Požadavky průvodců na přípravu a kvalifikační předpoklady vlastní kompetence

Požadavky průvodců na přípravu a kvalifikační předpoklady vlastní kompetence

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Veronika Hlavatá Ekonomika a management Cestovní ruch Název práce: Požadavky průvodců na přípravu a kvalifikační předpoklady vlastní kompetence Cíl práce: Cílem mé bakalářské práce je zjistit, zda absolventi Vysoké školy polytechnické v Jihlavě jsou dostatečně připraveni a zkušení pro výkon profese průvodce, a to jak po stránce kvalifikační, tak i osobnostní. Zjištění bude vyplývat z dotazníku, prováděném na respondentech z oboru průvodcovství, na základě kterého by se mohl pozměnit studijní plán na KCR VŠPJ. Doc. PhDr. Otto Čačka vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 1. 3. 2013... Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce a to panu Doc. PhDr. Ottu Čačkovi za věnovaný čas a především neskutečnou trpělivost, které bylo jistě zapotřebí. Dále bych pak ráda poděkovala všem respondentům z řad studentů VŠPJ, kteří ochotně vyplnili mé dotazníky, na základě kterých jsem poté mohla zpracovat praktickou část své práce. Samozřejmě musím poděkovat i své rodině, která mě ve studiu vţdy velmi podporovala a také svému příteli, který mi byl při psaní práce největší oporou.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor Cestovní ruch Požadavky průvodců na přípravu a kvalifikační předpoklady vlastní kompetence Bakalářská práce Autor: Veronika Hlavatá Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka Jihlava 2013

Veronika Hlavatá

Anotace HLAVATÁ, Veronika: Poţadavky průvodců na přípravu a kvalifikační předpoklady vlastní kompetence. Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 67 stran. Teoretická část mé bakalářské práce je rozdělena na dvě části, a to na část, kdy se zabývám psychologií osobnosti a osobností přímo. Druhá část, kde se zabývám osobností průvodce. V části psychologické charakterizuji osobnost a její strukturu a vlivy, které jedince ovlivňují. V druhé části se blíţe zaměřuji na osobnost průvodce. Věnuji se jeho znalostem a zejména přípravě, kterou musí vykonat před zájezdem. Popisuji jednotlivé části přípravy průvodce na zájezd. Na druhé straně v praktické části se snaţím zjistit, zda jsou studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě dostatečně připravování pro výkon profese průvodce. K tomuto zjišťování mi napomohl dotazník, který jsem vytvořila a který jsem předkládala pouze studentům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Klíčová slova Psychologie osobnosti, osobnost, struktura osobnosti, osobnost průvodce, znalosti průvodce, příprava průvodce, kvalifikace Abstract HLAVATÁ, Veronika: The requirements for the preparation of guides and qualifications of its own competence. The University of Polytechnic Jihlava, cathedra of tourism. Master of work: Doc. PhDr. Otto Čačka. Degree of technical qualification: bachelor. Jihlava 2013. 67 pages. Theoretical part of my bachelor work is divided into two parts. First part is about psychology of personality and personality directly. Second part is about personality of guide. In the psychological part is characterized personality with its structure and impacts that influences individual. I analyze a personality of guide in the second part. It 7

is about his knowledge and preparation that he has to do before tour. It describes every segment of preparations of guide before tour. On the other side, in the practical part, I m trying to get know if students of College of Polytechnics in Jihlava are prepared enough for practicing of guide profession. For this purpose I used questionnaire, that I ve make and which I got to students to College of Polytechnics in Jihlava. Keywords Personality psychology, personality, structure of personality, personality of guide, guide s knowledge, guide s prepare, qualification 8

Obsah 1 Úvod... 11 2 Hlavní část teoretická... 12 2.1 Osobnost... 12 2.1.1 Geneze osobnosti... 12 2.1.2 Struktura osobnosti... 13 2.1.2.1 Schopnosti... 13 2.1.2.2 Charakter... 14 2.1.2.3 Temperament... 14 2.1.2.4 Rysy osobnosti... 14 2.1.2.5 Vertikální vrstvový model osobnosti... 14 2.1.2.6 Metodologické přístupy k analýze duševního dění osobnosti... 15 2.1.2.6.1 Některé další koncepce osobnosti... 15 2.1.3 Dynamika osobnosti... 16 2.2 Motiv... 16 2.2.1 Konflikt motivů... 16 2.3 Osobnost průvodce cestovního ruchu... 17 2.4 Znalosti průvodce cestovního ruchu... 20 2.5 Příprava průvodce cestovního ruchu... 20 2.5.1 Zpracování informačního minima... 21 2.5.2 Zpracování komparativní informační minimum... 22 2.5.3 Topografická příprava... 22 2.5.4 Chronologická příprava... 23 2.5.5 Psychologická příprava... 25 2.5.6 Slovní projev průvodce... 25 2.6 Kvalifikační předpoklady vlastní kompetence... 26 3 Vlastní výzkum... 27 3.1 Cíl výzkumu... 27 3.2 Plán výzkumu... 27 3.3 Nástroj výzkumu - dotazník... 28 3.4 Sestavení výběru zkoumaných osob... 32 3.5 Průběh sbírání dat... 33 3.6 Statistické zpracování a interpretace výsledků... 34 4 Závěr... 58 Seznam pouţitých zdrojů... 60 Tištěná literatura... 60 9

Internetové zdroje... 60 Seznam grafů... 62 Seznam tabulek... 62 Seznam příloh... 62 10

1 Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala ze seznamu pana Doc. PhDr. Otta Čačky v informačním systému školy. Moje volba nebyla cílená, v podstatě jsem díky svému zpoţdění vybírala z témat, která byla ještě volná. Za své téma i vedoucího práce jsem velmi ráda, jelikoţ mám zálibu v psychologii a hlavně studuji obor cestovní ruch. Psychologie je disciplína pro mě velmi zajímavá, a přestoţe v ní nemám takové znalosti, snaţila jsem jich získat ve škole pomocí volitelných předmětů co nejvíce. Nakonec jsem usoudila, ţe jsem měla velké štěstí, ţe na mě zbylo právě toto téma. Cílem mé práce je v teoretické části definovat průvodce, sumarizovat všechny jeho povinnosti před zájezdem a také zjistit, co ovlivňuje psychologii člověka a jaký to má vliv na jeho chování a rozhodování. Pracuji s pojmy konkretizující druhy příprav, které průvodce musí uskutečnit, typy osobnosti a psychologické aspekty činnosti průvodce. V praktické části své práce se snaţím zjistit, zda jsou absolventi Vysoké školy polytechnické dostatečně připraveni a zkušení pro výkon profese průvodce, a to jak po stránce kvalifikační, tak i osobnostní. Pro zjišťování kvalifikační stránky jsem vytvořila dotazník, kde byly jak všechny předměty, které se na naší škole vyučují, ale i předměty z jiných škol, které se zaměřují na obor cestovní ruch. Dotazník jsem poté předkládala studentům Vysoké školy polytechnické, obor Cestovní ruch. Díky získání všech údajů z dotazníku se dá zjistit zájem studentů VŠPJ o profesi průvodce a zda mají, dle jejich názoru, dostatek předmětů, ve kterých by se mohli naučit co nejvíce, coţ jim poté dopomůţe k lepšímu startu na pozici průvodce. V České republice je známo, ţe průvodcem se zde ţivý velmi velké mnoţství lidí, kteří ani nemají potřebnou kvalifikaci. Tito lidé jsou v práci dobří díky praxi, kterou za léta, kdy my studujeme, nabrali. Cílem mé práce je proto také to, aby se výuka na VŠPJ zkvalitnila natolik, ţe se studenti hned po škole budou moci stát těmi nejlepšími a praxe, kterou jiţ mají jejich kolegové, jim v ničem nebude chybět. Velmi by mě potěšilo, kdyby se mojí prací někdo více zabýval a vedla tak k případnému pozměnění studijního plánu na VŠPJ, obor Cestovní ruch. 11

2 Hlavní část teoretická Teoretická část mé bakalářské práce se zabývá v prvé řadě jednotlivými povinnostmi a dílčími úkoly průvodce. Konkretizuji zde, jaké kvalifikační předpoklady jsou potřeba pro výkon profese průvodce. Další část práce je trochu zasvěcena psychologii osobnosti, coţ v mé práci znamená definovat osobnost a její strukturu, abychom mohli zjistit, jaké aspekty ovlivňují chování a mají vliv na rozhodování jedince. Jak jsem jiţ několikrát zmínila, i průvodcovská činnost je úzce spjata s psychologií, proto zde uvádím i typologii účastníků cestovního ruchu, coţ průvodci můţe v mnohých situacích velmi pomoci. 2.1 Osobnost Osobnost je hypotetický konstrukt vyjadřující vnitřní podstatnou dynamickou organizaci lidské psychiky, která determinuje její vnější projevy. Člověk je jako jedinečný psychologický celek. Osobnost se projevuje jako relativně stálá, ovšem dynamická. Základní témata psychologie osobnosti jsou: Geneze a utváření osobnosti jak osobnost vzniká a jak se ve svém dalším vývoji utváří Struktura osobnosti vnitřní uspořádání z hlediska horizontálního (ontogeneticky utvářené rysy) a z hlediska vertikálního (fylogenetické vrstvy, např. pudy a vůle) Dynamika osobnosti motivy, principy chování. [Půlkrábková, Psychologie pro průvodce v cestovním ruchu, 2007, 5] 2.1.1 Geneze osobnosti Genezi osobnosti je moţné pojmout jako genezi a fungování tzv. jáství ( já, chápeme jako podstatu psychofyzického fungování subjektu a v psychologii ji označujeme nejčastěji termínem ego ) jako specifický lidský princip organizace duševního ţivota člověka. (Nakonečný, 2003). Člověk se postupně vyvíjí z biologicky determinovaného individua v sociálně (společensky) utvářenou bytost a tento vývoj trvá do vytvoření vědomí já v sociálně vztaţeném kontextu. 12

