Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu. Jindřichův Hradec IMZH. Diplomová práce. Bc. Šárka Smetanová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec IMZH Diplomová práce Bc. Šárka Smetanová 2011

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec IMZH Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje Vypracoval: Bc. Šárka Smetanová Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej Lešetický Kolín, duben 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Kolín, duben 2011 podpis studenta

Anotace Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje Teoretické přiblížení postupů finanční analýzy a následná aplikace na konkrétní údaje Oblastní nemocnice Kolín, a.s. Zhodnocení finanční situace společnosti a jejího vývoje v letech 2008 a 2009. Kolín, duben 2011

Obsah Úvod... 1 1. Profil společnosti... 3 1.1. Historie nemocnice... 6 1.2. Rekonstrukce nemocnice... 7 2. Hospodaření společnosti... 8 3. Organizační uspořádání... 9 3.1. Orgány a struktura akciové společnosti k 31.12.2009:... 9 3.2. Struktura činnosti nemocnic a jednotlivých oddělení... 10 3.2.1. Nemocnice Kolín... 10 3.2.2. Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově... 12 4. Základní principy účtování... 13 4.1. Způsob ocenění majetku... 13 4.1.1. Ocenění a způsob účtování zásob... 13 4.1.2. Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností... 14 4.1.3. Ocenění cenných papírů a majetkových podílů... 14 4.1.4. Ocenění příchovků a přírůstků zvířat... 14 4.2. Odpisování... 14 5. Finanční analýza... 15 5.1. Uživatelé finanční analýzy... 16 5.2. Zdroje informací potřebných pro finanční analýzu... 17 5.2.1. Rozvaha... 17 5.2.2. Výkaz zisku a ztráty... 17 5.2.3. Přehled o peněžních tocích... 18 5.2.4. Příloha k účetní závěrce... 18 5.2.5. Výroční zpráva... 18 5.3. Techniky a metody finanční analýzy... 19

5.3.1. Kvantitativní metody testování... 19 5.3.2. Horizontální a vertikální analýza... 20 5.4. Poměrová analýza... 22 5.4.1. Ukazatele rentability... 22 5.4.2. Ukazatele aktivity... 24 5.4.3. Ukazatele zadluženosti... 25 5.4.4. Ukazatele likvidity... 25 5.4.5. Ukazatele produktivity práce... 26 5.4.6. Ukazatele kapitálového trhu... 27 5.4.7. Časové srovnání poměrových ukazatelů... 27 6. Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a. s.... 29 6.1. Horizontální a vertikální analýza... 29 6.1.1. Horizontální a vertikální analýza rozvahy... 29 6.1.2. Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát... 33 6.1.3. Horizontální a vertikální analýza výkazu cash flow... 42 6.1.4. Analýza pracovního kapitálu... 44 6.2. Analýza poměrových ukazatelů... 45 6.2.1. Ukazatele rentability... 45 6.2.2. Ukazatele aktivity... 46 6.2.3. Ukazatele likvidity... 47 6.2.4. Ukazatele zadluženosti... 48 6.2.5. Ukazatele produktivity práce... 48 6.2.6. Ukazatele kapitálového trhu... 49 6.3. Bonitní a bankrotní modely... 50 6.3.1. Kralickův test... 50 6.3.2. Almanův index... 52 6.4. Srovnání s odvětvím... 53 6.4.1. Vybrané ukazatele nemocnic v ČR... 53 Závěr... 57

Úvod - 1 - Cílem práce je zmapování finanční situace Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje v letech 2007-2009. Tyto roky jsou pro ni důležité z hlediska rozvoje, růstu a pokroku. Od roku 2005, kdy byla Oblastní nemocnice Kolín zapsána do obchodního rejstříku jako obchodní společnost, se začal rozvíjet velký projekt na rekonstrukci a modernizaci celého areálu nemocnice. To také ovlivňuje finanční výsledky nemocnice. Kvůli velkým investicím se nemocnice v letech 2007 a 2008 potýká se ztrátou, ale díky zvýšení výnosů se tento problém v roce 2009 podaří překonat. Práce je rozdělena na tři základní části. První část obsahuje profil a představení společnosti, její historii, účel, základní informace o rekonstrukci a všeobecné údaje o hospodaření společnosti, organizační uspořádání a struktura Oblastní nemocnice Kolín a.s. Další částí je teoretický popis postupu a metod finanční analýzy. Finanční analýza není pouze aplikací několika dobře známých postupů, ale spíše koloběhem, kde se v každém dalším kroku mohou objevit další souvislosti, které nám umožní vidět firmu v jiném světle a může nás donutit i předchozí závěry přehodnotit. Výběr ukazatelů by měl obsahovat ty ukazatele, které jsou pro pochopení finanční situace důležité. Při finanční analýze je nutné soustředit se na to, aby výstupy z ní byly srozumitelné a použitelné pro další instituce. Při finanční analýze spoléháme na veřejně dostupné informace nebo na ty, které nám společnost poskytne. Hlavním zdrojem údajů o situaci firmy je výroční zpráva nebo alespoň finanční výkazy. Musíme brát v potaz, že každý účetní záznam je určitou redukcí reality a proto se musíme snažit takovéto redukci porozumět, abychom realitu co nejvíce pochopili. Poslední částí je samotná finanční analýza, aplikace teoretických modelů na konkrétní údaje Oblastní nemocnice Kolín, a. s. kde si nejprve zjednodušíme účetní výkazy pro potřeby analýzy. Provádíme horizontální a vertikální analýzu těchto zjednodušených finančních výkazů, dále analýzu poměrových ukazatelů a bonitní a bankrotní modely pomocí Kralickova rychlého testu a Altmanova indexu

- 2 - důvěryhodnosti. Posledním krokem finanční analýzy je srovnání hodnot Oblastní nemocnice Kolín s celorepublikovým průměrem z roku 2008. Zde se zaměřujeme na srovnávání počtu zaměstnanců, platové podmínky a základní ekonomické údaje srovnatelných nemocnic a nemocnic ve Středočeském kraji. Na závěr zhodnotíme finanční situaci nemocnice, poznatky a výsledky finanční analýzy. V přílohách nalezneme účetní výkazy společnosti, použitá literatura je uvedena v seznamu. Doplňující informace pocházejí z článků a rozhovorů s ředitelem nemocnice a ze stránek statistického úřadu.

