Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní cenové zmny M Dchodový cenové zmny Rozdlení cenového u na substituní a dchodový ( nepodadná komodita) vejce substit. C slanina cenový Snížení ceny slaniny zvýší reálný dchod a rozšíí rozpotovou množinu z na C -rovnovážný bod ped snížením ceny - posun do stejn žádoucího bodu pi nových relativních cenách - posun (zvýšení spoteby ) zohledující zvýšení reálného dchodu (rozšíení rozpotové množiny) mikro7/ 1
Substituní a dchodový pro podadnou Substituní a dchodový pro Giffenovu (inferiorní) komoditu komoditu substit. cenový subst. cenový 3. dgeworthova krabice 2 subjekty, 2 komodity x, y o cenách p x, p y -rovnovážný bod ped snížením ceny - posun do stejn žádoucího bodu - protismrný posun zohledující zvýšení reálného dchodu disponibilní množství komodit x, y (v úhrnu pro oba subjekty) :, lokace : Preference (kontraktaní ára): x y y W x Spotební situace obou subjekt (tj. alokace statk mezi oba subjekty) je zde znázornna jediným bodem Na kontraktaní áe si jeden subjekt mže polepšit jen na úkor druhého: Pareto optimalita mikro7/ 2
y Mimo kontraktaní áru se izokvanty subjekt Rozpotové omezení a výchozí alokace (spolené protínají. Proto si oba mohou zárove polepšit pro subjekty,) (pesunem smrem do tmavší oky ): Rozpotová pímka (spolená) : x v pohledu subjektu : p x. x + p y. y = p x. x + p y. y v pohledu subjektu : p x. x + p y. y = p x. x + p y. y Nemní-li se ceny, pesune se alokace obchodováním do,nebo leží na vyšší izokvant užitku pro oba subjekty. od ovšem vykazuje nerovnováhu na trhu obou komodit, dokud se ceny nepizpsobí preferencím subjekt : Všeobecná rovnováha : pesun (na základ tržní tvorby cen) z bodu po kontraktaní áe se zmnou relativních cen p x, p y tak, že sklon rozpotové pímky je spolenou tenou izokvant obou subjekt : mikro7/ 3
V bod (který za rozumných pedpoklad o preferencích subjekt vždy existuje) nejen nikdo nemže zvýšit užitek jinak než na úkor druhého, ale zárove relativní ceny pln respektují mezní užitky subjekt a nabídka = poptávka na všech trzích 4. Spotebitelský pebytek Spotebitelský pebytek(nespojitý pípad) MU,p Spotebitelský pebytek(spojitý pípad) MU,p p 0 P 2 p 0 P 2 MU(Q) P 1 P 1 1 2 3 4 Q Q 0 Q Spotebitel : zaplatí : P 1 byl by ochoten zaplatit : P 1 +P 2 získá navíc : P 2 5. Poptávková kivka pi kompenzovaném dchodu : kolik by spotebitelé nakupovali, kdyby vláda pln kompenzovala dchodový (nap. pi úvahách vlády o zvýšení spotební dan) 6. Pozn.: Rozlišuje poptávka v krátkém a dlouhém období :zvýšení ceny motivuje ke snížení spoteby, ale v krátkém období jí sníží mén, v dlouhém více. Pro? v krátkém období je substituce obtížnjší funguje setrvanost (zvykovost) spoteby Jak se to projeví ve tvaru poptávkové funkce? Krátkodobá D(p) je strmjší 7. Závry teorie spotebitele : pro rovnováhu jsou rozhodující mezní užitky k formulaci a vyešení optimalizace staí ordinální užitek za rozumných pedpoklad o trhu existuje simultánní Pareto optimální rovnováha zárove na všech dílích trzích 8. (jen když zbude as) : Nestandardní teorie spotebitelského chování 1. Jedinou strastí v rámci standardní mikroekonomické teorie pedstavují vydané finanní prostedky, slastí je spoteba, resp. držba ekonomických komodit (spoteba i držba pedmt nebo spoteba služeb). Spoteba jiných subjekt je pro neoklasického spotebitele irelevantní. Tedy : Standardní neoklasický pístup k modelování spotebitele vychází implicitn z pedpokladu, že jeho preference mají svj pvod v biologických potebách 2. Spoteba (volba nákupu) je však ve vysplé spolenosti determinována i (a asto zejména) spoleenskými vazbami. Rozhoduje asto : móda, poteba zaadit se, která determinuje mikro7/ 4
napíklad výbr nakupovaných knih, pedmt pro aktivity ve volném ase i volbu školy pro své dti. (ntropoložka M. Douglasová pokládá dokonce pi spotebitelské volb za nejpodstatnjší rozhodnutí o tom, do které spoleenské skupiny se jedinec zaadí a tím pijme uritý zpsob života vetn vzorc spotebitelského chování.) 3. Mikroekonomie spotebitele se rozvíjí zejména v tchto smrech: a) volba s faktorem asu (optimální asové rozvržení spoteby (rozhodovatel musí zohlednit úrokovou míru, míru inflace,oekávaný pohyb relativních cen vetn ceny své práce, pravdpodobnost toho, že se pípadné odložené spoteby vbec dožije apod. Základní kategorií preference okamžité spoteby ped odloženou spotebou, podstatný je i budoucí pedpokládaný dchodový tok (nap. dchod životního cyklu). Známé teorie v oblasti rozvržení spoteby : Friedmanova teorie založená na hypotéze trvalého píjmu. Pomocí spoení a pjek spotebitel eší asovou nerovnomrnost skuteného píjmu, danou nap. nízkou úrovní píjmu v prvních letech výdlené innosti nebo kolísáním této úrovn; zvyková (návyková) volba jako vysvtlení pro opakované rozhodování (chování) subjekt. b) zahrnutí tzv. postojových dat do rozhodovací úlohy spotebitelského optima. Jde zde o to, že nap. pro nákup auta je podstatná zejména skutenost, zda se ekonomická situace subjektu lepší i zhoršuje, jakou životní úrove v blízkém údobí subjekt oekává, ale i zda je celá spolenost v oekávání konjunktury i rstu všeobecné cenové hladiny a je tedy dobrý rok pro nákup auta c) zahrnutí vlivu image znaky. Spotebitelé pi výbru znaky berou v úvahu, nakolik charakteristiky znakového výrobku korespondují s jejich potebami. K. J. Lancaster ukázal, že charakteristiky, které korespondují s potebami spotebitel, jsou asto spíše sociálního než fyzického charakteru. 4. Jak by vypadal model spotebitele v ekonomice nedostatku? Vedle rozpotového omezení i omezení disponibilního asu na nákup.nap. : na nákup jednotky komodity x j se spotebuje a j minut, celkem je k dispozici K minut. ešíme úlohu : max u(, ), kde Y = { (, ) p 1. + p 2. M}, Z = { (, ) a 1. + a 2. K}, (, )YZ a 1. + a 2. K YZ p 1. + p 2. M Tedy: zmna spotebitelských preferencí asto nemní spotebitelské chování reklama v CP tém zbytená mikro7/ 5