Základy EKG Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka
Elektrokardiografie Poskytuje nám grafický záznam elektrické aktivity srdce Snímání z povrchu těla se provádí z končetin a z hrudníku. 12-ti svodové EKG se skládá: 3 bipolární končetinové svody I, II, III 3 unipolární zesílené svody avr, avl, avf 6 unipolárních hrudních svodů V 1 V 6
Bipolární končetinové svody Znamenají rozdíly potenciálů mezi dvěma elektrodami. Svodná místa jsou na končetině a dávají tzv. Einthovenův trojúhelník I. Svod: PHK LHK II. Svod: PHK LDK III. Svod: LHK - LDK
Unipolární svody Zjišťují potenciály z jednoho místa proti druhému místu. 3 unipolární zesílené svody (končetinové) avr PHK avl LHK avf LDK Tvoří uzavřený kruh Goldbergerovy svody
Hrudní svody V 1 4 mezižebří vpravo V 2 4 mezižebří vlevo V 3 uprostřed mezi V 2 a V 4 V 4 5 mezižebří v levé medioklavikulární čáře (střed klíčku) V 5 ve výši V 4 v levé přední axilární čáře V 6 ve výši V 4 v levé střední axilární čáře
Pravostranné hrudní svody jsou umístěny vůči svodům V 1 V 6 v zrcadlovém uspořádání na hrudníku směrem doprava jsou důležité při průkazu infarktu pravé komory
Zadní svody jsou umístěny za svod V 6 V 7 - zadní axilární čára vlevo v úrovni svodu V 6 V 8 - skapulární čára vlevo v úrovni svodu V 6 V 9 - paravertebrální čára vlevo v úrovni svodu V 6 jsou důležité při průkazu zadního infarktu
Končetinové svody Pravá horní končetina červená Levá horní končetina žlutá Pravá dolní končetina černá Levá dolní končetina zelená
Monitorovací svody Používají se pro sledování arytmií u pacienta na lůžku, ale i při Holterově monitorování a při telemetrickém sledování nemocných na standardních oddělení.
12-ti svodové EKG Svody II, III, avf zobrazují spodní stěnu levé komory Svody V 1 V 6 zobrazují přední stěnu levé komory Svody avl, I zobrazují boční stěnu levé komory Ze všech svodů je nejméně přínosný svod avr a proto si ho nevšímejte
Speciální EKG papír Rychlost záznamu (posunu papíru) ekg: nejčastěji 25 mm/s
Jak získat kvalitní záznam? správné umístění elektrod konstantní pozice hrudních svodů při opakovaných záznamech (lze označit fixem) klidný pacient bez třesu údaje na křivce rychlost posunu papíru 25mm/s kalibrace přístroje 10mm = 1mV
Vlna P je projevem depolarizace síní (depolarizace ztráta napětí v bb) normálně netrvá déle než 0,11 s (3 čtverečky) a nebývá vyšší než 2,5 mm (0,25mV) nejlépe se určuje ve svodě II a V 1 je zpravidla pozitivní ve všech svodech kromě avr následuje-li po vlně P v pravidelných intervalech QRS komplex, jde o sinusový rytmus negativní vlna P ve svodech II, III, avf nebo hrudních značí junkční rytmus vlna P chybí: fibrilace síní, flutteru síní, SA blok, komorová a supraventrikulární tachykardie, fibrilace a flutter komor, junkční rytmus
Úsek (interval) P-Q nebo P-R měříme od začátku vlny P k začátku kmitu Q nebo R (není-li Q vytvořeno) P-Q je normálně izoelektrické je dobou od vzniku depolarizace v síních k nástupu depolarizace komor normálně není kratší než 0,12 s (3 čtverečky) a delší než 0,20 s (1 velký čtverec) při tachykardii se P-Q zkracuje, při bradykardii prodlužuje každé prodloužení P-Q označujeme jako AV blok I. stupně příčiny prodloužení P-Q nad 0,20 s léčba digitálisem, beta blokátory, revmatická myokarditída příčiny zkrácení P-Q pod 0,12 s sy. Preexitace - WPWsy., sinus. tachy., junkční rytmus, fyziologicky u dětí
Komplex QRS kmit Q vyjadřuje depolarizaci septa a papilárních svalů, je široký do 0,03 s (1 čtvereček) a hluboký do 3 mm komplex QRS označujeme též jako depolarizační fázi komorového elektrokardiogramu, normálně netrvá déle než 0,10 s (2,5 čtverečku) příčiny rozšíření QRS nad 0,10 s je kompletní blokáda Tawarových ramének, komorové extrasystoly, komorová tachykardie, idioventrikulární rytmus
Úsek (interval) S-T podstatou je repolarizace komor (repolarizace obnovení napětí v bb) průběh tohoto úseku je normálně shodný s izoelektrickou rovinou za patologické hodnotíme, odchýlí-li se záznam úseku S-T nahoru (elevace) nebo dolů (deprese) nejméně o 1 mm v končetinových a nejméně o 2 mm v hrudních svodech
Elevace S-T úseku 1) AIM změny v akutním stádiu, kdy jsou elevace S-T úseku tzv. Pardeeho vlna - elevace jsou v příslušných svodech podle lokalizace AIM - v protilehlých svodech jsou často zrcadlové deprese S-T úseku 2) Perikarditida elevace jsou ve všech svodech, nejsou tak obrovské jako u AIM - nikdy nemá kontralaterální deprese 3) Srdeční aneurysma - aneurysma po IM se projevuje na EKG trvalou elevací S-T úseku
Vlna T je projevem ústupu elektrického podráždění komorové svaloviny tedy o repolarizaci komor ve všech svodech je pozitivní, pouze avr je negativní normálně trvá 0,2 s (1 velký čtvereček) a její výška je 2-8 mm Patologická vlna T 1) koronární T je hluboká asymetrická negativní vlna T, hlubší než 5 mm - typické pro IM v příslušných svodech podle lokalizace 2) ploché T bývá u myokarditidy 3) nízké, oploštělé až invertované vlny T bývají u hypokalémie 4) asymetrické neg.t blokády ramének, hypertrofie LK 5) vysoké, špičaté T - hyperkalemie hrotnaté - hyperkalemie koronární T ploché, ploše negativní - myokarditida asymetrické negativní - hypertrofie LK, BLRT, BBRT
Vlna U objevuje se na křivce za vlnou T normálně bývá patrná ve svodu V 2 a V 3 dodnes přesně nevíme, proč vzniká soudí se na pozdější repolarizaci septa či opožděnou repolarizací některých oblastí komory
Nakonec stanovíme diagnózu