- 3-1. Profil společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje byla založena Středočeským krajem na základě notářského zápisu, sepsaného dne 23. března 2005 se základním kapitálem 2.000.000,- Kč. Do obchodního rejstříku byla zapsána dne 21. června 2005 a jediným akcionářem je Středočeský kraj. Rozhodnutím Zastupitelstva Středočeského kraje ze dne 27. června 2005 a na základě smlouvy o nájmu podniku byl Oblastní nemocnici Kolín, a.s. pronajat od 1.7.2005 podnik, který tvoří soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání, které slouží k podnikání, a který byl dosud provozován jako Nemocnice Kolín. Předmětem podnikání je poskytování zdravotní péče v rozsahu daném registrací nestátního zdravotnického zařízení a další činnosti dle koncesních listin a živnostenských oprávnění ONK, a.s. K datu 20. září 2005 byly na základě rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje a uzavřených smluv o vkladu podniku do Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje vloženy podniky, které byly dříve provozovány jako Nemocnice a sdružení zdravotnických zařízení Nymburk, Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem Stará Boleslav a Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově. Zápis vkladu těchto podniků byl proveden 1. 11. 2006 na celkovou výši základního kapitálu 857.500.000,- Kč neveřejným úpisem akcií jediného akcionáře Středočeského kraje z titulu započtení jeho pohledávky. Ke dni 29. 6. 2007 byly část podniku akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna NsP Brandýs nad Labem prodána společnosti PP Hospitals s.r.o. Ke dni 31. 8. 2007 byla část podniku akciové společnosti Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna NsSZZ Nymburk prodána Městu Nymburk. Ke konci roku 2008 se Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje sestávala ze dvou provozoven: Nemocnice Kolín a Léčebny dlouhodobě nemocných Na Vojkově.

- 4 - Základní kapitál tvoří 1 ks hromadné akcie v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 876.800.000,- Kč. Jediným akcionářem je Středočeský kraj. Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje, provozovna Nemocnice Kolín (dále jen Nemocnice Kolín) zajišťuje komplexní základní a speciální zdravotnickou péči pro okres Kolín a ve specializovaných oborech pro spádové území okresů Kutná Hora a Nymburk. Nemocnice Kolín měla v roce 2008 14 oddělení s celkovým počtem 560 lůžek (z toho 21 novorozeneckých) a vyšetřovací a ambulantní činnost v dalších 13 odděleních. Chod nemocnice zajišťovalo 993 zaměstnanců, z toho 178 lékařů, 5 farmaceutů, 6 dalších vysokoškoláků a 512 středních zdravotnických pracovníků. V roce 2009 poskytovala Nemocnice Kolín lůžkovou péči na 14 odděleních s počtem 531 lůžek (z toho 23 novorozeneckých) a vyšetřovací a ambulantní činnost v dalších 19 odděleních. Chod nemocnice zajišťovalo 1029 zaměstnanců, z toho 186 lékařů, 6 farmaceutů, 7 dalších vysokoškoláků a 530 středních zdravotnických pracovníků. Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově poskytuje péči na 100 lůžkách. K hlavním směrům v léčebně-preventivní péči patří: - rozvinutí stomatologických služeb ambulantních i pohotovostních v nově otevřené stomatologické ambulanci - plný provoz nově otevřeného Gerontocentra, vybaveného moderní zdravotnickou technologií, včetně opatření pro usnadnění pohybu osob se sníženou mobilitou a orientací - plný provoz centrálních operačních sálů, jejich maximální a racionální využívání - plný provoz diabetologického centra se zaměřením na komplexnost diagnostické a léčebné péče - další rozvoj zobrazovacích metod zejména v souvislosti s novým pracovištěm magnetické rezonance

- 5 - - mezioborová spolupráce v oblasti zvládání zvlášť závažných stavů ohrožujících život, vč. polytraumat a intenzivní péče, maximální využití nového pracoviště resuscitační a intenzivní péče v novém pavilonu - rozvoj diagnostiky a léčby onemocnění periferních cév - zajištění a rozvoj mamografického screeningu - vzhledem k vybavení endoskopických pracovišť důraz na miniinvazivní metody zejména v gastroenterologii, chirurgii, gynekologii, ortopedii, urologii a pneumologii - endoskopické služby v nadregionálním rozsahu vč. ERCP a zaměření na vyšetřování v rámci programu prevence kolorektálního karcinomu jsou poskytovány v nově otevřeném Endoskopickém centru - nadregionální zajištění kardiostimulací v rámci kardiologie, rozvoj nové diagnostiky díky novému echosonografickému přístroji na interně - další zkracování průměrné ošetřovací doby využitím nových možností diagnostických a léčebných v gynekologii, chirurgii, oftalmologii atd. - využívání nových metod na očním oddělení laser, oční angiografie atd. - využití nového vybavení na rehabilitaci a rozvoj komplexní rehabilitační péče v řadě oborů, zejména neurologii, léčba poinfarktových stavů, po operacích pohybového ústrojí - rozvoj nových metod v hematologii a biochemii, kvalitní histologie - aktivní přístup v transfůzní službě s cílem zajištění dostatku krve a krevních výrobků pro všechny obory nemocnice - spolehlivá mikrobiologie s cílem zvládat složité infekty - další rozvoj nových radiologických metod daný novým kvalitním vybavením radiodiagnostického oddělení - využití kapacity gammakamer na oddělení nukleární medicíny - rozvoj operativy velkých kloubů na ortopedickém oddělení s využitím nejmodernějších metod počítačové navigace s následným využitím nově otevřeného oddělení lůžkové rehabilitace, která umožní rychlejší a kvalitnější rekonvalescenci pacientů - zavedení systémové trmbolýzy u pacientů s ischemickou CMP

1.1. Historie nemocnice - 6 - Kdy a kým byl původní kolínský špitál založen není známo. První zmínky o něm pocházejí z roku 1359, kdy byl špitálem nazýván kostel sv. Jana Křtitele s chalupou vedle něho. Roku 1519 byl dům při kostele přeměněn v nemocnici a později přešel do rukou řádu milosrdných bratří. Roku 1778 vznikla prvotní městská nemocnice na místě obecního dvora. Nejdříve byla tato budova jednopatrová a postupně byla rozšiřována. Z původních 8 postelí byla v roce 1856 rozšířena na 30 a v roce 1878 na 61 postelí. Za zakladatele této veřejné nemocnice je považován Dr. František Bieman. Ale ani rozšíření této nemocnice stále nevyhovovalo požadavkům a proto se okresní zastupitelstvo v roce 1892 rozhodlo vystavět nemocnici novou, tam kde stojí dodnes. Roku 1898 nemocnice zahájila svojí činnost v plném rozsahu. Náklad na pozemky, stavbu a vnitřní zařízení činil asi 140 000 zlatých. Nemocnice měla původně 100 lůžek, později byl počet lůžek rozšířen na 160. Nemocnice byla zařízena tak, že plně vyhovovala požadavkům své doby. Měla dva operační sály pro čistou a hnisavou chirurgii a v zahradě byl oddělen pavilón pro infekční nemoci. V roce 1913 byla nemocnice vybavena rentgenovým přístrojem. Vedení této nemocnice měl primář MUDr. Josef Šil až do roku 1914, kdy je převzal, jako primář MUDr. Jan Šil. V letech válečných dosahuje frekvence nemocnice nejvyšších hodnot. V roce 1914 se stala nemocnice součástí vojenské pozorovací stanice s filiálkou v okresním chorobinci o 130 postelích. Okresní chorobinec byl později převzat vojenskou správou. V únoru 1916 byla nemocnice vrácena svému účelu.