Celý vývoj osobnosti (od dětství přes dospívání a dospělost ke stáří) nazývaný pojmem ontogeneze lidské psychiky, bývá většinou popisován v termínech učení. Znamená to, ţe zde jako rozhodující formativní činitel uplatňuje zejména individuální sociální zkušenost. Za nejdůleţitější aspekt lidské psychiky je povaţována interakce osobního a ţivotního (zejm. socio-kulturního) prostředí, v níţ se utváří subjektivní ţivotní prostředí. Interakce jedince s jeho subjektivně pojatým ţivotním prostředím se uplatňuje v utváření osobnosti. [Půlkrábková, Psychologie pro průvodce v cestovním ruchu, 2007, 5] 2.1.2 Struktura osobnosti Struktura osobnosti: 1) schopnosti 2) charakter 3) temperament 4) rysy 2.1.2.1 Schopnosti Jsou to určité charakteristiky osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti. Nejsou to vrozené charakteristiky, jen vznikají a rozvíjejí se na základě vrozených vloh. Jedna vloha pak můţe být základním kamenem pro několik schopností a naopak. Schopnosti mají určitou úroveň, která můţe být samozřejmě různá: Nadání - určitý soubor vloh, Talent rozvinutý soubor schopností, které umoţňují dosaţení vynikajících výsledků, Genialita znamená mimořádně rozvinutý talent. Schopnosti dále můţeme rozdělit na schopnosti všeobecné a schopnosti specifické. Mezi všeobecné schopnosti řadíme inteligenci, která podmiňuje úspěšné vykonávání více činností. Definic inteligence je mnoho. Je to schopnost učit se a získané poznatky uplatnit v praxi. Zároveň je to schopnost řešit samostatně a kvalitně různé sloţité problémy. Inteligence se měří. Její úroveň se číselně vyjadřuje kvocientem inteligence IQ. 13

2.1.2.2 Charakter Souhrn psychických rysů osobnosti, které se zakládají zvláště na ţivotních hodnotách, ideálech i vědomí osobního poslání, na mravních zásadách a projevují se v chování a jednání člověka. Není vrozený ani dědičný, projevuje se v cílech, které si člověk klade a v prostředcích, které k dosaţení těchto cílů uţije. Charakter dále shrnuje tzv. Obecné rysy, které jsou výsledkem společenského vlivu, a individuální rysy, které jsou naproti tomu výsledkem osobních zkušeností. 2.1.2.3 Temperament Je vrozený způsob reaktibility projevující se v proţívání a chování osobnosti. Zpravidla se věkem nemění. Hippokratova teorie temperamentu Řecký lékař Hippokrates (460 377 př. n. l.)vycházel z tehdejších primitivních představ o šťávách v lidském těle. Podle jeho teorie povaha člověka závisí na poměru čtyř šťáv v lidském těle (krve sanguis, černé ţluči melancholé, ţluči cholé a slizu flegma). Podle toho rozlišil čtyři reaktivní typy: sangvinik (vyrovnaný), melancholik (emotivně zaloţený), cholerik (výbušný), flegmatik (lhostejný). 2.1.2.4 Rysy osobnosti To jsou povahové vlastnosti rysy člověka, mezi které patří například vytrvalost, upřímnost a pravdomluvnost. 2.1.2.5 Vertikální vrstvový model osobnosti Vrstva elementárních, biologicky a dispozičně podmíněných funkcí, které jsou rozvíjené jiţ od raného dětství (poznávací procesy, emotivity) Vrstva komplexnějších, sociálními podmínkami určovaných a učením od dětství osvojovaných duševních útvarů (vědomosti, postoje, role) Vrstva od počátku dospívání samostatně volených, postupně harmonizovaných individuálních egotendencí (sebeuvědomování, sebehodnocení) 14

Vrstva autokultivací formovaných sebepřekračujících aspektů existence dospělého (vzdělanost ve smyslu integrace obrazu světa, moudrost, relativně stabilní hodnotové vědomí a charakter) 2.1.2.6 Metodologické přístupy k analýze duševního dění osobnosti Ačkoliv psychologie prodělala v posledním století výrazný vývoj, dodnes je v jejích publikacích patrná jistá rozepře jakoby dvou různých psychologií. Na jedné straně máme psychologie subjektivující, chápající a vysvětlující, na té druhé straně psychologii objektivující, která pitvá celek duševního dění a zkoumá jeho izolované sloţky. Subjektivující směry chápou duševní činnost jako specifický jev, odlišný od fyzikálních i chemických dějů. Při jejích zkoumání se aplikují výhradně psychologické postupy (např. empatie, porozumění aj.) Nezajímají se o její dílčí elementy, ale snaţí se hlavně porozumět člověku v celku jeho ţivotního projevu nestuduji maltu a cihly, ale architekturu. Objektivující směry pak aplikují na zkoumání lidské psychiky postupy přírodních věd (experiment, pozorování, měření výkonu atp.). Můţeme je přiřadit k jakési duševní chemii. Rozebírají vědomí na dílčí prvky a ty pak zkoumají izolovaně, nejčastěji laboratorními experimenty.[čačka, O., Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika, 2002] 2.1.2.6.1 Některé další koncepce osobnosti Typologie Mezi historicky nejstarší typologii osobnosti patří Hippokratova typologie temperamentu, kterou tvoří typy flegmatika, sangvinika, cholerika a melancholika. Ţe typy charakteru souvisí s typy stavby těla, pak prosazoval E. Kretschmer, který původně zjistil, ţe s určitým typem stavby těla souvisí určitý druh duševního onemocnění. Ke konstitučním typům astenik (štíhlý, úzká ramena, plochý hrudník, tenké údy se slabým svalstvem, podlouhlý obličej, menší hlava, výraznější kostnatost), pyknik (střední výška těla, kulatá hlava, zavalité krátké tělo, měkké svalstvo, široký obličej) a atletik (silné kosti a vyvinuté svalstvo, široká ramena a hrudník) přiřazuje typy schizotymní, cyklotymní a viskozní. 15

Schizotymní typ se podle Kretschmera vyskytuje u asteniků a je pro nepříznačný citový chlad, uzavřenost, nepřístupnost. Jejich duševní ţivot je plný zlomů a obratů, jsou to důslední teoretikové, často jednostranní, disciplinovaní aţ asketičtí. Cyklotymní typ se vyskytuje u pykniků a je pro ně charakteristická citová přístupnost, přirozenost, otevřenost. Jsou důvěřivý, převládá u nich dobrá nálada, jsou spíše prakticky zaměřeni, mají sklon k poţitkářství. Viskózní typ se vyskytuje u atletiků. Podle autora této typologie jsou to lidé bez výraznější pohyblivosti temperamentu, klidní, rozváţní, solidní, bez silných citových vzruchů. Jsou prakticky zaloţeni, jejich mentalita není obzvláštně pruţná a při silnějším podráţdění nohou být aţ brutální. I kdyţ Kretschmerova typologie byla svého času značně rozšířena, doposud neexistuje vědecké ověření přímého vztahu mezi stavbou těla a typem osobnosti. 2.1.3 Dynamika osobnosti Jedná se o koncepci dynamické psychologie, která chápala psychiku jako střetání instancí Jánadjá a Ono, včetně principu slasti a reality. V systému dynamické struktury působí síly, které určují chování osobnosti. V širším pojetí jsou to motivy a temperament mimo jiné. V uţším pojetí je to interakce vnitřních a vnějších činitelů chování osobnosti, jejímţ výsledným jevem jsou motivy neboli psychické příčiny chování. Základní faktory dynamiky jsou motivy. 2.2 Motiv Motiv je pohnutkou chování jedince. Je to výsledek interakce impulzů a incentiv. Motiv, má-li být pohnutkou jednání, musí obsahovat dvě sloţky. Sloţku organizující (vědomí cíle a prostředků k jeho dosaţení) a sloţku energetizující (dávku energie, jakou je jedinec ochoten investovat k dosaţení cíle která vyplývá z osobní hodnoty cíle). 2.2.1 Konflikt motivů Konflikt vzniká dle K. Lewina při střetávání neslučitelných tendencí. 16

Konflikt apetence apetence Konflikt averze averze Konflikt apetence averze Konflikt dvojí apetence a averze nejlehčí případ, kdy je nutná volba jedné ze dvou příjemných věcí, například pokud se musím rozhodnout mezi dvěma oblíbenými jídly nejtěţší vnitřní konflikt, kdy musíme zvolit jednu ze dvou nepříjemných alternativ, například v případě, ţe máme dvě nepříjemné povinnosti tento konflikt je vyvolán objektem, který zároveň přitahuje i odpuzuje, například v případě, ţe nás přitahuje vysoce atraktivní ţena, která ovšem odpuzuje svým protivným jednáním například u mladého páru, který usiluje o první pohlavní styk, dívka chce svému příteli vyhovět a zároveň je zvědavá, jaké to bude, to vytváří apetenci, naproti tomu strach z otěhotnění a ztráty panenství vytváří averzi [Čačka, O., Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika, 2002] 2.3 Osobnost průvodce cestovního ruchu Průvodce cestovního ruchu je osobnost, kterou charakterizuje souhrn duševních vlastností a schopností nezbytných pro práci v cestovním ruchu. Na základě těchto vlastností se pohotově rozhoduje, jedná a řeší vzniklé situace, z nichţ mnohé jsou ojedinělé a zvláštní a není proto moţné se na ně nějak připravit nebo s nimi předem počítat. Nezbytná je jeho odborná připravenost, potřebné jsou i přiměřené fyzické dispozice. Základní vlastnosti a schopnosti průvodce se projevují smyslem pro organizaci a pořádek, pohotovými reakcemi, rychlou orientací v terénu, výbornou pamětí, logickým, rychlým a komplexním myšlením, důvtipem, vnímáním místních souvislostí, rozlišováním podstatného a naléhavého, správnými a včasnými rozhodnutími, zájmem o místopis a práci s mapou, zálibou cestovat, schopností umět zajímavě hovořit, jazykovým a řečnickým nadáním, chutí pracovat s lidmi a schopností objektivně posuzovat efektivnost a kvalitu vlastního chování a vystupování. Průvodcem nemůţe být nesnášenlivý a popudlivý člověk s cholerickou aţ agresivní povahou. 17

