mezi osobami je prostor tomu uzpůsobený. Tudíž všechny návrhy vychází ze spojení obou řešených místností. Ze současného vybavení interiéru zůstane původní kuchyňská linka, a to z důvodu ekonomického. Současná kuchyň je plně funkčně a esteticky vyhovující současným uživatelům, včetně mě a není nutné ji nahrazovat třebaže modernější, nebo vybavenější kuchyní. Jediné vybavení, které určitě doporučuji je myčka nádobí, která v aktuální kuchyni chybí. Je zde možnost umístění myčky nádobí do prostoru vedle dřezu, kde by myčka nahradila jednu z úložných skříněk. V tomto prostoru je dobrá dostupnost přívodu vody a odvodu odpadu. S touto variantou již uživatelé počítali dříve, nyní je jen otázkou ekonomického hlediska, jestli se tato varianta stane realitou a v jakém časovém horizontu to bude. Rozhodnutí o realizaci pořízení a zabudování myčky nádobí nijak neovlivňuje žádný z následujících návrhů. I přes ponechání současné kuchyňské linky se nabízejí možnosti na úpravu a zdokonalení kuchyňských prostor. Nejprve je to samozřejmě již výše v této práci zmíněná výměna podlahy. Dále opět již zmíněné umístění bodových světel na horních skříňkách ze spodu tak, aby svítily na pracovní plochu. S tímto nápadem se při výrobě kuchyně také počítalo a horní skříňky jsou uzpůsobené pro tento z mého pohledu velice výhodný doplněk. Výhodný tedy především pro osoby připravující jídlo, nebo jinak pracující na pracovních deskách kuchyňské linky při obou protilehlých částech kuchyně. A také zlepšení viditelnosti při používání dřezu, například při umývání nádobí. Jistým nápadem je optické rozdělení kuchyňského prostoru od jídelního a obývacího prostoru v podobě snížení stropu konstrukčním dřevěným, případně laminovaným dřevotřískovým prvkem do něhož by bylo možné zabudovat další osvětlení v podobě bodových světel, nebo zářivkových trubic. Dalším umocněním a optickým vymezením pracovních prostor kuchyně může být zvýšení pracovní plochy kuchyňské linky v její prostorově umístěné části. Toto vyvýšení by mělo vyvolat dojem jakéhosi baru, jehož hloubka by byla například do jedné třetiny pracovní plochy od prostor jídelního stolu a z tohoto prostoru by mohly být umístěny vysoké barové židle pro eventuelní konzumaci jídla a současně pro komunikaci s osobou pracující v kuchyni. Všechna tato řešení budou konzultována s uživateli a v závislosti na rozhodování, které může být etapové a měnit se v průběhu samotné realizace. 33

Půdorysy částečného probourání stěny mezi kuchyní a obývacím pokojem Návrh 1 Prvním návrhem je částečně vybouraná stěna mezi kuchyní a obývacím pokojem o velikosti klasických dveří, to znamená o průchodné šířce 900 mm. Tento otvor je uzavíratelný posuvnými dveřmi. Posuvnými proto, aby nepřekáželi v prostoru při jejich otevírání/zavírání a také z důvodu funkčního začlenění do interiéru. Klasické dveře otvíravé kolem své vertikální jedné boční plochy by nevzbuzovaly dojem propojené místnosti, ale naopak by byly prvkem oddělujícím dvě místnosti a umocňovaly by pocit samostatných místností, což je následek, kterého nechci dosáhnout. Co se týče sledování televize z prostor kuchyně, je viditelnost omezená pouze z pozice u sporáku, kde sice tráví hospodyně nejvíce času, vhledem k pracovní ploše po pravé straně od sporáku je tento nejpoužívanější prostor ještě umocněn (prostor kde začíná dvojpřímka směrem k televizi). Navíc je tato vzdálenost přibližně sedm a půl metru, což je podstatně víc než podle Hály (2009). Ten píše, že optimální vzdálenost sledování televize je dle různých autorů jiná. Někteří uvádějí minimum jeden a půl násobek úhlopříčky až po dvoj, nebo dvou a půl násobek. Jiní uvádějí optimální vzdálenost minimálně trojnásobek úhlopříčky televize. O maximální vzdálenosti se nepíše, ale dle mého názoru je sedm a půl metru příliš pro většinu lidí a lze říci, že sledování z takovéto vzdálenosti může být přínosné jako nějaká kulisa při jiné činnosti. Ovšem toto využití televize pro její sledování z kuchyně nám stačí. Nelze předpokládat, že při běžných činnostech v kuchyni bude uživatel sledovat televizi s takovou zaujatostí, aby ji vnímal při kuchyňských pracích stejně intenzivně jako při cíleném sledování při relaxaci z prostor obývacího pokoje. V tomto návrhu jako jediném zůstávají původní dveře mezi chodbou a obývacím pokojem. Důvodem je jednak ekonomické hledisko a také uchování možnosti používání těchto dveří. Zůstane zachována komunikace mezi chodbou a jednotlivými místnostmi a přibude přímá komunikace mezi kuchyní, jídelním prostorem a obývacím pokojem. Jelikož je tento návrh brán jako ekonomicky nenáročný, je zde bráno v úvahu ponechání rohové sedačky v kuchyni pro stolování, jídelního stolu a vybraných nábytkových kusů v obývacím pokoji. Jako velkou nevýhodu tohoto návrhu považuji sledování televize proti oknu. Toto sice nemusí být vždy nevýhodou. V tomto případě se však okno nachází z pohledu světových stran směrem na západ a především v odpoledních hodinách letních měsíců je intenzita slunce tak silná, že sledování 34