- 7-1.2. Rekonstrukce nemocnice V Kolínské nemocnici právě probíhá rozsáhlá rekonstrukce. V roce 2009 bylo nově otevřeno zrekonstruované geriatrické a rehabilitační oddělení, Endocentrum, které je nejmodernějším svého druhu ve středních Čechách a byla zřízen nová zubní ordinace s pohotovostní službou o víkendech. V současné době se plánuje otevření zrekonstruovaného oddělení Nukleární medicíny, kam za přispění Středočeského kraje byl umístěn nový diagnosticky přístroj SPECT/CT. V lednu začala výstavba tzv. pavilonu F, nyní probíhá výstavba pavilonu D pavilonu určeného pro dětské pacienty a rekonstrukce pavilonu N současného chirurgického pavilonu. Vše za významné finanční podpory Středočeského kraje a prostředků regionálního operačního programu EU. Oblastní nemocnice Kolín investuje v následujících dvou letech přes 600 milionů korun do své modernizace. Opraví pavilon chirurgických oborů a postaví k němu nové lůžkové oddělení. Pacienti budou mít daleko vyšší komfort hotelových služeb, pokoje budou maximálně dvoulůžkové se samostatným sociálním zařízením. Komfortnější zázemí bude mít také personál. Součástí akce je i nákup nových technologií, které zvýší kvalitu poskytovaných služeb. Vznikne mimo jiné miniinvazivní pracoviště, nová biochemická linka, opraví se neurologická a ortopedická JIP a některé ambulantní provozy. V pavilonu bude také nové výdejní místo lékárny s nepřetržitou službou. Nový pavilon se 100 lůžky pro operační obory se už začal stavět. Během výstavby bude zahájena rekonstrukce přiléhající budovy ortopedie a chirurgie. Stavební práce nepřeruší provoz tohoto oddělení. Na nezbytnou dobu se někteří pacienti stěhují do nemocnice v sousední Kutné Hoře, kterou bude kolínská nemocnice od ledna provozovat.

- 8-2. Hospodaření společnosti Hospodaření organizace: Celkové náklady za rok 2008 849 365 Celkové výnosy za rok 2008 842 891 - z toho výnosy z regulačních poplatků 20 069 Hospodářský výsledek v tis. Kč za rok 2008-6 474 Hospodářský výsledek ONK, a.s., nemocnice Středočeského kraje ovlivnilo účtování odložené daně z příjmu právnických osob za rok 2008. Odložená daň z příjmu právnických osob -951 tis. Kč Celkové náklady za rok 2009 909 709 Celkové výnosy za rok 2009 912 175 - z toho výnosy z regulačních poplatků 19 245 Hospodářský výsledek v tis. Kč za rok 2009 2466 Hospodářský výsledek ONK, a.s., nemocnice Středočeského kraje ovlivnilo účtování odložené daně z příjmu právnických osob za rok 2009. Odložený daňový závazek za rok 2009 2 509 tis. Kč

- 9-3. Organizační uspořádání 3.1. Orgány a struktura akciové společnosti k 31. 12. 2009: Přestavenstvo: Předseda představenstva: Člen představenstva: Člen představenstva: Mgr. Aleš Buriánek JUDr. Jan Mach MUDr. Vladimír Lemon Dozročí rada: Předseda dozorčí rady: JUDr. Karel Molnár Členové dozorčí rady: Ing. Miloš Petera Robin Povšík Ing. Zuzana Moravčíková Vedení akciové společnosti: Ředitel: MUDr. Petr Chudomel Náměstek pro LPP: MUDr. Pavel Hoffmann Ekonomicko-technický náměstek: Ing. Roman Uhlík Hlavní sestra: Irena Šandová Organizační struktura: Oblastní nemocnice Kolín, a.s., nemocnice Středočeského kraje se ke konci roku 2009 sestávala ze dvou provozoven: Nemocnice Kolín Ředitel: MUDr. Petr Chudomel Náměstek pro LPP: MUDr. Pavel Hoffmann Ekonomicko-technický náměstek: Ing. Roman Uhlík Hlavní sestra: Irena Šandová Léčebna dlouhodobě nemocných Pověřený řízením: MUDr. Jiří Med

- 10-3.2. Struktura činnosti nemocnic a jednotlivých oddělení 3.2.1. Nemocnice Kolín Interní oddělení Lůžková část: 95 lůžek Jednotka intenzivní péče: 11 lůžek Odborné ambulance: Ordinace kardiologická vč. antiarytmické a kardiostimulační amb. Revmatologická ambulance Alergologická ambulance Diabetologická ambulance Interní ambulance Endokrinologická ambulance Angiologická ambulance interní Nervové oddělení Lůžková část: 39 lůžek Jednotka intenzivní péče: 6 lůžek Odborné ambulance: Neurologická ambulance vč. EEG, EMG Neurologická ambulance Dětsko-kojenecké oddělení Lůžková část: 71 lůžek (vč. 23 lůžek novorozeneckých a 40 matky s dětmi) Jednotka intenzivní péče: 8 lůžek Odborné ambulance: Alergologie Nefrologie Kardiologie Poradna pro rizikové děti Pohotovostní příjmová ambulance Dětská lékařská služba první pomoci

- 11 - Gynekologicko-porodnické oddělení Lůžková část: 48 lůžek Odborné ambulance: Ambulance praktického gynekologa Gyn. ambulance pro děti a dorost Odborné gynekologické poradny Centrum prenatální péče Příjmová ambulance Chirurgické oddělení Lůžková část: 56 lůžek Odborné ambulance: Chirurgická ambulance Ambulance všeobecné a plastické chirurgie Mammologická ambulance Cévní ambulance Proktologická ambulance Urologické oddělení Lůžková část: 25 lůžek Odborné ambulance: Urologická ambulance Oddělení dětské chirurgie Lůžková část: 21 lůžek Odborné ambulance: Ambulance dětské chirurgie Oddělení praktického lékaře a tělovýchovného lékaře Oddělení resuscitace a víceoborové intenzivní péče - RIP Lůžková část: 18 lůžek Odborné ambulance: Anesteziologická ambulance Ambulance bolesti Příjmová ambulance Oddělení klinické biochemie Ortopedické oddělení - 49 lůžek Otorinolaryngologické oddělení - 20 lůžek Centrální operační sály (COS) - anestezie

- 12 - Radiodiagnostické oddělení Oční oddělení - 22 lůžek Kožní oddělení - 25 lůžek Oddělení klinické mikrobiologie Oddělení patologické anatomie Oddělení geriatrie a dlouhodobě nemocných - 22 lůžek Oddělení klinické onkologie Dialýza Oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí Endoskopické centrum Oddělení sociálních lůžek - 12 lůžek Rehabilitační oddělení - 20 lůžek následné péče Oddělení nukleární medicíny Transfuzní a hematologické oddělení 3.2.2. Léčebna dlouhodobě nemocných Na Vojkově Oddělení LDN následná péče Primář: Struktura oddělení: MUDr. Jiří Med 100 lůžek LDN ambulanci neprovozuje