Průvodce je v neustálém kontaktu s návštěvníky; musí proto znát jejich psychiku, předpokládat motivy jejich konání, usměrňovat je, svou autoritou předcházet nedorozuměním a konfliktům, a pokud se vyskytnou, objektivně je řešit; aby zabránil nedodrţování a porušování právních předpisů, musí svým jednáním pozitivně ovlivňovat skupinu. Musí se stát jedním ze členů kolektivu a zároveň být jeho reprezentantem ve vztahu k návštěvníkům a obchodním partnerům. Často je proto důleţité a rozhodující první setkání průvodce se skupinou, vnější projev jeho osobnosti pohyby, gesta, výraz tváře, hlasový projev, intonace, způsob vyjadřování, ale i oblečení a úprava zevnějšku. Průvodce musí mít o návštěvníky zájem, umět s nimi navázat kontakt, získat si svým rozváţným a cílevědomým jednáním jejich důvěru, podle věkového, sociálního, profesního či jiného sloţení skupiny uplatňovat individuálně a tvořivým způsobem metody své práce. Ideální je takový průvodce, který svou práci vykonává, jako by to byl jeho koníček. Jeho entusiasmus vyvolává v návštěvnících přiměřenou odezvu; jeho činnost je hodnocena jako profesionální, na vysoké odborné a společenské úrovni. Své organizační schopnosti nemá průvodce uplatňovat jen v rámci závazného programu, ale i při zajišťování účelného vyuţívání osobního volna návštěvníků. Chování průvodce má být přirozené, přátelské, zdvořilé, slušné, taktní a diskrétní; má se v něm projevovat osobní disciplína, sebeovládání, soustředěnost, pozornost, znalost pravidel společenského styku a jejich uplatňování ve vztahu ke všem návštěvníkům. Průvodce musí svým chováním dokázat udrţet návštěvníky v optimistické náladě i v kritických situacích, např. při zpoţdění dopravního prostředku, havárii, úrazu, v případě nepříznivého počasí apod. Ani v nejsloţitějších situacích nereaguje přecitlivěle, uráţlivě ani hrubě. Taktní chování spočívá v umění vcítit se do duševního stavu jiné osoby. Jde o schopnost vhodně reagovat nebo v některých situacích vůbec nereagovat. Průvodce se chová diskrétně, s ostatními návštěvníky ani s pracovníky zařízení cestovního ruchu nediskutuje o jednotlivých návštěvnících. V praxi platí zásada čím méně zdvořilý je návštěvník, tím zdvořilejší musí být průvodce. Nezbytná je rovněţ důvěra ve vlastní síly a zdravé sebevědomí, zejména při projevech různých rozmarů jednotlivých návštěvníků. Ve vztahu průvodce a klienta je tedy průvodce v určité nevýhodě. Zdravé sebevědomí a sebedůvěra se však pojí se skromností. Řešení problémů napomáhá situační myšlení průvodce umoţňující pečlivě a objektivně analyzovat situaci, porozumět jí, vysvětlit ji a následně řešit. Základem situačního myšlení je 18

poznatek, ţe kaţdý návštěvník je jiný, zvláštní. Lidé mají pro své chování vţdy nějaký důvod, i kdyţ se ostatním můţe zdát nepochopitelné. Při řešení kaţdé situace je třeba být vnímavý, trpělivý, nepodléhat citům, snaţit se posoudit problémovou situaci nezaujatě, objektivně. Klid průvodce, jeho vyrovnanost a profesionální zdatnost působí příznivě na psychiku jednotlivců, vytváří příznivou atmosféru a ovlivňuje vztah účastníků k průvodci. Vykonávání průvodcovské činnosti vyţaduje i přiměřenou fyzickou kondici. Poţadavek dobrého zdravotního stavu je proto naprosto samozřejmý. Stupeň fyzické zátěţe průvodce závisí na druhu jeho pracovního výkonu. Správná ţivotospráva, dostatek spánku, střídmost v kouření a poţívání alkoholických nápojů mohou zdraví průvodce jen prospět. Závislost na omamných a halucinogenních látkách je zcela vyloučená. Kromě psychických a fyzických schopností vytváří a dokresluje osobnost průvodce jeho odborný profil. Odbornost se projevuje ve vědomostech a znalostech z geografie cestovního ruchu, dějin a současnosti kultury, základů cestovního ruchu, techniky sluţeb cestovního ruchu, metodiky činnosti průvodce, ve znalosti současného společensko-politického a ekonomického dění. Předáváním svých znalostí přírodních atraktivit, kulturních a historických památek průvodce přibliţuje a zpřístupňuje historii vlastního i jiných národů. Vyţaduje se od něho schopnost umět hodnotit a komentovat politickou a ekonomickou situaci, pohotově reagovat na problémy současnosti, informovat a odpovídat na otázky provázených hostí. Průvodce, zejména v zahraničním cestovním ruchu, patří mezi nejúčinnější činitele, kteří mohou mít často rozhodující vliv na utváření názoru na naši zemi. Ţádné propagační prostředky nenahradí přímý vliv a osobní kontakt, který se vytváří mezi průvodcem a návštěvníkem. Ze všech těchto zmíněných osobnostních vlastností, kterými by měl průvodce cestovního ruchu oplývat je zřejmé, ţe ač je to pro mnoho lidí vysněné povolání, plné poznávaní nových zemí, přírodních krás a kulturně historických památek, za které pak ještě dostává určité ohodnocení, není to povolání vůbec jednoduché. Je nejen fyzicky, ale i psychicky velmi náročné a to i z toho důvodu, ţe právě průvodce ručí za ţivoty cestujících, chrání získané finanční prostředky a hlavně řeší veškeré vzniklé situace. [Orieška, Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu, 2007, 17] 19

2.4 Znalosti průvodce cestovního ruchu Ač je spousta vlastností, které by měl průvodce mít a co vše by měl zvládat, nikde není přesně napsáno, co všechno by měl průvodce znát. Můţeme si průvodce rozdělit do čtyř různých kategorií dle rolí, ve kterých můţe průvodce cestovního ruchu vystupovat. Některé z nich zde zmíním: o průvodce jako organizátor hlavním úkolem je zajistit bezchybný průběh zájezdu o průvodce jako informátor podává dvě skupiny informací informace o zemích a lidech cestovní praktické informace Od průvodce se očekává opravdu důkladná znalost navštívené země a to jak po stránce geografické, tak i po legislativní. Musí znát právní předpisy a jiná nařízení. Kvalitní průvodci jsou poté cestovními kancelářemi vyhledáváni a většinou i dobře odměňování. o průvodce jako tlumočník průvodce je vedoucí zájezdu, ale především překládá z cizího jazyka o průvodce jako zprostředkovatel v málokterých povoláních se setkáváme s tak rozdílnými skupinami lidí. Na zájezdech se setkávají lidé s různými zájmy, vzděláním, finančními moţnostmi. Průvodce zde vystupuje jako zprostředkovatel mezi: CK a účastníky zájezdu; CK a dodavateli sluţeb; účastníky zájezdu a dodavateli sluţeb; různými kulturami, mezi kulturou turistů a rezidentů. [RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. COT Business, 2005] 2.5 Příprava průvodce cestovního ruchu Příprava, to je to nejdůleţitější, čím průvodce musí před uskutečněním zájezdu projít. Jelikoţ sluţby průvodce jsou součástí produktu cestovního ruchu a průvodce je v neustálém a bezprostředním styku s provázenými návštěvníky, má jejich činnost rozhodující vliv na spokojenost návštěvníků a tím i dosaţení cíle cestovní kanceláře. Pokud průvodce nedokáţe 20

odpovědět na dotazy, které po něm budou návštěvníci chtít zodpovědět a nedokáţe podat uspokojivý, pravdivý a zajímavý výklad, nezachrání ho ani skvělá jazyková vybavenost. 2.5.1 Zpracování informačního minima Informační minimum si průvodce zpracovává sám. Měl by si ho vytvořit pro kaţdou zemi (včetně České republiky), do které vede zájezd. Při zpracování informačního minima o jakékoli zemi stále pouţívá srovnání s Českou republikou. Údaje uvedené v různých příručkách a průvodcích mohou být: o Konstantní (rozloha státu, nejvyšší hora) o Variabilní (počet obyvatel, jméno nejvyššího představitele státu) o Sporné (nejkrásnější město světa, nejkrásnější údolí v Alpách) o Fiktivní (Lochneská obluda, Trolové) Úpravu informačního minima si průvodce zvolí sám, ale vţdy by mělo obsahovat nejméně tyto údaje: o oficiální název státu o základní údaje rozloha, počet obyvatel, srovnání s ČR o hlavní město státní symboly (vlajka, znak, hymna), hlava státu, adresa a telefonní číslo zastupitelského úřadu v Praze o adresa a telefonní číslo našeho zastupitelského úřadu v dané zemi, telefonní čísla dalších institucí (informačních středisek, hotelů atd.) o předvolbu do dané země a z dané země k nám o základní údaje o přírodních podmínkách (horopis, vodopis, podnebí, nerostné bohatství, rostlinstvo, ţivočišstvo) o základní údaje o hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, obchod, sluţby, školství, zdravotnictví, cestovní ruch) o údaje o obyvatelstvu (jazyk, náboţenství, národopis, velká města) 21

