UČÍME SE NAVZÁJEM Téma aktivity: Diskuse s oporou Předmět: Interpretace literárního textu Doporučený věk studentů: 16 19 let Vazba na ŠVP: pochopení literárního textu Cíle: Zlepšení porozumění textu Rozvoj čtenářských dovedností Vyjasnění částí, kterým student nerozumí Formulace otázek Stanovení smyslu četby Stručná anotace: Metoda se provádí ve skupině 4 až 7 účastníků. Každý z nich má kopii téhož textu a účastníci se střídají v roli učitele, která vyžaduje, aby se vypořádali s pěti následujícími požadavky. Jakmile si účastníci přečtou text (obvykle potichu), musí ten, kdo je právě učitelem: shrnout, co jsme se v úryvku dočetli, objasnit ta místa v textu, kterým někdo ze skupiny zcela neporozuměl, vymyslet otázky, předvídat, jak bude text pokračovat v následující části, vymezit, která část textu se bude číst dál. Jedná se o diskusi nad textem, kdy se diskutuje postupně o jednom odstavci po druhém. 1
Harmonogram aktivity: Název Čas Činnost učitele Činnost žáků Pomůcky + přílohy Modelace 25 Modeluje každou ze čtyř strategií Opakují po učiteli jeho roli 1. strategie: shrnutí Seřazení nejdůležitějších složek v logickém pořadí 2. strategie: vyjasňování 3. strategie: kladení otázek Práce s obtížnými slovy, pasážemi, hlavní myšlenkou Formulace otázek, odpovědi na otázky 4. strategie: předvídání Předpovědi textu Vystřídání rolí dvakrát ve skupině Reflexe 40 Kontrola práce studentů 5 Shrnutí, zjištění přínosu pro studenty Výměna rolí, provedení 4 strategií Sebereflexe, hodnocení práce 2
Modelace Učitel modeluje každou ze čtyř strategií tak, že přemýšlí nahlas předvádí použití strategií tím, že nahlas říká, o čem a jak přemýšlí, když čte. Ke každé strategii ukazuje, jakým způsobem budou studenti pracovat. Používá začátky vět, které jsou uvedeny níže u každé ze strategií. Pak se žáci střídají v tom, kdo opakuje po učiteli jeho roli a modeluje po druhé použití strategií tak, že přemýšlí nahlas. Vhodné použít jakýkoli literární text z, avšak odlišný, než se kterým pak budou pracovat studenti. 1. strategie: shrnutí Shrnutí představuje komplexní proces, který vyžaduje souhru celé řady dovedností. Studenti si musí vybavit nejdůležitější složky textu a seřadit je v logickém pořadí. Způsob shrnutí záleží na typu textu, který žáci četli. U narativního textu se žáci musejí obírat prostředím postavami, zápletkou, událostmi a řešením zápletky. Mohou použít u shrnování následující formulace: Nejdůležitější myšlenky textu jsou Tato část pojednává o Tato kniha byla o Nejdřív Pak Nakonec Povídka se odehrává (místo) (čas) Nejdůležitějšími postavami jsou Problém se jevil, když Shrnutí pomáhá budovat celkové porozumění textu, povídce, kapitole, článku. Žáci mají také příležitost pozorovat své spolužáky a učit se z toho. 2. strategie: vyjasňování Studenti určují v textu slova, kterým nerozumí, popř. se jedná o obtížné pasáže. Také si vyjasňují hlavní myšlenku textu, často se stává, že žáci rozumí každému slovu, ale nerozumí úryvku jako celku. Vyjasňování pomáhá při monitorování toho, jak studenti rozumí textu, hledají a identifikují problémy, na které narazili v porozumění textu nebo jeho částí. Pro uvědomění si problému je vhodné použít následující formulace: Nerozumím této části, kde 3
Toto (věta, stránka, ) mi není jasné. Tohle nedává smysl. Nemůžu přijít na to, co znamená Tohle slovo je pro mě obtížné, protože Pro vyjasnění myšlenky pomáhají následující formulace: Přečtu si znovu pasáž, které nerozumím. Budu číst dál, a třeba najdu nějaká vodítka, která mi pomohou porozumět. Zeptám se kamaráda nebo s ním prodiskutuji problém. Pro vyjasnění problému, slova je možné použít tyto věty: Čtu znovu. Hledám, zda mi něco ve slovu nepomůže mu porozumět. Čtu dál a třeba narazím na nějaké vodítko, které mi pomůže slovu porozumět. Zkusím nahradit nesrozumitelné slovo jiným, které ve větě dává smysl. 3. strategie: kladení otázek Pokud žáci vědí ještě dřív, než se pustí do četby, že se od nich očekává, že položí k textu nějakou otázku, obvykle čtou s větší pozorností a více si uvědomují, co čtou. Snáze pak identifikují nejdůležitější sdělení, která text obsahuje. Studenti kladou otázky vycházející z důležitých prvků v textu a ostatní ve skupině na ně odpovídají. Vhodné začínat od otázek nejjednodušších na to, co je v textu řečeno. Důležité upozornit, aby se studenti neptali na nedůležité detaily. Později je vhodné kromě tzv. kontrolních otázek modelovat otázky vycházející z úvah nad textem, otázky zaměřené na souvislosti, na vyhodnocení. 4. strategie: předvídání Při předvídání čtenáři odhadují a předjímají, co se asi stane v textu dál. Mohou využít informace z textu a svou předchozí zkušenost a znalosti k tomu, aby vytvářeli logické předpovědi před četbou a během četby. Učitel v modelaci může nejdříve společně se studenty udělat přehled o tom, které prvky lze v povídkách obvykle nalézt, jako jsou postavy, prostředí, zápletka, řešení, téma a ponaučení. 4
Vystřídání rolí dvakrát ve skupině Po provedení všech strategií vystřídá studenta v roli učitele jiný student z dané skupiny. Opět po provedení všech strategií se situace ještě jednou zopakuje. Reflexe Studenti zhodnotí, jak se jim po celou dobu pracovalo a jaká strategie jim činila největší a jaká naopak nejmenší problémy a proč. Pokusí se formulovat smysl dané. PPP Pomůcky: ipad - Aplikace ibooks 5