- 13-4. Základní principy účtování Používané účetní metody, obecné účetní zásady a způsoby oceňování v předkládané účetní závěrce jsou v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001, a s opatřením Ministerstva financí ČR čj. 281/97 417/2001, kterým se stanoví obsah účetní závěrky pro podnikatele. 4.1. Způsob ocenění majetku 4.1.1. Ocenění a způsob účtování zásob Ocenění a účtování nakupovaných zásob a) zásoby jsou oceněny ve skutečných pořizovacích cenách, které zahrnují nákupní cenu, vedlejší pořizovací náklady (z nich dopravné, clo, provize, jiné) nejsou součástí pořizovací ceny a jsou účtovány přímo do nákladů b) účtované způsobem A c) pro výdej ze skladu jsou používány a. metoda FIFO sklad dopravy b. vážený aritmetický průměr počítaný skladovým softwarem vždy po každém pohybu jednotlivé skladové položky všechny ostatní sklady c. jiný způsob sklad OTS ceny podle ceníku VZP, rozdíly jsou účtovány na cenové odchylky Ocenění zásob vytvořených vlastní činností a) ve skutečných výrobních nákladech zahrnujících přímé náklady a výrobní režii sklad lékárny b) v předem stanovených nákladech zahrnujících přímé náklady a výrobní režii sklad nemocničního bufetu c) účtované způsobem A d) vydané ze skladu oceněné skladovými cenami

- 14-4.1.2. Ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností Účetní jednotka nemá dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. 4.1.3. Ocenění cenných papírů a majetkových podílů Ve sledovaném účetním období účetní jednotka nevlastnila žádné cenné papíry, majetkové podíly ani deriváty. 4.1.4. Ocenění příchovků a přírůstků zvířat Ve sledovaném účetním období účetní jednotka nevykazovala příchovky ani přírůstky zvířat. 4.2. Odpisování Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého hmotného majetku sestavila účetní jednotka v interní směrnici v souladu s 28 odst. 2 zákona o účetnictví a vycházela z předpokládané doby jeho používání. Účetní a daňové odpisy se nerovnají. Odpisový plán účetních odpisů dlouhodobého nehmotného majetku sestavila účetní jednotka v interní směrnici v souladu s 28 odst. 2 zákona o účetnictví a vycházela z předpokládané doby jeho používání.

- 15-5. Finanční analýza Finanční analýza podniku analyzuje finance podniku. Podnikové finance mohou být definovány jako pohyb peněžních prostředků, vyjádřený peněžními toky. Finanční analýza hodnotí finance podniku podle toho, jaká míra vychýlení z dané rovnováhy se dá ještě poměrně snadno napravit nebo co by mohlo přivodit vážnější finanční problémy (stabilní nebo labilní finanční rovnováha). O stavu finanční rovnováhy vypovídá výkonnost a finanční postavení na základě účetní závěrky, analýza poměrových ukazatelů a syntetické zobrazení stavu finanční situace podniku. Finanční analýza zkoumá minulý pohyb peněžních prostředků podniku s cílem popsat vývoj finanční situace. K analytickým prostředkům patří horizontální analýza časové řady účetních výkazů a časové srovnání poměrových ukazatelů. Zkoumá provozní, investiční a finanční činnost jako činitele působící na vývoji finanční situace. Posuzuje se participace finančního řízení na změnách fin. situace s cílem poznat, zda je management schopen udržet vývoj financí podniku pod kontrolou. 1 Finanční analýza hodnotí fungování mechanismu financí podniku podle stavu a vývoje finanční situace, a podle účinků provozní, investiční a finanční činností na vývoji finanční situace. 2 Finanční analýza spoléhá na veřejně dostupné informace nebo informace, které společnost poskytne. Jedná se zejména o výroční zprávu společnosti, finanční výkazy, tiskové zprávy nebo prohlášení. Největším problémem mohou být položky označené jako ostatní nebo jiné, které není možné bez dalších informací zařadit. Výchozím bodem finanční analýzy je vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Zde můžeme vidět absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech. 1 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 19, EKOPRESS, Praha, 2009 2 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 20, EKOPRESS, Praha, 2009

- 16-5.1. Uživatelé finanční analýzy Informace týkající se finanční situace podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýza je důležitá pro akcionáře, věřitele a další externí uživatele, stejně tak pro podnikové manažery. Každý z nich má své specifické zájmy, s nimiž jsou spojeny určité ekonomické rozhodovací úlohy. Všichni uživatelé potřebují mít přehled, aby mohli řídit. Podle toho kdo provádí a vyžaduje finanční analýzu, ji můžeme dělit na interní a externí. Uživateli jsou především manažeři, investoři, banky a věřitelé, obchodní partneři, zaměstnanci, stát a jeho orgány, konkurenti. Manažeři používají informace z finanční analýzy pro dlouhodobé a krátkodobé finanční řízení podniku a umožňují jim vytvoření zpětné vazby mezi rozhodnutím a jeho důsledkem. Investoři jsou primárními uživateli informací obsažených ve finančních výkazech, chtějí si ověřit, zda své finanční prostředky vložili správně, rozhodují se o budoucích investicích a zajímají se o stabilitu a likviditu podniku. Věřitelé vyžadují informace o finančním stavu potencionálního dlužníka, aby se mohli rozhodnout, zda poskytnout úvěr a v jaké výši. Banka posuzuje takzvanou bonitu dlužníka. Analyzuje strukturu majetku a finanční zdroje, ziskovost a rentabilitu. Dodavatelé se zajímají o to, zda podnik bude schopen hradit závazky. Odběratelé se zaměřují na finanční situaci dodavatele při dlouhodobém obchodním vztahu, aby při případném jeho bankrotu neměli potíže s vlastní výrobou. Konkurenty zajímá finanční situace podobných podniků, aby mohli srovnávat výsledky hospodaření. Zaměstnancům jde o zachování pracovních míst a mzdové podmínky, mají zájem na prosperitě a hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Stát zajímají finanční a účetní data z důvodů statistických, kontrolních a kvůli formulaci hospodářské politiky státu. Existuje jistě ještě mnoho dalších zájemců o finanční analýzu podniku, jako například daňoví poradci, burzovní makléři, novináři a široká veřejnost. Uživatelé mohou využívat řadu zdrojů informací, jako jsou výroční zprávy, informace specializovaných firem atp.