o politický systém, strany, orgány státní moci a správy, administrativní členění, významné kulturní památky, vztahy v České republice) o světová prvenství, světoznámé osobnosti o kalendář (státní a církevní svátky), stručný přehled dějin o různé zajímavosti o další praktické údaje (poštovné, výše vstupného do různých objektů, cena telefonu, ceny základních potravin, nebezpeční krádeţí) Informační minimum vyuţívá průvodce při vhodných příleţitostech k seznámení účastníků zájezdu s danou zemí. V ţádném případě ho nepřednáší účastníkům celé, ale vţdy vybírá vhodný rozsah podle sloţení účastníků zájezdu. V minulosti byly hlavní pomůckou při zpracování informačního minima různé tištěné průvodce. V současné době je hlavní pomůckou internet, kde lze najít dostatek informací o kaţdé zemi. Hlavní výhodou oproti tištěným průvodcům je aktuálnost údajů. Po absolvování kaţdého zájezdu je nutno informační minimum doplnit o aktuální informace. 2.5.2 Zpracování komparativní informační minimum Důleţitou součástí přípravy průvodce je zpracování i tzv. komparativního minima, jímţ se rozumí souběţné stručné a přehledně zpracovaní základních informací o dvou zemích a to v jazyce návštěvníků i mateřském jazyce průvodce, pokud se od sebe liší. Díky poskytování informací, které vzájemně srovnávají dvě země, umoţňujeme posluchačům informace lépe vstřebat a zapamatovat si je. 2.5.3 Topografická příprava Topografickou přípravu začínáme studiem programu zájezdu a zakreslením trasy zájezdu do mapy. Začínáme mapou geografickou a potom automapou malého měřítka a nakonec si trasu prostudujeme v podrobné automapě. Této části přípravy na zájezd je nutno věnovat maximální pozornost. Čím důkladněji se připraví průvodce doma, tím snáze zvládá své povinnosti během zájezdu. Součástí topografické přípravy je i studium plánů měst, ve kterých je plánována prohlídka, a příprava trasy okruţní jízdy a pěší prohlídky. V rámci přípravy by si měl průvodce vypsat všechna čísla dálnic a silnic, které se pouţijí. Prostudovat se musí i trasy 22

fakultativních výletů, případně výletů, které plánujeme jako náhradní program. Na kterýkoli úsek zájezdu musí být průvodce vybaven kvalitní automapou. Součástí přípravy je výpočet počtu kilometrů na jednotlivé dny. Výpočet můţeme provést pomocí automapy, s vyuţitím různých počítačových programů, jako je např. Route 66 nebo pomocí různých plánovačů cest dostupných na internetu. Při topografické přípravě je také důleţitá příprava tzv. excerpčních lístků. V praxi se osvědčily lístky menšího formátu z tvrdšího papíru, které si průvodce připraví pro jednotlivé zeměpisné objekty, které během zájezdu účastníci zájezdu uvidí (města, pohoří, řeky, mosty, významné stavby atd.) Postup: o z mapy se vypíší toponyma (města, řeky, pohoří, jezera atd.) a zpracují se pro ně excerpční lístky o excerpční lístek obsahuje základní údaje o daném místě (obdoba informačního minima) o pod čarou mohou být vypsány soukromé údaje a to například moţnost stravování, místa toalet, moţnosti tankování, parkoviště, ceny, výše vstupného do objektů apod. o rozsah na lístcích je dán tím, zda se jedná o místo průjezdové, prohlídkové nebo pobytové 2.5.4 Chronologická příprava Chronologickou přípravou rozumíme zpracování časového rozvrhu na kaţdý den. Mezi nejdůleţitější prostředky chronologické přípravy patří pracovní deník, harmonogram zájezdu a itinerář trasy zájezdu. 2.5.4.1 Pracovní deník Pracovní deník průvodce je zároveň kalendářem průvodce. Má obsahovat vše, co souvisí s jednotlivými dny jeho průvodcovské činnosti. Rámcově se jedná o tyto informace: datum a den v týdnu (např. 5. Březen pondělí), v zahraničním cestovním ruchu i datum a letopočet v zemi návštěvníka (noř. Podle muslimského kalendáře), 23

státní nebo církevní svátek, významný den nebo den pracovního klidu u nás, v příjezdovém cestovním ruchu v zemi návštěvníka, významná výročí v České republice, v zemi návštěvníka nebo mezinárodní, jevy a úkazy v přírodě nebo na obloze, předpokládané počasí, lidové kalendářní zvyky a slavnosti, trhy, výstavní trhy, veletrhy, umělecké výstavy, kulturní akce (koncerty, divadla, filmy a jiné), sportovní události, mimořádné události (např. slavnostní ohňostroj), narozeniny, jmeniny a jiné významné dny návštěvníků. Z uvedeného vyplývá, ţe část informací si průvodce můţe zjistit v časovém předstihu před výkonem průvodcovské činnosti, např. z kulturně-společenských kalendářů, prospektů či ročenek, část aţ po převzetí agendy v cestovní kanceláři (narozeniny, jmeniny, výročí účastníků). Dodrţování přesného pořadí v zapisování zjištěných informací není rozhodující, důleţité je dodrţovat jednotnost číselného označování informací podle jejich obsahu. [Orieška, Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu, 2007, 87] 2.5.4.2 Harmonogram zájezdu Výraz znamená přesný časový rozvrh zájezdu pro kaţdý den zájezdu. Vychází z psychologické, topografické a chronologické přípravy. Při plánování jakékoliv trasy si musí být průvodce vědom, ţe řidiči musí při své práci dodrţovat Mezinárodní úmluvu o práci osádek motorových vozidel neboli AETR. Velkou cenu mají pro průvodce vlastní záznamy z minulých zájezdů. Proto si během kaţdého zájezdu soustavně zaznamenává doby odjezdu, překročení hranic, příjezd a odjezd 24

z jednotlivých míst, časový rozvrh prohlídky měst nebo jednotlivých památek a všechny další údaje, které se mohou hodit při přípravě na příští zájezd. 2.5.4.3 Itinerář zájezdu Zpracovaný itinerář podává přehled o počtu kilometrů, označení komunikací, plánované a uskutečněné doby odjezdu a příjezdu a stručné vyznačené programu včetně technických a zdravotních zastávek. [Orieška, Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu, 2007, 90] 2.5.5 Psychologická příprava Probíhá před zájezdem a dokončuje se v jeho průběhu. Je zde pravidlo, ţe čím více informací si průvodce zjistí o účastnících zájezdu, tím lépe se mu s nimi poté pracuje. Informace získává z cestovních smluv a zapisuje si je do abecedního seznamu účastníků. Musí znát sloţení skupiny z hlediska manţelských párů, rodin s dětmi a stáří účastníků. Individuální zájmy účastníků není moţno podceňovat, ale průvodce se jimi nemůţe řídit. Musí mít základní znalosti psychologie a schopnost tyto teoretické poznatky aplikovat v praxi. Hlavním úkolem průvodce je pečovat o ţivoty a zdraví účastníků. Účastníky zájezdů je moţné klasifikovat podle nejrůznějších hledisek (např. podle temperamentu, pohlaví, stáří, země původu). 2.5.6 Slovní projev průvodce Příprava slovního projevu průvodce je vyvrcholením jeho přípravy na zájezd. Při prvém setkání se skupinou se představí, představí řidiče a seznámí účastníky s naplánovaným programem. Je třeba předem se naučit správnému mluvení do mikrofonu a správnému dýchání, aby průvodce během výkladu nelapal po dechu. Během celého zájezdu samozřejmě podává všechny potřebné informace. Zřejmě nejnáročnější částí je příprava slovního projevu při prohlídce jednotlivých měst. Pokud průvodce podává výklad v autobusu, můţe pouţít písemné přípravy. V ţádném případě není moţno předčítat text přímo z tištěného průvodce. Při přípravě slovního projevu vyuţívá průvodce všech dostupných tištěných průvodců a samozřejmě v dnešní době je neocenitelným pomocníkem internet. Výhodou je i moţnost uloţení si veškerých materiálů na disk počítače a průběţně si informace aktualizovat. 25

2.6 Kvalifikační předpoklady vlastní kompetence Co si pod tímto pojmem představit je celkem snadné, kvalifikační předpoklady vlastní kompetence, jinak řečeno vzdělanostní připravenost a schopnost zvládnout určitou činnost, coţ v v tomto případě znamená činnost průvodcovskou. Kvalifikační předpoklady by měl splňovat vţdy kaţdý a to nejen průvodce. Základními předpoklady jsou vlastnosti a schopnosti, do kterých patří smysl pro organizaci, umění mluvit, umění hlavně zajímavě hovořit o zadaném tématu. Dále by měl mít průvodce znalosti techniky cestovního ruchu. To znamená hlavně orientování se v problematice manipulace s dopravními a jinými ceninami, schopnost vyuţít důleţitá telefonní čísla a adresy a hlavně umění vyplnit všechny moţné formuláře, na které můţe průvodce při své práci narazit. Mít alespoň základní znalost první pomoci, to je v dnešní době téměř podmínkou pro kaţdého z nás. Je proto důleţité, aby tyto znalosti měl i průvodce, jelikoţ po celou dobu zájezdu odpovídá za všechny účastníky zájezdu. Kdyby se něco stalo, on má tu odpovědnost. Další nezanedbatelnou poloţkou ve znalostech průvodce cestovního ruchu je i znalost právních předpisů a to nejen našeho státu, ale i státu, kam zavítá při práci. Povědomí musí mít o zákonech, různých vyhláškách a nařízeních a mezinárodních dohodách, které mají návaznost na cestovní ruch. Pro povolání průvodce je jedním z nejdůleţitějších kvalifikačních předpokladů psychologie a to minimálně v základní míře Znát typy účastníků je pro průvodce důleţité a hlavně mu to velmi napomůţe při zájezdech. Umění odhadnout skupinu, jaké jsou povahové rozdíly, a osobní vlastnosti jednotlivých účastníků je velmi zásadní. Umění komunikovat v tomto hraje také zásadní roli. Hlavní je také umění komunikovat se všemi druhy lidí. Průvodce musí být vţdy nad věcí a umět řešit věci nekonfliktně. V praxi platí pravidlo, ţe Čím méně je zdvořilý klient, tím zdvořilejší musí být průvodce. Hlavní zásady práce a chování lidí z oboru cestovní ruch také upravuje etický kodex, kterým by se kaţdý průvodce měl řídit. 26