televize značně znepříjemňuje. Z vlastní zkušenosti můžu říci, že i když je současný stav uzpůsoben tak, že slunce svítí na osoby sledující televizi z pravé strany, tudíž se nedívají přímo proti oknu, je sledování natolik znepříjemněno, že je lepší se nedívat vůbec. Tento problém je možné úspěšně vyřešit pomocí závěsů, nebo žaluzií, nicméně zatemněním okna způsobíme zatemnění celého interiéru a dosáhneme kolize s cílem a požadavkem prosvětlení kuchyně, což by tedy bylo patrné převážně u dalších návrhů. Obr. 24. Půdorys návrhu č. 1 Obr. 25. Komunikační zóny návrhu č. 1 Klady: - ekonomicky nenáročné řešení - komunikace chodba - obývací pokoj - kuchyně Zápory: - nesplnění požadavku o prosvětlení kuchyně - nepřirozená poloha při sledování televize z pohovky - omezené stolování - sledování televize proti oknu - omezené sledování televize z kuchyně 35

Návrh 2 V druhém návrhu je na rozdíl od prvního jen jeden vstup do prostor obývacího pokoje, a to z kuchyňské, respektive jídelní části. Původní dveře do obývacího prostoru z chodby jsou zazděny a dvojité posuvné dveře mezi dvěmi řešenými místnostmi jsou tedy oproti prvnímu návrhu zvětšeny a nabízí možnosti uzavřených místností, nebo v případě otevření obou křídel spojený prostor celého interiéru, což je cíl, ke kterému se chceme dostat. Velké dveře a stále ještě část původní příčky, rozdělující obě místnosti, nám nenabízí příliš prostoru pro nábytkové kusy, především skříňky. Pro umístění televizoru lze volit pouze samostatnou skříňku, nikoliv celou obývací stěnu. Televizor je umístěn ve stejném místě rohu obývacího pokoje z důvodu viditelnosti z kuchyňských prostor, ale opakuje se problém se vzdáleností televize při jejím sledování z kuchyně. Oproti prvnímu návrhu je jedna změna spojená s velikostí otvoru mezi kuchyní a obývacím pokojem a dvoukřídlovými posuvnými dveřmi. A to ta skutečnost, že při otevření obou dveří lze sledovat televizi z jakékoliv části kuchyňského prostoru. Sledování televize z prostoru pohovky je v tomto případě na rozdíl od prvního návrhu přirozené a v případě možnosti otáčení televize, ať už zajištěné konstrukčním řešením skříňky, nebo otáčivým podstavcem televize, vhodné pro uživatele nacházející se konkrétně v obývacím pokoji, jídelně, kuchyni. V případě více osob chtějících sledovat televizi, ale nacházejících se v různých prostorech řešit kompromisem, a to natočením televize tak, aby měli možnost vidět všichni zúčastnění. I v tomto návrhu dochází k problému se sledováním televize proti oknu. Z ekonomického hlediska se jedná opět o úspornější návrh, zůstává původní jídelní kout rohová sedačka, jídelní kruhový stůl a dvě židle. Nábytku v obývacím prostoru není mnoho, a v porovnání se současným stavem se může zdát, že je ho až žalostně málo. Ale jak bych si dovolil zde říci, někdy méně znamená více a dle mého názoru to zde v renovaci našeho interiéru platí v plném rozsahu. Nejen v tomto druhém návrhu, ale obecně při řešení realizace tohoto interiéru se méně nábytku ztotožňuje s požadavky o prosvětlení interiéru, jeho modernizaci a reprezentativnosti. Ze zobrazených komunikačních zón lze vypozorovat jakési komunikační centrum v oblasti posuvných dveří mezi jídelním stolem a vstupem z chodby. Umístění vybavovacích předmětů je převážně po obvodu místnosti u stěn a proto tato dispozice obývacího prostoru nabízí možnosti přesunu osob středem místnosti bez nutnosti obcházení některého z vybavovacích předmětů. 36

Obr. 26. Půdorys návrhu č. 2 Obr. 27. Komunikační zóny návrhu č. 2 Klady: - ekonomicky nenáročné řešení - méně nábytku - sledování televize z jakýchkoliv prostor kuchyně Zápory: - omezený prostor na umístění nábytku - omezené stolování - sledování televize proti oknu - velká vzdálenost televize z prostor kuchyně 37