- 17-5.2. Zdroje informací potřebných pro finanční analýzu Finanční analýza vyžaduje mnoho dat z různých zdrojů. Data jsou klíčovou součástí kroků finanční analýzy. Součásti postupných kroků finanční analýzy jsou data, metody analýzy, provedení analýzy, interpretace výsledků analýzy, syntéza a formulace závěrů a úsudků. 3 Informace se získávají především z vnitřních zdrojů z účetních výkazů finančního účetnictví, od analytiků a manažerů a z výroční zprávy. Dále z vnějších zdrojů jako jsou roční zprávy emitentů, burzovní zpravodajství atd. Nejvíce údajů poskytuje finanční účetnictví jako hlavní zdroj ekonomických dat. Základní finanční výkazy, které poskytuje účetnictví jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, příloha k účetní závěrce a výroční zpráva. 5.2.1. Rozvaha Rozvaha je přehled položek aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí k poslednímu dni účetního období v peněžním vyjádření. Aktiva se dělí na dlouhodobý majetek, který si svoji podobu zachovává, odepisuje se a svou hodnotu přenáší do nákladů podniku a krátkodobý oběžný majetek, který se postupně spotřebovává a mění svoji podobu. Dlouhodobý majetek se dále dělí na nehmotný a hmotný. Dlouhodobý nehmotný majetek jsou např. výsledky vývoje, patenty, licence, know-how a software. Mezi dlouhodobý hmotný majetek patří pozemky, budovy, stavby, dopravní prostředky a umělecká díla. 5.2.2. Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty se zabývá náklady a výnosy za jednotlivé činnosti a určuje to, jak se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období. V rozvaze je toto pouze jako jeden údaj. To slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. Je sestavován s uplatněním tzv. akruálního principu, což znamená, že transakce jsou zachycovány a vykazovány v období, s nímž věcně i časově souvisí. Praha, 2009 3 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 33, EKOPRESS,

- 18-5.2.3. Přehled o peněžních tocích Peněžní toky se člení na provozní, investiční a finanční činnost. Provozní činnost je základní výdělečná činnost podniku, která slouží základnímu podnikatelskému záměru. Peněžní toky z této činnosti jsou rozdíl mezi příjmy a výdaji spojenými s běžnou činností. Investiční činnost je pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku jako prodej, poskytování úvěrů, půjček. Finanční činnost vede ke změnám ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Jsou to zejména přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu. 4 5.2.4. Příloha k účetní závěrce Příloha je nutnou součástí účetní závěrky. Jsou v ní obsaženy takové informace, které v rozvaze a výkazu zisku a ztráty nejsou. Objasňuje skutečnosti, které mají význam pro externí uživatele účetní závěrky a usnadňuje vytvoření správného pohledu na finanční situaci a výsledcích hospodaření. Umožňuje srovnání s minulostí a odhad budoucího vývoje. Příloha doplňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje informace o použitých účetních metodách, obecné účetní zásady, způsoby oceňování a odpisování, leasing, vydané dluhopisy, odměny členům představenstva a mnoho dalších. 5.2.5. Výroční zpráva Výroční zprávu upravuje 21 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Musí obsahovat informace o minulém vývoji činnosti účetní jednotky, o jejím předpokládaném vývoji, o výdajích na činnost v oblasti výzkumu a vývoje, o pořizování vlastních akcií, účetní závěrku a informace o tom zdali má účetní jednota organizační složku v zahraničí. Dále obsahuje zprávu představenstva, která podává komentáře k jednotlivým aspektům podnikatelské činnosti. 5 4 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 46, EKOPRESS, Praha, 2009 5 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 50, EKOPRESS, Praha, 2009

- 19-5.3. Techniky a metody finanční analýzy Finanční analýzu účetních výkazů lze v závislosti na konkrétních potřebách provádět určitým způsobem, různě podrobnou, v různých formách a různými technikami. Neexistuje závazný způsob zpracování finanční analýzy. Finanční situace se testuje kvantitativními metodami, které zpracovávají údaje v účetních výkazech. Z účetních výkazů je třeba získat pouze ty informace, které indikují finanční situaci podniku a její vývoj. Obraz o celkové finanční situaci není možné zjistit jen výpočtem, ale domýšlí se úsudkem podle indicií, které naznačují testované kvantitativní vztahy. Je nutné využívat zkušenosti. Systém finanční analýzy není nijak legislativně upraven ani není regulován žádnými předpisy nebo standardy. Toto může způsobit nejednotnost terminologie a postupů, odlišnou interpretaci a srovnávání výsledků. Postupem času byly přijaty určité postupy a techniky při sestavování finanční analýzy. 6 5.3.1. Kvantitativní metody testování Metoda absolutní používá a analyzuje přímo položky účetních výkazů s využitím absolutních neboli extenzivních ukazatelů. Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Můžeme je srovnávat v rámci jednoho podniku. Lze je členit na stavové a tokové. Stavové uvádí údaje o stavu k určitému časovému okamžiku např. stav majetku a finančních zdrojů. Tokové ukazatele vypovídají o vývoji ekonomických veličin za určité období, o změně k níž došlo za určitou dobu, např. výnosy a náklady. Metoda relativní používá vztah dvou různých položek a jejich číselných hodnot s využitím relativních neboli intenzivních ukazatelů. Číselná hodnota těchto ukazatelů vyjadřuje velikost jednoho jevu připadající na měrnou jednotku druhého jevu. Praha, 2009 6 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 53, EKOPRESS,

- 20 - Významné pro finanční analýzu jsou poměrové ukazatele, jsou základním nástrojem metodiky finanční analýzy. Je to podíl dvou extenzivních, stavových nebo tokových ukazatelů. Poměrové ukazatele můžeme rozdělit do pěti základních skupin podle vlastnosti podniku a charakteristik, na které se zaměřuje. Základní charakteristiky - výnosnost (rentabilita) - likvidita - finanční stabilita - solventnost - aktivita (rychlost a doba obratu aktiv) - ukazatele kapitálového trhu 7 5.3.2. Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza pracuje s účetními výkazy, ve kterých je na každém řádku údaj za běžný rok, minulý rok a za uplynulá účetní období. Toto zobrazuje pohyb peněžních a finančních prostředků v tokových i stavových veličinách. Horizontální a vertikální analýza identifikuje klíčové okamžiky ve vývoji finanční situace na pozadí událostí v hospodářském prostředí a v životě podniku. 8 Ve výroční zprávě bychom měli získat informace o tom, proč ve kterém roce stouply krátkodobé závazky, proč klesl dlouhodobý hmotný majetek apod. Cílem je rozbor minulého vývoje finanční situace a jeho příčin se závěry o finančních vyhlídkách podniku. Horizontální analýza je přesnější, je-li vývoj položek vyjádřen rozdíly údajů, které přísluší dvěma sousedícím rokům nebo indexem meziročních změn. Jestliže je k dispozici kvalitní výroční zpráva, lze výrazné pohyby komentovat podle jejich finančních i nefinančních příčin. Již v tomto bodě analýzy je možné vidět, kdy se Praha, 2009 7 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 68, EKOPRESS, 8 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 147, EKOPRESS, Praha, 2009