3 Vlastní výzkum 3.1 Cíl výzkumu Cílem mé výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, zda současní studenti, ale i absolventi Vysoké školy polytechnické v Jihlavě jsou dostatečně připraveni a zkušení pro výkon profese průvodce, a to jak po stránce kvalifikační, tak i osobnostní. Záměrem bylo také zjistit, jaké předměty jim při studiu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě chybí a jak velká část studentů je jiţ rozhodnuta pro výkon profese průvodce cestovního ruchu jako budoucího zaměstnání. Zároveň zjistím, zda jiţ studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě mají nějaké přímé zkušenosti s činností průvodce. 3.2 Plán výzkumu K poţadovanému zjišťování, které se týká kvalifikační, a osobnostní připravenosti pro profesi průvodce jsem zvolila dotazníkovou metodu. Většinu respondentů jsem oslovila prostřednictví sociálních sítí nebo e-mailu, a to zhruba v počtu 500ks. Kontakty jsem získala díky zařazení lidí do skupin oboru Cestovní ruch na VŠPJ. Dotazník, který se skládal z dvaadvaceti otázek, byl vyplněn 103 respondenty, z toho 13 respondentů ukončili dotazník během čtvrté otázky. Tudíţ k vyhodnocení dotazníkového šetření slouţilo ve větší části 90 vyplněných dotazníků. Vypadlí respondenti bohuţel k šetření nemohli přispět, jelikoţ důleţitým faktorem bylo studium, současné i ukončené, na VŠPJ obor Cestovní ruch. Pokud jsem potřebovala v průběhu vyhodnocování dotazníku nějaké doplňující informace k odpovědím některého z respondentů, kontaktovala jsem ho prostřednictvím e-mailu a získala jsem tak bliţší informaci k jeho odpovědi. Zpracovaný dotazník budete moci nalézt v příloze č. 1. 27

3.3 Nástroj výzkumu - dotazník Kolik je Vám let? Touto otázkou se snaţím zjistit, zda je nějak omezena věková hranice lidí, kteří pracují jako průvodci. Cílem je zjistit, jestli se touto prací ţivý lidé po celý svůj profesní ţivot nebo zda je to profese, která je ovlivněna věkem a v určité části se lidé s touto profesí loučí a pracují poté v nějaké klidnější sféře. Jaké je Vaše pohlaví? Cílem této otázky je zjistit, zda je v současné době profese průvodce spíše ţenskou doménou nebo jsou zde i muţi v určitém zastoupení. Chtěla bych touto otázkou zjistit, zda je všeobecně obor cestovní ruch pro muţe zajímavý a zda se i muţská část absolventů základních či středních škol hlásí na tento pro mne velmi zajímavý obor. Jaké je místo Vašeho bydliště (kraj)? Touto otázkou bych chtěla hlavně zjistit, zda je tento obor pro studenty natolik zajímavý, ţe jsou ochotni za ním dojíţdět klidně několik desítek i stovek kilometrů. Studujete (studoval jste) na VŠPJ obor cestovní ruch? Cílem této otázky je konkretizovat osoby, které se můžou zúčastnit mého výzkumu. Studenti, kteří nestudují na VŠPJ mi v mém výzkumu žádným přínosem bohužel nejsou, ač jejich názor může být velmi zajímavý. V jakém jste právě ročníku? Tato otázka mi je nápomocna hlavně v poznání, jak objektivně mohou studenti, kteří vyplnili můj dotazník zhodnotit potřebu určitých předmětů na VŠPJ. Zda jiţ mají s tím daným konkrétním předmětem zkušenost. A zda jiţ měli tu moţnost zúčastnit se nějaké odborné praxe. Chcete se po ukončení studia věnovat průvodcovské činnosti? Toto je velmi zásadní otázka, kdy zjistím, jestli někdo nebo kolik zhruba studentů se v budoucnu průvodcovské činnosti chtějí věnovat nebo jaké procento o tom alespoň uvaţuje. 28

Myslíte si, že jste dostatečně připravováni pro výkon povolání průvodce? Tato otázka mi napoví, zda jsou studenti spokojeni s výukou, zda jim něco chybí nebo jsou spokojeni s tím, jakým způsobem studují. Jaké předměty z ekonomického oboru si myslíte, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité? Tato otázka vyjadřuje názor studentů, co si myslí, ţe je pro ně v oboru cestovní ruch nebo jako pro budoucí průvodce důleţité studovat. Zda všechny předměty jsou obsaţeny v dostatečné míře. Měla by také ukázat, jaké předměty jsou pro výkon povolání průvodce opravdu nezbytné, které budou moci ve svém budoucím povolání opravdu prakticky vyuţít. Otázka měla škálové hodnocení od 1 do 5. Jaké předměty z oboru cestovní ruch si myslíte, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité? Tato otázka by po svém vyhodnocení měla naprosto přesně vypovídat, které předměty jsou a hlavně by neměly chybět ve studijním plánu oboru cestovní ruch na VŠPJ, protoţe jsou nepostradatelnou součástí kvalifikace kaţdého průvodce. Díky těmto předmětům by měli znalosti, které zde studenti získají, ovládat všichni současní i budoucí absolventi. Otázka měla škálové hodnocení od 1 do 5. Jaké předměty si myslíte, že Vám na VŠPJ chybí pro výkon povolání průvodce? Toto je otázka, kde se studenti mohli vyjádřit k současnému studijnímu plánu. Co jim například chybí a co je pro ně důleţité, aby jejich start na profesi průvodce byl co nejsnazší. Myslíte si, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité sportovní aktivity? Velmi důleţitou součástí průvodcovské činnosti je jistě sport. Průvodce musí být schopen ujít vše, co si pro své účastníky připravil, veškeré procházky po městech a podobně. Měl by být fyzicky velmi zdatný. Tato otázka mi napomohla zjistit, zda si toto uvědomují i studenti VŠPJ. 29

Je pro Vás nabídka cizích jazyků na VŠPJ dostatečná? Další velmi důleţitou součástí znalostí v průvodcovské činnosti jsou jistě cizí jazyky. Cílem otázky je zjistit, zda současný seznam cizích jazyků je pro studenty dostačující. Zda jim stačí současná nabídka nebo zda mají ambice učit se ještě další cizí jazyk. Uvítali byste na VŠPJ více odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce? Tato otázka umoţňovala pouze odpověď ano ne. Ač se jiţ na VŠPJ vyučuje několik předmětů v cizím jazyce, jistě by šlo ještě další přidat. Touto otázkou proto zjistím, zda by o to zájem studenti měli nebo ne. Změnili byste některý z nabízených volitelných předmětů z oboru cestovní ruch na předmět povinný? Nabídka volitelných předmětů je na VŠPJ opravdu bohatá, je ovšem škoda, ţe hodně velká část studentů ani za tři roky svého studia na VŠPJ nemají šanci se na některý konkrétní předmět zapsat. Cílem otázky je zjistit, zda to tak opravdu je a zda by proto některý z volitelných předmětů změnily na povinný. O jaký (-é) předmět (-y) by se jednalo? Touto otázkou zjistím, o jaký volitelný předmět či předměty je největší zájem a které by se tak moţná v budoucnu mohly stát předměty povinnými. Absolvovali jste již na VŠPJ nějakou z povinných odborných praxí? Tato otázka nám ukáţe, kolik jiţ studentů, mělo moţnost jet na školní praxi formou zájezdu a zda tak měli jiţ moţnost vyzkoušet si roli průvodce. Pokud tuto moţnost měli, mohlo je to významně ovlivnit při odpovědích v tomto dotazníku. O jakou praxi se jednalo? Touto otázkou konkretizuji typ praxe, kterou student absolvoval. V případě školní praxe, je totiţ vysoce pravděpodobné, ţe jiţ absolvoval jistý výstup před skupinou svých spoluúčastníků zájezdu a ţe si tak mohl vyzkoušet roli průvodce, coţ ho mohlo ovlivnit ve výběru budoucího zaměstnání. 30

Měl jste možnost si během praxe vyzkoušet roli průvodce? V této otázce byla moţnost odpovědi pouze ano a ne. Získám tak povědomí o touze stát se průvodcem, jelikoţ praxi si kaţdý můţe zvolit sám. Jaký typ praxe jste absolvoval? V této otázce se ujistím o předpokladu, ţe na kaţdé praxi formou týdenního školního zájezdu si měl student moţnost vyzkoušet roli průvodce a zároveň, zda pokud měl pouze jinou praxi, vybral si moţnost ji uplatnit v zařízení nabízející průvodcovské sluţby. Měl jste někdy brigádu jako průvodce? Touto otázkou bych chtěla zjistit, kolik studentů je do průvodcovské činnosti opravdu zaujatá a zapálená profesí průvodce a snaţí se tak získat zkušenosti ještě před ukončením studia. Co Vás přimělo k výběru povolání průvodce? Zde se snaţím zjistit, co vedlo studenty jít studovat obor cestovní ruch a co je motivovalo k výběru této profese. Promítly se Vaše zájmy do výběru tohoto povolání? Důleţité pro výběr budoucího povolání jsou jistě zájmy kaţdého z nás. Je samozřejmě lepší dělat v budoucnu, po ukončení studia, něco, co nás baví. Tato otázka mi ukáţe, kolik studentů bude s vysokou pravděpodobností tuto profesi vykonávat, jelikoţ pokud je to opravdu baví a chtějí tuto profesi vykonávat, pak věřím, ţe si za tím půjdou a ţe se po ukončení svého studia průvodci stanou. 31

3.4 Sestavení výběru zkoumaných osob Celkový počet respondentů byl sto tři respondentů. Z toho 99 bylo z řad studentů VŠPJ. Všech těchto 99 dotazníků bylo pouţito k vyhodnocení výzkumu. Tabulka 1: Věkové rozdělení Věková kategorie Počet osob 19 3 20 17 21 22 22 21 23 19 24 a více 21 Tabulka 2: Pohlaví Pohlaví Počet osob Muž 89 Žena 14 Tabulka 3: Místo bydliště Místo bydliště Počet osob Vysočina 36 Středočeský 15 Jihomoravský 10 Královéhradecký 8 Jihočeský 5 Liberecký 5 Praha 5 Liberecký 5 Pardubický 3 Olomoucký 3 Plzeňský 2 Karlovarský 2 Moravskoslezský 2 Zlínský 2 32