- 21 - vývoj dvou korespondujících položek dostává do kolize s finančními pravidly. Vertikální analýza je pokročilejším stádiem zkoumání, které zjišťuje procesní strukturu položek uvedených ve výkazech. Základ je rozvahový součet, výkony nebo tržby. Blíží se k poměrovým ukazatelům a je jakýmsi předvojem tradiční analýzy likvidity. Vertikální analýza je vhodným nástrojem pro meziroční a mezipodnikové srovnávání. Horizontální a vertikální analýza rozvahy Existují tři způsoby zpracování hodnot na jednotlivých řádcích. Stanoví se rozdíl mezi údaji za dva roky. Od běžného roku odečítáme rok minulý. Dále vypočítáme podíl běžného a minulého roku. Položkám se přidělí podíl na celkových aktivech či pasivech. Změny v aktivech se srovnají se změnami v pasivech a zkoumají se závislosti a souvislosti s vnitřními a vnějšími vlivy. Slouží pro popis vývoje změn finanční situace společnosti. Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vytváří se pomocí relativních ukazatelů meziroční index (horizontální), procentní podíl položek na tržbách (vertikální). Výsledovka je citlivá na externí vlivy i vlivy na úrovni podniku. Vysvětlení musíme hledat jak ve výroční zprávě, tak i v obecných hospodářských informacích. Horizontální a vertikální analýza přehledu o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích je další výkaz, který je nutné zahrnout do výroční zprávy. Horizontální analýza tohoto výkazu má podobu časového srovnání absolutních ukazatelů za jednotlivé položky po sobě následujících letech. Pomáhá posoudit, do jaké míry se podnik vypořádal s důsledky vnějších okolností. Při časovém srovnání se sleduje vývoj citlivých položek, k nimž patří Cash Flow Netto, změny krátkodobých závazků, krátkodobého bankovního úvěru a krátkodobého finančního majetku. 9 Praha, 2009 9 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 150, EKOPRESS,

5.4. Poměrová analýza - 22 - Vertikální a horizontální analýza sleduje vývoj jedné veličiny, poměrová analýza poměřuje položky vzájemně mezi sebou. Postupy této analýzy se můžeme shrnout do soustavy ukazatelů. Nestačí nám jen jeden ukazatel, protože podnik je složitým organismem a k charakteristice finanční situace je jich třeba více. 10 5.4.1. Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou nejsledovanějšími ukazateli, protože vyjadřují efekt, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem, neboli výnosnost vloženého kapitálu což je součástí mnoha rozhodovacích procesů a je nutný ve většině dlouhodobých rozhodnutí. Jde např. o rozhodování o tom, do jakých projektů investovat, zda koupit či prodat akcie, zda v činnosti podniku pokračovat nebo jí ukončit. Všechny podniky mají společný cíl dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu, kterou je třeba hodnotit v souvislosti s platební schopností a finanční stabilitou, které souvisí s celkovou majetkovou a finanční strukturou. Rentabilita vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku využitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, ziskovosti, která slouží jako hlavní kritérium pro alokaci kapitálu. Ukazatele rentability se používají při hodnocení efektivnosti a výdělečné schopnosti podniku, intenzity využívání majetku, reprodukce a zhodnocení kapitálu. Nejčastěji porovnáváme výnosy s vloženým kapitálem. K měření výnosnosti vloženého kapitálu se nejvíce používají tyto ukazatele: - rentabilita celkového kapitálu - rentabilita vlastního kapitálu - rentabilita dlouhodobého kapitálu - rentabilita tržeb - rentabilita nákladů 11 Praha, 2009 10 Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 29, C.H.Beck, 2008 11 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 79-80, EKOPRESS,

- 23 - Rentabilita celkových aktiv neboli celkového kapitálu (return on asets ROA) ukazuje to, jakého efektu bylo dosaženo z celkových aktiv. Je základním měřítkem rentability. EBIT (Earnings Before Interest and Taxes) je celkovým vyjádřením schopnosti podniku přinášet určitý efekt bez ohledu na způsob financování a platné sazby daní. Daně nesouvisí s reprodukcí kapitálu a podnikový management nemůže výši zdanění ovlivnit. Určité opodstatnění mohou mít v případě porovnávání podniků působících v různých zemích s různými daňovými podmínkami. Rentabilita celkového kapitálu nezávisí na struktuře kapitálu, jen na efektivní alokaci kapitálu do výnosového majetku a na jeho hospodárném využívání. Zajímají se o ni investoři i věřitelé. ROA= EBIT AKTIVA Rentabilita vlastního kapitálu (return of equity ROE) je ukazatel zhodnocení kapitálu vloženého akcionáři. Můžeme sledovat rozdílnost úrovně ukazatele ROE mezi odvětvími. Rentabilita zajímá především akcionáře, ale také vedení podniku, které je zodpovědné za efektivní spravování majetku akcionářů. Podle tohoto ukazatele mohou investoři zjistit, jestli je jejich kapitál reprodukován s dostatečnou intenzitou a jestli přináší výnos odpovídající riziku investice. Čistý zisk ROE= Vlastní kapitál Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu patří k nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku. Jednoduchý rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu: ROE = čistý zisk/vlastní kapitál = čistý zisk/tržby x tržby/aktiva x aktiva/vk = = ROA x finanční páka 12 12 efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku

- 24 - Rentabilita tržeb (return of sales ROS) je ukazatel zisku v poměru k tržbám nebo i k výnosům a vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb (výnosů). Ukazuje, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb (výnosů). 13 Čistý zisk ROS= Tržby Čitatel i jmenovatel jsou tokové veličiny, obě v aktuální cenové úrovni, potvrzené trhem a účetnictví je může poskytnout ihned po uplynutí měsíce, čtvrtletí nebo roku. Pro správnou interpretaci ukazatele je třeba znát dlouhodobý vývoj v daném podniku a hodnotu příslušného odvětví činnosti. 5.4.2. Ukazatele aktivity Tyto ukazatele se zaměřují na to, jak úspěšný je management podniku ve využívání aktiv. Je nutné je hodnotit vždy ve vztahu k odvětví, ve kterém podnik působí. Ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu k veličině stavové, a proto ho vyjadřujeme ve dvou modelech. Obrátkovost neboli rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli. Doba obratu vyjadřuje čas, po který trvá jedna obrátka. Praha, 2009 13 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 88, EKOPRESS,

- 25-5.4.3. Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Důležité pro analýzu zadluženosti je využití současně ukazatelů na bázi výsledovky, které zohledňují schopnost firmy splácet náklady na cizí kapitál a také sledovat přílohu k účetní závěrce, kde jsou tyto informace podrobnější. Zadluženost = Vlastní kapitál Aktiva (Pasiva) Cizí zdroje = Celkový vložený kapitál (aktiva) Cizí zdroje = Vlastní kapitál 5.4.4. Ukazatele likvidity Likvidita je míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Oběžný majetek z hlediska likvidnosti: 1. Stupeň finanční majetek nejlikvidnější 2. Stupeň krátkodobé pohledávky 3. Stupeň zásoby Likvidnost je vyjádřením schopnosti přeměny položek oběžných aktiv v peněžní prostředky. Oproti tomu solventnost je schopnost v daný okamžik uhradit vzniklý závazek. 14 Běžná likvidita = krátkodobá aktiva / krátkodobé dluhy (likvidita 3. stupně) Pohotová likvidita = (krátkodobá aktiva zásoby) / krátkodobé dluhy (2. stupně) Okamžitá likvidita = peněžní prostředky / okamžité splatné dluhy (1. stupně) Pracovní kapitál = krátkodobá aktiva krátkodobé závazky Praha, 2009 14 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 112, EKOPRESS,