Tabulka 4: Student VŠPJ obor CR Studujete na VŠPJ obor CR? Počet osob Ano 100 Ne 3 Tabulka 5: Ročník Ročník Počet osob I. 11 II. 38 III. 11 IV. a výš 28 Dostudováno 12 3.5 Průběh sbírání dat Data, která jsem pouţila v praktické části své bakalářské práce, jsem sbírala pomocí mnou vytvořeného dotazníku, který jsem přiloţila a je k nahlédnutí jako příloha č. 1. Dotazník měl elektronickou podobu a obsahoval 22 otázek, ze kterých jsem získala veškeré potřebné údaje týkající se kvalifikace průvodců a hlavně, jaké je procento studentů VŠPJ, kteří se touto profesí chtějí v budoucnu ţivit. Respondenti, kteří odpovídali na mnou vytvořený dotazník, bylo celkem 103. Sbírání dat probíhalo čtrnáct dní. Odkaz na něj byl kaţdodenně aktualizován na sociálních sítích. Jaký je stav vyplněných dotazníků jsem i já mohla po celou dobu sledovat díky internetovým stránkám. 33

3.6 Statistické zpracování a interpretace výsledků Otázka č. 1 Kolik je Vám let? Graf 1 První otázkou jsem zjišťovala věk respondentů. Není totiţ pravidlem, ţe vysokou školu studují vţdy lidé hned po střední škole. Ale napřed mají například cestovatelské touhy, které si chtějí splnit. Splní si je, poznají svět a zjistí, co je vlastně v ţivotě baví a čím by se v budoucnu chtěli ţivit. Jak je patrné z mého grafu, je to opravdu pravdivé tvrzení, jelikoţ studentů starších 24 let, bylo 21, coţ je téměř jednadvacet procent všech lidí, co můj dotazník vyplnili. Jinak graf poukazuje na klasické rozloţení studentů. Od 19 let do 21 let je tu přes 40 studentů. A dotazník vyplnili i jistí prodluţující studenti, kteří mají studium delší, ať uţ kvůli zúčastnění se programu ERASMUS nebo opakování některého z předmětů. Tím, ţe studenti jsou z větší části ve věku, kdy je normální, ţe mladý člověk studuje Vysokou školu, ukazuje, ţe budeme mít mladou generaci průvodců. U této profese je jistá omezenost, a to hlavně z důvodu fyzické náročnosti. Zájezdy jsou mnohdy cesty do vzdálených destinací nebo je zde dlouhé stání na nohou a také přímé slunce nemusí dělat starším generacím moc dobře. Proto tato profese vyţaduje jistou fyzickou kondici, kterou naši absolventi jistě budou mít. 34

Otázka č. 2 Jaké je Vaše pohlaví? Graf 2 Z této otázky jsem chtěla zjistit, zda je pravda, ţe je tato profese a vlastně i obor cestovní ruch zajímavý spíše pro ţeny. I z našeho malého výzkumu je názorně vidět, ţe ţeny mají velkou převahu. Téměř devadesát procent všech dotázaných byly ţeny. Kaţdopádně je zde vidět, ţe i muţská část populace má o tento obor zájem a je příjemné zjistit, ţe můţeme v profesi průvodce najít i muţe. Dle mého názoru je nyní muţů, kteří se zajímají o tento obor i více neţ v minulosti, tudíţ by bylo velmi zajímavé, udělat si podobný průzkum řekněme za 5 let. Zjistit, zda muţská část poroste či bude stagnovat nebo dokonce klesat. Zda tuto profesy vykonává muţ nebo ţena většinou klienty nezajímá. Je ale samozřejmé, ţe v jistých odvětvích cestovního ruchu čekají například průvodce muţského pohlaví. Patří sem například adrenalinové sporty. Průvodcem v tomto konkrétním odvětví cestovního ruchu se chce stát velká část muţských respondentů, kteří tento dotazník vyplňovali. 35

Otázka č. 3 Jaké je místo Vašeho bydliště? Graf 3 V této otázce jsem zjišťovala, zda je obor cestovní ruch pro dnešní mládeţ natolik zajímavý, ţe jsou ochotni za ním cestovat i přes několik krajů, tedy i několik desítek či stovek kilometrů. Profese průvodce jistě táhne, protoţe cestování je v této době velmi oblíbená aktivita a kaţdý mladý člověk při představě cestování zdarma, ač je za tím skryta velká práce, neváhá. Studium školy cestovního ruchu proto volí čím dál více mladých a neváhají cestovat ani ze vzdálených koutů České republiky. Z výsledků dotazníku je patrné, ţe ač v nevelké míře jsou zde zastoupeny i hraniční kraje, které jsou od Jihlavy opravdu daleko. Nejvíce studentů je na VŠPJ samozřejmě z Vysočiny. Kaţdopádně nemalé zastoupení, jednu desetinu všech dotázaných, zde má i kraj Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký. Podle výsledků je i patrné, kde bude největší koncentrace nových průvodců. Většina absolventů začne hledat práci jako průvodce tam, kde ţije, kde jiţ zná kulturně historické předpoklady a také přednosti okolí. 36

Otázka č. 4 Studujete na VŠPJ obor Cestovní ruch? Graf 4 Hlavním tématem bylo zjistit, zda studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě mají o profesi průvodce zájem a zda jsou pro tuto profesy dostatečně připravováni a to po několika stránkách. Tato otázka mi pomohla vyřadit všechny respondenty, kteří do mého výzkumu nepatří, to znamená vyřadit všechny respondenty, kteří nestudují na VŠPJ. Jelikoţ se zajímáme hlavně o názor studentů VŠPJ, tito respondenti nebyli akceptováni. 37

Otázka č. 5 V jakém jste právě ročníku? Graf 5 Díky této otázce jsem zjistila, jak dlouho daný student na VŠPJ studuje a jaké tedy má zkušenosti se studijním plánem. Kolikrát si například musel vytvářet rozvrh a snaţil se tam zahrnout kromě všech povinných předmětů i některé nepovinné. Také zda můţe úplně objektivně posoudit, jak jsou mu v profesi průvodce platné různé předměty a to jak z ekonomické části i oborové části cestovní ruch. 38

Otázka č. 6 Chcete se po ukončení studia věnovat průvodcovské činnosti? Graf 6 Tato otázka byla stěţejní pro výsledky mého výzkumu. Ukázala nám, kolik studentů má jiţ jasno, ţe by se touto profesí chtěli v budoucnu ţivit. Tito studenti mají velký zájem na tom, aby výuka byla co nejobsáhlejší, aby jim napomohla v sebevývoji. V rozvíjení všech jejich schopností a znalostí, které k výkonu profese průvodce budou potřebovat. Aby dokázali dobře komunikovat, měli správný postoj k lidem, samozřejmě znalosti z oboru cestovní ruch a také rozvíjeli své znalosti cizích jazyků. Schopnost řešit různé problémy, které mohou během zájezdu vyvstat. Toto vše se studenti, kteří odpověděli na tuto otázku ano, chtějí, ale hlavně musí naučit. Z této otázky lze usoudit, jaké zhruba procento se chce vzdělávat pro tuto profesi a pro VŠPJ je to dobrý start pro to, zjistit, jaké například volitelné či povinné předměty by se mohly do studijního programu přidat. Z 90 studentů se 21 z nich chce stát průvodcem. Mají v tom jiţ jasno, byli to studenti, kteří jsou jiţ ve vyšším ročníku a proto se u nich uţ i předpokládá, ţe vědí, co v budoucnu chtějí dělat. Odpovědí nevím byla víc jak polovina. Hodně studentů se stále rozhoduje, hledá se a také přemýšlejí o pokračování ve studiu. Proto v tuto chvíli nejsou rozhodnuti. Byli zde ovšem studenti, kteří jiţ mají zkušenosti s touto profesí a u kterých je tak mírný předpoklad, ţe tuto profesi třeba v budoucnu vykonávat budou. 39

Otázka č. 7 Myslíte si, že jste dostatečně připravováni pro výkon povolání průvodce? Graf 7 Jak je patrné z grafu, je výsledek opravdu velmi vyrovnaný. Je to dáno tím, ţe někteří studenti o profesi průvodce mají a někteří zase vůbec nemají zájem. Studenti, kteří o toto povolání zajímají, vědí, co vše by měli znát a umět a mají tak povědomí o tom, ţe jim třeba do úplně perfektního vzdělání na tuto profesi nějaké předměty chybí. Samozřejmě naše škola není oborově přímo zaměřena na profesi průvodce cestovního ruchu. Na VŠPJ je obor cestovní ruch součástí studijního programu ekonomika a management, z čehoţ jasně vyplývá, ţe základem bude i jisté ekonomické vzdělání. Nebylo by ovšem vůbec špatné, kdyby volitelné předměty navazovaly na sebe a student se tak mohl díky těmto předmětům připravovat přímo na některé povolání z oboru cestovní ruch, konkrétně pak třeba právě na profesi průvodce cestovního ruchu. Výuka je základním kamenem pro tuto profesi, je dobré vědět a znát všechny informace, které studentům VŠPJ můţe dát, je ovšem jasné, ţe nejdůleţitější pro ně bude stejně praxe, při které získají další a další zkušenosti, které jim pomohou se v této profesi zlepšit. 40

Otázka č. 8 Jaké předměty z ekonomického oboru si myslíte, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité? (1 - nejvíce důležité, 5 - nejméně důležité) V této otázce dostali studenti seznam předmětů, které jsou ve studijním plánu VŠPJ pro obor Cestovní ruch a jsou ekonomicky zaměřené. Dostali škálu od 1 do 5, kdy jednička znamenala nejvyšší důleţitost a pětka naopak důleţitost nejmenší. Jednotlivým předmětům poté přiřazovali známky důleţitosti a výsledkem je průměr kaţdého hodnoceného předmětu. Tabulka 6 Předměty z ekonomického oboru Průměr Management 2,722 Matematika 4,4 Mikroekonomie 4,211 Makroekonomie 4,144 Evropská ekonomická integrace 2,922 Podniková ekonomika 3,278 Marketing 2,478 Účetnictví 3,611 Statistika 4,467 Veřejné finance 3,622 Databázové systémy pro ekonomy 3,5 Obchodní právo 3,333 Pro výkon profese průvodce je výuka ekonomicky zaměřených předmětů na VŠPJ zbytečně rozšířená. Jak je vidět z grafu i studentům VŠPJ se některé předměty zdají pro výkon této profese méně důleţité. Neříkáme, ţe jsou úplně zbytečné, jistě je dobré mít nějaké podvědomí o ekonomických předmětech, zvláště z důvodu dalšího studia na VŠ, jelikoţ část studentů pokračuje ve studiu právě na ekonomicky zaměřených školách. Ovšem pro studenty, kteří končí bakalářským studiem a chtějí vykonávat profesi průvodce, se zdá zbytečné, mít tak podrobné znalosti například z Mikroekonomie a Makroekonomie či Statistiky. Ani Databázové systémy pro ekonomy a Evropská ekonomická integrace není to, co vyuţijí při své budoucí profesi. Mít znalosti z Účetnictví a z oblasti Veřejných financí si ale udrţuje celkem dobrou pozici. Nejsou to sice předměty oblíbené u studentů, ale chápou, ţe je to nezbytná poloţka jejich vzdělání. Podle průměrných známek, které studenti jednotlivým předmětům zadali, mohu soudit, ţe dle jejich názoru je výuka předmětů z ekonomického oboru příliš rozvětvená a ač tento obor 41

spadá pod program Ekonomika a management, studenti, kteří chtějí studovat hlavně Cestovní ruch, by uvítali spíše více předmětů tohoto charakteru. Na druhou stranu velkou výhodou studijního programu na VŠPJ je, ţe studenti mají moţnosti stát se například manaţery nebo jak jsem jiţ zmínila, pokračovat ve studiu na některé z vysokých škol ekonomického zaměření. V tomto směru je studium všech předmětů z tohoto ekonomického oboru nezbytnou součástí vzdělání všech studentů VŠPJ. Otázka č. 9 Jaké předměty z oboru cestovní ruch si myslíte, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité? (1 - nejvíce důležité, 5 - nejméně důležité) V této otázce dostali studenti seznam předmětů, které jsou ve studijním plánu VŠPJ pro obor Cestovní ruch a jsou zaměřené právě na tento obor. Dostali škálu od 1 do 5, kdy jednička znamenala nejvyšší důleţitost a pětka naopak důleţitost nejmenší. Jednotlivým předmětům poté opět přiřazovali známky důleţitosti a výsledkem je průměr kaţdého hodnoceného předmětu. Tabulka 7 Předměty z oboru cestovní ruch Průměr Cizí jazyky 1,033 Kulturní dědictví a CR 1,233 Metodika průvodcovské činnosti 1,056 Cestovní ruch 1,244 Geografie 1,167 Management CK a CA 1,878 Trvale udržitelný CR 1,967 Aplikovaná sociální psychologie 1,967 Management destinace 2,078 Management ubytovacích zařízení 1,921 Co se týče oboru Cestovní ruch, je dle všech respondentů důleţitý kaţdý z nich. Nejhorší průměr získal Management destinace, který se nezdá studentům natolik důleţitý. Kaţdopádně výuka všech předmětů jako je Cestovní ruch, různé Cizí jazyky nebo Geografie a kulturní dědictví je nepostradatelná a důleţitá pro rozhled a přehled průvodce a má velký vliv na přípravu zájezdu. I předměty jako Trvale udrţitelný cestovní ruch a Aplikovaná sociální psychologie mají své zastánce a studenti věří, ţe jsou pro ně důleţité. 42

Je známo, ţe ne všichni průvodci, kteří v současné době působí na trhu, nemají takové vzdělání jako to, které získají studenti VŠPJ. Proto kaţdý předmět, který se zde vyučuje, má své opodstatnění, a my můţeme být rádi, ţe získáváme takové znalosti a máme daleko větší hloubku vědění neţ někteří průvodci. V praxi se poté jistě ukáţe, ţe kaţdý vyučovaný předmět napomohl studentovi v různých situacích, do kterých se během svého průvodcování dostane. 43

Otázka č. 10 - Jaké předměty si myslíte, že Vám na VŠPJ chybí pro výkon povolání průvodce? (1 - nejvíce důležité, 5 - nejméně důležité) V této otázce dostali studenti opět seznam předmětů, tentokrát to byly předměty, které se týkají průvodcovské činnosti, a které se vyučují na některých školách v České republice, které mají tento obor také v nabídce oborů. Dostali škálu od 1 do 5, kdy jednička znamenala nejvyšší důleţitost a pětka naopak důleţitost nejmenší. Jednotlivým předmětům poté přiřazovali známky důleţitosti a výsledkem je průměr kaţdého hodnoceného předmětu. Tabulka 8 Chybějící předměty Průměr Řečnictví 1,9 První pomoc 2,033 České dějiny 2,222 Světové dějiny 2,333 Technika a dovednosti průvodce CR 1,556 Spolupráce průvodce s poskytovateli služeb CR 1,744 Etika a jednání pro průvodce v CR 1,667 Základy sociologie 2,5 Sociologické aspekty v CR 2,467 Právo v CR 2,722 Ekonomika a finance v CR 3,044 Řešení krizových situací při práci průvodce 1,567 Sociální psychologie 2,289 Sociologie volného času 2,456 Koordinace a spolupráce v CR 2,389 Mezinárodní ekonomické vztahy a CR 2,622 Psychologie v dopravě 2,8 Dějiny cestovního ruchu 2,767 Aktuální otázky z průvodcovské činnosti 1,667 Památky ČR 1,689 Památky v Evropě 1,622 Památky světa 1,7 Pro tuto otázku jsem hledala podklady na internetových stránkách různých Vysokých škol, které se zaměřují na obor Cestovní ruch. Našla jsem předměty, které i mě, jako stále ještě studentce VŠPJ, přišly zajímavé, a které jsem litovala, ţe jsem neměla tu moţnost si je navolit i na naší škole. 44

Díky těmto předmětům by se totiţ všichni studenti mohli v podstatě rozhodnout pro nějaké povolání z oboru Cestovní ruch a získat tak co nejvíce znalostí právě pro zvolené povolání. Jelikoţ tato práce se zaměřuje na průvodce cestovního ruchu, vybrala jsem předměty, které s tímto povoláním úzce souvisí, a které by tak mohli naše studenty, kteří se této profesi chtějí v budoucnu věnovat, mohly napomoci získat co nejvíce zkušeností, znalostí a praxe ještě před vstupem do pracovního procesu a tím jim tak ulehčit na počátku této cesty. Mezi předměty, které by si studenti VŠPJ přáli, z toho výběru jsou jasné dle průměru například Památky světa, ČR A V Evropě, dále pak třeba Řešení krizových situací při práci průvodce a Dovednosti průvodce cestovního ruchu. Jsou to předměty i dle mého názoru velmi zajímavé a navíc díky nim studenti mohou získat náhled do řešení konkrétních situací, které je v budoucnu mohou potkat. Jak je vidět z grafu, o předměty jako Technika a dovednosti průvodce CR, Etika a jednání pro průvodce CR nebo Řešení krizových situací při práci průvodce, by byl na VŠPJ velký zájem. Je jasné, ţe tyto předměty by jistě našim studentům prospěly, jelikoţ by se při nich mohli názorně setkat s různými modelovými situacemi, do kterých se mohou během výkonu profese průvodce dostat. Zároveň předměty zaměřené na psychologii by měli být na naší škole ve větší míře hlavně na pozici povinných předmětů. Opět širší výuka právě v oboru psychologie, můţe studenty lépe připravit, pomocí modelových situací a jejich řešení, na budoucí povolání průvodce. 45

Otázka č. 11 Myslíte si, že jsou pro Vás, jako budoucí průvodce, důležité sportovní aktivity? Graf 8 U této otázky jsem chtěla zjistit, zda si studenti uvědomují, jak je tato práce fyzicky náročná. Není to jen o tom, ţe jedou někam autobusem a povídají a povídají. Ale je to o námaze, kterou při různých městských prohlídkách, i různých túrách musí zvládat. Není přípustné, aby osoba průvodce nebyla fyzicky schopna ujít malý kopec, aniţ by se zadýchala. Jak je z grafu patrné, studenti si to ve velké míře uvědomují. Ano odpovědělo téměř 70 procent respondentů, coţ je skvělý výsledek. Dle mého názoru, ti kteří jiţ mají jisté zkušenosti nebo se o tuto profesi zajímají, vědí, alespoň z části, co vše to obnáší, a tak vědí, ţe i fyzická zdatnost je pro ně nezbytná. Proto i výuka různých sportů, které jsou na naší škole na výběr, jsou skvělé, jelikoţ se díky nim studenti mohou udrţovat v kondici, čehoţ si myslím vyuţívají dost. 46