- 26 - Krátkodobá likvidita je míra schopnosti podniku uhradit zpeněžením likvidního majetku krátkodobé dluhy včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. Testuje se pomocí běžné likvidity (oběžná aktiva/krátkodobé dluhy) a pohotové likvidity (v čitateli oběžná aktiva bez zásob). Klade důraz na to, aby v čitateli i jmenovateli byly krátkodobé položky. Čím je běžná likvidita větší, tím větší část oběžného majetku je kryta dlouhodobými zdroji, což snižuje možnost platební neschopnosti v případě, jestliže by se nepodařilo včas proměnit všechen nepeněžní oběžný majetek v peněžní prostředky. Ve vyspělých ekonomikách lze krátkodobé pohledávky pokládat u dobrých firem za nepochybné budoucí peníze. Čím je ukazatel pohotové likvidity vyšší, tím jistější je úhrada krátkodobých peněžních závazků i v případě, že by přeměna pohledávek v peněžní prostředky vázla. 15 V případě, že je hodnota rovna jedné, tak by zpeněžené stávající krátkodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek právě stačily k úhradě stávajících krátkodobých dluhů. 5.4.5. Ukazatele produktivity práce Tyto ukazatele jsou poměrně novou skupinou ukazatelů, které zachycují výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Ukazatele produktivity práce 1 Osobní náklady ku přidané hodnotě C. / přidaná hodnota 2 Produktivita práce z přidané hodnoty přidaná hodnota / počet pracovníků 3 Produktivita práce z tržeb (I. + II.1.) / počet pracovníků 4 Průměrná mzda - roční C.I. / počet pracovníků 5 - měsíční (C.I./12) / počet pracovníků Praha, 2009 15 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 114, EKOPRESS,

- 27-5.4.6. Ukazatele kapitálového trhu Ukazatele kapitálového trhu překonávají nedostatek předchozích ukazatelů, které vycházejí z účetních hodnot. Tím, že do některých ukazatelů vstupuje cena akcie, můžeme si udělat představu o tom, jak je společnost hodnocena trhem. 16 Výplatní a aktivační poměr Výplatní poměr = dividenda na 1 akcii / zisk po zdanění na 1 akcii Tento ukazatel naznačuje, jak velký podíl čistého zisku je vyplácen akcionářům jako dividendy. Nerozdělený zisk zůstává podniku k dispozici k investicím, vyjadřuje ho tzv. aktivační poměr = 1 výplatní poměr. Dividendový a procentní výnos akcie Dividendový výnos = dividenda na 1 akcii / tržní cena akcie Procentní výnos = dividenda na 1 akcii / jmenovitá hodnota akcie Akcionáři se zajímají o tyto ukazatele, protože investují do akcií zejména kvůli dividendám. Price-earnings ratio Price-earnings ratio = tržní cena akcie / zisk po zdanění na 1 akcii Akcionáře zajímá tento ukazatel, protože do akcie neinvestují jen kvůli dividendám, ale proto, že očekávají růst tržní ceny akcie a z toho plynoucí kapitálový výnos. Pokud je výše zisku na akcii konstantní, můžeme tento ukazatel vyjádřit jako dobu návratnosti kapitálu investovaného do akcie. 5.4.7. Časové srovnání poměrových ukazatelů Srovnání jednotlivých poměrových ukazatelů za běžná a minulá období je nedůležitější cestou k vytvoření vlastního názoru na finanční chování podniku. Můžeme sledovat zvýšení nebo snížení, zhoršení nebo zlepšení a můžeme posoudit, 16 Kislingerová, E., Hnilica, J.: Finanční analýza a plánování krok za krokem, str. 35, C.H.Beck, 2008

- 28 - jestli je změna žádoucí či nežádoucí. Indexy ukazatelů na bázi rozvahy a výsledovky nebo na bázi peněžních toků, které srovnávají několik let po sobě a vyjadřují vývoj jednotlivých stránek finančního zdraví společnosti. Slabé stránky by se měly v běžném období zlepšovat a silné stránky stabilizovat. Zlepšení je příslibem kladného vývoje finanční situace v dalších letech, zhoršení likvidity a rentability může vést k finančním potížím. Vysoká likvidita může být drahá a vysoká solventnost zase nevyužívá finanční páky. Není nezbytné všechny ukazatele co nejvíce vylepšovat. To by mohlo vést k deformaci podnikání nebo výkazů. A každé zhoršení nemusí být špatné. Finanční postavení se buduje proto, aby bylo kam ustoupit v potížích. Sledujeme tedy, zda nastaly potíže, a zda se ustupovalo spořádaně, do nové, udržitelné finanční situace. 17 Pokud se daří vylepšovat finanční situaci, pak je dobré neplýtvat prostředky a nenavyšovat rizika. Vždy musíme posuzovat soubor poměrových ukazatelů podle hodnotících kritérií a tak zjistit, jestli je stav finanční situace vyhovující. Praha, 2009 17 GRÜNWALD R., HOLEČKOVÁ J.: Finanční analýza a plánování podniku, str. 153, EKOPRESS,

- 29-6. Finanční analýza Oblastní nemocnice Kolín, a. s. Cílem finanční analýzy Oblastní nemocnice Kolín, a. s. je vytvořit rozbor finanční situace nemocnice a udělat si určitou představu o jejím hospodaření a posouzení vlivu vnitřního a vnějšího prostředí. Chceme odhalit silné a slabé stránky nemocnice a získané informace vyhodnotit takovým způsobem, aby finanční analýza mohla sloužit k řízení a rozhodování v podniku. 6.1. Horizontální a vertikální analýza Horizontální a vertikální analýza slouží k lepšímu porozumění a prozkoumání účetních výkazů. Měla by se provádět v absolutní a relativním vyjádření. 6.1.1. Horizontální a vertikální analýza rozvahy Oblastní nemocnice Kolín, a.s. 2009 2008 2007 AKTIVA CELKEM 919 604 901 494 901 118 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VK 0 0 0 B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 641 998 625 684 646 863 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 2 432 3 794 3 203 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 639 566 621 890 643 660 B.III. Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 C. OBĚŽNÁ AKTIVA 277 436 275 471 254 007 C.I. Zásoby 18 430 19 231 19 876 C.II. Dlouhodobé pohledávky 0 31 0 C.III. Krátkodobé pohledávky 142 795 84 013 125 457 C.IV. Finanční majetek 116 211 172 196 108 674 D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv 170 339 248 D.I. Časové rozlišení 170 339 248 PASIVA CELKEM 919 604 901 494 901 118 A. VLASTNÍ KAPITÁL 702 656 698 473 703 632 A.I. Základní kapitál 876 800 876 800 876 800 A.II. Kapitálové fondy 6 539 4 821 3 506 A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 0 0 0 A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -183 149-176 674-29 438 A.V. VH běžného učetního období (+/-) 2 466-6 474-147 236 B. CIZÍ ZDROJE 205 788 184 460 172 140 B.I. Rezervy 0 0 0 B.II. Dlouhodobé závazky 22 824 20 401 27 512 B.III. Krátkodobé závazky 182 096 161 949 143 468 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 868 2 110 1 160 C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv 11 160 18 561 25 346 C.I. Časové rozlišení 11 160 18 561 25 346 Tab. 1 Zkrácená verze rozvahy

- 30 - V následující tabulce je znázorněn horizontální rozbor rozvahy. Relativní změna vyjadřuje, o kolik procent se hodnota změnila oproti předcházejícímu roku a znaménko vyjadřuje zvýšení nebo snížení. Absolutní změna vyjadřuje rozdíl mezi po sobě následujícími roky v tisících Kč. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. relativní změna (v %) absolut. změna (tis. Kč) 2009/2008 2008/2007 2009-2009 2008-2007 AKTIVA CELKEM 2,01% 0,04% 18110 376 POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VL. KAPITÁL 0 0 A. B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 2,61% -3,27% 16314-21179 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek -35,90% 18,45% -1362 591 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 2,84% -3,38% 17676-21770 B.III. Dlouhodobý finanční majetek 0 0 C. OBĚŽNÁ AKTIVA 0,71% 8,45% 1965 21464 C.I. Zásoby -4,17% -3,25% -801-645 C.II. Dlouhodobé pohledávky -100,00% -31 31 C.III. Krátkodobé pohledávky 69,97% -33,03% 58782-41444 C.IV. Finanční majetek -32,51% 58,45% -55985 63522 OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv -49,85% 36,69% -169 91 D. D.I. Časové rozlišení -49,85% 36,69% -169 91 PASIVA CELKEM 2,01% 0,04% 18110 376 A. VLASTNÍ KAPITÁL 0,60% -0,73% 4183-5159 A.I. Základní kapitál 0,00% 0,00% 0 0 A.II. Kapitálové fondy 35,64% 37,51% 1718 1315 A.III. Rezerv. a ostatní fondy ze zisku 0 0 A.IV. HV minulých let 3,66% 500,16% -6475-147236 A.V. HV běžného uč. období (+/-) -138,09% -95,60% 8940 140762 B. CIZÍ ZDROJE 11,56% 7,16% 21328 12320 B.I. Rezervy 0 0 B.II. Dlouhodobé závazky 11,88% -25,85% 2423-7111 B.III. Krátkodobé závazky 12,44% 12,88% 20147 18481 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci -58,86% 81,90% -1242 950 OSTATNÍ PASIVA - C. přechodné účty pasiv -39,87% -26,77% -7401-6785 C.I. Časové rozlišení -39,87% -26,77% -7401-6785 Tab. 2 Horizontální analýza rozvahy V tabulce horizontální analýza rozvahy můžeme sledovat, že celková bilanční suma od roku 2007 vzrostla a to v roce 2008 o 0,04% a v roce 2009 o 2,01%.

- 31 - Dlouhodobý majetek v roce 2008 klesl o 3,27%, v relativním vyjádření klesl o 21179 tis. Kč. A v roce 2009 znovu vzrostl, ale pouze o 2,61%, v relativním vyjádření vzrostl o 16314 tis. Kč. V tabulce můžeme vidět vysoký pokles dlouhodobého nehmotného majetku v roce 2009, ale v relativním vyjádření jde pouze o částku 1.362 tis. Kč. Položka oběžných aktiv vzrostla v roce 2008 o 8,45% a v roce 2009 o 0,71%. Tato položka vykazuje v letech 2007 až 2009 poměrně stabilní rostoucí trend. Tento trend je dán v roce 2008 nárůstem finančního majetku o 58,45% a v roce 2009 nárůstem krátkodobých pohledávek o 69,97%. Celková aktiva mají stejný vývoj jako celková pasiva, což je zřejmé z bilanční rovnice. Liší se potom ve vývoji jednotlivých položek. Základní kapitál zůstává v letech 2007 2009 nezměněn. Položku vlastního kapitálu ovlivňuje hospodářský výsledek minulých let a kapitálové fondy. Hospodářský výsledek minulých let Oblastní nemocnice Kolín, a.s. se v roce 2008 zvýšil o 147.236 tis. Kč a v roce 2009 o 6.475 tis. Kč. Ztráta z let 2007 a 2008 se v roce 2009 změnila na mírný zisk. Na tom se nejvíce podílely tržby od zdravotních pojišťoven za provedené výkony, jejichž objem dosáhl 675.953 tis. Kč. Naopak stoupající trend má položka cizích zdrojů. Cizí zdroje nejvíce ovlivňuje položka krátkodobých závazků, která se v roce 2008 zvýšila o 12,88%, v relativním vyjádření jde to částku 18.481 tis. Kč a v roce 2009 o 12,44%, což je v relativním vyjádření částka 20.147 tis. Kč.

- 32 - Následující tabulka vyjadřuje změnu proporce položek aktiv a pasiv na celkové bilanční sumě. Oblastní nemocnice Kolín, a.s. % podíl na bilanční sumě 2009 2008 2007 AKTIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL 0,00% 0,00% 0,00% A. B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 69,81% 69,41% 71,78% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0,26% 0,42% 0,36% B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 69,55% 68,98% 71,43% B.III. Dlouhodobý finanční majetek 0,00% 0,00% 0,00% C. OBĚŽNÁ AKTIVA 30,17% 30,56% 28,19% C.I. Zásoby 2,00% 2,13% 2,21% C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% C.III. Krátkodobé pohledávky 15,53% 9,32% 13,92% C.IV. Finanční majetek 12,64% 19,10% 12,06% D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv 0,02% 0,04% 0,03% D.I. Časové rozlišení 0,02% 0,04% 0,03% PASIVA CELKEM 100,00% 100,00% 100,00% A. VLASTNÍ KAPITÁL 76,41% 77,48% 78,08% A.I. Základní kapitál 95,35% 97,26% 97,30% A.II. Kapitálové fondy 0,71% 0,53% 0,39% A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 0,00% 0,00% 0,00% A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -19,92% -19,60% -3,27% Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) 0,27% -0,72% -16,34% A.V. B. CIZÍ ZDROJE 22,38% 20,46% 19,10% B.I. Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% B.II. Dlouhodobé závazky 2,48% 2,26% 3,05% B.III. Krátkodobé závazky 19,80% 17,96% 15,92% B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 0,09% 0,23% 0,13% C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv 1,21% 2,06% 2,81% C.I. Časové rozlišení 1,21% 2,06% 2,81% Tab. 3 Vertikální analýza rozvahy Z vertikální analýzy rozvahy je vidět, že největší podíl na celkových aktivech má položka dlouhodobého hmotného majetku. Podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se pohybuje okolo 70%. Z pasiv je nevětší položkou základní kapitál, který představuje přes 95% z celkových pasiv. Základní kapitál činí 876.800 tis. Kč. Vertikální analýzu na straně pasiv ovlivňuje ztráta v letech 2007 a 2008 i