Otázka č. 12 Je pro Vás nabídka cizích jazyků na VŠPJ dostatečná? Graf 9 Dle studentů i dle mého názoru je výuka dostačující. Pro budoucí průvodce cestovního ruchu je stejně stěţejní hlavně angličtina a němčina, které se samozřejmě na VŠPJ vyučují. Mezi další předměty, které se u nás vyučují, patří i úřední jazyky hraničící se Středozemním mořem, coţ je dobré pro studenty, kteří by chtěli být v budoucnu například delegáty v těchto zemích. Po zjištění, ţe 31 procentům respondentů současná nabídka cizích jazyků nestačí, jsem zjišťovala, jaké předměty by ještě uvítaly. Mezi odpověďmi byla například Japonština či Čínština a také různé africké jazyky. Zmiňovány byly i jazyky Bulharština a Maďarština, které jsou pro současné studenty také zajímavé. Je jasné, ţe všechny světové jazyky se na VŠPJ vyučovat nemohou. Jistě by bylo také velmi náročné nalézt lektora, který by například vyučoval Japonštinu. Kaţdopádně musím uznat, ţe některý z těchto ne úplně obvyklých vyučovaných cizích jazyků, by byl na VŠPJ přijat velmi vřele. Z výsledků je patrné, ţe studenti mají velký zájem na tom, aby uměli co moţná nejvíce cizích jazyků. Kvalitní výuka je velmi důleţitá. Právě kvalita projevu, plynulost mluvy a schopnost pochopit i záludné otázky v cizím jazyce je velmi důleţitým aspektem pro zaměstnavatele, kteří hledají pracovníka právě na pozici průvodce. Proto by kvalita vyučovaných jazyků na 47

kaţdé vysoké škole měla být na vysoké úrovni a zabezpečit tak splnění tohoto poţadavku budoucích zaměstnavatelů studentů. Otázka č. 13 Uvítali byste na VŠPJ více odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce? Graf 10 Tato otázka opět umoţňovala pouze odpověď ano a ne, a opět více jak polovina volila ano. Je to jistě tím, ţe jelikoţ studujeme obor Cestovní ruch, jsou pro studenty VŠPJ důleţité cizí jazyky. Kaţdopádně jim jiţ nestačí učit se čistě jen jazyk, ale i uplatňovat je v praxi a to v rámci různých předmětů, ať uţ povinných či volitelných. V dnešní době, kdy uţ bez cizího jazyka nedostanete dobré místo, se není čemu divit tomuto výsledku. Naopak je velmi dobře, ţe studenti mají zájem a důleţitost výuky cizích jazyků je pro ně nepostradatelná. Je dobré se vzdělávat v cizím jazyce a to i oborově. Vezmeme-li si například angličtinu, obecná angličtina připraví studenty na klasickou mluvu. Více předmětů z oboru cestovního ruchu v tomto jazyce, by je připravila ale přímo na některé moţné situace, které v tomto oboru mohou nastat. Jako průvodci se můţe absolventovi stát, ţe bude muset řešit nějakou sloţitou situaci například na zahraničním konzulátu a bylo by dobré, kdyby třeba právě na tuto situaci byli studenti připravováni a věděli tak do budoucna, jak tuto situaci začít řešit a hlavně měli tu slovní zásobu v cizím jazyce, aby situaci vyřešit mohli. 48

Otázka č. 14 Změnili byste některý z nabízených volitelných předmětů z oboru cestovní ruch na předmět povinný? Graf 11 Opět další otázka na odpověď ano či ne. A opět se ukázalo, ţe studenti VŠPJ mají zájem o studium a o co nejlepší vzdělání. Nabídka volitelných předmětů na VŠPJ je celkem bohatá, jak jsem jiţ ale v horní části zmiňovala, ne vţdy mají studenti moţnost se na daný předmět zapsat, ač by sebevíce chtěli. Jelikoţ rozvrh se vytváří individuálně, to znamená, ţe kaţdý student má moţnost si svůj rozvrh vytvořit sám, se někdy stane a ne vinou studenta, ţe se nestihne na předmět zapsat. Ostatní jsou rychlejší nebo kapacita předmětu není natolik vysoká, aby se uspokojila veškerá poptávka po tomto předmětu. Výhodou toho, ţe by se změnil nebo změnily jisté předměty, o které je největší zájem na povinné, byla by to jistě úleva nejenom pro studenty, ale i pro rozvrháře VŠPJ či studijní oddělení. Studenti by měli jistotu, ţe se na daný předmět v daný semestr zapíšou, hlavně tedy, ţe bez něj studium neukončí a ze strany školy by se také jistě ulevilo zmiňovaným, jelikoţ by nemuseli číst spoustu e-mailů týkajících se navyšování kapacit a konkrétních předmětů. Spokojenost by v tom případě byla na obou stranách. 49

Otázka č. 15 O jaký (-é) předmět (-y) by se jednalo? Tato otázka navazovala na otázku předchozí. V této otázce respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli ano, měli určit v seznamu předmětů právě ty předměty, o které by měli největší zájem a které, pokud by se změnili na předmět povinný, by si mohli bez problémů zapsat. Respondenti mohli zaškrtnout i více předmětů, tím vznikl seznam volitelných předmětů, o které je největší zájem. Graf 12 K této otázce byl přiloţen výčet téměř všech volitelných předmětů na VŠPJ pro obor Cestovní ruch a studenti dávali bod těm, které by chtěli změnit na povinné. Myslím, ţe z grafu je více neţ patrné, ţe studenti by měli zájem nejvíce o předmět Veřejné vystupování a Turistické zajímavosti ČR. Tyto předměty měly více neţ 35 procent, coţ jiţ vede k zamyšlení. Veřejné vystupování je jistě při profesi průvodce velmi důleţitým předmětem, jelikoţ průvodce je v neustálém kontaktu s lidmi. Musí s nimi umět komunikovat, předávat jim informace. Proto by průvodci neměli trpět například trémou, koktáním či jiným defektem v komunikaci nebo vystupování. Pro studenty VŠPJ obor Cestovní ruch je proto tento předmět opravdu velmi důleţitý. 50

Jak jiţ bylo uvedené u jiné otázky, studenti mají zájem znát pamětihodnosti a to nejenom České republiky, ale kompletně celého světa. To je vidět i z grafu, jelikoţ o pamětihodnosti byl velký zájem. Opět velmi důleţité pro budoucí průvodce je znát všechny památky a vědět o nich i nějaké detaily. Přesně tyto informace studentům tento předmět předá. Otázka č. 16 Absolvovali jste již na VŠPJ nějakou z povinných odborných praxí? Graf 13 Tato otázka byla důleţitá pro poznání, zda mají studenti za sebou některou z 5 povinných odborných praxí. Během těchto praxí si totiţ mohou vyzkoušet roli průvodce a to buď v autobuse nebo přímo při prohlídce města či nějaké pamětihodnosti. Během třítýdenních praxí si navíc mohou studenti vybrat místo svého působení a proto je to tak ideální příleţitost pro ty, kteří chtějí v budoucnu být průvodcem cestovního ruchu, aby získali co nejvíce zkušeností přímo. Téměř 85 procent všech respondentů odpovědělo, ţe ano, tedy ţe jiţ nějakou praxi mají za sebou. Pomocí následující otázky poté zjistím, o jakou praxi se přesně jednalo. 51

Otázka č. 17 O jakou praxi se jednalo? U této otázky měli studenti na výběr nejen jedné, ale i více odpovědí. Odpověďmi u této otázky byly druhy praxí, které se na VŠPJ dají absolvovat. Graf 14 Z této otázky je patrné, ţe téměř 80 procent respondentů má jiţ za sebou minimálně jednu týdenní praxi formou zájezdu, takţe měli tu moţnost si roli průvodce vyzkoušet a tím pádem i potvrdili, ţe do toho výzkumu opravdu patří, protoţe mohli posoudit, jestli je tato práce pro ně zajímavá nebo ne. Samozřejmě, ţe jedna zkušenost ještě nic neznamená, ale moţnost si vyzkoušet je asi to nejlepší, co můţe být. Z grafu je patrné, ţe opět téměř 80 procent má za sebou i třítýdenní práci, kterou si vybírali sami. Jaký typ praxe si vybrali, jsem zjistila z další otázky. Pokud student absolvoval uţ i semestrální praxi, tudíţ uţ je jen malý krůček od absolvování VŠPJ, a vybral si moţnost pracovat jako průvodce, jistě chce v této profesi pokračovat. Je to téměř 40 procent studentů. 52

Otázka č. 18 Měl jste možnost si během praxe vyzkoušet roli průvodce? Graf 15 Z tohoto grafu je více neţ jasné, ţe vše, co jsem psala u předchozích otázek je pravdivé. Více neţ 60 procent respondentů si během praxe roli průvodce vyzkoušela, tudíţ alespoň trochu vědí, co to obnáší. Je určitě dobře, kdyţ si během školní praxe, můţe student takto vyzkoušet nějakou profesi, lépe se mu pak bude rozhodovat, co by v budoucnu chtěl vykonávat. Pokud student jiţ při studiu nabírá zkušenosti z praxe, je to ta nejlepší kombinace pro to, být v budoucnu opravdu skvělým průvodcem. Při studiu některých předmětů na VŠPJ tyto zkušenosti mohou vyuţít a mohou k různým proţitým situacím získat jistý nadhled, který jim můţe napomoci situaci zvládnout příště ještě lépe. 53

Otázka č. 19 Jaký typ praxe jste absolvoval? Graf 16 Díky této otázce jsem zjistila, ţe téměř 30 procent respondentů si jako svoji třítýdenní praxi zvolili práci jako průvodce, coţ je určitě příznivé. Vidíme, ţe se na VŠPJ pomalu rodí nová generace průvodců, kteří budou mít všechny dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohli tuto práci vykonávat pilně a svědomitě. To, ţe se respondenti, tedy studenti VŠPJ, vzdělávají pro tento obor, pro tuto profesi, nejenom ve škole ale i na praxích či brigádně, je důkaz toho, ţe o toto povolání mají opravdu zájem a ţe chtějí býti opravdu špičkou v tomto oboru, v této profesi. Samozřejmě díky menšímu vylepšení studijního plánu, by mohli být ještě připravenější, ale hlavně zkušenostmi se člověk učí, a díky všem těmto školním praxím jich student také několik získá. Celkem zajímavá je pro průvodce zajímavá pro studenty i práce v informačních centrech, coţ je práce celkem příbuzná. Práce s lidmi je tu také, člověk musí umět komunikovat s lidmi a občas poskytují i menší průvodcovské sluţby. Jak z grafu vyplývá nejzajímavější je praxe v cestovní kanceláři či agentuře, kde skončí v budoucnu také jistý počet absolventů VŠPJ. 54